Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

1. 9.3.1 Nádoby určené pro látky číslic 1 a 2 musí být možno vzduchotěsně uzavřít³⁸). Nádoby určené pro 2211 kuličky zpěňovatelné, polymerové číslice 4 musí být vybaveny pojistným ventilem.
2. 9.3.2 Jsou-li nádoby určené pro látky číslic 1 a 2 vybaveny pojistnými ventily, musí být před ventily umístěna průtržná membrána. Uspořádání průtržné membrány a pojistného ventilu musí odpovídat požadavkům příslušného úřadu.
3. 9.3.3 Nádoby pro látky číslice 20 musí být vybaveny tepelněizolačním zařízením. Smí být také vybaveny zařízením pro odlehčení tlaku, které se otevírá při rozdílu tlaků 20 kPa až 30 kPa (0,2 až 0,3 bar) směrem dovnitř nebo ven.

   Tepelné izolace, které jsou v přímém kontaktu s nádobou pro látky číslice 20, musí mít teplotu vzplanutí, která je nejméně o 50 °C vyšší než je nejvyšší teplota, pro kterou jsou nádoby vyloženy.

1. 9.3.4 Spodní vyprazdňování nádob pro látky číslice 20 může být provedeno vně umístěným vypouštěcím hrdlem s uzavíracím zařízením, pokud je vyrobeno z kovového materiálu schopného deformace.

1. 9.4 Schválení konstrukčního typu

   Nejsou zvláštní podmínky.

1. 9.5 Zkoušky
   1. 9.5.1 Nádoby určené pro látky číslice 2 musí být při první a periodické hydraulické tlakové zkoušce zkoušeny přetlakem nejméně 0,4 MPa (4 bar).
   2. 9.5.2 Nádoby určené pro látky číslic 1, 11, 12, 20 a 31 až 35, jakož i 2211 kuličky zpěňovatelné, polymerové číslice 4 musí být při první a periodické hydraulické tlakové zkoušce zkoušeny přetlakem stanoveným pro výpočet nádoby v odstavci 1.2.4.

1. 9.6 Označení

   Nádoby pro látky číslice 20 musí být opatřeny, kromě údajů dle odst. 1.6.2, označením uvedeným v bodě 1910 přípojku IX.

1. 9.7 Provoz
   1. 9.7.1 Nádoby určené pro látky číslic 1 a 2 musí být během přepravy vzduchotěsně³⁹) uzavřeny.
   2. 9.7.2 Kotlové vozy, které byly schváleny pro přepravu látek číslic 1 a 2, nesmějí být použity pro přepravu potravin, poživatin a krmiv.

1. 9.8 Přechodná ustanovení

   Kotlové vozy, které byly určeny pro přepravu látek číslice 20, které však neodpovídají podmínkám platným od 1. ledna 1997, smí být dále používány až do 31. prosince 2006.

Dodatek

1. A. Odchylky platné pro mezinárodní přepravu

   Ve smyslu znění bodu 1 (6) RID je zde obsažen seznam zvláštních ujednání podle článku 5 § 2 Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM), ke kterým přistoupily České dráhy s.o.

2. Pozn. České dráhy s.o. se účastní na všech zvláštních ujednáních, na kterých se účastnily Československé státní dráhy.

Dodatek

DB	2/96	NS	307	SNCF	4/94
			309

DB

Zvláštní ujednání DB 2/96

„Přeprava dimethylaminoboranu třídy 6.1, číslic 25b) a 26b)1. v obalech a IBC s větracím zařízením“

Odchylně od bodu 1500 (8) přípojku V a bodu 1601 (6) přípojku VI RID platí při přepravách mezi zúčastněnými železnicemi a po tratích zúčastněných železnic

ČD, DB, SBB/CFF, ŽSR

následující:

1. 1. Schválení přepravy (schválení obalu)

   Přeprava následujících látek třídy 6.1 RID

   1. 2811 látka jedovatá, organická, pevná, j.n., dimethylaminoboran, číslice 25b);
   2. 2929 látka, jedovatá, organická, kapalná, zápalná, j.n., dimethylaminoboran obsahující methanol, číslice 26b)1.
   3. je povolena v obalech a velkých nádobách pro volně ložené látky (dále jen IBC) popsaných v odstavci 2., jakož i za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4.
1. 2. Obaly / IBC

   Předepsané obaly a IBC smějí být opatřeny větracími zařízeními. Tyto musí splňovat požadavky uvedené v bodech 1500 (8) a 1601 (6), jakož i odstavce 2.

