účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti zkoušené vakcíny. K ředění se použije roztok chloridu sodného R (9 g/l) obsahující hliníkové adjuvans použité pro vakcínu. Připraví se nejméně tři ředění zkoušené vakcíny a referenčního přípravku. Každému zvířeti ve skupině se subkutánně vstříkne nejvýše 1,0 ml ředění určeného pro skupinu. Kontrolní skupině neočkovaných zvířat se subkutánně vstříkne stejné množství výše uvedeného roztoku k ředění. Po 28 až 32 dnech se zvířatům podá anestezie, vykrvácejí se a jednotlivá séra se zpracují odděleně. V jednotlivých sérech se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) stanoví obsah specifických protilátek proti hepatitidě A.
účinné od 1. 2. 1998Výpočet. Výpočet se provede obvyklými statistickými metodami pro zkoušky s kvantitativní odpovědí (např. 5.3 Statistické hodnocení výsledků biologických zkoušek, sekce 4).
účinné od 1. 2. 1998Podle rozložení reakčních hladin naměřených ve všech sérech nevakcinované skupiny se stanoví maximální reakční hladina, kterou lze nalézt u nevakcinovaných zvířat pro tuto zvláštní zkoušku. Odpověď ve vakcinovaných skupinách, která přesahuje tuto hladinu, je definována jako sérokonverze.
účinné od 1. 2. 1998Provede se vhodná transformace na procentové vyjádření zvířat vykazujících sérokonverzi v každé skupině (např. probitová transformace) a provede se analýza dat podle rovnoběžného modelu log dávky - odpověď. Stanoví se účinnost zkoušeného přípravku ve vztahu k referenčnímu přípravku.
účinné od 1. 2. 1998Validační podmínky. Zkoušku lze hodnotit, jestliže:
- účinné od 1. 2. 1998- pro zkoušenou i referenční vakcínu leží ED50 mezi nejnižší a nejvyšší dávkou podanou zvířatům,
- účinné od 1. 2. 1998- statistická analýza nevykazuje signifikantní odchylku od linearity nebo rovnoběžnosti,
- účinné od 1. 2. 1998- předpokládané limity odhadované relativní účinnosti leží mezi 33 % a 300 % stanovené účinnosti.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998Označování
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede biologický původ buněk a adjuvans použité pro přípravu vakcíny.
účinné od 1. 2. 1998Vaccinum hepatitidis B (ADNr) 
účinné od 1. 2. 1998Vakcína proti hepatitidě B (rDNK) rekombinantní
účinné od 1. 2. 1998Je to přípravek z povrchového antigenu viru hepatitidy B, základního proteinu viru hepatitidy B. Tento antigen se získává rekombinantní DNK technologií.
účinné od 1. 2. 1998Přípravek vyhovovuje požadavkům článků Producta ab ADN recombinante a Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998Výroba
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Producta ab ADN recombinante, zvláště v částech Klonování a exprese, Systém buněčných bank, Validace buněčných bank, Validace výrobního postupu a Pravidelnost výroby.
účinné od 1. 2. 1998Přípravek prokazatelně podněcuje tvorbu specifických ochranných protilátek u člověka. Výrobní metoda prokazatelně poskytuje stále vakcínu, která vyhovuje požadavkům na imunogenitu a neškodnost.
účinné od 1. 2. 1998Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že pokud bude přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9)
účinné od 1. 2. 1998Přípravek se vyrábí expresí virového genu kódujícího povrchový antigen viru hepatitidy B (HBsAg) v kvasinkách (Saccharomyces cerevisiae) nebo v savčích buňkách (buňky ovaria čínského křečka nebo jiných vhodných buněčných linií) purifikací výsledného HBsAg a převedením tohoto antigenu do imunogenního přípravku. Vhodnost a neškodnost buněk schvaluje oprávněná autorita.
účinné od 1. 2. 1998Přípravek může obsahovat produkt S genu (hlavní bílkovina), kombinaci S genového a pre-S2 genového produktu (střední bílkovina), nebo kombinaci S genového, pre-S2 genového a pre-S1 genového produktu (velká bílkovina).
účinné od 1. 2. 1998Referenční přípravek. Jako referenční přípravek se používá část šarže reprezentující šarži vakcíny, která v klinické studii na mladých zdravých dospělých jedincích prokazatelně vykazuje nejméně 95% sérokonverzi (HBsAg protilátkový titr je větší než 10 m.j. v litru po úplné primární imunizaci).
účinné od 1. 2. 1998Charakteristika látky
účinné od 1. 2. 1998K charakteristice antigenu se provede vývojová studie, ve které se určí jeho úplná bílkovinná, lipidová a sacharidová struktura. Morfologické charakteristiky antigenních částic se stanoví elektronovou mikroskopií. Vhodná denzita antigenních částic se stanoví fyzikálně-chemickými metodami, např. gradientovou centrifugací Charakterizují se antigenní epitopy. Bílkovinná frakce antigenu se charakterizuje primární strukturou (např. stanovením aminokyselinového složení, částečnou analýzou aminokyselinové sekvence a mapováním peptidů).
