vyhlášené znění

EN
14140:2003
Přemístitelné svařované ocelové lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi
1. lednem 2005 a
31. prosincem 2010
EN
14140:2003 + A1:2006
LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné svařované ocelové lahve pro LPG pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN
13769:2003
Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Do 30.6. 2007
EN
13769:2003 + A1:2005
Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Do 31.12.2014
EN ISO
10961:2012
Láhve na plyny – Svazky lahví – Konstrukce, výroba, zkoušení a inspekce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN 14638- 1:2006Přemístitelné lahve na plyn – Svařované nádoby s kapacitou nepřevyšující 150 litrů pro vícenásobné plnění - Část 1: Svařované austenitické bezešvé nerezové ocelové lahve vyrobené pro návrh vyrovnaný experimentálními postupy6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 14638- 3:2010 + AC 2012Přemístitelné láhve na plyny – Opakovaně plnitelné svařované nádoby o vnitřním objemu nejvýše 150 litrů – Část 3: Svařované láhve z uhlíkové oceli vyrobené podle návrhu podloženého experimentálními metodami6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN
14893:2006 + AC:2007
LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné LPG svařované ocelové Tlakové sudy s kapacitou mezi 150 litry a 1000 litry.6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1.
lednem 2009 a 31. prosincem 2016
EN
14893:2014
Zařízení a příslušenství na LPG - Svařované ocelové tlakové sudy k přepravě zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) o objemu od 150 litrů do 1000 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
pro uzávěry
EN
849:1996 (mimo přílohu A)
Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.3Do 30.6.200331.12.2014
EN
849:1996/
A2:2001
Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.3Do 30.6.200731.12.2016
EN ISO 10297:2006Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do dalšího oznámení
EN ISO 14245:2010Láhve na plyny – Technické požadavky a zkoušení ventilů lahví na LPG – Samouzavírací ventily (ISO 14245:2006)6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN
13152:2001
Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.
lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN
13152:2001
+ A1:2003
Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.1.2009 a 31.12.2014
EN ISO
15995:2010
Láhve na plyny – Technické požadavky a zkoušení ventilů lahví na LPG – Ručně ovládané ventily (ISO 15995:2006)6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN
13153:2001
Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.
lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN
13153:2001 + A1:2003
Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily – ovládané ručně6.2.3.1 a 6.2.3.3Mezi 1.1..2009 a 31.12.2014
EN ISO 13340:2001Přemístitelné láhve na plyny – Ventily lahví na jedno použití – Technické podmínky a prototypové zkoušky6.2.3.1 a 6.2.3.3Až do odvolání
EN 13648 - 1:2008Kryogenní nádoby - Pojistná zařízení na ochranu proti nadměrnému tlaku - Část 1: Pojistné ventily pro provoz za nízkých teplot6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
EN
1626:2008 (kromě ventilu kategorie B)
Kryogenní nádoby - Ventily pro provoz za nízkých teplot6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do odvolání
  1. 6.2.4.2 Periodická inspekce a zkouška

    Normy doporučené v níže uvedené tabulce musí být požity pro periodickou inspekci a zkoušku tlakových nádob, jak je uvedeno ve sloupci (3), aby byly splněny požadavky z 6.2.3.5, které musí být ve všech případech nadřazeny.

    Použití doporučených norem je povinné.

    Jestliže je tlaková nádoba konstruována v souladu s ustanoveními v 6.2.5, musí být při periodické inspekci postupováno tak, jak je stanoveno v prohlášení typu.

    Pokud je doporučena více než jedna norma pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, ale v úplném znění, pokud není specifikováno jinak v níže uvedené tabulce.

    Rozsah platnosti každé normy je specifikován v ustanovení o rozsahu platnosti, pokud není v níže uvedené tabulce uvedeno jinak.

    OdkazNázev dokumentuPoužitelnost
    (1)(2)(3)
    pro periodickou inspekci a zkoušku
    EN 1251-3:2000Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované s objemem nejvíce 1000 litrů - Část 3: Provozní požadavkyAž do dalšího oznámení
    EN 1968:2002 + A1:2005 (kromě přílohy B)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých ocelových lahvíAž do dalšího oznámení
    EN 1802:2002 (kromě přílohy B)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých lahví z hliníkových slitinAž do dalšího oznámení
    EN 12863:2002 + A1:2005Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a údržba lahví na pod tlakem rozpuštěný acetylen
    POZNÁMKA: V této normě by měla být „vstupní inspekce“ chápána jako „první periodická inspekce“ po schválení nové acetylenové láhve.
    Do 31.12. 2016
    EN ISO 10462:2013Plynové láhve - Láhve na acetylen – Periodické inspekce a údržba (ISO 10462:2013)Povinně od 1.1.2017
    EN 1803:2002
    (kromě přílohy B)
    Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení svařovaných lahví z uhlíkových ocelíAž do dalšího oznámení
    EN ISO 11623:2002 (kromě článku 4)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení lahví na plyny z kompozitních materiálůAž do dalšího oznámení
    EN ISO 22434:2011Přemístitelné láhve na plyny – Prohlídky a údržba ventilů lahví (ISO 22434:2006)Až do odvolání
    EN 14876:2007Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení svařovaných ocelových tlakových sudůAž do dalšího oznámení
    EN 14912:2005Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a údržba ventilů lahví pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) prováděné při pravidelné revizi lahvíAž do dalšího oznámení
    EN 1440:2008 +A1:2012 (kromě Příloh G a H)Zařízení a příslušenství na LPG – Periodické prohlídky přemístitelných opakovaně plnitelných lahví na LPGAž do odvolání
    EN 15888:2014Lahve pro přepravu plynů - Svazky lahví - Periodické kontroly a zkoušeníAž do odvolání
  1. 6.2.5 Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem

    Při uvážení vědeckého a technického pokroku nebo tam, kde není doporučena žádná norma v seznamu v 6.2.2 nebo 6.2.4, nebo která by pojednávala o specifických aspektech neuvedených v seznamu norem v 6.2.2 nebo v 6.2.4 může příslušný orgán připustit používání technického předpisu se stejnou úrovní bezpečnosti.

    V prohlášení typu musí organizace, která ho vystavila specifikovat postup pro periodické inspekce, pokud normy doporučené v 6.2.2 a v 6.2.4 nejsou použitelné anebo nebudou použity.

    Příslušný orgán musí předat na sekretariát OTIF seznam technických předpisů, které připouští. Seznam musí zahrnovat následující podrobnosti: název a datum předpisu, účel předpisu a podrobnosti, kde je možno ho získat. Sekretariát musí tuto informaci zpřístupnit na svých webových stránkách.

    Norma, která byla přijata k doporučení v příštím vydání RID, může být schválena příslušným orgánem bez notifikace sekretariátu OTIF.

    Požadavky 6.2.1, 6.2.3 a následující požadavky však musí být splněny.

  2. POZNÁMKA: Pro tento oddíl musí být odkazy k technickým normám uvedeným v 6.2.1 považovány jako odkazy k technickým předpisům.
    1. 6.2.5.1 Materiály

      Následující ustanovení obsahují příklady materiálů, které mohou být použity pro splnění požadavků na materiály podle 6.2.1.2:

      (a) Uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v seznamu v Tabulce 3 pokynů pro balení P 200 v 4.1.4.1;

      (b) Slitinová ocel (speciální ocele), nikl, slitiny niklu (jako Monelův kov) pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v Tabulce 3 pokynů pro balení P 200 podle 4.1.4.1;

      (c) Měď pro:

      (i) plyny s klasifikačními kódy 1A, 1O, 1F a 1TF, jejichž plnící tlak se vztahuje na teplotu 15 °C a nepřekročí 2 Mpa (20 bar);

      (ii) plyny s klasifikačním kódem 2A a také UN číslo 1033 dimethylether; UN číslo 1037 ethylchlorid; UN číslo 1063 methylchlorid; UN číslo 1079 oxid siřičitý; UN číslo 1085 vinylbromid; UN číslo 1086 vinylchlorid a UN číslo 3300 ethylenoxid; a oxid uhličitý, směs s více než 87 % ethylenoxidu;

      (iii) plyny s klasifikačním kódem 3A, 3O a 3F;

      (d) Hliníkové slitiny: viz speciální požadavek „a“ pokynu pro balení P 200 (10) dle 4.1.4.1

      (e) Kompozitní materiály pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny;

      (f) Syntetické materiály pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny; a

      (g) Sklo pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s klasifikačním kódem 3A jiné než UN číslo 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, zkapalněný nebo jeho směsi a plyny s klasifikačním kódem 3O.

