Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 146 °C až 152 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 50,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 259 nm a prodlevy při 253 nm a 270 nm. Specifická absorbance v maximuje 13,5 až 14,9.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem terfenadinu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF₂₅₄R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50 mg terfenadinu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 15 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 15 mg terfenadinu nečistoty A CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml. K 5,0 ml tohoto roztoku se přidá 5,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se mobilní fází na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 10,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí mobilní fází na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 0,1 g jodidu draselného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí připravenou takto: 600 ml acetonitrilu R se zředí tlumivým roztokem diethylamoniumfosforečnanovým o pH 6 na 100 ml. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 217 nm,
4. účinné od 1. 2. 1998- injektorové smyčky.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se po 20 μl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 5násobku retenčního času terfenadinu. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je rozlišení mezi píkem terfenadinu a píkem terfenadinu nečistoty A nejméně 5,0 a kapacitní poměr píku terfenadinu je větší než 2,0. Kapacitní poměr se stanoví za použití jodidu draselného A jako nezadržované složky. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 2,5 % plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší při 60 °C pod tlakem nepřevyšujícím 0,5 kPa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,400 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 47,17 mg C₃₂H₄₁NO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. 1-(4-terc.butylfenyl)-4-[4-hydroxydifenylmethyl)piperidin-1-yl]-1-butanon,
2. účinné od 1. 2. 1998B. 1-(4-terc.butylfenyl)-4-[4-difenylmethyl)piperidin-1-yl]-1-butanol,
3. účinné od 1. 2. 1998C. N-oxid l-(4-terc.butylfenyl)-4-[4-(hydroxydifenylmethyl)piperidin-l-yl]-1-butanolu,
4. účinné od 1. 2. 1998D. 1-(4-terc.butylfenyl)-4-[4-(difenylmethylen)piperidin-1-yl]-1-butanol,
5. účinné od 1. 2. 1998E. kyselina 1-[4-(4-terc.butylfenyl)-4-hydroxybutyl]piperidin-4-karboxylová,
6. účinné od 1. 2. 1998F. 1-[4-(4-terc.butylfenyl)-3-butenyl]-4-difenylmethylenpiperidin,
7. účinné od 1. 2. 1998G. {1-[4-(4-terc.butylfenyl)-3-butenyl]piperidin-4-yl}-(difenyl)methanol,
8. účinné od 1. 2. 1998H. {1-[4-(4-terc.butylfenyl)butyl]piperidin-4-yl}(difenyl)methanol,
9. účinné od 1. 2. 1998I. difenyl(piperidin-4-yl)methanol,
10. účinné od 1. 2. 1998J. ethyl-1-[4-(4-terc.butylfenyl)-4-hydroxybutyl]piperidin-4-karboxylat.

účinné od 1. 2. 1998† Testosteroni enantas

účinné od 1. 2. 1998Testosteronenantat

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo žlutavě bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v ethanolu a v etheru, je dobře rozpustný v mastných olejích.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 34 °C až 39 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem testosteronenantatu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu oktadecylsilanisovaného pro chromatografii s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg testosteronenantatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg testosteronenatatu CRL, 5 mg testosterondekanoatu CRL a 5 mg testorenisokapronatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, acetonitrilu R a 2-propanolu R (20 + 40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a zahřívá se 10 min při 100 °C. Po vychladnutí se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se v sušárně 10 min při 120 °C. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku je zelená a shoduje se polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou tři zřetelně oddělené hlavní skvrny, a to při obou uvedených způsobech detekce.

1. účinné od 1. 2. 1998D. K asi 25 mg se přidají 2 ml hydroxidu sodného R (10 g/l) v methanolu R a vaří se 1 h pod zpětným chladičem. Pak se ochladí, přidá se 10 ml vody R a roztok se okyseluje kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS, dokud papír lakmusový modrý R není červený. Zfiltruje se, sraženina se promyje malým množstvím vody R a 3 h se suší při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa. Teplota tání (2.2.14) vysušené sraženiny je 150 °C až 153 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7) +77° až +82°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 20 mg testosteronpropionatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9), přidá se 1 ml zkoušeného roztoku a zředí se stejnou směsí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, pak se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min při 120 °C.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Testosteronkapronat. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10,0 mg testosteronkapronatu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 20,0 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 1 ml porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografií R (5 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min, která je směsí objemových dílů vody R a acetonitrilu R (30 + 70),
3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 240 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky obou píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyly menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu má pík odpovídající testosteronkapronatu relativní retenční čas vzhledem k druhému píku odpovídajícímu testosteronenantatu hodnotu asi 0,7.

