Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku

Soudní pravomoc.

(1) Soudy rozhodují o opravných prostředcích proti výměrům Ústřední národní pojišťovny a Státního úřadu důchodového zabezpečení, pokud řízení o opravných prostředcích není upraveno jinak.

(2) Pro účely soudního řízení ve věcech důchodového pojištění (připojištění a pensijního nadlepšení) posuzují se jako orgány Státního úřadu důchodového zabezpečení také

1. a) okresní národní pojišťovny, směřuje-li opravný prostředek proti jejich výměrům nebo zastupují-li Státní úřad důchodového zabezpečení v řízení o opravném prostředku proti jeho výměrům;
2. b) pensijní nadlepšovací zařízení, směřuje-li opravný prostředek proti jejich výměrům.

Příslušnost.

(1) Rozhodovat o opravných prostředcích proti výměrům Ústřední národní pojišťovny je příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo pojišťovny (ústředny nebo jiné organisační složky Ústřední národní pojišťovny), která výměr vydala. Podává-li opravný prostředek pojištěnec (jeho rodinný příslušník nebo pozůstalý), může místo tohoto soudu volit svůj obecný soud.

(2) Rozhodovat o opravných prostředcích proti výměrům Státního úřadu důchodového zabezpečení (Slovenského úřadu důchodového zabezpečení nebo jiných orgánů) je příslušným soud v sídle krajského soudu, v jehož obvodu má obecný soud ten, kdo podává opravný prostředek.

(1) Opravný prostředek proti výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení se podává návrhem s náležitostmi podle § 43.

(2) Návrh je třeba podat do třiceti dnů ode dne doručení výměru. Požádá-li navrhovatel před uplynutím této lhůty Státní úřad důchodového zabezpečení o sdělení výpočtu důchodové dávky, počítá se lhůta až ode dne doručení tohoto výpočtu navrhovateli.

(3) Návrh se podává písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně do protokolu, a to u příslušného soudu nebo u okresní národní pojišťovny, v jejímž obvodu má navrhovatel své bydliště nebo sídlo. Návrh směřující proti výměru Ústřední národní pojišťovny se pokládá za platně podaný, i když byl podán u jiného než příslušného soudu nebo u jiné než příslušné organisační složky Ústřední národní pojišťovny. Návrh směřující proti výměru Státního úřadu důchodového zabezpečení se pokládá za platně podaný, i když byl podán u tohoto úřadu nebo jeho orgánu, který výměr vydal.

(4) Nepříslušná organisační složka Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, u níž byl návrh podán, je povinna jej neprodleně postoupit příslušnému soudu.

(1) Příslušný soud doručí návrh pojišťovně, která výměr vydala. Pojišťovna může návrhu do třiceti dnů ode dne jeho doručení vyhovět. Neučiní-li tak, podá soudu o věci v téže lhůtě vyjádření. Vyhoví-li pojišťovna návrhu, sdělí to soudu, který řízení zastaví a rozhodne o náhradě nákladů navrhovatele.

(2) Byl-li návrh podán u okresní národní pojišťovny, která výměr vydala, může mu tato pojišťovna do třiceti dnů po jeho podání vyhovět. Neučiní-li tak, je povinna předložit ho v téže lhůtě spolu s vyjádřením příslušnému soudu.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se užije přiměřeně, týká-li se návrh opravného prostředku proti výměru Státního úřadu důchodového zabezpečení.

(1) O opravném prostředku proti výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, jímž se rozhoduje o dávce z pojištění (pensijního nadlepšení, připojištění) nebo o rodinném přídavku, rozhoduje se po ústním jednání.

(2) V ostatních případech se může rozhodnout bez ústního jednání; vždy se však rozhoduje usnesením. Ustanovení §§ 129 až 131 tu neplatí.

(3) Ministr spravedlnosti může v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením stanovit odchylky při provádění důkazu znalci.

(1) V případech uvedených v § 398 odst. 1 jsou účastníky řízení navrhovatel a Ústřední národní pojišťovna, po případě Státní úřad důchodového zabezpečení.

(2) V případech uvedených v § 398 odst. 2 jsou účastníky řízení Ústřední národní pojišťovna, po případě Státní úřad důchodového zabezpečení, a každý, komu byl doručen výměr, proti němuž opravný prostředek směřuje.

Vzetí návrhu zpět nevyžaduje, aby mu byla soudem přiznána účinnost, stalo-li se na podkladě vydání nového výměru Ústřední národní pojišťovny nebo Státního úřadu důchodového zabezpečení, proti němuž lze podat nový opravný prostředek.

