Metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství

Článek 116

Plán investiční výstavby zahrnuje investice a generální opravy (včetně oprav bytového majetku spravovaného organizacemi národních výborů).

Článek 117

(1) Návrh plánu investiční výstavby předkládají

1. a) za hospodářské organizace: průmyslová ministerstva, ministerstvo stavebnictví, Ústřední správa energetiky, ministerstvo zdravotnictví (za zdravotnický průmysl) a ministerstvo vnitřního obchodu;
2. b) souhrnně za všechny organizace v oboru své působnosti: ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, dopravy, zahraničního obchodu, školství a kultury, zdravotnictví (kromě zdravotnického průmyslu), národní obrany a vnitra, dále ústřední správy spojů, nákupu zemědělských výrobků, výzkumu a těžby radioaktivních surovin a geodézie a kartografie, Správa státních hmotných rezerv, Československá akademie věd, Ústřední úřad geologický, Československý rozhlas a Československá televize, krajské národní výbory, Slovenská národní rada, Kancelář presidenta republiky, Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, ústřední svazy výrobních družstev a spotřebních družstev a ústřední výbor Národní fronty (jen za ČSTV). Přitom návrh plánu investiční výstavby vypracovávají a předkládají s těmito odchylkami:
   1. aa) ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství
      1. 1. za ústředně řízené vodní hospodářství,
      2. 2. za zemědělství a lesnictví (včetně jednotných zemědělských družstev), v tom odděleně:
         1. - za státní sektor zemědělství,
         2. - za státní sektor lesnictví,
         3. - za jednotná zemědělská družstva;
   1. bb) Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky za investiční výstavbu vlastní a výzkumných ústavů přímo řízených ústředními orgány, kromě ČSAV; potřeby jiných organizací plánuje jen v případech a rozsahu uvedeném v čl. 110 odst. 1;
   2. cc) Ústřední rada odborů souhrnně za vlastní výstavbu a za výstavbu podniků (a jiných organizací) prováděnou z příspěvků Ústřední rady odborů (výstavba závodních klubů, pionýrských táborů a výstavba jeslí, mateřských škol, popřípadě učňovských škol, a to v rozsahu stanoveném usnesením vlády č. 14/1964 a jsou-li samostatnými stavbami);
   3. dd) krajské národní výbory zvlášť za určité organizace jen ve vybraných formulářích a ukazatelích plánu v rozsahu a způsobem uvedeným ve vysvětlivkách k příslušným formulářům.

(2) Investiční výstavba ústředních orgánů neuvedených v odstavci 1 a výstavba rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů a státních projektových ústavů ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) se řídí státním rozpočtem.

(3) Investice civilní obrany nezahrnují ústřední orgány do svého návrhu pětiletého plánu; předkládají podle zvláštních pokynů samostatný návrh plánu ministerstvu vnitra. Do ročního plánu investiční výstavby zahrnou ústřední orgány tyto investice v rozsahu, který jim rozepíše ministerstvo vnitra.

(4) Investice na výstavbu samostatných čistíren odpadních vod v existujících závodech se v návrhu plánu uvedou v rozsahu projednaném s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství podle pokynů uvedených v části VI - Vodní hospodářství; investice na zařízení k ochraně čistoty ovzduší (exhalace a spady) se uvedou v rozsahu projednaném se Státní komisí pro investiční výstavbu.

Článek 118

(1) Plán investiční výstavby zahrnuje veškeré práce a náklady souvisící s pořízením nových základních fondů a s rozšířením, rekonstrukcí, modernizací nebo generální opravou dosavadních základních fondů (u ústředních investorů, kteří řídí stavební organizace, včetně trvalých objektů zařízení staveniště) bez ohledu na zdroj financování, a to s výjimkou nákladů

1. a) na geologický průzkum zásob nerostů a surovin,
2. b) na průzkumné a projektové práce,
3. c) na výkup pozemků a nákup existujících cizích základních fondů,
4. d) na investiční výstavbu v zahraničí, s výjimkou zařízení nakupovaných v tuzemsku pro vybavení zahraničních zastupitelství,
5. e) na práce souvisící s hospodářskou a technickou úpravou lesní a zemědělské půdy,
6. f) na organizační a přípravnou činnost investora (vypracování přípravné dokumentace, expertizy projektů, ředitelství budovaných podniků, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu podniku, včetně komplexního technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel apod.),
7. g) na poplatky za úřední výkony, na peněžní náhrady škod a na jiné nehmotné náklady a přirážky, pokud nejsou součástí ceny dodávaných prací a dodávek (zdržné, penále, kompletační přirážky, nájemné, úhrada zvýšených nákladů dodavatelů při dodatečných změnách dokumentace a při nedodržení lhůt sjednaných pro její odevzdání dodavatelům apod.),
8. h) na práce prováděné v akci „Z“.

(2) Demontáže a přemístění základních prostředků a bourací práce se zahrnují do plánu investiční výstavby jen v případě, jsou-li součástí projektů výstavby nových staveb nebo generálních oprav.

(3) Do plánu investiční výstavby se též nezahrnují náklady na zhotovení strojů a zařízení (včetně nezbytných stavebních prací), které jsou předmětem výzkumu nebo vývoje, popřípadě dočasného pokusného zařízení pro vědeckovýzkumné práce a pro vyzkoušení navrhovaných technologií, přijatých vynálezů nebo zlepšovacích námětů, pokud neslouží k řešení nebo ověřování výzkumných prací trvale. Bude-li těchto vyvíjených a pokusných strojů a zařízení po vyzkoušení použito jako základních prostředků, zahrne se jejich hodnota (bez ohledu na dobu jejich vzniku) do plánu toho roku, ve kterém budou aktivovány do základních fondů.

(4) Náklady na práce a dodávky, které se nezahrnují do plánu investiční výstavby, jsou financovány podle svého charakteru z tzv. jiných investic, z účelových prostředků, z provozních prostředků, z fondu rozvoje vědy a techniky apod.

Článek 119

Práce a dodávky pro investice a pro generální opravy se zahrnují do plánu podle velkoobchodních cen a rozpočtových podkladů pro výstavbu, a to i když jsou prováděny vlastními zaměstnanci investora nebo svépomocí a bezplatně. Nejsou-li stanoveny pro některé práce a dodávky velkoobchodní ceny, postupuje se podle příslušných předpisů pro tvorbu cen.

Článek 120

(1) Investice se dělí na stavební práce a na stroje a zařízení (včetně montáží). Generální opravy se dělí na stavební práce a na opravy strojů a zařízení.

(2) Struktura investic se určuje podle projektů a rozpočtů staveb, jejich objektů a provozních souborů, popřípadě podle obdobných podkladů. Práce a dodávky nezahrnuté do stavebních a technologických částí projektů a rozpočtů, pokud se zahrnují do plánu investiční výstavby (výtvarná a umělecká díla, stabilizace bodů vytyčovací sítě, vytyčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi, přístroje, nářadí a inventář u staveb bez technologické části náležející do základních prostředků, aktivace fondů z technického rozvoje, práce spojené s vysazováním mnohaletých kultur, jako např. sady, vinice, chmelnice apod.), zahrnují se do objemu stavebních prací, jestliže se v evidenci základních prostředků stanou součástí budov, staveb nebo trvalých porostů, nebo do objemu strojů a zařízení, stanou-li se součástí ostatních skupin základních prostředků.

(3) Pokud nejsou k dispozici projekty a rozpočty staveb nebo jiné obdobné podklady, určuje se struktura investic podle třídění předpokládaných prací a dodávek stanoveného v předpisech o dokumentaci staveb.

(4) Do objemu strojů a zařízení se zahrnuje i hodnota strojů, zařízení, nářadí a inventáře, která není zahrnuta do rozpočtů staveb.

Článek 121

(1) Rozpočtové náklady stavby se uvádějí ve jmenovitém seznamu podle schválené dokumentace, včetně nákladů na nepředvídané práce, avšak bez prací a nákladů, které se nezahrnují do investic.

(2) Nákladů rozpočtovaných na nepředvídané práce a docílených úspor investic nesmí být použito pro rozšiřování věcného obsahu stavby (budování dalších objektů a provozních souborů, které nejsou obsaženy v projektu, nebo rozšiřování fyzického rozsahu projektovaných objektů a provozních souborů). Případné rozšíření programu výstavby musí být provedeno buď jako nová samostatná investiční akce (pokud nemá vliv na dokumentaci původního rozsahu výstavby) nebo projednáno jako zásadní změna původní dokumentace, podle níž se výstavba provádí.

(3) Zařazovat stavby do plánu a zahajovat je v základní činnosti (ve vlastní režii) investora nebo svépomocí bez možnosti dokončit je tímto způsobem a s úmyslem převést je později na dodavatelské organizace není přípustné.

