Metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství

Článek 50

(1) Plán vodního hospodářství slouží ke zjištění potřeby vody pro obyvatelstvo, průmysl a zemědělství a k zajištění těchto potřeb vodními zdroji a stanoví úkoly k zabezpečení čistoty vod.

(2) Návrh prováděcího plánu vypracovávají ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a krajské národní výbory za organizace jimi řízené.

Návrh pětiletého plánu vypracovávají krajské národní výbory v rozsahu jimi řízeného úseku. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství jako ústřední vodohospodářský orgán vypracovává ve všech částech pětiletý plán za odvětví vodního hospodářství jako celek, a to za pomoci ústředních orgánů a krajských národních výborů. Potřebný časový postup dohodne ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Státní plánovací komise s příslušnými ústředními orgány a krajskými národními výbory.

(3) Návrh prováděcího i pětiletého plánu výstavby čistíren odpadních vod zpracovávají všechny ústřední orgány a krajské národní výbory a jim podřízené organizace. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství zpracovává celkový návrh plánu výstavby čistíren odpadních vod jako ústřední vodohospodářský orgán.

Článek 51

1. Plán vodního hospodářství obsahuje:
   1. a) plán hlavních výkonů vodního hospodářství,
   2. b) plán odběru povrchové vody za náhradu (jen v prováděcím plánu),
   3. c) jmenovitý seznam výstavby čistíren odpadních vod,
   4. d) plán distribuce a odběru vody včetně odběru vody za náhradu (jen v pětiletém plánu),
   5. e) orientační bilanci vody (jen v pětiletém plánu).

Článek 52

(1) Plán hlavních výkonů vodního hospodářství vypracovávají vodohospodářské organizace okresních národních výborů a okresní a krajské národní výbory.

Článek 53

(1) Prováděcí plán odběru povrchové vody za náhradu zpracovává ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V tomto plánu se zahrnou odběry povrchové vody, přesahující ročně více než 15 tis. m³ nebo měsíčně více než 1250 m³.

(2) Přezkoušené údaje odběratelů předloží výrobní hospodářské jednotky a národní výbory svým nadřízeným orgánům, které vypracují resortní a krajské souhrny. Krajské národní výbory předloží souhrny s údaji od všech odběratelů ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství, jemuž mimo to přímo předkládají seznamy odběru vody a ostatní údaje vodohospodářské organizace přímo řízené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vypracovává plán odběru povrchové vody za náhradu podle resortů (za ČSSR celkem, z toho Slovensko), dohodne jej s příslušnými ústředními orgány a krajskými národními výbory a předkládá Státní plánovací komisi (údaje za Slovensko též Slovenské plánovací komisi).

Krajským národním výborům zasílá krajské plány odběrů povrchové vody za náhradu na vědomí.

Ústřední orgány a krajské národní výbory jsou povinny dohodnout tyto údaje plánu s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a dohodu písemně potvrdit.

(4) Návrh plánu odběru povrchové vody za náhradu se vypracovává podle podrobných pokynů vydaných ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Článek 54

(1) Jmenovitý seznam čistíren odpadních vod obsahuje všechny rozestavěné i nově zahajované čistírny, které jsou samostatnými stavbami u dosavadních průmyslových podniků a závodů, měst a obcí a u krajských a okresních podniků, závodů a organizací (nemocnic, sanatorií atd.).

(2) Pro samostatné stavby čistíren jsou v investičním plánu vyčleněny a účelově vázány investiční prostředky. (Tyto stavby jsou celospolečenského významu a jsou financovány ze státního rozpočtu.)

(3) Pro čistírny, které jsou součástí (objekty) průmyslových, inženýrských nebo sídlištních staveb, jsou investiční prostředky zahrnuty v investičním objemu příslušné výstavby. Tyto čistírny se ve jmenovitém seznamu čistíren odpadních vod neuvádějí.

(4) Ústřední investoři (resorty, ústřední orgány a KNV), předkládají návrhy jmenovitého seznamu projednané s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství Státní plánovací komisi, ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Státní komisi pro investiční výstavbu.

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vypracovává celostátní seznam výstavby čistíren podle resortů a podle krajů a předkládá jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Krajským národním výborům zasílá příslušné části seznamu.

Článek 55

(1) Pětiletý plán distribuce vody a odběru vody (včetně odběru vody za náhradu) zpracovávají bez výjimky všechny organizace, které odebírají vodu z toků - a to bez ohledu na to, kdo toky spravuje - přesahuje-li odběr ročně 15 000 m³ nebo měsíčně 1250 m³, jakož i všechny organizace odebírající vodu z veřejných vodovodů. Přitom údaje o odběrech povrchové vody za náhradu uvedou jen organizace odebírající vodu z toků, které jsou ve správě vodohospodářských organizací.

(2) K získání podkladů o úkolech vodního hospodářství po roce 1970 se orientačně uvádějí i údaje pro konečný rok další pětiletky, tj. pro rok 1975.

(3) Pro vypracování a předložení plánu distribuce vody a odběru vody (včetně odběru vody za náhradu) platí obdobně ustanovení platná pro prováděcí plán odběru povrchové vody za náhradu.

Článek 56

(1) Orientační bilanci vody v povodích vypracovává jen ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a předkládá Státní plánovací komisi, za povodí na Slovensku též Slovenské plánovací komisi.

(2) Pro vypracování této bilance se používá údajů z pětiletého plánu distribuce a odběru vody.

(3) Orientační bilance vody se zpracovává v rozdělení podle dílčích povodí Státního vodohospodářského plánu.

Článek 57

Návrh plánu rozvoje dopravy sestavují ministerstvo dopravy a jemu podřízené organizace, jakož i krajské národní výbory, pokud jde o činnost dopravní.

1. Ústřední orgány, krajské národní výbory a jim podřízené organizace, které
   1. a) uplatňují požadavky na dopravu (dále jen „přepravci“), sestavují návrh plánu přepravy,
   2. b) provozují závodovou dopravu, sestavují návrh plánu závodové dopravy.

   Pokud není stanoveno jinak, platí další ustanovení společně pro sestavení návrhu prováděcího a pětiletého plánu rozvoje dopravy.

Článek 58

(1) Plány přepravy jsou podkladem pro vypracování plánu rozvoje dopravy. Slouží ke zjištění objemu a skladby přepravních potřeb národního hospodářství a to jak vcelku, tak i podle jednotlivých odvětví a oborů, jejichž potřeby doprava zajišťuje. Přepravní potřeby mají být zásadně uspokojovány tím druhem dopravy, který může s ohledem na povahu zásilek a na technickoekonomické vlastnosti dopravních prostředků uspokojit s vynaložením nejmenšího množství společné práce.

(2) Ukazatele plánu přepravy mají orientační povahu.

(3) Plány přepravy se vypracovávají na základě požadavků hlášených přepravci na předepsaných formulářích, na základě průzkumů, prováděných dopravními organizacemi nebo jiných forem zjišťování přepravních potřeb.

(4) Zpřesnění a operativnímu zajišťování ročního plánu přepravy slouží hospodářské smlouvy o přepravě s výjimkou železniční přepravy, kde zůstávají v platnosti krátkodobé operativní plány přepravy. Náležitosti hospodářských smluv o přepravě a krátkodobých plánů přepravy upravují předpisy, vydané v rámci příslušných ustanovení hospodářského zákoníku a přepravních řádů ministerstvem dopravy v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(5) Plán přepravy obsahuje údaje o objemech přepravy podle dopravně významných druhů zboží a podle druhů dopravy. Doplňující a zdůvodňující údaje se uvádějí v komentáři.

Článek 59

(1) Základními plánujícími jednotkami přepravců jsou, pokud střední orgány nestanoví jinak, zásadně ty organizace, které budou zajišťovat přepravu plánovaných zásilek uzavíráním hospodářských smluv o přepravě, krátkodobými plány přepravy, objednáním vozidel veřejné dopravy, použitím vlastní závodové dopravy apod. U železniční a říční přepravy je to zpravidla dodavatel zboží. U automobilové přepravy je to:

1. a) dodavatel zboží, jestliže jde o přepravu vozidly veřejné nebo závodové dopravy na železniční stanici nebo do říčního překladiště (u kombinované přepravy auto-železnice popřípadě auto-loď) nebo jestliže jde o přímou přepravu k odběrateli vozidlem závodové dopravy dodavatele;
2. b) odběratel zboží, jestliže jde o přepravu vozidlem veřejné nebo závodové dopravy ze železniční stanice nebo z říčního překladiště (u kombinované přepravy železnice-auto popřípadě loď-auto) anebo jestliže jde o přímou přepravu od dodavatele vozidlem závodové dopravy odběratele;
3. c) dodavatel zboží nebo odběratel zboží, jestliže jde o přímou přepravu od dodavatele k odběrateli vozidlem veřejné dopravy;
4. d) odběratel, jestliže jde o přepravu z vyhrazeného zdroje; držitel vyhrazeného zdroje uvede v komentáři informativně celkový objem expedice z tohoto zdroje;
5. e) železnice, jestliže jde o přepravu vozidlem veřejné dopravy, související se soustředěnou nakládkou nebo vykládkou zboží, obstarávanou železnicí za přepravce; ustanovení bodu 5 přílohy č. 2 k železničnímu přepravnímu řádu ve znění vyhlášky č. 186/1952 přepravního a tarifního věstníku z roku 1964 o nahlašování potřebných údajů stanicím, zůstává nedotčeno.

