Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), 23/2013 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

EN 12245: 2009 +A1: 2011	Přemístitelné láhve na plyny - Plně ovinuté kompozitní lahve	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do odvolání
EN 12205:2001	Přemístitelné lahve na plyn – Kovové lahve na plyn pro jedno použití	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do dalšího oznámení
EN 13110:2002	Přemístitelné svařované hliníkové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce	6.2.3.1 A 6.2.3.4	Do 31.12.2014
EN 13110: 2012 mimo doložku 9	Přemístitelné opakovaně plnitelné svařované hliníkové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) – Konstrukce a výroba	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do odvolání
EN 14427: 2004	Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce POZNÁMKA: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Do 30.6. 2007
EN 14427:2004 + A1:2005	Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce POZNÁMKA 1: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku POZNÁMKA 2: V 5.2.9.2.1 a 5.2.9.3.1, musí být láhev i plášť podrobeny zkoušce na prasknutí pokud neprokáže poškození stejné nebo horší nežli jsou kriteria pro zamítnutí	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do dalšího oznámení
EN 14208:2004	Přemístitelné lahve na plyny- Specifikace provařované ocelové sudy s kapacitou až do 1000 litrů pro přepravu plynů - Návrh a konstrukce	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do dalšího oznámení
EN 14140:2003	Přemístitelné svařované ocelové lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN 14140:2003 + A1:2006	LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné svařované ocelové lahve pro LPG pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do dalšího oznámení
EN 13769:2003	Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení.	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Do 30.6. 2007
EN 13769:2003 + A1:2005	Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Do 31.12.2014
EN ISO 10961:2012	Láhve na plyny - Svazky lahví - Konstrukce, výroba, zkoušení a inspekce	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do odvolání
EN 14638-1:2006	Přemístitelné lahve na plyn – Svařované nádoby s kapacitou nepřevyšující 150 litrů pro vícenásobné plnění – Část 1: Svařované austenitické bezešvé nerezové ocelové lahve vyrobené pro návrh vyrovnaný experimentálními postupy	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do dalšího oznámení
EN 14638- 3:2010/AC	Přemístitelné láhve na plyny – Opakovaně plnitelné svařované nádoby o vnitřním objemu nejvýše 150 litrů – Část 3: Svařované láhve z uhlíkové oceli vyrobené podle návrhu podloženého experimentálními metodami	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do odvolání
EN 14893:2006 + AC:2007	LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné LPG svařované ocelové Tlakové sudy s kapacitou mezi 150 litry a 1000 litry.	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Až do dalšího oznámení
pro uzávěry
EN 849:1996 (mimo přílohu A)	Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení	6.2.3.1 a 6.2.3.4	Do 30.6.2003	31.12.2014
EN 849:1996+ A2:2001	Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Do 30.6.2007	31.12.2016
EN ISO 10297:2006	Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Až do dalšího oznámení
EN ISO 14245:2010	Láhve na plyny – Technické požadavky a zkoušení ventilů lahví na LPG – Samouzavírací ventily (ISO 14245:2006)	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Až do odvolání
EN 13152:2001	Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN 13152:2001 + A1:2003	Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Mezi 1.1.2009 a 31.12.2014
EN ISO 15995:2010	Láhve na plyny – Technické požadavky a zkoušení ventilů lahví na LPG – Ručně ovládané ventily (ISO 15995:2006)	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Až do odvolání
EN 13153:2001	Specifikace a zkoušení LPG – lahvové ventily – ovládané ručně	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN 13153:2001 + A1:2003	Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně	6.2.3.1 a 6.2.3.1	Mezi 1.1.2009 a 31.12.2014
EN ISO 13340:2001	Přemístitelné láhve na plyny – Ventily lahví na jedno použití – Technické podmínky a prototypové zkoušky	6.2.3.1 a 6.2.3.3	Až do odvolání

6.2.4.2 Periodická inspekce a zkouška

Normy doporučené v níže uvedené tabulce musí být požity pro periodickou inspekci a zkoušku tlakových nádob, jak je uvedeno ve sloupci (3), aby byly splněny požadavky z 6.2.3.5, které musí být ve všech případech nadřazeny.

