COTIF

Železnice musí dát veřejnosti na vědomí vhodným způsobem jízdní řád vlaků.

Z jízdních řádů nebo tarifů musí být zřejmá omezení v používání určitých vlaků nebo určitých vozových tříd.

Z přepravy jsou vyloučeny nebo z ní mohou být cestou vyloučeny:

1. a) osoby opilé a osoby, které se chovají nepřístojně nebo které nezachovávají předpisy platné v jednotlivých státech; tyto osoby nemají právo na vrácení jízdného ani dovozného za zavazadla;
2. b) osoby, které pro nemoc nebo z jiných příčin by mohly být spolucestujícím na obtíž, není-li pro ně předem reservován zvláštní oddíl nebo jim nemůže být po zaplacení přidělen. Osoby, které onemocněly cestou, musí být přepraveny alespoň do nejbližší vhodné stanice, kde jim může být poskytnuta nutná péče; zaplacené jízdné se jim vrátí podle článku 25 po odečtení částky za projetou trať; totéž platí i pro případnou přepravu cestovního zavazadla.

Přeprava osob stižených nakažlivými nemocemi se řídí mezinárodními smlouvami a předpisy, nebo, neexistují-li, zákony a předpisy platnými v každém státě.

Jízdenky vydané pro mezinárodní přepravu musí obsahovat zkratku CIV. Přechodně je přípustný znak ₵.

Mezinárodní tarify nebo ujednání mezi železnicemi určují formu a obsah jízdenek, jakož i jazyk a písmo, jímž musí být vytištěny nebo vyplněny.

Pokud mezinárodní tarify nepřipouštějí výjimky, musí jízdenky obsahovat tyto údaje:

1. a) nástupní a cílovou stanici;
2. b) přepravní cestu; je-li dovoleno použít různých cest nebo různých dopravních prostředků, musí to být uvedeno;
3. c) druh vlaku a vozovou třídu;
4. d) částku jízdného;
5. e) první den platnosti;
6. f) dobu platnosti.

Sešity kupónových jízdenek vydané podle mezinárodního tarifu jsou jediným přepravním dokladem ve smyslu Jednotných právních předpisů.

Nestanoví-li mezinárodní tarify výjimku, lze jízdenku postoupit jen tehdy, nezní-li na jméno a nebyla-li cesta nastoupena.

Cestující je povinen se při přijímání jízdenky přesvědčit, že mu byla vystavena podle jeho údajů.

Dobu platnosti jízdenek a přerušení jízdy upravují mezinárodní tarify.

Cestující je povinen mít od počátku cesty platnou jízdenku; musí ji uschovat až do ukončení cesty, předložit ji na požádání zaměstnanci železnice pověřenému jejím přezkoušením a odevzdat ji při ukončení cesty. Mezinárodní tarify mohou stanovit výjimky.

Jízdenky, na nichž bylo neoprávněně něco měněno, jsou neplatné a zaměstnanci železnice pověření jejich přezkoušením je odeberou.

Cestující, který nemůže předložit platnou jízdenku, je povinen zaplatit kromě jízdného přirážku, která se vypočítá podle předpisů železnice požadující její zaplacení.

Cestující, který odmítne ihned zaplatit jízdné nebo přirážku, může být vyloučen z přepravy. Cestující vyloučený z přepravy nemůže žádat, aby se mu jeho cestovní zavazadlo přichystalo v jiné stanici než v stanici určení.

Děti až do dovršení pátého roku se přepravují bezplatně bez jízdenky, nežádá-li se pro ně zvláštní místo.

Děti starší pěti let až do dovršení desátého roku a děti mladší, pro které se žádá zvláštní místo, se přepravují za zlevněné jízdné. Toto zlevněné jízdné nesmí převyšovat polovinu jízdného vybíraného za přepravu dospělých, s výjimkou příplatků za použití určitých vlaků nebo určitých vozů a bez újmy zaokrouhlování podle předpisů platných pro železnici, která jízdenku vydává.

Tato sleva se nesmí poskytovat z cen jízdenek, u nichž se již poskytuje jiná sleva z obyčejného jízdného u jednoduché jízdenky.

Mezinárodní tarify mohou však stanovit jiné věkové hranice, než jsou uvedeny v § 1 a 2, pokud tyto hranice nejsou nižší než věk dovršených čtyř let, jde-li o bezplatnou přepravu podle § 1, a než věk dovršených desíti let v případě zlevněných cen podle § 2.

Obsazení, přidělení a rezervování míst upravují předpisy platné pro železnici.

