vyhlášené znění

  1. 2.2.41.1.18 Znecitlivěné tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou navlhčeny vodou nebo alkoholy, nebo jsou zředěny jinými látkami tak, aby se potlačily jejich výbušné vlastnosti. Takové položky jsou v tabulce A kapitoly 3.2 označeny následujícími UN čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1355, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317, 3319, 3344, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368, 3369, 3370, 3376, 3380 a 3474.

Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám

  1. 2.2.41.1.19 Látky, které

    (a) jsou podle výsledků sérií zkoušek 1 a 2 předběžně přiřazeny ke třídě 1, avšak podle výsledků série zkoušek 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,

    (b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a

    (c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,

    jsou rovněž přiřazeny ke třídě 4.1, a to k položkám UN čísel 2956, 3241, 3242 a 3251.

  1. 2.2.41.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
    1. 2.2.41.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze tehdy, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
    2. 2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, které jsou přiřazeny k UN číslu 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
    3. 2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:
      1. – samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.2 (a)];
      2. – sulfidy fosforu, které nejsou prosty žlutého nebo bílého fosforu;
      3. – jiné, než v tabulce A kapitoly 3.2 uvedené znecitlivěné tuhé výbušné látky;
      4. – anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;
      5. – azid barnatý s obsahem méně než 50 % (hmotnosti) vody.

      Následující samovolně se rozkládající látky, které vyžaduji řízení teploty, nejsou připuštěny k železniční přepravě:

      1. – samovolně se rozkládající látky s teplotou samourychlujícího se rozkladu (SADT) ≤ 55 °C:

        UN 3231 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3232 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3233 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3234 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3235 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3236 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3237 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3238 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3239 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY;

        UN 3240 LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY.

  1. 2.2.41.3 Seznam hromadných položek
    Obrázek
    Obrázek
    Obrázek
  2. a Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
  3. b Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
  4. c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan hlinitý v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN čísla 2870.
  1. 2.2.41.4 Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech

    Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdíle 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též pododdíl 4.1.7.1). Samovolně se rozkládající látky, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci. K látkám připuštěným v IBC viz pododdíl 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitoly 4.2, viz pododdíl 4.2.5.2, pokyn pro přemístitelné cisterny T23.