1. 3. Údaje v nákladním listě

   Označení zboží v nákladním listě musí, kromě předepsaných údajů, být doplněno o záznam „článek 5 § 2 CIM, DB 2/96“.

1. 4. Doba platnosti

   Toto zvláštní ujednání platí, pokud nebude dříve zrušeno, do 31. ledna 1999.

NS

Zvláštní ujednání NS 307

Přeprava lehce zápalných kapalin v nádobách z bílého nebo jemného plechu bez ochranného obalu

Odchylkou od ustanovení bodu 303, odst. 3 a 4 a bodu 304, odst. 1 a 2 RID smějí být v přepravě mezi stanicemi a v průvozu po tratích

1. Československých státních drah (ČSD)
2. Dánských státních drah (DSB)
3. Italských státních drah (FS)
4. Národní společnosti belgických železnic (SNCB)
5. Národní společnosti francouzských železnic (SNCF)
6. Německé spolkové dráhy (DB)
7. Nizozemských železnic (NS)
8. Rakouských spolkových drah (ÖBB)
9. Společenství jugoslávských železnic (JŽ)
10. Společnosti portugalských drah (CP)
11. Španělských drah (RENFE)
12. Švýcarských spolkových drah (SBB)
13. přepravovány lehce zápalné kapaliny třídy 3, číslice 1 až 5 s tenzí par nejvýše 0,11 MPa (1,10 bar) při 50 °C - s výjimkou nitrometanu, akroleinu a chloroprenu - v nádobách z bílého jemného plechu bez ochranného obalu, jsou-li splněny následující podmínky:
    1. 1. Obsah nádob smí být nejvýše 40 litrů.
    2. 2. Konstrukce nádob musí souhlasit s konstrukcí zkušebních vzorků, zkoušených a úředně připuštěných k přepravě podle ustanovení přílohy k tomuto zvláštnímu ujednání zkušebnou, uznanou příslušným úřadem.
    3. Pozn.: Připuštění platí za následujících podmínek také pro nádoby, které mají menší obsah a menší výšku než zkoušené a schválené nádoby:
       1. a) výška nesmí být menší než 50 % výšky zkoušené a schválené nádoby,
       2. b) konstrukční hodnoty, jako tloušťka stěn, průměr a postup výroby musí souhlasit s hodnotami zkušebního vzorku.
    1. 3. Zpráva o zkoušce

       O zkoušce se vyhotoví Zpráva o zkoušce, která musí obsahovat následující údaje:

       1. a) výrobce nádoby,
       2. b) popis (např. použitý materiál, tloušťka stěn, dna nebo víka, druh švů) a nákres,
       3. c) výsledek zkoušky,
       4. d) označení nádoby,
       5. e) rozhodnutí zkušebny, týkající se připuštění zkoušeného typu nádoby pro přepravu zápalných kapalin s
          1. ea) dynamickou viskozitou nad 200 kP, nebo
          2. eb) dynamickou viskozitou pod 200 kP (při 20 °C).

       Jedno vyhotovení Zprávy o zkoušce se zašle příslušnému úřadu.

    1. 4. Označení

       Nádoby zkoušených typů se označují trvale vylisováním nebo natištěním zkratky státu, v jehož obvodu byla zkouška provedena, jakož i údajem “RID 3“ a registračním číslem, které přiděluje zkušebna.

    1. 5. V nákladním listu poznamená odesilatel ve sloupci “Pojmenování zboží“ pod údaje předepsané v bodě 314:
       1. “Přeprava dohodnuta podle čl. 5 § 2 CIM - NS 307“.