Použití doporučených norem je povinné.

Jestliže je tlaková nádoba konstruována v souladu s ustanoveními v 6.2.5, musí být při periodické inspekci postupováno tak, jak je stanoveno v prohlášení typu.

Pokud je doporučena více než jedna norma pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, ale v úplném znění, pokud není specifikováno jinak v níže uvedené tabulce.

Odkaz	Název dokumentu	Použitelnost
(1)	(2)	(3)
pro periodickou inspekci a zkoušku
EN 1251-3:2000	Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované s objemem nejvíce 1000 litrů - Část 3: Provozní požadavky	Až do dalšího oznámení
EN 1968:2002 + A1:2005 (kromě přílohy B)	Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých ocelových lahví	Až do dalšího oznámení
EN 1802:2002 (kromě přílohy B)	Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých lahví z hliníkových slitin	Až do dalšího oznámení
EN 12863:2002 + A1:2005	Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a údržba lahví na pod tlakem rozpuštěný acetylen POZNÁMKA: V této normě by měla být „vstupní inspekce“ chápána jako „první periodická inspekce“ po schválení nové acetylenové láhve.	Až do dalšího oznámení
EN 1803:2002 (kromě přílohy B)	Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení svařovaných lahví z uhlíkových ocelí	Až do dalšího oznámení
EN ISO 11623:2002 (kromě článku 4)	Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení lahví na plyny z kompozitních materiálů	Až do dalšího oznámení
EN 14189:2003	Lahve na přepravu plynů - Kontrola a údržba ventilů lahví při periodických kontrolách lahví na plyny	Do 31.12. 2014
EN ISO 22434:2012	Přemístitelné láhve na plyny – Prohlídky a údržba ventilů lahví (ISO 22434:2006)	Povinně od 1.1.2015
EN 14876:2007	Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení svařovaných ocelových tlakových sudů	Až do dalšího oznámení
EN 14912:2005	Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a údržba ventilů lahví pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) prováděné při pravidelné revizi lahví	Až do dalšího oznámení
EN 1440:2008 +A1:2012 (kromě Příloh G a H)	Zařízení a příslušenství na LPG – Periodické prohlídky přemístitelných opakovaně plnitelných lahví na LPG	Povinně od 1.1.2015

6.2.5 Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem
Při uvážení vědeckého a technického pokroku nebo tam, kde není doporučena žádná norma v seznamu v 6.2.2 nebo 6.2.4, nebo která by pojednávala o specifických aspektech neuvedených v seznamu norem v 6.2.2 nebo v 6.2.4 může příslušný orgán připustit používání technického předpisu se stejnou úrovní bezpečnosti.
V prohlášení typu musí organizace, která ho vystavila specifikovat postup pro periodické inspekce, pokud normy doporučené v 6.2.2 a v 6.2.4 nejsou použitelné anebo nebudou použity.
Příslušný orgán musí předat na sekretariát OTIF seznam technických předpisů, které připouští. Seznam musí zahrnovat následující podrobnosti: název a datum předpisu, účel předpisu a podrobnosti, kde je možno ho získat. Sekretariát musí tuto informaci zpřístupnit na svých webových stránkách.
Norma, která byla přijata k doporučení v příštím vydání RID, může být schválena příslušným orgánem bez notifikace sekretariátu OTIF.
Požadavky 6.2.1, 6.2.3 a následující požadavky však musí být splněny.
POZNÁMKA: Pro tento oddíl musí být odkazy k technickým normám uvedeným v 6.2.1 považovány jako odkazy k technickým předpisům.

