trestní řád

§ 366

účinné od 1. 1. 1962Udělení milosti

účinné od 1. 1. 1962(1) President republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.

účinné od 1. 1. 1962(2) President republiky stanoví, v kterých případech může generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout.

účinné od 1. 1. 1962(3) Nařídí-li to v řízení o udělení milosti president republiky, trestní řízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním řízení nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, anebo se výkon trestu odloží nebo přeruší.

§ 367

účinné od 1. 1. 1962Řízení o udělení milosti

účinné od 1. 1. 1962V případech uvedených v § 366 odst. 2 koná řízení a bezdůvodnou žádost zamítá

1. účinné od 1. 1. 1962a) před podáním obžaloby generální prokurátor, který může též nařídit, že se trestní stíhání zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním stíhání nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, a to až do doby, kdy bude žádost o milost vyřízena,
2. účinné od 1. 1. 1962b) po podání obžaloby ministr spravedlnosti, který může též nařídit, že se v trestním řízení zatím nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, anebo výkon trestu se odloží nebo přeruší, a to až do doby, kdy bude žádost o milost vyřízena.

§ 368

účinné od 1. 1. 1962Rozhodnutí o použití amnestie

účinné od 1. 1. 1962Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je osoba, jíž byl pravomocně uložen trest, účastna amnestie, učiní soud, který rozhodl v prvním stupni. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 369

účinné od 1. 1. 1962Podmíněné udělení milosti

účinné od 1. 1. 1962Byl-li trest nebo jeho zbytek při udělení milosti prominut jen pod stanovenými podmínkami, plnění podmínek a převýchovu odsouzeného sleduje soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Ustanovení § 329 o spolupráci se společenskými organizacemi se tu užije přiměřeně.

§ 370

účinné od 1. 1. 1962Změna výměry trestu

účinné od 1. 1. 1962(1) Byl-li amnestií zcela nebo zčásti prominut trest jen za některý z trestných činů, za něž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, který nebyl dosud zcela vykonán, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činy amnestií nedotčené. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

účinné od 1. 1. 1962(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 činí ve veřejném zasedání soud, který trest uložil v prvním stupni.

§ 371

účinné od 1. 1. 1962Odškodnění za vazbu

účinné od 1. 1. 1962(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu vazbou, může žádat za dobu, po kterou byla jeho osobní svoboda omezena, od státu přiměřené odškodnění, bylo-li trestní stíhání proti němu zastaveno nebo byl-li obžaloby zproštěn.

účinné od 1. 1. 1962(2) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání do ciziny se odškodnění neposkytuje.

účinné od 1. 1. 1962(3) Nárok na odškodnění nepřísluší tomu,

1. účinné od 1. 1. 1962a) kdo si vazbu zavinil sám, zejména tím, že pokusem o útěk nebo jiným svým jednáním dal příčinu k obavám, jež byly důvodem vazby nebo jejího prodloužení,
2. účinné od 1. 1. 1962b) kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti komu bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován nebo promlčen.

účinné od 1. 1. 1962(4) Odškodnění vždy však přísluší za dobu, o kterou byla vazba proti zákonu prodloužena, zejména nesprávným postupem vyšetřovacího orgánu, prokurátora či soudu.

§ 372

účinné od 1. 1. 1962Odškodnění za trest

účinné od 1. 1. 1962(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest odnětí svobody, nápravného opatření, propadnutí majetku nebo věci nebo peněžitý trest, může žádat od státu přiměřené odškodnění, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo trestní stíhání zastaveno.

účinné od 1. 1. 1962(2) Přiměřené odškodnění může žádat i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který na něm byl vykonán na podkladě zrušeného rozsudku.

účinné od 1. 1. 1962(3) Nárok na odškodnění za trest nepřísluší tomu,

1. účinné od 1. 1. 1962a) kdo si přivodil své odsouzení úmyslně, nebo
2. účinné od 1. 1. 1962b) proti komu bylo pozdější trestní stíhání zastaveno jen proto, že mu byla udělena milost nebo že po právní moci původního rozsudku byla udělena amnestie vztahující se na čin, za nějž byl původní trest uložen.

účinné od 1. 1. 1962(4) Odškodnění vždy však přísluší za dobu, o kterou byl nesprávným postupem soudu nebo orgánu zajišťujících výkon trestu proti zákonu prodloužen trest odnětí svobody.

§ 373

účinné od 1. 1. 1962Přechod nároku na odškodnění na dědice

účinné od 1. 1. 1962Právo žádat odškodnění za vazbu a trest přechází na dědice oprávněného, jen pokud byli jeho vazbou nebo trestem zkráceni na své výživě nebo výchově, kterou jim byl podle zákona povinen poskytovat.

