Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), 191/1995 Sb., vyhlášené znění

PŘÍLOHA 1

INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY

Všeobecná poznámka

Postupné uplatňování metod hodnocení

1. Články 1 až 7 vymezují způsob, jímž má být určena celní hodnota dováženého zboží uplatněním ustanovení této Dohody. Metody hodnocení jsou uvedeny v pořadí, v jakém mají být uplatněny. První metoda určení celní hodnoty je vymezena v článku 1 a dovezené zboží má být hodnoceno podle ustanovení tohoto článku vždy, kdy jsou splněny stanovené podmínky.
2. Nemůže-li být celní hodnota určena uplatněním ustanovení článku 1, je třeba přecházet postupně k dalším článkům až k tomu prvnímu z nich, který dovolí určit celní hodnotu. Pokud ustanovení článku 4 nestanoví jinak, je dovoleno přejít k použití ustanovení dalšího článku jen tehdy, není-li možno určit celní hodnotu podle ustanovení předcházejícího článku.
3. Nežádá-li dovozce, aby bylo obráceno pořadí článků 5 a 6, dodrží se normální pořadí. Uplatní-li dovozce tuto žádost, ale ukáže-li se potom, že určení celní hodnoty uplatněním ustanovení článku 6 není možné, určí se celní hodnota uplatněním ustanovení článku 5, je-li to možné.
4. Nemůže-li se celní hodnota určit uplatněním ustanovení článků 1 až 6, určí se uplatněním ustanovení článku 7.

Použití všeobecně přijatých zásad účetnictví

1. “Všeobecně přijaté zásady účetnictví“ jsou zásady, které jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které mají podstatnou podporu orgánů a které určují, jaké ekonomické zdroje a závazky mají být zaznamenány do aktiv a pasiv, které změny, zasahující do aktiv a pasiv, mají být zaznamenány jako aktiva a pasiva, jakož i nastalé změny, které mají být měřeny, které informace mohou být zveřejňovány a jak mohou být zveřejňovány a jaké finanční výkazy mají být vyhotoveny. Tyto normy mohou sestávat ze všeobecně uplatňovaných obecných směrnic nebo z podrobných pravidel a praktik.
2. Pro účely této Dohody bude celní správa každého Člena používat informací, zpracovaných způsobem, slučitelným se všeobecně přijatými zásadami účetnictví v zemi, na kterou se příslušný článek vztahuje. Například obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení článku 5 budou určeny s použitím informací, zpracovaných způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým zásadám účetnictví v zemi dovozu. Naproti tomu obvyklý zisk a všeobecné výlohy ve smyslu ustanovení článku 6 budou určeny s použitím informací, zpracovaných způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým zásadám účetnictví v zemi výroby. Jiný příklad: k určení prvku, uvedeného v odstavci 1 b) (ii) článku 8, provedenému v zemi dovozu, bude použito informací způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým zásadám účetnictví této země.

Poznámka k článku 1

Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena

1. Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, je celková cena placená nebo která má být zaplacena za dovezené zboží kupujícím prodávajícímu nebo v jeho prospěch. Placení nemusí nezbytně mít povahu platby v hotovosti. Může se uskutečnit akreditivem nebo cennými papíry. Může se uskutečnit přímo nebo nepřímo. Příkladem nepřímého placení může být úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávacího kupujícím.
2. Činnosti kupujícího na jeho vlastní účet jiné, než jaké předvídá úprava podle článku 8, se nepovažují za nepřímé placení prodávajícímu, i když se může mít za to, že prodávající z ní má prospěch. Z toho vyplývá, že při určování celní hodnoty se náklady na takovou činnost nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
3. Celní hodnota nebude zahrnovat následující náklady nebo výlohy za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží:
1. a) náklady za konstrukční práce, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc, provedené po dovozu na dovezeném zboží, jakým jsou zařízení, stroje nebo průmyslová zařízení;
2. b) dopravní náklady po dovozu;
3. c) clo a daně země dovozu.

4. Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena, se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.

Odstavec 1 a) (iii)

Mezi omezení, která by neučinila cenu skutečně placenou nebo která má být zaplacena, nepřijatelnou, patří omezení, která podstatně neovlivňují hodnotu zboží. Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo je nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.

Odstavec 1 b)

1. Jsou-li prodej nebo cena podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota se nedá určit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, není převodní hodnota pro celní účely přijatelná. Může jít například o tyto případy:
1. a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že i kupující koupí jiné zboží v určitém množství;
2. b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
3. c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží: například, když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.

2. Podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, však nebudou důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely článku 1. Rovněž tak, podnikne-li kupující na vlastní účet, třeba i v dohodě s prodávajícím, činnost, týkající se způsobu prodeje dováženého zboží, netvoří hodnota této činnosti součást celní hodnoty a tato činnost také není důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty.

Odstavec 2

1. Odstavce 2 a) a 2 b) stanovují odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 2 a) stanoví, že v případech, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení, budou vlastní okolnosti prodeje přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní správa pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní správa mohla již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohla se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu.
3. Nemůže-li celní správa přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měla být celní správa připravena přezkoumat příslušné stránky obchodu, včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení článku 15, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním odvětví nebo způsobem, jímž prodávající sjednává své prodejní ceny s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Ukáže-li se, že je cena dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za reprezentativní období (například za roční období) při prodejích zboží stejné povahy nebo stejného druhu, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna.
4. Odstavec 2 b) poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní hodnota je velmi blízká hodnotě “měřítku“, která byla předtím přijata celní správou, a proto je přijatelná podle ustanovení článku 1. Odpovídá-li některému z měřítek, uvedených v odstavci 2 b), není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odstavce 2 a). Má-li celní správa již dostatek informací, aby se bez dalšího podrobného vyšetření ujistila, že některé z měřítek, uvedených v odstavci 2 b), bylo splněno, není důvodu, aby požadovala od dovozce průkaz, že měřítko může být splněno. V odstavci 2 b) pojem “kupující, kteří nejsou ve spojení“ znamená kupující, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím v žádném konkrétním případě.

Odstavec 2 b)

K určení, že nějaká hodnota je “velmi blízká“ druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví, o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je podstatný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu jako například pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě “měřítku“, uvedenému v odstavci 2 b) článku 1, může být malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.

Poznámka k článku 2

1. Při uplatňování článku 2 použije celní správa, kdykoli to bude možné, prodej stejného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může být použit prodej stejného zboží, uskutečněný za jedné z těchto tří situací:
1. a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích;
2. b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných množstvích; nebo
3. c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.

2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří situací, provedou se úpravy, berouce, podle okolností, v úvahu:
1. a) pouze činitele množství;
2. b) pouze činitele obchodní úrovně; nebo
3. c) jak činitele obchodní úrovně, tak i činitele množství.

3. Výraz “anebo“ připouští možnost odvolat se na prodeje a provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.
4. Pro účely článku 2 znamená převodní hodnota stejného dovezeného zboží celní hodnotu, upravenou podle ustanovení odstavců 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle článku 1.
5. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu, odůvodněnou odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě důkazů, které zřejmě dokládají, že je rozumná a přesná, například podle platných ceníků, které obsahují ceny, týkající se různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží, které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a jediné podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby se prodej 10 jednotek uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 2 vhodné.

Poznámka k článku 3

1. Při uplatňování článku 3 použije celní správa kdykoli to bude možné, prodej podobného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může být použit prodej podobného zboží, uskutečněný za jedné z těchto tří situací:
1. a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích;
2. b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných množstvích; nebo
3. c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.

2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří situací, provedou se úpravy, berouce, podle okolností, v úvahu:
1. a) pouze činitele množství;
2. b) pouze činitele obchodní úrovně; nebo
3. c) jak činitele obchodní úrovně, tak i činitele množství.

3. Výraz “anebo“ připouští možnost odvolat se na prodeje a provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.
4. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle článku 1.
5. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu odůvodněnou odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě důkazů, které zřejmě dokládají, že je rozumná a přesná, například podle platných ceníků, které obsahují ceny, týkající se různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží, které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a jediné podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby se prodej 10 jednotek uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 3 vhodné.

Poznámka k článku 5

1. Výraz “jednotková cena, za kterou se zboží prodává v největším úhrnném množství ...“ znamená cenu, za kterou se prodává největší počet jednotek v prodejích osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují na první obchodní úrovni, na jaké se takové prodeje po dovozu uskutečňují.