  2. POZNÁMKA: Zatřídění uvedené v této tabulce se zakládá na technicky čisté látce (s výjimkou případů, kde je udána koncentrace nižší než 100 %). Pro jiné koncentrace může být látka zařazena rozdílně podle postupů uvedených v části II Příručky zkoušek a kritérií.
  3. Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám
    SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKAKoncentrace
    (%)
    Způsob baleníUN-čísloPoznámky
    ACETON-PYROGALLOL KOPOLYMER 2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT100OP83228
    AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY< 100OP53232zakázáno
    AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C< 100OP63224(3)
    AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY< 100OP63234zakázáno
    AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D< 100OP73226(5)
    AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY< 100OP73236zakázáno
    2,2'-AZODI(2,4-DIMETHYL-4-
    METOXYVALERONITRIL)
    100OP73236zakázáno
    2,2'-AZODI(2,4-DIMETHYLVALERONITRIL)100OP73236zakázáno
    2,2'-AZODI-(ETHYL-2-METHYLPROPIONÁT)100OP73235zakázáno
    1,1'- AZODI-(HEXAHYDROBENZONITRIL)100OP73226
    2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL100OP63234zakázáno
    2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi≤ 50OP63224
    2,2'-AZODI(2-METHYLBUTYRONITRIL)100OP73236zakázáno
    BENZEN-1.3-DISULFONYLHYDRAZID, jako pasta52OP73226
    BENZENSULFOHYDRAZID100OP73226
    4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3-
    TETRACHLOROZINEČNATAN
    100OP73226
    4-(BENZYL(METHYL)-AMINO)-3-
    ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    100OP73236zakázáno
    3-CHLOR-4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM
    TETRACHLOROZINEČNATAN
    100OP73226
    2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID100OP53222(2)
    2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID100OP53222(2)
    2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID67-100OP73236zakázáno
    2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID66OP73236zakázáno
    2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT100OP73236zakázáno
    2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN-
    DIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    67OP73236zakázáno
    DIETHYLENGLYKOL-BIS-
    (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPEROXYDIKARBONÁT
    ≥ 88
    ≤12
    OP83237zakázáno
    2,5-DIMETOXY-4-(4-METHYLFENYLSULFONYL)-
    BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    79OP73236zakázáno
    4-DIMETHYLAMINO-6-(2-DIMETHYLAMINO-
    ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    100OP73236zakázáno
    N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL-TETRAFTALAMID, jako pasta72OP63224
    N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN-TETRAMIN82OP63224(7)
    DIFENYLOXID-4,4'-DISULFONYLHYDRAZID100OP73226
    4-(DIPROPYLAMINO) BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID100OP73226
    2-(N,N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3-
    METOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)-
    BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    63-92OP73236zakázáno
    2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3-
    METOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLO-HEXYLAMINO)-
    BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    62OP73236zakázáno
    N-FORMYL-2-(NITROMETHYLEN)-1,3-
    PERHYDROTIAZIN
    100OP73236zakázáno
    2-(2HYDROXYETOXY)-1-(PYROLIDIN-1-YL)-
    BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    100OP73236zakázáno
    3-(2-HYDROXYETOXY)-4-(PYROLIDIN-1-YL)-
    BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID
    100OP73236zakázáno
    2-(N,N-METHYLAMINOETHYL-KARBONYL)-4-(3,4- DIMETHYLFENYL SULPONYL) BENZEN-DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT96OP73236zakázáno
    4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID100OP73226
    3-METHYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)-
    BENZENDIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT
    95OP63234zakázáno
    4-NITROSOFENOL100OP73236zakázáno
    LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREKOP23223(8)
    LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTYOP23233zakázáno
    LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREKOP23224(8)
    LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTYOP23234zakázáno
    2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ100OP73226
    2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ100OP73226
    TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRÁT100OP63234zakázáno
  4. POZNÁMKY:
  5. (1) (Vyhrazeno)
  6. (2) Vyžaduje se bezpečnostní značka označující vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru č.1 (viz odstavec 5.2.2.2.2).
  7. (3) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c).
  8. (4) (Vyhrazeno)
  9. (5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d).
  10. (6) (Vyhrazeno)
  11. (7) Se snášenlivým ředidlem s bodem varu nejméně 150 °C.
  12. (8) Viz odstavec 2.2.41.1.15.
  13. (9) Tato položka platí pro směsi esterů kyseliny 2-diazo-1-naftol-4-sulfonové a kyseliny 2-diazo-1-naftol-5-sulfonové, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, 20.4.2 (d).
  1. 2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky
    1. 2.2.42.1 Kritéria
      1. 2.2.42.1.1 Název třídy 4.2 zahrnuje:
        1. – pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a
        2. – látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny).
      1. 2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:
        Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám
        SSamozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí:
        S1organické, kapalné
        S2organické, tuhé
        S3anorganické, kapalné
        S4anorganické, tuhé
        S5organokovové
        SWSamozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
        SOSamozápalné látky, podporující hoření
        STSamozápalné látky, toxické
        ST1organické, toxické, kapalné
        ST2organické, toxické, tuhé
        ST3anorganické, toxické, kapalné
        ST4anorganické, toxické, tuhé
        SCSamozápalné látky, žíravé
        SC1organické, žíravé, kapalné
        SC2organické, žíravé, tuhé
        SC3anorganické, žíravé, kapalné
        SC4anorganické, žíravé, tuhé

      Vlastnosti

      1. 2.2.42.1.3 Samozahřívání látky je proces, při němž postupná reakce této látky s kyslíkem (ve vzduchu) vytváří teplo. Jestliže je množství vytvořeného tepla větší než množství tepelných ztrát, bude teplota látky narůstat, což může vést po latentní periodě k samovznícení a hoření.

      Klasifikace

      1. 2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.
      2. 2.2.42.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:

        (a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut poté, nebo

        (b) samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže

        1. i) nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo
        2. ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí;

        (c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50 °C pro krychlový vzorek 27 m3. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50 °C pro objem 27 m3 se ke třídě 4.2 nepřiřadí.

      3. POZNÁMKA 1: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180 °C.
      4. POZNÁMKA 2: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 l, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 100 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160 °C.
      5. POZNÁMKA 3: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
      1. 2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
      2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.
      1. 2.2.42.1.7 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

      Přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.42.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 podle těchto kritérii:

        (a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I;

        (b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině II;

        látky s teplotou samovznícení vyšší než 50 °C pro objem 450 l se nemusí přiřadit k obalové skupině II;

        (c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek uvedených pod bodem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině III.