Cestující může zaujmout místo ve vyšší vozové třídě nebo ve vlaku vyššího druhu, než které jsou uvedeny na jízdence, nebo změnit přepravní cestu za podmínek stanovených mezinárodními tarify.

Cestující jsou oprávněni brát s sebou do vozů zdarma snadno přenosné předměty (ruční zavazadla).

Cestující může pro svá ruční zavazadla použít jen prostor nad místem a pod místem, které zaujímá, nebo jiný odpovídající prostor, jedná-li se o vozy zvlášť zařízené, zejména je-li v nich zvláštní prostor pro zavazadla.

Není dovoleno brát s sebou do vozů:

1. a) látky a předměty vyloučené z přepravy jako cestovní zavazadla podle článku 18 písmeno e) kromě výjimek uvedených v doplňujících ustanoveních nebo v tarifech;
2. b) předměty, které by mohly cestující obtěžovat, nebo které by mohly způsobit škodu;
3. c) předměty, které nepřipouštějí celní nebo jiné správní předpisy k přepravě ve voze;
4. d) živá zvířata, pokud doplňující ustanovení nebo tarify nepřipouštějí výjimku.

Mezinárodní tarify mohou stanovit, za jakých podmínek mohou být dále přepravovány předměty, ať již jako ruční, nebo cestovní zavazadlo, které byly vzaty do vozu v rozporu s ustanovením § 1 a § 2 písm. b).

Při důvodném podezření z porušení § 2 písm. a), b) a d) je železnice oprávněna se přesvědčit v přítomnosti cestujícího o povaze předmětů, které vzal s sebou do vozu. Není-li možno zjistit cestujícího, který s sebou veze předměty podléhající přezkoumání, provede železnice přezkoumání v přítomnosti dvou jí cizích svědků.

Dohled na předměty a zvířata, které cestující s sebou bere do vozu, přísluší cestujícímu s výjimkou případu, kdy jej nemůže vykonávat, protože je ve zvlášť zařízeném voze uvedeném v § 1.

Cestující odpovídá za každou škodu způsobenou předměty nebo zvířaty, které s sebou bere do vozu, pokud nedokáže, že škoda byla zaviněna železnicí, třetí osobou nebo okolnostmi, které cestující nemohl odvrátit, a jejichž následky odstranit nebylo v jeho moci.

Toto ustanovení nemá vliv na odpovědnost, která železnici může příslušet podle článku 26.

Zmešká-li se zpožděním vlaku přípojný vlak nebo je-li vlak na celé cestě nebo na části odřeknut a cestující chce pokračovat v jízdě, je železnice povinna, pokud je to možné, přepravit ho s jeho ručním i cestovním zavazadlem bez doplatku vlakem jedoucím do téže cílové stanice po téže trati nebo po jiné trati náležející železnicím zúčastněným na původní přepravní cestě a umožnit mu tak, aby přijel do cílové stanice se zpožděním co nejmenším.

Železnice je podle okolností případu povinna potvrdit na jízdence, že přípojný vlak byl zmeškán nebo že vlak byl odřeknut, a je-li to třeba, prodloužit dobu platnosti jízdenky a poznamenat na jízdence, že platí pro novou cestu, pro vyšší vozovou třídu nebo pro vlak vyššího druhu. Tarify nebo jízdní řády však mohou použití určitých vlaků vyloučit.

Jako cestovní zavazadla se k přepravě přijímají předměty určené pro cestovní účely, které jsou uloženy v cestovních kufrech, košících, vacích, cestovních pytlech a v jiných obalech tohoto druhu, jakož i tyto obaly.

Mezinárodní tarify mohou za určitých podmínek připustit k přepravě jako cestovní zavazadla zvířata a předměty neuvedené v § 1, zejména doprovázená motorová vozidla podaná k přepravě s přívěsem nebo bez přívěsu.

Tarify nebo jízdní řády mohou vyloučit nebo omezit přepravu cestovních zavazadel v určitých vlacích nebo v určitých druzích vlaků.

Jako cestovní zavazadla jsou z přepravy vyloučeny:

1. a) předměty, jejichž přeprava je zakázána, byť i jen v jednom státě zúčastněném na přepravě cestovního zavazadla;
2. b) předměty, jejichž přeprava je, byť i jen v jednom státě zúčastněném na přepravě cestovního zavazadla, vyhrazena poštovní správě;
3. c) zboží určené pro obchod;
4. d) neskladné předměty nebo předměty o velké hmotnosti;
5. e) látky a předměty nebezpečné, zejména nabité zbraně, látky a předměty výbušné a zápalné, látky vznětlivé, jedovaté nebo žíravé, jakož i látky odporné a látky, které mohou způsobit nákazu; mezinárodní tarify mohou některé z těchto látek a předmětů připustit k přepravě jako cestovní zavazadlo podmíněně.

Cestovní zavazadlo se podává k přepravě jen po předložení jízdenky, která platí nejméně do stanice určení cestovního zavazadla, a to po přepravní cestě vyznačené v jízdence.

Platí-li jízdenka po několika cestách nebo je-li v místě určení několik stanic, musí cestující přesně označit přepravní cestu nebo stanici, do které zásilku k přepravě podává. Železnice neodpovídá za následky nedodržení tohoto ustanovení cestujícím.

Dovolují-li to tarify, může cestující v době platnosti jízdenky podat k přepravě cestovní zavazadlo přímo pro celou trať nebo pro kterýkoliv úsek celé trati.

Tarify stanoví, zda a za jakých podmínek se mohou cestovní zavazadla podávat k přepravě bez předložení jízdenek nebo po jiné cestě, než která je vyznačena na předložené jízdence. Dovolují-li tarify podej cestovních zavazadel k přepravě bez předložení jízdenky, platí ustanovení Jednotných právních předpisů o právech a povinnostech cestujícího, pokud jde o cestovní zavazadla, přiměřeně pro odesilatele cestovního zavazadla.

Dovozné za zavazadla se platí při podeji.

Jinak pro podej cestovního zavazadla k přepravě platí předpisy platné v podací stanici.

Cestující může v souladu s předpisy platnými v podací stanici určit vlak, jímž má být odesláno jeho cestovní zavazadlo. Nevyužije-li cestující tohoto oprávnění, přepraví se jeho zavazadlo nejbližším vhodným vlakem.

Musí-li se cestovní zavazadlo v přípojné stanici překládat, přepraví se dále nejbližším vlakem určeným pro pravidelnou přepravu zavazadel.

Cestovní zavazadla se mohou výše uvedeným způsobem přepravovat pouze tehdy, nebrání-li tomu při odjezdu nebo na cestě celní předpisy nebo jiné předpisy orgánů státní správy.

Při podeji cestovního zavazadla k přepravě se cestujícímu vydává zavazadlový lístek.

Zavazadlové lístky vydané pro mezinárodní přepravu musí obsahovat zkratku CIV. Pro přechodnou dobu se připouští znak ₵.

Mezinárodní tarify nebo ujednání mezi železnicemi určují formu a obsah zavazadlového lístku, jakož i jazyk a písmo, které se musí použít při tisku a vyplňování.

Pokud mezinárodní tarify nestanoví výjimky, musí zavazadlové lístky obsahovat tyto údaje:

1. a) název podací stanice a stanice určení;
2. b) přepravní cestu;
3. c) den podeje k přepravě a vlak, kterým má být zavazadlo odesláno;
4. d) počet cestujících;
5. e) počet a hmotnost kusů zavazadel;
6. f) částku dovozného za zavazadlo a jiné výdaje.

Cestující je povinen se přesvědčit při převzetí zavazadlového lístku, zda byl vyhotoven podle jeho údajů.

Cestovní zavazadla, jejichž stav nebo úprava je vadná nebo jejichž obal je nedostatečný, anebo na nichž jsou zřejmé známky poškození, může železnice odmítnout. Jsou-li přesto přijata k přepravě, může železnice učinit příslušnou poznámku v zavazadlovém lístku. Přijme-li cestující zavazadlový lístek s takovou poznámkou, považuje se to za důkaz, že cestující uznal správnost této poznámky.

Cestující je povinen označit na každém kusu zavazadla na dobře viditelném místě trvanlivě, zřetelně, nesmazatelně a způsobem vylučujícím záměnu:

1. a) své jméno a svou adresu;
2. b) stanici a zemi určení.

Označení již neplatná musí cestující odstranit nebo učinit nečitelnými.

Železnice je oprávněna odmítnout přijetí k přepravě těch kusů, které nemají předepsaná označení.

Cestující odpovídá za všechny následky nedodržení článků 17, 18 a 21 § 2.

Domnívá-li se železnice odůvodněně, že bylo jednáno proti předpisům, je oprávněna přezkoumat, odpovídá-li obsah zavazadel předpisům, pokud to nezakazují zákony a předpisy státu, v němž má dojít k přezkoumání. Cestující musí být vyzván, aby se přezkoumání zúčastnil. Nedostaví-li se nebo nelze-li ho dosáhnout, jsou k přezkoumání přizváni dva svědci cizí železnici.

Je-li zjištěno porušení předpisů, je cestující povinen zaplatit výdaje vzniklé přezkoumáním.

Při porušení ustanovení článků 17 a 18 může železnice vybrat přirážku stanovenou mezinárodními tarify, aniž by tím byl dotčen její nárok na doplacení rozdílu dovozného a na náhradu případné škody.

Cestovní zavazadlo se vydá po vrácení zavazadlového lístku a po zaplacení případných výloh váznoucích na zásilce.

Železnice je oprávněna, nikoli však povinna, se přesvědčit o tom, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn cestovní zavazadlo převzít.

Výdeji cestovního zavazadla držiteli zavazadlového lístku je v souladu s předpisy platnými ve stanici výdeje postaveno na roveň

1. a) předání cestovního zavazadla celním nebo daňovým orgánům do jejich výpravních míst nebo skladišť, nejsou-li tyto místnosti a skladiště pod dohledem železnice,
2. b) předání živých zvířat do opatrování třetí osobě.

Držitel zavazadlového lístku je oprávněn žádat u výdejny zavazadel stanice určení výdej cestovního zavazadla, jakmile po příjezdu vlaku, kterým mělo být cestovní zavazadlo přepraveno, uplynula doba potřebná k jeho přichystání a případnému odbavení celními nebo jinými správními orgány.

Není-li zavazadlový lístek vrácen, vydá železnice cestovní zavazadlo jen tomu, kdo své oprávnění prokáže; při nedostatečném prokázání může železnice požadovat složení jistoty.

Cestovní zavazadlo se vydá ve stanici, do které bylo podáno k přepravě. Na včasnou žádost držitele zavazadlového lístku musí však být cestovní zavazadlo po předložení jízdenky a vrácení zavazadlového lístku vráceno v podací stanici nebo vydáno ve stanici na cestě, dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu celní předpisy nebo předpisy jiných orgánů státní správy.

Držitel zavazadlového lístku, jemuž není vydáno cestovní zavazadlo podle § 3, může žádat, aby mu na zavazadlovém lístku byl vyznačen den a hodina, kdy žádal o výdej cestovního zavazadla.

Na žádost oprávněného je železnice povinna přezkoumat cestovní zavazadlo v jeho přítomnosti, aby zjistila jím uváděnou škodu. Nevyhoví-li železnice této žádosti, může oprávněný odmítnout příjem cestovního zavazadla.

Jinak se výdej cestovního zavazadla řídí předpisy platnými ve stanici, která cestovní zavazadlo vydává.

Jízdné se vrátí zcela nebo z části, jestliže

1. a) jízdenka nebyla použita nebo byla použita jen částečně;
2. b) jízdenka byla pro nedostatek místa použita v nižší vozové třídě nebo v nižším druhu vlaku, než které jsou na ní uvedeny;
3. c) cestovní zavazadlo bylo vzato zpět v odesílací stanici nebo bylo vydáno ve stanici na cestě.

Mezinárodní tarify stanoví, jakými doklady a potvrzeními má být doložena žádost o návratek, dále výši návratků a částky, o které jsou návratky kráceny.

Tyto tarify mohou v určitých případech návratky z jízdného a přepravného vyloučit nebo je vázat na určité podmínky.

Každý nárok na návratek podle předchozích paragrafů a podle článku 10 § 1 písm. b) propadá, není-li uplatněn u železnice ve lhůtě šesti měsíců. Tato lhůta počíná u jízdenek dnem následujícím po dnu uplynutí lhůty jejich platnosti a u zavazadlových lístků dnem jejich vyhotovení.

V případě nesprávného použití tarifu nebo dojde-li k omylu při výpočtu nebo výběru přepravní ceny a jiných výdajů, je železnice povinna vrátit přeplatek nebo jí musí být zaplacen nedoplatek jen tehdy, převyšuje-li u každé jízdenky nebo zavazadlového lístku 1 zúčtovací jednotku.

Pro výpočet částky návratku nebo doplatku se použije úřední přepočítací kurs ze dne, kdy bylo jízdné nebo dovozné vybráno. Platí-li se v jiné měně, než ve které bylo jízdné nebo dovozné vybráno, použije se přepočítací kurs ze dne výplaty.

Pro případy neupravené tímto článkem a není-li mezi železnicemi sjednáno zvláštní ujednání, platí předpisy výchozího státu.