Dodavatelé, odběratelé i dopravní organizace jsou povinni informovat se vzájemně o předpokládaných požadavcích na dopravu tak, aby nedocházelo k dvojímu uplatňování přepravních potřeb.

Článek 60

(1) Základní plánující jednotky přepravců předkládají své návrhy příslušné dopravní organizaci (správě dráhy, podniku ČSAD, podniku čs. plavby), která má požadavky na dopravu uspokojit, dále místně příslušnému okresnímu národnímu výboru a své nadřízené organizaci. Dopravní organizace projednávají tyto návrhy předběžně a podle potřeby si vyžadují stanovisko nebo jinou spolupráci oborového ředitelství přepravců.

(2) Okresní a krajské národní výbory prověřují a případně upravují ve spolupráci s organizacemi dopravy i přepravců návrhy základních plánujících jednotek co do ekonomické opodstatněnosti a správnosti rozdělení nároků mezi jednotlivé druhy dopravy (také s ohledem na danou kapacitu dopravy a nutné předzásobení) podle směrnic ministerstva dopravy; krajské národní výbory posuzují a projednávají návrhy také z hlediska zajištění oblastní proporcionality (rozvoje hospodářství v kraji) ve smyslu ustanovení usnesení vlády č. 60/1965. Případy, které nebudou moci vyřešit s konečnou platností, postoupí krajské národní výbory ministerstvu dopravy k projednání s příslušným ústředním orgánem přepravce, popřípadě půjde-li o nároky na automobilovou dopravu, projednají je s ústředním orgánem přepravce přímo. Konečná rozhodnutí národních výborů jsou závazná i pro uzavření hospodářských smluv o přepravě a pro sestavení krátkodobých plánů přepravy. Při rozhodování je třeba respektovat závazky z případně již uzavřených dlouhodobých smluv o přepravě.

(3) Organizace nadřízené základním plánujícím jednotkám přepravců (oborová ředitelství, národní výbory) vypracovávají z přepravních nároků, prověřených podle odstavce 2 souhrny za podřízené organizace a předkládají je nadřízeným ústředním orgánům (organizace podřízené národním výborům je předkládají krajským národním výborům); opis zašlou současně Státní plánovací komisi jako základní informaci o stavu nároků na dopravu. Ústřední orgány (krajské národní výbory za organizace jimi řízené) zasílají souhrnně zpracované návrhy ministerstvu dopravy (průřez za Slovensko také Slovenské plánovací komisi) a po předběžném projednání s ním Státní plánovací komisi spolu s ostatními částmi návrhu svého plánu rozvoje.

(4) Krajské národní výbory vypracovávají z prověřených návrhů souhrny za všechny druhy dopravy a všechny přepravce v kraji a předkládají je Státní plánovací komisi (za slovenské kraje také Slovenské plánovací komisi) a v opise ministerstvu dopravy.

(5) Dopravní organizace zapracovávají prověřené požadavky do příslušných částí svých návrhů plánů rozvoje dopravy, které předkládají ministerstvu dopravy, (za železniční, vodní a leteckou dopravu) a krajským národním výborům (za automobilovou dopravu).

(6) Ústřední orgány přepravců uvádějí v komentáři k předloženým návrhům plánů přepravy přehled hlavních opatření, která jsou v jejich resortech uvažována za účelem další optimalizace odbytových a přepravních vztahů, úspor dopravních výkonů a snížení nákladů dodání.

(7) Po schválení státního plánu rozvoje národního hospodářství vládou projednávají ústřední orgány přepravců s ministerstvem dopravy a pokud jde o automobilovou přepravu s krajskými národními výbory případné změny v nárocích na dopravu, vyplývající z upřesnění podkladů, z nichž byly přepravní potřeby odvozeny v době sestavení návrhů plánů přepravy; současně projednávají i rozvržení celoročních objemů přepravy na jednotlivá čtvrtletí. Ministerstvo dopravy (za automobilovou dopravu KNV) oznamuje výsledky upřesnění nároků Státní plánovací komisi (za Slovensko také Slovenské plánovací komisi) do 90 dnů po schválení státního plánu rozvoje vládou.

Článek 61

Návrh plánu přepravy osob vypracovává ministerstvo dopravy a krajské národní výbory na základě dosavadního vývoje a s přihlédnutím ke všem známým okolnostem, které mohou ovlivnit hybnost obyvatelstva.

Článek 62

Cílem plánování výkonů a potřeb je zabezpečení co nejhospodárnějšího uspokojování přepravních potřeb národního hospodářství a obyvatelstva se zřetelem k dostupné kapacitě dopravy. Plány výkonů a potřeb vyplynou z plánů přepravy a zajišťují maximální využití základních fondů.

Článek 63

Železniční doprava

Plán rozvoje železniční dopravy vypracovávají dráhy a předkládají ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy předkládá prověřený plán za železniční dopravu jako celek Státní plánovací komisi.

Článek 64

(1) Základními plánujícími jednotkami pro vypracování návrhu plánu rozvoje automobilové dopravy jsou

1. a) pokud jde o veřejnou dopravu, podniky Československé státní automobilové dopravy v každém kraji,
2. b) pokud jde o plánovanou závodovou dopravu, závody (podniky za své závody) ministerstev paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, chemického průmyslu, těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství, stavebnictví, zemědělství, lesního a vodního hospodářství,^*) spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy, vnitřního obchodu (i podniky Pramen a Zdroj), národní obrany, Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, Ústředního svazu spotřebních družstev, jakož i tyto organizace řízené národními výbory: podniky místního průmyslu, městských a okresních stavebních podniků, Silnic, automobilového opravárenství, městské dopravy (pouze za vlastní závodovou dopravu), pekárenské, Sběrných surovin, Uhelných skladů a okresní správy státních silnic (rozpočtové organizace).
3. c) pokud jde o neplánovanou závodovou dopravu, závody (podniky za své závody), neuvedené pod písmenem b).

(2) Za veřejnou dopravu předkládají podniky Československé státní automobilové dopravy návrh plánu příslušnému krajskému národnímu výboru.

(3) Za závodovou dopravu (plánovanou i neplánovanou) předkládají základní plánující jednotky návrh plánu

1. a) v hospodářství řízeném místními, městskými a okresními národními výbory místně příslušnému okresnímu národnímu výboru,
2. b) v hospodářství řízeném krajskými národními výbory místně příslušnému krajskému národnímu výboru,
3. c) organizace přímo řízené ústředními orgány
   1. 1. příslušnému ústřednímu orgánu (prostřednictvím své nadřízené organizace),
   2. 2. místně příslušnému krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu bude přeprava uskutečněna nebo započata.

Článek 65

(1) Okresní národní výbory prověřují předložené jim návrhy plánu, vypracovávají celkový návrh plánu závodové dopravy a předkládají jej příslušným krajským národním výborům.

(2) Krajské národní výbory prověřují návrhy plánů veřejné automobilové dopravy, jakož i návrhy plánů závodové dopravy, předložené jim plánujícími jednotkami přepravců přímo a s přihlédnutím k návrhům plánů, předloženým jim okresními národními výbory vypracovávají celkový návrh plánu rozvoje automobilové dopravy v tomto členění

1. a) za plánovanou automobilovou dopravu celkem z toho:

   za veřejnou dopravu ČSAD,

   za plánovanou závodovou dopravu celkem a ústředně řízené organizace v členění podle jednotlivých resortů,

1. b) za neplánovanou závodovou dopravu (pouze nároky na dopravní prostředky a ujeté kilometry) celkem, za ústředně řízené organizace v členění podle jednotlivých resortů.

(3) Krajské národní výbory předkládají návrh plánu rozvoje automobilové dopravy

1. a) Státní plánovací komisi (na Slovensku též Slovenské plánovací komisi),
2. b) ministerstvu dopravy (v dohodnutém rozsahu).

(4) Ministerstva a ústřední orgány, jimž budou návrhy plánu předloženy podle ustanovení článku 64 odst. 3 písm. c), předkládají návrh plánu rozvoje automobilové dopravy za své organizace

1. a) Státní plánovací komisi celkem, z toho za Slovensko,
2. b) Slovenské plánovací komisi za organizace ve slovenských krajích,
3. c) opisem ministerstvu dopravy [v členění podle písm. a)].

