COTIF

Tento řád platí pro všechny přepravy prázdných nebo ložených vozů přepravců připuštěných podle článku 2 k mezinárodní přepravě a podaných k přepravě podle Jednotných právních předpisů CIM.

Nejsou-li v tomto řádu zvláštní ustanovení, platí pro přepravy uvedené v § 1 ostatní ustanovení Jednotných právních předpisů.

Právo podat vůz přepravce k přepravě přísluší zařaditeli. Každý jiný odesílatel prázdného nebo loženého vozu přepravce musí předat odesílací stanici současně s nákladním listem zmocnění vydané zařaditelem, které se může týkat více vozů.

Toto zmocnění není nutné, jestliže tento odesílatel byl příjemcem vozu přepravce při předchozí přepravě a pokud stanice neobdrží do uzavření nové přepravní smlouvy písemný, telegrafický nebo dálnopisný zákaz zařaditele odeslat vůz nebo vozy bez jeho souhlasu.

Nepřikáže-li zařaditel jinak, je železnice oprávněna vrátit do domovské stanice na náklady zařaditele s nákladním listem znějícím na jeho jméno a adresu

1. - každý došlý prázdný vůz, s jehož nakládkou nebylo započato do 15 dnů po jeho přichystání;
2. - každý došlý ložený vůz, který nebyl během 8 dnů po ukončení vykládky znovu podán k přepravě.

1. Nepoužije-li železnice této možnosti, musí po uplynutí shora uvedených lhůt zpravit o tom zařaditele; v tom případě však nesmí vůz vrátit během 8 dnů následujících po odeslání zprávy zařaditeli.
2. Tento paragraf se neuplatňuje u vozů nalézajících se v zemi zařaditelské železnice a u vozů na vlečkách přepravců.

Nájemce, jehož jméno je se souhlasem zařaditelské železnice napsáno na voze, nastupuje v otázkách uplatnění tohoto článku plnoprávně na místo zařaditele.

1. Kromě zápisů předvídaných v Jednotných právních předpisech, musí odesílatel zapsat do nákladního listu:
   1. a) do sloupce pro pojmenování zboží
      1. – jde-li o prázdný vůz přepravce, „P-vůz, prázdný“ (německý: „P-Wagen, leer“),
      2. – jde-li o ložený vůz, za pojmenování zboží slova „naloženo v P-vozu“ (německy: „auf P-Wagen verladen“);
   1. b) do sloupce nákladního listu pro to určeného zvláštní znaky vozu.

Žádá-li odesílatel prázdného vozu přepravce zvláštní záruku dodržení dodací lhůty podle článku 14, musí zapsat do nákladního listu do sloupce určeného pro jeho prohlášení záznam „Zvláštní záruka dodací lhůty“ (německy: „Besondere Gewährleistung der Lieferfrist“).

U zásilek prázdných vozů přepravců není přípustné udávat zájem na dodání.

U ložených vozů přepravců platí udaný zájem na dodání jen pro naložené zboží.

Prázdné vozy přepravců nemohou být zatíženy ani dobírkou ani zálohou.

Ložené vozy přepravců nesmějí být zatíženy dobírkou přesahující hodnotu naloženého zboží.

Dodací lhůta se prodlužuje nejen v případech uvedených v článku 27 § 7 Jednotných právních předpisů, ale též po dobu trvání přerušení přepravy v důsledku poškození vozu, pokud železnice neodpovídá za poškození podle článku 12.

Překládá-li se zboží z poškozeného vozu do jiného vozu, končí pobyt pro zboží v okamžiku, kdy je lze po překládce dále přepravovat.

Zjistí-li železnice poškození vozu přepravce nebo ztrátu jeho součástí, nebo se domnívá, že taková škoda vznikla nebo tvrdí-li to oprávněný, je železnice povinna bezodkladně sepsat v souladu s článkem 52 Jednotných právních předpisů komerční zápis konstatující druh poškození nebo ztráty a pokud možno jejich příčinu a dobu vzniku.

Komerční zápis se musí bezodkladně zaslat zařaditelské železnici, která dodá zařaditeli jeho kopii. Jedná-li se o vůz, na němž je napsáno se souhlasem zařaditelské železnice jméno nájemce, dodá se kopie komerčního zápisu přímo tomuto nájemci.

Je-li vůz přepravce naložen, vyhotoví se popřípadě zvláštní komerční zápis podle článku 52 Jednotných právních předpisů pro zboží.

Poškodí-li se prázdný vůz přepravce tak, že nelze pokračovat v jeho přepravě, nebo tak, že do něj nelze nakládat zboží, musí stanice, v níž bylo poškození zjištěno, vyrozumět o tom bezodkladně telegraficky nebo dálnopisně odesílatele a uvést přitom, pokud možno, druh poškození.

