Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku

Exekuční prostředky.

(1) Exekuce na nemovité věci se vykoná zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci nebo exekuční dražbou nemovitých věcí (dále jen „dražba“).

(2) Ustanovení o exekuci na nemovité věci platí i o exekuci na právo stavby.

(1) Na nemovité věci zapsané ve veřejné knize zřídí se pro vymahatelnou pohledávku exekuční zástavní právo povolením exekuce. Toto zástavní právo se zapíše do veřejné knihy.

(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno exekuční zástavní právo, lze vést exekuci dražbou přímo proti pozdějšímu nabyvateli nemovité věci, pokud je exekuce dražbou nemovité věci proti němu přípustná.

(1) Exekuci lze povolit, jen je-li prokázáno, že nemovitá věc je ve vlastnictví dlužníka.

(2) Pro pořadí exekučního zástavního práva k nemovité věci zapsané ve veřejné knize je rozhodná doba, kdy k exekučnímu soudu došel návrh na zřízení exekučního zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.

(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekučního zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.

(1) Na nemovité věci nezapsané ve veřejné knize zřídí se exekuční zástavní právo jejím zájemným popsáním v protokole. V protokole se uvede, o jakou nemovitou věc jde, kdo je jejím vlastníkem, a poznamená se, že se nemovitá věc zabavuje pro vymáhanou pohledávku. Protokol se uloží u exekučního soudu.

(2) Bylo-li již dříve pro vymáhanou pohledávku zřízeno smluvní zástavní právo k nemovité věci, poznamená se to rovněž v protokole.

(3) Zájemné popsání provede výkonný úředník.

Exekuci lze povolit, jen je-li prokázáno, že nemovitá věc je ve vlastnictví dlužníka.

Zabavení se poznamená na listině prokazující dlužníkovo vlastnictví k nemovité věci a na listině o zřízení smluvního zástavního práva pro vymáhanou pohledávku.

Bylo-li již dříve provedeno zabavení pro jinou pohledávku, poznamená se exekuční zástavní právo v protokole o dřívějším zabavení.

Do listin o zřízení exekučního zástavního práva má každý právo nahlížet.

Pro pořadí exekučního zástavního práva k nemovité věci nezapsané ve veřejné knize platí ustanovení § 451 odst. 2 a 3 přiměřeně.

(1) Pokud vymáhající věřitel nemá již na nemovité věci zapsáno zástavní právo, lze exekuci dražbou povolit, jen je-li prokázáno, že nemovitá věc je ve vlastnictví dlužníka.

(2) K návrhu na povolení dražby některé z nedílně zavázaných nemovitých věcí, zapsaných ve vedlejší vložce, je třeba připojit úřední výpis z hlavní vložky.

(3) Brání-li dražbě právo třetí osoby patrné ze spisů, povolí soud dražbu jen, prokáže-li vymáhající věřitel jeho neúčinnost.

(1) Usnesení o povolení dražby doručí soud vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, spoluvlastníkům, osobám, pro které je na nemovité věci zapsána vedlejší úmluva, připouštějící zánik právního poměru založeného kupní smlouvou, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je nemovitá věc, a okresnímu, jakož i místnímu národnímu výboru bydliště dlužníka.

(2) Osobám, pro které je zapsána vedlejší úmluva uvedená v odstavci 1, se současně oznámí, že musí své právo vykonat do třiceti dnů ode dne doručení tohoto oznámení, jinak že jejich právo pravomocným udělením příklepu zanikne.

Zároveň s povolením dražby nařídí soud zápis povolení dražby. Po povolení dražby lze dražbu vykonat i proti pozdějšímu nabyvateli nemovité věci, pokud je exekuce dražbou nemovité věci proti němu přípustná.

Účinek povolení dražby pro ostatní věřitele.

(1) Po povolení dražby mohou další vymáhající věřitelé, kteří navrhují dražbu téže nemovité věci, jen přistoupit k dražbě již povolené a musí ji přijmout tak, jak je v době jejich přístupu. Návrh dalšího vymáhajícího věřitele, který došel v době mezi dojitím návrhu na dražbu a jeho kladným vyřízením, pokládá se za přistoupení k dražbě. Odklad dražby povolený proti dřívějšímu vymáhajícímu věřiteli není však účinný proti vymáhajícím věřitelům, kteří k dražbě přistoupili.

