Mykoplazmata (2.6.7). Vakcína, je-li třeba rekonstituovaná, vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.
Titr viru. Vakcína, je-li třeba rekonstituovaná, se titruje v buněčných kulturách. Jestliže je titr vyjadřován v PFU, stanoví se počet plaků pozorováním charakteristického cytopatického efektu, přičemž se v úvahu berou pouze primární plaky. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru odpovídající minimálnímu titru uvedenému v označení.
Stanovení účinnosti
Použijí se vnímavá jednodenní kuřata z jednoho chovu, který je prost specifikovaných patogenů. Každému z nejméně třiceti kuřat pro každý uvedený způsob podání se podá takový objem vakcíny, je-li třeba rekonstituované, který obsahuje množství viru odpovídající minimálnímu titru viru uvedenému v označení. Jako kontrola slouží třicet kuřat. Po 9 dnech se čelenžuje každé kuře vhodným způsobem dostatečným množstvím virulentního viru Markovy choroby. Zvířata se pozorují nejméně 70 dnů. Úhyny se zaznamenávají a provedou se pitvy na specifické makroskopické změny Markovy choroby. Na konci období pozorování se přežívající zvířata utratí a provedou se pitvy na specifické makroskopické změny Markovy choroby. Vakcína vyhovuje zkoušce, pokud u každého stanoveného způsobu podání je celkový počet vakcinovaných zvířat vykazujících specifické makroskopické změny snížen nejméně o 80 % ve srovnání s kontrolní skupinou a jestliže čelenžní virus vyvolá specifické makroskopické změny u nejméně 70 % kontrol.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
V označení se uvede:
- - stáří zvířat, která mají být vakcinována,
- - sérotyp(y) vakcinačního viru.
Vaccinum morbillorum, parotitidis et rubellae vivum 
Živá vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
Je to lyofilizovaný přípravek z vhodných oslabených kmenů virů spalniček, příušnic a zarděnek. Vakcína se podle údajů v označení rekonstituuje bezprostředně před použitím; vznikne čirá tekutina, která může být zbarvena vzhledem k přítomnosti indikátoru pH.
Výroba
Tři složky vakcíny se připravují, jak je popsáno v článcích Vaccinum morbilorum (vivum), Vaccinum parotitidis (vivum) a Vaccinum rubellae (vivum), a vyhovují požadavkům v nich předepsaným.
Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že pokud bude výrobek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a humánních vakcín (2.6.9).
Konečná várka vakcíny
Sklizně každé virové složky se spojí a vyčeří k odstranění buněk. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se vhodným způsobem naředí. Vhodná množství spojených sklizní jednotlivých složek se smíchají.
Pouze konečná várka, která vyhovuje následujícímu požadavku, se může použít pro přípravu šarže.
Bakterie a houby. Provede se zkouška na sterilitu; na každou půdu se použije 10 ml (2.6.1).
Šarže
Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních zabezpečených obalů a lyofilizuje se na obsah vlhkosti, která je prokazatelně vhodná pro stabilitu vakcíny. Potom se obaly uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci a vniknutí vlhkosti.
Pouze šarže, která vyhovuje následujícím požadavkům na teplotní stabilitu a všem požadavkům uvedeným ve Zkouškách totožnosti, Zkouškách na čistotu a ve Stanovení účinnosti, se může uvolnit k použití. Pokud byly zkoušky na bovinní sérumalbumin a případně ovalbumin provedeny s uspokojivými výsledky v konečné várce vakcíny, mohou se u šarže vynechat.
Teplotní stabilita. Zrychlená zkouška stability se provede inkubací lyofilizovaného přípravku na 37 °C po 7 dní. Pokud není jinak vysvětleno a schváleno, je po této době:
- - koncentrace viru spalniček nižší nejvýše o 1 log10 od počáteční hodnoty a hodnota titruje nejméně 1 . 103 CCID50 v jednotlivé lidské dávce,
- - koncentrace viru příušnic nižší nejvýše o 1 log10 od počáteční hodnoty a hodnota titruje nejméně 5 . 103 CCID50 v jednotlivé lidské dávce,
- - koncentrace viru zarděnek nižší nejvýše o 1 log10 od počáteční hodnoty a hodnota titru je nejméně 1 . 103 CCID50 v jednotlivé lidské dávce.