(1) Předběžnou vykonatelnost rozsudku (§ 164) lze vyslovit proti Ústřední národní pojišťovně nebo Státnímu úřadu důchodového zabezpečení, jen je-li vážně ohrožena nutná výživa nebo zdraví navrhovatele nebo jeho rodinných příslušníků; jde-li o opětující se dávky z důchodového pojištění, může být vyslovena předběžná vykonatelnost jen pro dávky v nejnižší zákonné výměře, pokud se stanou splatnými ode dne soudního výroku.

(2) Předběžná opatření nejsou přípustná.

K podání odvolání (stížnosti) je lhůta třicet dnů.

Ve sporech o dávky z pojištění může návrh i rozsudek znít na zjištění nároku bez uvedení jeho výše; v tomto případě je pojišťovna (příplatkový ústav) povinna nejdéle do třiceti dnů po právní moci rozsudku vydat výměr o výši přisouzené dávky.

Použití ustanovení této hlavy.

(1) Ustanovení této hlavy se užije na řízení ve všech věcech, pokud se řízení o nich nemá komnat podle předpisů obsažených v předcházejících hlavách této části, v třetí nebo čtvrté části tohoto zákona, anebo ve zvláštním zákoně.

(2) Ve věcech uvedených v §§ 126, 127, 135, 138, 139, 140, 142, 156 a 305 občanského zákoníka se použije ustanovení prvé části tohoto zákona, ale ustanovení §§ 410 a 421 se užije i zde.

K zahájení řízení je třeba žaloby, která vždy musí obsahovat určitý návrh [§ 43 odst. 1 písm. d)].

Žalobou se lze domáhat také určení, že tu je anebo není určité právo nebo právní poměr, má-li žalobce naléhavý právní zájem na uplatňovaném určení.

(1) Žalovat lze i u soudu, v jehož obvodu má žalovaný stálé pracoviště.

(2) Pro nárok z pracovního poměru mohou zaměstnanci žalovat svého zaměstnavatele i u soudu, v jehož obvodu je jejich pracoviště.

Osoby zavázané ze směnky nebo šeku lze žalovat i u soudu platebního místa.

Československá právnická osoba může podat žalobu též u soudu svého sídla, týká-li se žaloba právních poměrů založených smlouvou, kterou uzavřela při plnění svých úkolů.

(1) Osoby, které nemají jiný příslušný soud v Československé republice, lze pro majetkové nároky žalovat u každého československého soudu, v jehož obvodu je jejich majetek nebo věc žádaná žalobou. Je-li tímto majetkem pohledávka, řídí se příslušnost bydlištěm poddlužníka nebo místem, kde je zástava za vymáhanou pohledávku.

(2) Cizozemské ústavy, majetkové podstaty, společnosti, společenstva a jiná sdružení osob lze pro majetkové nároky žalovat u soudu, v jehož obvodu je v Československé republice jejich zastupitelství nebo orgán pověřený obstaráváním hospodářských záležitostí těchto útvarů.

(3) Osoby, které nemají jiný příslušný soud v Československé republice, může československá právnická osoba žalovat též u soudu svého sídla, týká-li se žaloba jejích právních poměrů.

(1) Pro řízení, v němž jde o věcné právo k nemovité věci, nebo v němž se takové právo popírá, anebo v němž se žádá rozdělení nemovité věci nebo úprava hranic, je příslušným soud, u něhož se vede veřejná kniha o této nemovité věci.

(2) Jde-li o nemovitou věc nezapsanou ve veřejné knize, je v případech uvedených v odstavci 1 příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc; je-li nemovitá věc v obvodu několika soudů, je příslušným kterýkoli z nich.

Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

V jedné žalobě může žalovat nebo být žalováno několik osob, je-li předmětem řízení společné právo nebo společná povinnost, anebo jsou-li tyto osoby (společníci) oprávněny nebo povinny v podstatě na témže skutkovém základu nebo na skutkovém základu v podstatě podobném.

Každý společník je vůči odpůrci v řízení samostatný. Procesní úkony nebo jejich opomenutí jednoho ze společníků nejsou druhému na prospěch ani na újmu.

(1) Vztahuje-li se účinek rozsudku podle povahy věci nebo podle zákona na všechny společníky (nerozluční společníci), jsou procesní úkony činných společníků účinné i pro ostatní společníky, jestliže nejsou činni.

(2) Jestliže si přednesy nebo jiné procesní úkony činných společníků odporují nebo se od sebe odchylují, posoudí je soud při rozhodování o věci po uvážení všech okolností řízení.

(3) K uznání a vzdání se nároku a k soudnímu smíru (§§ 74, 75) je třeba výslovného souhlasu všech nerozlučných společníků.

Ukáže-li se za řízení, že žalobu podala osoba, která neměla žalovat, nebo že žaloba byla podána proti osobě, která neměla být žalována, může soud povolit, aby původní žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby ho nahradil pravý žalobce nebo žalovaný.