(5) Ministerstvo dopravy zasílá Státní plánovací komisi (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) vlastní stanovisko k jednotlivým návrhům plánu rozvoje automobilové dopravy předloženým

1. a) krajskými národními výbory,
2. b) ministerstvy a ústředními orgány.

Článek 66

Vodní doprava

Návrh plánu rozvoje vodní dopravy vypracovávají a Státní plánovací komisi předkládají ministerstvo dopravy, ministerstvo stavebnictví a krajské národní výbory za podřízené podniky provozující plavební činnost. Ministerstvo stavebnictví a krajské národní výbory předkládají návrh plánu rozvoje vodní dopravy též ministerstvu dopravy a v oblastním průřezu též Slovenské plánovací komisi.

Článek 67

Letecká doprava

(1) Návrh plánu rozvoje letecké dopravy a speciální činnosti civilního letectva vypracovává a Státní plánovací komisi předkládá ministerstvo dopravy, a to pokud jde o vnitrostátní přepravu, na podkladě návrhu Československých aerolinií a požadavků orgánů a organizací a pokud jde o přepravu mezinárodní na podkladě zkušeností a předpokladů v mezinárodních vztazích (u nových linek na podkladě propočtů, které byly předloženy vládě jako podklad pro schválení leteckých dohod).

(2) Požadavky na speciální činnost civilního letectva předkládá ministerstvu dopravy ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Článek 68

Městská hromadná doprava

(1) Návrh rozvoje městské hromadné dopravy vypracovávají dopravní podniky a předkládají jej krajskému národnímu výboru prostřednictvím místně příslušného řídícího národního výboru.

(2) Krajské národní výbory předkládají souhrn návrhů v dohodnutém rozsahu za všechny podniky v kraji Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy (krajské národní výbory na Slovensku též Slovenské plánovací komisi).

(3) Ministerstvo dopravy předkládá Státní plánovací komisi vlastní návrhy plánů rozvoje městské hromadné dopravy v krajském členění (za slovenské kraje též Slovenské plánovací komisi).

Článek 69

Pozemní komunikace

Návrh plánu vypracovávají krajské národní výbory a předkládají jej Státní plánovací komisi (na Slovensku též Slovenské plánovací komisi) a Státní komisi pro investiční výstavbu.

Článek 70

Doprava potrubím

Návrh rozvoje dopravy ropovodem a produktovody vypracovává ministerstvo chemického průmyslu a předkládá Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy.

Článek 72

(1) Cílem plánu geologického průzkumu je optimálně rozšiřovat domácí surovinovou základnu a včas připravit nové zdroje surovin nutné pro rozvoj národního hospodářství, zjišťovat geologické skutečnosti, které zpřesňují znalosti o geologické stavbě státního území, jakož i zjišťovat geologické a geologickotechnické údaje potřebné pro investiční výstavbu.

(2) Návrh plánu geologického průzkumu předpokládají Ústřední geologický úřad a ministerstva paliv, hutního průmyslu a rudných dolů a stavebnictví; návrh plánu těžby živic předkládá Ústřední geologický úřad.

Článek 73

(1) Návrh pětiletého prováděcího plánu geologického průzkumu obsahuje:

1. a) plán geologických prací financovaných ze státního rozpočtu, který zahrnuje vyhledávací a předběžný ložiskový průzkum. Odpovědným odběratelem těchto prací je Ústřední geologický úřad, vykonávající tuto funkci prostřednictvím geologické služby, která je jím zmocněna řídit a vyhodnocovat tyto práce při respektování zásad národohospodářské účelnosti a efektivnosti. Úkoly předběžného průzkumu, u kterých hospodářská použitelnost pro nízký obsah užitkových složek pro nevyřešenou technologii zpracování nebo pro vysoké náklady na geologický průzkum a zpracování nerostných surovin apod. není jednoznačně prokazatelná, mohou být do plánu zařazeny pouze na základě závazného prohlášení ministerstva, v jehož oboru působnosti se těžba bude provádět, že po skončení průzkumu převezme ložisko k dalšímu využití, budou-li dodrženy dohodnuté ukazatele.
2. b) plán prací podrobného geologického průzkumu financovaných dočasně z prostředků státního rozpočtu, které budou po dokončení a převzetí investorem zahrnuty do rozpočtových nákladů stavby. Do plánu prací podrobného geologického průzkumu mohou podniky Ústředního geologického úřadu zařadit pouze úkoly odsouhlasené s investorem, po případě jemu nadřízeným ústředním orgánem. Do doby převzetí úkolu investorem vztahují se na odběratelsko-dodavatelské vztahy zásady obsažené v písmeni a);
3. c) plán geologických prací financovaných z prostředků na průzkumné a projektové práce (stavebně geologický průzkum). Práce se provádějí na podkladě odběratelsko-dodavatelských smluv. Odpovědným odběratelem jsou projektové ústavy, popřípadě investor;
4. d) plán geologických prací prováděných v dobývacích prostorech a financovaných na vrub vlastních nákladů výroby těžebních podniků.

(2) Do pětiletého plánu mohou být zařazeny úkoly na základě předběžných úvah a studií.

Do prováděcího plánu se zařazují úkoly na podkladě oponentsky schváleného projektu nebo studie obsahující zhodnocení národohospodářské použitelnosti zkoumaného ložiska.

Článek 74

(1) Podle závažnosti se úkoly geologického průzkumu člení na státní jmenovité úkoly (schvalované vládou), na úkoly resortní a na ostatní úkoly.

(2) Státní jmenovité úkoly jsou úkoly stěžejního národohospodářského a společenského významu, které zásadně ovlivňují rozvojové koncepce využití domácí surovinové základny, nebo souvisejí s vybranými akcemi investiční výstavby, popřípadě navazují na mezistátní závazky.

(3) Resortní úkoly jsou úkoly související s rozvojem navazujících oborů úkoly, jejichž řešení je nutno meziresortně koordinovat.

(4) Podmínky pro zařazování drobných a krátkodobých úkolů (podnikových) do plánu určí příslušný ústřední orgán.

Článek 75

(1) Pětiletý i prováděcí plán se sestavuje při dodržení komplexnosti průzkumu a podmínek stanovených vyhláškami č. 22/1961 Sb., o projektování, rozpočtování, plánování, financování, fakturování a placení geologických prací, a č. 149/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky geologických prací.

(2) Součástí návrhu plánu geologického průzkumu je rozbor, v němž se zdůvodňuje zejména zaměření průzkumu z hlediska potřeb národního hospodářství.

Článek 76

Plánování těžby živic se řídí obdobnými zásadami jako plánování průmyslové produkce.

Článek 77

(1) Plán rozvoje vnitřního obchodu obsahuje plán maloobchodního obratu a plán zajištění maloobchodního obratu zbožím.

(2) Cílem plánování ve vnitřním obchodě je poznání koupěschopné poptávky obyvatelstva a její zajištění dodávkami zboží z výroby, nákupu a dovozu. K tomu se využívá výsledků výzkumu spotřebitelské poptávky a ekonomických opatření tak, aby mnohostranné potřeby obyvatelstva byly co nejúčelněji zajištěny.

Článek 78

Plán maloobchodního obratu

(1) Maloobchodním obratem se rozumějí tržby z prodeje zboží zakázkových prací a oprav za maloobchodní ceny obyvatelstvu pro osobní spotřebu a z prodeje zboží kolektivním spotřebitelům a socialistickým organizacím pro jejich potřebu (v rozsahu stanoveném společnou vyhláškou ministra vnitřního obchodu, ministra financí a hlavního arbitra ČSSR, o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě).

Dále se do plánu maloobchodního obratu navíc zahrnují tržby za služby v síti prodejen a sběren obchodních organizací a tržby za ubytování a ostatní služby poskytované podniky veřejného stravování; nezahrnuje se však hodnota oprav a zakázkových prací prováděných organizacemi místního hospodářství a výrobních družstev, ani hodnota zboží prodávaného organizacemi místního hospodářství.

Podrobnější stanovení náplně maloobchodního obratu je obsaženo ve směrnicích Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, vydaných v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem vnitřního obchodu.

(2) Plán maloobchodního obratu obsahuje objem maloobchodního obratu státního a družstevního obchodu, včetně obratu závodů veřejného stravování a podkladové údaje o položkách zvyšujících kupní fond na celkovou výši maloobchodního obratu.

Ukazatel objemu maloobchodního obchodu má orientační charakter.