Zkoušky totožnosti
Když se přípravek rekonstituuje tak, jak je uvedeno v označení, a smíchá se specifickými protilátkami pro virus spalniček, příušnic a zarděnek, není schopen infikovat buněčné kultury vnímavé k těmto virům. Když se přípravek rekonstituuje, jak je uvedeno v označení, a smíchá se s množstvím specifických protilátek postačujícím k neutralizaci dvou virových složek, třetí virová složka infikuje vnímavou buněčnou kulturu.
Zkoušky na čistotu
Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).
Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).
Ovalbumin. Je-li příušnicová složka připravena na kuřecích embryích, obsahuje vakcína nejvýše 1 μg ovalbuminu v jednotlivé lidské dávce. Stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1). Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3 %.
Stanovení účinnosti
- A. Přípravek se smíchá s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru příušnic a s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru zarděnek. Infekční virus spalniček se titruje nejméně trojmo na pěti buněčných kulturách pro každé ředění v řadě pro 0,5 log10 nebo metodou o stejné přesnosti. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru spalniček není nižší než množství uvedené v označení; minimální koncentrace viru spalniček v označení je nejméně 1 . 103 CCID50v jednotlivé lidské dávce. Zkouška není platná, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je větší než ±0,3.
- B. Přípravek se smíchá s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru spalniček a s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru zarděnek. Infekční virus příušnic se titruje nejméně trojmo na pěti buněčných kulturách pro každé ředění v řadě po 0,5 log10 nebo metodou o stejné přesnosti. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru příušnic není nižší než množství uvedené v označení; minimální koncentrace viru příušnic v označení je nejméně 5 . 103 CCID50 v jednotlivé lidské dávce. Zkouška není platná, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentra ce je větší než ±0,3.
- C. Přípravek se smíchá s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru spalniček a s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru příušnic. Infekční virus zarděnek se titruje nejméně trojmo na pěti buněčných kulturách pro každé ředění v řadě po 0,5 log10 nebo metodou o stejné přesnosti. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru zarděnek není nižší než množství uvedené v označení; minimální koncentrace viru zarděnek v označení je nejméně 1 . 103 CCID50 v jednotlivé lidské dávce. Zkouška není platná, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je větší než ±0,3.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
V označení na obalu se uvede:
- - kmeny virů použité k přípravě vakcíny,
- - zda byla při přípravě vakcíny použita kuřecí embrya,
- - typ a původ buněk použitých k přípravě vakcíny,
- - minimální koncentrace každé virové složky,
- - varování před stykem s dezinfekčními prostředky,
- - v jaké době po rekonstituci je třeba vakcínu použít,
- - že se vakcína nepodává těhotným ženám a že ženy po vakcinaci nemají po dobu 2 měsíců otěhotnět.
Vaccinum morbillorum vivum
Živá vakcína proti spalničkám
Synonymum. Očkovací látka proti spalničkám
Je to lyofilizovaný přípravek ze schváleného oslabeného kmene spalničkového viru. Vakcína se rekonstituuje bezprostředně před použitím, jak je uvedeno v označení. Vznikne čirá tekutina, která může být zbarvena vzhledem k přítomnosti indikátoru pH.
Výroba
Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace viru, a je-li virus pomnožován v lidských diploidních buňkách, na systému buněčné banky. Výrobní postup prokazatelně poskytuj e stále stejnou živou spalničkovou vakcínu přiměřené imunogenity a bezpečnosti pro člověka. Pokud není určeno a schváleno jinak, neprojde virus v konečném přípravku od matečného inokula více pasážemi než virus, který byl použit k přípravě vakcíny, která v klinické studii prokázala, že je uspokojivá z hlediska bezpečnosti a účinnosti; ani se schválenými výjimkami počet pasáží nad úroveň použitou pro klinické studie nepřesahuje počet pěti. Klinická studie je zaměřena na neškodnost a účinnost vakcíny.
Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že pokud bude výrobek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).
Substrát pro pomnožení viru
Virus se pomnožuje v lidských diploidních buňkách (5.2.3) nebo v kulturách buněk z kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2).
