Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO)

1. 3. “Cena nebo hodnota“ zahrne cenu prvků, uvedených v odstavcích 1 a) (ii) a (iii) článku 8. Bude rovněž zahrnovat hodnotu každého prvku, uvedeného v odstavci 1 b) řečeného článku, který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití při výrobě dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustanovení poznámky k článku 8. Hodnota prvků jednotlivě, uvedených v odstavci 1 b) iv) článku 8, které byly provedeny v zemi dovozu, bude zahrnuta jen tehdy, když tyto práce připadají k tíži výrobce. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků, zmíněných v tomto odstavci, nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.
2. 4. “Částka pro zisk a všeobecné výlohy“, zmíněná v odstavci 1 b) článku 6, se určuje na základě informací, poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje byly neslučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobcem v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.
3. 5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že “částku pro zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě je zisk výrobce nízký a jeho všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného druhu. To se může například stát, zavádí-li se výrobek v zemi dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy, spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se při prodejích dováženého zboží za zvláštních obchodních okolností spokojuje s nízkým ziskem, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky pro zisk za předpokladu, že je prokáže platnými obchodními důvody a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. To se může například stát, byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyprodukovaných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy poskytnuté výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na náležitých informacích, jiných než na informacích, poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
4. 6. Použijí-li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiné informace, než které byly poskytnuty výrobcem nebo jeho jménem, orgány země dovozu informují dovozce, požádá-li o to, o zdroji těchto informací, pokud ustanovení článku 10 nestanoví jinak.
5. 7. “Všeobecné výlohy“, zmíněné v odstavci 1 b) článku 6, zahrnují přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nejsou zahrnuty podle odstavce 1 a) článku 6.
6. 8. Při určování, zda některé zboží je “stejné povahy nebo stejného druhu“, je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení článku 6 je nutno postupovat zkoumáním prodeje pro vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží, zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely článku 6 musí být “zboží stejné povahy nebo stejného druhu“ ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.

Poznámka k článku 7

1. 1. Celní hodnoty, určované podle ustanovení článku 7, by měly být založeny v největší možné míře na dříve určených celních hodnotách.
2. 2. Metodami hodnocení, používanými podle článku 7, by měly být metody, vymezené v článcích 1 až 6, avšak určitá rozumná pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a s ustanoveními článku 7.
3. 3. Některé příklady ukáží, co je nutno rozumět rozumnou pružností:
   1. a) Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží, vyprodukované v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
   2. b) Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží, vyprodukované v jiné zemi než v zemi vývozu, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
   3. c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno “ve stavu, v jakém bylo dovezeno“, který je obsažen v odstavci 1 a) článku 5, může být vykládán pružně; lhůta “90 dní“ může být uplatňována pružně.

Poznámka k článku 8

Odstavec 1 a) (i)

Výrazem “nákupní provize“ se rozumí částky placené dovozcem jeho zástupci za službu, která spočívala v jeho zastupování v zahraničí při nákupu zboží, které má být hodnoceno.

Odstavec 1 b) (ii)

1. 1. Do přičítání prvků, uvedených v odstavci 1 b) (ii) článku 8 k dovezenému zboží, zasahují dva zřetele, a to hodnota samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně přijatými zásadami účetnictví.
2. 2. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za dané náklady od prodávajícího, který s ním není ve spojení, jsou tyto náklady hodnotou prvku. Byl-li prvek vyprodukován dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl nebo nebyl získán nebo vyprodukován tímto dovozcem, bude nutno původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. 3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno tuto hodnotu přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo z celé hodnoty najednou. Jiný příklad: dovozce může požádat, aby hodnota byla přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Ještě další příklad: dovozce může žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na listinách poskytnutých dovozcem.
4. 4. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ dovozce, který dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kupní smlouvu na 10.000 jednotek. Když přijde první zásilka o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Dovozce může požádat celní správu, aby přičetla hodnotu formy na 1.000 jednotek, 4.000 jednotek nebo 10.000 jednotek.

Odstavec 1 b) (iv)

1. 1. Hodnoty k přičtení za prvky, uvedené v odstavci 1 b) (iv) článku 8, mají být založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce, tak pro celní správu představuje určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít snadno dostupných údajů z obchodních písemností kupujícího.
2. 2. Pro prvky, poskytnuté kupujícím, které zakoupil nebo najal, bude hodnotou k přičtení kupní cena nebo nájemné. Za veřejně přístupné prvky se přičtou pouze náklady na kopie.
3. 3. Hodnoty k přičtení mohou být vypočteny víceméně snadno podle struktury daného podniku, způsobu jeho řízení a jeho metod účetnictví.
4. 4. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky, pocházející z různých zemí, vede účetnictví svého návrhářského střediska mimo zemi dovozu, aby se přesně ukázaly náklady, připočitatelné k danému výrobku. V takových případech se může patřičná úprava provést přímo podle ustanovení článku 8.
5. 5. V jiném případě může podnik přenést náklady na návrhářské středisko, umístěné mimo zemi dovozu, do všeobecných výloh, aniž by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém případě je možno podle ustanovení článku 8 provést patřičnou úpravu, pokud jde o dovážené zboží tím, že se celkové náklady na návrhářské středisko přičtou na celou výrobu, která používá služeb tohoto střediska, a takto přičtené náklady se přičtou k hodnotě dovozu podle počtu jednotek.
6. 6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby při určování přiměřené metody přičítání byly vzaty v úvahu rozličné činitele.
7. 7. V případě, kdy zhotovení dotyčného prvku zasahuje do několika zemí a vyžaduje určité období, měla by se úprava omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo zemi dovozu.

Odstavec 1 c)

1. 1. Poplatky za používání patentů a licenční poplatky, zmíněné v odstavci 1 c) článku 8, mohou mimo jiné zahrnovat platby, týkající se patentů, výrobních nebo obchodních známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží.
2. 2. Platby, uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodat dovezené zboží, se nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného zboží pro vývoz do země dovozu.

Odstavec 3

Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se přirážek, které mají být přičteny podle ustanovení článku 8, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení článku 1. Tak tomu bude například v tomto případě: poplatek za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu změněn v roztok. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných prvcích, které nijak nesouvisejí s dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již samostatně určit, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se přičítat prvek odpovídající tomuto poplatku za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno vyčíslit, může se tento prvek přičítat k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.

Poznámka k článku 9

Pro účely článku 9 může být “doba dovozu“ shodná s dobou předložení celního prohlášení.

Poznámka k článku 11

1. 1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti rozhodnutí celní správy o určení celní hodnoty zboží, které je hodnoceno. Odvolání se může nejprve podat k vyšší instanci celní správy, ale dovozce bude mít právo odvolat se v konečné instanci k soudu.
2. 2. “Bez pokuty“ znamená, že dovozce nebude podroben pokutě nebo hrozbě pokuty z toho prostého důvodu, že uplatnil své právo odvolat se. Obvyklé soudní výlohy a honoráře právním zástupcům se nepovažují za pokuty.
3. 3. Žádné ustanovení článku 11 však nezabraňuje Členu požadovat, aby vyměřené clo bylo zcela zaplaceno před podáním odvolání.

Poznámka k článku 15

Odstavec 4

Pro účely tohoto článku výraz “osoby“ zahrnuje též právnické osoby.

Odstavec 4 e)

Pro účely této Dohody je osoba v postavení, že kontroluje druhou, jestliže je právně nebo fakticky v situaci, že ji může omezovat nebo řídit.