Český lékopis 1997

Odpovídající hodnoty uvedené v tabulce 2.9.10-1 ve 3. sloupci se vynásobí čtyřmi, tím se získá objemový obsah ethanolu v procentech ve zkoušeném přípravku. Po výpočtu obsahu ethanolu podle tabulky se zaokrouhlí výsledek na jedno desetinné místo.

Obr. 2.9.10-1 Přistroj na stanovení obsahu ethanolu

Rozměry v milimetrech

Hustoměrný postup. Do destilační baňky se při (20 ± 0,1) °C odměří 50,0 ml zkoušeného přípravku, přidá se 200 ml až 300 ml vody destilované R a destiluje se výše uvedeným postupem do získání nejméně 180 ml destilátu v odměrné baňce na 250 ml. Baňka s destilátem se vytemperuje na (20 ± 0,1) °C a zředí vodou destilovanou R při (20 ± 0,1) °C na 250,0 ml. Destilát se přelije do válce, jehož průměr je alespoň o 6 mm širší než dolní část hustoměru. Pokud objem destilátu nestačí, vezme se dvojnásobný objem zkoušeného přípravku a destilát se zředí vodou destilovanou R při (20 ± 0,1) °C na 500,0 ml.

Po odečtu obsahu ethanolu z tabulky 2.9.10-1 se výsledek násobí pěti (korekce na zředění zkoušeného přípravku) a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.

Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu

Tab. 2.9.10-1 Pokračování

Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií

Podstata zkoušky. Ethanol se stanoví plynovou chromatografií (2.2.28) ve zředěných tekutých léčivých přípravcích za použití 1-propanolu R jako vnitřního standardu.

Postup.

Zkoušený roztok (a). Přesně odvážené množství zkoušeného přípravku odpovídající asi 0,500 g ethanolu se zředí vodou R na 50,0 ml.

Zkoušený roztok (b). K přesně odváženému množství zkoušeného přípravku odpovídajícímu asi 0,5000 g ethanolu se přidá 0,5000 g 1-propanolu R (vnitřní standard) a zředí se vodou R na 50,0 ml.

Porovnávací roztok. K 0,5000 g ethanolu R se přidá 0,5000 g 1-propanolu R a zředí se vodu R na 50,0 ml.

Roztok vnitřního standardu. 0,5000 g 1-propanolu R se zředí vodou R na 50,0 ml. Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - skleněné kolony délky 1,2 m a vnitřního průměru 3 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzenem kopolymerem R (125 μm až 150 μm),
2. - dusíku pro chromatografií R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 40 ml/min,
3. - plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 130 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru na 180 °C. Nastřikuje se po 2 μl každého roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se ověří, že se zde nevyskytuje žádný pík se stejným retenčním časem, jaký má vnitřní standard.

Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, že symetrie píku odpovídajících ethanolu a 1-propanolu je větší než 0,8 a menší než 1,3 a opakovatelnost nástřiků porovnávacího roztoku má relativní směrodatnou odchylku menší než 3.

Metodou vnitřního standardu se provede výpočet obsahu ethanolu. Není-li uvedeno jinak, zkoušený přípravek obsahuje 95 % až 105 % deklarovaného množství ethanolu.

1. 2.9.11 Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích

   Podstata zkoušky. Methanol a 2-propanol se stanoví plynovou chromatografií (2.2.28) po destilaci zkoušeného tekutého léčivého přípravku.

   Postup.

   Zkoušený roztok. K určitému množství destilátu (2.9.10) se přidají 2,0 ml roztoku vnitřního standardu a upraví se obsah ethanolu na 10,0 % (V/V) zředěním vodou R na 50,0 ml nebo přidáním ethanolu Rl (90% V/V).

   Porovnávací roztok. Připraví se 50,0 ml roztoku obsahujícího 2,0 ml roztoku vnitřního standardu, 10,0 % (V/V) ethanolu Rl, 0,05 % (V/V) 2-propanolu R a dostatečně methanolu bezvodého R, aby vzniklý roztok obsahoval 0,05 % (V/V) methanolu; při výpočtu se bere v úvahu obsah methanolu v použitém ethanolu Rl.

   Roztok vnitřního standardu. Připraví se roztok obsahující 2,5 % (V/V) 1-propanolu R.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzen kopolymerem R (125 μm až 150 μm),
   2. - dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,
   3. - plamenoionizačního detektoru.

   Teplota kolony se udržuje na 130 °C, teplota nástřikového prostoru na 200 °C a teplota detektoru na 220 °C.

   Nastřikuje se po 1 μl každého roztoku.

   Vypočítá se obsah methanolu a 2-propanolu ve zkoušeném léčivém přípravku.

   Při použití této metody může být detegováno i méně než 0,025 % (V/V) methanolu a 2-propanolu.

   Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií

   Podstata zkoušky. Methanol a 2-propanol se stanoví plynovou chromatografií (2.2.28) head-space nástřikem plynné fáze nad zkoušeným přípravkem.

   Postup

   Zkoušený roztok (a). 2,5 ml zkoušeného přípravku se smíchá s 2,5 ml vody R.

   Porovnávací roztok (a). Připraví se 50,0 ml roztoku obsahujícího 0,05 % (V/V) methanolu R (počítá se i s methanolem obsaženým v použitém ethanolu Rl), 0,05 % (V/V) 2-propanolu R a 0,005 % (V/V) mravenčanu ethylnatého R.

   Porovnávací roztok (b). 2,50 ml zkoušeného přípravku se smíchá s 2,50 ml porovnávacího roztoku (a).

   Porovnávací roztok (c). K 2,5 ml porovnávacího roztoku (a) se přidá 2,5 ml ethanolu Rl zředěného přibližně na stejnou koncentraci, jako je ve zkoušeném přípravku.

   Do lahviček pro opakovaný odběr vhodného objemu (10 ml až 25 ml) se vzduchotěsně uzavře zvolený objem zkoušeného roztoku (a), porovnávacího roztoku (b) a porovnávacího roztoku (c) a lahvičky se zahřívají 20 min při teplotě 40 °C.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - skleněné kolony délky 2,5 m a vnitřního průměru 3 mm naplněné ethyvinylbenzen-divinyl-benzenem kopolymerem R (125 μm až 150 μm),
   2. - dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 40 ml/mim,
   3. - plamenoionizačního detektoru.

   Teplota kolony se udržuje na 140 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru na 180 °C.

   Nastřikuje se po 0,50 ml plynné fáze nad jednotlivými roztoky. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je rozlišení mezi píkem 2-propanolu a mravenčanu ethylnatého nejméně 1,3 a poměr signálu píku odpovídajících methanolu a 2-propanolu k šumu je nejméně 3.

   Hodnocení. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) výška píku odpovídajícího methanolu a výška píku odpovídajícího 2-propanolu nepřevyšují jednotlivě polovinu plochy odpovídajících píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (nejvýše 0,05 % (V/V) methanolu a nejvýše 0,05 % (V/V) 2-propanolu).

1. 2.9.12 Klasifikace velikostí částic prášků síťováním

   Podstata zkoušky. Stupeň jemnosti prášku lze vyjádřit vztažně k sítům vyhovujícím požadavkům na neanalytická síta (2.1.4).

   Postup zkoušky. Sestaví se síta a postupuje se vhodným způsobem do prakticky úplného rozdělení zkoušeného vzorku podle velikosti částic. Oddělené frakce prášku se zváží.