Virové inokulum
Kmen užitého spalničkového viru je určen podle původních záznamů, které obsahují informaci o jeho původu a o následné manipulaci s ním. Aby se předešlo nadměrnému používání opic ve zkoušce na neurovirulenci, připraví se virové inokulum ve velkém množství a uchovává se lyofilizované při teplotách nižších než -20 C nebo, pokud není lyofilizované, nižších než -60 C.
Pouze virové inokulum vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro pomnožování viru.
Zkouška totožnosti. V matečných a pracovních inokulech se prokáže spalničkový virus séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru v matečných a pracovních inokulech se stanoví pro zajištění pravidelnosti výroby.
Cizí agens. (2.6.16). Pracovní inokulum vyhovuje požadavkům na inokula.
Neurovirulence (2.6.18). Pracovní inokulum vyhovuje zkoušce neurovirulence živých virových vakcín. Opice Macaca a Cercopithecus citlivé na spalničkový virus jsou vhodné pro tuto zkoušku.
Pomnožování a sklizeň viru
Všechny práce s buněčnou bankou a s následnými buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek a v prostředí, kde se nepracuje s jinými buňkami. Do živných médií se může přidat povolené sérum zvířecího původu (ale ne lidské), ale konečné médium pro udržení buněčného růstu při pomnožování viru neobsahuje zvířecí sérum. Sérum a trypsin používané při přípravě buněčných suspenzí a médií jsou prokazatelně prosty cizích agens. Médium pro buněčné kultury může obsahovat indikátor pH, jako je červeň fenolová, a schválená antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Při výrobě se doporučuje používat substrát bez antibiotik. Nejméně 500 ml produkčních buněčných kultur se ponechá neinfikovaných (kontrolní buňky). Sklizně virových suspenzí probíhají v době vhodné pro použitý kmen viru.
Pouze sklizeň vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.
Zkouška totožnosti. Sklizeň viru obsahuje virus, který se dokáže jako virus spalniček séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru ve sklizni se stanoví tak, jak je předepsáno v odstavci Stanovení účinnosti, aby se zajistila stálost výroby a aby se stanovila ředění pro přípravu konečné várky vakcíny.
Cizí agens (2.6.16).
Kontrolní buňky. Kontrolní buňky kultur produkčních buněk vyhovují zkoušce totožnosti a požadavkům na cizí agens (2.6.16).
Konečná várka vakcíny
Pouze sklizně vyhovující výše uvedeným zkouškám se smíchají a vyčeří, aby se odstranily buňky. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se vhodně zředí.
Pouze konečná várka vakciny, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít k přípravě šarže.
Bakterie a houby. Konečná várka vakciny vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1); na každou půdu se použije 10 ml.
Šarže
Konečná várka vakciny se asepticky rozplní do sterilních zabezpečených obalů a lyofilizuje se na obsah vlhkosti, která je prokazatelně vhodná pro stabilitu vakciny. Potom se obaly uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci a vniknutí vlhkosti.
Pouze šarže, která vyhovuje následujícím požadavkům na teplotní stabilitu a všem požadavkům uvedeným v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti se může uvolnit k použití. Pokud byla zkouška na bovinní sérumalbumin provedena s uspokojivým výsledkem na konečné várce vakciny, může se u šarže vypustit.
Teplotní stabilita. Zrychlená zkouška stability se provede inkubací lyofilizovaného přípravku na 37 °C po 7 dní. Koncentrace viru po této době klesne nejvýše o 1 log10, než je počáteční hodnota, a v žádném případě není nižší než 1 . 103 CCID50 na dávku.
Zkouška totožnosti
Když se vakcína, rekonstituovaná podle údajů v označení, smíchá se specifickými spalničkovými protilátkami, není již schopna infikovat vnímavé buněčné kultury.
Zkoušky na čistotu
Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).
Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.
Stanovení účinnosti
Infekční virus vakciny se titruje nejméně trojmo na pěti buněčných kulturách pro každé ředění v řadě po 0,5 log10 nebo metodou o stejné přesnosti.