    1. 6.2.5.2 Provozní výstroj

      (Vyhrazeno)

    1. 6.2.5.3 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví

      Při tlakové zkoušce nesmí napětí v kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby překročit 77 % zaručené minimální meze průtažnosti (Re)

      „Mez průtažnosti“ znamená napětí, při kterém došlo k trvalému prodloužení o dvě tisíciny (tj. 0.2 %), nebo pro austenitické oceli 1 % kontrolní délky na zkušebním vzorku.

    2. POZNÁMKA: V případě plechu osa tahu zkušebního vzorku musí být v pravém úhlu ve směru válcování. Trvalé prodloužení při prasknutí bude měřeno na zkušebním vzorku, na kterém kontrolní délka „I“ je rovna pětinásobku poloměru „d“ (l = 5d), pokud jsou použity zkušební vzorky obdélníkového průřezu, musí být kontrolní délka vypočtena podle vztahu:

      I = 5.65 √F0

      kde F0 označuje počáteční plochu průřezu zkušebního vzorku.

    3. Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a proti trhlinové korozi při napětí mezi -20 °C a + 50 °C.

      Sváry musí být provedeny profesionálně a musí poskytovat nejvyšší bezpečnost.

    1. 6.2.5.4 Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)
      1. 6.2.5.4.1 Materiál tlakových nádob ze slitin hliníku, které mají být akceptovány, musí splňovat následující požadavky
        ABCD
        Pevnost v tahu, Rm, v Mpa (= N/ mm2)49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Mez průtažnosti, Re v Mpa (= N/mm2) (trvalé prodloužení λ = 0.2 %)10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
        Trvalé prodloužení při lomu (l = 5d) v procentech12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška na ohyb (původní průměr
        d = n x e,
        kde e je tloušťka zkušebního vzorku)
        n = 5
        (Rm ≤ 98)
        n = 6
        (RM > 98)
        n = 6
        (Rm ≤ 325)
        n = 7
        (RM > 325)
        n = 6
        (Rm ≤ 325)
        n = 7
        (RM > 325)
        n = 7
        (Rm ≤ 392)
        n = 8
        (RM > 392)
        Sériové číslo Hliníkové Asociace (a)1000500060002000
      2. (a) viz „Aluminium Standards and Data“, páté vydání leden 1976, vydáno Aluminium Association, 750,Third Avenue, New York
      3. Aktuální vlastnosti budou záviset na složení dané slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, ale pro jakoukoliv slitinu musí být tloušťka tlakové nádoby vypočtena podle jednoho ze dvou následujících vzorců:

        nebo
        1. kde
          1. e = minimální tloušťka stěny tlakové nádoby, v mm
          2. PMPa = zkušební tlak, v MPa
          3. Pbar = zkušební tlak, v bar
          4. D = jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby, v mm a
          5. Re = minimální zaručená mez průtažnosti. Při 0.2 % trvalého prodloužení, v MPa (= N/mm2)

        Navíc, hodnota minimální zaručené meze průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí být žádném případě větší nežli 0.85 násobek hodnoty minimální zaručené pevnosti v tahu (Rm), při jakémkoli typu použité slitiny.

      4. POZNÁMKA 1: Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dřívější zkušenosti s následujícími materiály použitými pro tlakové nádoby:

        Sloupec A: Hliník, ryzí, čistota 99 %;

        Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;

        Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, jako ISO/R209-Al-Si-Mg (Aluminium Association 6351);

        Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.