Článek 79

Plán zajištění maloobchodního obratu zbožím

(1) Plán zajištění maloobchodního obratu zbožím navazuje na plán maloobchodního obratu. Zahrnuje dodávky zboží z výroby, nákupu a dovozu ve výši odpovídající koupěschopné poptávce obyvatelstva. Jejich struktura odpovídá struktuře potřeb obyvatelstva a je vyjádřena na úrovni státního plánu nomenklaturou plánu průmyslové produkce, dodávek a jejich užití a v rámci působnosti ministerstva vnitřního obchodu účelovou nomenklaturou plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím, vycházejí z jednotné klasifikace průmyslových a zemědělských výrobků.

(2) Plán zajištění maloobchodního obratu zbožím má dvě základní části, a to:

1. a) objem a struktura dodávek zboží pro zajištění maloobchodního obratu podle tuzemských dodavatelských orgánů,
2. b) objem a struktura dodávek spotřebního zboží z dovozu odpovídající stanovenému dovoznímu limitu.

(3) Plán zajištění maloobchodního obratu zbožím se vyjadřuje soustavou peněžních a hmotných ukazatelů. Peněžní ukazatele tohoto plánu mimo limit na dovoz zboží mají charakter orientační.

Článek 80

Sestavení plánu maloobchodního obratu

(1) Pětiletý a prováděcí plán sestavují organizace ministerstva vnitřního obchodu, Ústředního svazu spotřebních družstev a obchodní organizace řízené národními výbory; další organizace pak podle dohody ministerstva vnitřního obchodu s ministerstvy a ústředními orgány.

(2) Při vypracování plánu maloobchodního obratu přihlížejí organizace k orientačně stanovené výši maloobchodního obratu ve státním plánu, k vlastním rozborům koupěschopné poptávky, k dodávkám zboží pro vnitřní trh apod.

Při sestavování návrhu plánu maloobchodního obratu využívají údajů krajských národních výborů o vývoji kupního fondu a jeho rozložení v kraji, ve kterém uskutečňují obchodní činnost, popř. i údajů Státní banky československé o peněžním oběhu a údajů z pokladního plánu. Pro potřeby krajských národních výborů předkládají všechny organizace návrh plánu maloobchodního obratu krajským národním výborům.

(3) Ministerstvo vnitřního obchodu sestavuje plán maloobchodního obratu souhrnně i za ostatní ústřední orgány a krajské národní výbory. Návrh plánu před předložením Státní plánovací komisi projedná ministerstvo vnitřního obchodu s příslušnými ústředními orgány, Slovenskou plánovací komisí a krajskými národními výbory (za Restaurace a jídelny a Uhelné sklady) v rozsahu dohody ministerstva vnitřního obchodu s příslušným ústředním orgánem a krajským národním výborem.

Článek 81

Sestavení plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím

(1) Všechny organizace realizující maloobchodní obrat, mimo závodní jídelny a ostatní drobné tržní spotřebitele, sestavují plán zajištění maloobchodního obratu zbožím nakupovaným z výroby, nákupu a z dovozu k zajištění vlastního maloobchodního obratu. Přímé dodávky zboží z výroby pro drobnou tržní spotřebu zahrnují do svého plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím dodavatelské organizace.

(2) Dodávky zboží pro drobnou tržní spotřebu (např. pro závodní jídelny a kantýny, včetně závodních jídelen jednotných zemědělských družstev) si zajišťují provozovatelé přímo u svých dodavatelů, a to skladové dodávky u příslušného velkoobchodu a přímé dodávky z výroby u příslušné výrobní organizace.

(3) Základem pro sestavení plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím je výše a struktura maloobchodního obratu, dále státním plánem stanovené závazné úkoly dodávek, orientační ukazatele státního plánu a výsledky přímých dodavatelsko-odběratelských jednání o dodávkách zboží pro vnitřní obchod. Pokud při dodavatelsko-odběratelských jednáních o dodávkách zboží by nebyl dohodnut požadavek obchodu na celoroční a pětiletý objem dodávek nutných k zajištění maloobchodního obratu, zahrnují organizace vnitřního obchodu do návrhu prováděcího a pětiletého plánu odděleně rozsah dodávek podle vlastního ocenění reálných možností dodavatelů.

(4) Prováděcí plán zajištění maloobchodního obratu zbožím se vyjadřuje v maloobchodních cenách běžného roku, v pětiletém plánu zásadně v maloobchodních cenách výchozího roku.

(5) Návrh prováděcího a pětiletého plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím sestavují ústřední orgány a krajské národní výbory podle podrobnějších prováděcích pokynů ministerstva vnitřního obchodu, dohodnutým s ústředními orgány, Slovenskou plánovací komisí a krajskými národními výbory.

Článek 82

(1) Úkolem plánu zahraničního obchodu je efektivním využíváním mezinárodní dělby práce a s ní související směny docilovat úspor ve společenské práci, přispívat k rychlému a intenzívnímu rozvoji výrobních sil, ke zvyšování efektivnosti československého národního hospodářství a zároveň k uskutečňování cílů mírové politiky ČSSR.

(2) Návrh pětiletého plánu zahraničního obchodu předkládá ministerstvo zahraničního obchodu. Plán se vypracovává na podkladě dlouhodobých dohod o výměně zboží nebo jiných dohod a závazných ujednání o hospodářské spolupráci s jednotlivými státy, jakož i na podkladě dlouhodobých koncepcí zbožových a teritoriálních, podložených analýzou odbytových tendencí na zahraničních trzích a rozborem národohospodářské efektivnosti navrhované výměny zboží v daném období. Na základě závěru analýzy vývoje na zahraničních trzích i úlohy ČSSR v mezinárodní dělbě práce konkretizují se úkoly zahraničního obchodu v pětiletém plánu, zejména jeho strukturální a teritoriální změny.

(3) Návrh prováděcího plánu zahraničního obchodu dále konkretizuje a zabezpečuje realizaci úkolů pětiletého plánu zahraničního obchodu podle podmínek a vývoje národního hospodářství a situace na zahraničních trzích. Využívá socialistických zbožně peněžních vztahů k podpoře úkolů zahraničního obchodu i cílů vytýčených plánem rozvoje národního hospodářství a k upevňování ekonomického sepětí zahraničního obchodu s výrobou a výroby se zahraničními trhy.

(4) K zabezpečení těchto cílů se vývozní a dovozní úkoly plánu stanoví organizacím zahraničního obchodu i výroby shodně v zahraničních cenách; ekonomických nástrojů zaměřených na hmotnou zainteresovanost výroby i zahraničního obchodu se využívá ke zlepšování výsledků v zahraničním obchodu, včetně cenového vyrovnání.

(5) Pětiletý i prováděcí plán zahraničního obchodu obsahují vývoz a dovoz zboží, prací a služeb průmyslové povahy, jejich teritoriální a měnové členění, jakož i úkoly ostatních resortů jako dodavatelů zboží pro vývoz a odběratelů zboží z dovozu. Opírají se jak o dodavatelsko-odběratelské vztahy s těmito orgány, tak i o koordinované zahraniční hospodářské vztahy se zeměmi socialistického tábora. Dodavatelské a odběratelské organizace zahrnují do návrhu plánu platné mezistátní závazky, přičemž některé rozhodující závazky se zajišťují závaznými úkoly.

Článek 83

1. Z hlediska druhů obchodu se celkový plán dovozu a vývozu člení na:
   1. a) přímý dovoz a přímý vývoz zboží, montážních, projekčních a jiných prací a služeb průmyslové povahy, včetně úhrad spojených se zušlechťovacím stykem,
   2. b) reexporty, včetně přímých kooperačních dodávek,
   3. c) ostatní vývozní a dovozní operace zpravidla nezapočítávané do hodnoty dodávek pro vývoz ani do závazných dovozních objemů, jako např. výměnné akce sjednávané organizacemi vnitřního obchodu za účasti orgánů zahraničního obchodu s organizacemi vnitřního obchodu ostatních zemí socialistického tábora apod.

Článek 84

Plán vývozu

(1) Návrh plánu vývozu předkládá ministerstvo zahraničního obchodu souhrnně za všechny podřízené podniky zahraničního obchodu v zahraničních cenách a v tuzemských velkoobchodních cenách a člení jej podle jednotlivých teritoriálních oblastí. V prováděcím plánu se uvádí též objem vývozu do oblasti volných měn.

(2) Plánovaný vývoz musí být hmotně zabezpečen dodávkami zboží z výroby, jejichž objem je jednotlivým dodavatelským resortům stanoven v zahraničních cenách. V prováděcím plánu zahraničního obchodu se do návrhu přímého vývozu počítá i pohyb skladů vývozního zboží pokud je ve správě podniků zahraničního obchodu. Dodávky pro vývoz z výroby se zabezpečují ve výrobě dodavatelsko-odběratelskými ujednáními mezi podniky zahraničního obchodu a příslušnými výrobními organizacemi. Do plánu dodávek zboží pro vývoz se zahrnují i dodávky pro PZO Tuzex.

