Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah

§ 9

účinné od 1. 12. 1995Součástí dráhy jsou

1. účinné od 1. 12. 1995a) železniční spodek, který tvoří drážní zemní těleso, konstrukční vrstvy pražcového podloží s výjimkou kolejového lože, propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, galerie, opěrné, zárubní, ochranné, záchytné a obkladní zdi, příkopové zídky, stavby ochranné a odvodňovací, průchody, podpovrchová vedení dráhy, nástupiště, rampy, obrysnice, prohlídkové a čisticí jámy, zpevněné plochy a ostatní nezastavěné prostory, oplocení a zábradlí, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,
2. účinné od 1. 12. 1995b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo a kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržnice, ozubnicové tyče, ochranné kolejnice, zařízení proti putování kolejnic,
3. účinné od 1. 12. 1995c) železniční přejezd,
4. účinné od 1. 12. 1995d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,
5. účinné od 1. 12. 1995e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace,
6. účinné od 1. 12. 1995f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích, na tratích a související přenosové cesty,
7. účinné od 1. 12. 1995g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel, trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení a prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení,
8. účinné od 1. 12. 1995h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,
9. účinné od 1. 12. 1995i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

§ 10

účinné od 1. 12. 1995Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

§ 11

účinné od 1. 12. 1995Prostorové uspořádání

účinné od 1. 12. 1995(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen „normální rozchod“) musí být dodrženy následující vzdálenosti os kolejí:

1. účinné od 1. 12. 1995a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 350 m a větším, 4 000 mm,
2. účinné od 1. 12. 1995b) v železničních stanicích,
   1. účinné od 1. 12. 19951. v přímé koleji a obloucích o poloměru 350 m a větším, 5 000 mm,
   2. účinné od 1. 12. 19952. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 350 m a větším, 4 750 mm.

účinné od 1. 12. 1995(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 350 m jsou obsaženy v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(4) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen „úzký rozchod“) je nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.

účinné od 1. 12. 1995(5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezů.

účinné od 1. 12. 1995(6) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor musí být dodržen u kolejí

1. účinné od 1. 12. 1995a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm,
2. účinné od 1. 12. 1995b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.

účinné od 1. 12. 1995(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, nebo v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je 3 000 mm, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

1. účinné od 1. 12. 1995a) normálního rozchodu 2 500 mm,
2. účinné od 1. 12. 1995b) úzkého rozchodu 1 900 mm,

účinné od 1. 12. 1995přičemž musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.

účinné od 1. 12. 1995(8) Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze stavby a zařízení, jejichž umístění uvádí doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(9) Do průjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s určenými částmi drážních vozidel.

účinné od 1. 12. 1995(10) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na dráze obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(11) Při souběhu tratí různých drah musí vzdálenost os sousedících kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 5.

účinné od 1. 12. 1995(12) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněných územích nemusí drážní správní úřad na dodržení podmínek uvedených v odstavcích 2, 4, 5, 6 a 7 trvat.

§ 12

účinné od 1. 12. 1995Traťové třídy zatížení

účinné od 1. 12. 1995(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení podle hmotnosti drážního vozidla na nápravu a na jednotku jeho délky. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

účinné od 1. 12. 1995(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.

§ 13

účinné od 1. 12. 1995Geometrické uspořádání koleje

účinné od 1. 12. 1995(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.

účinné od 1. 12. 1995(2) Na dráze celostátní nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

účinné od 1. 12. 1995(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

účinné od 1. 12. 1995(4) Na dráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než 190 m při traťové rychlosti do 50 km.h^-1 včetně. V traťových kolejích při traťové rychlosti nad 50 km.h^-1 nesmí být poloměr oblouku menší než 300 m. V železničních stanicích a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

účinné od 1. 12. 1995(5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám.

účinné od 1. 12. 1995(6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40 m.

účinné od 1. 12. 1995(7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky se zřizuje přechodnice.

účinné od 1. 12. 1995(8) Kolej se výškově zřizuje s jednotným sklonem a v co nejdelších vodorovných úsecích, pokud možno jako trasa konstantního odporu. Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší hmotnost a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i bezpečné zastavení vlaků. Koleje v železničních stanicích se zřizují ve vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše ve sklonu 1 ‰. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno zřídit kolej o větším sklonu. Podrobnosti obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(9) Koleje s větším sklonem než 40 ‰, nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.

účinné od 1. 12. 1995(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy regionální a u vlečky, nejsou-li zaústěny do dráhy celostátní, se připouští i úzký rozchod koleje.

účinné od 1. 12. 1995(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření.

účinné od 1. 12. 1995(12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením, nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.