   Vyjádření výsledku. Stupeň jemnosti prášku určený síťováním se vyjadřuje odborným názvem, který má vztah k číselnému označení síta. Pokud není možno stupeň jemnosti prášku označit odborným názvem, vyjadřuje se jako podíl prášku v procentech (m/m) procházející použitým sítem (síty).

   K označení prášků se používají následující odborné názvy:

   Hrubý prášek. Nejméně 95 % prochází sítem číslo 1400 a nejvýše 40 % prochází sítem číslo 355.

   Středně jemný prášek. Nejméně 95 % prochází sítem č. 355 a nejvýše 40 % prochází sítem č. 180.

   Jemný prášek. Nejméně 95 % prochází sítem č. 180 a nejvýše 40 % prochází sítem č. 125.

   Velmi jemný prášek. Nejméně 95 % prochází sítem č. 125 a nejvýše 40 % prochází sítem č. 90.

   Pokud je uvedeno jedno číslo síta, prochází sítem s tímto číslem nejméně 97 % prášku, není-li předepsáno jinak.

1. 2.9.13 Mikroskopické stanovení limitní velikosti částic

   Podstata zkoušky. Za pomoci vhodného mikroskopu se stanoví počet částic větších, než je předepsaný limit.

   Postup. Naváží se vhodné množství zkoušeného prášku (např. 10 mg až 100 mg) a disperguje se v 10 ml vhodné kapaliny, ve které se prášek nerozpouští. V případě potřeby se přidá vhodné smáčedlo. Část homogenní suspenze se přenese do vhodné odečítací komůrky a pod mikroskopem se prohlédne plocha odpovídající 10 μg zkoušeného prášku. Počítají se všechny částice, jejichž největší rozměr je větší než předepsaný limit velikosti částic. Velikostní limit a přípustný počet částic přesahující tento limit jsou uvedeny v příslušném článku.

1. 2.9.14 Stanovení měrné plochy povrchu pomocí průniku vzduchu

   Podstata zkoušky Měrný povrch částic suchých prášků v oblasti pod velikostmi lékopisných sít vyjádřený vm²/g se stanoví pomocí doby permeace předepsaného objemu vzduchu přes standardní výlisek o známých parametrech ze zkoušeného materiálu. Ke zkoušce se použije suchý, prosátý prášek. Ve vztahu pro výpočet měrného povrchu se nebere v úvahu vliv molekulárního toku, který se může projevit při hodnocení prášků s částicemi menšími než několik mikrometrů.

   1. Přístroj

      Přístroj ke stanovení má dvě části, permeační celu a manometr.

      Permeační cela (obr. 2.9.14-1) je skleněný nebo kovový válec z nekorodujícího materiálu o vnitřním průměru (12,6 ± 0,1) mm (A). Spodní konec cely je vzduchotěsně spojen s manometrem, např. pomocí vhodného nástavce (obr. 2.9.14-2). Ve vzdálenosti (50 ± 15) cm od horního konce cely je 0,5 mm až 1 mm silná objímka, buď součást cely nebo samostatná, ale vzduchotěsně připojená. Podpírá kovový kotouč z nekorodujícího materiálu (B) o síle (0,9 ± 0,1) mm, perforovaný třiceti až čtyřiceti otvory o průměru 1 mm pravidelně rozloženými po ploše kotouče.

      Do cely lze zasunout kovový píst z nekorodujícího materiálu (C) tak, že vůle mezi pístem a celou není větší než 0,1 mm. Plocha dolní části pístu s ostrými okraji svírá s hlavní osou cely pravý úhel. Na jedné straně pístu je 3 mm dlouhý a 0,3 mm hluboký zářez umožňující únik vzduchu. Horní část pístu je rozšířena, takže když je píst zcela zasunut do cely, dosedá rozšíření na její horní okraj a vzdálenost mezi spodní plochou pístu a perforovaným kotoučem (B) je (15 ± 1) mm.

      Průměr kroužků z filtračního papíru (D) s rovnými okraji se shoduje s průměrem cely.

      Skleněný manometr ve tvaru U-trubice (E) (obr. 2.9.14-2) se standardními stěnami má jmenovitý vnější průměr trubice 9 mm, vnitřní 7 mm. Na horní konec jednoho ramene manometru lze připojit permeační celu (F). Na rameni manometru připojeném k permeační cele je 125 mm až 145 mm od postranní trubice vyleptaný kroužek. Ve vzdálenostech 15 mm, 70 mm a 110 mm od této značky směrem k hornímu konci trubice jsou vyleptané další kroužky (G). Rameno manometru připojené k permeační cele se evakuuje pomocí postranní trubice umístěné 250 mm až 305 mm od spodní části manometru. Postranní trubici lze uzavřít kohoutkem, jehož vzdálenost od manometrické trubice nepřesahuje 50 mm.

      Manometr je upevněn ve vertikální poloze a až ke spodní značce je naplněn dibutylftalatem R obsahujícím lipofilní barvivo.

      

      Obr. 2.9.14-1 Permeační cela

      Rozměry v milimetrech

      

      Obr. 2.9.14-2 Manometr

      Rozměry v milimetrech

   1. Postup zkoušky

      Je-li předepsáno, zkoušený prášek se vysuší a pak se proseje přes vhodné síto (např. č. 125), aby se rozrušily shluky částic. Hmotnost zkoušeného prášku M se vypočte dle vztahu:

      v němž značí:

      1. V - objem výlisku prášku,
      2. ρ - hustotu zkoušené látky v g/ml,
      3. ε - porozitu výlisku prášku.

      Do vzorce (1) se nejprve dosadí předpokládaná hodnota porozity 0,5 a vypočte se hmotnost zkoušeného prášku.

      Na perforovaný kovový kotouč (B) permeační cely se položí kroužek filtračního papíru a zkoušený prášek o vypočtené hmotnosti se naváží s přesností na 1 mg. Pak se prášek pečlivě přenese do vyčištěné odvážené permeační cely a opatrně se setřepe tak, aby jeho hladina byla vodorovná. Povrch prášku se pak pokryje dalším kroužkem filtračního papíru. Prášek se potom pomalu stlačuje pístem tak, aby nedošlo k rotačnímu pohybu, až je píst úplně zasunut do permeační cely. Nepodaří-li se píst zcela zasunout, sníží se množství použitého prášku. Jestliže naopak stlačovaný prášek neklade dostatečný odpor, množství prášku se zvýší. V takovém případě se znovu vypočte porozita, viz vzorec (1). Píst se odstraní nejdříve po 10 s.

      Permeační cela se vzduchotěsně připojí k trubici manometru a pomocí gumového balonku se z manometru odstraňuje vzduch, dokud hladina zbarvené tekutiny nedosáhne nejvyšší značky. Pak se kohoutek uzavře a horní část cely se utěsní, například gumovou zátkou, a ověří se, zda je zařízení vzduchotěsné. Zátka se potom odstraní a stopkami se změří doba potřebná k tomu, aby tekutina poklesla od druhé ke třetí značce.