účinné od 1. 2. 1998Kultura a sklizeň
účinné od 1. 2. 1998Totožnost, mikrobiologická čistota, plazmidová retence a konzistence sklizně jsou určeny vhodným výrobním uspořádáním. Jestliže jsou použity savčí buňky, provedou se zkoušky na cizí antigeny a mykoplazmata podle stati Důkaz cizích antigenů v lidských virových vakcínách (2.6.16).
účinné od 1. 2. 1998Přečištěný antigen
účinné od 1. 2. 1998Pro přípravu konečné várky se použije pouze přečištěný antigen, který odpovídá následujícím požadavkům.
účinné od 1. 2. 1998Celková bílkovina. Stanoví se validovanou metodou. Obsah je v rozmezí schváleném pro specifický přípravek.
účinné od 1. 2. 1998Totožnost a obsah antigenu. Množství a specificita HBsAg se stanoví porovnáním s mezinárodním standardem HBsAg subtypu ad nebo s národním referenčním přípravkem za pomoci vhodné imunochemické metody (2.7.1), jako je radioimunoanalýza, enzymové imunosorbentové stanovení (ELISA), imunoblot (přednostně se užívají monoklonální protilátky přímo proti protektivnímu epitopu), nebo jednoduchou radiální difuzí. Poměr antigenu k bílkovině je v rozmezí schváleném pro specifický přípravek. Molekulová hmotnost v hlavním pásu zjištěná elektroforézou na polyakrylamidovém gelu s dodecylsíranem sodným (SDS-PAGE) za redukovaných podmínek odpovídá očekávané hodnotě z genové sekvence a možné glykosylace.
účinné od 1. 2. 1998Čistota antigenu. Stanoví se srovnáním s referenčním přípravkem za použití kapalinové chromatografie nebo jiné vhodné metody, jako je SDS-PAGE s barvením modří kyselou 92 a stříbrem.
účinné od 1. 2. 1998Vhodná metoda musí být dost citlivá k detekci možného znečištění v koncentraci 1 % celkové bílkoviny. Nejméně 95 % celkové bílkoviny tvoří povrchový antigen hepatitidy B.
účinné od 1. 2. 1998Složení. Stanoví se obsah bílkovin, lipidů, nukleových kyselin a sacharidů.
účinné od 1. 2. 1998DNK hostitelských buněk a vektorem derivovaná DNK. Nejvýše 10 pg DNK v množství přečištěného antigenu odpovídajícím jedné lidské dávce vakcíny. Stanoví se u přípravků vyrobených pomocí savčích buněk.
účinné od 1. 2. 1998Cesium. Jestliže se při výrobě použijí cesiové soli, provede se v přečištěném antigenu stanovení zbytků cesia. Obsah je v rozmezí schváleném pro specifický přípravek.
účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Přečištěný antigen vyhovuje zkoušce na sterilitu. Na každou živnou půdu se použije 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Další zkoušky se mohou u přečištěného antigenu požadovat v závislosti na použité výrobní metodě: např. stanovení zbytků zvířecího séra, jestliže byly pro výrobu použity savčí buňky, nebo zkoušky na zbytky chemikálií používaných při extrakci a čištění.
účinné od 1. 2. 1998Konečná várka vakcíny
účinné od 1. 2. 1998Vakcína může obsahovat protimikrobní konzervační látku a adjuvans.
účinné od 1. 2. 1998Pouze várka, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít pro přípravu šarže.
účinné od 1. 2. 1998Protimikrobní konzervační látky. Kde jsou použity, stanoví se jejich obsah vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsah je v rozmezí 85 % až 115 % deklarovaného množství.
účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu. Na každou živnou půdu se použije 10 ml konečné várky.
účinné od 1. 2. 1998Šarže
účinné od 1. 2. 1998K použití se propustí jenom ta konečná šarže, která vyhovuje každému požadavku uvedenému dále v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti. Jestliže zkoušky na volný formaldehyd, obsah protimikrobních konzervačních látek a účinnost na zvířatech byly provedeny v konečné várce vakcíny s vyhovujícími výsledky, mohou být tyto zkoušky u šarže vypuštěny.
účinné od 1. 2. 1998Zkouška totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Totožnost přípravku se prokáže stanovením účinnosti nebo ve vhodných případech elektroforetickým profilem.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Hliník. Jestliže je použit hydratovaný fosforečnan hlinitý nebo hydroxid hlinitý jako sorbent, vyhovuje přípravek zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998Volný formaldehyd. Při použití formaldehydu vyhovuje přípravek zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998Protimikrobní konzervační látky. Jestliže byly použity, stanoví se jejich obsah vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Jejich obsah není nižší než prokazatelně nejmenší účinné množství a není vyšší než 115 % deklarovaného množství.
účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.
účinné od 1. 2. 1998Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se každému králíkovi nitrožilně vstříkne ekvivalent lidské dávky.
účinné od 1. 2. 1998Místo zkoušky na pyrogenní látky se může použít validovaná zkouška na bakteriální endotoxiny (2.6.14).
účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti
účinné od 1. 2. 1998Účinnost zkoušeného přípravku se stanoví buď na zvířatech porovnáním jeho schopnosti v daných podmínkách indukovat tvorbu specifických protilátek anti-HBsAg u myší nebo morčat se stejnou schopností referenčního přípravku, nebo stanovením obsahu antigenu validovanou metodou in vitro.
účinné od 1. 2. 1998Požadavek na účinnost. Horní mez spolehlivosti (P = 0,95) stanovené relativní účinnosti je nejméně 1,0.
účinné od 1. 2. 1998Zkouška na zvířatech
účinné od 1. 2. 1998Výběr a rozdělení zvířat. Použijí se zdravé myši z jednoho chovu, staré asi 5 týdnů. Použitý kmen myší pro tuto zkoušku dává signifikantní směrnici v křivce závislosti odpovědi na dávce antigenu: vhodné jsou myši s haplotypem H-2q nebo H-2d. Také jsou vhodná zdravá morčata hmotnosti 300 g až 350 g (stará asi 7 týdnů) z jednoho chovu. Zvířata jsou stejného pohlaví. Rozdělí se do nejméně sedmi stejných skupin o počtu vhodném pro hodnocení výsledků.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti zkoušeného přípravku. K ředění přípravku se použije roztok chloridu sodného R (9 g/l) obsahující hlinité adjuvans nebo jiné vhodné rozpouštědlo. Připraví se nejméně tři vhodná ředění zkoušeného přípravku a souhlasná ředění referenčního přípravku. Ředění se intraperitoneálně vstříknou v množství nejvýše 1,0 ml každému zvířeti ve skupině, pro kterou je ředění určeno. Jedna skupina zvířat zůstane neočkována, vstříkne se jí pouze intraperitoneálně stejný objem ředicího roztoku. Ve vhodném časovém intervalu (např. mezi čtyřmi až šesti týdny) se zvířatům v anestezii odebere krev a odděleně se získají jednotlivá séra. Pro každé sérum se provede vhodná imunoanalýza pro stanovení specifických HBsAg protilátek (2.7.1).
účinné od 1. 2. 1998Výpočty. Výpočty se provedou běžnými statistickými metodami pro zkoušky s kvantitativní odpovědí (5.3 Statistická analýza výsledků biologických zkoušek, sekce 4).
účinné od 1. 2. 1998Z rozložení reakčních hodnot naměřených ve všech sérech neočkované skupiny se stanoví nejvyšší reakční hladina pro nevakcinované zvíře. Všechny odpovědi u vakcinovaných zvířat, které převyšují tuto hodnotu, se označí za sérokonverzi.
účinné od 1. 2. 1998Procento zvířat vykazujících sérokonverzi v každé skupině se vhodně transformuje (např. probitovou transformací) a použije se model rovnoběžnosti křivek závislosti log dávky a odpovědi. Relativní účinnost zkoušeného přípravku se stanoví vzhledem k referenčnímu přípravku.
účinné od 1. 2. 1998Validační podmínky. Zkoušku lze hodnotit, jestliže:
- účinné od 1. 2. 1998- pro zkoušený a referenční přípravek leží ED50 mezi nejvyšší a nejnižší dávkou podanou zvířatům,
- účinné od 1. 2. 1998- statistická analýza neukazuje žádnou odchylku od podmínek linearity ani modelu rovnoběžnosti,
- účinné od 1. 2. 1998- meze spolehlivosti relativní účinnosti jsou mezi 33 % a 300 % stanovené účinnosti.
účinné od 1. 2. 1998ED50 (50% účinná dávka) je statisticky vypočtená dávka vakcíny, která v podmínkách zkoušky u 50 % zvířat indukuje specifické protilátky na relevantní vakcinační antigeny.
účinné od 1. 2. 1998Metody in vitro
účinné od 1. 2. 1998Místo zkoušky na zvířatech lze použít některé validované metody in vitro. Vhodné jsou enzymově imunosorbentová stanovení (ELISA) a radioimunoanalýza s použitím monoklonálních protilátek specifických pro ochranu indukující epitopy HBsAg.
účinné od 1. 2. 1998Vhodný počet ředění zkoušeného přípravku se porovnává s referenčním přípravkem za použití modelu rovnoběžnosti k analýze dat, která jsou vhodným způsobem transformována. Soupravy k měření HBsAg in vitro jsou běžně dostupné a mohou se přizpůsobit ke stanovení účinnosti vakcíny in vitro.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998Označování
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum humanum.
účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:
- účinné od 1. 2. 1998- obsah HBsAg v obalu,
- účinné od 1. 2. 1998- typ buněk použitých k výrobě vakcíny,
- účinné od 1. 2. 1998- název a množství adjuvans,
- účinné od 1. 2. 1998- že se vakcína před použitím roztřepe,
- účinné od 1. 2. 1998- že vakcína nesmí zmrznout.
účinné od 1. 2. 1998Vaccinum hepatitidis contagiosae caninae vivum cryodesiccatum
účinné od 1. 2. 1998Živá vakcína proti infekční hepatitidě psů lyofílizovaná
účinné od 1. 2. 1998Je to přípravek obsahující jeden nebo více oslabených kmenů psích adenovirů.