K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru není nižší než koncentrace uvedená v označení; minimální koncentrace viru v označení j e nejméně 1 . 103 CCID50 v lidské dávce. Zkouška není platná, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je větší než ±0,3.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
V označení na obalu se uvede:
- - kmen viru použitý pro přípravu vakcíny,
- - typ a původ buněk použitých pro přípravu vakcíny,
- - minimální koncentrace viru,
- - varování před stykem s dezinfekčními prostředky,
- - doba, do které je třeba vakcínu po rekonstituci použít.
Vaccinum panleucopeniae felinae inactivatum
Inaktivovaná vakcína proti panleukopenii koček
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek z viru panleukopenie koček nebo viru psí parvovirózy inaktivovaného vhodnou metodou.
Výroba
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Virus se pomnožuje ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virus se může purifikovat a koncentrovat.
Zkouška na rezidua infekčního viru panleukopenie koček se provádí na nerozplněné sklizni každé šarže k potvrzení inaktivace. Množství inaktivovaného viru použitého ve zkoušce odpovídá nejméně 100 dávkám vakcíny. Vakcína se naočkuje na vhodnou, ne zcela narostlou buněčnou kulturu; po inkubaci 8 dní se po trypsinizaci připraví subkultura. Po inkubaci dalších 8 dní se kultury vyšetří na rezidua živých parvovirů imunofluorescenční zkouškou. Imunofluorescenční zkouška se může doplnit hemaglutinační zkouškou nebo jinými vhodnými zkouškami v supernatantu buněčných kultur. Nezjistí se žádný živý virus.
Vakcína může obsahovat jedno nebo více adjuvancií.
Výběr složení vakcíny
Vakcína je prokazatelně uspokojivá z hlediska imunogenity u koček. Imunogenita se může prokázat následující zkouškou.
Imunogenita. Použije se deset vnímavých koček 8 až 12 týdnů starých. Každé kočce se odebere vzorek krve a individuálně se vyšetří na nepřítomnost protilátek proti viru panleukopenie koček, aby se zjistila vnímavost. Pět koček se očkuje podle doporučeného plánu. Počty leukocytů se stanoví 8 dní a 4 dny před čelenží, aby se určila výchozí hodnota. 20 až 22 dní od poslední vakcinace se každé kočce intraperitoneálně vstříkne 0,5 ml suspenze patogenního viru panleukopenie koček. Kočky se pozorují 14 dní. Počty leukoctů se stanoví čtvrtý, šestý, osmý a desátý den po čelenži. U všech pěti kontrolních koček se počet leukocytů sníží nejméně o 75 % oproti výchozí hodnotě; tato zvířata mohou uhynout za příznaků panleukopenie. U vakcinovaných koček nedojde k onemocnění panleukopenii, to znamená, že snížení počtu leukocytů nepřesáhne v žádném ze čtyř odběrů 50 % výchozí hodnoty. Tyto kočky zůstanou zcela zdravé.
Zkouška totožnosti
Po podání kočkám podporuje vakcína tvorbu protilátek proti parvoviru, který je ve vakcíně přítomen.
Zkoušky na čistotu
Bezpečnost. Způsobem uvedeným v označení se každé ze dvou zdravých vnímavých koček 8 až 12 týdnů starých podá dvojnásobná dávka vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dní. Nezjistí se žádná místní ani systémová reakce.
Sterilita.Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
Stanovení účinnosti
Provede se zkouška A nebo B.