Článek 122

(1) Územní průřez investiční výstavby za Slovensko předkládají všechny ústřední orgány za celou investiční výstavbu podle místa stavby. Stavby liniové (např. elektrifikace železnic, kabelizace železničních tratí, výstavba dálkových kabelových vedení, naftovody, dálkové plynovody, dálková elektrická vedení 220 kV a výše apod.) se zařazují podílem odpovídajícím jejich délce na území Slovenska. U strojů nezahrnutých do rozpočtů budovaných staveb se postupuje závodovou metodou jako při plánování průmyslové výroby a plánu práce. Územní průřez investic do lokomotivního a vozového parku Československých státních drah a leteckého parku Československých aerolinií se provede podle zvláštních dispozic.

(2) Obdobně se postupuje při rozdělení investic do jednotlivých krajů.

Článek 123

(1) Uvedením kapacit do provozu se rozumí ukončení investičních prací na objektech a provozních souborech, které jsou uváděny do provozu, včetně funkčních zkoušek. Je-li pro některé kapacity předepsán nebo sjednán zkušební provoz, považuje se zahájení zkušebního provozu za uvedení kapacity do provozu.

(2) Ústřední orgány mohou vydat podrobnější pokyny o podmínkách uvádění kapacit do provozu v oboru své působnosti, a to podle druhů výrob nebo jiných účelů.

(3) Za uvedení základních fondů do provozu se považuje převod investic do základních prostředků podle účetních předpisů.

(4) Do objemu nedokončené výstavby patří hodnota provedených investic, které nebyly převedeny do základních fondů.

Článek 124

1. U ústředních orgánů a krajských národních výborů se investice člení na:
   1. a) investice jmenovité, oborové a podnikové
      1. - za hospodářské organizace (kromě ústředně řízených projektových organizací) průmyslových ministerstev, Ústřední správy energetiky, ministerstev stavebnictví, zdravotnictví (zdravotnický průmysl) a vnitřního obchodu,
      2. - za průmyslové, stavební a obchodní podniky řízené národními výbory,
      3. - za podniky komunálních služeb,

      pokud u nich bude zavedena hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu (nebo na zisku);

   1. b) investice jmenovité a nejmenovité za ostatní organizace.

   Z nejmenovitých investic se vydělují drobné podnikové a místní investice.

Článek 125

(1) Do jmenovitých investic se zahrnují nejdůležitější stavby, které rozhodujícím způsobem podmiňují další rozvoj všech odvětví národního hospodářství. Musí být dohodnuty se Státní plánovací komisí, Státní komisí pro investiční výstavbu, Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a ústředními investory.

(2) Oborové investice a obdobně i nejmenovité investice mají význam pro rozvoj jednotlivých odvětví národního hospodářství, pro jejich intenzifikaci a zvýšení jejich efektivnosti.

(3) K zajištění strukturálních změn a mezioborových proporcí, správného rozmísťování výrobních sil a příznivého vývoje rozestavěnosti ústřední investoři stanoví, které významnější nebo rozsáhlejší oborové a nejmenovité stavby posoudí ještě před sestavením prováděcího plánu a rozhodnou o povolení jejich zahájení v následujícím roce.

1. Oborové a nejmenovité stavby,
   1. a) jimiž se zvýší pracovní příležitost o více než 300 osob,
   2. b) u nichž rozpočtový náklad stavební části přesahuje 20 mil. Kčs,

   musí kromě toho posoudit centrálně Státní plánovací komise a Státní komise pro investiční výstavbu a dát souhlas k jejich zahájení. Přípravná dokumentace těchto staveb se z uvedených hledisek projednává se Státní komisí pro investiční výstavbu, se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a se Státní plánovací komisí.

(4) Centrálního posouzení Státní plánovací komise a Státní komise pro investiční výstavbu není třeba u těchto druhů staveb (i když přesahují uvedená kritéria): důlní práce k udržení těžby, nová patra, spojení dolů a lomů, doprava v lomech a dolech, větrání, výsypky, haldy, plynovody, teplovody, vedení a rozvodny, ropovody a produktovody (kromě mezinárodních) a stavby spojové sítě, kromě mezinárodních spojů, elektrizace železnic, kabelizace, autoblok, zvýšení výkonnosti tratí, železniční dispečink, zvláštní zemědělské investice (vinice, chmelnice apod.), samostatné akce rozšíření a obnovy vodovodní a kanalizační sítě, úpravy a doplnění uliční sítě obcí, učňovská zařízení (učiliště, internáty apod., kromě sdružovaných zařízení pro více oborů), ubytovny, svobodárny, internáty, základní, střední a učňovské školy; pro stavby rozpočtového plánu Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin ministerstev národní obrany a vnitra a stavby CO bude stanoven zvláštní režim.

(5) Jako podklad pro posouzení vývoje rozestavěnosti bude v návrhu plánu předkládán Státní plánovací komisi a Státní komisi pro investiční výstavbu seznam centrálně posuzovaných oborových a nejmenovitých staveb a sumární údaje o ostatních oborových a nejmenovitých stavbách. Za centrálně posuzované stavby se považují též všechny stavby prováděné v roce 1965 podle jmenovitého seznamu investiční výstavby, pokud nejsou jmenovitými stavbami podle odstavce 1.

Článek 126

(1) Oborová ředitelství a krajské národní výbory organizují před vypracováním prováděcího plánu za účasti Státní banky československé výběrové řízení jako podklad pro rozhodnutí o zařazení nových oborových staveb do plánu a pro rozdělení limitů oborových investic na stroje nezahrnuté do rozpočtů staveb pro jednotlivé podniky.

(2) Formou podnikové investiční výstavby mohou být prováděny:

generální opravy,

prostá obnova, popř. i běžné doplňování strojního parku,

část modernizačních investic (menší modernizace s podílem stavebních prací do 10 % celkového nákladu nebo do 2 mil. Kčs stavebních prací),

realizace zlepšovacích námětů a vynálezů, racionalizační opatření,

aktivace základních fondů pořízených z fondu technického rozvoje,

drobné doplňkové stavební investice,

investice na zlepšení pracovního prostředí, ochranu zdraví a bezpečnosti práce, na sociální, kulturní a rekreační zařízení, na tělocvičné nářadí, hudební nástroje, výtvarná a umělecká díla, školní pomůcky apod.,

základní prostředky vyrobené v učňovských dílnách,

důlní práce, pokud nejsou součástí projektů a rozpočtů jmenovitých a oborových investic,

rozvod nízkého a vysokého napětí,

nářadí, inventář a přístroje, pokud nejsou součástí projektů a rozpočtů jmenovitých a oborových investic.

(Uvedené práce mohou být, s výjimkou generálních oprav, prováděny i jako oborové investice.)

(3) Do drobných podnikových a místních investic se zahrnují:

generální opravy,

aktivace základních fondů pořízených z prostředků technického rozvoje,

drobné doplňkové investice, zejména investice na zlepšení pracovního a životního prostředí, investice sociální, kulturní (rudé koutky apod.) a rekreační, které jsou prováděny zpravidla z vlastních materiálových zdrojů a vlastními pracovníky, dále obnova a doplňování nářadí a inventáře v existujících objektech a provozech,

realizace zlepšovacích námětů a vynálezů, racionalizační a modernizační opatření,

drobné zemědělské investice, které jsou prováděny ve vlastní režii a svépomoci a jsou málo náročné na materiál,

tělocvičné nářadí, hudební nástroje, výtvarná a umělecká díla a školní pomůcky,

základní prostředky vyrobené ve školních a v učňovských dílnách.

Článek 127

(1) Plán bytové výstavby zahrnuje výstavbu sídlišť (obytných souborů), rozptýlenou výstavbu bytů, výstavbu svobodáren s příslušným technickým vybavením a výstavbu technického vybavení pro rodinné domky, jejímiž ústředními investory jsou krajské národní výbory. Ostatní ústřední investoři plán bytové výstavby nesestavují; organizace jimi řízené provádějí výstavbu bytů (v rozsahu dohodnutém se Státní plánovací komisí), svobodáren nebo internátů v rámci oborových a podnikových nebo nejmenovitých investic.

(2) Do plánu bytové výstavby se nezahrnují:

pohotovostní byty (provádějí se jako součást staveb, pro které jsou určeny),

modernizace bytového fondu (pokud se provádí v rámci generálních oprav, popř. oprav bytového majetku organizací bytového hospodářství národních výborů),

žákovské a učňovské domovy.

(3) Objem investic na výstavbu rodinných domků se nezahrnuje do plánu investiční výstavby; krajské národní výbory uvedou však v plánu bytové výstavby evidenčně počet zahajovaných a dokončených bytů.