(2) Usnesení, kterým se povoluje dražba pro přistupujícího vymáhajícího věřitele, doručí se navrhovateli, dlužníku a všem dosavadním vymáhajícím věřitelům.

Pořadí práva vymáhajícího věřitele.

Pro pořadí práva vymáhajícího věřitele na uspokojení z výtěžku dražby (převzetí) je rozhodná doba, kdy k exekučnímu soudu došel návrh na povolení dražby. Je-li vymáhaná pohledávka zajištěna zástavním právem s dřívějším pořadím, řídí se pořadí práva vymáhajícího věřitele na uspokojení pořadím tohoto zástavního práva.

Po právní moci usnesení o povolení dražby nařídí soud odhad nemovité věci a jejího příslušenství. O době a místě odhadu uvědomí se vymáhající věřitel, dlužník a okresní národní výbor, v jehož obvodu je nemovitá věc. Odhad provede výkonný úředník.

Byla-li nemovitá věc s příslušenstvím odhadnuta v dřívějším dražebním řízení a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro určení ceny, může soud od nového odhadu upustit.

Odhadem se zjistí, jakou hodnotu má nemovitá věc se závadami, které musí vydražitel převzít bez započtení na Nejvyšší podání. Kromě toho se jednotlivě odhadnou tyto závady, jakož i závady, které vydražitel převezme se započtením na Nejvyšší podání.

Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom doručí vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, národním výborům uvedeným v § 459 odst. 1 a všem osobám, pro které váznou na nemovité věci věcná práva patrná ze spisů; ti mohou proti určení odhadní ceny podat stížnost, které může soud prvé stolice sám vyhovět.

Podrobné předpisy o odhadu vydá vláda nařízením.

Po pravomocném určení odhadní ceny ustanoví soud dražební vyhláškou dražební rok na dobu nejméně třiceti dnů.

Dražební vyhláška musí obsahovat:

1. a) čas a místo dražby;
2. b) označení nemovité věci, příslušenství a vlastníka;
3. c) odhadní cenu a nejnižší podání;
4. d) výši jistoty;
5. e) způsob zaplacení Nejvyššího podání;
6. f) závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na Nejvyšší podání;
7. g) ustanovení o přechodu závad a užitků nemovité věci;
8. h) ustanovení o odevzdání vydražené nemovité věci vydražiteli a o zápisu jeho vlastnictví;
9. ch) výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na Nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního roku a prokázali je listinami, a upozornění, že jinak bude k jejich nárokům přihlédnuto jen podle obsahu spisů;
10. i) výzvu, aby věřitelé, s výjimkou věřitelů pohledávek zajištěných vespolným zástavním právem a věřitelů pohledávek závislých na podmínce, prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti, a upozornění, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním rokem, může vydražitel dluh převzít;
11. j) výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 442), bylo prokázáno před započetím dražby, a upozornění, že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu bezelstného vydražitele;
12. k) upozornění osob, které mají na nemovité věci předkupní právo, které má povahu práva věcného, že je mohou uplatnit pouze v dražbě jako dražitelé.

(1) Dražební vyhláška se doručí:

1. a) vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, spoluvlastníkům a každému, kdo má na nemovité věci nebo na právu na ní váznoucím věcné právo nebo právo předkupní, jež jsou patrna ze spisů;
2. b) veřejným orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné národního pojištění;
3. c) národním výborům uvedeným v § 459 odst. 1.

(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručuje dražební vyhláška do vlastních rukou. Kdyby doručení některé z těchto osob činilo obtíže, které by bránily včasnému výkonu dražby, ustanoví jí soud opatrovníka pro přijímání písemností a pro ochranu jejích práv.

Soud nařídí, aby podstatný obsah dražební vyhlášky byl vhodným způsobem uveřejněn.