účinné od 1. 2. 1998Postupně se nastříkne po 20 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího testosteronkapronatu není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Kyselina heptanová. 0,50 g se rozpustí v 10 ml lihu 96% R předem zneutralizovaného na modř bromthymolovou RS3. Ihned se titruje hydroxidem sodným 0,01 mol/l VS. Ke změně zbarvení indikátoru do modra se spotřebuje nejvýše 0,6 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS (0,16 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v exsikátoru nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199850,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 241 nm.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C₂₆H₄₀O₃ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 422.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. kyselina heptanová,
2. účinné od 1. 2. 1998B. 3-oxo-4-androsten-17β-yl-hexanoat (testosteronkapronat),
3. účinné od 1. 2. 1998C. 3-oxo-5α-androstan-17β-yl-heptanoat,
4. účinné od 1. 2. 1998D. 17β-hydroxy-4-androsten-3-on (testosteron).

účinné od 1. 2. 1998† Testosteroni propionas

účinné od 1. 2. 1998Testosteronpropionat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Testosteronum propionicum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek nebo bezbarvé krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, v lihu 96% a v methanolu a je dobře rozpustný v mastných olejích.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 119 °C až 123 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem testosteronpropionatu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogram zkoušeného roztoku (b) a hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (c) se shodují polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu odpovídajícího porovnávacího roztoku. Vrstva se pak postříká kyselinou sírovou v lihu 96% RS, zahřívá se 15 min při 120 °C a nechá se ochladit. Vrstva se pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) a hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (c) se shodují polohou, barvou v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu odpovídajícího porovnávacího roztoku. Hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) a chromatogramu porovnávacího roztoku (b) mají hodnotu R_F zřetelně nižší než hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (c) a chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +83° až +90°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v ethanolu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,25 g se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). V 25ml odměrné baňce se rozpustí 50 mg v 6 ml methanolu R. Přidají se 2 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS, do hrdla odměrné baňky se vloží malá nálevka jako kondenzor a zahřívá se 5 min na vodní lázni. Pak se ochladí pod tekoucí vodou, přidají se 2,0 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se methanolem R na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (c). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí chloroformem R na 25,0 ml. Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí chloroformem R na 10,0 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí chloroformem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). V 25ml odměrné baňce se rozpustí 50 mg testosteronpropionatu CRL v 6 ml methanolu R Přidají se 2 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS, do hrdla odměrné baňky se vloží malá nálevka jako kondenzor a zahřívá se 5 min na vodní lázni. Pak se ochladí pod tekoucí vodou, přidají se 2,0 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se methanolem R na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 20 mg testosteronpropionatu CRL se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 10 mg testosteronacetatu CRL se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (e). K 5,0 ml porovnávacího roztoku (d) se přidá 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) a zředí se chloroformem R na 15,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl zkoušených roztoků (b), (c) a porovnávacích roztoků (b) a (c) a po 2 μl zkoušeného roztoku (a) a porovnávacích roztoků (a), (d) a (e) a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové bezvodé R, etheru petrolejového R a butylacetatu R (1 + 30 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídající skvrně testosteronacetatu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (2,0 %) a žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající testosteronacetatu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,500 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199825,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 250,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) v maximu při 241 nm.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C₂₂H₃₂O₃ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 490.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Tetracaini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Tetrakainiumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Tetracainium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický slabě hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 148 °C nebo v případě dalších dvou krystalických forem při asi 134 °C a 139 °C. Směsi těchto forem tají při 134 °C až 147 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem tetrakainiumchloridu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. K 10,0 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 1 ml thiokyanatanu amonného RS. Vzniká bílá krystalická sraženina, která se rekrystalizuje z vody R a suší se 2 h při 80 °C: teplota tání (2.2.14) je asi 131 °C.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K asi 5 mg se přidá 0,5 ml kyseliny dusičné dýmové R. Odpaří se do sucha na vodní lázni, nechá se ochladit, zbytek se rozpustí v 5,0 ml acetonu R a přidá se 0,2 ml hydroxidu draselného v lihu RS; vzniká fialové zbarvení.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 2 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,5; měří se roztok připravený zředěním 1 ml roztoku S vodou prostou oxidu uhličitého R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R. Vrstva se předběžně vyvíjí směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, hexanu R a dibutyletheru R (4 + 16 + 80) po dráze 12 cm, pak se vyjme a několik minut se suší v proudu teplého vzduchu. Vrstva se před použitím nechá ochladit.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50,0 mg kyseliny 4-aminobenzoové R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, hexanu R a dibutyletheru R (4 + 16 + 80) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 10 min při 100 °C až 105 °C a pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,05 %). Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku zůstává na startu.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve směsi obsahující 5 ml acetanhydridu R a 25 ml kyseliny octové bezvodé R. Roztok se 2 min zahřívá pod zpětným chladičem a pak se přidá 6 ml octanu rtuťnatého RS. Titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,05 ml violeti krystalové RS jako indikátoru.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 30,08 mg C₁₅H₂₅ClN₂O₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Tetracosactidum

