Nález Ústavního soudu ze dne 3. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Odůvodnění

I. Vymezení věci a rekapitulace návrhu I.

Ústavnímu soudu byl dne 3. listopadu 2011 doručen návrh Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení bodu 2 čl. I části první zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týká soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, in eventum na zrušení slova „2,5násobek“ v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., spolu s návrhem na přednostní rozhodnutí v předmětné věci podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Předmětný návrh byl doplněn podáními navrhovatele, doručenými Ústavnímu soudu dne 8. listopadu 2011 a 26. března 2012, obsahujícími přílohy, zejména údaje publikované Českým statistickým úřadem, Ministerstvem financí, obsažené ve zprávě Rady Evropy o stavu odměňování soudců a státních zástupců, jakož i ve veřejných médiích. V doplnění návrhu doručeném Ústavnímu soudu dne 26. března 2012 nadto navrhovatel rozšířil petit o návrh na zrušení ustanovení § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb.

Městský soud v Brně předmětný návrh podal dle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to poté, co v souvislosti se svojí rozhodovací činností v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) dospěl k závěru, že

1. • ustanovení bodu 2 čl. I části první zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týká soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, in eventum ustanovení vyjádřené slovy „2,5násobek“ v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., a
2. • ustanovení § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb.,

jichž má být při řešení věci sp. zn. 35 C 35/2011 použito, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy, dále s čl. 2 odst. 1 Ústavy, s čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Protokol“).

V uvedené věci sp. zn. 35 C 35/2011 je Městským soudem v Brně rozhodováno o žalobě, kterou se soudce Okresního soudu Brno-venkov domáhá vůči České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov zaplacení částky dané rozdílem mezi nárokem žalobce na plat ve smyslu § 28 až 31 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon č. 236/1995 Sb.“, případně „zákon o platu“) a nárokem na víceúčelovou paušální náhradu výdajů (dále jen „náhrada výdajů“) ve smyslu § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., a to dle původního žalobního nároku za leden, dle jeho rozšíření i za září 2011, a mezi skutečně vyplaceným platem a náhradou výdajů snížených s účinností od 1. ledna 2011 zákonem č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na původní žalobní nárok žalobce v řízení před Městským soudem v Brně uvedený soud předmětné řízení ve věci sp. zn. 35 C 35/2011 přerušil a v souladu s § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 a 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb. Ústavní soud o návrhu rozhodl nálezem ze dne 2. srpna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 16/11 (267/2011 Sb.) tak, že zrušil ustanovení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Navrhovatel v nyní Ústavním soudem posuzovaném návrhu uvádí, že ustanovení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb. upravilo pro rok 2011 platovou základnu soudců na částku 54 005 Kč, přičemž jejím zrušením nálezem sp. zn. Pl. ÚS 16/11 nastal stav, kdy platová základna soudců pro rok 2011 již nečiní částku 54 005 Kč dle § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., a nastupuje proto obecná úprava platové základny soudců upravená v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb. Podle tohoto ustanovení činí platová základna od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,5násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře, dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok, přičemž výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Toto sdělení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů dne 16. září 2011 pod č. 271/2011 Sb. a jako platová základna soudců pro rok 2011 byla stanovena částka 57 747,50 Kč. Po zrušení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., jak uvádí dále navrhovatel, činí plat žalobce za leden 2011 částku 78 000 Kč a náhrada výdajů 3 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v lednu 2011 byl žalobci vyplacen plat ve výši 73 000 Kč, přestavuje rozdíl mezi částkou 78 000 Kč a částkou 73 000 Kč částku 5 000 Kč. Co se týče náhrady výdajů, činí tento rozdíl částku 200 Kč jako rozdíl mezi částkou 3 200 Kč a částkou 3 000 Kč. S ohledem na výše uvedený výpočet považuje navrhovatel za zřejmé, že o žalobě za leden 2011 bylo možno rozhodnout co do částky 5 200 Kč jako součtu doplatku platu ve výši 5 000 Kč a náhrady výdajů ve výši 200 Kč. Městský soud v Brně proto v souladu s § 112 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že řízení o věci týkající se zaplacení částky 5 200 Kč vyloučil k samostatnému řízení. K samostatnému řízení tedy byla vyloučena věc týkající se rozdílu mezi platem žalobce vypočteným dle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., (prozatím odvíjející se od platové základny vypočtené jako 2,5 násobek průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře ve výši 23 099 Kč, což činí 57 747,50 Kč) a platem, který byl žalobci v lednu 2011 skutečně vyplacen (odvíjel se od platové základny dle § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., ve výši 54 005 Kč). O takto vyloučené věci bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. října 2011 č. j. 35 C 130/2011-113 tak, že žalobě bylo v této části vyhověno.

Jak již bylo uvedeno, žalobce po splatnosti platu za září 2011 rozšířil žalobu o doplatek platu a náhrady výdajů za tento měsíc. Žalobce tedy za měsíc září 2011 požaduje jak doplatek platu a náhrady výdajů za období do vyhlášení nálezu Ústavního soudu ze dne 2. srpna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 16/11 a následného vyhlášení sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši platové základny pro rok 2011, tak za období po vyhlášení nálezu a sdělení. Číselně vyjádřeno činí rozdíl v platu za září 2011 částku 17 754,50 Kč a na náhradě výdajů částku 763,60 Kč. Navrhovatel svým usnesením ze dne 24. 10. 2011 č. j. 35 C 35/2011-125 změnu žaloby připustil. Žalobce po splatnosti platu za leden 2012 rozšířil žalobu o doplatek platu a náhrady výdajů za tento měsíc, a to ve výši 17 100 Kč, což je rozdíl mezi vyplaceným platem a náhradou výdajů určených v závislosti na výši platové základny stanovené v ustanovení § 3b odst. 2 zákona o platu pro roky 2012 až 2014 a platem a náhradou výdajů určených v závislosti na platové základně představující trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Usnesením ze dne 14. 2. 2012 č. j. 35 C 35/2011-168 Městský soud v Brně změnu žaloby připustil. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 2. 2012.

Svoji aktivní legitimaci navrhovatel opírá o konstatování, dle něhož se domáhal zrušení § 3 odst. 3 zákona o platu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., již v řízení, které Ústavní soud vedl pod sp. zn. Pl. ÚS 16/11, přičemž návrh na zrušení § 3 odst. 3 zákona o platu (část V nálezu) byl odmítnut pro nedostatek aktivní legitimace, tedy jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou. Tento výrok podle názoru navrhovatele nebrání tomu, aby podal předmětný návrh poté, co má být toto ustanovení na případ žalobce výslovně aplikováno, a to pro dílčí část žalovaného nároku za leden 2011 a zejména pro nárok za září 2011, o nějž byla rozšířena žaloba vedená pod sp. zn. 35 C 35/2011 a jejíž změnu navrhovatel pravomocně připustil. Navrhovatel dospěl v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy k závěru, že ustanovení § 3b odst. 2 zákona o platu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., které má být při řešení předmětné věci použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy, čl. 1 Listiny a čl. 1 Protokolu.

Zdůvodnění hmotněprávní protiústavnosti napadených zákonných ustanovení odvíjí navrhovatel od rekapitulace relevantní, na danou problematiku se vztahující judikatury Ústavního soudu. Dle jeho názoru obsahuje tato následující základní teze:

1. - posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti [nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), bod 49];