PŘÍLOHA

Předpisy pro zkoušky pro nádoby z bílého nebo jemného plechu s obsahem nejvýše 40 l pro přepravu lehce zápalných kapalin třídy 3, číslice 1 až 5 s tenzí par nejvýše 0,11 MPa (1,10 bar) při 50 °C.
1. 1. Úředně schválené zkušebně musí být dáno k dispozici 50 nádob každého zkušebního vzorku.
2. 2. Bezprostředně před zkouškou musí být nádoby naplněny do 98 % svého maximálního obsahu vodou o teplotě 20 °C.
3. 3. Zkouška se provede volným pádem nádob na pevnou vodorovnou ocelovou plošinu zakotvenou v pevné podlaze nebo na vodorovně uloženou betonovou desku.
4. 4. Polovina vzorků, které mají být zkoušeny, musí být zkoušena podle zkoušky pádem, popsané pod a), druhá polovina podle ustanovení pod b).
   1. a) Pád na hranu dna, pokud možno na průsečík podélného copového svaru a okraje dna, přičemž by bod nárazu měl ležet svisle pod těžištěm.
   2. b) Pád na okraj víka, na závěr nebo tak blízko na závěr jak jen možno, přičemž bod nárazu by měl ležet svisle pod těžištěm.
1. 5. Průměrná volná výška pádu, při které zůstává 50 % nádob těsná, musí být stanovena statistickým postupem.
2. Pozn.: Uznaný statistický postup je Sequenzova metoda podle Dixon a Mood (postup “up-and-down“), jak je uvedeno ve zprávě TNO č. 202/74. Průměrná volná výška pádu pro zkoušku popsanou pod 4 a) by měla činit:
   1. - 60 cm u nádob pro přepravu kapalin s dynamickou viskozitou nad 200 kP;
   2. - 80 cm u nádob kpřepravě kapalin s menší viskozitou.

   Průměrná volná výška pádu pro zkoušku popsanou pod 4 b) by měla činit:

   1. - 40 cm u nádob pro přepravu kapalin s dynamickou viskozitou nad 200 kP;
   2. - 60 cm u nádob pro přepravu kapalin s menší viskozitou.

Připuštění typu nádob může být uskutečněno jen tehdy, nebyly-li jednotlivé hodnoty zkoušky pádem nižší než následující nejmenší hodnoty:

Dodatek DB Zvláštní ujednání DB 2/96 „Přeprava dimethylaminoboranu třídy 6.1, číslic 25b) a 26b)1. v obalech a IBC s větracím zařízením“ NS Zvláštní ujednání NS 307 Přeprava lehce zápalných kapalin v nádobách z bílého nebo jemného plechu bez ochranného obalu PŘÍLOHA

průměrná výška pádu (v cm)	odpovídající přípustná nejmenší hodnota výšky pádu (v cm)
80	40
60	30
40	20
1. 6. Bezprostředně po pádu musí být nádoba vrácena do původního stavu; na jejím nejvyšším místě musí být vpuštěn vzduch, aby byl vyrovnán vzniklý podtlak.

Zvláštní ujednání NS 309

Střídavé používání tlakových kotlových vozů pro přepravu zkapalněných uhlovodíků a zápalných kapalin.

Odchylkou od ustanovení odst. 2.7.1. přípojku XI RID smějí být v přepravě mezi stanicemi nebo v průvozu po tratích

1. Československých státních drah (ČSD)
2. Maďarských státních drah (MÁV)
3. Německé spolkové dráhy (DB)
4. Nizozemských železnic (NS)
5. Rakouských spolkových železnic (ÖBB)
6. přepravovány určité směsi uhlovodíků třídy 3, číslice 1a) RID v kotlových vozech za dále uvedených podmínek:
   1. 1. Připuštění k přepravě

      Směsi označené jako frakce C5 smějí obsahovat cca 20 % isoprenu, cca 20 % cyklopentadienu, pentany, penteny, jakož i uhlovodíky C4 a C6 a musí mít začátek varu cca 25 °C.

   1. 2. Dopravní prostředky

      Směsi smějí být přepravovány v kotlových vozech, zkoušených a připuštěných pro plyny třídy 2, číslice 3b) a 4b) RID.

   1. 3. Zvláštní předpisy
      1. 3.1 Na obou stranách kotlových vozů musí být vyznačeny dovolené ložné hmotnosti a údaje o přepravované látce podle odstavce 1.6.2 přípojku XI RID pro zkapalněné uhlovodíky třídy 3.
      2. 3.2 Odesilatel musí opatřit vůz na obou stranách identifikačním označením podle přípojku VIII a čísly 33/1203.
      3. 3.3 Při přepravě frakce C5 nesmí být viditelné pojmenování, jakož i dovolené ložné hmotnosti plynů, připuštěných k přepravě v těchto vozech.
      4. 3.4 Oranžový pruh na kotli vozu musí být zakryt nebo zneplatněn tak, aby nebyl v průběhu přepravy frakce C5 viditelný.
      5. 3.5 Ostatní předpisy pro přepravu látek třídy 3, číslice 1a) v kotlových vozech platí obdobně (např. o nakládce, vykládce, stupni plnění, čištění vozu).
      6. 3.6 Kotlové vozy musí plně odpovídat ustanovením Úmluvy o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě (RIV).
   1. 4. Údaje v nákladním listě

      Odesilatel zapíše v nákladním listě toto pojmenování látky:

      1. “C5-frakce, třída 3, číslice 1a) RID, článek 5, § 2 CIM - NS 309“
   1. 5. Doba platnosti zvláštního ujednání

      Toto zvláštní ujednání platí do odvolání. Po tratích Německé spolkové dráhy platí jen pro průvozní zásilky. Po tratích Rakouských spolkových drah platí rovněž jen pro průvozní zásilky (včetně nového podeje ve stanicích v síti ÖBB beze změny zásilky).

SNCF

Zvláštní ujednání SNCF 4/94

“Zařazování vodu znečišťujících látek, jakož jejich roztoků a směsí“

1. 1. Zboží

   Vodu znečišťující látky, jakož jejich roztoky a směsi (jako preparáty, přípravky a odpady), které nelze zařadit do tříd 1 až 8 nebo k jiným číslicím třídy 9.

1. 2. Zúčastněné železnice

   DB AG, ÖBB, BR, ČD, DSB, SBB/CFF, FS, NS, SNCF, SNCB, CFL

1. 3. Výjimky

   Odchylně od bodů 3 (7) a 1390 až 1394 platí pro zboží uvedené pod bodem 1. následující:

   1. 3.1 Pouze látky, pro které jsou zveřejněny vhodné příslušné údaje (např. v rámci programu pro zatřiďování zavedeným Evropskou komisí) budou zařazeny do číslic 11 a 12 třídy 9 dle bodu 1395.
   2. 3.2 Pouze ty roztoky a směsi, které obsahují jednu nebo více látek, pro které jsou zveřejněny vhodné příslušné údaje (viz bod 3.1) a které odpovídají podmínkám bodu 1395 budou zařazeny do číslic 11 a 12 třídy 9, jestliže souhrnná koncentrace těchto látek představuje minimálně 25 % hmotnosti roztoku nebo směsi.
1. 4. Údaje v nákladním listě

   Označení zboží v nákladním listě dle bodu 914 (1) se doplní “článek 5 § 2 CIM, SNCF 4/94“.

1. 5. Doba platnosti

   Toto zvláštní ujednání platí, pokud nebude dříve zrušeno, do 31. prosince 1998.

1. 6. Zvláštní podmínky pro pevné spojení pod kanálem La Manche (Eurotunel)

   Ustanovení tohoto zvláštního ujednání je možno použít pro přepravu zboží mezi kontinentem a Velkou Británií a opačně při použití pevného spojení pod kanálem La Manche (Eurotunel).

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

(1) O přepravě zásilek nebezpečného zboží za zvláštních podmínek pojednává i Zákon č.266/1994 Sb.¹), jakož se zmiňuje i o sankcích, které budou uplatněny vůči osobám a dopravci v případě nedodržení těchto podmínek.

(2) Členské státy COTIF jsou (stav 1. 1. 1997):

Albánie, Alžírsko, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Irán, Irsko, Itálie, Libanon, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko.

(3) Budoucí změny RID / PNZ

Opravy budou zveřejňovány v PTV, příp. větší opravy budou vydávány formou opravných listů, které nahradí neplatné listy.