(3) Vývoz rozhodujících druhů výrobků důležitých z hlediska mezinárodní socialistické dělby práce, devizového přínosu nebo obchodně politických důvodů se stanoví jmenovitě a závazně. Jejich vývoz se uskutečňuje v rámci celkového vývozního úkolu.

Článek 85

Plán dovozu

(1) Návrh plánu dovozu předkládá ministerstvo zahraničního obchodu na základě požadavků oborových ředitelství a ve spolupráci se Státní plánovací komisí v zahraničních a tuzemských velkoobchodních cenách a ve stejném teritoriálním a měnovém členění jako plán vývozu.

(2) Celkový dovoz potřebných surovin, polotovarů a hotových výrobků se stanoví jednotlivým ústředním orgánům formou závazných dovozních objemů vyjádřených v zahraničních cenách. Z tohoto celkového objemu dovozu se stanoví závazný objem dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu. Dovoz důležitých surovin, polotovarů a výrobků, jakož i dovoz strojů a zařízení pro vybrané investiční akce se stanoví jmenovitě a závazně. Jejich dovoz se realizuje v rámci dovozního objemu. Vybrané jmenovité dovozy zařízení pro investiční výstavbu nejsou zaměnitelné za jiný dovoz.

(3) Závazně stanovené dovozní objemy jsou určeny k zajištění dovážených výrobků, materiálů, surovin, služeb a prací průmyslové povahy pro potřebu jednotlivých ústředních orgánů a jim podřízených výrobních hospodářských jednotek, odbytových i ostatních organizací. Orgány zahraničního obchodu i výroby dbají, aby i na úseku dovozu byly dodržovány československé mezistátní závazky vyplývající z přijatých dohod. Odvětvové ústřední orgány zodpovídají za zabezpečení potřeb pro celé odvětví, tedy i potřeb z dovozu pro podniky a organizace jejich odvětví řízené národními výbory. Až na další platí zásada, že ústřední gestorské orgány zajišťují potřeby z dovozu i pro ostatní odvětví v rámci jim svěřené gesce.

(4) V rámci stanoveného dovozního objemu pro ministerstvo vnitřního obchodu se dováží i spotřební zboží (v rámci přímého dovozu i formou výměnných akcí se zeměmi socialistického tábora) pro zajištění maloobchodního obratu (část X). Objem tohoto dovozu se stanoví v zahraničních cenách i v maloobchodních cenách. Dovoz spotřebního zboží pro zajištění maloobchodního obratu se projednává a zabezpečuje přímo s organizacemi vnitřního obchodu nebo Ústředního svazu spotřebních družstev bez souhlasu orgánů jimž je jinak svěřena pro příslušný druh zboží dovozní gesce.

Článek 86

Zahraniční ceny v plánu zahraničního obchodu

(1) Pětiletý i prováděcí plán zahraničního obchodu se stanoví ve vztahu k socialistickým státům v cenách odpovídajících výsledkům jednání o úpravě kontraktních cen mezi členskými státy RVHP a cenovým doložkám přijatým v Protokolech o výměně zboží s jednotlivými socialistickými státy. U zboží, které nebylo dosud vyměňováno se zeměmi socialistického tábora, se stanoví ceny odpovídající úrovni cen srovnatelných druhů zboží směňovaných se zeměmi socialistického tábora a pokud není tato srovnatelnost možná, úrovni cen odpovídající průměrným cenám na hlavních světových trzích.

(2) Ve vztahu ke kapitalistickým státům se pětiletý plán zpracovává v cenách docílených při realizaci plánu zahraničního obchodu v roce 1964 s výjimkou vybraných a mezi Státní plánovací komisí a ministerstvem zahraničního obchodu dohodnutých bursovních položek, u nichž se v předloženém návrhu pětiletého plánu zahraničního obchodu používají ceny dokumentované analýzou jejich cenově konjunkturního vývoje do roku 1970. Rozbory a zdůvodnění těchto cen předkládá ministerstvo zahraničního obchodu spolu s návrhem pětiletého plánu zahraničního obchodu. V prováděcím plánu zahraničního obchodu se použijí v podstatě ceny kapitalistických trhů platné v období bezprostředně předcházejícím sestavení plánu. U zboží, které podléhá konjunkturním výkyvům, se provede rozbor očekávaného cenového vývoje a v plánu se použijí ceny dokumentované tímto rozborem.

Článek 87

Devizový plán

(1) Devizový plán je plánem platebního styku s cizinou. Vychází ze zbožově teritoriálních plánů vývozu a dovozu a sestavuje se podle druhů měn. Zahrnují se do něho i valuty potřebné pro platy prováděné v efektivních platidlech a ve styku s kapitalistickými státy též kompenzace.

(2) Devizový plán obsahuje všechna plánovaná inkasa a platby devizové povahy, které podniky zahraničního obchodu platí přímo do zahraničí, nebo inkasují ze zahraničí, nebo které zúčtovávají devizovou pohledávkou nebo devizovým závazkem. Vyjadřuje úkoly ke snížení prostředků vázaných v cizině urychlením devizové návratnosti, zabezpečuje plynulost platebního styku a optimální výsledek platební bilance. Zajišťuje v delších obdobích vyrovnanost platební bilance ČSSR nejen vcelku, ale i v jednotlivých druzích měn. V tomto směru ovlivňuje teritoriální zaměření vývozu a dovozu, jakož i provádění devizových a zbožových transakcí.

(3) Devizový plán sestává z části obchodní a z části neobchodní.

1. Obchodní část devizového plánu vypracovává ministerstvo zahraničního obchodu a tvoří ji
   1. a) plán plateb a inkasa za vývoz a dovoz a
   2. b) plán obchodních služeb.

(4) Plán inkasa a plateb za zboží vychází z hmotného plánu vývozu a dovozu přičemž vazba plánu inkasa za zboží na plán vývozu je dána plánovaným stavem vývozních pohledávek a závazků a vazba plánu plateb za zboží na plán dovozu plánovaným stavem dovozních pohledávek a závazků. V návrhu plánu je třeba věnovat pozornost vztahům mezi inkasem za zboží (z minulého a běžného vývozu) a vývozními pohledávkami, a to nejen z hlediska platebních podmínek tak, aby plán inkasa působil mobilizačně na urychlení devizové návratnosti, ale i z hlediska vývozní úvěrové koncepce. Obdobně je třeba pečlivě prověřovat vztah mezi dovozem a platbami (za minulý i běžný dovoz) a dovozními závazky v souvislosti s dovozní úvěrovou koncepcí. Přitom je třeba přihlížet i k tomu, do jaké míry hodnota nezaplaceného dovozu (dovozu na úvěr) zatíží příští platební bilanci.

(5) Plán obchodních služeb obsahuje platy za dopravu (námořní spedici a ostatní dopravné), z obchodní činnosti podniku Tuzex, z vědeckotechnické spolupráce, za licence, patenty, ochranné známky a výlohy spojené s účastí na veletrzích a výstavách. Hlavní částí platů z obchodních služeb jsou platy na dopravu a spedici, které závisí v podstatě na objemu vývozu a dovozu zboží. Plán obchodních služeb musí být proto sestaven tak, aby zajišťoval co největší úspornost při výdajích a maximální příjmy.

(6) Devizový plán za neobchodní část vypracovává ministerstvo financí ve spolupráci se Státní bankou československou a Československou obchodní bankou a tvoří jej:

1. a) plán neobchodních platů a
2. b) plán bankovních operací.

(7) Plán neobchodních platů vypracovává ministerstvo financí na podkladě návrhů ministerstev a ostatních ústředních orgánů majících z provádění své činnosti devizové příjmy a výdaje. Ministerstvo financí prověří nezbytnost, hospodárnost a způsob provedení plánovaných plateb a reálnost plánovaných příjmů. Plán bankovních operací zpracovává Československá obchodní banka ve spolupráci se Státní bankou československou. Plán obsahuje konverse měn, koeficientové přepočty platů podléhající zvláštní úpravě podle dohod o neobchodních platech uzavřených mezi socialistickými státy, dotace clearingových relací volnými měnami a SWAP operace, dotace devizové rezervy, bankovní úvěry a ostatní operace. Pod položkou „ostatní operace“ uvádí Československá obchodní banka po předchozím projednání s ministerstvem zahraničního obchodu i výši devizových podílů, které budou poskytnuty výrobním podnikům za vývozní nebo dovozní operace obsažené v plánu vývozu a dovozu.