(4) Za výstavbu sídliště (obytného souboru) se považuje taková soustředěná výstavba, která vyžaduje kromě výstavby bytů (lůžek) a technické vybavenosti též provedení výstavby občanské vybavenosti.

(5) Do plánu výstavby sídliště (obytného souboru) se kromě výstavby bytů a lůžek (včetně základní technické vybavenosti) zahrnují:

sběrné komunikace, přívodní řády vodovodní a kanalizační stoky, plynovodní přívodní řády, primérní přívody elektřiny, domovní a blokové kotelny, popř. výtopny, včetně přívodních topných kanálů na sídlišti,

mateřské školy, jesle, základní devítileté školy, zdravotnická střediska, střediska okrskové vybavenosti, obchody, restaurace a služby.

(6) V rámci stavby sídlišť se provádí i výstavba sdělovacích kabelových sítí a telefonních ústředen, popřípadě i samostatných spojových budov. Na základě předchozí dohody zahrne krajský národní výbor do souhrnných rozpočtových nákladů sídlišť prostředky na tato zařízení, jež poskytne krajská správa spojů.

(7) Za součást plánu výstavby sídliště se však zpravidla nepovažují např. výstavba vodojemů, úpraven vod, jímek na vodu, plynojemů, tepláren, čistících stanic, komunikačních průtahů apod., a stavby širšího významu, které mohou technicky a ekonomicky existovat samostatně a mají širší funkci než jen pro sídliště (např. hotely, kulturní domy, divadla, střední a vysoké školy, stadióny, kryté haly, nemocnice, polikliniky, kina, osvětové besedy, výrobny všeho druhu, obchodní domy, sklady, garáže, budovy národních výborů, hlavní přivaděče vody a hlavní stoky, pokud nejsou zařizovány pouze pro sídliště, plynárny, plynojemy a přívodní řády, kromě sídlištních).

Bude-li rozhodnuto, že některé z těchto staveb budou realizovány jako součást sídliště, zahrnou se náklady do souhrnných nákladů sídliště a prostředky na ně se převedou před předložením návrhu plánu z ostatních investičních prostředků krajského národního výboru nebo jiného příslušného investora.

(8) Sídlištní celky, k jejichž realizaci je třeba kromě přípravy staveniště doby podstatně delší než tři roky, člení se na komplexní stavby schopné samostatného provozu, jejichž doba výstavby trvá zhruba 3 roky.

Článek 128

(1) Vyvolané investice^*) a investice a generální opravy potřebné k odstranění škod způsobených na existujících základních fondech plánují organizace, které budou mít ve správě základní fondy získané vyvolanými investicemi, popřípadě organizace, jejichž základní fondy byly zničeny nebo poškozeny. Dohodou může být stanoveno, že investice podle předchozí věty bude plánovat organizace, která je svou činností vyvolala.

(2) Včas před vypracováním návrhu plánu investiční výstavby je nutno vyjasnit potřebu vyvolaných a souvisících investic, jakož i investic a generálních oprav potřebných k odstranění škod na existujících základních fondech, a projednat jejich zajištění s těmi investory, kteří je budou v rámci svých plánů (a objemů investic) provádět.

(3) Stavby, které mají po svém dokončení sloužit více organizacím, se zahrnují plně do plánů hlavního investora. Pokud v takových případech dojde k dohodě o převodu investičních limitů pětiletého nebo prováděcího plánu od ostatních účastníků na hlavního investora, oznámí účastníci dohodu Státní plánovací komisi.

Článek 129

(1) Ústřední investoři projednají při vypracovávání pětiletého plánu stavby centrálně posuzované s příslušným ústředním orgánem odpovědným za celostátní proporcionální rozvoj daného oboru. Nedojde-li k dohodě, předloží k seznamu těchto staveb zdůvodnění návrhu jednotlivých staveb. Při vypracovávání prováděcích plánů projednají ústřední investoři obdobně i stavby, které sami posuzují. Pro projednání plánu krajských národních výborů s příslušnými odvětvovými ústředními orgány platí ustanovení části XXIV.

(2) Investoři projednají s dodavateli stavebních prací, strojů a zařízení požadované práce a dodávky po stránce věcné i časové a dohodnou objemy prací a dodávek minimálně v tomto rozsahu:

1. a) při přípravě pětiletého plánu:

   pro všechny rozestavěné stavby až do úplného jejich dokončení, pro hromadné položky dodávek strojů nezahrnutých do rozpočtů staveb, zejména ve stavebnictví, v dopravě a v zemědělství, pro nové jmenovité stavby a pro oborové a nejmenovité stavby centrálně posuzované, zahajované v letech 1966 a 1967,

1. b) při přípravě prováděcího plánu:

   pro všechny rozestavěné stavby až do úplného jejich dokončení (tj. odchylky od dohod uzavřených při přípravě pětiletého plánu v důsledku očekávaného splnění prací a dodávek v běžném roce, změn v projektech apod.), pro hromadné položky dodávek strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb, a na celou dobu výstavby pro všechny jmenovité, oborové a nejmenovité (kromě drobných podnikových a místních investic) stavby navrhované k zahájení v plánovaném roce; předběžně projednají i práce a dodávky na celou dobu výstavby pro jmenovité stavby a pro stavby centrálně posuzované, jejichž zahájení přichází v úvahu v následujícím roce. Ostatní práce a dodávky mohou být projednány v globálních položkách nebo samostatně později.

(3) Ústřední investoři při sestavování návrhu plánu prověřují, zda a jak byl návrh plánu na nižších stupních řízení projednán; projednávají s ústředními orgány dodavatelů věcné a časové rozpory v zabezpečení prací a dodávek pro jmenovité stavby, popřípadě i pro jiné položky plánu, které s ústředními orgány dodavatelů dohodnou (zejména hromadné položky strojů nezahrnutých do rozpočtů staveb pro dopravu a zemědělství). Zabezpečení prací a dodávek v roce 1966 pro stavby, které v roce 1965 schvalovala jmenovitě vláda, se projedná způsobem platným na rok 1965.

(4) Návrh plánu investiční výstavby musí být v souladu s ostatními částmi vlastního plánu příslušného orgánu (plánu výroby a jiných výkonů, plánu práce aj.). Spoluprací všech příslušných útvarů je nutno zabezpečit též všechny potřeby pro kapacity uváděné do provozu (včetně přípravy kádrů a plánu práce, materiálního zabezpečení výroby apod.).

(5) Jmenovité stavby a stavby posuzované podle čl. 125 odst. 3 mohou být do prováděcího plánu zařazeny jen tehdy, mají-li příslušnou projektovou a rozpočtovou dokumentaci podle předpisů Státní komise pro investiční výstavbu.

(6) Ústřední investoři zajistí, aby oborová ředitelství a ostatní organizace přímo řízené ústředními orgány předložily své návrhy plánu investiční výstavby příslušným krajským národním výborům a projednaly je s nimi, a po rozpisu plánu aby informovaly krajské národní výbory o svých plánech investiční výstavby.

Článek 130

(1) Seznam závazných úkolů plánu investiční výstavby je uveden v příloze.

(2) Kromě závazných úkolů plánu investiční výstavby budou stanovena vládou pravidla pro výpočet podílu z odpisů pro fond obnovy. Oborová ředitelství (po projednání s ústředními orgány) a krajské národní výbory rozhodnou o tom, jaká část fondu obnovy se bude realizovat v rámci podnikových investic a jaká část v rámci oborových investic.

Na základě toho stanoví oborová ředitelství a krajské národní výbory podnikům prostředky na podnikové investice (formou podílu z odpisů, absolutními částkami apod.) diferencovaně podle skutečných potřeb. Podniky mohou provádět podnikové investice v rozsahu odpovídajícím použití těchto prostředků a doplňkových finančních zdrojů vymezených vládní vyhláškou o plánovitém řízení národního hospodářství.

V závislosti na výši té části fondu obnovy, která se bude realizovat v rámci oborových investic, a na jejích změnách upraví oborová ředitelství a krajské národní výbory stanovený limit oborových investic (tj. při návrhu pětiletého plánu limit stanovený ve směrnicích, při návrhu prováděcího plánu limit stanovený v pětiletém plánu). Současně upraví i limit stavebních prací prováděných stavebními podniky pro jmenovité a oborové investice o stejné procento, o něž se mění součet celkového objemu jmenovitých investic a limitu oborových investic (tj. se zachováním stejného podílu dodavatelských stavebních prací z celkového objemu investic).

(3) V návrhu plánu na rok 1966 a v návrhu pětiletého plánu musí být dodržen celkový podíl investic na Slovensku (včetně podnikových investic) stanovený směrnicemi pro sestavení pětiletého plánu (usnesení vlády č. 175/1965).