Každý prázdný vůz vyřazený z oběhu musí železnice uvést do provozuschopného stavu, pokud není poškozen tak těžce, aby musel být naložen na jiný vůz.

Po uvedení vozu do stavu použitelnosti, může železnice provést bez souhlasu opravy do částky stanovené v zařaditelské smlouvě.

Tato ustanovení se uplatní, aniž by tím byla jakkoliv dotčena otázka odpovědnosti.

Provádí-li železnice opravy v souladu s § 2 a je-li třeba předpokládat jejich trvání po dobu delší 4 dnů, požádá železnice telegraficky nebo dálnopisně odesílatele o sdělení návrhu, má-li se po skončení prací pokračovat v plnění přepravní smlouvy nebo má-li se tato změnit. Nedá-li odesílatel do skončení prací návrh, pokračuje se v plnění přepravní smlouvy.

Neprovádí-li železnice opravu sama, požádá stanice, v níž bylo poškození zjištěno, bezodkladně telegraficky nebo dálnopisně přímo odesílatele o návrhy. Není-li odesílatel současně zařaditelem, zašle se kopie této žádosti bezodkladně telegraficky nebo dálnopisně zařaditeli. Neobdrží-li železnice návrh odesílatele během 8 dnů po odeslání telegramu nebo dálnopisu, je oprávněna, uvedla-li popřípadě vůz do provozuschopného stavu, vrátit jej bez souhlasu zpět do jeho domovské stanice s nákladním listem vyhotoveným na jméno a adresu zařaditele.

Důvody vrácení vozu se musí zapsat do nákladního listu za slova „P-vůz, prázdný“ (německy: „P-Wagen, leer“).

Poškodí-li se ložený vůz přepravce tak, že není možné pokračovat v přepravě a je nutné zboží vyložit, uplatní se tento článek na vyložený vůz.

Lze-li vůz opravit bez vyložení zboží, platí ustanovení § 1, 2, 3, 6 a 7 tohoto článku.

Přepravné a jiné výdaje vzniklé až do stanice zadržení vozu, výdaje za odeslání zprávy odesílateli a zařaditeli, jakož i výdaje vzniklé popřípadě při plnění návrhů nebo při odeslání vozu z vlastního podnětu do domovské stanice, váznou na zásilce.

Nájemce, jehož jméno je se souhlasem zařaditelské železnice napsáno na voze, přejímá při uplatňování ustanovení tohoto článku veškerá práva zařaditele.

V případě ztráty nebo poškození vozu přepravce nebo jeho součástí, které vznikly od převzetí k přepravě až do dodání, odpovídá železnice, neprokáže-li, že škoda nevznikla její vinou.

Při ztrátě vozu přepravce je náhrada limitována výší hodnoty vozu; zásady pro výpočet této hodnoty se stanoví v zařaditelské smlouvě. V případě poškození vozu přepravce se náhrada vypočítá podle ustanovení zařaditelské smlouvy.

Při ztrátě nebo poškození oddělitelných vozových doplňků odpovídá železnice jen tehdy, jsou-li doplňky napsány po obou podélných stranách vozu. Železnice nenese žádnou odpovědnost za ztrátu nebo poškození oddělitelného nářadí.

1. Nedokáže-li oprávněný, že škody byly způsobeny zaviněním železnice, odpovídá železnice
   1. - za škody vzniklé na hliněných, skleněných, terakotových atd. nádobách jen tehdy, souvisí-li tyto škody s jiným poškozením vozu přepravce, za které železnice odpovídá podle předchozích ustanovení;
   2. - za škody vzniklé na nádobách s vnitřním povlakem (smalt, ebonit apod.) jen tehdy, jsou-li na nádobách stopy vnějšího poškození, za které železnice odpovídá podle předchozích ustanovení.

Jde-li o náhradu za ztrátu nebo poškození vozu přepravce nebo jeho součástí, zařaditel nastupuje na místo odesílatele nebo příjemce. Reklamace mohou být podány jen u zařaditelské železnice a nároky mohou být uplatněny jen vůči té železnici, která nastupuje po právu na místo odpovědné železnice.

Nároky železnice vůči zařaditeli za škody způsobené vozem přepravce během přepravy se řídí zařaditelskou smlouvou. Jedině zařaditelská železnice může uplatnit práva jiných železnic vůči zařaditeli.

1. Nároky podle § 1 a 6 se promlčují po třech letech.
2. Toto promlčení začíná
   1. - u nároků zařaditele vůči železnici podle § 1 až 5 dnem, kdy byla ztráta nebo poškození vozu zjištěno, popř. s přihlédnutím k článku 13 § 1;
   2. - u nároků železnice vůči zařaditeli podle § 6 dnem, kdy škoda vznikla.