(8) Plán neobchodních platů předkládá ministerstvo financí a plán bankovních operací Československá obchodní banka prostřednictvím Státní banky československé ve dvojím vyhotovení Státní plánovací komisi a ministerstvu zahraničního obchodu (jedenkrát) u pětiletého plánu 30 dní a u prováděcího plánu 18 dní před předložením návrhu plánu zahraničního obchodu Státní plánovací komisi.

Článek 88

(1) Plán rozvoje školství a kultury obsahuje plány výkonů škol a školských zařízení všech stupňů včetně předškolní a mimoškolní výchovy a plány výkonů hlavních kulturních služeb.

(2) Návrhy této části státního plánu předkládají ministerstvo školství a kultury, ministerstvo zdravotnictví, Československý rozhlas, Československá televize, Československý film, Slovenská národní rada, krajské národní výbory a jednotlivé ústřední orgány, které zajišťují výchovu kvalifikovaných dělníků a odborných kádrů v podnikových zařízeních.

(3) V případech, kde to vyžaduje povaha přípravy návrhu plánu poskytnou k tomu účelu nezbytné podklady i jiné plánující orgány a organizace.

Článek 89

(1) Rozvoj a úroveň školství tvoří důležité předpoklady pro intenzivní rozvoj národního hospodářství, přičemž školství a kultura představují významnou složku nevýrobní sféry.

(2) Zabezpečení dlouhodobého plánovitého růstu vzdělanosti vyžaduje, aby státním plánem byl přednostně zabezpečován rozvoj vysokých škol a škol II. cyklu s přihlédnutím k nutnosti postupně vyrovnávat dosavadní rozdíly v síti a v materiálovém vybavení škol a školských zařízení v jednotlivých oblastech.

(3) Při vypracování návrhů státního plánu se vychází:

1. a) u škol vysokých a škol II. cyklu z dlouhodobého výhledu potřeby kvalifikovaných pracovníků zejména s ohledem na požadavky rozvoje vědy a techniky,
2. b) u škol I. cyklu z vývoje populace,
3. c) u zařízení předškolní a mimoškolní výchovy z potřeby zajištění péče o děti zaměstnaných matek.

(4) Plány výchovy učňů v odborných učilištích a učňovských školách se sestavují v souladu s plány přípravy kvalifikovaných dělníků obsaženými v plánu kádrů.

Článek 90

(1) Plán rozvoje zdravotnictví obsahuje plány výkonů zdravotnických služeb poskytovaných v územních i závodních zdravotnických zařízeních řízených ústředními orgány a národními výbory.

(2) Návrh plánu rozvoje zdravotnictví vychází z rozboru očekávaného vývoje demografického a zdravotního stavu obyvatelstva a z něho výplývající zaměření hlavních úkolů. Úkoly rozvoje zdravotnických služeb jsou dány zejména dokumentem ústředního výboru KSČ a vlády o rozvoji péče o zdraví v socialistické společnosti.

(3) Plán zdravotnictví předkládají ministerstva zdravotnictví, dopravy, národní obrany a vnitra, Slovenská národní rada a krajské národní výbory.

Článek 91

(1) Plán rozvoje zařízení sociální péče obsahuje plány výkonů zařízení sociální péče zaměřených zejména na zajištění možnosti včasného poskytování ústavní sociální péče občanům, kteří jsou plně odkázáni na pomoc společnosti, především mládeži tělesně nebo duševně vadné a trvale chorým starým občanům a na poskytování pracovní rehabilitace občanům se změněnou pracovní schopností.

(2) Plán rozvoje zařízení sociální péče předkládají krajské národní výbory za zařízení plánovaná národními výbory, ministerstvo školství a kultury, Slovenská národní rada a ústřední výbor Národní fronty za zařízení ústředně plánovaná.

Článek 92

(1) Plán rozvoje místního hospodářství obsahuje plány

1. a) místního průmyslu,
2. b) sběrných surovin,
3. c) komunálních služeb,
4. d) rozpočtových organizací a zařízení národních výborů pro komunální služby,
5. e) krajských organizací pro rozvoj a zavádění nové techniky,
6. f) bytového hospodářství národních výborů (domovní správy).

(2) Pětiletý a prováděcí plán sestavují na základě návrhů podřízených organizací krajské národní výbory a Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství (za výrobní organizace jí přímo řízené) a předkládají je Státní plánovací komisi (slovenské krajské národní výbory též Slovenské plánovací komisi) a dalším orgánům podle zásad uvedených v části XXIV.

Článek 93

Místní průmysl a sběrné suroviny

(1) Plán místního průmyslu zahrnuje opravy, údržbu a práce přednostně zaměřené na uspokojování potřeb obyvatelstva a na výrobu doplňující sortiment státního průmyslu.

(2) Plán sběrných surovin zahrnuje sběr odpadových surovin, jejich třídění a úpravu k dalšímu použití.

(3) Plán místního průmyslu a sběrných surovin se v plánu výkonů sestavuje, pokud není v této části stanoveno jinak, podle části II.

Článek 94

Komunální služby

(1) Plán komunálních služeb zahrnuje zejména úsek zdravotně technických služeb (prádelny, čistírny, lázně-koupaliště, úklidové služby, holičství a kadeřnictví, fotoslužba apod.), dále osobní a nákladní taxislužby, údržbu a opravy průmyslových výrobků, drobnou stavební údržbu, zahradnicko-květinářskou činnost apod. Zabezpečuje přednostně rozvoj služeb poskytovaných obyvatelstvu. Do tohoto plánu se nezahrnují činnosti patřící do oblasti neplacených služeb.

(2) Základní plánovací jednotkou je podnik komunálních služeb (včetně malých podniků), který je řízen městským nebo místním národním výborem, popřípadě národním výborem vyššího stupně.

(3) Výkony komunálních služeb jsou realizované tržby v cenách bez daně z obratu za provedené služby a práce a zhotovené výrobky.

(4) Tržby od obyvatelstva jsou v zásadě tržby realizované v maloobchodních cenách za hotové a tržby za faktury fyzickým osobám.

Článek 95

Rozpočtové organizace a zařízení národních výborů pro komunální služby

(1) Plán rozpočtových organizací a zařízení národních výborů pro komunální služby zahrnuje především činnosti prováděné ve veřejném zájmu (neplacené služby). Součástí plánu jsou i některé služby placené.

(2) Do neplacených služeb se zahrnují zejména práce souvisící s čištěním obcí, údržbou a zřizováním veřejné zeleně, rozšiřováním a údržbou veřejného osvětlení i veřejných hodin, zřizováním, provozem a udržováním hřbitovů a pohřebišť apod.

(3) Do placených služeb se zahrnují práce a výkony poskytované za úplatu; jde zejména o úsek zdravotně technických služeb, o opravy průmyslového zboží apod.

Článek 96

Krajské organizace pro rozvoj a zavádění nové techniky

(1) Plán krajských organizací pro rozvoj a zavádění nové techniky zahrnuje placené i neplacené práce prováděné k zajištění rozvoje a zavádění nové techniky a pokrokové technologie v místním hospodářství.

(2) Pro plán krajských organizací pro rozvoj a zavádění nové techniky platí zásady pro plánování rozpočtových organizací národních výborů.

Článek 97

Bytové hospodářství národních výborů

(1) Plán bytového hospodářství národních výborů zahrnuje činnosti spojené se správou, údržbou, opravami a zvelebováním bytového majetku.

(2) Opravy bytového majetku celkem zahrnují veškeré opravy prováděné na bytovém majetku jak vlastními údržbářskými četami, tak i jinými dodavatelskými organizacemi, mimo práce investiční povahy.

(3) Objemem oprav provedených vlastními údržbářskými četami jsou veškeré opravy prováděné na bytovém majetku pracovníky podniků bytového hospodářství (domovních správ).

Článek 98

(1) Cílem plánu rozvoje výrobního družstevnictví je zabezpečovat společně s organizacemi místního hospodářství rozvoj služeb a prací přednostně zaměřených na uspokojování potřeb obyvatelstva, rozvoj tradiční lidově umělecké a umělecko-řemeslné výroby i výrobu výrobků v menších sériích k doplnění výroby státního průmyslu, zejména výrobků odlišného sortimentu.

(2) Těmito metodickými pokyny se zajišťuje návaznost plánu rozvoje výrobního družstevnictví na úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Článek 99

(1) Návrh pětiletého i prováděcího plánu výrobních družstev se vypracovává souhrnně za všechny činnosti, tj. za výrobu průmyslových výrobků, práce průmyslové povahy, práce stavebního charakteru a služby. Rozsah výrobních úkolů a služeb je v plánech výrobních družstev vyjádřen pro všechny činnosti společným ukazatelem „Výkony celkem“.

(2) Výkony celkem jsou realizované tržby v cenách bez daně z obratu za průmyslovou a stavební výrobu, práce a služby.

(3) Tržby od obyvatelstva jsou v zásadě tržby realizované v maloobchodních cenách za hotové a tržby za faktury fyzickým osobám.