Dražební jistota.

Zájemci jsou povinni jako jistotu složit čtvrtinu odhadní ceny. Jistotu lze složit v hotovosti nebo ve vkladních knížkách, jejichž výplata není omezena.

Nejnižší podání.

Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní ceny.

Zaplacení nejvyššího podání.

K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu. Lhůta počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než šedesát dnů.

Započtení na nejvyšší podání.

Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, jejichž zaplacení v hotovosti věřitel nežádal a o nichž vydražitel prohlásil, že je přejímá, a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, kdyby bylo vcelku složeno v hotovosti.

(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovité věci. Opětovná dražba se nekoná, zaplatí-li obmeškalý vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání stížnosti proti nařízení opětovné dražby. Nabude-li usnesení o nařízení opětovné dražby právní moci, pozbývá první dražba účinnosti.

(2) O nařízení opětovné dražby platí předpisy o prvé dražbě s odchylkou, že nejnižší podání činí polovinu odhadní ceny a že soud o dražbě uvědomí též obmeškalého vydražitele.

(1) Obmeškalý vydražitel je povinen nahradit schodek na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a všechnu škodu, která vznikla jeho obmeškáním. Náhrada připadne do rozdělované podstaty.

(2) Zůstane-li opětovná dražba bezvýslednou, je obmeškalý vydražitel povinen nahradit také náklady prvé dražby.

Účinky udělení příklepu, jeho odepření nebo zrušení.

(1) Udělením příklepu nabývá vydražitel vlastnictví vydražené nemovité věci a může požádat soud o uvedení do držby.

(2) Byl-li příklep pravomocně odepřen nebo zrušen, je vydražitel povinen soudu vyúčtovat, vrátit nemovitou věc dlužníku, vydat užitky a nahradit škodu, kterou způsobil při hospodaření na nemovité věci.

Určení závazků vydražitele a jejich vymáhání.

(1) O závazcích podle §§ 477 a 478 odst. 2 rozhodne soud po ústním jednání usnesením.

(2) Nestačí-li jistota složená vydražitelem a ani zaplacené splátky na nejvyšší podání k úhradě jeho závazků, vymůže se rozdíl exekucí z úřední povinnosti z ostatního majetku vydražitele.

Převzetí věcných břemen vydražitelem.

(1) Vydražitel musí být započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak ustanovuje zvláštní předpis nebo pokud jsou zapsána na nemovité věci v prvním pořadí, nájemní práva a právo stavby.

(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty a došlo-li mezi oprávněným a vydražitelem k dohodě o převzetí.

Převzetí nemovité věci.

Nejpozději před začátkem výkonu dražby (§ 482) mohou socialistické právnické osoby prohlásit, že přejímají nemovitou věc za odhadní cenu. Dojde-li k takové nabídce, soud vysloví, že se od výkonu dražby upouští. O přijetí nabídky rozhodne soud usnesením. Ustanovení o přechodu vlastnictví, o zaplacení nejvyššího podání, o následcích jeho nezaplacení včas, o rozvrhu nejvyššího podání a o knihovním provedení platí přiměřeně.

Když zájemci složili jistotu, vyzve je soudce řídící dražbu, aby dražili.

(1) Draží se osobně nebo prostřednictvím zmocněnce. Zmocnění dražit musí být prokázáno veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou.

(2) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, dlužník, obmeškalý vydražitel (§§ 476 a 477) a vydražitel, jemuž byl odepřen příklep; nemohou dražit ani vlastním jménem, ani prostřednictvím zmocněnce, ani jako zmocněnci jiné osoby. Dražit nemohou ani osoby, které by podle platných předpisů nemohly nabýt předmětu dražby.

Dražba se koná, dokud dražitelé podávají; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep.

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v dražebním řízení. Návrh na pokračování lze učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, zruší soud exekuci. Soud zruší exekuci i v případě, že nemovitá věc nebyla prodána ani v další dražbě. Současně se zrušením exekuce nařídí výmaz zápisu povolení dražby.