§ 374

účinné od 1. 1. 1962Uplatnění nároku

účinné od 1. 1. 1962(1) Nárok na odškodnění za vazbu nebo trest zaniká, nepožádá-li oprávněná osoba o přiznání nároku ministerstvo spravedlnosti nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, které je základem nároku, a tam, kde takové rozhodnutí nepřichází v úvahu, nejpozději do jednoho roku od propuštění z trestu.

účinné od 1. 1. 1962(2) Nepřizná-li ministerstvo spravedlnosti náhradu do tří měsíců od uplatnění nároku nebo není-li oprávněná osoba s přiznanou výší odškodnění spokojena, může svůj nárok uplatnit v řízení ve věcech občanskoprávních.

§ 375

účinné od 1. 1. 1962Obecné ustanovení

účinné od 1. 1. 1962Ustanovení této hlavy se užije jen tehdy, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva postup jiný.

§ 376

účinné od 1. 1. 1962(1) Zdržuje-li se obviněný v cizině a je-li třeba ho vyžádat, vydá proti němu předseda senátu zatýkací rozkaz a na jeho podkladě požádá ministerstvo spravedlnosti o další opatření. V přípravném řízení učiní tak na návrh prokurátora.

účinné od 1. 1. 1962(2) Nesnese-li věc odkladu, požádá předseda senátu ministerstvo spravedlnosti o zařízení předběžného zatčení obviněného; zatýkací rozkaz zašle ministerstvu spravedlnosti dodatečně.

účinné od 1. 1. 1962(3) Zatýkací rozkaz musí obsahovat

1. účinné od 1. 1. 1962a) jméno a příjmení obviněného, jeho osobní data a údaje o státním občanství, popřípadě i jeho popis a fotografii,
2. účinné od 1. 1. 1962b) zákonné pojmenování trestného činu s uvedením příslušných zákonných ustanovení a vylíčení skutkového děje s přesným vyznačením doby, místa a způsobu spáchání,
3. účinné od 1. 1. 1962c) doslovné znění zákonných ustanovení, podle nichž je trestný čin posuzován, s uvedením zákonné sazby, jež je naň v zákoně stanovena, a
4. účinné od 1. 1. 1962d) jde-li o vyžádání odsouzeného k výkonu trestu, též údaj, kterým soudem a k jakému trestu byl odsouzen, s připojením opisu rozsudku opatřeného doložkou právní moci.

§ 377

účinné od 1. 1. 1962(1) Obviněného, jehož cizí stát vydal, převezmou bezpečnostní orgány. Převzatou osobu bez odkladu odevzdají předsedovi senátu, který vydal zatýkací rozkaz, a v přípravném řízení prokurátorovi, na jehož návrh byl zatýkací rozkaz vydán.

účinné od 1. 1. 1962(2) Nejde-li o vydání k výkonu trestu, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor jsou povinni do 48 hodin od odevzdání obviněného vyslechnout a oznámit mu rozhodnutí o vazbě.

§ 378

účinné od 1. 1. 1962(1) Byl-li obviněný vydán cizím státem s výhradou, je nutno výhradě vyhovět.

účinné od 1. 1. 1962(2) Obviněný může být stíhán jen pro trestné činy, pro které byl vydán, ledaže byl dán dodatečný souhlas k trestnímu stíhání pro trestné činy další.

účinné od 1. 1. 1962(3) Byl-li obviněný z ciziny vyžádán nebo vydán k výkonu trestu jen pro některý z trestných činů, za které mu byl dříve uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví soud ve veřejném zasedání přiměřený trest za trestné činy, na které se vydání vztahuje. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 379

účinné od 1. 1. 1962Předběžné šetření

účinné od 1. 1. 1962(1) Prokurátor, jemuž ministerstvo spravedlnosti nebo generální prokurátor zaslali žádost cizího státu o vydání nebo který se dozvěděl o trestném činu, pro který by cizí stát mohl žádat o vydání, provede předběžné šetření. Účelem předběžného šetření je zjistit, zda jsou tu podmínky pro vydání, zejména, že jde o čin trestný podle práva obou států, pro který je vydání přípustné a jehož trestnost nezanikla, a že nejde o československého občana.

účinné od 1. 1. 1962(2) V řízení o vydání musí osoba, o jejíž vydání jde, mít obhájce.

účinné od 1. 1. 1962(3) Prokurátor takovou osobu vyslechne a seznámí ji přitom s obsahem žádosti o vydání. Jestliže ona osoba uvádí okolnosti vyvracející podezření a nabízí o nich důkazy, které mohou být bez značných průtahů provedeny, vztahuje se předběžné šetření i na ně.