Článek 100

(1) Návrhy pětiletého a prováděcího plánu za výrobní družstva sestavuje Ústřední svaz výrobních družstev a předkládá je Státní plánovací komisi (za výrobní družstva na Slovensku též Slovenské plánovací komisi).

(2) Návrhy těchto plánů v krajském průřezu předkládají krajské svazy výrobních družstev v dohodnutém rozsahu krajským národním výborům.

Článek 101

(1) Plánovité řízení vědy a techniky je organickou součástí plánovitého řízení rozvoje národního hospodářství a zahrnuje:

1. a) plán badatelského výzkumu a plán výzkumných a vývojových prací, včetně příslušných studií;
2. b) zajištění potřeb vědy a techniky formou plánu fondu vědy a techniky;
3. c) plán výchovy vědeckých pracovníků.

(2) Realizace výsledků řešení úkolů vědy a techniky je nedílnou součástí veškeré společenské, zejména ekonomické činnosti; uskutečňuje se především prostřednictvím příslušných částí plánu rozvoje národního hospodářství (např. plánu průmyslové produkce a plánu investiční výstavby).

(3) Věcnou část řešení badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací doplňují nebo na ni navazují jako etapy úkoly technické normalizace, typizace ve výstavbě, mezinárodní vědeckotechnické spolupráce a styků (licence), vědeckotechnických a ekonomických informací apod., pokud s řešením souvisí.

Článek 102

Věda a technika se centrálně osměrňuje státním plánem obsahujícím hlavní směry a nejdůležitější úkoly vědy a techniky a maximálním využíváním ekonomických podnětů pro rozvoj národního hospodářství.

Článek 103

Základním podkladem pro sestavení plánu rozvoje národního hospodářství, včetně plánu vědy a techniky, jsou technickoekonomické koncepce, které se zpracovávají v několika variantách v předstihu před plánovacími pracemi.

Článek 104

Státní plán badatelského výzkumu

(1) Pětiletý plán badatelského výzkumu obsahuje směry a úkoly výzkumu, které vyplývají jednak z perspektivních potřeb společnosti, jejichž zabezpečení vyžaduje kvalitativně nová vědecká a technická řešení, jednak ze základních potřeb rozvoje vědy. Směry a úkoly výzkumu jsou v plánu konkretizovány komplexními a samostatnými hlavními úkoly z vybraných oblastí výzkumu vytyčených zpravidla v dlouhodobém výhledu. V souvislosti s vypracováním prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství se pětiletý plán prověřuje, zpřesňuje a doplňuje novými úkoly.

(2) Úkoly badatelského výzkumu se člení podle jejich rozsahu, společenského nebo vědeckého významu a nároků na řídící a výzkumnou činnost spojenou s řešením na komplexní úkoly a na samostatné hlavní úkoly:

1. a) komplexní úkol se řeší spoluprací několika výzkumných pracovišť spadajících zpravidla do různých vědních oborů; komplexní úkoly se člení na hlavní úkoly řešené převážně ve spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti;
2. b) samostatný hlavní úkol se řeší obvykle spoluprací několika výzkumných pracovišť, není však součástí žádného komplexního úkolu; jako samostatné hlavní úkoly zařazují se do plánu badatelského výzkumu zvláště úkoly mezinárodně koordinované.

U každého úkolu se uvádějí i cíle, kterých má být v plánovacím období dosaženo.

Článek 105

Státní plán výzkumných a vývojových prací

(1) Pětiletý plán obsahuje úkoly výzkumu a vývoje spjaté s významnými dlouhodobými úkoly rozvoje národního hospodářství (např. s úkoly investiční výstavby, výroby, vývozu apod.), zejména úkoly výzkumu, vývoje a osvojení výroby nových výrobků a technologií, a určuje časový průběh, způsob zajištění a technickoekonomickou účinnost jejich řešení ve vazbě na realizaci. Součástí pětiletého plánu jsou i technickoekonomické studie a úkoly mezinárodně koordinované Stálou komisí Rady vzájemné hospodářské pomoci pro koordinaci vědeckých a technických výzkumů. V souvislosti s vypracováním prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství se pětiletý plán zpřesňuje a doplňuje o nové úkoly.

(2) Úkoly pětiletého plánu výzkumných a vývojových prací se podle rozsahu, společenského významu a nároků na řídící a výzkumnou činnost spojenou s řešením člení na

1. a) komplexní úkoly k vyřešení národohospodářský nejvýznamnějších problémů výzkumu a vývoje zvláště náročných na koordinaci; obsahují soubor hlavních, popř. i dílčích úkolů věcně a časově svázaných, a to zpravidla pro různá odvětví a obory. Etapy práce se stanoví buď pro hlavní úkoly nebo pro úkoly dílčí;
2. b) samostatné hlavní úkoly k řešení národohospodářsky významných problémů výzkumu a vývoje bez větší náročnosti na meziodvětvovou a mezioborovou koordinaci; mohou se členit na dílčí úkoly. Etapy práce se stanoví buď pro samostatné úkoly nebo pro úkoly dílčí;
3. c) technickoekonomické studie, jejichž účelem je souhrnné zhodnocení nových směrů vědy a techniky z hlediska předpokladů pro věcné řešení, jeho zabezpečení a realizaci, popř. pro určení nových komplexních a samostatných hlavních úkolů.

Článek 106

Postup při vypracování návrhu státního plánu

(1) Úkoly státního plánu (státní úkoly) navrhují

1. a) Československá akademie věd - úkoly plánu badatelského výzkumu;
2. b) Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky - úkoly plánu výzkumných a vývojových prací;
3. c) Státní plánovací komise - úkoly výzkumných a vývojových prací pro rozvoj vojenské vědy a techniky,

a to v dohodě s ústředními orgány (KNV); od nižších složek si vyžadují potřebné podklady, popř. další návrhy státních úkolů.

(2) Na koordinaci a zajištění komplexních a hlavních úkolů se podílejí pracoviště výzkumné a vývojové základny, popř. jiné organizace a orgány. Podle charakteru úkolu určí buď Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky nebo Československá akademie věd nebo Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány (KNV)

1. a) koordinační pracoviště pro každý komplexní úkol;
2. b) hlavní pracoviště pro každý hlavní úkol, samostatný hlavní úkol a pro každou technickoekonomickou studii.

(3) Koordinační a hlavní pracoviště projednávají po schválení směrnic pro sestavení státního plánu se všemi řešitelskými pracovišti rozsah jejich účasti (spolupráce) na řešení komplexního, případně hlavního (samostatného hlavního) úkolu. Spolupráce se zajišťuje formou požadavkového listu (u badatelského výzkumu formou návrhového listu) nebo formou hospodářské smlouvy.

(4) Koordinační (hlavní) pracoviště rozpracovávají celkový postup řešení úkolu, jeho zajištění a vztah k realizaci na základě rozboru ekonomické efektivnosti,^*) nebo úvahy o společenském významu úkolu. Rozbor ekonomické efektivnosti dokládají podrobnou informační přípravou, včetně rešerše o patentech a vynálezech.

(5) Postup řešení nových úkolů rozpracovávají koordinační (hlavní) pracoviště pomocí metod operačního výzkumu:

1. a) časový průběh komplexního úkolu zejména analýzou kritické cesty podle instrukce, vydané Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Míru podrobností rozpisu komplexního úkolu na hlavní a dílčí úkoly (činnosti) určuje koordinační pracoviště s přihlédnutí k možnosti analyzovat hlavní vazby komplexního úkolu, jakož i faktory a činnosti, které rozhodují o jeho časovém průběhu. Síťový graf s příslušným přehledem činností a jejich charakteristik se vypracovává při zařazování úkolu do státního plánu, a to na celou dobu řešení;
2. b) časový průběh samostatného hlavního úkolu síťovým grafem, úsečkovým diagramem apod. O způsobu a podrobnostech zpracování dokumentace časového průběhu samostatných hlavních úkolů rozhoduje hlavní pracoviště tak, aby byl zajištěn spolehlivý podklad k ocenění časové náročnosti celého úkolu a účinný nástroj k jeho operativnímu řízení.

(6) Postup řešení komplexních (samostatných hlavních) úkolů stanovených již dříve v plánech na léta 1964 a 1965 rozpracovávají koordinační (hlavní) pracoviště jen na zbývající dobu. Za tím účelem projednávají se všemi hlavními (dílčími) pracovišti rozsah jejich činnosti na hlavních úkolech v letech 1966 - 1970, popř. dalších letech. Zásadní změny parametrů nebo termínů proti těm, které byly schváleny v původním znění komplexního (samostatného hlavního) úkolu, musí se zdůvodnit.