(1) Po skončení dražby dotáže se soudce osob přítomných při dražbě, zda mají proti udělení příklepu námitky. Poučí je, že ve stížnosti mohou uplatnit jen ty námitky, které uvedly při dražbě. Námitky se zapíší do protokolu a soud rozhodne o příklepu.

(2) Námitky mohou podat dražitelé, dlužník, vymáhající věřitel a zástupci národních výborů (§ 459 odst. 1).

(3) Příklep se udělí tomu, kdo podal nejvíce a jehož podání bylo uznáno za přípustné. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne se o tom, komu se má příklep udělit, losem. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nemovité věci nebo socialistická právnická osoba, udělí se příklep spoluvlastníku, a není-li tu spoluvlastníka, socialistické právnické osobě.

(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání. Byl-li při téže dražbě udělen příklep jinému vydražiteli, lze si proti tomu stěžovat jen stížností proti udělení příklepu.

K udělení příklepu je třeba souhlasu okresního národního výboru, v jehož obvodu je nemovitá věc. Není-li souhlas předložen soudu nejpozději před skončením dražby, soud příklep sice udělí, vydražitel je však povinen prokázat soudu do patnácti dnů, že zažádal o udělení souhlasu, a do další lhůty třiceti dnů, že okresní národní výbor souhlas udělil. Uplyne-li některá lhůta marně, zruší soud příklep a ustanoví nový dražební rok. Předloží-li vydražitel výměr o udělení souhlasu dodatečně, nejpozději před počátkem nové dražby, a složí-li jistotu, udělí soud příklep jemu. Vydražitel je v nové dražbě z dražení vyloučen.

(1) Usnesení o příklepu se doručí vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.

(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat stížnost jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Stížnost mohou podat jen z těch důvodů, které uplatnili v námitkách. Mimo to může do patnácti dnů ode dne dražby podat stížnost každý, jemuž měla být doručena dražební vyhláška a jenž pro nedostatek doručení nebyl při dražbě přítomen.

(3) Stížnosti lze vyhovět jen tehdy, jestliže vytýkané vady mohou být na újmu toho, kdo stížnost podal.

(1) Rozhodnutí o stížnosti se doručí stěžovateli, vydražiteli, vymáhajícímu věřiteli a dlužníkovi.

(2) Odepře-li příklep soud druhé stolice, ustanoví soud nový dražební rok.

(1) Po právní moci příklepu ustanoví soud rok k jednání o rozvrhu. K roku předvolá vydražitele, dále ty, jimž se doručuje dražební vyhláška (§ 470 odst. 1), a jiné osoby, které přihlásily své nároky [§ 469 písm. ch)], pokud jejich práva nezanikla dražbou.

(2) Po skončení rozvrhového roku nelze už žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena [§ 469 písm. ch)].

Při rozvrhovém roku se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. O nárocích, které by nemohly být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.

Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, jestliže uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

Rozdělovaná podstata.

Rozdělovanou podstatu tvoří:

1. a) nejvyšší podání a úroky z něho;
2. b) jistota obmeškalého vydražitele, splátky složené na nejvyšší podání - pokud obojí bude sloužit k úhradě schodku (§ 477 odst. 1) - a jiné náhrady, které složil obmeškalý vydražitel, i s úroky z těchto částek;
3. c) vše, co vrací vydražitel při odepření nebo zrušení příklepu (§ 478 odst. 2).

(1) Podle výsledku rozvrhového roku se z podstaty uspokojují v tomto pořadí:

1. a) daně a veřejné dávky s přirážkami a s příslušenstvím, pojistné národního pojištění a jiné nároky, všechny, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen tehdy, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny; opětujícím se veřejným dávkám, vyměřovaným za určité zákonem stanovené období, přísluší toto pořadí, jen jde-li o nedoplatky za tři vyměřovací období před udělením příklepu;
2. b) pohledávky z pracovního (učebního) poměru zaměstnanců dlužníka, zaměstnaných na vydražené nemovité věci, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu;
3. c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky zajištěné na nemovité věci zástavním právem, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledku dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí.

