Platné znění

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení

účinné od 1. 5. 2003

Příloha č. 5

účinné od 1. 5. 2003 k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.

účinné od 1. 5. 2003ZÁVAZNÉ POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY

účinné od 1. 5. 2003Následující tabulka uvádí, které postupy posuzování shody, jež jsou popsané v příloze 4 části I, mají být použity u přepravitelných tlakových zařízení uvedených v § 1 odst. 2. tohoto nařízení.

účinné od 1. 5. 2003
Příloha č. 5 ZÁVAZNÉ POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
Kategorie přepravitelného tlakového zařízení Postup posazování shody
1. Nádoby, u kterých součin zkušebního
tlaku a kapacity není více než
30 MPa x litry (300 barů x litry)		 A1, nebo D1 nebo E1
2. Nádoby, u kterých součin zkušebního tlaku
a kapacity je více než 30 MPa a ne více než
150 MPa x litry (300barů až 1500 barů x litry)		H, nebo B v kombinaci s E,
nebo B v kombinaci s C1,
nebo B1 v kombinaci s F,
nebo B1 v kombinaci s D
3. Nádoby, u kterých součin zkušebního tlaku a
kapacity je více než 150 MPa x litry
(1500 barů x litry) a podobně u nádrží		G, nebo H1,
nebo B v kombinaci s D,
nebo B v kombinaci s F
  1. účinné od 1. 5. 20031. Přepravitelná tlaková zařízení musí být podrobena jednomu z postupů posuzování shody. Výrobce zařízení si může zvolit některý z postupů stanovených pro danou kategorii. V případě nádob, ventilů a dalšího příslušenství zařízení používaných k přepravě se výrobce může rozhodnout rovněž pro jeden ze souborných postupů stanovených pro vyšší kategorie.
  2. účinné od 1. 5. 20032. Notifikovaná osoba musí při prověrkách neoznámených předem, prováděných v rámci zjišťování jakosti, odebrat vzorek zařízení přímo ve výrobních nebo skladovacích prostorách za účelem provedení zkoušky, případně tuto zkoušku provést, v souladu s požadavky tohoto nařízení. Z tohoto důvodu musí výrobce notifikovanou osobu seznámit s plánovaným výrobním programem. Během prvního roku výroby musí notifikovaná osoba uskutečnit nejméně dvě prověrky. Četnost pozdějších prověrek stanoví notifikovaná osoba na základě kritérií uvedených v bodu 4.4 příslušného postupu posuzování shody v příloze 4 části I.
účinné od 1. 5. 2003

Příloha č. 6

účinné od 1. 5. 2003 k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.

účinné od 1. 5. 2003SOUPIS NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO TŘÍDU 2

účinné od 1. 5. 2003
Příloha č. 6 SOUPIS NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO TŘÍDU 2
Číslo UN Třída Údaj ADR/RID Nebezpečná látka
1051 6,1 1 Stabilizovaný kyanovodík
1052 8 6 Bezvodý fluorovodík
1790 8 6 Kyselina fluorovodíková
účinné od 1. 5. 2003

Příloha č. 7

účinné od 1. 5. 2003 k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.

účinné od 1. 5. 2003ZNAČKA SHODY

účinné od 1. 5. 2003Značka shody zařízení má následující tvar:

účinné od 1. 5. 2003Obrázek

účinné od 1. 5. 2003Je-li značka zmenšena nebo zvětšena, musí být zachovány proporce podle uvedeného vzoru. Jednotlivé složky značky musí mít shodné svislé rozměry, které musí činit nejméně 5 mm. Minimální velikost značky nemusí být dodržena u malých zařízení.

účinné od 1. 5. 2003

Příloha č. 8

účinné od 1. 5. 2003 k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.

účinné od 1. 5. 2003TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ)

účinné od 1. 5. 2003Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plynyúčinné od 1. 5. 2003Část I

  1. účinné od 1. 5. 20031. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY
    1. účinné od 1. 5. 20031.1 Mez kluzu

      účinné od 1. 5. 2003Pro účely posuzování shody těchto tlakových lahví s technickými požadavky stanovenými touto částí přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:

      1. účinné od 1. 5. 2003— pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu:
        1. účinné od 1. 5. 2003Rp 0,2;
      1. účinné od 1. 5. 2003— pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:
        1. účinné od 1. 5. 2003- ReL,
        2. účinné od 1. 5. 2003- ReH x 0,92, nebo
        3. účinné od 1. 5. 2003- Rp 0,2.
    1. účinné od 1. 5. 20031.2 Přetlak při roztržení

      účinné od 1. 5. 2003Pro účely této části přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.

    1. účinné od 1. 5. 20031.3 SYMBOLY

      účinné od 1. 5. 2003Symboly použité v této části přílohy mají tento význam:

      1. účinné od 1. 5. 2003Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
      2. účinné od 1. 5. 2003Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v bar;
      3. účinné od 1. 5. 2003Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
      4. účinné od 1. 5. 2003Re = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v N/mm2;
      5. účinné od 1. 5. 2003Rel = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
      6. účinné od 1. 5. 2003ReH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
      7. účinné od 1. 5. 2003Rp 0,2 = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
      8. účinné od 1. 5. 2003Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.
      9. účinné od 1. 5. 2003Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
      10. účinné od 1. 5. 2003a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
      11. účinné od 1. 5. 2003D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
      12. účinné od 1. 5. 2003d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
      13. účinné od 1. 5. 2003Rmt = skutečná pevnost v tahu v N/mm2.
    1. účinné od 1. 5. 20031.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ

      účinné od 1. 5. 2003Termín „normalizační žíhání“ se v této části přílohy používá ve smyslu definice podle požadavků příslušných technických norem

      účinné od 1. 5. 2003Normalizační žíhání může být následováno popouštěním. Termín „popouštění“ se v této části přílohy používá ve smyslu definice příslušných technických norem.

    1. účinné od 1. 5. 20031.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ

      účinné od 1. 5. 2003Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená láhev a při kterém se láhev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Láhev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

      účinné od 1. 5. 2003Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.

  1. účinné od 1. 5. 20032. TECHNICKÉ POŽADAVKY
    1. účinné od 1. 5. 20032.1 POUŽITÉ OCELI
      1. účinné od 1. 5. 20032.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená láhev, a svými mechanickými vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace podle níže uvedených požadavků. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli pro účely ES schválení typu.

        účinné od 1. 5. 2003(a) Způsob výroby

        účinné od 1. 5. 2003Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu uklidnění oceli.

        účinné od 1. 5. 2003(b) Chemické složení

        účinné od 1. 5. 2003U chemického složení musí být přinejmenším udán:

        1. účinné od 1. 5. 2003— ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,
        2. účinné od 1. 5. 2003— ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,
        3. účinné od 1. 5. 2003— obsah niklu, chrómu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové přísady.

        účinné od 1. 5. 2003Obsah uhlíku, manganu, křemíku, a popřípadě niklu, chrómu, molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu nesmí překročit:

        1. účinné od 1. 5. 2003— u uhlíku:
          1. účinné od 1. 5. 2003- 0,06 %, jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,
          2. účinné od 1. 5. 2003- 0,07 %, jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;
        1. účinné od 1. 5. 2003— u manganu a křemíku:
          1. účinné od 1. 5. 2003- 0,30 %;
        1. účinné od 1. 5. 2003— u chrómu:
          1. účinné od 1. 5. 2003- 0,30 %, jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,
          2. účinné od 1. 5. 2003- 0,50 %, jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;
        1. účinné od 1. 5. 2003— u niklu:
          1. účinné od 1. 5. 2003- 0,40 %;
        1. účinné od 1. 5. 2003— u molybdenu:
          1. účinné od 1. 5. 2003- 0,15 %;
        1. účinné od 1. 5. 2003— u vanadu:
          1. účinné od 1. 5. 2003- 0,10 %.

        účinné od 1. 5. 2003(c) Tepelné zpracování

        účinné od 1. 5. 2003Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena s přesností 35 K.

        účinné od 1. 5. 2003Totéž platí pro teplotu popouštění.

      1. účinné od 1. 5. 20032.1.2 Podmínky, které musí být splněny

        účinné od 1. 5. 2003Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá zhotovená láhev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit 0,07 %.

      1. účinné od 1. 5. 20032.1.3 Ocel ve smyslu bodu 2.1.1 nesmí být výrobcem použita, pokud není ověřena vhodnost jejího použití a schválena příslušnou notifikovanou osobou.
      2. účinné od 1. 5. 20032.1.4 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory, zvláště pro kontrolu, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům bodu 2.1.2. Tyto rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli nebo ze zhotovené lahve.

        účinné od 1. 5. 2003Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 3.1 nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 3.2.

    1. účinné od 1. 5. 20032.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
      1. účinné od 1. 5. 20032.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší z hodnot určených těmito vzorci:

        účinné od 1. 5. 2003

        účinné od 1. 5. 2003kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:

        účinné od 1. 5. 2003(1) Re;

        účinné od 1. 5. 2003(2) 0,75 Rm pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně žíhané a popouštěné, 0,85 Rm pro lahve kalené a popouštěné.

        účinné od 1. 5. 2003

        1. účinné od 1. 5. 2003— a = 1,5 mm
      1. účinné od 1. 5. 20032.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky, tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně 1,5 a.
      2. účinné od 1. 5. 20032.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru okraje, na kterém láhev stojí, menší než 2 a.
      3. účinné od 1. 5. 20032.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.
    1. účinné od 1. 5. 20032.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
      1. účinné od 1. 5. 20032.3.1 Výrobce kontroluje u každé lahve tloušťku stěny a vnější i vnitřní povrch pro ověření, že:
        1. účinné od 1. 5. 2003— tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,
        2. účinné od 1. 5. 2003— vnitřní a vnější povrch nevykazují vady, které by mohly negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
      1. účinné od 1. 5. 20032.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů.

        účinné od 1. 5. 2003Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.

      1. účinné od 1. 5. 20032.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je láhev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a láhev.
  1. účinné od 1. 5. 20033. ZKOUŠKY
    1. účinné od 1. 5. 20033.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY
      1. účinné od 1. 5. 20033.1.1 Všeobecné požadavky
      2. účinné od 1. 5. 20033.1.1.1 Mechanické zkoušky se provádějí v souladu s příslušnými ustanoveními technických norem, které se na výrobu tohoto druhu přepravitelného tlakového zařízení vztahují
      3. účinné od 1. 5. 20033.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
      4. účinné od 1. 5. 20033.1.2 Druhy zkoušek a jejich kritéria

        účinné od 1. 5. 2003Každá zkušební láhev se musí podrobit jedné zkoušce tahem v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém směru, a pokud to umožňuje tloušťka stěny, třem zkouškám rázem v ohybu na zkušebních tyčích šířky minimálně 5 mm. Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu se odeberou v příčném směru; jestliže však tloušťka a/nebo průměr lahve neumožňují odebrat zkušební tyče široké alespoň 5 mm v příčném směru, odeberou se zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu v podélném směru.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1 Zkouška tahem
      2. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1.1 Zkouška tahem se provádí podle požadavků příslušných technických norem
      3. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.

        účinné od 1. 5. 2003Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1 při výpočtu lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.

        účinné od 1. 5. 2003Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být v závislosti na okolnostech menší než ReH, ReL nebo Rp 0,2.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2 Zkouška ohybem
      2. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provádí dle požadavků uvedených technických normách vztahujícím se k výrobě tohoto druhu přepravitelných tlakových zařízení.
      3. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.2 Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.
      4. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu.
      5. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.4 Poměr mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební (n) tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:
        účinné od 1. 5. 2003
        Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny
        skutečná pevnost v tahu
        Rmt v N/mm2        		hodnota n
        do 440 včetně 2
        nad 440 do 520 včetně 3
        nad 520 do 600 včetně 4
        nad 600 do 700 včetně 5
        nad 700 do 800 včetně 6
        nad 800 do 900 včetně 7
        nad 900 8
      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu
      2. účinné od 1. 5. 20033.1.2.3.1 Zkouška rázem v ohybu se provádí podle požadavků stanovených příslušnou technickou normou.