      Po změření doby průtoku se měrný povrch (S), vyjádřený v m²/g, vypočte podle vzorce:

      v němž značí:

      1. t - dobu průtoku v sekundách,
      2. η - dynamickou viskozitu vzduchu v milipascalsekundách (mPa.s), viz tab. 2.9.14-1,
      3. K - přístrojovou konstantu stanovenou podle vzorce (4),
      4. ρ - hustotu zkoušené látky v g/ml,
      5. ε - porozitu výlisku prášku.
   1. Kalibrace přístroje

      Objem výlisku prášku se stanoví metodou náhrady rtutí:

      Do permeační cely se vloží dva kroužky filtračního papíru a jejich okraje se stlačí tyčinkou o průměru málo menším, než je průměr cely tak, aby kroužky dosedly celou plochou na perforovaný kovový kotouč. Pak se cela naplní rtutí, ze stěny cely se odstraní vzduchové bublinky a přebytek rtuti se odstraní, aby povrch rtuti na konci cely byl rovný. Jestliže je cela z materiálu, který tvoří se rtutí amalgam, potře se cela i kovový kotouč nejdříve tenkou vrstvou tekutého parafinu. Potom se rtuť vylije do odvážené kádinky a stanoví se její hmotnost (M_A) a teplota.

      Připraví se výlisek z referenčního prášku a cela se doplní rtutí tak, aby na konci cely vznikl rovný povrch. Rtuť se pak vylije do odvážené kádinky a stanoví se její hmotnost (M_B)

      Objem výlisku prášku se vypočte podle vzorce:

      v němž značí:

      1. M_A - M_B - rozdíl mezi hmotnostmi rtuti v g,
      2. ρ_Hg - hustotu rtuti při teplotě stanovení v g/ml.

      Celý pokus se opakuje dvakrát, vždy s novou dávkou prášku, přičemž se vypočtené objemy nesmí od sebe lišit více než o 0,01 ml. Pro další výpočty se použije průměr ze třech popsaným způsobem provedených stanovení.

      Přístrojová konstanta K se stanoví pomocí referenčního prášku o známém měrném povrchu a o známé hustotě následovně:

      Potřebné množství referenčního prášku k pokusu (vzorec 1) se vypočte pomocí zjištěné hustoty a stanoveného objemu výlisku (vzorec 3).

      Prášek se zhomogenizuje a rozvolní dvouminutovým třepáním v prachovnici na 100 ml. Pak se připraví výlisek prášku a změří se doba průtoku vzduchu, jak již bylo popsáno dříve. Přístrojová konstanta (K) se vypočte podle vzorce:

      v němž značí:

      1. S_sp - zjištěný měrný povrch referenčního prášku,
      2. ρ - hustotu zkoušené látky v g/ml,
      3. ε - porozitu výlisku prášku,
      4. t - dobu průtoku v sekundách,
      5. η - dynamickou viskozita v milipascalsekundách, viz tab. 2.9.14-1.

      Hustotu rtuti a viskozitu vzduchu za různé teploty uvádí následující tabulka.

      Tab. 2.9.14-1

      Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1

      Teplota (°C)	Hustota rtuti (g/ml)	Viskozita vzduchu η (mPa.s)
      16	13,56	0,01800	0,1342
      17	13,56	0,01805	0,1344
      18	13,55	0,01810	0,1345
      19	13,55	0,01815	0,1347
      20	13,55	0,01819	0,1349
      21	13,54	0,01824	0,1351
      22	13,54	0,01829	0,1353
      23	13,54	0,01834	0,1354
      24	13,54	0,01839	0,1356

1. 2.9.15 Zdánlivý objem

   Podstata zkoušky. Zkouškou se stanoví za definovaných podmínek zdánlivé objemy před a po setřesení, míra setřesení a zdánlivé hustoty rozdrobněných nebo jiným způsobem upravených pevných látek (např. prášků, granulí).

   Přístroj, viz obr. 2.9.15-1, se skládá:

   1. - ze zařízení schopného uskutečnit za 1 min (250 ± 15) klepnutí z výšky (3 ± 0,2) mm. Opěrka a držák odměrného válce mají hmotnost (450 ± 5) g,
   2. - z odměrného válce na 250 ml kalibrovaného po 2 ml o hmotnosti (220 ± 40) g.

   Postup. Do suchého odměrného válce se nasype bez stlačení 100,0 g (mg) zkoušené látky. Není-li to možné, zvolí se zkoušený vzorek o zdánlivém objemu od 50 ml do 250 ml a jeho hmotnost se uvede při vyjádření výsledků. Odměrný válec se upevní do držáku a odečte se zdánlivý objem V₀ zaokrouhlený na celý mililitr. Provede se 10, 500 a 1250 sklepnutí a odečtou se odpovídající zdánlivé objemy V₁₀, V₅₀₀ a V₁₂₅₀ zaokrouhlené na celý mililitr. Je-li rozdíl mezi V₅₀₀ a V₁₂₅₀ větší než 2 ml, provede se dalších 1250 sklepnutí.

   

   Obr. 2.9.15-1

   Vyjádření výsledků

   1. a) Zdánlivé objemy
      1. - zdánlivý objem před setřesením (sypný objem): V₀ ml,
      2. - zdánlivý objem po setřesení (setřesný objem): V₁₂₅₀ ml nebo V₂₅₀₀ ml.
   1. b) Míra setřesení: rozdíl V₁₀ ml - V₅₀₀ ml.
   2. c) Zdánlivé hustoty
      1. - zdánlivá hustota před setřesením (sypná hustota): m/V₀ (g/ml),
      2. - zdánlivá hustota po setřesení (setřesná hustota): m/V₁₂₅₀ nebo m/V₂₅₀₀ (g/ml).

1. 2.9.16 Sypnost

   Podstata zkoušky. Zkouškou se sleduje vlastnost rozdrobněných nebo jiným způsobem upravených tuhých látek (např. prášků a zrněných prášků) vertikálně téci (sypat)za předepsaných podmínek.

   Přístroj. Podle sypných vlastností zkoušeného materiálu se použije násypka s vhodným úhlem a průměrem hrdla, bez stonku nebo se stonkem. Násypka je udržována pomocí vhodného zařízení ve svislé poloze a celá sestava musí být chráněna před otřesy. Typické násypky jsou na obr. 2.9.16-1 a 2.9.16-2.

   

   Obr. 2.9.16-1 Násypka s výměnnou dolní částí (koncovka)

   Koncovka vyrobena z nerezavějící kyselinovzdorné oceli (V4A, CrNi).

   Rozměry v milimetrech

   Tab. 2.9.16-1

   Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1 Tab. 2.9.16-1

   Koncovka	Průměr (d) dolního otvoru v mm
   1	10 ± 0,01
   2	15 ± 0,01
   3	25 ± 0,01

   Postup. Do suché násypky, jejíž dolní otvor je vhodným způsobem uzavřen, se nasype bez stlačování zkoušený vzorek zvážený s přesností 0,5 %. Množství vzorku závisí na zdánlivém objemu a použitém přístroji. Dolní otvor násypky se otevře a měří se doba sypání celého množství vzorku. Provedou se tři stanovení.

   Vyjádření výsledků. Sypnost se vyjadřuje jako doba sypání 100 g vzorku v sekundách a desetinách sekundy.

   Výsledky závisejí na podmínkách uchovávání zkoušeného materiálu.

   Výsledky se mohou vyjádřit jako:

   1. a) aritmetický průměr měření, jestliže se žádná naměřená hodnota neodchyluje od průměrné hodnoty o více než ± 10 %,
   2. b) rozmezí hodnot, jestliže se jednotlivé hodnoty liší od průměrné hodnoty o více než ± 10 %,
   3. c) graf závislosti hmotnosti na době sypání,
   4. d) nekonečný čas, jestliže se nevysype celý vzorek.
      