účinné od 1. 2. 1998Tetrakosaktid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo žlutý amorfní prášek. Je mírně rozpustný ve vodě.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. V podmínkách popsaných ve Stanovení obsahu zvyšuje zkoušená látka množství kortikosteronu vytvářeného izolovanými buňkami nadledvin potkanů.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se elektroforéza (2.2.31) a tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) k dosažení dvojrozměrného rozdělení. Použijí se dvě desky s vrstvou celulosy pro chromatografii R1.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1 mg se rozpustí v 0,2 ml roztoku octanu amonného R (15,4 g/l), jehož pH se upraví amoniakem zředěným RS2 na 8,2. Potom se přidá 10 μl roztoku trypsinu R (2 g/l). Směs se 40 min inkubuje při 37 °C až 38 °C a pak se 3 min vaří ve vodní lázni. Nakonec se přidá 5 μl kyseliny octové ledové R a odpaří se do sucha při 40 °C a tlaku, který nepřesáhne 3 kPa. Skelný odparek se suší 1 h při 40 °C a pak se rozpustí v 0,1 ml kyseliny octové ledové R. Roztok se lyofilizuje, zbytek se rozpustí v 0,1 ml vody R a znovu se lyofilizuje. Konečný zbytek se 1 h suší při 45 °C a tlaku, který nepřesáhne 3 kPa, a pak se rozpustí v 50 μl vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se současně a stejným způsobem jako zkoušený roztok; místo zkoušené látky se však použije tetrakosaktid CRL.

   účinné od 1. 2. 1998Vrstvy se postříkají roztokem elektrolytu, který obsahuje 0,2 % (V/V) kyseliny octové ledové R a 0,2 % (V/V) pyridinu R. Pomocí filtračních pásků 1,5 cm širokých se spojí konce vrstev s příslušnou komůrkou každého chromatografického žlábku. Celá nádoba se uzavře a nechá 30 min stát. Pak se nanesou roztoky na anodovou stranu. Na první vrstvu se do rohu asi 2,5 cm od každé strany nanesou 4 μl zkoušeného roztoku. Na druhou vrstvu se ve stejném místě nanesou 4 μl porovnávacího roztoku. Obě vrstvy se vyvíjejí 90 min při napětí 280 V na 200 mm délky. Pak se suší 30 min na vzduchu a následovně 30 min v proudu vzduchu při 30 °C. Potom se na každé vrstvě provede druhé dělení chromatograficky. Vyvíjí se s pravém úhlu ke směru elektroforézy směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, pyridinu R, vody R a 1-butanolu R (8 + 24 + 30 + 38) po dráze 15 cm. Vrstvy se usuší v proudu vzduchu a postříkají ninhydrinem RS1. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Intenzity obou skvrn se mohou lišit.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -99° až -109°, počítáno na bezvodou látku prostou kyseliny octové. Měří se roztok připravený rozpuštěním 10,0 mg v 1,0 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a vody R (1 + 99).