Kdo má právní zájem na tom, aby v zahájeném, avšak ještě pravomocně neskončeném řízení, zvítězil některý účastník, může vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, aby mu pomáhal. Dále tak může učinit každý, komu zvláštní zákonné ustanovení takové oprávnění přiznává.

O přípustnosti vedlejšího účastenství rozhodne soud jen tehdy, jestliže některý účastník namítl nepřípustnost vedlejšího účastenství; rozhoduje se usnesením po ústním jednání.

(1) Vedlejší účastník je oprávněn ke všem úkonům jako účastník s výjimkou úkonů uvedených v §§ 73 až 75.

(2) Jestliže si přednesy nebo jiné procesní úkony vedlejšího účastníka a účastníka, ke kterému se připojil, odporují nebo se odchylují, posoudí je soud při rozhodování ve věci po uvážení všech okolností řízení.

(3) Za podmínky uvedené v § 414 odst. 1 má vedlejší účastník postavení nerozlučného společníka.

O vedlejším účastníkovi platí přiměřeně ustanovení §§ 127 až 147.

Řízení.

Neodmítne-li soud žalobu bez ústního jednání, ustanoví předseda senátu rok k ústnímu jednání a nařídí, aby jeden stejnopis žaloby byl doručen žalovanému do vlastních rukou.

Klid řízení.

(1) Klid řízení nastane, jestliže to účastníci navrhnou. U soudu prvé stolice nastane klid řízení i tehdy, nedostaví-li se účastníci k ústnímu jednání.

(2) Vstoupil-li již do řízení prokurátor, je ke klidu řízení třeba jeho souhlasu.

(3) Klid řízení má účinky přerušení řízení (§ 81). V řízení lze pokračovat na návrh po uplynutí tří měsíců. Nebyl-li takový návrh podán do jednoho roku, řízení zanikne; v takovém případě se náklady vzájemně ruší.

Uplatnění vzájemné pohledávky.

Uplatňuje-li žalovaný vzájemnou pohledávku způsobilou k započtení, rozhodne soud i o ní ve výroku rozsudku, a jestliže to žalovaný žádá, i nad částku uplatněnou žalobou.

(1) Předloží-li žalobce se žalobou v prvopise směnku nebo šek, které mají všechny náležitosti platné směnky nebo šeku a o jejichž pravosti není pochybností, s dalšími listinami potřebnými podle platných předpisů k uplatnění jeho nároku a žádá-li, aby jeho žaloba byla vyřízena platebním rozkazem, vydá soudce bez slyšení žalovaného směnečný (šekový) platební rozkaz. V rozkazu uloží žalovanému, aby do tří dnů pod exekucí zaplatil žalobci částku žádanou v žalobě spolu s vedlejšími pohledávkami a stanovenými náklady, anebo aby v téže lhůtě podal proti tomu námitky u soudu, který rozkaz vydal. Chce-li žalobce nebo žalovaný napadat pouze rozhodnutí o nákladech, může tak učinit jen stížností ve lhůtě tří dnů.

(2) Platební rozkaz se žalobou se žalovanému doručí do vlastních rukou. Nepodá-li žalovaný proti němu včas námitky nebo vezme-li je zpět, nabývá platební rozkaz účinnosti pravomocného rozsudku. Námitky pozdě podané odmítne soudce bez dalšího jednání.

(3) Podal-li žalovaný námitky včas, ustanoví předseda senátu rok k ústnímu jednání o nich (§ č20). K dalším námitkám vzneseným později se nepřihlíží. V rozsudku vysloví soud, zda se platební rozkaz ponechává v platnosti, anebo zda se zrušuje a v jakém rozsahu.

Nelze-li žádosti o vydání platebního rozkazu vyhovět, ustanoví předseda senátu rok k ústnímu jednání o žalobě (§ 420).

(1) Navrhne-li žalobce v žalobě o zaplacení peněžité částky nepřevyšující 20 000 Kčs, aby žaloba byla vyřízena platebním rozkazem, může soudce bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz. V rozkaze žalovanému uloží, aby do patnácti dnů pod exekucí žalobci zaplatil pohledávku žádanou v žalobě s požadovanými úroky a stanovenými náklady, anebo aby v téže lhůtě podal proti tomu odpor u soudu, který rozkaz vydal. Odpor nemusí být odůvodněn.

(2) Platební rozkaz se žalobou doručí se žalovanému do vlastních rukou a nepodá-li žalovaný včas proti němu odpor, nabývá účinnosti pravomocného rozsudku.

(3) Podal-li žalovaný včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v napadené části a předseda senátu ustanoví rok k ústnímu jednání o žalobě. Odpor pozdě podaný odmítne soudce bez dalšího jednání.

(4) Ustanovení § 424 se užije obdobně.

Platební rozkaz nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného.