Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů, 210/2001 Sb., vyhlášené znění

Příloha č. 1

k nařízení vlády č. 210/2001 Sb.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SVAŘOVANÉ LAHVE NA PLYNY Z NELEGOVANÉ OCELI

Technické požadavkyČÁST I.:

1. SYMBOLY A POJMY
1. 1.1 Symboly mají následující význam:
  1. P_h = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce (výpočtový přetlak) v 0,1 MPa;
  2. P_r = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
  3. P_rt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;
  4. R_e = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví pro zhotovenou lahev v MPa;
  5. R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená materiálovou normou v MPa;
  6. R_mt = skutečná pevnost v tahu v MPa;
  7. a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
  8. b = výpočtová nejmenší tloušťka zaobleného dna v mm;
  9. D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
  10. R = vnitřní poloměr zaoblení konvexního dna v mm;
  11. r = vnitřní poloměr zaoblení v přechodové oblasti konvexního dna v mm;
  12. H = vnější výška zaoblené části dna lahve v mm;
  13. h = výška válcové části zaobleného dna lahve v mm;
  14. L = délka pláště lahve namáhaného přetlakem v mm;
  15. A = tažnost základního materiálu v %;
  16. V_o = počáteční objem lahve v okamžiku zvyšování přetlaku při zkoušce na roztržení v I;
  17. V = konečný objem lahve při roztržení v I;
  18. Z = součinitel hodnoty svaru.
1. 1.2 Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při zkoušce na roztržení.
2. 1.3 Normalizační žíhání
3. 1.4 Odstranění vnitřního pnutí
  Termín “odstranění vnitřního pnutí“ se vztahuje k tepelnému zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a během kterého se lahev ohřívá na teplotu pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1) za účelem snížení zbytkových pnutí.