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 1,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 5,0 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku při 240 nm až 280 nm. Absorpční maximum je při 276 nm. Absorbance v maximuje 0,51 až 0,61, počítáno na bezvodou látku prostou kyseliny octové. Poměr absorbance naměřené v maximu při 276 nm k absorbanci při 248 nm je 2,4 až 2,9.

účinné od 1. 2. 1998Aminokyseliny. Stanoví se pomocí aminokyselinového analyzátoru s použitím norleucinu R jako vnitřního standardu. Přístroj se kalibruje směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku a následujících aminokyselin:

účinné od 1. 2. 1998spolu s polovinou ekvimolárního množství cystinu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 30,0 mg norleucinu R se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 4,6 mg zkoušené látky se převede do pečlivě vyčištěné zkumavky z tvrzeného skla délky 100 mm a vnitřního průměru 6 mm. Přidá se přesně změřené množství roztoku vnitřního standardu obsahující takové množství DL-norleucinu R, které odpovídá asi polovině očekávaného molárního množství tetrakosaktidu. Zkumavka se ponoří do mrazicí směsi5 °C, evakuuje se na tlak, který není větší než 133 Pa, a zataví se. Pak se zahřívá 24 h při 110 °C až 115 °C. Po ochlazení se zkumavka otevře a obsah se přemístí do 10ml baňky tak, že se pětkrát přidá do zkumavky 0,2 ml vody R a přeleje do baňky. Roztok v baňce se za sníženého tlaku odpaří do sucha nad hydroxidem draselným R. Znovu se přidá ke zbytku voda R a odpaří se za sníženého tlaku do sucha nad hydroxidem draselným R. Tento postup se opakuje ještě jednou. Nakonec se zbytek rozpustí ve vhodném tlumivém roztoku o pH 2,2 a zředí se jím na vhodný objem. Do aminoanalyzátoru se použije takový přesně odměřený objem zkoušeného roztoku, aby píky aminokyselin přítomných v nejvyšších množstvích zaujímaly většinu stupnice zapisovače.

účinné od 1. 2. 1998Obsah každé aminokyseliny se vyjádří v molech. Relativní poměr aminokyselin se vypočítá za předpokladu, že podíl valinu se rovná 3. Hodnoty se pak pohybují v následujících rozmezích: lysin 3,5 až 4,7, histidin 0,9 až 1,1, arginin 2,7 až 3,3, serin 1,1 až 2,2, kyselina glutamová 0,9 až 1,1, prolin 2,5 až 3,5, glycin 1,8 až 2,2, methionin 0,9 až 1,1, tyrosin 1,7 až 2,2, fenylalanin 0,9 až 1,1. V hydrolyzátu mohou být dále přítomny pouze stopy ostatních aminokyselin, kromě norleucinu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže výsledný počet molů norleucinu přepočtený na objem zkoušeného roztoku použitého ke zkoušce je v rozmezí ±5 % množství vzatého k hydrolýze.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné peptidy.

1. účinné od 1. 2. 1998a) Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) za použiti odplyněných rozpouštědel.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1,0 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml 1 % (V/V) roztoku kyseliny octové ledové R, přidá se 50 μl směsi objemových dílů peroxidu vodíku koncentrovaného R a vody R (1 + 999). Nechá se 2 h stát.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,0 mg tetrakosaktidu CRL se rozpustí v 1 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografií R (10 μm),
   2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí 365 ml acetonitrilu R, 10,0 ml kyseliny octové ledové R a 10,0 g síranu amonného R, zředěné vodou R na 2000 ml. Průtoková rychlost je 2,0 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

   účinné od 1. 2. 1998Nastříknou se odděleně oba roztoky a zajistí se, aby stříkačka, kterou se nastřikuje zkoušený roztok, nebyla kontaminována peroxidem. Na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je pík tetrakosaktidu odpovídající hlavnímu píku na chromatogramu zkoušeného roztoku a pík s menším retenčním časem odpovídající sulfoxidu tetrakosaktidu. Jeho plocha je významně větší než plocha příslušného píku na chromatogramu zkoušeného roztoku, ale není větší než 4 % součtu ploch všech píků, vyjímaje píky rozpouštědla a zkoumadel.

