Český lékopis 1997

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 178 °C až 184 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem mikonazoliumnitratu CRL. Měří se tablety látek připravených za použití bromidu draselného R
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu oktadecylsilanizovaného.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 30 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 30 mg mikonazoliumnitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 30 mg mikonazoliumnitratu CRL a 30 mg ekonazoliumnitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů octanu amonného RS, dioxanu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu teplého vzduchu, vystaví se parám jodu do vzniku skvrn a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce na dusičnany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,1 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 2,5 mg mikonazoliumnitratu CRL a 2,5 mg ekonazoliumnitratu CRL se rozpustí v mobilní fází a zředí sejí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografícký postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (3 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min, kterou je roztok 6,0 g octanu amonného Rve směsi 300 ml acetonitrilu R 320 ml methanolu R a 380 ml vody R
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 235 nm.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se ustaluje 30 min promýváním mobilní fází s průtokovou rychlostí 2 ml/min.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a). Jestliže jsou chromatogramy zaznamenány za předepsaných podmínek, retenční časy jsou: ekonazoliumnitratu asi 10 min, mikonazoliumnitratu asi 20 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím ekonazoliumnitratu a píkem odpovídajícím mikonazoliumnitratu není menší než 10. V případě potřeby se upraví složení mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,2násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %). Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píku dusičnanového iontu a k žádnému píku, jehož plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,350 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, v 75 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 47,91 mg C₁₈H₁₅Cl₄N₃O₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. (RS)-1-(2,4-dichlorfenyl)-2-(1-imidazolyl)ethanol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. (RS)-1-[2-(4-chlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. (RS)-2-(2,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethylamin,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. (RS)-1-[2-(2,6-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998E. (RS)-1-(1-karboxylato-1-methylethyl)-3-[2-(2,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]-imidazolium,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998F. (RS)-1-[2-(3,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998G. (RS)-1-[2-(2,5-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol.

účinné od 1. 2. 1998† Miconazolum

účinné od 1. 2. 1998Mikonazol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, dobře rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 83 °C až 87 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem mikonazolu CRL. Měří se tablety látek připravených za použití bromidu draselného R
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu oktadecylsilanizovaného.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 30 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 30 mg mikonazolu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 30 mg mikonazolu CRL a 30 mg ekonazoliumnitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů octanu amonného RS, dioxanu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu teplého vzduchu, vystaví se parám jodu do vzniku skvrn a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. K 30 mg v porcelánovém kelímku se přidá 0,3 g uhličitanu sodného bezvodého R a zahřívá se 10 min nad otevřeným plamenem. Po ochlazení se zbytek smíchá s 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zfiltruje se. K 1 ml filtrátu se přidá 1 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,1 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 2,5 mg mikonazolu CRL a 2,5 mg ekonazoliumnitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí sejí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (3 (μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min, kterou je roztok 6,0 g octanu amonného Rve směsi 300 ml acetonitrilu R 320 ml methanolu R a 380 ml vody R
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 235 nm.

účinné od 1. 2. 1998Kolona se ustaluje 30 min promýváním mobilní fází s průtokovou rychlostí 2 ml/min.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a). Jestliže jsou chromatogramy zaznamenány za předepsaných podmínek, retenční časy jsou: ekonazoliumnitratu asi 10 min, mikonazolu asi 20 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím ekonazoliumnitratu a píkem odpovídajícím mikonazolu není menší než 10. V případě potřeby se upraví složení mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,2násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %). Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píku rozpouštědla a k žádnému píku, jehož plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h ve vakuu při 60 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 50 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7) a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,2 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru do změny oranžově žlutého zbarvení na zelené.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 41,61 mg C₁₈H₁₄Cl₄N₂O.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. mikonazoliumnitrat,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. (RS)-1-(2,4-dichlorfenyl)-2-(1-imidazolyl)ethanol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. (RS)-1-[2-(4-chlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998D. (RS)-2-(2,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)-ethylamin,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998E. (RS)-1-[2-(2,6-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998F. (RS)-1-(1-karboxylato-1-methylethyl)-3-[2-(2,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)-ethyl]imidazolium,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998G. (RS)-1-[2-(3,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998H. (RS)-1-[2-(2,5-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]imidazol.

