Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

1. 2.2.3.1.1 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
   1. - jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina“ v oddíle 1.2.1;
   2. - mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
   3. - mají bod vzplanutí nejvýše 60°C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).

   Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60°C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.

   Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.

2. POZNÁMKA 1: Netoxické a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším než 35°C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
3. POZNÁMKA 2: Odchylkou od 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) s bodem vzplanutí nad 60°C až do nejvýše 100°C za látky třídy 3, UN čísla 1202.
4. POZNÁMKA 3: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi toxické, s bodem vzplanutí pod 23°C a toxické látky s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
5. POZNÁMKA 4: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23°C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).

1. 2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

   F	Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
   	F1	Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60°C;
   	F2	Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60°C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);
   FT	Hořlavé kapaliny, toxické;
   	FT1	Hořlavé kapaliny, toxické;
   	FT2	Pesticidy;
   FC	Hořlavé kapaliny, žíravé;
   FTC	Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé.
   D	Znecitlivěné kapalné výbušné látky.

1. 2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:

   Obalová skupina	Bod vzplanutí (uzavřený kelímek)	Teplota začátku varu
   I	--	≤ 35°C
   lla	< 23°C	> 35°C
   llla	≥ 23°C a ≤ 60°C	> 35°C

2. ^a Viz též 2.2.3.1.4

Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdílu 2.1.3.10.

1. 2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6%, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

   (a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a

   (b) viskozita² a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:

   Extrapolovaná kinematická viskozita ν (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23°C	Doba výtoku t podle ISO 2431:1993		Bod vzplanutí v °C
   	v s	při průměru výtokové trysky v mm
   20 < ν ≤ 80	20 < t ≤ 60	4	nad 17
   80 < ν ≤ 135	60 < t ≤ 100	4	nad 10
   135 < ν ≤ 220	20 < t ≤ 32	6	nad 5
   220 < ν ≤ 300	32 < t ≤ 44	6	nad - 1
   300 < ν ≤ 700	44 < t ≤ 100	6	nad - 5
   700 < ν	100 < t	6	- 5 a níže

2. POZNÁMKA: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.

Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C

1. - s více než 55% nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
2. - s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku vyšším než 12,6% v suché hmotě
3. jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).

1. 2.2.3.1.5 Netoxické, nežíravé a životní prostředí neohrožující roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:

   (a) nejméně 60 sekund, nebo

   (b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.

1. 2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

1. 2.2.3.1.7 Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).

1. 2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H₂O₂). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3.
2. 2.2.3.2.2 Chemicky nestálé látky třídy 3 je dovoleno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno zajistit, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
3. 2.2.3.2.3 Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

1. 2.2.41.1.1 Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.

   Třídě 4.1 jsou přiřazeny:

   1. - lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
   2. - samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
   3. - znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz 2.2.41.1.18);
   4. - látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz 2.2.41.1.19).

1. 2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně:

   F	Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí:
   	F1	organické
   	F2	organické, roztavené
   	F3	anorganické
   FO	Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
   FT	Hořlavé tuhé látky, toxické:
   	FT1	organické, toxické
   	FT2	anorganické, toxické
   FC	Hořlavé tuhé látky, žíravé:
   	FC1	organické, žíravé
   	FC2	anorganické, žíravé
   D	Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí
   DT	Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické
   SR	Samovolně se rozkládající látky:
   	SR1	nevyžadující řízení teploty
   	SR2	vyžadující řízení teploty.

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

1. 2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením.

   Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí.

Klasifikace

1. 2.2.41.1.4 Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
2. 2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

   (a) Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.

   (b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně.

   Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.