1. účinné od 1. 2. 1998b) Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy celulosy pro chromatografii R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 3,0 mg zkoušené látky se rozpustí v 1,5 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny octové zředěné RS a vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů kyseliny octové zředěné RS a vody R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů kyseliny octové zředěné RS a vody R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). K 0,5 ml zkoušeného roztoku se přidá 50 μl směsi objemových dílů peroxidu vodíku koncentrovaného R a vody R (1 + 999) a nechá se 2 h stát.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku do asi 1 cm pruhů a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, pyridinu R, vody R a 1-butanolu R (4 + 24 + 30 + 42) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a postříká se ninhydrinem RS1. Na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je zóna odpovídající polohou základní zóně na chromatogramu zkoušeného roztoku, ale má menší intenzitu a navíc je přítomna výrazná zóna sulfoxidu tetrakosaktidu s nižším R_F. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není, kromě základní zóny, žádná zóna ani zóna sulfoxidu tetrakosidu intenzivnější než zóna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (5,0 %) a nejvýš jedna zóna může být intenzivnější než zóna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %).

   účinné od 1. 2. 1998Peptidy. Nejméně 85,0 %, vztaženo na C₁₃₆H₂₁₀N₄₀O₃₁S, počítáno na bezvodou látku prostou kyseliny octové. Vyhodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce (a) na příbuzné peptidy. Obsah C₁₃₆H₂₁₀N₄₀O₃₁S se vypočítá z výšek píků nebo jejich ploch na chromatogramu zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b) a známého množství C₁₃₆H₂₁₀N₄₀O₃₁S v tetrakosaktidu CRL. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) není rozlišení mezi píky tetrakosaktidu a sulfoxidu tetrakosaktidu menší než 7.

   účinné od 1. 2. 1998Kyselina octová. 8 % až 13 %. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití dioxanu R jako vnitřního standardu.

   účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 1 ml dioxanu R se zředí vodou R na 1000 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 10,0 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 10,0 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml roztoku vnitřního standardu. Porovnávací roztok. 0,100 g kyseliny octové ledové R se rozpustí v roztoku vnitřního standardu a zředí jím na 100 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné ethylvinylbenzendivinylbenzen kopolymerem R (125 μm až 180 μm),
   2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu,
   3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 150 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 5 % až 16 %; provede se s 80,0 mg zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Účinnost zkoušené látky se stanoví za daných podmínek porovnáním její schopnosti zvyšovat množství kortikosteronu produkovaného izolovanými buňkami z nadledvin potkanů s účinností mezinárodního referenčního přípravku tetrakosaktidu nebo porovnávací látky kalibrované v mezinárodních jednotkách.

účinné od 1. 2. 1998Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v deklarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku, který se skládá ze syntetického tetrakosaktidu a manitolu. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace.

účinné od 1. 2. 1998Nalezená hodnota účinnosti je v rozmezí 80 % až 125 % deklarované účinnosti. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je v rozmezí 64 % až 156 % deklarované účinnosti.

účinné od 1. 2. 1998Použije se silikonované sklo dobře vymyté vodou. Čtyři potkani, samci vážící 200 g až 400 g, se usmrtí vykrvácením. Vyjmou se nadledviny, opatrně se očistí od okolní tukové tkáně a vloží se do roztoku B uchovávaného při 4 °C. Každá žláza se rozkrojí na čtyři stejné díly a přenese do vhodného míchacího zařízení z plastické hmoty (viz obrázek 1), ve kterém je 5 ml roztoku C udržovaného při 37 °C. Buňky nadledvin se dispergují mícháním směsi při 500 ot/min. Po 20 min se odstraní supernatantní tekutina, ochladí se na 4 °C, přidá se 5 ml roztoku C a znovu se míchá. Tento postup se opakuje ještě třikrát. Všech pět supernatantů se spojí a odstřeďuje 30 min v polyetylenových zkumavkách při 4 °C 30 min při postupném zvyšování rychlosti do 100 g_n. Sediment se suspenduje v 8 ml roztoku D a odstřeďuje se 30 min při 100 g_n. Získaný sediment se znovu suspenduje v 8 ml roztoku D, směs se filtruje přes nylonovou síťku s otvory 100 μm do polyetylenové kádinky a k filtrátu se přidá vhodný objem roztoku D (bylo zjištěno, že vhodný celkový objem filtrátu je mezi 65 ml až 105 ml). Výsledná buněčná suspenze se uchovává při 4 °C.

