Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

(c) Schvalování typu (TA)

TA 1 Cisterny nesmí být schváleny pro přepravu organických látek.

TA 2 Tato látka smí být přepravována ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách nebo cisternových kontejnerech podle podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se na základě dále uvedených zkoušek příslušný orgán přesvědčí o tom, že taková přeprava může být provedena bezpečně. Jestliže země původu není smluvním státem RID, tyto podmínky musejí být uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID dotčeného touto přepravou.

1. Pro schválení typu musejí být provedeny zkoušky za účelem:
   1. – ověření snášenlivosti všech materiálů, které jsou během přepravy normálně ve styku s přepravovanými látkami;
   2. – opatření údajů usnadňujících konstrukci nouzových pro vyrovnávání tlaku a pojistných ventilů s ohledem na charakteristické konstrukční prvky cisterny; a
   3. – stanovení zvláštních požadavků nezbytných pro bezpečnou přepravu látek.

1. Výsledky zkoušek musejí být uvedeny v protokolu pro schválení typu.

TA 3 Tato látka může být přepravována pouze v cisternách s kódem cisterny LGAV nebo SGAV; hierarchie v odstavci 4.3.4.1.2 se na tento případ nevztahuje.

TA 4 Postupy pro posuzování shody dle 1.8.7 musí být provedeny příslušným orgánem, jím pověřeným zástupcem nebo inspekční organizací akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2012 (mimo oddíl 8.1.3), typ A, dle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8.

TA 5 Tato látka může být přepravována pouze v cisternách s kódem cisterny S2,65AN(+); hierarchie v 4.3.4.1.2 se na tento případ nevztahuje.

(d) Zkoušky (TT)

TT 1 CISTERNY Z ČISTÉHO HLINÍKU JE TŘEBA PODROBIT PRVNÍM A PERIODICKÝM HYDRAULICKÝM TLAKOVÝM ZKOUŠKÁM TLAKEM POUZE 250 KPA (2,5 BARU).

TT 2 Stav výstelky nádrží musí být kontrolována každý rok znalcem schváleným příslušným orgánem, který musí provést prohlídku vnitřku nádrže (viz zvláštní ustanovení TU43 v 4.3.5).

TT 4 Cisterny musí být kontrolovány minimálně každé

vhodnými (např. ultrazvukovými) přístroji na stav koroze.

TT 5 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé

TT 7 Bez ohledu na požadavky uvedené v odstavci 6.8.2.4.2 periodická vnitřní zkouška může být nahrazena postupy schválenými příslušným orgánem.

TT 8 Na cisternách, které jsou podle 6.8.3.5.1 až 6.8.3.5.3 označeny předepsaným oficiálním názvem látky pro přepravu UN 1005 AMONIAK, BEZVODÝ a které jsou vyrobeny z jemnozrnné konstrukční oceli s mezí kluzu podle normy vyšší než 400 N/mm², se musí při každé periodické prohlídce podle odstavce 6.8.2.4.2 provést zkoušky na zjištění povrchových trhlin magnetopráškovým postupem.

1. Ve spodní části každé nádrže musí být přezkoušeno nejméně 20 % délky podélných a obvodových svarů a svary všech hrdel, jakož i všechna opravovaná a broušená místa.
2. Jestliže je odstraněn údaj o látce na cisterně nebo na štítku cisterny, musí se provést magnetická zkouška práškovou metodou a tyto činnosti musí být zaznamenány v osvědčení o zkoušce připojeném k dokumentaci cisterny (pasportu)
3. Takové práškové magnetické zkoušky musí být prováděny kompetentní osobou kvalifikovanou pro tuto metodu podle EN ISO 9712:2012 (Nedestruktivní zkoušení -Kvalifikace a certifikace pracovníků NDT).

TT 9 Pro prohlídky a zkoušky (včetně dozoru nad výrobou) musí být uplatněny postupy oddílu 1.8.7 příslušným orgánem, jím pověřeným zástupcem nebo inspekční organizací akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2012 (mimo oddíl 8.1.3), typ A, dle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8

TT10 Periodické prohlídky podle 6.8.2.4.2 se musí provádět:

(e) Značení (TM)

TM 1 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v odstavci 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samovznícení“ (viz též POZNÁMKA výše).

TM 2 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v odstavci 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou“ (viz též POZNÁMKA výše).