(4) Ve výrobních hospodářských jednotkách, v nichž bude zřízen fond oprav slučující běžné, střední a generální opravy, převede se z fondu obnovy do fondu oprav část odpovídající přiměřenému podílu z odpisů na generální opravy. Pravidla pro tyto převody stanoví ústřední investoři (popřípadě oborová ředitelství).

(5) Ústřední investoři rozepíší plán investiční výstavby na podřízené podniky a organizace způsobem, který zajistí dodržení schválených ukazatelů (dodržení stanovených úkolů a nepřekročení limitů) státního plánu. Nové oborové a nejmenovité stavby, jejich posouzení si vyhradili ústřední investoři, nebo které podléhají centrálnímu posouzení Státní plánovací komise a Státní komise pro investiční výstavbu, nemohou být zahájeny, jestliže nebylo jejich zahájení povoleno. Povolení k zahájení jmenovitých staveb vydává v jednotlivých případech Státní komise pro investiční výstavbu podle zvláštních předpisů.

Článek 131

(1) Plán projektových prací zahrnuje projektovou dokumentaci pro investiční výstavbu, generální opravy a ostatní práce mající charakter projektových prací, včetně potřebných průzkumů.

(2) Návrh plánu předkládají všechny ústřední orgány a krajské národní výbory, a to ve funkci

1. a) ústředních investorů - odběratelů projektových prací,
2. b) nadřízených orgánů projektových organizací - dodavatelů projektových prací.

Podrobnosti jsou uvedeny ve formulářích a vysvětlivkách pro sestavení návrhu plánu projektových prací.

(3) Projektové práce provádějí v oboru působnosti ústředních orgánů a krajských národních výborů

1. a) projektové organizace, jejichž hlavním posláním je projektová činnost, ve funkci generálního projektanta,
2. b) ostatní organizace s jinou hlavní činností než projektovou (investoři a dodavatelé) v rozsahu svých oprávnění k výkonu funkce generálního projektanta.

(4) Plán projektových prací zahrnuje tyto práce:

1. a) projektovou dokumentaci pro investiční výstavbu: úvodní projekt, jednostupňový projekt, prováděcí projekty, včetně průzkumných prací k jednotlivým stupňům projektové dokumentace, autorský dozor a projektová dokumentace pro výstavbu prováděnou v zahraničí;
2. b) práce neinvestiční povahy:
   1. - rozvojové studie výstavby odvětví a oborů,
   2. - investiční studie,
   3. - územní plány (včetně územně technických podkladů a urbanistických soutěží),
   4. - typizační práce,
   5. - úkoly rozvoje vědy a techniky, normalizace, exerimentální studie apod.,
   6. - tvorba technicko-hospodářských ukazatelů,
   7. - hospodářsko-technické úpravy půdy pro JZD,
   8. - výstavy a veletrhy v zahraničí,
   9. - projektové soutěže,
   10. - projekty pro vývoz,
   11. - technická pomoc a ostatní práce neinvestiční povahy (kromě tzv. vícetisků).

   Pojem a rozsah projektových prací (včetně prací s nimi souvisejících) jsou vymezeny zejména v předpisech Státní komise pro investiční výstavbu o vztazích v přípravě staveb a o dokumentaci staveb, v předpisech o územním plánování apod.

Článek 132

(1) Pětiletý plán projektových prací obsahuje propočet potřeby projektových kapacit a nároků na přípravu investiční výstavby ve vazbě na pětiletý plán investic.

(2) Prováděcí plán projektových prací zahrnuje prostředky na úhradu dokončených projektových prací v souladu s jejich kapacitním zajištěním a ve vazbě na plán investiční výstavby. Jmenovitá část prováděcího plánu konkretizuje úkoly pro zpracování projektové dokumentace jmenovitých a oborových (nejmenovitých) centrálně posuzovaných staveb. Přitom plánem se přednostně zajišťují projekty pro jmenovité stavby, včetně potřebných poddodávek.

(3) K zvýšení technickoekonomické úrovně projektovaných staveb a hospodárné využití projektových kapacit je nezbytné, aby projektové dokumentaci pro rozhodující stavby předcházelo zpracování rozvojových a investičních studií.

Článek 133

(1) Hodnotu dokončených prací tvoří všechny práce provedené od jejich započetí do dokončení (včetně případných poddodávek), které budou vypracovány komplexně, v rozsahu stanoveném platnými předpisy a podle uzavřené hospodářské smlouvy a které budou odevzdány a vyfakturovány odběrateli.

(2) Zdroje a způsob financování dokončených projektových prací jsou uvedeny v předpisech o financování reprodukce základních prostředků.

(3) Při sestavování návrhu plánu projednají objednatelé s dodavateli projektových prací vypracování potřebné projektové dokumentace a lhůty pro její dokončení v souladu s termíny plánovaného zahájení výstavby.

Rozhodující podmínkou pro zařazení akce do prováděcího plánu projektových prací k dokončení v běžném roce je schválený investiční úkol.

(4) Pokud nedojde k dohodě, platí lhůty pro předávání přípravné a projektové dokumentace stanovené v předpisech Státní komise pro investiční výstavbu o vztazích v přípravě staveb a o dokumentaci staveb.

Investoři umožní včasným předáváním výchozích podkladů rovnoměrné rozdělení prací v projektových organizacích.

(5) Veškeré hodnotové ukazatele jsou podkladové a musí souhlasit s údaji finančního plánu a rozpočtu podle směrnic ministerstva financí.

Článek 134

(1) V pětiletém plánu projektových prací nejsou stanoveny žádné závazné úkoly.

(2) V prováděcím plánu projektových prací jsou závazně stanoveny úkoly uvedené v seznamu v příloze.

Článek 135

Objemy pro typizační práce, studie experimentálních staveb a tvorbou THÚ, zahrnuté do příslušných částí plánu projektových prací, musí být v souladu s hodnotami uvedenými v těchto plánech sestavovaných podle samostatných metodických pokynů Státní komise pro investiční výstavbu.

Článek 136

Dodavatelé jsou povinni přednostně spolupracovat při vypracovávání a projednávání projektové, popř. přípravné dokumentace staveb uvedených v prováděcím plánu projektových prací v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy Státní komise pro investiční výstavbu o vztazích a přípravě staveb a o dokumentaci staveb.

Článek 137

(1) Cílem plánu práce je zabezpečit optimální průběh reprodukce pracovních sil a zdravý mzdový vývoj podle potřeb rozvoje národního hospodářství, zejména pomocí nástrojů nepřímého řízení, jimiž se má v oblasti ekonomické a finanční politiky, v oblasti organizace náboru apod. dosáhnout toho, aby reprodukce pracovních sil a mzdový vývoj probíhaly v souladu s potřebami společnosti.

(2) Splnění těchto cílů vyžaduje podstatně prohloubit při pracích na plánu rozborovou činnost, zaměřit ji na co nejvyšší úsporu pracovních sil a tím na růst společenské produktivity práce.

Článek 138

Návrh plánu práce předkládají všechny ústřední orgány a krajské národní výbory za veškeré organizace socialistického sektoru jim podléhající (bez JZD). Ústřední orgány předkládají návrhy za ČSSR celkem a z toho v územním průřezu za Slovensko. Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí, Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky a s příslušnými orgány stanoví, které organizace předkládají návrh plánu prostřednictvím ministerstva financí, popř. může vyloučit některé organizace výjimečně z povinnosti předkládat návrh plánu.

Článek 139

Obsah plánu práce

(1) Plán práce obsahuje tyto části:

1. a) plán počtu pracovníků a mezd,
2. b) plán náboru pracovních sil,
3. c) plán kádrů.

(2) Plán počtu pracovníků a mezd vyjadřuje potřebu počtu pracovníků a prostředků na jejich odměňování a sestavuje se na podkladě rozborů zajištění růstu produktivity práce a propočtů mzdového vývoje v návaznosti na nástroje nepřímého řízení. Návrh se zpracovává za předpokladu pracovní doby platné ve výchozím roce. (Prováděcí plán na rok 1966 a čtvrtý pětiletý plán se vypracovávají na základě pracovní doby platné v roce 1965.) Propočet vlivu zkrácení pracovní doby na plán práce a mezd se zpracovává zvlášť.

(3) Plán náboru pracovních sil vychází z krajských bilancí pracovních sil sestavovaných na základě krajských průřezů plánu práce a obsahuje plán náboru prováděného národními výbory. Krajské bilance pracovních sil jsou též podkladem pro stanovení koncepcí hospodářského rozvoje v krajích.

(4) Plán kádrů obsahuje plán přípravy kvalifikovaných dělníků spolu s bilancemi rozdělení dorostu podle krajů a plán přípravy odborníků ze škol.

Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků a bilance rozdělení dorostu se zpracovávají v prováděcím plánu v časovém předstihu před ostatními částmi plánu.