      Obr. 2.9.16-2

      Rozměry v milimetrech

1. 2.9.17 Zkouška na využitelný objem

   Podstata zkoušky. Zkouškou se sleduje u injekčních a infuzních přípravků využitelný objem tekutin pro parenterální podání v jednotlivých nádobách.

   Injekční přípravky

   Jednodávkové injekční přípravky se dodávají v obalech pro jedno použití, náplních nebo v předem naplněných injekčních stříkačkách.

   Obaly pro jedno použití

   Objem injekční tekutiny injekčního přípravku v obalu pro jedno použití musí být dostatečný pro odebrání jmenovité dávky. Nadbytek této tekutiny nesmí být takový, aby představoval riziko v případě, že by byl podán celý obsah balení.

   Dodržení požadavku na využitelný objem se zajišťuje tím, že objem injekční tekutiny jednodávkových obalů je větší než jmenovitý objem, a to v míře určené vlastnostmi léčivého přípravku.

   Suspenzní a emulzní injekční přípravky se musí před odebráním injekční tekutiny a před stanovením hustoty důkladně protřepat.

   Olejovité a viskózní injekční přípravky, je-li to potřebné, je možno bezprostředně před odebráním injekční tekutiny zahřát a důkladně protřepat. Před vlastním stanovením objemu se injekční tekutina ochladí.

   1. Obaly s jmenovitým objemem menším než 5 ml

      Postup zkoušky. Ke zkoušce se použije šest jednotek injekčního přípravku. Pět se použije pro vlastní měření a jedna se použije k propláchnutí použité injekční stříkačky a jehly.

      Injekční stříkačka se zvolí taková, aby její objem nebyl větší než dvojnásobek měřeného objemu a nasadí se příslušná jehla. Z jednotky určené k propláchnutí se do injekční stříkačky nasaje malé množství zkoušené injekční tekutiny a ta se vytlačí z injekční stříkačky držené vertikálně jehlou směřující vzhůru, aby se odstranil všechen vzduch.

      Z jedné z pěti jednotek, určených pro vlastní měření, se odebere injekční stříkačkou co možná nejvíce injekční tekutiny, vytlačí se všechen vzduch a tekutina se přenese do předem vysušené a odvážené vhodné váženky, aniž by se vyprázdnila injekční jehla. Váženka se zkoušenou injekční tekutinou se zváží a stanoví se hmotnost této tekutiny. Postup se opakuje s dalšími čtyřmi jednotkami zkoušeného přípravku.

      Stanoví se hustota injekční tekutiny při teplotě, při níž se provádí vlastní zkouška. Využitelný objem zkoušeného injekčního přípravku se vypočítá z podílu hmotností injekční tekutiny jednotlivých obalů a hustoty.

      Hodnocení. Injekční přípravek vyhovuje zkoušce na využitelný objem, jestliže objem stanovený jednotlivě v pěti jednotkách není menší než jmenovitý objem.

   1. Obaly s jmenovitým objemem 5 ml a více

      Postup zkoušky. Ke zkoušce se použije šest jednotek injekčního přípravku. Pět se použije pro vlastní měření a jedna se použije k propláchnutí použité injekční stříkačky a jehly.

      Injekční stříkačka se zvolí taková, aby její objem nebyl větší než dvojnásobek měřeného objemu a nasadí se příslušná jehla. Z jednotky určené k propláchnutí se do injekční stříkačky nasaje malé množství zkoušené injekční tekutiny a ta se vytlačí z injekční stříkačky držené vertikálně jehlou směřující vzhůru, aby se odstranil všechen vzduch.

      Z jedné z pěti jednotek, určených pro vlastní měření, se odebere injekční stříkačkou co možná nejvíce injekční tekutiny, vytlačí se všechen vzduch a roztok se přenese do suchého odměrného válce, jehož objem je takový, že měřený objem injekční tekutiny zaplňuje nejméně 40 % jmenovitého objemu válce. Změří se objem zkoušené injekční tekutiny. Postup se opakuje s dalšími čtyřmi jednotkami zkoušeného injekčního přípravku.

      Hodnocení. Injekční přípravek vyhovuje zkoušce na využitelný objem, jestliže objem stanovený jednotlivě v pěti jednotkách není menší než jmenovitý objem.

   Náplně a předem naplněné injekční stříkačky

   Objem injekční tekutiny obsažené v náplni nebo předem naplněné injekční stříkačce má být takový, aby umožnil odebrání jmenovité dávky.

   Suspenzní a emulzní injekční přípravky se musí před odebráním injekční tekutiny a před stanovením hustoty důkladně protřepat.

   Olejovité a viskózní injekční přípravky, je-li to potřebné, je možno bezprostředně před odebráním injekční tekutiny zahřát a důkladně protřepat. Před vlastním stanovením objemu se injekční tekutina ochladí.

   Postup zkoušky. Ke zkoušce se použije pět jednotek injekčního přípravku. V případě potřeby se první zkoušená jednotka opatří příslušenstvím potřebným pro její použití (jehla, válec, injekční stříkačka) a pomalým stlačováním pístu se přenese celý objem injekční tekutiny bez vyprázdnění injekční jehly do předem vysušené a zvážené váženky. Váženka se zkoušenou injekční tekutinou se zváží a stanoví se hmotnost této tekutiny. Postup se opakuje s dalšími čtyřmi jednotkami.

   Stanoví se hustota injekční tekutiny při teplotě, při níž se provádí vlastní zkouška. Využitelný objem zkoušeného injekčního přípravku se vypočítá z podílu hmotností injekční tekutiny jednotlivých obalů a hustoty.

   Hodnocení. Injekční přípravek vyhovuje zkoušce na využitelný objem, jestliže objem stanovený jednotlivě v pěti jednotkách není menší než jmenovitý objem.

   Infuzní přípravky

   Postup zkoušky. Zkouší se jedna jednotka zkoušeného infuzního přípravku. Infuzní tekutina se přemístí do suchého odměrného válce tak velikého, aby objem měřené tekutiny zaplnil nejméně 40 % jmenovitého objemu válce. Změří se objem infuzní tekutiny zkoušeného infuzního přípravku.

   Hodnocení. Infuzní přípravek vyhovuje zkoušce na využitelný objem, jestliže stanovený objem není menší než jmenovitý objem.

1. 2.9.18 Přípravky k inhalaci: aerodynamické stanovení jemných částic

   Podstata zkoušky. Zkouškou se stanovuje podíl jemných částic v aerodisperzích vytvářených přípravky k inhalaci.

   Pokud není uvedeno a schváleno jinak, použijí se ke zkoušce níže uvedené přístroje a zkušební postupy.

   Přístroj A (skleněný odlučovač částic)

   Přístroj je vyobrazen na obr. 2.9.18-1, viz i tab. 2.9.18-1.