(2) Úroky a opětující se dávky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady uspokojují se v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.

(1) Není-li rozvrhovaná podstata ještě vyčerpána, uhradí se z ní dále:

1. a) daně a veřejné dávky, pojistné národního pojištění a jiné nároky uvedené v § 494 odst. 1 písm. a), pokud nebyly uspokojeny a pokud mají podle platných předpisů zákonné zástavní právo;
2. b) úroky a opětující se dávky, uvedené v § 494 odst. 2, pokud byly splatné dříve než v posledních třech letech před udělením příklepu, jsou-li zajištěny zástavním právem, v pořadí jistiny.

(2) Co zbude z rozdělované podstaty, připadne dlužníkovi.

Nestačí-li rozdělovaná podstata, uspokojí se pohledávky, které mají stejné pořadí, poměrně podle úhrnných částek jistiny s příslušenstvím.

Pohledávky omezené podmínkou.

(1) Pohledávky omezené podmínkou odkládací nebo rozvazovací uhradí se uložením jistiny na úrok až do doby, kdy se podmínka splní nebo kdy bude jisto, že se splnit nemůže. Jistina, která by se uvolnila, přidělí se i s úroky, pokud možno již předem, dalším oprávněným.

(2) Toto ustanovení platí obdobně o pohledávkách, u nichž je ve veřejné knize zápis spornosti.

Záruční a úvěrové pohledávky.

(1) U pohledávek záručních se uhradí jen pohledávka s příslušenstvím, vzniklá do rozvrhového roku, a to zaplacením v hotovosti nebo převzetím, kdežto jistina rovnající se nevyčerpanému zbytku se uloží na úrok. Tato jistina slouží k uspokojení nároků, které věřiteli nově vzniknou proti dlužníkovi. Uvolněná jistina i s úroky se přidělí oprávněným, kteří nebyli úplně uspokojeni z rozdělované podstaty, a to podle zásad o rozvrhu.

(2) U úvěrových pohledávek se zaplacením v hotovosti nebo převzetím uhradí jen pohledávka s příslušenstvím vzniklá do dne udělení příklepu.

Pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem.

(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžku jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovité věci po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, osobám, které v důsledku toho obdrží z rozdělované podstaty méně, přikáže se až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat částka, která by připadla na takovou pohledávku.

(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady odhadní hodnota všech nemovitých věcí, zjištěná podle předpisů platných pro daně a veřejné dávky. Částky, o které by byli zadnější věřitelé zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal víc, než kolik by naň bylo připadlo z výtěžku prodané nemovité věci, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitých věcech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.

(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovité věci.

Věcná břemena.

(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena,m která budou podle svého pořadí alespoň částečně uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby se z ní a z jejích úroků mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.

(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.

(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.

(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se - pokud možno již předem - dalším oprávněným.

Rozvrhové usnesení.

(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému roku, a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při rozvrhovém roku.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud též o nárocích, které byly při rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady. Nelze-li však o nich rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, nakládá se s nároky uvedenými v § 494 odst. 1 písm. a) a b) tak, jako by nebyly popřeny; totéž platí o nárocích uvedených v § 494 odst. 1 písm. c), pokud jsou zapsány. Ten, kdo takový nárok popřel, se odkáže, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení.

Kdo byl odkázán, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení, musí do třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení prokázat, že podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení, jinak soud k popření nepřihlédne. Pro žaloby je příslušný exekuční soud. Rozhodnutí o popření je účinné proti všem věřitelům i proti dlužníkovi; ti mohou vstoupit do řízení o žalobě jako vedlejší účastníci.

Vyhoví-li se pravomocně žalobě nebo ve správním řízení návrhu, ustanoví exekuční soud nový rozvrhový rok; k němu však nepředvolá účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.

Bylo-li pravomocně vyhověno žalobě nebo ve správním řízení návrhu co do pohledávky, kterou převzal vydražitel se započtením na nejvyšší podání, uloží exekuční soud vydražiteli, aby do patnácti dnů složil u soudu zbytek nejvyššího podání, rovnající se popřenému nároku s příslušenstvím a úroky ode dne udělení příklepu. Po bezvýsledném uplynutí této lhůty vymáhá soud exekucí z úřední povinnosti zbytek nejvyššího podání i s úroky na vydražiteli.

