vyhlášené znění

VIII. / VIII.4

VIII.4 Článek 89 odst. 2 Ústavy

  1. 131. Ústavní soud především shledal, že napadená právní úprava je v rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy, podle nějž jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.
  2. 132. Přijetí posuzované platové restrikce totiž nelze hodnotit jinak než jako úmyslné prodlužování stavu, který Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/24 označil za neústavní. V citovaném nálezu Ústavní soud konstatoval, že restrikce soudcovských platů spočívající ve snížení koeficientu pro výpočet platové základny na 2,822násobek průměrné měsíční hrubé mzdy postrádala legitimní cíl a nebyla podložena pádnými argumenty, které by odůvodnily její potřebnost a přiměřenost. Navzdory tomu důvodová zpráva k zákonu č. 57/2025 Sb. vysvětluje, že napadená úprava má za cíl na rok 2025 „ponechat účinné nastavení výpočtu platových základen způsobem, jak by vyplývalo ze zákona č. 349/2020 Sb.“ (myšlen zákon č. 349/2023 Sb. – doplněno Ústavním soudem), a to z toho důvodu, „aby bylo alespoň částečně dosaženo zamýšlených úspor na výdajové straně státního rozpočtu“. Výše platové základny stanovená napadenou právní úpravou vyplývá ze stejného mechanismu výpočtu, o jehož neústavnosti bylo nálezem Ústavního soudu dříve rozhodnuto. Přijetí takové právní úpravy je v rozporu se závazností vykonatelných rozhodnutí Ústavního soudu podle čl. 89 odst. 2 Ústavy.
  3. 133. K tomu je nutno doplnit, že na zjevné nerespektování nálezů Ústavního soudu poukazovali již někteří aktéři v průběhu zákonodárného procesu, a to napříč politickými stranami. Na půdě Poslanecké sněmovny se k tomuto tématu obsáhle vyjádřili například poslankyně Válková, poslanci Michálek a Nacher, ale také další vystupující poslanci (viz stenozáznamy ze 131. schůze, https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/131schuz/131-1.html#q4), v Senátu pak senátoři Paparega a Canov (viz stenozáznam z 5. schůze Senátu v 15. funkčním období, https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=15&IS=7605&D=28.01.2025#b26347). Také prezident republiky své veto k návrhu zákona zdůvodnil tím, že se neztotožňuje se způsobem, jakým se zákonodárce vypořádal s nálezem Ústavního soudu, na nějž má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na rok 2025.