účinné od 1. 12. 1995(13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 14

účinné od 1. 12. 1995Uspořádání železničního spodku

účinné od 1. 12. 1995(1) Tvar a rozměry železničního spodku se navrhují v závislosti na tvaru terénu, na poloze nivelety koleje a na vlastnostech pražcového podloží a materiálů, z nichž má být zemní těleso vybudováno.

účinné od 1. 12. 1995(2) Konstrukce pražcového podloží musí zajišťovat stabilitu geometrické polohy koleje a únosnost odpovídající stanovenému provoznímu zatížení.

účinné od 1. 12. 1995(3) Základní šířka vodorovné pláně železničního spodku jednokolejných tratí musí být na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(4) Drážní zemní těleso musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Drážní zemní těleso musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Hodnoty únosnosti pláně železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(5) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku.

§ 15

účinné od 1. 12. 1995Uspořádání staveb železničního spodku

účinné od 1. 12. 1995(1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat stanovené přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení podle přílohy č. 6.

účinné od 1. 12. 1995(2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku musí být umožněno umístění inženýrských sítí.

účinné od 1. 12. 1995(3) V tunelech musí být v závislosti na jejich délce zřízeny záchranné výklenky vzdálené od sebe nejvýše 25 m. Tunely, jejichž přírodní větrání by bylo vzhledem k jejich délce nedostatečné, musí být vybaveny větracím zařízením.

účinné od 1. 12. 1995(4) V místech, kde provozování dráhy a drážní dopravy může být ohrožováno spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné ochranné stavby. Pro galerie platí prostorové uspořádání jako pro tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři galerie musí být u ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.

účinné od 1. 12. 1995(5) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry prostorového uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných, včetně způsobů jejich provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a galerií, obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 16

účinné od 1. 12. 1995Uspořádání zařízení železničního spodku

účinné od 1. 12. 1995(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu i výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a možnost užívání i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.²) Nová ostrovní nástupiště se u dráhy celostátní zpravidla zřizují s mimoúrovňovým přístupem.

účinné od 1. 12. 1995(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

účinné od 1. 12. 1995(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje musí být 1 650 mm v přímé koleji; hodnoty pro zvětšení této vzdálenosti v obloucích obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1 300 mm nad temenem kolejnice.

účinné od 1. 12. 1995(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 17

účinné od 1. 12. 1995Podmínky stavby přejezdu

účinné od 1. 12. 1995(1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní dopravy.

účinné od 1. 12. 1995(2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky prostoru na elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické parametry přejezdu obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy. Konstrukce vozovky na přejezdu na dráze celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.

účinné od 1. 12. 1995(4) Železniční svršek na přejezdu musí být stejné konstrukce jako v přilehlé koleji. Přejezd musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být svedena do přejezdu.

§ 18

účinné od 1. 12. 1995(1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval bezpečnou jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na nápravu a nejvyšší traťové rychlosti.

účinné od 1. 12. 1995(2) Na dráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej. Bezstyková kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu stanovenou projektem. Kolejnice pro bezstykovou kolej musí mít zaručenou svařitelnost.

účinné od 1. 12. 1995(3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu. Vlastnosti použitého kameniva obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než 0,33 S.km^-1(Siemens na kilometr).

účinné od 1. 12. 1995(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v koleji s betonovými pražci 350 mm, v koleji s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v koleji s betonovými pražci 250 mm a v koleji s dřevěnými pražci 200 mm. Na mostech s průběžným kolejovým ložem s přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati a na mostních objektech bez přesypávky alespoň 350 mm.

účinné od 1. 12. 1995(6) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.

účinné od 1. 12. 1995(7) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silová a zabezpečovací zařízení.

účinné od 1. 12. 1995(8) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 19

účinné od 1. 12. 1995(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení.

účinné od 1. 12. 1995(2) U dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat

1. účinné od 1. 12. 1995a) u hlavních kolejí:
   1. účinné od 1. 12. 19951. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,
   2. účinné od 1. 12. 19952. v odbočném směru u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h^-1 a vyšší, rychlost nejméně 50 km.h^-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h^-1, rychlost nejméně 40 km.h^-1,

1. účinné od 1. 12. 1995b) u ostatních kolejí v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40 km.h^-1.

účinné od 1. 12. 1995(3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhy.

§ 20

účinné od 1. 12. 1995Způsob označování tratě

účinné od 1. 12. 1995(1) Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.

účinné od 1. 12. 1995(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze (kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné trati.

účinné od 1. 12. 1995(3) Značky pro označení hranic drážních pozemků (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku.

účinné od 1. 12. 1995(4) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati. Materiál, tvar a rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle projektové dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají zejména stálé objekty a zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.