        účinné od 1. 5. 2003Všechna měření vrubové houževnatosti se provádějí při teplotě -20 °C.

        účinné od 1. 5. 2003Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.

        účinné od 1. 5. 2003Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu nesmějí být rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.3.2 Průměrná hodnota vrubové houževnatosti zjištěná ze tří zkoušek rázem v ohybu v podélném nebo příčném směru, jakož i každá jednotlivá zjištěná hodnota, nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v J/cm2, uvedená v tabulce:
        účinné od 1. 5. 2003
        Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny
        oceli, u nichž Rm není
        větší než 650 N/mm2        		oceli, u nichž Rm je
        větší než 650 N/mm2
        podélný směr příčný směr podélný směr příčný směr
        průměr ze tří
        zkušebních tyčí         		33 17 50 25
        jednotlivá hodnota 26 13 40 20
    1. účinné od 1. 5. 20033.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
      1. účinné od 1. 5. 20033.2.1 Zkušební podmínky

        účinné od 1. 5. 2003Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s požadavky technických norem vztahujících se ke značení tohoto druhu přepravitelného tlakového zařízení.

        1. účinné od 1. 5. 20033.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.
        2. účinné od 1. 5. 20033.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 5 bar/s (0,5 MPa/s).

          účinné od 1. 5. 2003Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

      1. účinné od 1. 5. 20033.2.2 Vyhodnocení zkoušky
        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
          1. účinné od 1. 5. 2003— vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
          2. účinné od 1. 5. 2003— vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
          3. účinné od 1. 5. 2003— ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.
        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než hodnota daná vzorcem:

          účinné od 1. 5. 2003

        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.
        2. účinné od 1. 5. 20033.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.

          účinné od 1. 5. 2003Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

          1. účinné od 1. 5. 20031. V případě lahví o tloušťce “a“ do 7,5 mm:

            účinné od 1. 5. 2003(a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;

            účinné od 1. 5. 2003(b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;

            účinné od 1. 5. 2003(c) trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části;

            účinné od 1. 5. 2003(d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;

            účinné od 1. 5. 2003(e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout středu dna lahve.

          účinné od 1. 5. 2003Požadavek (d) však nemusí být splněn:

          účinné od 1. 5. 2003(a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna, jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;

          účinné od 1. 5. 2003(b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky “a“.

          1. účinné od 1. 5. 20032. V případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 7,5 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
    1. účinné od 1. 5. 20033.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
      1. účinné od 1. 5. 20033.3.1 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.
      2. účinné od 1. 5. 20033.3.2 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.

        účinné od 1. 5. 2003Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.

        účinné od 1. 5. 2003Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce:

        účinné od 1. 5. 2003
        Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny
        maximální použitý přetlak Ph2/3 Ph
        minimální počet cyklů 12 000 80 000
        maximální frekvence cyklů za minutu 5 12

        účinné od 1. 5. 2003Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.

        účinné od 1. 5. 2003Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž se projeví netěsnost.

    1. účinné od 1. 5. 20033.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
      1. účinné od 1. 5. 20033.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
      2. účinné od 1. 5. 20033.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
      3. účinné od 1. 5. 20033.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.
      4. účinné od 1. 5. 20033.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.
    1. účinné od 1. 5. 20033.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE

      účinné od 1. 5. 2003Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

    1. účinné od 1. 5. 20033.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY

      účinné od 1. 5. 2003Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.

    1. účinné od 1. 5. 20033.7 KONTROLA DNA

      účinné od 1. 5. 2003Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.

      účinné od 1. 5. 2003Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.