6.2.5.1 Materiály
Následující ustanovení obsahují příklady materiálů, které mohou být použity pro splnění požadavků na materiály podle 6.2.1.2:
(a) Uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v seznamu v Tabulce 3 pokynů pro balení P 200 v 4.1.4.1;
(b) Slitinová ocel (speciální ocele), nikl, slitiny niklu (jako Monelův kov) pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v Tabulce 3 pokynů pro balení P 200 v 4.1.4.1;
(c) Měď pro:
(i) plyny s klasifikačními kódy 1A, 1O, 1F a 1TF, jejichž plnící tlak se vztahuje na teplotu 15 °C a nep řekročí 2 MPa (20 bar);
(ii) plyny s klasifikačním kódem 2A a také UN číslo 1033 dimethylether; UN číslo 1037 ethylchlorid; UN číslo 1063 methylchlorid; UN číslo 1079 oxid siřičitý; UN číslo 1085 vinylbromid; UN číslo 1086 vinylchlorid a UN číslo 3300 ethylenoxid; a oxid uhličitý, směs s více než 87 % ethylenoxidu;
(iii) plyny s klasifikačním kódem 3A, 3O a 3F;
(d) Hliníkové slitiny: viz speciální požadavek „a“ pokynu pro balení P 200 (10) dle 4.1.4.1
(e) Kompozitní materiály pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny;
(f) Syntetické materiály pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny; a
(g) Sklo pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s klasifikačním kódem 3A jiné než UN číslo 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, zkapalněný nebo jeho směsi a plyny s klasifikačním kódem 3O.

6.2.5.2 Provozní výstroj
(Vyhrazeno)

6.2.5.3 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví
Při tlakové zkoušce nesmí napětí v kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby překročit 77 % zaručené minimální meze průtažnosti (Re)
„Mez průtažnosti“ znamená napětí, při kterém došlo k trvalému prodloužení o dvě tisíciny (tj. 0.2 %), nebo pro austenitické oceli 1 % kontrolní délky na zkušebním vzorku.
POZNÁMKA: V případě plechu osa tahu zkušebního vzorku musí být v pravém úhlu ve směru válcování. Trvalé prodloužení při prasknutí bude měřeno na zkušebním vzorku, na kterém kontrolní délka „I“ je rovna pětinásobku poloměru „d“ (l = 5d), pokud jsou použity zkušební vzorky obdélníkového průřezu, musí být kontrolní délka vypočtena podle vztahu:
kde F₀ označuje počáteční plochu průřezu zkušebního vzorku.

Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a proti trhlinové korozi při napětí mezi -20 °C a + 50 °C

Sváry musí být provedeny profesionálně a musí poskytovat nejvyšší bezpečnost.

6.2.5.4 Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)

6.2.5.4.1 Materiál tlakových nádob ze slitin hliníku, které mají být akceptovány, musí splňovat následující požadavky

	A	B	C	D
Pevnost v tahu, Rm, v MPa (= N/ mm²)	49 až 186	196 až 372	196 až 372	343 až 490
Mez průtažnosti, Re v MPa (= N/mm²) (trvalé prodloužení λ = 0.2 %)	10 až 167	59 až 314	137 až 334	206 až 412
Trvalé prodloužení při lomu (l = 5d) v procentech	12 až 40	12 až 30	12 až 30	11 až 16
Zkouška na ohyb (původní průměr d = n x e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)	n = 5 (Rm < 98) n = 6 (RM > 98)	n = 6 (Rm < 325) n = 7 (RM > 325)	n = 6 (Rm < 325) n = 7 (RM > 325)	n = 7 (Rm < 392) n = 8 (RM > 392)
Sériové číslo Hliníkové Asociace ^(a)	1000	5000	6000	2000

^(a) viz „Aluminium Standards and Data“, páté vydání leden 1976, vydáno Aluminium Association, 750,Third Avenue, New York

Aktuální vlastnosti budou záviset na složení dané slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, ale pro jakoukoliv slitinu musí být tloušťka tlakové nádoby vypočtena podle jednoho ze dvou následujících vzorců:

nebo

kde

e	= minimální tloušťka stěny tlakové nádoby, v mm
P_MPa	= zkušební tlak, v MPa
P_bar	= zkušební tlak, v bar
D	= jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby, v mm
a
Re	= minimální zaručená mez průtažnosti. při 0.2 % trvalého prodloužení, v MPa (= N/mm²)

Navíc, hodnota minimální zaručené meze průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí být žádném případě větší nežli 0.85 násobek hodnoty minimální zaručené pevnosti v tahu (Rm), při jakémkoli typu použité slitiny.

POZNÁMKA 1: Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dřívější zkušenosti s následujícími materiály použitými pro tlakové nádoby:
Sloupec A: Hliník, ryzí, čistota 99 %;
Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;
Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, jako ISO/R209-Al-Si-Mg (Aluminium Association 6351);
Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.
2: Trvalé prodloužení při přetržení se měří pomocí zkušebních vzorků kruhového průměru, ve kterých standardní délka „I“ je rovna pětinásobku průměru „d“ ( l=5d); pokud se použije zkušební vzorek obdélníkového průřezu, standardní délka se vypočte ze vzorce:
kde F₀ je počáteční průřez zkušebního vzorku
3: (a) Zkouška ohybem (viz schéma) musí být provedena na vzorku získaném vyseknutím dvou stejných částí tloušťky 3e, ale v žádném případě menší nežli 25 mm, kruhové sekce válce. Vzorky musí být strojně obrobeny všude kromě hran;
(b) Zkouška ohybem musí být provedena mezi jádrem o průměru (d) a dvěma kruhovými podpěrami oddělenými mezerou o velikosti (d + 3e) Během zkoušky musí být vnitřní čela oddělena mezerou ne větší než-li je průměr jádra;
(c) Vzorek nesmí vykazovat trhliny, pokud byl ohnut směrem do nitra okolo jádra, dokud jsou vnitřní čela oddělena mezerou, ne větší nežli je průměr jádra;
(d) Poměr (n) mezi průměrem jádra a tloušťkou vzorku musí být v souladu s hodnotami uvedenými v Tabulce.
SCHÉMA ZKOUŠKY OHYBEM

6.2.5.4.2 Hodnota nejnižšího minimálního prodloužení je přijatelná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, ve které je tlaková nádoba vyrobena, prokáže, že bezpečnost přepravy je zajištěna na stejné úrovni, jako v případě tlakových nádob zkonstruovaných tak, aby splnily vlastnosti uvedené v Tabulce 6.2.5.4.1 (viz rovněž EN 1975:1999 + A1:2003).
6.2.5.4.3 Tloušťka stěny tlakové nádoby v nejslabším bodě musí být následující:
1. - kde je průměr tlakové nádoby menší než 50 mm, nejméně 1.5 mm;
2. - kde je průměr tlakové nádoby od 50 do 150 mm, nejméně 2 mm; a
3. - kde je průměr tlakové nádoby větší než 150 mm, nejméně 3 mm.

6.2.5.4.4 Dna tlakových nádob musí mít profil polokruhový, eliptický nebo „ve tvaru držadla košíku“ část, které musí poskytovat stejný stupeň bezpečnosti, jako těleso tlakové nádoby.

6.2.5.5 Tlakové nádoby v kompozitních materiálech
Pro lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které využívají kompozitní materiál, musí být konstrukce taková, aby minimální poměr tlaku prasknutí (tlak při prasknutí dělený zkušebním tlakem) je:
1. - 1.67 pro tlakové nádoby s obručemi;
2. - 2.00 pro plně ovinuté tlakové nádoby.

6.2.5.6 Uzavřené kryogenní nádoby
Na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny se použijí následující požadavky:

Následující stránka

SCHÉMA ZKOUŠKY OHYBEM