účinné od 1. 2. 1998§ Midazolamum

účinné od 1. 2. 1998Midazolam

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutlý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v lihu 96%, dobře rozpustný v methanolu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 161 °C až 164 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem midazolamu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, se pozorují v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
4. účinné od 1. 2. 1998D. 90 mg se smíchá s 0,30 g uhličitanu sodného bezvodého R a žíhá se v kelímku, dokud se nezíská téměř bílý zbytek (většinou méně než 5 min). Nechá se vychladnout a zbytek se rozpustí v 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS. Roztok se zfiltruje (filtrát se použije také pro zkoušku totožnosti E). 1,0 ml filtrátu se přidá k čerstvě připravené směsi 0,1 ml alizarinu S RS a 0,1 ml dusičnan-oxidu zirkoničitého RS, promíchá se, nechá se 5 min stát a porovná se s barvou kontrolního roztoku připraveného stejným způsobem. Roztok vzorkuje žlutý a kontrolní roztok je červený.
5. účinné od 1. 2. 1998E. K 1 ml filtrátu ze zkoušky totožnosti D se přidá 1 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,1 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž₆ 2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,2 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí lihem 96% R na 10 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 8 mg midazolamu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 8 mg midazolamu CRL a 8 mg chlordiazepoxidu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R, methanolu R a ethylacetatu R (2 + 15 + 20 + 80) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky v platinovém kelímku.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,120 g se rozpustí ve 30 ml kyseliny octové bezvodé R přidá se 20 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) do druhého inflexního bodu.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 16,29 mg C₁₈H₁₃ClFN₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Psychotropní látka.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. 8-chlor-6-(2-fluorfenyl)-5,6-dihydro-1-methyl-4H-imidazo[1,5-a][1,4]benzodiazepin,
2. účinné od 1. 2. 1998B. 8-chlor-6-(2-fluorfenyl)-1-methyl-6H-imidazo[1,5-a][1,4]benzodiazepin,
3. účinné od 1. 2. 1998C. kyselina 8-chlor-6-(2-fluorfenyl)-1methyl-4H-imidazo[1,5-a][1,4]benzodiazepin-3-karboxylová.

účinné od 1. 2. 1998Millefolii herba

účinné od 1. 2. 1998Řebříčková nať

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Herba millefolii

účinné od 1. 2. 1998Celé nebo řezané usušené kvetoucí vrcholky druhu Achillea millefolium L. Obsahuje nejméně 2 ml silice v kilogramu drogy.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Droga nevýrazného charakteristického pachu.

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Listy zelené až šedozelené, na spodní straně slabě pýřité, na svrchní straně pýřité, dvakrát až třikrát peřenosečné; úkrojky listů čárkovité.

   účinné od 1. 2. 1998Květenství chocholičnaté, úbory o průměru 3 mm až 5 mm. Zákrov polokulovitý, víceřadý, listeny střechovitě uspořádány, na okrajích s nahnědlým nebo bílým lemem. Květní lůžko vypuklé, plevkaté; terčové květy oboupohlavné, koruna trubkovitá, pěticípá, nažloutlá nebo nahnědlá; jazykovité květy samičí, koruna bílá, nažloutlá nebo narůžovělá, podlouhle vejčitě trojzubá.

   účinné od 1. 2. 1998Stonek pýřitý, zelený, hnědě nebo fialově naběhlý, podélně rýhovaný, až 3 mm silný, uvnitř vyplněn bílou dření.

1. účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je zelený až šedozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky stonků, listů a listenů s dvouřadými, šestibuněčnými až desetibuněčnými žláznatými chlupy a jednořadými, čtyřbuněčnými až šestibuněčnými krycími chlupy s koncovou buňkou ztlustlou, často poněkud zkroucenou, 400 μm až 1000 μm dlouhými; úlomky koruny s buňkami pokožky papilózně vychlípenými; okrouhlá pylová zrna o průměru 30 μm, se třemi klíčními póry a ostnitou exinou; úlomky stonku s cévami a svazky vláken.
2. účinné od 1. 2. 1998C. 2 g práškované drogy (710) se po částech převedou do chromatografické kolony o vnitřním průměru 8 mm až 9 mm a délky 150 mm. Uzavře se chomáčkem vaty, droga se stlačí skleněnou tyčinkou a promyje se 10 ml dichlormethanu R Eluát se odpaří na vodní lázni do sucha a zbytek se rozpustí v 0,5 ml toluenu R Roztok se použije i ke Zkoušce totožnosti D. 2,5 ml dimethylaminobenzaldehydu RS3 se smíchá s 0,1 ml roztoku a zahřívá se 2 min na vodní lázni. Po ochlazení se intenzivně protřepe s 5 ml etheru petrolejového R spodní vrstva se zbarví modře nebo zelenomodře.
3. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Použije se roztok ze Zkoušky totožnosti C.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg cineolu R a 10 mg guajazulenu R se rozpustí ve 20 ml toluenu R.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 20 μl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (5 + 95) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se anisaldehydem RS a suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna odpovídající polohou a zbarvením skvrně guajazulenu na chromatogramu porovnávacího roztoku. V poloze vymezené skvrnami guajazulenu a cineolu na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou patrny dvě červenofialové skvrny. Na chromatogramu mohou být patrné i další skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 2 % a nejvýše 5 % stonků o průměru větším než 3 mm.