2. Například: zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:

PŘÍLOHA 1 INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY Všeobecná poznámka Postupné uplatňování metod hodnocení Použití všeobecně přijatých zásad účetnictví Poznámka k článku 1 Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena Odstavec 1 a) (iii) Odstavec 1 b) Odstavec 2 Odstavec 2 b) Poznámka k článku 2 Poznámka k článku 3 Poznámka k článku 5
Prodané množství	Jednotková cena	Počet prodejů	Celkové množství prodané za každou cenu
1 - 10 jednotek	100	10 prodejů po 5 jednotkách 5 prodejů po 3 jednotkách	65
1 - 10 jednotek	100	10 prodejů po 5 jednotkách 5 prodejů po 3 jednotkách	65
11 až 25 jednotek	95	5 prodejů po 11 jednotkách	55
nad 25 jednotek	90	1 prodej 30 jednotek 1 prodej 50 jednotek	80
nad 25 jednotek	90	1 prodej 30 jednotek 1 prodej 50 jednotek	80

Největší počet jednotek, prodaných za jednu cenu, je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.

3. Jiný příklad: došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.

4. Třetí příklad: za této situace jsou různá množství prodána za různé ceny.

a) Prodeje

PŘÍLOHA 1 INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY Všeobecná poznámka Postupné uplatňování metod hodnocení Použití všeobecně přijatých zásad účetnictví Poznámka k článku 1 Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena Odstavec 1 a) (iii) Odstavec 1 b) Odstavec 2 Odstavec 2 b) Poznámka k článku 2 Poznámka k článku 3 Poznámka k článku 5
Prodané množství	Jednotková cena
40 jednotek	100
30 jednotek	90
15 jednotek	100
50 jednotek	95
25 jednotek	105
35 jednotek	90
5 jednotek	100

b) Celkem

PŘÍLOHA 1 INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY Všeobecná poznámka Postupné uplatňování metod hodnocení Použití všeobecně přijatých zásad účetnictví Poznámka k článku 1 Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena Odstavec 1 a) (iii) Odstavec 1 b) Odstavec 2 Odstavec 2 b) Poznámka k článku 2 Poznámka k článku 3 Poznámka k článku 5
Celkové prodané množství	Jednotková cena
65	90
50	95
60	100
25	105

V tomto případě největší počet jednotek, prodaných za danou cenu, je 65; jednotková cena při prodeji největšího úhrnného množství je 90.

5. Prodej některého z prvků, uvedených v odstavci 1 b) článku 8 v dovozní zemi za podmínek, uvedených výše v odstavci 1, osobě, která jej dodá přímo nebo nepřímo, zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě nebo prodeji dováženého zboží pro vývoz, nelze brát v úvahu pro stanovení jednotkové ceny pro účely článku 5.
6. Je nutno si uvědomit, že “zisk a všeobecné výlohy“, zmíněné v odstavci 1 článku 5, je třeba brát jako celek. Číselný údaj pro účely tohoto odpočtu by se měl určit na základě informací, poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji, vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné povahy nebo stejného druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce neslučitelné s těmito číselnými údaji, může být obnos pro zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích, poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
7. “Všeobecné výlohy“ zahrnují přímé a nepřímé výlohy na prodejnost dotyčného zboží.
8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje zboží a které nemohou být odečteny podle ustanovení odstavce 1 a) (iv) článku 5, se odečtou podle ustanovení odstavce 1 a) (i) článku 5.
9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh podle ustanovení odstavce 1 článku 5 musí být otázka, je-li určité zboží “stejné povahy nebo stejného druhu“ jako jiné zboží rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo řady dovezeného zboží stejné povahy nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely článku 5 “zboží stejné povahy nebo stejného druhu“ zahrnuje zboží, dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, jakož i zboží dovezené z jiných zemí.
10. Pro účely odstavce 1 b) článku 5 “nejbližším datem“ bude datum, kdy dovezené zboží nebo stejné nebo podobné dovezené zboží bylo prodáno v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna jednotková cena.
11. Použije-li se metoda podle odstavce 2 článku 5, budou odpočty za hodnotu, přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích, týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů a výpočetních metod, přijatých v daném výrobním odvětví a jiných praktik v tomto odvětví.
12. Uznává se, že metoda hodnocení, uvedená v odstavci 2 článku 5, nemůže být zpravidla uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou totožnost. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou totožnost, ale hodnota, přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá zjistit přesně bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží, prodávaného v zemi dovozu, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k předchozímu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.

Poznámka k článku 6

1. Celní hodnota se podle této Dohody určuje zpravidla na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty však může být třeba přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno a jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů nebude výrobce zboží podléhat pravomoci orgánů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten sdělit údaje potřebné ke zjištění nákladů orgánům země dovozu a poskytnout jim v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.
2. “Cena nebo hodnota“, zmíněná v odstavci 1 a) článku 6 se určí na základě údajů, týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví, uplatňovanými v zemi výroby zboží.