§ 380

účinné od 1. 1. 1962Rozhodnutí soudu

účinné od 1. 1. 1962(1) Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh prokurátora krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla postižena, zda je vydání přípustné, a předloží věc ministerstvu spravedlnosti.

účinné od 1. 1. 1962(2) Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí krajského soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání tohoto rozhodnutí.

§ 381

účinné od 1. 1. 1962Vydávací vazba

účinné od 1. 1. 1962(1) Bylo-li rozhodnuto, že vydání do ciziny je přípustné, vezme krajský soud osobu, o jejíž vydání jde, do vazby. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán.

účinné od 1. 1. 1962(2) Prokurátor provádějící předběžné šetření může osobu, o jejíž vydání jde, vzít do vazby, pouze je-li to nutné k zamezení útěku.

účinné od 1. 1. 1962(3) Bylo-li rozhodnuto, že vydání přípustné není, nebo nařídí-li to ministr spravedlnosti, je třeba zařídit ihned propuštění z vazby.

§ 382

účinné od 1. 1. 1962Povolení a provedení vydání

účinné od 1. 1. 1962(1) Vydání do ciziny povoluje ministr spravedlnosti, a to jen tehdy, jestliže krajský soud nebo Nejvyšší soud podle § 380 rozhodly, že vydání je přípustné.

účinné od 1. 1. 1962(2) Povolené vydání zařídí předseda senátu krajského soudu.

§ 383

účinné od 1. 1. 1962Rozšíření vydání na jiný trestný čin

účinné od 1. 1. 1962Žádá-li stát, jemuž určitá osoba byla vydána, aby ji mohl stíhat pro jiný trestný čin nebo aby mohl být na ní vykonán trest uložený za jiný trestný čin, než pro který bylo vydání povoleno, užije se přiměřeně ustanovení o vydání.

§ 384

účinné od 1. 1. 1962Při dožádání cizozemských soudů a úřadů o poskytnutí právní pomoci, jakož i při poskytování právní pomoci cizozemským soudům a úřadům se postupuje, není-li mezinárodní smlouvou stanoveno něco jiného, i v trestních věcech s přiměřeným užitím předpisů platných pro styk s cizinou ve věcech občanskoprávních.

§ 385

účinné od 1. 1. 1962Ode dne, kdy nabude účinnosti tento zákon, lze dosavadních předpisů o trestním řízení užít jen v mezích ustanovení této části.

§ 386

účinné od 1. 1. 1962Ustanovení § 296 odst. 3 zákona č. 64/1956 Sb. platí i nadále o rozhodnutích, jež nabyla právní moci před 1. lednem 1962. Lhůta k podání návrhu končí však i v těchto věcech nejpozději dnem 30. června 1962.

§ 387

účinné od 1. 1. 1962(1) Na řízení o obnově trestního řízení, které bylo pravomocně skončeno před počátkem účinnosti tohoto zákona, užije se ustanovení tohoto zákona. Podmínky pro povolení obnovy se však v takovém případě posuzují podle zákona, který je pro obviněného příznivější.

účinné od 1. 1. 1962(2) Jestliže rozhodnutí, proti němuž směřuje návrh na obnovu, vydal v prvním stupni soud již neexistující, rozhoduje o návrhu na obnovu ten soud, který by byl podle tohoto zákona věcně a místně příslušný; jestliže rozhodoval v prvním stupni bývalý státní soud, rozhoduje o návrhu na obnovu krajský (vyšší vojenský) soud, který by byl podle tohoto zákona ve věci místně příslušný.

§ 388

účinné od 1. 1. 1962(1) Krajský soud je příslušný konat v prvním stupni řízení též o činech trestných podle předpisů dříve účinných, které svou povahou a závažností odpovídají trestným činům uvedeným v § 17 odst. 1.

účinné od 1. 1. 1962(2) Rozhodnutí a opatření týkající se výkonu rozsudků vyhlášených Nejvyšším soudem jako soudem prvního stupně činí krajský soud v Praze a v oboru vojenského soudnictví ten vyšší vojenský soud, jejž určí ministr spravedlnosti.

§ 389

účinné od 1. 1. 1962(1) Rozhodnutí podle § 297 odst. 1 a 2 tr. zák. činí soud, který rozhodoval ve věci jako soud prvního stupně. Jde-li o rozhodnutí několika soudů, činí rozhodnutí ten z nich, který rozhodoval naposledy. Neexistuje-li už tento soud, užije se obdobně ustanovení § 387 odst. 2.

účinné od 1. 1. 1962(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.

§ 390

účinné od 1. 1. 1962Zákon č. 64/1956 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), se zrušuje.

§ 391

účinné od 1. 1. 1962Ministr spravedlnosti může stanovit, které jednoduché úkony svěřené podle tohoto zákona předsedovi senátu může vykonávat jiný pracovník soudu.

§ 392