      5. 2: Trvalé prodloužení při přetržení se měří pomocí zkušebních vzorků kruhového průměru, ve kterých standardní délka „I“ je rovna pětinásobku průměru „d“ ( l=5d); pokud se použije zkušební vzorek obdélníkového průřezu, standardní délka se vypočte ze vzorce:

        I = 5,65√F0

        kde F0 je počáteční průřez zkušebního vzorku

      6. 3: (a) Zkouška ohybem (viz schéma) musí být provedena na vzorku získaném vyseknutím dvou stejných částí tloušťky 3e, ale v žádném případě menší nežli 25 mm, kruhové sekce válce. Vzorky musí být strojně obrobeny všude kromě hran;

        (b) Zkouška ohybem musí být provedena mezi jádrem o průměru (d) a dvěma kruhovými podpěrami oddělenými mezerou o velikosti (d + 3e) Během zkoušky musí být vnitřní čela oddělena mezerou ne větší než-li je průměr jádra;

        (c) Vzorek nesmí vykazovat trhliny, pokud byl ohnut směrem do nitra okolo jádra, dokud jsou vnitřní čela oddělena mezerou, ne větší nežli je průměr jádra;

        (d) Poměr (n) mezi průměrem jádra a tloušťkou vzorku musí být v souladu s hodnotami uvedenými v Tabulce.

      7. SCHÉMA ZKOUŠKY OHYBEM

        Obrázek
      1. 6.2.5.4.2 Hodnota nejnižšího minimálního prodloužení je přijatelná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, ve které je tlaková nádoba vyrobena, prokáže, že bezpečnost přepravy je zajištěna na stejné úrovni, jako v případě tlakových nádob zkonstruovaných tak, aby splnily vlastnosti uvedené v Tabulce 6.2.5.4.1 (viz rovněž EN 1975:1999 + A1:2003).
      2. 6.2.5.4.3 Tloušťka stěny tlakové nádoby v nejslabším bodě musí být následující:
        1. - kde je průměr tlakové nádoby menší než 50 mm, nejméně 1.5 mm;
        2. - kde je průměr tlakové nádoby od 50 do 150 mm, nejméně 2 mm; a
        3. - kde je průměr tlakové nádoby větší než 150 mm, nejméně 3 mm.
      1. 6.2.5.4.4 Dna tlakových nádob musí mít profil polokruhový, eliptický nebo „ve tvaru držadla košíku” část, které musí poskytovat stejný stupeň bezpečnosti, jako těleso tlakové nádoby.
    1. 6.2.5.5 Tlakové nádoby v kompozitních materiálech

      Pro lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které využívají kompozitní materiál, musí být konstrukce taková, aby minimální poměr tlaku prasknutí (tlak při prasknutí dělený zkušebním tlakem) je:

      1. - 1.67 pro tlakové nádoby s obručemi;
      2. - 2.00 pro plně ovinuté tlakové nádoby.
    1. 6.2.5.6 Uzavřené kryogenní nádoby

      Na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny se použijí následující požadavky:

      1. 6.2.5.6.1 Pokud se použijí nekovové materiály, musí odolat křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě tlakové nádoby včetně její výstroje.
      2. 6.2.5.6.2 Zařízení na odpouštění tlaku musí být konstruovány takovým způsobem, aby pracovala bez chyby i při jejich nejnižších provozních teplotách. Jejich funkční spolehlivost při této teplotě musí být stanovena a ověřena zkoušením každého zařízení nebo vzorku zařízení stejného konstrukčního typu.
      3. 6.2.5.6.3 Ventily a zařízení pro odpouštění tlaku pro tlakové nádoby musí být navrženy takovým způsobem, aby se zabránilo vystřikování kapaliny.
  1. 6.2.6 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn
    1. 6.2.6.1 Výroba a konstrukce
      1. 6.2.6.1.1 Aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950, aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) (UN číslo 2037), musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nepoužívá pro aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) s maximálním objemem 100 ml pro UN číslo 1011 butan. Ostatní aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950 aerosoly) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo ze skla. Nádobky vyrobené z kovu o vnějším průměru nejméně 40 mm, musí mít dno vyduté.
      2. 6.2.6.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí překročit 1000 ml, nádobek ze syntetického materiálu nebo skleněné nesmí překročit 500 ml.
      3. 6.2.6.1.3 Každý typ nádobek (aerosolové rozprašovače nebo kartuše) musí, před uvedením do provozu, vyhovět hydraulické tlakové zkoušce provedené podle 6.2.6.2.