účinné od 1. 2. 1998Výroba
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Oslabený virus se pomnožuje ve vnímavé buněčné kultuře (5.2.4).
účinné od 1. 2. 1998Výběr vakcinačního kmene
účinné od 1. 2. 1998K přípravě vakcíny se může použít pouze kmen viru prokazatelně uspokojivý z hlediska oslabení a imunogenity. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se použijí následující zkoušky.
účinné od 1. 2. 1998Oslabení. Když se vnímavému štěněti starému osm až šestnáct týdnů intravenózně vstříkne objem virové suspenze odpovídající jedné dávce vakcíny, nevyvolá příznaky onemocnění, ale u zvířete se do 21 dní vyvinou specifické neutralizující protilátky.
účinné od 1. 2. 1998Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k prokázání imunogenity kmene.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušení šarže
účinné od 1. 2. 1998Pokud bylo stanovení účinnosti provedeno s vyhovujícím výsledkem na reprezentativní šarži vakcíny, může být tato zkouška při rutinní kontrole jiných šarží vakcíny připravených z téhož inokula vypuštěna, jestliže k tomu dá souhlas oprávněná autorita.
účinné od 1. 2. 1998Zkouška totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Když se vakcína rozpustí předepsaným způsobem a smíchá s jedním nebo více specifickými antiséry, nevyvolává již ve vnímavé buněčné kultuře specifický cytopatický efekt.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Bezpečnost. Dvěma vnímavým, 8 až 16 týdnů starým štěňatům, která jsou prosta specifických neutralizačních protilátek, se každému podá způsobem uvedeným v označení dvojnásobek dávky rozpuštěného přípravku. Zvířata se pozorují 21 dní. Zvířata zůstanou zcela zdravá a nemají příznaky keratitidy.
účinné od 1. 2. 1998Cizí viry.
- účinné od 1. 2. 1998A. Rozpuštěná vakcína se smíchá s jedním nebo více specifickými antiséry. Ve vnímavé buněčné kultuře již nevyvolá cytopatický efekt, ani se v ní nedokážou hemaglutinační ani hemadsorpční látky.
- účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška se provede na myších hmotnosti 11 g až 15 g. Každé myši se intracerebrálně vstříkne 0,03 ml rozpuštěné vakcíny. Použije se tolik myší, aby se podaly 3/10 dávky vakcíny, nejméně však deset myší. Zvířata se pozorují 21 dní. Jestliže během prvních 48 h uhynou více než dvě myši, zkouška se opakuje. Od třetího do jedenadvacátého dne po podání nevykážou myši žádné abnormality, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.
účinné od 1. 2. 1998Bakterie a houby. Rozpuštěný přípravek vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Mykoplazmata (2.6.7). Rozpuštěná vakcína vyhovuje ve zkoušce na mykoplazmata.
účinné od 1. 2. 1998Titr viru. Titr viru v rozpuštěném přípravku se stanoví na vnímavé buněčné kultuře. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství virových částic, které odpovídá minimálnímu titru uvedenému v označení.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti
účinné od 1. 2. 1998Použije se sedm vnímavých štěňat ve stáří osmi až šestnácti týdnů, která nemají protilátky proti psím adenovirům. Způsobem uvedeným v označení se každému z pěti zvířat vstříkne objem rozpuštěné vakcíny obsahující množství viru, které odpovídá nejnižšímu titru uvedenému v označení. Dvě štěňata se ponechají jako kontrola. Všechna zvířata se pozorují 21 dní. Potom se každému zvířeti nitrožilně vstříkne takové množství virulentního kmene infekční hepatitidy psů, které u vnímavých psů stačí k vyvolání úhynu nebo typických příznaků nemoci. Zvířata se pozorují dalších 21 dní. Vakcinovaná zvířata zůstanou zdravá a kontrolní zvířata buďto uhynou, nebo jeví typické příznaky vážné infekce. Pokud jedno z kontrolních zvířat nemá žádné příznaky nemoci, stanovení se opakuje.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Označování
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Vaccinum influenzae equi inactivatum
účinné od 1. 2. 1998Inaktivovaná vakcína proti chřipce koní
účinné od 1. 2. 1998Je to suspenze jednoho nebo více kmenů virů chřipky koní inaktivovaná takovým způsobem, aby se nenarušila imunogenita kmenů.
účinné od 1. 2. 1998Výroba
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Každý kmen viru se inokuluje odděleně do alantoidní dutiny kuřecích embryí starých 9 až 11 dní pocházejících ze zdravého chovu. Vejce se inkubují při vhodné teplotě 2 až 3 dny. Potom se odebere alantoidní tekutina. Virové suspenze každého kmene se odeberou odděleně a inaktivují se. Je-li to třeba, mohou se purifíkovat. Mohou se přidat i vhodná adjuvancia a protimikrobní konzervační látky. Vakcína se může lyofilizovat.
účinné od 1. 2. 1998Výběr složení vakcíny
účinné od 1. 2. 1998Vakcína je prokazatelně dostatečná z hlediska imunogenity. K prokázání účinnosti se může použít zkouška dále popsaná (5.2.7).