TM 3 Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1 oficiálním pojmenováním pro přepravu a nejvyšší dovolenou ložnou hmotností v kg pro tuto látku.

TM 4 U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky.

TM 5 Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v odstavci 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední kontroly vnitřku cisterny.

TM 7 Symbol záření uvedený v odstavci 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1. Tento symbol může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena.

1. 6.8.5 Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
   1. 6.8.5.1 Materiály a nádrže
      1. 6.8.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
         1. – stlačených, zkapalněných plynů nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
         2. – látek UN čísel 1380, 2845, 2870, 3194 a 3391 až 3394 a 3433 třídy 4.2; jakož i
         3. – UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8

            musí být vyrobeny z oceli.

         (b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:

         1. – žíravých plynů třídy 2 a UN 2073 čpavek, roztok; a
         2. – UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8

            musí být podrobeny tepelnému zpracování ke snížení vnitřního pnutí.

         Od tepelného zpracování lze upustit, pokud

         1. 1. nevzniká žádné nebezpečí korozního praskání a
         2. 2. ve svarovém kovu, přechodové oblasti a v základním materiálu, zjištěná třemi zkouškami, činí nejméně 45 J. Vzorek použít podle ISO-V. Pro základní materiál je třeba provést zkoušku na vzorku příčně. Pro svarový kov a přechodovou oblast je třeba zvolit polohu vrubu S ve středu svarového kovu, příp. ve středu přechodové oblasti. Zkoušku je třeba provést při nejnižší provozní teplotě.

         (c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýše 0,005 % acetylenu.

         (d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.

      1. 6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:

         (a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz odstavec 6.8.5.2.1):

         1. – měkké oceli (kromě pro hluboce zkapalněné plyny třídy 2);
         2. – jemnozrnné nelegované oceli do teploty – 60 °C;
         3. – legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty – 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
         4. – austenitické chromniklové oceli do teploty – 270 °C;
         5. – austeniticko- feritické nerezavějící oceli do teploty – 60 °C;
         1. b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz odstavec 6.8.5.2.2);

         (c) dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz odstavec 6.8.5.2.3).

      1. 6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé,

         nebo svařované.

         (b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.

      1. 6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:

         (d) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;

         (e) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi: svařením nebo spájením natvrdo.

      1. 6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vůz, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
   1. 6.8.5.2 Zkušební požadavky
      1. 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže

         Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při – 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:

         1. – Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
         2. – Nejnižší vrubová houževnatost (viz odstavce 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm² pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni ≤ 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) austenitickou Cr-Ni ocel nebo austeniticko-feritickou nerezovou ocel;
         3. – U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
         4. – Pro provozní teploty nižší než – 196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě – 196 °C.
      1. 6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny

         Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.

      1. 6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi

         Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.

   1. 6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti
      1. 6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž "e" je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm² musí být ve všech případech dodržena.
      2. POZNÁMKA: Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
      1. 6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.

         (b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:

         když e ≤ 10 mm

         tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;

         tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);

         střed svaru

         tepelně ovlivněná oblast svarem

         když 10 mm < e ≤ 20 mm

         tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;

         tři zkušební vzorky s vrubem ve středu tepelně ovlivněné oblasti svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);

         střed svaru

         tepelně ovlivněná oblast svarem

         když e > 20 mm

         dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v tepelně ovlivněné oblasti svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).
      1. 6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm² uvedené v odstavci 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm².

         (b) U svarů nesmí být průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nižší než minimální hodnota 34 J/cm², nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm².

         (c) Pro tepelně ovlivněnou oblast svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm², avšak ne nižší než 24 J/cm².

      1. 6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v odstavci 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:

         (a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm²; nebo

         (b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm², avšak ne nižší než 24 J/cm².

      1. 6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm². Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm² nebo vyšší.

         Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm².

   1. 6.8.5.4 Odvolávka na normy

      Požadavky pododdílů 6.8.5.2 a 6.8.5.3 se považují za splněné, pokud byly uplatněny dále uvedené normy:

      EN ISO 21028-1:2016 Kryogenní nádoby – Požadavky na houževnatost materiálů při kryogenních teplotách pod –80 °C

      EN ISO 21028-2:2018 Kryogenní nádoby – Požadavky na houževnatost materiálů při kryogenních teplotách – Teploty mezi –80 °C a –20 °C.