   

   Obr. 2.9.18-1 Přístroj A pro aerodynamické stanovení jemných částic

   Rozměry v milimetrech

   Tab. 2.9.18-1

   Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1 Tab. 2.9.16-1 Injekční přípravky Obaly pro jedno použití Náplně a předem naplněné injekční stříkačky Infuzní přípravky Přístroj A (skleněný odlučovač částic) Tab. 2.9.18-1

   Označení	Předmět	Popis	Rozměry*
   A	nástavec pro aplikátor	tvarovaný gumový nástavec pro zasunutí aplikátoru s ventilem
   B	vstupní hrdlo	upravená baňka s kulatým dnem	50 ml
   		vstupní otvor se zábrusem	29/32
   		kónická výpust se zábrusem	24/29
   C	spojovací hrdlo	tvarovaný skleněný nástavec
   		vstupní otvor se zábrusem	24/29
   		kónická výpust se zábrusem	24/29
   		spodní část výpusti ve tvaru trubičky
   		o vybrané světlosti
   		vnitřní průměr	14
   		tenkostěnná skleněná trubička
   		vnější průměr	17
   D	horní odlučovací komora	upravená baňka s kulatým dnem	100 ml
   		vstupní otvor se zábrusem	24/29
   		kónická výpust se zábrusem	24/29
   E	spojovací trubička	středně silná skleněná trubička
   		skleněný kónický zábrus	14/23
   		ohnutý a horní svislý díl
   		vnější průměr	13
   		spodní svislý díl
   		vnější průměr	8
   F	šroubový uzávěr, postranní rameno s nástavcem	plastický šroubový uzávěr	28/13
   		silikonový gumový kroužek	28/11
   		podložka z PTFE	28/11
   		skleněný závit, velikost	28
   		postranní výpust k odsávacímu zařízení
   		minimální průměr otvoru	5
   G	soubor spodní trysky	upravený polypropylenový držák filtru spojený se spodní svislou částí spojovací trubice pomocí spojky z PTFE	viz obr. 2.9.18-1
   		plastový disk s otvory pro 4 trysky sestavené v kruhu o průměru 5,3 mm okolo distančního výstupku	10
   		průměr výstupku	2
   		výška výstupku	2
   H	spodní odlučovací komora	kónická baňka	250 ml
   		vstupní otvor se zábrusem	24/29

2. ^* Rozměry v milimetrech, není-li uvedeno jinak.

Postup pro rozprašovače

Do horní odlučovací komory se odměří 7 ml, do dolní 30 ml vhodného rozpouštědla.

Všechny součásti přístroje se spojí a ověří se, zda je řádně upevněný přístroj ve svislé poloze a zda se rozpěrný výstupek trysky dolní tryskové soustavy právě dotýká dna spodní odlučovací komory. K výpusti přístroje se připojí vhodné odsávací zařízení opatřené filtrem o přiměřené velikosti pórů a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby na přívodu protékalo hrdlem (60 ± 5) litrů vzduchu/min. Nádržka rozprašovače se naplní tekutým přípravkem k inhalaci a pomocí nástavce (adaptéru) se k přístroji připojí k tomu uzpůsobený aplikátor.

Pak se zapne odsávací zařízení a po 10 s i rozprašovač. Není-li uvedeno jinak, rozprašovač se po 60 s vypne, počká se asi 5 s a pak se vypne i odsávací zařízení přístroje. Potom se přístroj rozebere a po omytí vnitřního povrchu horní odlučovací komory se promývací tekutina převede do odměně baňky. Pak se omyje vnitřní povrch spodní odlučovací komory a promývací tekutina se převede do jiné odměrné baňky. Nakonec se promyje filtr před odsávacím zařízením a jeho spojení s dolní odlučovací komorou a takto získaná tekutina se připojí k promývací tekutině získané promytím spodní odlučovací komory. V každé z obou baněk s promývací tekutinou se stanoví obsah účinné složky. Výsledky získané z obou částí přístroje se samostatně vyjádří v procentech vztažených na celkové množství účinné složky.

Postup pro tlakové inhalátory

Nástavec (adaptér) pro připojení tlakového ventilu se posune ke konci hrdla, takže když se aplikátor ventilu zasune do hloubky asi 10 mm, má souhlasnou polohu s horizontální osou hrdla a konec ventilu s tlakovou nádobkou směřuje nahoru a shodně s celým přístrojem leží ve vertikální rovině.

Do horní odlučovací komory se odměří 7 ml, do dolní 30 ml vhodného rozpouštědla.

Všechny součásti přístroje se spojí a ověří se, zda je řádně upevněný přístroj ve svislé poloze a zda se rozpěrný výstupek trysky dolní tryskové soustavy právě dotýká dna spodní odlučovací komory. K výpusti přístroje se připojí vhodné odsávací zařízení a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby na přívodu protékalo hrdlem (60 ± 5) litrů vzduchu/min.

Dávkovací ventil se připraví k činosti tak, že se tlakovým inhalátorem třepe po dobu 5 s a jedna dávka se odstříkne stranou. Nejdříve po 5 s se inhalátorem znovu třepe a opět se dostříkne jedna dávka. To se opakuje ještě třikrát.

Pak se třepe asi 5 s, zapne se odsávací zařízení a po zasunutí aplikátoru nasazeného na ventil do nástavce (adaptéru) se hned vystříkne jedna dávka. Sestavený inhalátor se potom oddělí od nástavce, třepe se jím po dobu nejméně 5 s, znovu se zakončení aplikátoru spolu s ventilem vrátí do nástavce a opět se vystříkne jedna dávka. Postup při vystřikování jednotlivých dávek se zopakuje ještě osmkrát, přičemž se pokaždé před vystříknutím dávky třepe inhalátorem. Po vystříknutí desáté dávky se čeká nejméně 5 s a odsávací zařízení se vypne. Potom se přístroj rozloží.

Vnitřní povrch přívodní trubice do horní odlučovací komory a její vnější povrch zasahující do komory se omyjí vhodným rozpouštědlem a promývací tekutina se shromáždí v dolní odlučovací komoře. V tomto roztoku se stanoví obsah účinné složky. Vypočte se množství účinné složky shromážděné v dolní odlučovací komoře po uvedení ventilu v činnost a výsledky se vyjádří v procentech vztažených na dávku uvedenou na štítku.

Postup pro inhalátory prášku

Do horní odlučovací komory se odměří 7 ml, do dolní 30 ml vhodného rozpouštědla.

Všechny součásti přístroje se spojí a ověří se, zda je řádně upevněný přístroj ve svislé poloze a zda se rozpěrný výstupek trysky dolní tryskové soustavy právě dotýká dna spodní odlučovací komory. Aniž by se na přístroj nasadil inhalátor, připojí se k výpusti přístroje vhodné odsávací zařízení a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby na přívodu protékalo hrdlem (60 ± 5) litrů vzduchu/min. Inhalátor se připraví k použití a pomocí vhodného spojovacího nástavce se k přístroji připojí aplikátor inhalátoru. Pak se na 5 s zapne odsávací zařízení. Po vypnutí odsávacího zařízení se inhalátor vyjme. Vystříknutí se opakuje ještě devětkrát a potom se přístroj rozebere.

Vnitřní povrch přívodní trubice do dolní odlučovací komory a její vnější povrch zasahující do komory se omyjí vhodným rozpouštědlem, promývací tekutina se shromáždí v dolní odlučovací komoře a v roztoku se stanoví obsah účinné složky. Vypočte se množství účinné složky shromážděné po vystříknutí v dolní odlučovací komoře a výsledky se vyjádří v procentech vztažených na dávku uvedenou na štítku.

Přístroj B (kovový odlučovač částic)

Přístroj je vyobrazen na obr. 2.9.18-2 a 2.9.18-3.