účinné od 1. 2. 1998Imunogenita. Zkouška na koních popsaná v odstavci Stanovení účinnosti se může použít při prokazování imunogenity.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušení šarže
účinné od 1. 2. 1998Pokud bylo stanovení účinnosti na koních provedeno s vyhovujícími výsledky na reprezentativní šarži vakcíny, může být tato zkouška při rutinní kontrole jiných šarží vakcíny připravených z téhož inokula vypuštěna, pokud k tomu dá souhlas oprávněná autorita.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Přípravek u vnímavých druhů vyvolá tvorbu specifických protilátek detekovatelných hemaglutinačně inhibičním testem.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Bezpečnost. Nejméně dvěma koňům se vstříkne na dvě různá místa zkoušený přípravek v dávce uvedené v označení. Za 4 týdny se vakcinace opakuje. Zvířata se pozorují dalších 10 dní. Neprojeví se žádná významná místní ani celková reakce.
účinné od 1. 2. 1998Inaktivace. Do alantoidní dutiny deseti kuřecích embryí 9 až 11 dní starých se naočkuje po 0,2 ml zkoušeného přípravku. Embrya se inkubují 3 dni ve vhodné teplotě. Smrt embrya do 24 h od inokulace se považuje za nespecifický úhyn a vejce se vyřadí. Z každého embrya se odebere alantoidní tekutina a vytvoří se směsný vzorek. Stejným způsobem se na embryích provede druhá pasáž. Po čtyřech dnech inkubace nevykazuje alantoidní tekutina těchto kuřecích embryí žádnou hemaglutinační účinnost.
účinné od 1. 2. 1998Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti
- účinné od 1. 2. 1998a) Na koních. Každému z pěti vnímavých séronegativních koní se doporučeným způsobem vstříkne jedna dávka zkoušeného přípravku. Za dobu uvedenou v označení jako interval mezi první a druhou vakcinací se vstříkne objem odpovídající druhé dávce vakcíny. Každému zvířeti se odeberou dva vzorky krve, první za týden po první vakcinací, druhý za dva týdny po druhé vakcinací. Z každého vzorku krve se oddělí sérum. Séra se inaktivují zahřátím 30 min na 56 °C. K jednomu objemovému dílu séra se přidají tři objemové díly tlumivého roztoku fosforečnanového s chloridem sodným o pH 7,4 a čtyři objemové díly suspenze kaolinu lehkého R ve stejném tlumivém roztoku (250 g/l). Všechny směsi se 10 min protřepávají při pokojové teplotě. Poté se odstředí, oddělí se supernatant, který se smíchá s koncentrovanou suspenzí kuřecích erytrocytů. Inkubuje se 60 min při 37 °C a odstředí se. Ředění získaného séra je 1 : 8. Ke zkoušení sér se použije antigen nebo antigeny připravené z kmene nebo kmenů použitých k výrobě vakcíny. Z každého zředěného séra se připraví řada dvojnásobných ředění. K 0,025 ml naředěného séra se přidá 0,025 ml suspenze každého antigenu (který byl napřed ošetřen etherem R) obsahující čtyři hemaglutinační jednotky. Směsi se nechají 30 min stát při pokojové teplotě a poté se přidá 0,05 ml 0,5% suspenze kuřecích erytrocytů. Nechá se dále stát 1 h při pokojové teplotě a zaznamená se poslední ředění séra, ve kterém ještě došlo k úplné inhibici hemaglutinace.
účinné od 1. 2. 1998Titr protilátek u sér odebraných po druhé vakcinací není nižší než 1 : 64 (do hodnoty ředění se nezapočítávají objemy suspenzí antigenu a erytrocytů). Pokud u některých zvířat ukazuje nalezený titr protilátek po první vakcinací, že to je anamnestická odpověď, nebere se tento výsledek v úvahu, ale provede se za stejných podmínek doplňující stanovení s tolika zvířaty, kolik jich mělo anamnestickou odpověď.
- účinné od 1. 2. 1998b) Na morčatech. Každému z deseti morčat prostých specifikovaných protilátek se podkožně vstříkne dávka uvedená v označení. Za 21 dní se odeberou vzorky krve a oddělí se sérum. Séra se inaktivují zahřátím 30 min na 56 °C. K jednomu objemovému dílu séra se přidají tři objemové díly tlumivého roztoku fosforečnanového s chloridem sodným o pH 7,4 a čtyři objemové díly suspenze kaolinu lehkého R ve stejném tlumivém roztoku (250 g/l). Všechny směsi se 10 min protřepávají při pokojové teplotě. Poté se odstředí, oddělí se supernatant, který se smíchá s koncentrovanou suspenzí kuřecích erytrocytů. Inkubuje se 60 min při 37 °C a odstředí se. Ředění získaného séra je 1 : 8. Ke zkoušení sér se použije antigen nebo antigeny připravené z kmene nebo kmenů použitých k výrobě vakcíny. Z každého zředěného séra se připraví řada dvojnásobných ředění. K 0,025 ml každého naředěného séra se přidá 0,025 ml suspenze každého antigenu (který byl napřed ošetřen etherem R) obsahující čtyři hemaglutinační jednotky. Směsi se nechají 30 min stát při pokojové teplotě a poté se přidá 0,05 ml 0,5% suspenze kuřecích erytrocytů. Nechá se dále stát 1 h při pokojové teplotě a zaznamená se poslední ředění séra, ve kterém ještě došlo k úplné inhibici hemaglutinace.