účinné od 1. 5. 2003Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plynyúčinné od 1. 5. 2003Část II

  1. účinné od 1. 5. 20031. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY
    1. účinné od 1. 5. 20031.1 Mez kluzu

      účinné od 1. 5. 2003Pro účely tohoto nařízení se při výpočtu částí namáhaných přetlakem tohoto druhu lahví použijí tyto hodnoty meze kluzu:

      1. účinné od 1. 5. 2003- v případě hliníkových slitin smluvní mez kluzu při 0,2 %, Rp 0,2, tj. hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % měřené délky zkušební tyče,
      2. účinné od 1. 5. 2003- v případě nelegovaného hliníku v nevytvrzeném stavu smluvní mez kluzu při 1 %.
    1. účinné od 1. 5. 20031.2 Pro účely této části přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.
    2. účinné od 1. 5. 20031.3 Symboly použité v této Směrnici mají tento význam:
      1. účinné od 1. 5. 2003Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
      2. účinné od 1. 5. 2003Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v bar;
      3. účinné od 1. 5. 2003Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
      4. účinné od 1. 5. 2003Re = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
      5. účinné od 1. 5. 2003Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
      6. účinné od 1. 5. 2003a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcové části lahve v mm;
      7. účinné od 1. 5. 2003D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
      8. účinné od 1. 5. 2003Rmt = skutečná pevnost v tahu v N/mm2;
      9. účinné od 1. 5. 2003d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm.
  1. účinné od 1. 5. 20032. TECHNICKÉ POŽADAVKY
    1. účinné od 1. 5. 20032.1 POUŽITÉ MATERIÁLY, TEPELNÉ A MECHANICKÉ ZPRACOVÁNÍ
      1. účinné od 1. 5. 20032.1.1 Hliníková slitina či nelegovaný hliník jsou definovány způsobem své výroby, svým jmenovitým chemickým složením, tepelným zpracováním lahve, odolností lahve proti korozi a svými mechanickými vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace podle níže uvedených požadavků. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu materiálu pro účely ES schválení typu.
      2. účinné od 1. 5. 20032.1.2 Pro výrobu lahví jsou povoleny tyto materiály:

        účinné od 1. 5. 2003(a) všechny druhy nelegovaného hliníku obsahující minimálně 99,5 % hliníku,

        účinné od 1. 5. 2003(b) slitiny hliníku chemického složení podle tabulky 1, které byly podrobeny tepelnému a mechanickému zpracování podle tabulky 2;

        účinné od 1. 5. 2003TABULKA 1

        účinné od 1. 5. 2003
        Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny TABULKA 1
        Chemické složení v %
        Cu Mg Si Fe Mn Zn Cr Ti+Zr Ti ostatní
        celkem         		Al
        Slitina B min.
        max.         		-
        0,10         		4,0
        5,1         		-
        0,5         		-
        0,5         		0,5
        1,0         		-
        0,2         		-
        0,25         		-
        0,20         		-
        0,10         		-
        0,15         		zbytek
        Slitina C min.
        max.         		-
        0,10         		0,6
        1,2         		0,7
        1,3         		-
        0,5         		0,4
        1,0         		-
        0,2         		-
        0,25         		-
        -         		-
        0,10         		-
        0,15         		zbytek

        účinné od 1. 5. 2003TABULKA 2

        účinné od 1. 5. 2003
        Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny TABULKA 1 TABULKA 2
        Tepelné a mechanické zpracování
        Slitina B V pořadí:
        1. Zpracování polotovaru k potlačení koroze:
        – doba výdrže určená výrobcem,
        – teplota mezi 210 a 260 °C,
        2. Protlačování se stupněm přetvoření za studena nejvýše 30 %.
        3. Tváření horní zaoblené části: teplota kovu nesmí být na konci operace nižší než 300 °C.
        Slitina C 1. Homogenizace před kalením:
        – doba výdrže určená výrobcem,
        – teplota v žádném případě nesmí být nižší než 525 °C nebo vyšší než 550 °C.
        2. Kalení
        3. Umělé stárnutí:
        – doba výdrže určená výrobcem,
        – teplota mezi 140 a 190 °C.