(4) Příslušným úřadem pro celý předpis RID / PNZ je stanoveno Ministerstvo dopravy a spojů ČR, odbor drah a železniční dopravy, Praha. To v následujících případech delegovalo svoji pravomoc na tyto úřady a organizace:

1. • Český lodní a průmyslový registr, s. r. o., Praha pro třídu 1, 4.1, 5.2;
2. • Drážní úřad, Praha pro třídu 2 (pro kovové talkové nádoby k dopravě plynu na drážních vozidlech, vozidla a zařízení dle Vyhlášky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace), přípojky II, X a XI;
3. • Státní zdravotní ústav, Praha pro třídu 6.2;
4. • Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha pro třídu 7 a přípojek VII;
5. • Elektrotechnický zkušební ústav, Praha pro lithiové baterie třídy 9;
6. • CIMTO, státní zkušebna 215, Praha a IMET s. r. o., Praha pro přípojky V a VI.

(5) Před podejem zásilky k přepravě po železnici, vykazující nebezpečné vlastnosti ve smyslu PNZ, je odesílatel sám povinen zařadit ji do příslušné třídy, číslice, popřípadě písmene PNZ, kde jsou předepsány konkrétní přepravní podmínky. V případě, že zařazení nově vyráběné či dříve nepřepravované látky nebo předmětu nelze podle kritérií jednotlivých tříd PNZ či podle ustanovení bodu 3 PNZ jednoznačně určit, musí si odesílatel na své náklady zajistit u příslušného úřadu provedení rozboru zásilky, ke stanovení vlastností a k určení příslušnosti ke třídě dle PNZ.

Třída 1

Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou

Třída 2

Plyny

Třída 3

Zápalné kapalné látky

Třída 4.1

Zápalné pevné látky

1. 1. 1350 síra (též sirný květ) [číslice 11c)] je povolena přepravovat volně loženou v otevřených vozech bez plachet. Odesílatel je povinen takové vozy opatřit na obou stranách nálepkou tištěnou na bílém papíře s červeným nápisem “SÍRA“.

Třída 4.2

Samozápalné látky

Třída 4.3

Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny

Třída 5.1

Látky podporující hoření (působící oxidačně)

Třída 5.2

Organické peroxidy

Třída 6.1

Jedovaté látky

Třída 6.2

Látky způsobilé vyvolat nákazu

Třída 7

Radioaktivní látky

Třída 8

Žíravé látky

Třída 9

Různé nebezpečné látky a předměty

Směrnice k přípojku V

Předpisy o zkouškách nádob z plastů

Předpisy o zkouškách nádob z plastů

Směrnice k přípojku V bod 1551 (7)

Laboratorní metody na zkušebních tělesech z materiálu nádoby k prokázání chemické snášenlivosti vysokomolekulárního polyethylénu podle definice v přípojku V bod 1551 (7) vůči plněnému zboží (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle přílohy k přípojku V, oddíl I.

Provedením dále popsaných laboratorních metod A až C se určí možné mechanismy poškození materiálu nádoby povolovaným plněným zbožím, ve srovnání s právě použitými standardními kapalinami.

Volba zkušební metody plyne z očekávaného mechanismu poškození.

Pokud není nic na základě složení předvídáno, je

1. - změkčení nabobtnáním (laboratorní metoda A)
2. - vyvolání trhlinek působením pnutí (laboratorní metoda B)
3. - reakce oxidační a odbourávání molekul (laboratorní metoda C)
4. na materiál nádoby zahrnuto v laboratorních metodách a porovnáno s příslušnými standardními kapalinami stejného působení.

Je třeba použít zkušební tělesa stejné tloušťky v rámci udané tolerance.

Laboratorní metoda A

Nabytí hmotnosti nabobtnáním se stanoví na plochých zkušebních tělesech z materiálu nádoby skladováním při 40 °C v povolovaném plněném zboží, jakož i ve srovnávací standardní kapalině.

Změna hmoty nabobtnáním se stanoví vážením zkušebních těles před skladováním a u zkušebních těles se zkušebními tloušťkami až do 2 mm po 4 týdenním působení, jinak až do hmotnostní konstanty.

Je třeba určit střední hodnotu ze 3 zkušebních těles. Zkušební tělesa smí být použita jen jednou.

Laboratorní metoda B (postup vtlačením kolíku)

1. 1. Stručný popis

   Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z vysokomolekulárního polyethylénu vysoké hustoty vůči plněnému zboží a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %.