(7) Koordinační (hlavní) pracoviště předkládají návrhy úkolů rozpracované podle odstavců 4 až 6 po provedení oponentního řízení podle povahy úkolů buď Československé akademii věd nebo Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky nebo Státní plánovací komisi, a to prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu (KNV).

(8) Oponentní řízení o úkolech plánu výzkumných a vývojových prací se provádí podle směrnic vydaných Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, které platí obdobně i pro badatelský výzkum a rozvoj vojenské vědy a techniky.

(9) Práva a povinnosti koordinačních a hlavních pracovišť stanoví pracovní instrukce Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, která platí obdobně pro badatelský výzkum a rozvoj vojenské vědy a techniky.

(10) Zvláštnosti způsobu sestavení plánu badatelského výzkumu upravuje Československá akademie věd. Zvláštnosti způsobu plánování v oblasti výzkumu a vývoje rozvoje vojenské vědy a techniky upravuje Státní plánovací komise.

(11) Technické parametry a další údaje hlavních a dílčích úkolů plánu výzkumných a vývojových prací musí být projednány s příslušnými vedoucími pracovišti vědeckotechnického rozvoje.

(12) Úkoly technické normalizace (etapy plánu výzkumných a vývojových prací), které mají být ukončeny státní normou, musí být projednány s Úřadem pro normalizaci a měření.

(13) Parametry a další údaje týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ozdravění prostředí musí být projednány a dohodnuty s orgány Revolučního odborového hnutí, státního technického dozoru a hygienicko-epidemiologické služby (s hlavním hygienikem ČSSR nebo s krajským hygienikem).

(14) Při vypracování plánu badatelského výzkumu a plánu výzkumných a vývojových prací a při řešení úkolů jsou všechny organizace a orgány povinny využívat

1. a) vynálezů, objevů a zlepšovacích návrhů, které ovlivňují úroveň technického řešení. Pro jejich využití (dokončení vývoje, zhotovení prototypu, odzkoušení, realizaci apod.) platí stejné zásady jako pro ostatní úkoly a etapy. Údaje o využití vynálezů, objevů a zlepšovacích návrhů jsou součástí základní dokumentace u hlavních a samostatných hlavních úkolů;
2. b) všech druhů vědeckých, technických a ekonomických informací o nejnovějších poznatcích a zkušenostech vědy a techniky pro srovnání úrovně stavu řešeného úkolu v tuzemsku a zahraničí;
3. c) výsledků technické normalizace a navrhovat příslušná normalizační opatření;
4. d) vědeckotechnické spolupráce.

(15) Podniky a organizace řízené národními výbory postupují při zpracovávání podkladů podle pokynů příslušných odvětvových ústředních orgánů, které při jejich vydávání spolupracují s krajskými národními výbory.

Článek 107

Plán fondu vědy a techniky zahrnuje objem prostředků na zabezpečení potřeb centrálně řízených organizací vědy a techniky [organizace řízené přímo ministerstvy a ostatními ústředními úřady (KNV)] a výzkumných a vývojových prací výrobních hospodářských jednotek a ostatních organizací (včetně rozvoje vojenské vědy a techniky) v rozsahu účelově stanoveném v plánu investiční výstavby, finančním plánu, státním rozpočtu, plánu práce, plánu zahraničního obchodu, a to včetně rezerv.

Článek 108

(1) Objem prostředků fondu vědy a techniky v pětiletém a prováděcích plánech a jeho orientační rozdělení na ústřední orgány (KNV) jsou stanoveny ve směrnicích vlády pro vypracování plánů rozvoje národního hospodářství. Celkový objem závazně stanovených prostředků fondu vědy a techniky nelze vzhledem k návaznosti věcného plánu vědy a techniky na jeho zabezpečení měnit bez dohody mezi Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Státní plánovací komisí a ministerstvem financí.

(2) Definitivní rozdělení prostředků fondu vědy a techniky na ústřední orgány (KNV) se schvaluje závazně v rámci pětiletého a prováděcích plánů rozvoje národního hospodářství, a to obvykle v položce „kromě celku ústředního orgánu (resortu, KNV)“.

Článek 109

Zabezpečení neinvestičních potřeb

(1) Pětiletý a prováděcí plán stanoví závazně objem neinvestičních prostředků ze státního rozpočtu pro zajištění státních úkolů vědy a techniky, činnosti centrálně řízených organizací výzkumné a vývojové základny (rozpočtových organizací v plném rozsahu) a některých dalších důležitých ústředně sledovaných, popř. řízených úkolů a činností vědy a techniky (zejména dotace ze státního rozpočtu).

(2) V rámci soustavy ekonomických nástrojů řízení se stanoví minimální výše tvorby fondu technického rozvoje v členění na ústřední orgány pro zajištění ostatních úkolů vědy a techniky a činností organizací výzkumné a vývojové základny řízených výrobními hospodářskými jednotkami.

(3) Další neinvestiční prostředky na výzkumnou a vývojovou činnost v ostatních organizacích jsou součástí celkového rozpočtu nebo finančního plánu příslušné organizace bez účelového vyčlenění.

Článek 110

Zabezpečení investičních potřeb

(1) Pětiletý a prováděcí plán stanoví závazně veškeré investice pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny (u rozpočtových organizací v plném rozsahu), včetně prostředků na výstavbu výzkumných a vývojových ústavů, které budou jmenovitě schvalované vládou, a objem nezbytných strojních investic (přístroje) pro státní úkoly řešené ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích spolu s nezbytným objemem stavebních prací pro jejich zabudování.

(2) Další investice pro pracoviště výzkumné a vývojové základny jsou součástí celkových investičních limitů (plánů) pro příslušný ústřední orgán (KNV) nebo výrobní hospodářskou jednotku bez účelového vyčlenění.

Článek 111

Zabezpečení deviz

(1) Pětiletý a prováděcí plán stanoví závazné limity devizových prostředků

1. a) na dovoz strojů a zařízení pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a na dovoz přístrojové techniky nezbytné pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách;
2. b) na pasivní licence.

(2) Pětiletý a prováděcí plán stanoví též zvláštní devizovou rezervu určenou na nepředvídané potřeby vědy a techniky v oblasti materiálů a zahraničních cest.

(3) Další devizy pro pracoviště výzkumné a vývojové základny jsou součástí celkových limitů dovozu pro příslušný ústřední orgán (KNV) nebo výrobní hospodářskou jednotku bez účelového vyčlenění.

Článek 112

Zabezpečení v plánu práce

(1) V pětiletém a prováděcím plánu jsou stanoveny závazně limity počtu pracovníků a mzdový fond (včetně prémií a odměn) pouze pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a úhrn prémií a odměn pro státní úkoly ve výrobních hospodářských jednotkách a ostatních organizacích. Výjimky pro organizace jiné než rozpočtové se řeší v souladu s charakterem ukazatelů v plánu práce a v souladu s předpisy o financování.

Počty pracovníků výzkumné a vývojové základny v rámci výrobních hospodářských jednotek se ve státním plánu stanoví orientačně (v rámci celkových limitů).

(2) Další prostředky jsou zahrnuty v rámci celkových limitů příslušných ústředních orgánů a krajských národních výborů bez účelového vyčlenění.

Článek 113

Úkoly ve výchově vědeckých pracovníků jsou součástí pětiletého plánu. Pětiletý plán stanoví počty osob přijímaných do vědecké výchovy a údaje o zlepšování kvalifikační struktury pracovníků výzkumné a vývojové základny.

Článek 114

Plán badatelského výzkumu a plán výzkumných a vývojových prací na nižších stupních řízení má stejnou strukturu jako státní plán. Zahrnuje jak úkoly státní, tak i ostatní úkoly plánujících organizací. Úkoly mohou být organizaci stanoveny i bezprostředně nadřízeným stupněm řízení, který schvaluje plán svých podřízených organizací a sleduje a kontroluje průběh řešení. Ústřední orgány (KNV) v rámci dotací orientují výrobní hospodářské jednotky a ostatní organizace na plnění dalších úkolů.

Článek 115

(1) Minimální rozsah ukazatelů je uveden ve formulářích pro sestavení státního plánu.

(2) Ústřední orgány (KNV) mohou po projednání se Státní plánovací komisí a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky doplnit celostátně platné metodické pokyny a formuláře pro plánování vědy a techniky pro organizačně podřízené jednotky podle svých dalších potřeb; přitom nemohou však měnit rozsah a obsah závazně stanovených úkolů. Rozšířit však mohou počet orientačních ukazatelů a podkladových údajů. Státní plánovací komise, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Československá akademie věd při sestavování návrhů plánů mohou vyžadovat od ústředních orgánů (KNV) další podklady, pokud budou součástí orientačních ukazatelů a podkladových údajů stanovených podle doplňků metodických pokynů a formulářů vydaných ústředními orgány (KNV).