Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ve věci návrhu na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 a 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 202/2017 Sb., a vyslovení neústavnosti § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023

VIII. Průběh legislativního procesu a posouzení jeho ústavní konformity VIII.

1. 59. Protože procesní předpoklady pro řízení o původním návrhu navrhovatele jsou obecně splněny, je podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., třeba dále zabývat se tím, zda napadené zákony byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a předepsaným způsobem — na tuto otázku odpověděl Ústavní soud kladně. Navrhovatel v tomto ohledu žádné námitky nevznesl.

IX. Věcný přezkum Ústavního soudu IX.

1. 60. Ústavní soud dále dospěl k závěru, že návrh na zrušení § 29 odst. 1 věty první občanského zákoníku je důvodný. Zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce pouze pro účely „statusové“ změny pohlaví jsou v rozporu se základním právem lidí usilujících o tuto změnu na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie i s jejich lidskou důstojností podle čl. 7 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 8 Úmluvy a čl. 1 Listiny (IX. 1). Ze stejných důvodů je protiústavní rovněž ustanovení § 21 odst. 1 věty první zákona o specifických zdravotních službách (IX. 2).
2. 61. Návrh na zrušení § 29 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku je zjevně neopodstatněný, neboť na požadavku lékařského potvrzení pro účely „statusové“ změny pohlaví Ústavní soud v nyní projednávané věci neshledal nic protiústavního (IX. 3). Návrh na zrušení zbývajících ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je rovněž zjevně neopodstatněný, protože předmětná ustanovení pouze upravují podmínky pro „operativní“ změnu pohlaví chirurgickým zákrokem, jejichž protiústavnost navrhovatel argumentačně nezpochybňuje (IX. 4). Návrh na vyslovení neústavnosti § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023, je podle Ústavního soudu také zjevně neopodstatněný, protože tvrzená protiústavnost podmínek pro změnu jména vyplývá z protiústavních podmínek pro změnu pohlaví, nikoliv z úpravy týkající se změny jména a příjmení (IX. 5).