Obr. 2.9.18-2 Přístroj B pro aerodynamické stanovení jemných částic

Rozměry v milimetrech

Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1 Tab. 2.9.16-1 Injekční přípravky Obaly pro jedno použití Náplně a předem naplněné injekční stříkačky Infuzní přípravky Přístroj A (skleněný odlučovač částic) Tab. 2.9.18-1 Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj B (kovový odlučovač částic)

A - tlaková nádobka inhalátoru	B - aplikátor
C - spojovací nástavec (adaptér)	D - hrdlo
E - tryska	F - odlučovací komora
G - kotouč ze slinutého skla (BS porozita č. 1)	H - upevnění filtru z nerezavějící oceli
J - skleněná filtrační sestava	K - odsávací zařízení
L - hliníkové víko odlučovací komory	M - kroužek gumového těsnění

Postup pro rozprašovače

Usazování emitovaných kapiček se zkouší pomocí odlučovacího přístroje spojeného s naplněným rozprašovačem prostřednictvím vhodného spojovacího nástavce (adaptéru). Výpust přístroje vedoucí k odsávacímu zařízení je opatřena vhodným filtrem, např. o velikosti pórů 0,25 μm.

Při tomto postupu se pracuje se suchou odlučovací komorou. Všechny součásti přístroje se spojí a ověří se, zda je spodní část přístroje umístěna na rovné horizontální, řádně upevněné podložce. K výpusti přístroje se připojí vhodné odsávací zařízení a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby na přívodu procházelo hrdlem (60 ± 5) litrů vzduchu/min.

Nádržka rozprašovače se naplní tekutým přípravkem k inhalaci. Připraví se aplikátor a připojí se ke spojovacímu nástavci zařízení.

Zapne se odsávací zařízení přístroje a po 10 s se uvede do chodu rozprašovač. Po 60 s, není-li uvedeno jinak, se vypne rozprašovač a přibližně po dalších 5 s i odsávací zařízení a přístroj se rozebere. Pak se omyje vnitřní povrch hrdla i horní a spodní část komory a promývací tekutiny se převedou do odměrné baňky. Pak se vhodným rozpouštědlem promyje filtr a filtrační zařízení a tekutina se opět převede do vhodné odměrné baňky. V obou roztocích se stanoví obsah účinné složky. Výsledky se vyjádří samostatně pro obě části přístroje v procentech vztažených na celé množství účinné látky.



Obr. 2.9.18-3 Přístroj B pro aerodymanické stanovení jemných částic

(pohled na vrchní desku shora)

Postup pro tlakové inhalátory

Spojovací nástavec (adaptér) pro nasazení ventilu se posune ke konci hrdla tak, že po nasazení aplikátoru má zařízení souhlasnou polohu s horizontální osou hrdla a konec ventilu s tlakovou nádobkou směřuje nahoru a shodně s celým přístrojem leží ve vertikální rovině.

Při tomto postupu se pracuje se suchou odlučovací komorou. Všechny součásti přístroje se spojí a ověří se, zda je spodní část přístroje umístěna na rovné horizontální, řádně upevněné podložce tak, že konec ventilu s tlakovou nádobkou je ve vertikální poloze. K výpusti přístroje se připojí vhodné odsávací zařízení a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby na přívodu procházelo hrdlem (60 ± 5) litrů vzduchu/min.

Dávkovači ventil se připraví k činnosti tak, že se tlakovým inhalátorem třepe po dobu 5 s a jedna dávka se odstraní odstříknutím. Nejdříve za 5 s se inhalátorem znovu třepe a opět se jedna dávka odstříkne. To se opakuje ještě třikrát.

Pak se tlakovým inhalátorem třepe po dobu asi 5 s, zapne se odsávací zařízení a bezprostředně po zasunutí aplikátoru s ventilem do nástavce (adaptéru) se vystříkne jedna dávka. Sestavený inhalátor se pak vysune ze spojovací části přístroje, opět se jím třepe asi 5 s a po opětném zasunutí konce aplikátoru s ventilem do spojovací části se vystříkne další dávka. Celý postup se opakuje ještě osmkrát, vždy po protřepání mezi jednotlivými dávkami. Po vystříknutí desáté dávky se počká asi 5 s a odsávací zařízení se vypne. Přístroj se potom rozebere.

Filtr a filtrační zařízení se promyjí vhodným rozpouštědlem a stanoví se obsah účinné složky v promývacím roztoku. Pak se vypočte množství účinné složky získané z filtračního zařízení po uvedení ventilu do činnosti a výsledky se vyjádří v procentech vztažených na dávku uvedenou v označení na obalu.

Postup pro inhalátory prášku

Do odlučovací komory se odměří 25 ml vhodného rozpouštědla tak, aby pokrylo kotouč ze slinutého skla.

Všechny součásti přístroje se spojí a ověří se, zdaje spodní část odlučovače částic umístěna na rovné horizontální, řádně upevněné podložce. Aniž by se zasunul inhalátor, připojí se k výpusti přístroje vhodné odsávací zařízení a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby na přívodu procházelo hrdlem (60 ± 5) litrů vzduchu/min.

Inhalátor se připraví k použití a pomocí vhodného spojovacího nástavce (adaptéru) se k přístroji připojí aplikátor. Potom se na 5 s zapne odsávací zařízení. Po vypnutí odsávání se inhalátor vyjme. Vystříkne se dalších devět dávek a přístroj se rozebere.

Filtrační zařízení se včetně filtru promyje vhodným rozpouštědlem a v roztoku se stanoví obsah účinné složky. Poté se vypočte množství účinné složky získané po vystříknutí z filtračního zařízení a výsledky se vyjádří v procentech vztažených na dávku účinné složky uvedenou v označení na obalu.

Přístroj C (vícestupňový kapalinový odlučovač)

Přístroj je vyobrazen na obr. 2.9.18-4, 2.9.18-5 a 2.9.18-6.

Přístroj se skládá ze skleněného vstupního hrdla (A), ze třech odlučovacích pater (1, 2 a 3) a z filtračního patra (4), které s nimi tvoří celek.



Obr. 2.9.18-4 Přístroj C pro aerodynamické stanovení jemných částic



Obr. 2.9.18-5 Detail přístroje C

K odlučovacímu patru patří horní kovová přepážka (B), kterou prochází vstupní kovová trubice (C) s odlučovací deskou (D), skleněný válec (E) opatřený kontrolním okénkem (F), tvořící svislou stěnu patra, a vodorovná spodní kovová přepážka (G), kterou prostupuje trubice (H) spojující patro s nejbližším nižším patrem. Odlučovací deska (D) je zajištěna kovovým rámem (J) upevněným dvěma dráty k objímce (L) na přepadové trubce (C). Vodorovný povrch sběrné desky je kolmý k ose přepadové trubky. Sběrné desky mají soustředné uspořádání. Horní povrch odlučovací desky poněkud převyšuje okraj kovového rámu. Vybrání podél obvodu vodorovné příčky slouží ke správnému umístění skleněného válce. Skleněné válce jsou v přepážkách zajištěny těsněním (M) a dohromady jsou sepnuty šesti svorníky (N). Kontrolní okénka jsou uzavřena zátkami. Spodní strana nižší přepážky třetího patra má soustředný výstupek opatřený gumovým kroužkem, který utěsňuje okraj filtru zachycený v držáku filtru. Držák filtru (R) je konstruován jako miska se soustředným vybráním, v němž je zapuštěna perforovaná podpěra filtru (S). Soustava odlučovacích pater je sepnuta s držákem filtru pomocí dvou úchytných uzávěrů (T). Držák filtru je upraven pro filtry o průměru 7,6 mm. Podrobnosti a rozměry přístroje ukazují tabulky 2.9.18-2 a 2.9.18-3.



