Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ve věci návrhu na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 a 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 202/2017 Sb., a vyslovení neústavnosti § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023
X. Ke zrušení zákonných podmínek pro změnu pohlavíX.
103. Ústavní soud dospěl k závěru, že zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce pro účely změny pohlaví jsou v rozporu se základním právem trans lidí na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie ve spojení s jejich lidskou důstojností podle čl. 7 odst. 1Listiny ve spojení s čl. 8Úmluvy a čl. 1Listiny. Proto odpovídající ustanovení § 29 odst. 1občanského zákoníku, věty první, a § 21 odst. 1 věty první zákona o specifických zdravotních službách zrušil.
104. Zrušením předmětné úpravy Ústavní soud ctí princip minimalizace zásahů do činnosti Parlamentu – nenaznačuje, jak konkrétně by měla být změna pohlaví v budoucnu upravena.
105. Ústavní soud se minimálnímu zásahu do existující úpravy nemohl vyhnout. Byť napadená úprava byla přijata řádným legislativním procesem v roce 2012, stalo se tak v rámci rekodifikace soukromého práva, během níž nebylo pro podrobnou deliberaci ohledně zákonných podmínek pro změnu pohlaví místo. Od té doby Ministerstvo spravedlnosti s odkazem na mezinárodní závazky České republiky a judikaturu ESLP zpracovalo návrh novelizace sporných ustanovení, jejímž cílem bylo umožnit změnu právního pohlaví bez podstoupení chirurgických zákroků, která byla dosud předmětem pouze připomínkového řízení, jež proběhlo v roce 2018. Žádné další konkrétní kroky k iniciaci demokratické diskuse ohledně postavení zvlášť zranitelné skupiny trans lidí nebyly učiněny – alespoň to není Ústavnímu soudu známo – vláda se v rámci nynějšího řízení k problematice ani nevyjádřila.
106. O změně právního pohlaví bez podstoupení chirurgických zákroků neuvažoval zákonodárce ani nyní – v souvislosti s rodinněprávní novelou občanského zákoníku (zavedení institutu partnerství), přestože se v této souvislosti zásah do napadeného ustanovení § 29 odst. 1občanského zákoníku nabízel.
107. Uvedená nečinnost zákonodárce je neudržitelná za situace, kdy Česká republika zůstává jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek chirurgického zákroku pro změnu pohlaví přetrvává. Z 27 členských států Evropské unie jich pouze 6 buď vůbec neumožňuje úřední změnu pohlaví (Maďarsko – k nesouladu maďarské úpravy s čl. 8Úmluvy srov. rozsudek ESLP ve věci R. K. proti Maďarsku ze dne 22. 6. 2023, č. 54006/20, § 77), nebo ji podmiňuje sterilizací či kastrací (Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko). Například Finsko reagovalo na judikaturu ESLP přijetím nové právní úpravy v roce 2023.
108. Úlohou Ústavního soudu je mimo jiné „katalyzovat“ demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to Ústavní soud v nyní projednávané věci činí a dává zákonodárci dostatečný prostor více než jednoho roku, aby podmínky změny pohlaví v České republice upravil důstojným a ústavně souladným způsobem. Na zákonodárci nyní bude, aby s využitím dostupných poznatků vědy vyřešil v legislativní rovině citlivý společenský problém související se změnou pohlaví trans lidí.
109. Ústavní soud odkladem vykonatelnosti zákonodárci ponechává dostatečný prostor, aby nově upravil zákonné podmínky změny pohlaví a tomu přizpůsobil navazující regulaci v různých oblastech. Zůstane-li zákonodárce nečinný, bude situace taková, že „statusová“ změna pohlaví bude nadále upravena pouze zbývajícím (nezrušeným) ustanovením § 29 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku, zatímco „operativní“ změna pohlaví bude upravena pouze zbývajícími ustanoveními zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Přestože je ústavně konformní výklad – vyžadující pro provedení „statusové“ změny pohlaví podle občanského zákoníku alespoň lékařské potvrzení v určité formě – možný, zajištění efektivní ochrany základních práv trans lidí na straně jedné a právní jistoty a stability právního řádu na straně druhé by mohlo být ohroženo z důvodu složitosti případného nouzového řešení. Je nyní odpovědností zákonodárce, aby zabránil vzniku nepřehledných situací, které by právní jistotu a stabilitu právního řádu mohly narušit. Ústavní soud ve své ústavní roh tzv. negativního zákonodárce v tomto ohledu vládu a Parlament České republiky zastupovat nemůže.
XI. Časové účinky nálezuXI.
110. Odložil-li Ústavní soud vykonatelnost nálezu zrušujícího zákonné podmínky změny pohlaví ve smyslu § 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., je třeba jasně určit temporální účinky tohoto rozhodnutí. Odklad vykonatelnosti obecně zajišťuje, že v mezidobí bude možné přechodně použít dosavadní zákonnou úpravu, a jeho délka je stanovena tak, aby přijetí nové zákonné úpravy bylo s ohledem na složitost její přípravy a pravidla zákonodárného procesu možné [nález ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 3/15 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.), body 147 až 149; či stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22 ze dne 29. 11. 2022 (4/2023 Sb.), bod 43].
111. V nyní projednávaném případě Ústavní soud vykonatelnost svého nálezu odložil. Okamžité zrušení bez dalšího by mohlo způsobit nežádoucí situace, ve kterých by byla nepřípustně narušena právní jistota a stabilita právního řádu.
112. V mezidobí od vyhlášení tohoto nálezu až do 30. 6. 2025, případně do doby účinnosti nové právní úpravy, je třeba aplikovat dosavadní zákonné podmínky změny pohlaví jakožto platnou a účinnou součást právního řádu. Přímo řečeno, maximálně do vykonatelnosti tohoto nálezu „statusová“ změna pohlaví nemůže nastat bez provedení chirurgického zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.