(5) Návrhy plánu počtu pracovníků a mezd v rozpočtových organizacích musí být ve shodě s návrhy státního rozpočtu. K zajištění srovnatelnosti se v plánu uvádějí rozpočtové organizace zpravidla v obdobném členění jako v návrhu státního rozpočtu.

Článek 140

Produktivita práce

(1) Produktivita práce ovlivňuje rozhodujícím způsobem rozvoj celého národního hospodářství. Proto je nutno v plánu zabezpečovat její co nejvyšší růst.

(2) Produktivita práce se v návrhu plánu uvede jako průměrný roční výkon na jednoho pracovníka; vyjádří se ve stejných měrných jednotkách jako objem výroby, a to v peněžním vyjádření i v příslušných odvětvových ukazatelích. Objemy výroby, na jejichž základě se vypočítává tempo růstu produktivity práce, musí být uvedeny ve srovnatelných hodnotách a ve srovnatelné organizaci.

(3) Povinnost ústředních orgánů a krajských národních výborů učinit všechna opatření potřebná k podstatnému zlepšení metod měření produktivity práce stanoví usnesení vlády č. 220/1963, o zásadách postupu při zlepšování metod měření produktivity práce.

(4) Pokyny pro zpracování rozborů zdrojů růstu produktivity práce jsou uvedeny v části I.

Článek 141

(1) Počet pracovníků se plánuje na základě předpokládaného růstu objemu produkce a růstu produktivity práce a v nevýrobních odvětvích v souladu s objemem výkonů a se zlepšeným využitím pracovních sil. Plány počtu pracovníků je nutno navrhovat s náležitým zřetelem k tomu, že zdroje pracovních sil jsou mimořádně omezené.

(2) Počet pracovníků se plánuje jako průměrný evidenční počet za rok celkem. Růst počtu pracovníků v průběhu roku musí být reálný z hlediska náboru pracovníků. S výjimkou sezónních kampaňových prací nelze soustřeďovat nábor na konec roku, aby bylo dosaženo vyššího konečného stavu.

(3) Průměrným evidenčním počtem dělníků a ostatních kategorií pracovníků se rozumí ve většině organizací počet fyzických osob. V hospodářských organizacích je možno na základě písemné dohody příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí a s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky plánovat počty pracovníků v přepočtených stavech. Ve všech rozpočtových organizacích se plánují přepočtené stavy pracovníků.

(4) Ve všech organizacích je nutno podle potřeb dané oblasti přijímat do zaměstnání další ženy a osoby se změněnou pracovní schopností na zkrácenou pracovní dobu. Ke zvýšení jejich počtu je nutno přihlížet při hodnocení plnění a překračování počtu pracovníků.

(5) Jestliže se počet osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu zvýší v plánovaném roce proti skutečnosti předchozího roku, může být povoleno překročení plánovaného počtu pracovníků, a to v rozsahu, který odpovídá odchylce v pracovním úvazku navíc přijímaných osob na zkrácenou pracovní dobu proti normální pracovní době. (Například: podnik zaměstnával v roce 1965 celkem 15 osob na poloviční pracovní dobu. V roce 1966 bude zaměstnávat 35 takových pracovníků. Přijal tedy 20 pracovníků s poloviční pracovní dobou navíc a plán počtu pracovníků může překročit o 10 osob, aby nahradil ztrátu poloviny pracovního úvazku u 20 nových pracovníků.)

(6) Při větších změnách ve vývoji struktury pracovníků předkládají ústřední orgány jako součást návrhu pětiletého plánu studie, ve kterých provedou rozbor struktury pracovníků, zejména ve vztahu k růstu výroby a dále v důsledku změn v technice a technologii výroby, v organizaci výroby a práce, v mechanizaci a automatizaci administrativních prací atd. Rozbor bude proveden podle specifických podmínek každého resortu a podle dostupných podkladů.

Odvětvové ústřední orgány vypracují studii i za část svého odvětví, která náleží do hospodářství řízeného národními výbory.

Článek 142

(1) V období prací na návrhu plánu zajistí ústřední orgány, aby potřeba pracovníků byla před předložením návrhu nadřízenému orgánu zodpovědně projednána a zásadně dohodnuta mezi navrhujícími podniky, orgány a organizacemi a příslušnými krajskými národními výbory.

Nepodaří-li se ve výjimečných případech dosáhnout dohody, sdělí krajské národní výbory se zřetelem na další možnosti zvyšování zaměstnanosti na území kraje, popř. okresu, své připomínky podnikům, které je musí předat nadřízeným orgánům zároveň se svým návrhem plánu; v závažných případech sdělí krajské národní výbory své připomínky také přímo ústředním orgánům, které jsou povinny je s nimi projednat.

(2) Ústřední orgány zajišťují, aby rozpis plánu počtu pracovníků na podniky a organizace byl s krajskými národními výbory rovněž dohodnut a aby plánovaná potřeba pracovníků jednotlivých podniků a závodů, jakož i změny v rozpisech plánu počtu pracovníků (včetně uvolňování z rezervy plánu) uskutečněné v průběhu roku, byly předem dohodnuty s krajskými národními výbory. Eventuální rozpory budou předloženy k rozhodnutí vládě.

(3) Krajské národní výbory při posuzování požadavků podniků (závodů) na pracovní síly vycházejí z výhledových bilancí pracovních zdrojů a z koncepce rozvoje hospodářství na území kraje. Musí přitom vzít v úvahu mezikrajový pohyb pracovních sil podle dlouhodobého výhledu, potřebu pracovních sil pro nově budované a rozvojové závody na území kraje, pro rozvoj odvětví služeb a nesmí připustit oslabování zemědělské výrobní základny odlivem pracovních sil.

Článek 143

Plán mezd

(1) V organizacích, kde bude uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku, zahrnuje fond pracujících:

1. - prostředky na mzdy za individuální výsledky práce, včetně ostatních osobních nákladů,
2. - prostředky na podíly na celkových hospodářských výsledcích práce podniku.

(2) V soustavě hmotné zainteresovanosti na hrubém důchodu obsahuje fond pracujících část vlastních prostředků, které podniku zůstanou z vytvořeného hrubého důchodu po provedení příslušných odvodů a úhrad.

Mzdový vývoj je nutno plánovat v rámci možností daných vývojem prostředků hrubého důchodu v souladu s mzdově politickými předpisy, a to tak, aby růst mezd za individuální výsledky práce zabezpečoval především žádoucí mzdovou diferenciaci a aby zvýšení průměrných výdělků záviselo z převážné části na růstu podílu celkových hospodářských výsledků organizací.

(3) V soustavě hmotné zainteresovanosti na zisku tvoří prostředky fondu pracujících dva fondy s oddělenou tvorbou prostředků, a to základní mzdový fond (včetně ostatních osobních nákladů) a fond odměn.

Základní mzdový fond se v plánu zásadně stanoví relativním ukazatelem k předpokládanému objemu výroby, vyjádřenému dostatečně přesnou metodou, popř. v hodnotovém ukazateli. Při zvýšení nebo snížení předpokládaného objemu výroby se základní mzdový fond přiměřeně upraví pomocí koeficientu pro jeho čerpání.

(4) V hospodářských organizacích, kde nebude uplatněna komplexní hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo zisku a v ostatních organizacích se plánem stanoví celkový mzdový fond (v dosavadní struktuře, včetně prémiového fondu plánovaného dosud samostatně, a včetně části osobních výdajů, mimo mzdový fond, připadající na ostatní osobní náklady). Ústřední orgány (KNV) mohou vyčlenit podle potřeby z celkového mzdového fondu příslušnou část připadající na odměny za celoroční výsledky hospodaření a upravit tvorbu těchto prostředků.

(5) Ústřední orgány, krajské národní výbory a ostatní řídící orgány sledují, kontrolují a analyzují mzdový vývoj v podřízených organizacích. Dodržení žádoucích mzdových proporcí zabezpečují vhodnými nástroji nepřímého řízení (cenová opatření, dodatkové odvody apod.).

Článek 144

Zkrácení pracovní doby

(1) Zároveň s návrhem plánu vypracují ústřední orgány koncepci zkracování pracovní doby ve svých odvětvích a předloží rozbor vlivu předpokládaného zkrácení pracovní doby na plán práce a navazující části plánu. V rozboru navrhnou vhodné provozní režimy a opatření, aby úbytek fondu pracovní doby byl v zásadě plně uhrazen mobilizací vnitřních zdrojů bez vlivu na výrobní úkoly a kvalitu výrobků, bez zvýšení rozsahu přesčasové práce, bez požadavků na další investice a bez zhoršení sjednaného odběrového diagramu elektrické energie a rovnoměrnosti nakládky a vykládky železniční dopravy.