Obr. 2.9.18-6 Detaily filtračního patra přístroje C (4. patro)

Rozměry v milimetrech

Postup pro rozprašovače

Do každého ze tří horních pater přístroje se odměří 20 ml vhodného rozpouštědla. Na patro č. 4 se položí vhodný filtr a přístroj se sestaví. Na konec vstupního hrdla se upevní vhodný nástavec (adaptér) do takové polohy, aby konec aplikátoru rozprašovače byl po zasunutí ve vodorovné poloze shodné s osou hrdla a rozprašovač byl v poloze odpovídající jeho použití. Výpust přístroje se spojí s vhodným odsávacím zařízením a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby vstupem do hrdla procházelo (60 ± 5) litrů vzduchu/min. Pak se průtok vzduchu vypne.

Nádržka vhodného rozprašovače se naplní tekutým přípravkem k inhalaci a rozprašovač se připraví k činnosti. Aplikátor rozprašovače se připojí ke spojovacímu nástavci (adaptéru) přístroje.

Deset sekund po zapnutí odsávacího zařízení se zapne rozprašovač. Za 60 s, není-li uvedeno jinak, se rozprašovač vypne a asi po 5 s se vypne průtok vzduchu přístrojem.

Čtvrté patro přístroje se rozebere, opatrně se vyjme filtr, vloží se do nádobky s rozpouštědlem a účinná složka se rozpouštědlem vyextrahuje. Pak se z přístroje vyjme vstupní hrdlo a spojovací část pro aplikátor, rovněž se vloží do nádobky s rozpouštědlem a účinná složka se opět vyextrahuje. Vnitřek trubičky vedoucí na první patro se propláchne rozpouštědlem, které je na prvním patře a které se pak nechá stéci na patro zpět. Účinná složka se pak vyextrahuje i z vnitřních stěn a sběrných desek všech tří horních pater přístroje vždy do roztoku, který je na daném patře tak, že se přístroj naklání a otáčí, přičemž je třeba dbát na to, aby tekutina nepřetekla na jiné patro.

Za použití vhodné analytické metody se stanoví množství účinné složky obsažené v každém z pěti objemů roztoku. Použitá metoda musí přitom umožnit provedení korekce na odpařené rozpouštědlo.

Vypočte se množství účinné složky zachycené na každém ze čtyř pater a ve vstupním hrdle a výsledky se vyjádří v procentech vztažených na celé množství. Lze též kombinovat výsledky získané z 3. a 4. patra a výsledky ze vstupního hrdla s výsledky 1. a 2. patra.

Tab. 2.9.18-2 Detaily přístroje C

Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1 Tab. 2.9.16-1 Injekční přípravky Obaly pro jedno použití Náplně a předem naplněné injekční stříkačky Infuzní přípravky Přístroj A (skleněný odlučovač částic) Tab. 2.9.18-1 Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj B (kovový odlučovač částic) Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj C (vícestupňový kapalinový odlučovač) Postup pro rozprašovače Tab. 2.9.18-2 Detaily přístroje C

Označení*	Předmět	Popis	Rozměry**
A	vstupní hrdlo	upravená baňka s kulatým dnem	50 ml
		vstupní otvor se zábrusem	29/32
		kónická výpust se zábrusem	29/32
		délka od vstupu k zakulacení	95
B, G	vodorovná kovová přepážka	kruhová kovová deska
		průměr	120
		tloušťka	viz tab. tab. 2.9.18-3
C, H	tryska	kovová trubice zašroubovaná do kovové přepážky, zajištěná těsněním, s leštěným vnitřním povrchem	viz tab. tab. 2.9.18-3
D	odlučovací deska	disk ze slinutého skla, porozita O
		průměr	viz tab. 2.9.18-3
E	skleněný válec	skleněná leštěná trubička
		výška včetně těsnění	46
		vnější průměr	100
		tloušťka stěny	3,5
		kontrolní okénko (F), průměr	18
J	kovový rám	kruhový rám profilu L se zářezem
		vnitřní průměr	pro zachycení odluč. desky
		výška	4
		tloušťka horizontální části	0,5
		tloušťka vertikální části	2
K	drát	ocelový drát spojující kovový rám a objímku (dva pro každý rám)
		průměr	1
L	objímka	kovová objímka šroubem připojená k trysce
		vnitřní průměr	vhodný k upevnění trysky
		výška	6
		tloušťka	5
N	svorník	kovový svorník se 6 páry matic
		délka	157
		průměr	4
P	kroužek O	gumový kroužek
		průměr	66,34
		tloušťka	2,62
R	držák filtru	kovové pouzdro s podstavcem a výpustí	viz obr. 2.9.18-6
S	podpěra filtru	perforovaná kovová destička
		průměr	65
		průměr otvoru	3
		vzdálenost mezi středy otvorů	4

3. ^* Vztahuje se na obr. 2.9.18-4 až 2.9.18-6.
4. ^** Rozměry v milimetrech, pokud není uvedeno jinak.

Tab. 2.9.18-3 Rozměry¹⁾ trysky s usazovací deskou přístroje C

Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1 Tab. 2.9.16-1 Injekční přípravky Obaly pro jedno použití Náplně a předem naplněné injekční stříkačky Infuzní přípravky Přístroj A (skleněný odlučovač částic) Tab. 2.9.18-1 Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj B (kovový odlučovač částic) Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj C (vícestupňový kapalinový odlučovač) Postup pro rozprašovače Tab. 2.9.18-2 Detaily přístroje C Tab. 2.9.18-3 Rozměry1) trysky s usazovací deskou přístroje C

Druh	Označení2)	1. patro	2. patro	3. patro	Filtrační patro (4.)
vzdálenost	1	9,5	5,5	4,0	n3)
	2	26	31	33	0
	3	8	5	5	5
	4	3	3	3	n
	5	0	3	3	3
	64)	90	25	25	25
průměr	c	25	14	8	14
	d	50	30	20	n
	e	27,9	16,5	10,5	n
	f	32	22	14	22
	g	27,5	21	13	21
poloměr5)	r	16	22	27	0
	s	46	46	46	n
	t	n	50	50	50
úhel (konus)	α	2,86°	26,5°	26,5°	26,5°
		(1/10)	(1/2)	(1/2)	(1/2)

5. ¹⁾ Rozměry v milimetrech, pokud není uvedeno jinak.
6. ²⁾ Vztahuje se k obr. 2.9.18-5.
7. ³⁾ n: nevztahuje se na tuto položku.
8. ⁴⁾ včetně těsnící vložky
9. ⁵⁾ Vztahuje se na střed komory.

Postup pro tlakové inhalátory

Na každé ze třech horních pater přístroje se odměří 20 ml vhodného rozpouštědla. Na čtvrté patro se vloží vhodný filtr a přístroj se sestaví. Na konec vstupního hrdla se upevní vhodný spojovací nástavec (adaptér) tak, aby aplikátor ventilu byl po zasunutí ve vodorovné poloze shodné s osou hrdla a aby celý inhalátor byl v postavení odpovídajícím předpokládanému použití. Výpust přístroje se spojí s vhodným odsávacím zařízením a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby vstupem do hrdla procházelo (60 ± 5) litrů vzduchu/min. Pak se průtok vzduchu vypne.