        účinné od 1. 5. 2003(c) všechny ostatní hliníkové slitiny mohou být použity pro výrobu lahví, pokud předem vyhoví při zkoušce korozní odolnosti v souladu s požadavky příslušných technických norem

      1. účinné od 1. 5. 20032.1.3 Výrobce lahví opatřuje, předkládá a uschovává doklady o rozboru taveb materiálu použitého pro výrobu lahví.
      2. účinné od 1. 5. 20032.1.4 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory. Tyto rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví. Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 3.1 nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 3.2.
      3. účinné od 1. 5. 20032.1.5 Tepelné a mechanické zpracování slitin podle bodu 2.1.2 písm. (b) a (c)
        1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.1 Poslední operací při výrobě lahví, mimo obrábění na čisto, je umělé stárnutí.
          1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.1.1 Výrobce uvede parametry konečného zpracování, které provádí, tj.:
            1. účinné od 1. 5. 2003— jmenovité teploty homogenizace a umělého stárnutí,
            2. účinné od 1. 5. 2003— jmenovité doby skutečné výdrže na teplotách homogenizace a umělého stárnutí.

            účinné od 1. 5. 2003Při tepelném zpracování je výrobce povinen dodržovat uvedené parametry v těchto mezích:

            1. účinné od 1. 5. 2003– teplotu homogenizace s přesností ± 5 °C,
            2. účinné od 1. 5. 2003– teplotu umělého stárnutí s přesností ± 5 °C,
            3. účinné od 1. 5. 2003– dobu skutečné výdrže s přesností ± 10 %.
          1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.1.2 U homogenizace a umělého stárnutí však výrobce může uvést rozmezí teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 °C. Pro každou z těchto krajních hodnot uvede rovněž jmenovitou dobu skutečné výdrže.

            účinné od 1. 5. 2003Pro každou mezilehlou teplotu se jmenovitá doba skutečné výdrže určí v případě homogenizace lineární interpolací doby výdrže a v případě umělého stárnutí lineární interpolací logaritmu doby výdrže.

            účinné od 1. 5. 2003Výrobce provádí tepelné zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.

          1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.1.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při posuzování shody výrobce předloží doklady o konečném tepelném zpracování, které provedl.
          2. účinné od 1. 5. 20032.1.5.1.4 Kromě konečného tepelného zpracování výrobce uvede také všechna tepelná zpracování provedená při teplotě vyšší než 200 °C.
        1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.2 Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.
          1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.2.1 Výrobce uvede parametry posledního tepelného zpracování, které provedl za teploty vyšší než 200 °C, přičemž v případě potřeby musí brát v úvahu rozdíly mezi různými částmi lahve.

            účinné od 1. 5. 2003Rovněž všechny operace tváření (například protlačování, tažení nebo tváření horní zaoblené části), při nichž teplota kovu nepřesahuje 200 °C a které nejsou následovány tepelným zpracováním při teplotě vyšší než zmíněná hodnota, jakož i polohu části tvářeného tělesa lahve, která byla podrobena největšímu tváření za studena, a příslušný stupeň přetvoření za studena.

            účinné od 1. 5. 2003Pro účely tohoto ustanovení se “stupněm přetvoření za studena“ rozumí poměr, kde „S“ je počáteční průřez a „s“ je konečný průřez.

            účinné od 1. 5. 2003Výrobce musí dodržet uvedené parametry tepelného zpracování a tváření v těchto mezích:

            1. účinné od 1. 5. 2003- dobu tepelného zpracování s přesností ± 10 % a teplotu s přesností ± 5 °C,
            2. účinné od 1. 5. 2003- stupeň přetvoření za studena té části lahve, která byla podrobena největšímu přetvoření za studena, s přesností ± 6 %, je-li průměr lahve rovný nebo menší 100 mm, a s přesností ± 3 %, je-li průměr větší než 100 mm.
          1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.2.2 U tepelného zpracování však výrobce může uvést rozsah teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 °C. Pro každou z těchto krajních hodnot musí uvést jmenovitou dobu skutečné výdrže. Pro každou mezilehlou teplotu se určí jmenovitá doba skutečné výdrže lineární interpolací.