(2) Odvětvové ústřední orgány vypracují koncepci zkracování pracovní doby i za příslušné části hospodářství řízeného národními výbory.

Článek 145

Krajské (okresní) bilance pracovních sil

(1) K plánovitému rozmisťování pracovních sil vypracovávají krajské národní výbory pětileté krajské bilance pracovních sil, které jsou zároveň jedním z východisek pro celou koncepci perspektivního rozvoje hospodářství v krajích. Bilance pracovních sil se zpracovávají též za jednotlivé okresy. Aby bylo možno využít těchto bilancí v co nejširší míře ke koncepčnímu řešení rozvoje výrobních sil v krajích, sestavují se na dvě až čtyři výhledová pětiletá období.

(2) Při sestavování výhledových krajských (okresních) bilancí vycházejí národní výbory z předpokládaného rozvoje hospodářství na území kraje (okresu) a zabezpečují, aby tyto bilance vymezily zdroje pracovních sil s největší možnou přesností a přispěly i k optimálnímu využití přírodních a ekonomických podmínek v krajích (okresech) a aby již od začátku prací na plánu bylo rozmístění výrobních sil řešeno ve vztahu k rozmístění zdrojů pracovních sil. Krajské (okresní) bilance proto vycházejí z rozboru souvislostí, které ovlivňují skutečnou zaměstnanost (životní úroveň, délka pracovní doby, rozvoj zařízení pro péči o děti a mládež, množství a vlastnosti pracovních příležitostí, podmínky pro přesídlení pracovníků atd.).

(3) Ústřední orgány a krajské národní výbory při sestavování koncepcí rozvoje hospodářství dbají zejména, aby rozvoj dosavadních a budování nových závodů byl v souladu se zdroji pracovních sil v příslušných oblastech.

(4) Obdobný význam pro zabezpečení souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil a stanovení mezikrajských náborových úkolů v prováděcích plánech mají roční krajské bilance pracovních sil.

(5) Krajské národní výbory zpracovávají návrhy uvedených krajských bilancí v období prací na návrhu plánu. Na jejich podkladě Státní plánovací komise předkládá vládě v návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství návrhy nezbytných mezikrajských přesunů pracovníků.

Po rozpisu plánu na podniky a organizace zpracovávají krajské národní výbory konečné bilance pracovních sil. Tyto bilance jsou v prováděcím plánu podkladem pro nábor a rozmisťování pracovních sil na území příslušných krajů.

Článek 146

Krajské průřezy plánu počtu pracovníků a mezd

Krajské a okresní národní výbory řídí ve svých obvodech rozmísťování pracovních sil v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství. Důležitým prostředkem k tomu je prověřování územního rozložení potřeby a zdropů pracovních sil.

K tomu účelu předkládají oborová ředitelství nebo podniky a jiné organizace nebo přímo ústřední orgány krajským národním výborům v důsledném územním průřezu potřebné podklady, a to jak v období vypracování návrhu plánu, tak i po rozpisu plánu na podniky a organizace. V období rozpisu plánu zasílají podniky opis za jednotlivé závody též příslušným okresním národním výborům.

Článek 147

Nábor pracovních sil

(1) Podle zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, je získání potřebného počtu pracovníků především úkolem podniků a závodů, které jsou také povinny vytvářet podmínky pro stálost pracovních poměrů.

(2) Výjimečně plánují nábor pracovníků národní výbory

1. a) pro podniky a závody v krajích, v nichž je trvalý nedostatek pracovních sil; rozsah těchto mezikrajských převodů stanoví pro vybraná nejdůležitější odvětví a pro nedostatkové oblasti vláda ve státním plánu (státní plán náboru pracovních sil);
2. b) pro nejdůležitější podniky a závody v kraji; počty pracovníků, které mají okresní národní výbory za úkol získat ze zdrojů pracovních sil v rámci kraje, stanoví rady krajských národních výborů (krajské plány náboru pracovních sil).

(3) Podklady pro vypracování návrhu státního plánu náboru pracovních sil poskytují jednak podniky, které požadují pracovníky, jednak příslušné ústřední orgány. Krajské národní výbory posoudí požadavky podniků z hlediska situace ve zdrojích pracovních sil a naléhavosti potřeby, projednají je s navrhujícími podniky a předloží Státní plánovací komisi návrh plánu spolu s návrhem krajské bilance pracovních sil.

Článek 148

Plán přípravy kvalifikovaných dělníků

(1) Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků předkládají ústřední orgány a krajské národní výbory, které požadují učně. Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vychází z perspektivního rozvoje jednotlivých závodů a oborů a musí být v souladu s plánem náboru učňů v oblastním rozložení.

(2) Podniky uplatňující potřebu učňů na okresních národních výborech příslušných podle sídla jednotlivých závodů (provozoven) své požadavky uvádějí v rozdělení podle pohlaví a podle učebních oborů. Reálnost požadovaného počtu učňů zdůvodňují předpokládanou doplňkovou potřebou kvalifikovaných pracovníků v členění na náhradu přirozeného úbytku a na zvýšení stavu pracovníků. Požadavky na počet nově přijímaných učňů musí být s národními výbory dohodnuty. Nedojde-li k dohodě, řeší sporné případy nadřízené orgány (oborová ředitelství nebo ústřední orgány a krajské národní výbory, výjimečně Státní plánovací komise).

(3) Obdobně podle odstavce 2 uplatňují podniky požadavky na dorost na pracovní místa pro pomocné a méně kvalifikované práce.

(4) Pro požadované počty nově přijímaných učňů musí být zajištěna výchova v plné míře, a to jak v odborném výcviku a v teoretickém vyučování všeobecně vzdělávacím a odborným předmětům, tak i v materiálním a kádrovém zabezpečení. Z hlediska místního rozložení potřeb a zdrojů mládeže musí se při stanovení počtu učňů a popřípadě mladistvých na pracovní místa přihlížet i k možnosti ubytovací kapacity v internátech.

(5) Podniky a závody, které plánují v některých oborech menší počty učňů a které proto nemohou poskytnout samy učňům kvalitní výchovu, sjednávají o výchově těchto učňů smlouvy se závody, které mají odborná učiliště nebo učňovská střediska pro výchovu v příslušných učebních oborech (např. výuka kuchařů pro závodní a školní kuchyně apod.).

(6) Krajské národní výbory vypracovávají a předkládají návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků pro hospodářství národních výborů v členění podle jednotlivých odvětví.

(7) Krajské národní výbory vypracovávají a předkládají dále návrh bilance rozdělení dorostu v kraji a návrh plánu náboru dorostu do učebních a pracovních míst v členění podle jednotlivých resortů. Návrh bilance rozdělení dorostu musí vycházet z potřeb zabezpečení reprodukce pracovních sil jednotlivých kategorií a tuto potřebu musí zabezpečovat jak co do počtu mladistvých, tak i co do kvalifikační struktury.

(8) Krajské národní výbory předkládají v návrhu bilance rozdělení dorostu též návrhy mezikrajských přesunů dorostu, nutných ke krytí potřeb podniků v kraji. V bilanci se však uvádějí jen přesuny dohodnuté vzájemně mezi jednotlivými krajskými národními výbory.

Článek 149

(1) Plán potřeby odborníků je výsledným požadavkem celkové potřeby vyplývající z rozvoje odvětví, ze zlepšování kvalifikační struktury i z uvažovaného přirozeného úbytku. Úzce navazuje na plán počtu pracovníků, zejména v závislosti na celkovém růstu počtu technickohospodářských pracovníků a na jejich kvalifikační skladbě podle požadovaných stupňů vzdělání stanovených příslušnými mzdovými, platovými nebo jinými předpisy. Také zavádění nové techniky, zejména složitých, programově řízených strojů a zařízení, ovlivňuje potřebu absolventů, zvláště odborných škol, a potřebu vyšší kvalifikace i u dělníků ve vyšších třídách tarifně kvalifikačních katalogů, zejména u údržbářů, seřizovačů, montérů atd.

(2) Před sestavením návrhu plánu vypracovávají ústřední orgány, krajské národní výbory, výrobní hospodářské jednotky a organizace studie o vývoji struktury pracovníků podle kvalifikace.

Ústřední orgány a krajské národní výbory vytvářejí pro stanovení výhledové potřeby odborníků na základě uvedených studií metodické předpoklady, a to především tím, že podle potřeby prověřují stanovenou nomenklaturu funkcí s určením stupně požadovaného vzdělání a stanoví optimální podíly odborníků s vysokoškolským, středním odborným a odborným vzděláním ve vztahu k počtu dělníků v jednotlivých typech závodů nebo stanoví potřebu odborníků ve vztahu k objemu a struktuře výroby apod.