účinné od 1. 12. 1995(6) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují v přímé koleji ve vzdálenosti 100 m (minimálně tři), na elektrizované trati ve vzdálenosti podpěr trakčního vedení. V oblouku se umisťují v závislosti na poloměru oblouku ve vzdálenosti od 30 m do 100 m. Největší vzdálenost značky od osy koleje je 10 m.

účinné od 1. 12. 1995(7) Stavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou. Ostatní zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati.

účinné od 1. 12. 1995(8) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.

§ 21

účinné od 1. 12. 1995Vybavenost železniční stanice a železniční zastávky

účinné od 1. 12. 1995(1) Železniční stanice pro provozování veřejné drážní osobní dopravy musí být vybaveny

1. účinné od 1. 12. 1995a) zařízením pro odbavování cestujících,
2. účinné od 1. 12. 1995b) zařízením pro příjem, výdej a úschovu zavazadel,
3. účinné od 1. 12. 1995c) nástupišti,
4. účinné od 1. 12. 1995d) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,
5. účinné od 1. 12. 1995e) hygienickým zařízením,
6. účinné od 1. 12. 1995f) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků,
7. účinné od 1. 12. 1995g) orientačními značkami o přístupu k vlakům a stezkami pro nevidomé,
8. účinné od 1. 12. 1995h) bezbariérovým přístupem do prostorů a zařízení sloužících cestujícím,
9. účinné od 1. 12. 1995i) osvětlením prostor pro cestující.

účinné od 1. 12. 1995(2) Železniční zastávky musí být vybaveny

1. účinné od 1. 12. 1995a) nástupišti,
2. účinné od 1. 12. 1995b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro odbavování cestujících,
3. účinné od 1. 12. 1995c) bezbariérovými přístupy na nástupiště a stezkami pro nevidomé,
4. účinné od 1. 12. 1995d) osvětlením prostor pro cestující.

účinné od 1. 12. 1995(3) Železniční stanice a železniční zastávky musí být opatřeny názvy tak, aby byla zajištěna orientace cestujících. Název železniční stanice se umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice (nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100 m před začátkem nástupiště a na nástupišti.

účinné od 1. 12. 1995(4) Způsob provedení a umístění názvů železničních stanic a železničních zastávek obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 22

účinné od 1. 12. 1995Uspořádání elektrických zařízení

účinné od 1. 12. 1995(1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak, aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a musí splňovat podmínky

1. účinné od 1. 12. 1995a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,
2. účinné od 1. 12. 1995b) zajišťování plynulé drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech,
3. účinné od 1. 12. 1995c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce.

účinné od 1. 12. 1995(2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení a přepětí.

účinné od 1. 12. 1995(3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.

účinné od 1. 12. 1995(4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat.

účinné od 1. 12. 1995(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 23

účinné od 1. 12. 1995Uspořádání zabezpečovacího zařízení

účinné od 1. 12. 1995(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby

1. účinné od 1. 12. 1995a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy,
2. účinné od 1. 12. 1995b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž
   1. účinné od 1. 12. 19951. do rychlosti 60 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení zajišťuje kontrolu polohy pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a vyloučení nedovolených protisměrných vlakových cest na stejnou kolej,
   2. účinné od 1. 12. 19952. do rychlosti 100 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení má hlavní návěstidla závislá na poloze všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a jsou vyloučeny všechny nedovolené současné vlakové cesty; traťové zabezpečovací zařízení vylučuje protisměrné jízdy a následné jízdy do obsazeného oddílu, jeho činnost je závislá na jízdě vlaku,
   3. účinné od 1. 12. 19953. při rychlosti vyšší než 100 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení má návěstidla závislá na poloze všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a na volnosti vlakové a posunové cesty a jsou vyloučeny všechny nedovolené současné vlakové a posunové cesty; traťové zabezpečovací zařízení vylučuje protisměrné jízdy a následné jízdy do obsazeného oddílu a jeho činnost je automatická,

1. účinné od 1. 12. 1995c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,
2. účinné od 1. 12. 1995d) kontrolovalo respektování povelů udělovaných tímto zařízením obsluze drážních vozidel, je-li traťová rychlost vyšší než 100 km.h^-1,
3. účinné od 1. 12. 1995e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h^-1,
4. účinné od 1. 12. 1995f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy.

účinné od 1. 12. 1995(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování, dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahuje doporučená technické norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku elektrické energie.

účinné od 1. 12. 1995(4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.

§ 24

účinné od 1. 12. 1995Uspořádání sdělovacího zařízení

účinné od 1. 12. 1995(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a drážní dopravy, pro funkci drážních technologických zařízení, automatizačních systémů dráhy a pro informování cestujících.