účinné od 1. 2. 1998Číslo hořkosti. Nejméně 5000. Provádí se srovnáním s chininiumchloridem, jehož číslo hořkosti je 200 000. Číslo hořkosti je definováno jako reciproká hodnota zředění, které chutná ještě hořce.

účinné od 1. 2. 1998Základní roztok chininiumchloridu. 0,100 g chininiumchloridu R se rozpustí ve 100,0 ml vody R. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,00 g práškované drogy (710) se přelije 1000 ml vroucí vody R a za nepřetržitého míchání se zahřívá 30 min na vodní lázni. Po ochlazení se zředí vodou R na 1000 ml. Důkladně se promíchá a pak se zfiltruje, prvních 20 ml filtrátu se odstraní.

účinné od 1. 2. 1998Připraví se řada porovnávacích roztoků tak, že v první zkumavce je 4,2 ml základního roztoku chininiumchloridu a v každé následující zkumavce se objem tohoto roztoku zvyšuje o 0,2 ml až do konečného objemu 5,8 ml. Objem každé zkumavky se zředí vodou R na 10,0 ml. Určí se roztok nejnižší koncentrace, který chutná ještě hořce. 10,0 ml roztoku nejnižší koncentrace se převaluje v ústech 30 s tak, aby roztok přišel do styku s kořenem jazyka. Jestliže roztok nechutná hořce, vyplivne se a po 1 min se ústa vypláchnou vodou. Po 10 min se zkouší stejným způsobem roztok následující vyšší koncentrace.

účinné od 1. 2. 1998Korekční faktor k se vypočítá ze vztahu:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998n - počet ml základního roztoku chininiumchloridu, který chutnal ještě hořce.
2. účinné od 1. 2. 199810/k ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku chutná hořce.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 12,0 %; 0,500 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 10,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 1,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 40,0 g řezané drogy se destiluje 2 h rychlostí 2 ml/min až 3 ml/min v 1000rnl baňce s 500 ml směsi objemových dílů vody R a ethylenglykolu R (1 + 9); do dělené trubice se přidá 0,2 ml xylenu R. Po 2 h se vypne chlazení a pokračuje se v destilaci, dokud modře zbarvená silice nedosáhne spodní části chladiče, pak se opět zapne chlazení tak, aby se nezahřívala separační část. Destilace se ukončí. 1000ml destilační baňka se nahradí 250ml baňkou. Destiluje se 15 min směs složená z 50 ml vody R a 0,4 ml xylenu R Po 10 min od ukončení destilace se odečte celkový objem destilátu. Provede se slepé stanovení. Destiluje se 15 min v baňce na 250 ml směs složená z 50 ml vody R a 0,4 ml xylenu R; do dělené trubice se přidá 0,2 ml xylenu R.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Minocyclini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Minocyklmiumchlorid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Žlutý krystalický hygroskopický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a uhličitanů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R. Vrstva se stejnoměrně postříká roztokem edetanu disodného R (100 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným koncentrovaným RS na hodnotu 9,0, asi 10 ml na desku rozměrů 100 mm x 200 mm. Vrstva se suší nejméně 1 h ve vodorovné poloze. Před použitím se vrstva 1 h zahřívá v sušárně při 110 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg minocykliniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg minocykliniumchloridu CRL a 5 mg doxycykliniumhyklatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R a dichlormethanu R (6 + 35 + 59) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou a velikostí skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998B. K asi 2 mg se přidá 5 ml kyseliny sírové R; vznikne jasně žluté zbarvení. K roztoku se přidá 2,5 ml vody R; zbarvení se změní na bledě žluté.
2. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,100 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 ml roztoku S se zředí vodou R na 50,0 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací roztok Ž₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 4,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Světlo absorbující nečistoty. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku S do 1 h po jeho přípravě při 560 nm; absorbance není vyšší než 0,06.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Nastříknou se odděleně porovnávací roztoky (b) a (c). Nastříkne se zkoušený roztok (a) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající nejméně 1,5násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha píku odpovídajícího 4-epiminocyklinu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,2 %); plocha žádného píku nacházejícího se mezi píkem rozpouštědla a píkem 4-epiminocyklinu nebo jakéhokoliv píku na sestupné části hlavního píku není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,2 %) a součet ploch takových píků není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (50 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 2,5 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 5,0 % až 8,0 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 1,25 m.j. endotoxinu v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 10,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 12,5 mg minocykliniumchloridu CEL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1,2 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 10 mg minocykliniumchloridu CEL se rozpustí ve vodě E a zředí se jí na 5 ml. 5 ml tohoto roztoku se 60 min zahřívá na vodní lázni a odpaří se do sucha. Zbytek se rozpustí v 25 ml mobilní fáze.