Oprávněný může považovat vůz přepravce za ztracený bez dalších důkazů, nebyl-li během tří měsíců po uplynutí dodací lhůty dodán příjemci nebo mu nebyl dán k dispozici.

Tato lhůta se prodlužuje o dobu vyřazení vozu z provozu pro příčinu nezaviněnou železnicí nebo pro poškození vozu.

Jestliže vůz přepravce považovaný za ztracený se nalezne po výplatě náhrady, může zařaditel během šesti měsíců po obdržení zprávy od zařaditelské železnice vrátit náhradu a žádat, aby mu byl vůz bezplatně přichystán v domovské stanici.

Odpovídá-li železnice za překročení dodací lhůty u prázdného nebo loženého vozu přepravce, musí zaplatit oprávněnému pevné odškodné za každý i jen započatý den zpoždění, nezávisle na případné náhradě za překročení dodací lhůty u naloženého zboží.

Toto odškodné činí:

1. a) 4,50 zúčtovacích jednotek za moderní podvozkové vozy a vozy jim na roveň postavené, tak jak jsou definovány v zařaditelské smlouvě,
2. b) 3,00 zúčtovací jednotky za ostatní vozy.

Je-li překročení dodací lhůty způsobeno zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí železnice, zvyšuje se pevné odškodné na 9,00 zúčtovacích jednotek za každý den pro vozy jmenované v § 1a) a na 6,50 zúčtovacích jednotek za každý den pro vozy jmenované v § 1 b).

Odesílatel prázdného vozu přepravce může požadovat zvláštní záruku dodací lhůty. Vybírá se za to poplatek 1,00 zúčtovací jednotky za každých i jen započatých 100 km, avšak nejméně 10,00 zúčtovacích jednotek. Při placení přepravného podle článku 15 § 2a) číslice 4 Jednotných právních předpisů, zaplatí tento poplatek vždy plně odesílatel.

Při překročení dodací lhůty je železnice povinna zaplatit pevné odškodné 9,00 zúčtovacích jednotek za každý den pro vozy jmenované v § 1a) a 6,50 zúčtovacích jednotek za každý den pro vozy jmenované v § 1b), avšak nejméně 20,00 zúčtovacích jednotek.

Tento řád platí pro kontejnery podávané k přepravě podle podmínek Jednotných právních předpisů CIM.

Tyto kontejnery musí patřit železnici nebo soukromníkům (fyzickým osobám nebo jiným právním subjektům), přičemž musí být v posledním případě schváleny železnicí nebo odpovídat platným mezinárodním předpisům pro stavbu velkých kontejnerů.

Podle tohoto řádu se považuje za „kontejner“ přepravní prostředek (schrána, nádrž nebo podobné zařízení), který

1. - má trvalý charakter a je proto dostatečně odolný, aby umožňoval opětovné použití,
2. - je přizpůsoben k usnadnění přepravy zboží jedním nebo více druhy dopravy bez zásahu do obsahu,
3. - je opatřen zařízeními usnadňujícími manipulaci a upevnění,
4. - má obsah nejméně 1 m³ a rozměry nepřesahující míry stanovené v předpisech železnic.

1. Za „velké kontejnery“ se považují kontejnery o obsahu nad 3 m³ a délce 6 m (20 anglických stop) a více.
2. Pojem „kontejner“ zahrnuje příslušenství a výstroj kontejneru podle jeho druhu (kategorie), za podmínky přepravy společně s ním. Nezahrnuje ani vozidlo, ani příslušenství a výstroj vozidel, ani obvyklé obaly.

Nestanoví-li tarify jinak, může být obsah kontejneru předmětem jen jediné přepravní smlouvy.

Neobsahuje-li tento řád zvláštní ustanovení, platí pro přepravu prázdných nebo naplněných kontejnerů ostatní ustanovení Jednotných právních předpisů.

Ten, kdo přijímá od železnice prázdný nebo naplněný kontejner, je povinen zjistit stav kontejneru v okamžiku jeho převzetí; on je odpovědný za všechny škody, které se zjistí při vracení kontejneru železnici, a které jím nebyly hlášeny při přejímce, leč by prokázal, že škoda existovala již při přejímce, nebo že vyplynula z okolností, jimž nemohl zabránit a jejichž následkům předejít nebylo v jeho moci.

Odesílatel odpovídá za ztráty nebo poškození kontejnerů, které vznikly během plnění přepravní smlouvy, jestliže to vyplynulo z jeho jednání nebo z jednání jeho pracovníků.

Není-li kontejner vrácen železnici během 30 dnů počítáno ode dne následujícího po dnu jeho předávky odesílateli nebo příjemci, může jej železnice považovat za ztracený a požadovat zaplacení jeho hodnoty.