- A. Použijí se čtyři vnímavé kočky 8 až 12 týdnů staré. Každé kočce se odebere vzorek krve a vyšetří se individuálně na protilátky proti viru panleukopenie koček, aby se stanovila vnímavost. Každé ze dvou koček se podá způsobem uvedeným v označení jedna dávka vakcíny. Za 21 dní se odebere každé kočce krev a připraví se odděleně vzorek séra. Séra se 30 min inaktivují zahřátím na 56 C. K jednomu objemovému dílu z každého séra se přidá devět objemových dílů suspenze kaolinu lehkého R (200 g/l) v tlumivém roztoku fosforečnanovém s chloridem sodným o pH 7,4. Každá směs se míchá 20 min. Po odstředění se odebere supernatantní tekutina a smíchá se s jedním objemem koncentrované suspenze prasečích erytrocytů. Nechá se 60 min inkubovat při 4 C a poté se odstředí. Ředění takto připraveného séra je 1 : 10. Od každého séra se připraví řada dvojnásobných ředění. Ke každému z těchto ředění o objemu 0,025 ml se přidá 0,025 ml suspenze antigenu psí parvovirózy obsahující čtyři hemaglutinační jednotky. Nechá se 30 min inkubovat při 37 C a poté se přidá 0,05 ml suspenze prasečích erytrocytů o koncentraci 30 . 106 buněk v mililitru. Inkubuje se 90 min při 4 C a pak se zaznamená poslední ředění séra, kde ještě došlo k úplné inhibici hemaglutinace. Vakcína vyhovuje, jestliže v sérech obou vakcinovaných koček byl zaznamenán titr nejméně 1 : 20. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže obě kontrolní kočky zůstanou séronegativní.
- B. Dvě zdravé vnímavé kočky stáří 8 až 12 týdnů, u kterých byl naměřen titr protilátek v 0,1 ml séra při stanovení níže popsanou metodou nižší než 4 ND50 (padesátiprocentní neutralizační dávka), se vakcinují způsobem uvedeným v označení. Za 14 dní po vakcinaci se vyšetří sérum každého zvířete následujícím postupem. Séra se 30 min zahřívají na 56 C a pak se připraví sériová ředění v médiu vhodném pro kočičí buňky. Ke každému ředění se přidá stejný objem virové suspenze obsahující takové množství viru, které, je-li ve vhodné směsi séra a viru inokulováno na buněčnou kulturu, obsahuje přibližně 104CCID50, Směsi se inkubují při 37 C 1 h a každá se inokuluje v odpovídajícím objemu na čtyři buněčné kultury. Buněčné kultury se inkubují při 37 C 7 dní a po následné druhé pasáži dalších 7 dní. Kultury se vyšetřují na přítomnost specifických cytopatických efektů a vypočítá se titr protilátek. Vakcína vyhovuje, jestliže průměrný titr je nejméně 32 ND50 v 0,1 ml séra. Jestliže u jedné kočky nedojde k protilátkové odpovědi, zkouška se opakuje na dalších dvou kočkách a výsledek se vypočítá jako průměrná hodnota všech titrů naměřených u všech tří koček, u kterých došlo k protilátkové odpovědi.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Vaccinum panleucopeniae felinae infectivae vivum cryodesiccatum
Živá vakcína proti panleukopenii koček lyofilizovaná
Je to přípravek z oslabeného viru panleukopenie koček.
Výroba
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Virus se pomnožuje ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virová suspenze se sklidí, titruje, ředí vhodným stabilizujícím roztokem a lyofilizuje.
Výběr vakcinačního kmene
Pouze virový kmen prokazatelně uspokojivý z hlediska bezpečnosti a imunogenity se může použít k přípravě vakcíny. K důkazu bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.
Bezpečnost. Pěti zdravým vnímavým kočkám dva až čtyři měsíce starým a prostým specifických neutralizujících protilátek se podá subkutánně po 0,5 ml virové suspenze. Toto množství odpovídá třem dávkám vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dní. Odběr krve se provádí 4., 6., 8. a 10. den po podání. Inokulum vyhovuje zkoušce, pokud nejsou zjištěny žádné klinické nebo hematologické změny. U žádného zvířete ani u žádného krevního obrazu neklesne počet leukocytů o více než 50 % počtů zjištěných u dvou odběrů provedených 8. a 4. den před inokulací.
Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity virového kmene.
Zkoušení šarže
Pokud bylo stanovení účinnosti provedeno s uspokojivými výsledky na reprezentativní šarži vakcíny, může být tato zkouška vypuštěna z rutinní kontroly jiných šarží vakcíny připravených z téhož inokula, dá-li k tomu souhlas oprávněná autorita.
Zkouška totožnosti
Vakcína rekonstituovaná podle údajů v označení způsobí ve vnímavé buněčné kultuře cytopatický efekt. Přítomnost viru se může stanovit imunofluorescencí. Neutralizovaná vakcína již nevyvolá cytopatický efekt.