účinné od 1. 2. 1998Zkouška se provádí za ochrany před přímým světlem. Roztoky se uchovávají při teplotě 2 °C až 8 °C a použijí se do 3 h od přípravy.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografícký postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kolony délky 0,20 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii E (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku edetanu disodného E (4g/l), dimethylformamidu E a roztoku šťavelanu amonného E (28 g/l) (25 + 27 + 50) a jejíž pH bylo upraveno roztokem tetrabutylamoniumhydroxidu E (104 g/l) na hodnotu 7,0. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 280 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky, 20 μl.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se porovnávací roztok (d). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi dvěma hlavními píky není menší než 2. Porovnávací roztok (a) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku minocyklinu nejvýše 1,5 % a jestliže počet teoretických pater vypočítaný z píku minocyklinu je nejméně 15 000 na metr. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok (b) a porovnávací roztok (a).

účinné od 1. 2. 1998Obsah C₂₃H₂₈ClN₃O₇ se vypočítá v procentech.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede, zda je látka:

1. účinné od 1. 2. 1998- sterilní,
2. účinné od 1. 2. 1998- prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998A. R¹ = N(CH₃)₂, R³ = N(CH₃)₂, R² = H: (4R,4aS,5aR,12aS)-4,7-bis(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a, 6,11,12a-oktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11-dioxonaftacen-2-karboxamid (4-epiminocyklin),
2. účinné od 1. 2. 1998B. R¹ = H, R³ = H, R²=N(CH₃)₂: (4S,4aS,5aR,12aS)-4-dimethylamino-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-okta- hydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11-dioxonaftacen-2-karboxamid(sancyklin),
3. účinné od 1. 2. 1998C. R¹ = NHCH₃, R³ = H, R² = N(CH₃)₂: (4S,4aS,5aR, 12aS)-4-dimethylamino-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-7-methylamino-1,11-dioxonaftacen-2-karboxamid (7- monodemethylminocyklin).

účinné od 1. 2. 1998† Minoxidilum

účinné od 1. 2. 1998Minoxidil

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v methanolu a v propylenglykolu, velmi těžce rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 20,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml (roztok a). 2,0 ml roztoku (a) se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 100,0 ml (roztok b) a 2,0 ml roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným 0,1 mol/l RS na 100,0 ml (roztok c). Změří se absorbance (2.2.25) roztoků (b) a (c) při 200 nm až 350 nm. Roztok (b) vykazuje dvě absorpční maxima, při 230 nm a 281 nm. Specifická absorbance v maximu při 230 nm je 1015 až 1120 a v maximu při 281 nm je 1060 až 1170. Roztok (c) vykazuje tři absorpční maxima, při 230 nm, 262 nm a 288 nm. Specifická absorbance v maximu při 230 nm je 1525 až 1685, v maximu při 262 nm je 485 až 535 a v maximu při 288 nm je 555 až 605.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem minoxidilu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg minoxidilu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1,5 + 100) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998D. 10 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R přidá se 0,1 ml síranu měďnatého RS; vzniká zelené zbarvení, které se změní po přidání 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS na zelenožluté.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí v 12,5 ml methanolu R a zředí se vodou R na 25 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg deoxyminoxidilu (minoxidil nečistota E) CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 20 ml. Ke 2 ml tohoto roztoku se přidají 2 ml zkoušeného roztoku a zředí se mobilní fází na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 3 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, kterou je roztok připravený následovně: 3,0 g dokusatu sodného R se rozpustí ve směsi 10 ml kyseliny octové ledové R a 300 ml vody R, pH se upraví kyselinou chloristou R na hodnotu 3,0 a přidá se 700 ml methanolu R. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 240 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky, 10 μl.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 10 μl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) rozlišení mezi píky odpovídajícími minoxidilu a deoxyminoxidilu je nejméně 2,0. Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,1 % plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).