účinné od 1. 2. 1998Titr protilátek u žádného séra v žádné zkoušce není nižší než 1 : 16 (do hodnoty ředění se nezapočítávají objemy suspenzí antigenu a erytrocytů).
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Označování
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:
- účinné od 1. 2. 1998- stáří, ve kterém by se měla zvířata vakcinovat,
- účinné od 1. 2. 1998- interval mezi první a druhou vakcinací,
- účinné od 1. 2. 1998- požadovaná revakcinace.
účinné od 1. 2. 1998Vaccinum influenzae inactivatum ad suem
účinné od 1. 2. 1998Inaktivovaná vakcína proti chřipce prasat
účinné od 1. 2. 1998Je to vodná suspenze, olejová emulze nebo lyofilizovaný přípravek jednoho nebo více inaktivovaných kmenů prasečího nebo lidského chřipkového viru. Vhodné kmeny obsahují jak hemaglutinin, tak neuraminidasu.
účinné od 1. 2. 1998Výroba
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Virus se pomnožuje v alantoidní dutině kuřecích embryí ze zdravého chovu (5.2.2) nebo ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4).
účinné od 1. 2. 1998Každý virový kmen se pomnožuje odděleně. Jednotlivé suspenze se shromažďují odděleně a inaktivují metodou, která vylučuje poškození imunogenity. Je-li to třeba, purifikují se.
účinné od 1. 2. 1998S každou šarží antigenu se ihned po inaktivaci provede pomnožovací zkouška na zbylý infekční virus chřipky pasážováním ve stejném typu substrátu, jaký byl použit při výrobě (kuřecí embrya nebo buněčné kultury), nebo v substrátu, u něhož byla prokázána nejméně stejná citlivost. Ke zkoušce použité množství inaktivovaného viru odpovídá nejméně deseti dávkám vakcíny. Neprokáže se žádný živý virus.
účinné od 1. 2. 1998Pokud se zkouška inaktivace u vakcíny z buněčných kultur nemůže provést u hotové šarže pro přítomnost olejového adjuvans, provede se zkouška na zbylý infekční chřipkový virus ve várce každé vakcíny bezprostředně před přidáním adjuvans. Provedou se dvě pasáže ve stejném typu substrátu, jaký byl použit při výrobě vakcíny. Množství inaktivovaného viru použité v této zkoušce je nejméně deset dávek vakcíny. Neprokáže se žádný živý virus.
účinné od 1. 2. 1998Vakcína může obsahovat jedno nebo více vhodných adjuvans; může být lyofilizovaná.
účinné od 1. 2. 1998Výběr složení vakcíny
účinné od 1. 2. 1998Výběr kmenů je založen na antigenních typech a subtypech zjištěných v Evropě. Prokáže se, že vakcína je dostatečná z hlediska bezpečnosti a imunogenity pro prasata. Bezpečnost (5.2.6) a účinnost (5.2.7) se mohou prokázat dále uvedenými zkouškami.
účinné od 1. 2. 1998Bezpečnost.
- účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška se provede s každou kategorií zvířat, pro kterou je přípravek určen (prasnice, výkrmová prasata). Použitá zvířata nemají protilátky proti viru chřipky prasat. Nejméně deseti zvířatům se vstříkne doporučeným způsobem po dvou dávkách vakcíny. Po čtrnácti dnech se každému zvířeti vstříkne jedna dávka vakcíny a zvířata se pozorují ještě 14 dní. Během 28 dní trvání zkoušky se neprojeví žádná významná místní ani celková reakce.
- účinné od 1. 2. 1998B. K vyhodnocení bezpečnosti se použijí též zvířata ze zkoušky imunogenity. Každému vakcinovanému zvířeti se změří rektální teplota při vakcinaci, za 24 h a za 48 h. Nezjistí se významný účinek na rektální teplotu, ani jiná systémová reakce (např. anorexie). Při porážce se vyšetří místo podání a nezjistí se žádná významná místní reakce.
- účinné od 1. 2. 1998C. K vyhodnocení bezpečnosti se použijí též zvířata z terénní zkoušky. Zkouška se provede s každou kategorií zvířat, pro kterou je přípravek určen (prasnice, výkrmová prasata). Použijí se nejméně tři skupiny po nejméně dvaceti zvířatech a jedna kontrolní skupina o nejméně deseti zvířatech. Každému zvířeti se změří rektální teplota při vakcinaci, za 24 h a za 48 h. Nezjistí se významný účinek na rektální teplotu. Při porážce se vyšetří místo podání a nezjistí se žádná významná místní reakce.
účinné od 1. 2. 1998Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti se může použít k důkazu imunogenity přípravku.