   Tělesa nádoby se k tomu účelu opatří otvorem a zářezem a nejdříve se předskladují ve zkoumaném plněném zboží, jakož i v příslušné standardní kapalině. Po předskladování se vtlačí do otvoru kolík s definovaným větším rozměrem.

   Takto připravené vzorky se skladují ve zkoumaném plněném zboží a příslušné standardní kapalině a odeberou se po různě dlouhých skladovacích dobách a zkoumají na zbytkovou pevnost v tahu (postup 3.1) nebo na čas k protrhnutí zkušebního tělesa (postup 3.2).

   Srovnávacím měřením se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku“, “kyselina octová“, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ nebo “voda“, jako zkušební médium, se zjistí, zda stupeň poškození zkoumaného plněného zboží je stejný, silnější nebo slabší.

1. 2. Zkušební těleso
   1. 2.1 Tvar a rozměr

      Tvar a doporučený rozměr zkušebního tělesa je určen obrázkem 1. Odchylka zkušební tloušťky nemá překročit ± 15 % střední hodnoty měřené řady.

      K měřené řadě patří zkoumané plněné zboží a příslušná standardní kapalina.

      Obrázek 1

      Zkušební těleso bez kolíku

      
   2. * Minimální tloušťka stěny 2
   1. 2.2 Výroba

      Zkušební tělesa měřené řady mohou být odebrána jak z nádob stejného konstrukčního vzoru, tak i ze stejného kusu lisovaného polotovaru.

      Při napěťové výrobě zkušebních těles postačuje, co se týče kvality řezné plochy, pilový řez. Ostré hrany vznikající při opracování by měly být odstraněny pouze od později zařezávaných řezných ploch. U zkušebních těles je třeba provést zářez rovnoběžně se směrem vytlačování.

      Potom se zkušební těleso podle obr. 1 opatří ostrým zářezem s poloměrem zářezu ≤ 0,05 mm.

      Vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru činí 5 mm ± 0,1 mm.

   1. 2.3 Počet zkušebních těles

      K určení zbytkové pevnosti v tahu podle odst. 3.2 se použije pro každou skladovací dobu 10 zkušebních těles. Zpravidla se použije nejméně 5 skladovacích dob.

      K určení času k protržení zkušebního tělesa podle odst. 3.3 je zapotřebí celkem 15 kusů.

   1. 2.4 Kolíky

      O rozměrech kolíků tloušťky 4 mm, viz obrázek 2.

      Obrázek 2

      1. a: Kolík ke stanovení zbytkové pevnosti v tahu
      2. b: Kolík ke stanovení času k protrhnutí zkušebního tělesa
      

      Pro materiál kolíku se přednostně použije nerezavějící ocel (např. X 12 Cr Si 17).

      Pro látky, které tuto ocel napadají, se použijí skleněné kolíky.

1. 3. Zkušební postup a zhodnocení
   1. 3.1 Předskladování zkušebních vzorků

      Zkušební tělesa se před zkouškou kolíkem předskladují po dobu 21 dní při 40 °C ± 1 °C ve zkoumané kapalině a standardní kapalině. Pro standardní kapalinu c) podle přílohy k přípojku V, odstavec I se předskladování provede v n-butylacetátu.

   1. 3.2 Postup ke stanovení křivky zbytkové pevnosti v tahu
      1. 3.2.1 Provedení

         Kolík podle obr. 2a se zatlačí přes kónickou část svou válcovou částí zpříma do otvoru zkušebního tělesa.

         Takto připravené vzorky se potom ponoří do skladovacích nádob naplněných příslušnou zkušební kapalinou a temperovaných na 40 °C a skladují se v tepelné skříni při 40 °C ± 1 °C. U standardní kapaliny c) se tato zkouška uskuteční v roztoku smáčecího prostředku, zředěném 2% n-butylacetátem.

         Doba mezi zkouškou kolíkem zkušebních těles a pokračováním skladování ve zkušební kapalině musí být zvolena pro celou měřenou řadu jednotně a musí být konstatní.

         Skladovací doby pro určení tvorby trhlin pnutím závislého na čase a zkušební kapalině je třeba zvolit tak, aby byl mezi křivkami zbytkových pevností v tahu zkoušených standardních kapalin a plněného zboží znázorněn jednoznačný rozdíl s dostatečnou bezpečností.