    1. 2.2.42.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

      Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:

      1. – UN 3255 terc- BUTYLHYPOCHLORID; a
      2. – tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz pododdíl 2.1.3.7).
    1. 2.2.42.3 Seznam hromadných položek
      Obrázek
      Obrázek
    2. POZNÁMKA:
    3. a Kovový prach a prášek, které nejsou toxické a nejsou v samozápalné formě, avšak ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
  1. 2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
    1. 2.2.43.1 Kritéria
      1. 2.2.43.1.1 Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
      2. 2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně:
        Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám
        WLátky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
        W1kapalné
        W2tuhé
        W3předměty
        WF1Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé
        WF2Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé
        WSLátky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu
        WOLátky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření
        WTLátky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické:
        WT1kapalné
        WT2tuhé
        WCLátky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé:
        WC1kapalné
        WC2tuhé
        WFCLátky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé, žíravé.

      Vlastnosti

      1. 2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou lampou a žárovkou atd. Přitom vytvořené tlakové vlny a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v odstavci 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

      Klasifikace

      1. 2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.
      2. 2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

        Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud:

        (a) se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí, nebo

        (b) je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu.

      3. POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
      1. 2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, je třeba tyto směsi přiřadit k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
      2. POZNÁMKA: K zařazení roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
      1. 2.2.43.1.7 Na základě zkušebním postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.43.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

      Přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.43.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 podle těchto kritérií:

        (a) K obalové skupině I se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může sám vznítit, nebo jestliže při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 10 litrům na kg látky za 1 minutu.

        (b) K obalové skupině II se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 20 litrům na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I.

        (c) K obalové skupině III se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 1 litru na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

    1. 2.2.43.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

      Látky reagující s vodou, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3133 nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7)

    1. 2.2.43.3 Seznam hromadných položek
      Obrázek
      Obrázek
    2. a Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny a nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Sloučeniny fosforu s těžkými kovy, jako železem, mědí atd., nepodléhají ustanovením RID.
    3. b Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2.
    4. c Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23 °C, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.
  1. 2.2.51 Třída 5.1 Látky podporující hoření
    1. 2.2.51.1 Kritéria
      1. 2.2.51.1.1 Název třídy 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou všeobecně uvolňováním kyslíku vyvolat nebo podporovat hoření jiných látek, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
      2. 2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1, jakož i předměty, které takové látky obsahují, se dělí následovně:
        Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám Vlastnosti Klasifikace Přiřazení k obalovým skupinám
        Olátky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:
        O1kapalné
        O2tuhé
        O3předměty
        OFlátky podporující hoření, tuhé, hořlavé
        OSlátky podporující hoření, tuhé, schopné samoohřevu
        OWlátky podporující hoření, tuhé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
        OTlátky podporující hoření, toxické
        OT1kapalné
        OT2tuhé
        OClátky podporující hoření, žíravé
        OC1kapalné
        OC2tuhé
        OTClátky podporující hoření, toxické, žíravé.
      1. 2.2.51.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 5.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky a předměty, které nejsou jmenovitě uvedeny v této tabulce, mohou být přiřazeny k příslušné položce pododdílu 2.2.51.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 na základě zkoušek, postupů a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od získaných zkušeností, musí se dát přednost získaným zkušenostem před výsledky zkoušek.
      2. 2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
      3. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
      1. 2.2.51.1.5 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

      Tuhé látky podporující hoření

      Klasifikace

      1. 2.2.51.1.6 Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek uvedených v 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1), nebo alternativně pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3), platí následující kritéria:

        (a) Při zkoušce O.1 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří, nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7; nebo

        (b) Při zkoušce O.3 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2.

      Přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.51.1.7 Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1) nebo pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3) podle následujících kritérií:

        (a) Zkouška O.1:

        (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;

        (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

        (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna;

        (b) Zkouška O.3:

        (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 3:1;

        (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

        (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.

      Kapaliny podporující hoření

      Klasifikace

      1. 2.2.51.1.8 Jestliže se kapalné látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2, platí následující kritéria:

        Kapalnou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje nárůst tlaku nejméně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1.

      Přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.51.1.9 Kapalné látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2 podle těchto kritérií:

        (a) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se sama vznítí, nebo vykazuje kratší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;

        (b) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 40 % vodného roztoku chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;

        (c) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.

    1. 2.2.51.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
      1. 2.2.51.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
      2. 2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
        1. – Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3100, tuhé látky podporující hoření, reagující s vodou, přiřazené k UN číslu 3121 a tuhé látky podporující hoření, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3137, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);
        2. – Peroxid vodíku, nestabilizovaný nebo peroxid vodíku, vodné roztoky, nestabilizované, s více než 60 % peroxidu vodíku;