Dávkovací ventil se připraví k činnosti třepáním inhalátorem do pobu 5 s a jednorázovým odstříknutím. Nejméně po 5 s se opět inhalátorem třepe a opět se odstříkne jedna dávka. To se pak opakuje ještě třikrát.

Při vlastní zkoušce se tlakovým inhalátorem třepe po dobu asi 5 s, zapne se k přístroji připojené odsávací zařízení, konec aplikátoru ventilu se zasune do spojovací části a hned nato se vystříkne jedna dávka. Sestavený inhalátor se pak vyjme ze spojovacího nástavce přístroje, opět se jím třepe 5 s a po opětném zasunutí aplikátoru ventilu do spojovacího nástavce se vystříkne další dávka. Celý postup se opakuje ještě osmkrát, vždy po protřepání mezi jednotlivými dávkami. Po vystříknutí desáté dávky se počká asi 5 s a odsávací zařízení se vypne.

Čtvrté patro přístroje se rozebere, opatrně se vyjme filtr, vloží se do nádobky s rozpouštědlem a účinná složka se rozpouštědlem vyextrahuje. Pak se z přístroje vyjme vstupní hrdlo a spojovací nástavec pro aplikátor, rovněž se vloží do nádobky s rozpouštědlem a účinná složka se vyextrahuje. Vnitřek trubky vedoucí na první patro se propláchne rozpouštědlem, které je na prvním patře. To se pak nechá stéci na první patro zpět. Účinná složka se potom vyextrahuje i z vnitřních stěn a ze sběrných desek všech tří horních pater přístroje vždy do roztoku, který je na příslušném patře, tak, že se přístroj naklání a otáčí, přičemž je třeba dbát na to, aby tekutina nepřetekla na jiné patro.

Za použití vhodné analytické metody se stanoví množství účinné složky obsažené v každém z pěti objemů rozpouštědla. Použitá metoda má přitom umožnit provedení korekce na odpařené rozpouštědlo.

Vypočte se hmotnost usazené účinné složky, která se po vystříknutí dávky zachytila na patře 4, na patrech 3 + 4, na patrech 2 + 3 + 4, na patrech 1 + 2 + 3 + 4 a na patrech 1 + 2 + 3 + 4 + ve vstupním hrdle + na spojovacím nástavci (celková dávka, která se dostala do přístroje vystříknutím).

Lze též provést analýzu pouze dvou objemů rozpouštědla, totiž ze třetího a čtvrtého patra, a pak stanovit množství účinné složky zachycené při vystříknutí na patrech 3 + 4 a výsledky vyjádřit v procentech vztažených na dávku uvedenou v označení na obalu.

Postup pro inhalátory prášku

Do každého ze tří horních pater přístroje se odměří 20 ml vhodného rozpouštědla. Na čtvrté patro se vloží vhodný filtr a přístroj se sestaví. Na konec vstupního hrdla se upevní vhodný spojovací nástavec (adaptér) tak, aby aplikátor inhalátoru byl po zasunutí ve vodorovné poloze shodné s osou hrdla a aby celý inhalátor byl v postavení odpovídajícím předpokládanému použití. Před napojením inhalátoru se výpust přístroje spojí s vhodným odsávacím zařízením a průtok vzduchu přístrojem se upraví tak, aby vstupem do hrdla procházelo (60 ± 5) litrů vzduchu/min. Pak se průtok vzduchu vypne.

Inhalátor se připraví k použití a jeho aplikátor se připojí k přístroji pomocí vhodného spojovacího nástavce (adaptéru). Pak se na 5 s zapne odsávací zařízení. Odsávací zařízení se pak vypne a inhalátor se vyjme. To se potom opakuje pro dalších devět dávek.

Čtvrté patro přístroje se rozebere, opatrně se vyjme filtr, vloží se do nádobky s rozpouštědlem a účinná složka se rozpouštědlem vyextrahuje. Pak se z přístroje vyjme přístupní hrdlo a spojovací nástavec pro aplikátor, rovněž se vloží do nádobky s rozpouštědlem a účinná složka se vyextrahuje. Vnitřek trubky vedoucí na první patro se propláchne rozpouštědlem, které je na prvním patře. To se pak nechá stéci zpět na patro. Účinná složka se pak vyextrahuje i z vnitřních stěn a sběrných desek všech třech horních pater přístroje vždy do roztoku, který je na příslušném patře tak, že se přístroj naklání a otáčí, přičemž je třeba dbát na to, aby tekutina nepřetekla na jiné patro.

Za použití vhodné analytické metody se stanoví množství účinné složky obsažené v každém z pěti objemech rozpouštědla. Použitá metoda má umožnit provedení korekce na odpařené rozpouštědlo. To může zahrnovat použití vnitřního standardu nebo použití kvantitativního přenosu, po němž následuje zředění na stanovený objem.

Vypočte se hmotnost usazené účinné složky, která se po vystříknutí dávky zachytila na patře 4, na patrech 3 + 4, na patrech 2 + 3 + 4, na patrech 1 + 2 + 3 + 4 a na patrech 1 + 2 + 3 + 4 + ve vstupním hrdle + ve spojovacím nástavci (celková dávky, která se dostala do přístroje vystříknutím).

Lze též provést analýzu pouze dvou objemů rozpouštědla, ze třetího a ze čtvrtého patra, a množství účinné složky zachycené po vystříknutí na patrech 3 + 4 vyjádřit v procentech vztažených na dávku uvedenou v označení na obalu.

Přístroj D (vícestupňový kaskádový odlučovač)

Vhodnou sestavu vícestupňového kaskádového odlučovače, na který se vztahuje níže uvedený text, ukazuje obr. 2.9.18-7. Může se však použít i jiného vhodného přívodu.



Obr. 2.9.18-7 Přístroj D pro aerodynamické stanovení jemných částic

Rozměry v milimetrech

Tab. 2.9.18-4 Součásti přístroje D

Tab. 2.9.10-1 Vztah mezi hustotou, relativní hustotou a obsahem ethanolu Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích plynovou chromatografií Tab. 2.9.14-1 Tab. 2.9.16-1 Injekční přípravky Obaly pro jedno použití Náplně a předem naplněné injekční stříkačky Infuzní přípravky Přístroj A (skleněný odlučovač částic) Tab. 2.9.18-1 Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj B (kovový odlučovač částic) Postup pro rozprašovače Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj C (vícestupňový kapalinový odlučovač) Postup pro rozprašovače Tab. 2.9.18-2 Detaily přístroje C Tab. 2.9.18-3 Rozměry1) trysky s usazovací deskou přístroje C Postup pro tlakové inhalátory Postup pro inhalátory prášku Přístroj D (vícestupňový kaskádový odlučovač) Tab. 2.9.18-4 Součásti přístroje D

Označení	Předmět	Popis	Rozměry*
A	nástavec pro aplikátor	upravený gumový nástavec pro aplikátor s ventilem
B	hrdlo**	upravená kulatá baňka	50 ml
		zabroušené skleněné hrdlo	29/32
C	nástavec	plastická trubička
D	vícestupňový kaskádový odlučovač	popis výrobce

10. ^* Rozměry v milimetrech, pokud není uvedeno jinak.