účinné od 1. 2. 1998Zkouška účinnosti šarže
účinné od 1. 2. 1998Dále popsaná zkouška se neprovádí při běžném zkoušení šarží. Provede se jednou nebo několikrát s určitou vakcínou podle rozhodnutí nebo souhlasu oprávněné autority. Tam, kde se tato zkouška neprovede, použije se vhodná validovaná zkouška, kritéria pro přijetí jsou určena podle šarže, která má vyhovující výsledky ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Následující zkouška se může použít po uspokojivé korelaci se zkouškou popsanou v odstavci Stanovení účinnosti po provedení statistického vyhodnocení.
účinné od 1. 2. 1998Pěti séronegativním morčatům pět až sedm týdnů starým se podkožně vstříkne po jedné čtvrtině dávky uvedené v označení. Před vakcinací a za 21 dní po ní se zvířatům odebere krev. V každém vzorku se stanoví hladina specifických protilátek proti všem virovým kmenům ve vakcíně buďto hemaglutinačně inhibičním, nebo jiným vhodným testem. Přípravek vyhovuje, jestliže hladina protilátek není nižší než hladina zjištěná u té šarže, která dává uspokojivé výsledky při zkoušce účinnosti na prasatech (viz Stanovení účinnosti).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Jestliže přípravek neobsahuje adjuvans, provede se zkouška A, v opačném případě se provede zkouška B.
- účinné od 1. 2. 1998A. Antigenní specifita se potvrdí imunodifuzí s imunním sérem specifickým pro hemaglutininy a neuraminidasy obsažené ve zkoušeném přípravku.
- účinné od 1. 2. 1998B. Když se přípravek vstříkne dvěma zdravým a vnímavým zvířatům, vyvolá tvorbu specifických protilátek proti hemaglutininům a neuraminidasám v něm obsaženým. Protilátky se mohou zjistit vhodnou metodou, jako je imunodifuze.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Bezpečnost. Dvěma prasatům minimálního věku pro vakcinaci se vstříkne po dvojité dávce zkoušeného přípravku způsobem uvedeným v označení. Zvířata se pozorují 14 dní a poté se každému vstříkne jedna dávka zkoušeného přípravku. Zvířata se pozorují dalších 14 dní. Během 28 dní trvání zkoušky se neprojeví žádná významná místní ani celková reakce.
účinné od 1. 2. 1998Inaktivace. Jestliže byl zkoušený přípravek vyroben na kuřecích embryích, naočkuje se po 0,2 ml do alantoidních dutin deseti kuřecích embryí, starých 9 až 10 dní, a nechá se 3 dni inkubovat při vhodné teplotě. Smrt embrya do 24 h od inokulace se považuje za nespecifický úhyn a vejce se vyřadí. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže přežije nejméně 80 % embryí. Z každého embrya se odebere alantoidní tekutina, stejné objemové díly všech tekutin se smíchají a stejným způsobem se na kuřecích embryích provede druhá pasáž. Inkubuje se 4 dny. Alantoidní tekutina z těchto kuřecích embryí nevykazuje žádnou hemaglutinační účinnost.
účinné od 1. 2. 1998Jestliže byl zkoušený přípravek vyroben na buněčných kulturách, provede se vhodná zkouška na zbylý infekční virus chřipky s použitím dvou pasáží ve stejném typu buněčné kultury, jaký byl použit při výrobě. Nezjistí se žádný živý virus. Jestliže zkoušený přípravek obsahuje olejové adjuvans, které ruší při zkoušce, oddělí se vodná fáze takovým způsobem, který nezmenší schopnost zkoušky prokázat zbylý infekční virus chřipky.
účinné od 1. 2. 1998Cizí viry. U prasat použitých ve zkoušce bezpečnosti se provedou zkoušky na protilátky. Zkoušený přípravek nevyvolá tvorbu jiných protilátek než proti viru chřipky. Zejména se nezjistí protilátky proti virům patogenním pro prasata nebo proti virům, které by mohly překážet při diagnóze infekčních onemocnění prasat (včetně virů ze skupiny pestivirů).
účinné od 1. 2. 1998Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti
účinné od 1. 2. 1998Zkouška účinnosti se provede s každým kmenem použitým při výrobě. Použijí se vnímavá séronegativní prasata v minimálním věku doporučeném pro vakcinaci. Deset prasat se naočkuje, jak je doporučeno v označení, a deset prasat slouží jako kontrola. Za tři týdny po vakcinaci se všechna prasata v anestezii intratracheálně čelenžují vhodným množstvím terénního virulentního viru chřipky. Z každé skupiny se za 24 h po čelenži porazí pět prasat, přednostně při hypertermii. Změří se množství viru chřipky přítomné v určitém stejném množství rozdrceného pravého diafragmatického laloku plic poražených prasat. Množství viru v plicích vakcinovaných prasat je významně menší než v plicích kontrolních zvířat. U zbývající pětice prasat z obou skupin se 7 dní pozorují klinické příznaky, zejména se každý den u každého prasete zaznamenává rektální teplota. V den čelenže a o 4 dni později se každé prase zváží. Hmotnost vakcinovaných prasat za 4 dni po čelenži je významně vyšší. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže se u kontrolních prasat projeví závažné klinické příznaky (hypertermie, anorexie). U vakcinovaných prasat může být pozorován mírný vzestup rektální teploty.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998Označování
účinné od 1. 2. 1998Viz článěk Vaccina ad usum veterinarium.
účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvedou virové kmeny obsažené ve vakcíně.
účinné od 1. 2. 1998Vaccinum influenzae inactivatum ex corticis antigeniis praeparatum
účinné od 1. 2. 1998Inaktivovaná vakcína proti chřipce (povrchový antigen)
účinné od 1. 2. 1998Je to sterilní vodná suspenze kmene nebo kmenů chřipkového viru typu A nebo B nebo směs kmenů obou typů. Virové kmeny se pěstují odděleně v kuřecích embryích, inaktivují se a ošetří tak, aby byl zachován hemaglutinační a neuraminidasový antigen bez snížení antigenních vlastností těchto antigenů.
účinné od 1. 2. 1998Uvedené množství hemaglutinačního antigenů každého kmene obsažené ve vakcíně je 15 μg v dávce, pokud klinická situace nepodporuje použití jiného množství.
účinné od 1. 2. 1998Vakcína je čirý roztok.
účinné od 1. 2. 1998Výroba
účinné od 1. 2. 1998Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li výrobek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost pro humánní imunní séra a vakcíny (2.6.9).
účinné od 1. 2. 1998Výběr vakcinačního kmene
účinné od 1. 2. 1998Světová zdravotnická organizace vydává každý rok přehled světové epidemiologické situace, a je-li třeba, doporučuje nové kmeny odpovídající aktuální epidemiologické situaci. Tyto kmeny se použijí v souladu s platnými pravidly signatářských států Konvence o přípravě Evropského lékopisu. Nyní je obecnou praxí užívat vybrané kmeny mající vysoké výtěžky vhodných povrchových antigenů. Původ a průběh pasážování virových kmenů schvaluje oprávněná autorita.
účinné od 1. 2. 1998Substrát pro pomnožení viru
účinné od 1. 2. 1998Inokulum pro výrobu vakcíny se pomnoží v kuřecích embryích z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2) nebo ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4), například kuřecích embryonálních fibroblastech nebo kuřecích ledvinných buňkách získaných z chovů kuřat prostých specifikovaných patogenů. Pro výrobu se virus každého kmene pěstuje v alantoidní dutině oplozených slepičích vajec ze zdravého chovu.
účinné od 1. 2. 1998Virové inokulum
účinné od 1. 2. 1998Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace. Pracovní inokula jsou nejvýše patnáctou pasáží od schváleného vybraného kmene nebo od schváleného virového izolátu. Finální vakcínu představuje jedna pasáž z pracovního inokula. Pro potvrzení správnosti kmene chřipky se vhodnou metodou ověřuje hemaglutininový a neuramidasový antigen každého inokula. K přípravě monovalentní spojené sklizně se použije pracovní inokulum, které vyhovuje následujícím požadavkům.
účinné od 1. 2. 1998Bakterie a houby. Provede se zkouška na sterilitu (2.6.1), na každou živnou půdu se použije 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Mykoplazmata (2.6.7). Provede se zkouška na mykoplazmata; použije se 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Pomnožování a sklizeň viru
účinné od 1. 2. 1998Do inokula se může přidat protimikrobní látka. Po inkubaci v kontrolované teplotě se odebere alantoidní tekutina a smíchá se do monovalentní spojené sklizně. Protimikrobní látka se může přidat i v době odběru. V žádném stupni výroby se nepoužije penicilín ani streptomycin.
účinné od 1. 2. 1998Monovalentní spojená sklizeň
účinné od 1. 2. 1998K omezení možnosti kontaminace se inaktivace zahájí co nejdříve možno po přípravě. Virus se inaktivuje metodou, u které byla výrobcem na třech po sobě jdoucích šaržích prokázána stejná účinnost. Inaktivační postup je prokazatelně schopný inaktivovat virus chřipky bez zničení jeho antigenity; postup může změnit hemaglutinační a neuraminidasový antigen co nejméně. Inaktivační postup je prokazatelně schopný inaktivovat virus ptačí leukózy a mykoplazmata. Jestliže se monovalentní spojená sklizeň uchovává po inaktivaci, použije se teplota (5 ± 3) °C. Při použití formaldehydového roztoku nepřesahuje jeho koncentrace v žádné chvíli inaktivace 0,2 g/l; při použití betapropiolaktonu jeho koncentrace nepřesahuje v žádné chvíli inaktivace 0,1 % (V/V).
účinné od 1. 2. 1998Před nebo po inaktivačním postupu se monovalentní spojená sklizeň koncentruje a purifikuje vysokoobrátkovým odstřeďováním nebo jinou vhodnou metodou. Virové částice se rozštěpí na subjednotkové složky schválenými postupy a následně se purifikují, takže monovalentní várka sestává převážně z hemaglutinačních a neuraminidasových antigenů.
účinné od 1. 2. 1998Jen taková monovalentní spojená sklizeň, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít k přípravě konečné várky vakcíny.
Následující stránka