Zkoušky na čistotu
Bezpečnost. Dvěma zdravým vnímavým kočkám ve věku uvedeném v označení se podá doporučeným způsobem dvojitá dávka rekonstituované vakcíny. Zvířata se pozorují 14 dní. Nezjistí se významné místní ani systémové změny.
Cizí viry. Osmi myším hmotnosti 14 g až 16 g se intracerebrálně vstříkne 0,03 ml rekonstituované vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dní. Nevznikne žádný patogenní efekt. Úhyn zvířete do 24 h po inokulaci se považuje za nespecifický a zvíře se vyřadí. Jestliže jedno zvíře uhyne za 24 h nebo později po inokulaci, zkouška se opakuje. Pokud uhyne jedno zvíře i v druhé zkoušce, vakcína nevyhovuje.
Vakcína se neutralizuje monospecifickým antisérem. Vakcína pak již nevyvolává cytopatický efekt ve vnímavé buněčné kultuře.
Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.
Titr viru. Nejméně 103 CCID50 v dávce. Vakcína se titruje na kultuře kočičích buněk.
Stanovení účinosti
Pěti zdravým vnímavým kočkám ve stáří 2 až 4 měsíce se vstříkne subkutánně po jedné dávce vakcíny. Za 20 až 22 dní se provede čelenž současně s dalšími pěti zdravými a vnímavými kontrolními kočkami stejného stáří. Každému zvířeti se intraperitoneálně vstříkne 0,5 ml suspenze patogenního viru panleukopenie koček. Kočky se pozorují 14 dní. Provede se kontrola počtu leukocytů 4., 6., 8. a 10. den po čelenži. U všech pěti kontrolních koček se projeví snížení počtu leukocytů převyšující 75 % počáteční hodnoty, která byla stanovena 8. a 4. den před inokulací virové suspenze. Tato zvířata mohou uhynout na leukopenii. U pěti vakcinovaných koček se neobjeví příznaky leukopenie a snížení počtu leukocytů nepřevyšuje u žádného ze čtyř počítání 50 % z průměru počáteční hodnoty. Tyto kočky zůstávají zcela zdravé.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.
V označení se uvede:
- - stáří doporučené pro vakcinaci,
- - že se vakcína nepoužívá u březích koček (ledaže by byla prokázána její bezpečnost v takových podmínkách).
Vaccinum parotitidis vivum
Živá vakcína proti příušnicím
Je to lyofilizovaný přípravek z vhodného oslabeného kmene viru příušnic (Paramyxovirus parotitidis). Vakcína se rekonstituuje bezprostředně před použitím, jak je uvedeno v označení. Vznikne čirá tekutina, která může být zbarvena vzhledem k přítomnosti indikátoru pH.
Výroba
Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace, a je-li virus pomnožován v lidských diploidních buňkách, na systému buněčné banky. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stále stejnou živou vakcínu přiměřené imunogenity a neškodnosti pro člověka. Jestliže není určeno a schváleno jinak, virus v konečné vakcíně neprošel od matečného inokula více pasážemi, než u přípravku, který v klinické studii vyhověl v účinnosti a neškodnosti.
Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že pokud bude výrobek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).
Substrát pro pomnožení viru
Virus se pomnožuje v lidských diploidních buňkách (5.2.3) nebo v buňkách kuřecího embrya nebo v amniotické dutině kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2).
Virové inokulum
Kmen viru příušnic je určen podle průvodních záznamů, které obsahují informaci o jeho původu a následné manipulaci s ním. Aby se předešlo nadměrnému používání opic ve zkoušce na neurovirulenci, připraví se virové inokulum ve velkém množství a uchovává se lyofilizované při teplotách nižších než -20 °C nebo, pokud není lyofilizováno, nižších než - 60 °C.
Pouze virové inokulum vyhovující následujícím předpisům se může použít pro pomnožování viru.
Zkouška totožnosti. V matečných i pracovních inokulech se prokáže virus příušnic séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru v matečných i v pracovních inokulech se stanoví pro zajištění pravidelnosti výroby.
Cizí agens (2.6.16). Pracovní inokulum vyhovuje požadavkům pro virové inokulum.