            účinné od 1. 5. 2003Výrobce zajistí provedení tepelného zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.

          1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.2.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při posuzování shody výrobce parametry konečného tepelného zpracování a operace tváření.
        1. účinné od 1. 5. 20032.1.5.3 Pokud se výrobce rozhodl uvést rozmezí teplot tepelného zpracování podle bodů 2.1.5.1.2 a 2.1.5.2.2, uvede pro posuzování shody dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejnižší teplotě předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejvyšší teplotě a při odpovídajících nejkratších dobách výdrže.
      1. účinné od 1. 5. 20032.3 VÝPOČET ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
        1. účinné od 1. 5. 20032.3.1 Tloušťka stěny válcové části lahve nesmí být menší než tloušťka vypočítaná dle vzorce:
          1. účinné od 1. 5. 2003kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
            1. účinné od 1. 5. 2003- Re
            2. účinné od 1. 5. 2003- 0,85 x Rm.
        1. účinné od 1. 5. 20032.3.2 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být v žádném případě menší než + 1,5 mm.
        2. účinné od 1. 5. 20032.3.3 Tloušťka stěny a tvar dna a horní zaoblené části lahve musí být takové, aby byly splněny požadavky zkoušek podle bodů 3.2 (zkouška na roztržení) a 3.3 (cyklická únavová zkouška).
        3. účinné od 1. 5. 20032.3.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně, pokud je tloušťka dna větší než tloušťka stěny válcové části.
    1. účinné od 1. 5. 20032.4 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
      1. účinné od 1. 5. 20032.4.1 Výrobce kontroluje u každé lahve tloušťku stěny a stav vnitřního a vnější povrch pro ověření že:
        1. účinné od 1. 5. 2003– tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,
        2. účinné od 1. 5. 2003– vnitřní a vnější povrch lahve nevykazují vady, které by mohly negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
      1. účinné od 1. 5. 20032.4.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto průměrů. Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.
      2. účinné od 1. 5. 20032.4.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem materiálu, z něhož je láhev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a láhev.
  1. účinné od 1. 5. 20033. ZKOUŠKY
    1. účinné od 1. 5. 20033.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

      účinné od 1. 5. 2003S výjimkou požadavků, které jsou uvedeny níže, se mechanické zkoušky provádějí podle technických norem, které se na výrobu těchto tlakových lahví a provádění mechanických zkoušek během výroby a po jejím skončení vztahují.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.1 Všeobecné požadavky

        účinné od 1. 5. 2003Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek

        účinné od 1. 5. 2003Na každé zkušební lahvi se provede jedna zkouška tahem v podélném směru a čtyři zkoušky ohybem v obvodovém směru.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1 Zkouška tahem
        1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1.1 Zkušební tyč pro zkoušku tahem musí odpovídat ustanovením příslušné technické normy.
        2. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1.2
          1. účinné od 1. 5. 2003– U slitin C podle bodu 2.1.2 písm. (b) a slitin podle bodu 2.1.2 písm. (c), nesmí být tažnost menší než 12 %.
          2. účinné od 1. 5. 2003– U slitin B podle bodu 2.1.2 písm. (b) nesmí být tažnost menší než 12 %, jestliže se tahová zkouška provádí na jediné zkušební tyči odebrané ze stěny lahve. Zkouška tahem může být rovněž provedena na čtyřech zkušebních tyčích odebraných z poloh rovnoměrně rozložených po stěně lahve.

          účinné od 1. 5. 2003V tomto případě je nutno dosáhnout těchto výsledků:

          1. účinné od 1. 5. 2003– žádná jednotlivá hodnota tažnosti nesmí být menší než 11 %,
          2. účinné od 1. 5. 2003– průměr ze čtyř měření tažnosti musí být alespoň 12 %.
          3. účinné od 1. 5. 2003– v případě nelegovaného hliníku nesmí být tažnost menší než 12 %.
        1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.1.3 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.

          účinné od 1. 5. 2003Mez kluzu, která se stanovuje při zkoušce tahem, musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1. při výpočtu lahve.