Provedení rozvrhového usnesení.

Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky, není-li o nich zahájeno řízení o popření, ačkoli již uplynula lhůta k podání návrhu na jeho zahájení.

Knihovní provedení.

(1) Po právní moci udělení příklepu a po zaplacení nejvyššího podání nařídí soud z úřední povinnosti zápis vlastnického práva k nemovité věci pro nabyvatele a výmaz zápisu povolení dražby a předkupního práva.

(2) Po právní moci rozvrhového usnesení zanikají proti nabyvateli závady váznoucí na nemovité věci, vyjma ty, které nabyvatel převzal. Soud nařídí z úřední povinnosti výmaz zaniklých závad, zapsaných na nemovité věci.

Dražba nemovité věci nezapsané ve veřejné knize.

Vede-li se exekuce dražbou na nemovitou věc nezapsanou ve veřejné knize, je třeba nemovitou věc zájemně popsat. Jinak platí přiměřeně ustanovení o dražbě nemovité věci zapsané ve veřejné knize.

Exekuční prostředky.

Exekuce na movité věci se vykoná jejich zabavením a prodejem.

(1) Věci, které má dlužník ve své moci, nebo dlužníkovy věci, které má vymáhající věřitel nebo osoba ochotná je vydat, se zabaví tím, že výkonný úředník sestaví jejich seznam a popíše je (zájemní protokol). Další zabavení věcí, které jsou již zabaveny, se vykoná poznámkou v zájemním protokole.

(2) V zájemním protokole se poznamenají též námitky proti zabavení.

(1) Usnesení o povolení exekuce se doručí dlužníku až při výkonu zabavení. Není-li dlužník při výkonu přítomen, doručí se mu toto usnesení spolu s uvědoměním o výsledku výkonu.

(2) Vymáhající věřitel se uvědomí o zabavení jen tehdy, nebyl-li při výkonu přítomen.

Věci vyloučené z exekuce. Omezení prodeje.

(1) Z exekuce jsou vyloučeny věci:

1. a) které dlužník potřebuje k výkonu svého povolání nebo zaměstnání, anebo k existenci své nebo osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu na osobní potřeby;
2. b) u nichž by exekuce odporovala veřejným anebo veřejně uznaným zájmům nebo občanské pietě;
3. c) které nelze zabavit podle zvláštních předpisů.

(2) Ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry může nařízením stanovit, které věci podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou vyloučeny z exekuce nebo s jakým omezením je přípustný exekuční prodej věcí.

Účinky zabavení.

Zabavením nabývá vymáhající věřitel exekučního zástavního práva pro vymáhanou pohledávku.

Úschova zabavených věcí.

Na návrh vymáhajícího věřitele mohou být zabavené věci z důležitých důvodů vhodným způsobem uschovány.

Zabavení peněz.

(1) Nalezne-li výkonný úředník při výkonu platné československé peníze, vydá je vymáhajícímu věřiteli na úhradu jeho pohledávky. Je-li pochybné, zda zabavená částka podléhá exekuci (§ 511), nebo je-li několik vymáhajících věřitelů, složí výkonný úředník peníze u soudu.

(2) Při zabavení cizozemských peněz je třeba zachovat zvláštní předpisy na ně se vztahující.

Věci podléhající zkáze.

Věci podléhající zkáze lze zabavit, jen nebudou-li nalezeny jiné zabavitelné věci, postačující k uspokojení vymáhajícího věřitele. Věci podléhající zkáze prodá výkonný úředník ihned z volné ruky. Nedosáhne-li se úředně stanovené nebo odhadní ceny, anebo nepřevezme-li vymáhající věřitel věci za tuto cenu, odevzdají se dlužníkovi k volnému nakládání a exekuční zástavní právo vymáhajícího věřitele k nim zanikne.

Exekuce na příslušenství nemovité věci.

(1) Příslušenství nemovité věci lze zabavit jen spolu s nemovitou věcí.

(2) Výjimky pro příslušenství zemědělských nemovitých věcí může stanovit vláda nařízením.

Nařízení prodeje zabavených věcí.

(1) Po právní moci usnesení povolujícího exekuci nařídí soud prodej zabavených věcí.

(2) Před prodejem je třeba věci, pokud nemají úředně stanovenou cenu, odhadnout.

(1) Zabavené věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde jsou zabavené věci, nebo u soudu.

(2) Soud oznámí dražební rok dlužníku, vymáhajícímu věřiteli a okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má dlužník bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.

(1) Dražbu provádí výkonný úředník, který o dražbě sepíše protokol.

(2) Výkonný úředník a dlužník nesmějí dražit. Dražit nemohou ani osoby, které by podle platných předpisů nemohly nabýt předmětu dražby.

(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny.

(2) Výkonný úředník udělí příklep dražiteli, který podá nejvíce. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit. Neučiní-li tak, draží se věc znovu, vydražitel se však již nemůže dražby této věci zúčastnit.

(3) Zaplacením nejvyššího podání zanikají proti vydražitelovi závady váznoucí na věci.

(1) Dražba se skončí, stačí-li dosažený výtěžek k uspokojení vymáhajících věřitelů.

(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu. Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může vymáhající věřitel převzít do patnácti dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Soud odepře vymáhajícímu věřiteli převzetí věcí, jsou-li proti převzetí důvodné námitky; mezi několika vymáhajícími věřiteli, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí jejich zástavního práva. Dojde-li k převzetí, zanikají exekuční zástavní práva těch vymáhajících věřitelů, kteří pořadím předcházejí přejimatele a nebyli též k převzetí ochotni; jinak má prodej uskutečněný převzetím tytéž účinky jako prodej v dražbě. Nepřevezme-li věci ani jeden z vymáhajících věřitelů nebo bude-li převzetí všem k němu ochotným pravomocně odepřeno, zanikne exekuční zástavní právo všech vymáhajících věřitelů.

(1) Je-li věřitel jen jeden, vydá mu výkonný úředník po srážce nákladů odhadu a prodeje výtěžek až do výše jeho vymahatelné pohledávky s úroky ode dne dražby a náklady; zbytek odevzdá dlužníkovi.

(2) Je-li věřitelů několik, složí výkonný úředník výtěžek prodeje u soudu.

(1) Výtěžek prodeje se rozdělí v tomto pořadí:

1. a) náklady odhadu, úschovy a prodeje;
2. b) pohledávky věřitelů, kteří mají zadržovací právo;
3. c) pohledávky věřitelů, kteří mají zákonné zástavní právo;
4. d) pohledávky věřitelů, kteří mají smluvní zástavní právo, získané před zabavením, jsou-li dostatečně podle spisů prokázány, a to podle časového pořadí nabytí smluvního zástavního práva;
5. e) pohledávky vymáhajících věřitelů podle pořadí zabavení.

(2) Úroky a opětující se plnění za poslední tři roky před prodejem, jakož i náklady vzniklé uplatněním a vymáháním nároku mají stejné pořadí jako jistina.

(3) Pohledávky stejného pořadí se uspokojí poměrně.

(1) Soud může ustanovit rok k rozvrhu výtěžku prodeje. K roku předvolá účastníky a ty, kdož mají věcná práva na uspokojení z prodaných věcí.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud i o nárocích, které byly na rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí anebo způsobu úhrady. Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, když uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

(3) Nemůže-li soud o popřených nárocích rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, odkáže toho, kdo popírá právo doložené obsahem spisů nebo kdo nedoloženě tvrdí, že má nárok, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení. Ustanovení §§ 502 a 503 platí tu přiměřeně.

Rozvrhové usnesení doručí soud dlužníku a všem osobám, o jejichž nároku se v něm rozhoduje (§ 524).

Provedení rozvrhového usnesení.

O provedení rozvrhového usnesení platí přiměřeně ustanovení § 505.