2. POŽADAVKY NA PROVEDENÍ LAHVÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ
1. 2.1 Materiály
  1. 2.1.1 Materiálem použitým k výrobě plášťů namáhaných přetlakem se rozumí ocel podle normy EURONORM 120-83.
  2. 2.1.2 Všechny části tělesa lahve a všechny části k němu přivařené jsou vyrobeny ze vzájemně kompatibilních materiálů.
  3. 2.1.3 Přídavné materiály pro svařování jsou voleny tak, že vlastnosti vzniklých svárů jsou rovnocenné s vlastnostmi stanovenými pro základní materiál.
  4. 2.1.4 K lahvím se předloží osvědčení o rozboru taveb ocelí dodaných pro výrobu částí namáhaných přetlakem.
  5. 2.1.5 Mimo to lze provést nezávislé chemické rozbory. Tyto rozbory se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z materiálů ve stavu dodaném výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví.
  6. 2.1.6 Výrobce předkládá autorizované osobě výsledky metalurgických a mechanických zkoušek a rozborů provedených na svarech, včetně popisu zavedených svařovacích metod a postupů, které lze pokládat za reprezentativní pro sváry zhotovené během výroby.
1. 2.2 Tepelné zpracování
  Lahve se dodávají buď ve stavu normalizačně žíhaném nebo ve stavu po odstranění vnitřního pnutí s potvrzením výrobce, že lahve byly po provedení všech svarů podrobeny tepelnému zpracování a použitý postup tepelného zpracování. Lokální tepelné zpracování není povoleno.
1. 2.3 Výpočty částí namáhaných přetlakem
  1. 2.3.1 Tloušťka stěny válcového pláště lahve v kterémkoli bodě pláště namáhaného přetlakem nesmí být menší než tloušťka vypočtená podle vzorce:
    1. 2.3.1.1 u lahví bez podélných svarů:
    1. 2.3.1.2 u lahví s podélnými svary:
      2. Z se přitom rovná:
        - 0, 85, jestliže výrobce provádí rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů. Rentgenograficky se od každého stroje kontroluje po jedné lahvi vybrané na začátku a konci každé pracovní směny.
        - 1, jestliže výrobce provádí namátkovou rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.
      Tato kontrola se provádí na náhodně vybraných 10 % vyrobených lahví.
      Pokud tyto rentgenografické kontroly odhalí nepřípustné vady definované v bodu 7.4.1.4 části II., musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.
  1. 2.3.2 Rozměry a výpočet den lahví (viz obrázky v dodatku 1 této přílohy)
    1. 2.3.2.1 Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:
      1. - torosférická dna
        současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
        r ≥ 0,1 D
        R ≤ D
        H ≥ 0,18 D
        r ≥ 2 b
        h ≥ 4 b
      1. - elipsoidní dna
        současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
        H ≥ 0,18 D
        h ≥ 4 b
      1. - polokulová dna
        meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,16 D
    1. 2.3.2.2 Tloušťka těchto zaoblených den nesmí být v žádném bodě menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:
      Hodnoty tvarového součinitele C pro plná dna jsou uvedeny v tabulce v dodatku 1 této přílohy.
      Jmenovitá tloušťka válcového okraje dna však nesmí být menší než jmenovitá tloušťka válcové části určená dle vzorce v odstavci 2.3.1.2 pro Z = 1.
  1. 2.3.3 Jmenovitá tloušťka stěny válcové části a zaobleného dna nesmí být za žádných okolností menší než:
    3. přičemž v obou případech je nejmenší hodnota 1,5 mm.
  1. 2.3.4 Těleso lahve, s výjimkou návarku pro ventil, může být zhotoveno ze dvou nebo tří částí. Dna musí být z jednoho kusu a konvexní.
1. 2.4 Konstrukce a jakost provedení
  1. 2.4.1 Všeobecné požadavky
    1. 2.4.1.1 Výrobce disponuje takovými výrobními prostředky a technologii, které zabezpečují, aby vyrobené lahve splňovaly požadavky této přílohy.
    2. 2.4.1.2 Výrobce provádí kontrolu vad výchozích plechů a lisovaných částí používaných pro výrobu lahví. K výrobě nemohou být použity části u kterých byly zjištěny vady, které mohou nepříznivě ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
  1. 2.4.2 Části namáhané přetlakem
    1. 2.4.2.1 Výrobce popíše používané svařovací metody a postupy, stejně tak i kontroly prováděné během výroby.
    2. 2.4.2.2 Technické požadavky na svařování
      Tupé svary se musí provádět postupem automatického svařování.
      Tupé svary na plášti namáhaném přetlakem nesmí být umístěny v místech, kde se mění tvar.
      Koutové svary nesmějí překrývat tupé svary a musí být od nich vzdáleny nejméně 10 mm.
      1. Svary spojující části, které vytvářejí plášť lahve, se provádějí za podmínek (viz obrázky příkladů svarů v dodatku 2):
        - podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny,
        - obvodový svar s výjimkou svaru připevňujícího návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru,
        - obvodový svar připevňující návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar může být proveden buď jako tupý svar nebo jako koutový svar. Pokud je to tupý svar, musí být proveden v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru. To se nevztahuje na případy, kdy na horním dnu lahve je návarek pro ventil uvnitř lahve a kde tento návarek je ke dnu přivařen svarem, který se nepodílí na těsnosti (viz dodatek 2 této přílohy, obrázek 4).
      V případě tupých svarů nesmí být přesazení styčných ploch větší než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).
    1. 2.4.2.3 Kontrola svarů
      Svary musí být plně provařeny, nesmí vykazovat jakékoli vychýlení svarového švu a být bez vad, které by mohly ohrozit bezpečné používání lahve.
      U lahví ze dvou částí, s výjimkou svarů podle obrázku 2 A v dodatku 2, se obvodové tupé svary rentgenograficky kontrolují po délce 100 mm, přičemž se kontrole během plynulé výroby podrobuje jedna lahev vybraná na začátku a jedna lahev vybraná na konci každé směny a v případě přerušení výroby po dobu delší než 12 hodin první svařená lahev.
    1. 2.4.2.4 Ovalita
      Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem téhož průřezu nebyl větší než 1 % střední hodnoty těchto průměrů.
  1. 2.4.3 Příslušenství
    1. 2.4.3.1 Rukojeti a ochranné kroužky musí být vyrobeny a k tělesu lahve přivařeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečnou koncentraci napětí ani neumožňovaly hromadění vody.
    2. 2.4.3.2 Patky lahve musí být dostatečně pevné a musí být z kovu, který je kompatibilní s ocelí lahve; tvar patky musí lahvi poskytovat dostatečnou stabilitu. Horní okraj patky musí být k lahvi přivařen tak, aby mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke hromadění či pronikání vody.
    3. 2.4.3.3 Případné identifikační štítky musí být připevněny k přetlakem namáhanému plášti lahve a nesmí být odnímatelné; musí být učiněna veškerá nezbytná opatření zabraňující korozi.
    4. 2.4.3.4 K výrobě patek, rukojetí a ochranných kroužků lze použít jakýkoli jiný materiál, pokud je zajištěna jejich pevnost a vyloučeno nebezpečí koroze dna lahve.
    5. 2.4.3.5 Ochrana kohoutu nebo ventilu
      Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď svou konstrukcí nebo konstrukcí lahve (například ochranným kroužkem) nebo pomocí ochranného kloboučku či pevně namontovaného krytu.