Neurovirulence (2.6.18). Pracovní inokulum vyhovuje zkoušce na neurovirulenci pro živé virové vakcíny. Pro tyto zkoušky jsou vhodné opice Macaca a Cercopithecus.
Pomnožování a sklizeň viru
Všechny práce s buněčnou bankou a s následnými buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek a v prostředí, kde se nepracuje s jinými buňkami. Do živných médií se může přidat povolené sérum zvířecího původu (ale ne lidské). Sérum a trypsin používané při přípravě buněčných suspenzí a médií jsou prokazatelně prosty cizích agens. Médium pro buněčné kultury může obsahovat indikátor pH, jako je červeň fenolová, a schválená antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Při výrobě se doporučuje používat substrát bez antibiotik. Nejméně 500 ml produkčních buněčných kultur se ponechává neinfikovaných (kontrolní buňky). Pokud je virus pomnožován v kuřecích embryích, ponechávají se 2 % (nejméně dvacet vajec) neinfikovaných. Sklizně virových suspenzí probíhají v době vhodné pro použitý kmen viru.
Pouze sklizeň vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.
Zkouška totožnosti. Sklizeň viru obsahuje virus, který se dokáže jako virus příušnic séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru ve sklizni se stanoví tak, jak je předepsáno v odstavci Stanovení účinnosti, aby se zajistila stálost výroby a aby se stanovila ředění pro přípravu konečné várky.
Cizí agens (2.6.16).
Kontrolní buňky nebo vejce. Kontrolní buňky kultur produkčních buněk vyhovují zkoušce totožnosti; kontrolní buňky a kontrolní vejce vyhovují požadavkům na cizí agens (2.6.16).
Konečná várka vakcíny
Pouze sklizně vyhovující výše uvedeným zkouškám se smíchají a vyčeří, aby se odstranily buňky. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se vhodně zředí.
Pouze konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít k přípravě šarže.
Bakterie a houby. Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1); na každou půdu se použije 10 ml.
Šarže
Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních zabezpečených obalů a lyofilizuje se na obsah vlhkosti, která je prokazatelně vhodná pro stabilitu vakcíny. Potom se obaly uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci a vniknutí vlhkosti.
Pouze šarže, která vyhovuje následujícím požadavkům na teplotní stabilitu a všem z požadavků uvedeným v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti, se může uvolnit k použití. Pokud byla zkouška na bovinní sérumalbumin a případně též ovalbumin provedena s uspokojivým výsledkem na konečné várce vakcíny, mohou být u šarže vypuštěny.
Teplotní stabilita. Zrychlená zkouška stability se provede inkubací lyofilizovaného přípravku na 37 °C po 7 dní. Koncentrace viru po této době klesne nejvýše o 1 log10, než je počáteční hodnota, a v žádném případě není nižší než 5 . 103 CCID50 na dávku.
Zkouška totožnosti
Když se vakcína, rekonstituovaná podle údajů v označení, smíchá se specifickými parotitickými protilátkami, není již schopna infikovat vnímavé buněčné kultury.
Zkoušky na čistotu
Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).
Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).
Ovalbumin. Je-li vakcína připravena na kuřecích embryích, obsahuje nejvýše 1 μg ovalbuminu v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.
Stanovení účinnosti
Infekční virus vakcíny se titruje nejméně trojmo na pěti buněčných kulturách pro každé ředění v řadě po 0,5 log10 nebo metodou o stejné přesnosti.
K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru není nižší než množství uvedené v označení; minimální koncentrace viru v označení je nejméně 5 . 103 CCID50 v lidské dávce. Zkouška není platná, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je větší než ± 0,3.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
V označení se uvede:
- - kmen viru použitý k přípravě vakcíny,
- - zda byla vakcína připravena na kuřecích embryích nebo typ a původ buněk použitých k přípravě vakcíny,
- - minimální koncentrace viru,
- - varování před stykem s dezinfekčními prostředky,
- - doba, do které je třeba vakcínu po rekonstituci použít.
Vaccinum parvovirosis caninae inactivatum
Inaktivovaná vakcína proti parvoviróze psů
Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek viru parvovirózy psů inaktivovaného vhodnou metodou.