Článek 150

(1) Při vypracování návrhů plánu potřeby absolventů vysokých škol a středních odborných škol ústřední orgány, krajské národní výbory a výrobní hospodářské jednotky

1. a) přihlížejí k dlouhodobé potřebě odborníků v souvislosti s dlouhodobým rozvojem oborů; vycházejí přitom z koncepce stanovené dlouhodobým výhledem a pětiletým plánem;
2. b) řídí se výsledky rozborů plánovaného roku z hlediska současné věkové a kvalifikační struktury, přirozeného úbytku, celkové doplňkové potřeby, jakož i z hlediska zlepšení kvalifikačního složení pracovníků, uvádění nových kapacit do provozu, růstu výroby, produktivity práce, technické úrovně výroby, rozvoje vědy a výzkumu, rozvoje služeb a plánu počtu pracovníků;
3. c) berou v úvahu i počty vlastních pracovníků, kteří absolvují vysoké nebo střední odborné školy ve studiu pracujících při zaměstnání, popř. absolventů vyslaných do denního studia na krajská nebo závodní stipendia.

(2) Ústřední orgány a krajské národní výbory předkládají návrhy plánů v příslušných skupinách oborů též ministerstvům zemědělství, lesního a vodního hospodářství, zdravotnictví, školství a kultury.

(3) Ústřední orgány a krajské národní výbory

1. a) oznamují po schválení plánu vládou rozpis pracovišť pro přidělené absolventy ministerstvu školství a kultury a pokud jde o skupinu oborů - zemědělství a lesnictví - ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství;
2. b) předkládají do jednoho měsíce po schválení plánu vládou své požadavky na přijímání posluchačů (žáků) do prvních ročníků vysokých a středních odborných škol v členění podle oborů a podle krajů ministerstvu školství a kultury, a pokud jde o skupinu oborů zemědělství a lesnictví - ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(4) K zajištění přehledu o stavu a potřebách kádrů ze škol v rámci jednotlivých krajů a k postupnému vytvoření předpokladů pro krajské plánování výkonů škol předkládají podniky, závody a organizace návrhy plánu kádrů též krajskému národnímu výboru příslušnému podle sídla podniku (závodu, organizace).

Článek 151

Úkol a povaha finančního plánu, plánu nákladů a plánu hrubého důchodu

(1) Finanční plán, plán nákladů a plán hrubého důchodu na pětileté období (dále jen pětiletý finanční plán) je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství; ovlivňuje jej z hlediska hodnotových vztahů a obsahuje konkretizaci vztahů mezi ekonomickými nástroji a ostatními částmi plánu. Jeho struktura je uspořádána tak, aby tyto vztahy číselně kvantifikoval a vyjádřil jejich ekonomický efekt.

(2) Pětiletý finanční plán vyjadřuje konkrétní způsoby financování pouze v rozsahu, který vyplývá z uplatnění ekonomických nástrojů a pravidel hmotné zainteresovanosti.

Článek 152

Plánující orgány

(1) Návrh pětiletého finančního plánu předkládají ústřední orgány a krajské národní výbory Státní plánovací komisi a ministerstvu financí (dvojmo) a Státní bance československé (v jednom vyhotovení). Výtah z údajů finančních plánů týkajících se rozvoje vědy a techniky předkládají Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(2) Oborová ředitelství (a jim na roveň postavené orgány) předkládají Slovenské plánovací komisi návrh pětiletého finančního plánu v souhrnu za podniky, které mají sídlo na Slovensku, bez ohledu na to, zda jsou řízeny oborovým ředitelstvím se sídlem v českých krajích nebo na Slovensku. Do těchto souhrnů se nezařazují závody se sídlem na Slovensku, řízené podniky se sídlem v českých krajích. Výtah z údajů finančních plánů týkajících se rozvoje vědy a techniky se předkládá Slovenské komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

Článek 153

Obsah pětiletého finančního plánu

(1) Pětiletý finanční plán zahrnuje plány těchto organizací:

1. a) státních hospodářských organizací,
2. b) rozpočtových organizací, zvláštních rozpočtových organizací a organizací peněžnictví a pojišťovnictví,
3. c) družstev (výrobních a spotřebních družstev, jednotných zemědělských družstev),
4. d) státních a společenských příspěvkových organizací.

(2) Pětiletý finanční plán sestává z:

1. a) finanční bilance (přehledu zdrojů a potřeb ve vztahu ke společnosti),
2. b) plánu nákladů a plánu tvorby hrubého důchodu (zisku),
3. c) plánu rozdělení hrubého důchodu (zisku),
4. d) plánu tvorby a použití fondů vytvářených z hrubého důchodu (ze zisku),
5. e) plánu oběžných prostředků,
6. f) plánu odpisů,
7. g) plánu ostatních zdrojů a potřeb,
8. h) finančních plánů v oblasti nevýrobní sféry.

Článek 154

Finanční bilance (přehled zdrojů a potřeb ve vztahu ke společnosti)

(1) Uspořádání finanční bilance je v pětiletém finančním plánu přizpůsobeno hledisku a potřebám souhrnných národohospodářských bilancí. Jednotlivé druhy finančních zdrojů a finanční potřeby jsou uváděny bez rozvedení na konkrétní formy financování (státní rozpočet, úvěrová soustava).

(2) Saldo finanční bilance umožňuje posoudit výslednou úroveň hospodaření srovnáním nároků na společnost (investice, technický rozvoj, zásoby aj.) s tvorbou finančních zdrojů (zisk, daň z obratu, odpisy aj.).

Článek 155

Plán nákladů a plán tvorby hrubého důchodu (zisku)

(1) Plány nákladů a plány tvorby hrubého důchodu (zisku) jsou základním propočtovým podkladem soustavy hmotné zainteresovanosti na hrubém důchodu (zisku).

Plán nákladů vyjadřuje úroveň nákladů na výrobu a oběh v jednotlivých odvětvích a je podkladem pro sestavování bilance národního hospodářství.
V plánu nákladů je uplatněna forma jednotné klasifikace nákladů a výnosů pro všechna odvětví bez ohledu na způsob hmotné zainteresovanosti. Odvětvová diferenciace u jednotlivých nákladových nebo výnosových druhů může být uplatněna po projednání se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí.

(2) Jednotlivé položky plánu nákladů vyjadřují údaje za celý podnik, tj. bez členění na hlavní činnost, vedlejší činnost, přidružené hospodářství a vědeckovýzkumnou základnu. V nákladových položkách jsou obsaženy i náklady na investice a generální opravy a účelově financované potřeby, pokud jsou provedeny ve vlastní režii.

(3) Celkové výnosy se skládají z tržeb realizace hlavní činnosti, realizace ostatních činností a ostatních výnosů, včetně výkonů ve vlastní režii hrazených z fondů a účelového financování, jakož i aktivace investic a generálních oprav.

(4) Plán nákladů a tvorby hrubého důchodu (zisku) se předkládá také v členění podle odvětvové příslušnosti podniků (např. za průmyslové podniky, stavební organizace aj.) ve vybraných položkách.

(5) Plán nákladů za výrobní hospodářské jednotky a ústřední orgány se dokládá rozborem nákladů, ve kterém se vyčíslí vliv strukturálních změn ve výrobní spotřebě se zaměřením na:

1. - vliv struktury výkonů (nerovnoměrný růst jednotlivých oborů nebo výrobků),
2. - vliv změn struktury výkonů z hlediska zvýšení technické úrovně a kvality výroby,
3. - přínos nově budovaných a rekonstruovaných závodů a podniků,
4. - vliv likvidace neefektivních provozoven.

Zaměření rozboru se upřesní (popř. doplní) podle konkrétních podmínek jednotlivých odvětví po dohodě se Státní plánovací komisí.

(6) Plán nákladů a tvorby hrubého důchodu (zisku) se dokládá podle dohody příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí vybranými ukazateli podle oborových ředitelství.

Článek 156

Plán rozdělení hrubého důchodu (zisku)

(1) Plán rozdělení hrubého důchodu (zisku) vyčísluje:

1. a) odvody z hrubého důchodu (ze zisku) do státního rozpočtu a příděly do povinně vytvářených účelových fondů na podkladě stanovených sazeb,
2. b) použití zůstatku hrubého důchodu (zisku) na jednotlivé potřeby (investice, fond pracujících apod.) po úhradě odvodů a přídělů do fondů.

(2) Vyčíslení jednotlivých složek odvodů, přídělů a použití hrubého důchodu (zisku) se provádí podle příslušných předpisů.

(3) Plán rozdělení hrubého důchodu (zisku) navazuje na ostatní části pětiletého finančního plánu. Z plánu nákladů přebírá tvorbu hrubého důchodu (zisku), z plánu odpisů odvod ze základních fondů a z plánu oběžných prostředků úroky z úvěrů na oběžné prostředky.