          účinné od 1. 5. 2003Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být menší než Re.

      1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2 Zkouška ohybem
        1. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provádí na zkušebních tyčích získaných rozříznutím prstence šířky 3a na dvě stejné části; v žádném případě nesmí být šířka zkušební tyče menší než 25 mm. Každý prstenec může být obroben pouze na okrajích. Okraje nesmí mít poloměr zaoblení větší než 1/10 tloušťky zkušební tyče nebo mohou být sraženy pod úhlem 45°.
        2. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru „d“ a na dvou válcích vzdálených od sebe „d“ + 3a. Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.
        3. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více, než činí průměr trnu.
        4. účinné od 1. 5. 20033.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:
          účinné od 1. 5. 2003
          Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny TABULKA 1 TABULKA 2
          skutečná pevnost v tahu
          Rmt v N/mm2          		hodnota n
          do 220 včetně
          nad 220 do 330 včetně
          nad 330 do 440 včetně
          nad 440          		5
          6
          7
          8
    1. účinné od 1. 5. 20033.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
      1. účinné od 1. 5. 20033.2.1 Zkušební podmínky

        účinné od 1. 5. 2003Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s ustanovením příslušné technické normy

        1. účinné od 1. 5. 20033.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty, teplota lahve nesmí při zkoušce překročit 40 °C.
        2. účinné od 1. 5. 20033.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 5 bar/s (0,5 MPa/s).

          účinné od 1. 5. 2003Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

      1. účinné od 1. 5. 20033.2.2 Vyhodnocení zkoušky
        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.1 Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:
          1. účinné od 1. 5. 2003– vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
          2. účinné od 1. 5. 2003– vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
          3. účinné od 1. 5. 2003– ověření, zda v případě lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.
        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než hodnota daná vzorcem:
        2. účinné od 1. 5. 20033.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.
        3. účinné od 1. 5. 20033.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.

          účinné od 1. 5. 2003Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

          1. účinné od 1. 5. 2003a) v případě lahví o tloušťce stěny “a“ do 13 mm:
            1. účinné od 1. 5. 2003– větší část trhliny musí být zřetelně podélná,
            2. účinné od 1. 5. 2003– trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
            3. účinné od 1. 5. 2003– trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části,
            4. účinné od 1. 5. 2003– trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve; v případě lahví s konvexním dnem nesmí trhlina dosáhnout středu dna lahve;
          1. účinné od 1. 5. 2003b) v případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 13 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
        1. účinné od 1. 5. 20033.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
    1. účinné od 1. 5. 20033.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
      1. účinné od 1. 5. 20033.3.1 Zkoušená láhev musí být označena podle technické normy vztahující se na značení lahví.
      2. účinné od 1. 5. 20033.3.2 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.
      3. účinné od 1. 5. 20033.3.3 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.

        účinné od 1. 5. 2003Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.

        účinné od 1. 5. 2003Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce:

        účinné od 1. 5. 2003
        Příloha č. 8 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ) Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny TABULKA 1 TABULKA 2
        maximální použitý přetlak Ph2/3 Ph
        minimální počet cyklů 12 000 80 000
        maximální frekvence cyklů za minutu 5 12

        účinné od 1. 5. 2003Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.

        účinné od 1. 5. 2003Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž dojde k úniku kapaliny.

    1. účinné od 1. 5. 20033.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
      1. účinné od 1. 5. 20033.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
      2. účinné od 1. 5. 20033.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho (min. 30 sec.), aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
      3. účinné od 1. 5. 20033.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.
      4. účinné od 1. 5. 20033.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.
    1. účinné od 1. 5. 20033.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE

      účinné od 1. 5. 2003Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 15 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

    1. účinné od 1. 5. 20033.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY

      účinné od 1. 5. 2003Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozích polotovarů nebo při tepelném zpracování.

    1. účinné od 1. 5. 20033.7 KONTROLA DNA

      účinné od 1. 5. 2003Středem dna lahve se provede se podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.

      účinné od 1. 5. 2003Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.