         Po vyjmutí ze skladovací nádoby se bezprostředně poté zkušební tělesa zbaví kolíku a očistí od zbytků zkušební kapaliny.

         Po ochlazení na pokojovou teplotu se zkušební tělesa rozdělí rovnoběžně ke straně se zářezem středem otvoru řezem pilou. Pro další zkoušku se použijí jen tyto části zkušebních těles se zářezy.

         Tyto části zkušebních těles se zářezy budou potom, ne později než 8 hodin po odběru ze zkušební kapaliny, podrobeny jednoosovému namáhání tahem ve stroji pro zkoušky tahem rychlostí (rychlost pohybující se svorky) 20 mm/min až do přetrhnutí. Stanoví se maximálí síla. Zkouška tahem se provádí při pokojové teplotě (23 °C ± 2 °C) s odvoláním na ISO/R 527.

      1. 3.2.2 Vyhodnocení

         Vyhodnocení ke stanovení vlivu zkušební kapaliny zahrnuje určení maximálního napětí předskladovaných a nenakolíkovaných částí zkušebních těles jako nulovou hodnotu a maximální napětí vzorku po skladovací době ty při y ≥ 5. Po přepočtu těchto maximálních napětí při ty v %, vztáženo na nulovou hodnotu, se tyto hodnoty zanesou do diagramu dle obr. 3.

         Srovnání s příslušnými křivkami zbytkové pevnosti v tahu z měření se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku“ nebo “kyselina octová“, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ nebo “voda“ ukazuje, zda zkoumané plněné zboží má na stejný materiál nádoby silnější, slabší nebo žádný vliv (viz obrázek 3).

         Obrázek 3

         
   1. 3.3 Postup k určení času potřebného k přetržení zkušebního tělesa
      1. 3.3.1 Provedení

         15 zkušebních těles se jednotlivě zpříma narazí na kolík až na doraz na 15 kolíků podle obr. 2b a vloží se do skleněné trubice naplněné příslušnou zkušební kapalinou temperovanou na 40 °C.

         Zkušební teplota se konstatně udržuje ± 1 °C. Vizuálním pozorováním se určí přetrhnutí zkušebního tělesa u každého kolíku. Trhlina se podle zkušeností rozšiřuje vždy od dna zářezu k povrchu kolíku.

      1. 3.3.2 Vyhodnocení

         Pro vyhodnocení je rozhodující čas t_SF, který uplyne do přetržení 8 vzorků se standardní kapalinou. Není třeba vyčkávat tvorby dalších trhlin.

         Zhodnocení se provádí srovnáním s počtem vzorků natržených s plněným zbožím. V čase t_SF to smí být nejvýše 8 vzorků

   1. 3.4 Vysvětlivky

      Zkušební parametry “skladovací teplota“ a “vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru“ se u tohoto zkušebního postupu zvolí tak, aby příslušná zkoumání se standardními kapalinami “roztok smáčecího prostředku“, “kyselina octová“, “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ podaly vypovídající výsledky ve smyslu tohoto zkušebního předpisu v celkové době zkoušky cca. 28 dní. Přičemž se bere za základ vysokomolekulární polyethylén o hustotě ~ 0,952 g/cm³ a tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190 °C/21,6 kg závaží] o ~ 2,0 g/10 min.

      Jelikož výpověď tohoto zkušebního předpisu má být vždy relativní, je rovněž možné za účelem zkrácení zkušební doby pozměnit výše uvedené hranice zkušebních parametrů. Toto musí být zvlášť uvedeno do protokolu o zkoušce.

1. 4. Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky
   1. 4.1 Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), “roztok smáčecího prostředku“ a standardní kapalina b), “kyselina octová“.

      Výsledek zkoušky laboratorní metody A se zkoumaným plněným zbožím nesmí překročit nabytí hmotnosti nabobtnáním n-butylacetátem (asi 4 %) v případě, že se má zohlednit standardní kapalina c), “n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“.

   1. 4.2 Výsledek zkoušky laboratorní metodou B musí prokázat pro schvalovanou látku stejný nebo delší čas, než srovnávané standardní kapaliny.

Laboratorní metoda C