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Obr. 1. Míchací zařízení

účinné od 1. 2. 1998Rozměry v milimetrech

účinné od 1. 2. 1998A - kladka a míchací lopatka,

účinné od 1. 2. 1998B - ložisko,

účinné od 1. 2. 1998C - inkubační roztok.

účinné od 1. 2. 1998Ze zkoušeného roztoku o vhodné koncentraci a z porovnávacího roztoku se připraví s ředicím roztokem E čtyři koncentrace v geometrické řadě s dvojnásobným ředěním. 0,1 ml z každého zředění se pipetuje do čtyř polystyrenových zkumavek a do každé zkumavky se přidá 1,0 ml výše připravené buněčné suspenze. Zkumavky se inkubují 2 h při 37 °C a pak se ochladí na 4 °C. 1 ml obsahu každé zkumavky se přenese do skleněných zkumavek obsahujících 1,4 ml dichlormethanu, R, směs se promíchá 10 s na vířivé míchačce a odstřeďuje se 5 min při 3000 gn 1 ml dichlormethanové vrstvy z každé zkumavky se přenese, bez porušení vodné vrstvy, do skleněných zkumavek obsahujících 0,6 ml směsi objemových dílů lihu 96% R a kyseliny sírové R (15 + 35). Směs se 10 s míchá na vířivé míchačce, odstřeďuje se 5 min při 1500 gn a nechá se 30 min stát. Fluorimetricky (2.2.21) se stanoví iradiace spodní vrstvy při excitační vlnové délce 436 nm nebo 470 nm a fluorescence se měří v maximu mezi 530 nm a 545 nm. Jestliže roztoky nejsou při měření přeneseny do kyvet, je nutné vybrat zkumavky, v nichž fluorescenční hodnoty pro standard kortikosteronu se neliší mezi sebou více než o 5 %. Výsledky stanovení se počítají obvyklými statistickými metodami. Použije se lineární část logaritmické křivky odpovědi na dávce.

účinné od 1. 2. 1998Roztok B. K roztoku A se přidá glukosa R (2 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Roztok C. K roztoku B se přidá kolagenasa získaná z Clostridium histolyticum a dostatečně čistá pro přípravu dispergovaných buněk (1 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Roztok D. K roztoku B se přidá albumin hovězí R (5 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Roztok E. Ke sterilnímu roztoku chloridu sodného R (9 g/l) se přidá albumin hovězí R (1 g/l) a pH roztoku se upraví kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Pod dusíkem, chráněn před světlem, při teplotě 2 C až 8 C.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- účinnost v mezinárodních jednotkách na miligram,
2. účinné od 1. 2. 1998- obsah peptidu v balení,
3. účinné od 1. 2. 1998- podmínky uchovávání.

účinné od 1. 2. 1998† Tetracyclini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Tetracykliniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Tetracyclinium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Žlutý krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu a v etheru. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a uhličitanů. Vodné roztoky se stáním kalí vlivem vysrážení tetracyklinu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H R. Vrstva se stejnoměrně postříká roztokem edetanu disodného R (100 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným koncentrovaným RS na hodnotu 8,0, (asi 10 ml na desku rozměrů 100 mm x 200 mm). Vrstva se suší nejméně 1 h ve vodorovné poloze. Před použitím se vrstva 1 h zahřívá v sušárně při 110 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg tetracykliniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg tetracykliniumchloridu CRL, 5 mg chlortetracykliniumchloridu- CRL a 5 mg doxycykliniumhyklatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 1 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R a dichlormethanu R (6 + 35 + 59) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou tři zřetelně od sebe oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998B. K asi 2 mg látky se přidá 5 ml kyseliny sírové R; vzniká fialově červené zbarvení. Roztok se přidá k 2,5 ml vody R; zbarvení se změní ve žluté.
2. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 1,8 až 2,8. Měří se následující roztok: 0,1 g se rozpustí v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -240° až -255°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředěním stejnou kyselinou na 25,0 ml.