Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/25 ve věci na zrušení části § 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
VIII.1 Obecná východiska – judikatura Ústavního soudu
71. Restrikcemi soudcovských platů se Ústavní soud v minulosti zabýval celkem 19krát. Základní principy, z nichž jeho judikatura vychází, shrnul v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 16/11, sp. zn. Pl. ÚS 33/11 a sp. zn. Pl. ÚS 28/13 takto:
– posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti,
– ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i zúžený dispoziční prostor zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovým restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry,
– zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem musí být odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, vycházet ze zásady proporcionality a zohledňovat odlišnost funkce soudců od představitelů moci zákonodárné a výkonné.
72. Ústavní soud shrnul a upřesnil závěry své dosavadní judikatury v nedávných nálezech sp. zn. Pl. ÚS 15/22, body 147 až 200, a sp. zn. Pl. ÚS 5/24, body 102 až 123. Na jejich odůvodnění nyní v podrobnostech znovu odkazuje a dále shrnuje jen základní teze relevantní pro posuzovanou věc.