(4) Plán rozdělení hrubého důchodu (zisku) se předkládá v dohodě příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí také podle oborových ředitelství.

Článek 157

Plán tvorby a použití fondů

(1) Plány tvorby a použití fondů vytvářených z hrubého důchodu (ze zisku) slouží ve finančním plánu k informaci o používání zdrojů fondů.

V pětiletém plánu se předkládá pouze plán tvorby a použití fondu obnovy, který je podkladem současně pro finanční plán i pro plán investiční výstavby.

Článek 158

Plán oběžných prostředků

Plán oběžných prostředků podává přehled o vývoji zásob, popř. oběžných prostředků. Slouží též k propočtu úroků a úvěrů.

Článek 159

Plán odpisů

Plán odpisů podává přehled o stavu a změnách odpisovaných základních fondů a základních fondů, na které se vztahuje povinnost odvodu ze základních fondů. Slouží k propočtu odpisů a odvodů ze základních fondů.

Článek 160

Finanční plán nevýrobní sféry

Finanční plány v oblasti nevýrobní sféry poskytují podklady pro posouzení rozvoje nevýrobních odvětví a umožňují aktivní ovlivnění tohoto rozvoje v souladu s rozvojem ostatních úseků národního hospodářství. Obsahují vyčíslení potřeb nevýrobních odvětví a závazné úkoly a orientační ukazatele rozvoje některých úseků nevýrobní sféry.

Článek 161

Účast orgánů

(1) Na vypracování návrhu pětiletého finančního plánu a na nejúčinnějším zaměření ekonomických nástrojů řízení k vyváženému působení celé soustavy plánovitého řízení se na všech stupních řízení podílejí plánovací a finanční útvary. Pětiletý finanční plán se opírá o rozbory ze všech ostatních částí plánů, které tvoří zdůvodnění kvalitativní stránky plánu.

(2) Návrhy pětiletých finančních plánů projednává s ústředními plánujícími orgány Státní plánovací komise, a to komplexně s ostatními částmi státního plánu ve spolupráci s ministerstvem financí a Státní bankou československou a s dalšími objektivními orgány, včetně Slovenské plánovací komise.

Článek 162

Úloha plánování cen

(1) Plánování cen je nedílnou součástí plánu rozvoje národního hospodářství vytvářející předpoklady

1. a) pro provádění rozborů ekonomické efektivnosti struktury výroby a spotřeby, investic, technického rozvoje a zahraničního obchodu,
2. b) pro zajištění nutných vazeb mezi společensky odůvodněným vývojem cen a hmotnou zainteresovaností, zejména vývojem nákladů, mezd a odvodů z hrubého důchodu (zisku).

(2) Plán cen se sestavuje v souladu s postupem vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství tak, aby ceny působily na jeho optimální rozvoj.

(3) Dlouhodobé plánování vývoje cen je programem pro provádění cenové politiky, zejména změn cen v průběhu plánovacího období.

Článek 163

Obsah plánu a metody plánování cen

(1) Předmětem plánování cen je

1. a) stanovení vývoje vnitřních cen, jejich úrovně a vzájemných relací,
2. b) úvaha o vývoji světových cen (cen základních trhů, cen docilovaných v zahraničním obchodě).

(2) Plán vývoje cen vychází z úrovně cen výchozího období a z předpokládaného

1. a) vývoje nákladů na výrobu, odpovídajících optimálnímu vývoji jednotlivých odvětví,
2. b) vývoje vztahu mezi nabídkou a poptávkou, přičemž změny cen je možno provádět pouze při dlouhodobějších změnách podmínek výroby a spotřeby s výjimkou sezónních cen,
3. c) společenského preferování důležitých, zejména technicky progresivních výrobků s velkými možnostmi rozvoje, výrobků důležitých z hlediska kulturní a sociální politiky apod., jakož i dostatečného preferování kvality výrobků v ceně,
4. d) vývoje světových cen, které musí vykonávat tlak na strukturu výroby (vyloučení neefektivních výrob) i na snižování nákladů,
5. e) vývoje hrubého důchodu (zisku), odvodů a úroků z výrobních fondů, z hrubého důchodu, poskytovaných dotací, rozdílového ukazatele zahraničního obchodu i jiných ekonomických nástrojů řízení,
6. f) ekonomicky odůvodněné koncepce vývoje daně z obratu a postupného odstraňování její velké diferenciace,
7. g) vývoje odbytového a obchodního rozpětí.

(3) Plán vývoje cen sestavují ústřední orgány v členění podle

1. a) jednotlivých odvětví, oborů, popř. skupin výrobků,
2. b) nejdůležitějších surovin a vybraných výrobků, u nichž určením vývoje cen je možno zásadně ovlivnit hlediska efektivnosti a vyjádřit základní směry národohospodářského plánu, a které významným způsobem ovlivňují náklady výroby, vývozu, popř. životní náklady obyvatelstva.

Článek 164

Postup při sestavování pětiletého plánu vývoje cen

(1) V prvé etapě sestavování pětiletého plánu Státní plánovací komise ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány stanoví orientační indexy změn cen jednotlivých odvětví a oborů a vypracovává základní úvahu o vývoji tuzemských a světových cen nejdůležitějších surovin a materiálů (podle stanovené nomenklatury), která v době prací na plánu slouží především k posouzení efektivnosti navržených opatření a k zajištění výběru optimální varianty dílčích řešení v celém postupu sestavování pětiletého plánu na podnicích.

(2) Plány vývoje cen se sestavují na úrovni jednotlivých ústředních orgánů a oborových ředitelství pro výrobky jimi vyráběné. Přitom tyto plány vycházejí ze základní úvahy vypracované Státní plánovací komisí a slouží k jejímu zpřesnění a k posuzování efektivnosti struktury výroby a ostatních základních předpokladů plánu rozvoje odvětví a oborů.

(3) Konečné znění souhrnného plánu vývoje cen zpracovává Státní plánovací komise jako součást návrhu pětiletého plánu předkládaného vládě. Údaje pětiletého plánu vývoje cen budou stanoveny jako orientační ukazatele a budou informativně členěny i podle jednotlivých let.

(4) V průběhu plnění pětiletého plánu se analyzuje vývoj cen a jeho příčiny v souvislosti s vývojem ostatních ukazatelů plánů a ekonomických nástrojů.

(5) Prováděcím plánem se upřesňuje pětiletý plán vývoje cen na základě odchylek ročního plánu od pětiletého plánu a skutečného vývoje ekonomických podmínek výroby a spotřeby v jednotlivých výrobních oborech. Prováděcí plán zahrnuje návrhy na provedení konkrétních cenových změn.

Článek 165

Změny cen

(1) Návrh na změny velkoobchodních cen v jednotlivých odvětvích, který se předkládá spolu s návrhem ročního plánu Státní plánovací komisi, zahrnuje pouze změny úrovně cen, ve výjimečných případech změny cen jednotlivých výrobků. Návrh vypracovávají příslušné dodavatelské ústřední orgány po dohodě s hlavními odběrateli.

Návrh na změny maloobchodních cen vypracuje ministerstvo vnitřního obchodu po dohodě s dodavatelskými ústředními orgány a ministerstvem financí.

Návrhy na úpravu sazeb daně z obratu vypracuje po dohodě s příslušnými orgány ministerstvo financí.

(2) K zajištění běžného souladu cen a skutečných ekonomických podmínek se provádějí operativní změny cen mimo plán v souladu s vyhláškou Státní plánovací komise o plánování a tvorbě cen.

Článek 166

Řešení důsledků změn cen

(1) Důsledky změn cen a způsob jejich vypořádání se řeší jen u centrálně prováděných změn cen.

(2) Podle způsobu plánování vývoje cen se rozlišují

1. a) změny úrovně cen, které vyplývají ze změn podmínek výroby (vývoje nákladů u výrobce) a spotřeby (vývoje poměru zdrojů a potřeb),
2. b) změny cen, které vyplývají z promítání cenových vlivů, tj. změn cen u dodavatelů.

(3) Důsledky změn úrovně cen prováděných z důvodů změn výrobních podmínek u výrobců nebo změn v poměru zdrojů a potřeb, tj. změn cen prováděných v souladu s plánem vývoje cen, se promítají do odvodů z hrubého důchodu (zisku).

(4) Vlivy změn cen surovin, materiálů, polotovarů a ostatních subdodávek u odběratelů se promítají do cen navazujících výrobků, s výjimkou případů, kdy by tento postup byl v rozporu s účinností centrálně prováděné změny cen, kdy jde o nepodstatné změny cen, u nichž lze předpokládat vzájemnou kompenzaci a kde by promítání změn cen do navazujících výrobků bylo i z těchto důvodů nehospodárné.