účinné od 1. 12. 1995(2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.

účinné od 1. 12. 1995(3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy. Musí splňovat tyto podmínky:

1. účinné od 1. 12. 1995a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,
2. účinné od 1. 12. 1995b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,
3. účinné od 1. 12. 1995c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty,
4. účinné od 1. 12. 1995d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj osoby řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u vjezdového návěstidla.

účinné od 1. 12. 1995(4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční soustavou.

účinné od 1. 12. 1995(5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních vedení, jakož i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické elektřiny.

účinné od 1. 12. 1995(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze používat rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.³)

účinné od 1. 12. 1995(7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhy nebo drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.

účinné od 1. 12. 1995(8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorových větví.

účinné od 1. 12. 1995(9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než

účinné od 1. 12. 19952,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy

účinné od 1. 12. 19955,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy

účinné od 1. 12. 19953,0 m v železničních stanicích

účinné od 1. 12. 19956,0 m při křížení dálnic a silnic

účinné od 1. 12. 19955,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.

účinné od 1. 12. 1995(10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce, nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0 m.

účinné od 1. 12. 1995(11) Nadzemní sdělovací vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.

účinné od 1. 12. 1995(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování drážních sdělovacích zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 25

účinné od 1. 12. 1995(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovoleným opotřebením za provozu součástí dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

účinné od 1. 12. 1995(2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha koleje v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich ovládání a zajištění v koncových polohách.

účinné od 1. 12. 1995(4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.

účinné od 1. 12. 1995(5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.

účinné od 1. 12. 1995(6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty, při kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a největší dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se zjistí statickým výpočtem.

účinné od 1. 12. 1995(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.

účinné od 1. 12. 1995(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa.

účinné od 1. 12. 1995(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:

1. účinné od 1. 12. 1995a) mezi kolejnicovými pásy téže koleje 0,67 S.km^-1 (Siemens na kilometr),
2. účinné od 1. 12. 1995b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km^-1 (Siemens na kilometr).

účinné od 1. 12. 1995(10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a trvale omezovat její plynulost.

účinné od 1. 12. 1995(11) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí omezovat provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho napájených zařízení dráhy, a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto zařízení. Parametry a tolerance elektrického zařízení a sdělovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(12) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí zabezpečovacího zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti. Parametry a tolerance obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

účinné od 1. 12. 1995(13) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány

1. účinné od 1. 12. 1995a) stavebnětechnické parametry o železničním svršku, které obsahují údaje geometrické, konstrukční, typové a výrobní, dále údaje o stáří konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,
2. účinné od 1. 12. 1995b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,
3. účinné od 1. 12. 1995c) stavebnětechnické údaje o železničním spodku, o stavbách železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji identifikačními, konstrukčními a o jejich umístění a stáří,
4. účinné od 1. 12. 1995d) stavebnětechnické údaje o prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozidel,
5. účinné od 1. 12. 1995e) záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektrického zařízení,
6. účinné od 1. 12. 1995f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového zabezpečovače,
7. účinné od 1. 12. 1995g) zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
8. účinné od 1. 12. 1995h) zápisy o výsledku technických prohlídek zabezpečovacích zařízení,
9. účinné od 1. 12. 1995i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,
10. účinné od 1. 12. 1995j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah.

účinné od 1. 12. 1995(14) Evidované údaje podle odstavce 13 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let.

§ 26

účinné od 1. 12. 1995(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen „příloha č. 1“).

účinné od 1. 12. 1995(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí

1. účinné od 1. 12. 1995a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka tratí a kontrolní měření rozchodu a převýšení koleje pro zjištění stavu železničního svršku a spodku a staveb železničního spodku,
2. účinné od 1. 12. 1995b) kontrolní jízdou, na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění kvality jízdní dráhy,
3. účinné od 1. 12. 1995c) měřením geometrické polohy koleje a výhybek měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se ověřují technické hodnoty koleje a výhybek,
4. účinné od 1. 12. 1995d) kontrolou průjezdného průřezu v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,
5. účinné od 1. 12. 1995e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,
6. účinné od 1. 12. 1995f) nedestruktivní prohlídkou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a jejich svárů za účelem zjištění lomů nebo vad,
7. účinné od 1. 12. 1995g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, železničního spodku, staveb železničního spodku a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují závady a jejich rozsah,
8. účinné od 1. 12. 1995h) podrobnou prohlídkou mostů, tunelů a objektů mostům podobných, při níž se zjišťují závady na každé části objektu,
9. účinné od 1. 12. 1995i) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
10. účinné od 1. 12. 1995j) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
11. účinné od 1. 12. 1995k) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení.

účinné od 1. 12. 1995(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.