vyhlášené znění

(ii) Zařízení, která vytvářejí povrchové teploty vyšší, než je uvedeno v (a) nebo (b), v tomto pořadí, musí být možno vypnout. Taková zařízení musí být označena červeně;

(e) Typ plavidel N otevřený musí splňovat pouze požadavky (a), (b) a (d), jestliže plavidlo zůstane v bezprostřední blízkosti nebo ve vyznačené pobřežní oblasti.

  1. 9.3.3.52 Typ a umístění elektrických instalací a zařízení
    1. 9.3.3.52.1 Elektrické instalace a zařízení musí být minimálně typ „omezené riziko výbuchu“;

      Toto ustanovení se neuplatňuje u:

      (a) Instalací osvětlení v obytných prostorech a kormidelně, s výjimkou spínačů umístěných v blízkosti vchodů;

      (b) Mobilních telefonů, pevných telefonních instalací a stacionárních a přenosných počítačů a zařízení pro kontrolu naložení v obytných prostorech nebo kormidelně;

      (c) Elektrické instalace a zařízení která jsou, během pobytu v bezprostřední blízkosti nebo ve vyznačené pobřežní oblasti:

      (i) Uhašena; nebo

      (ii) Jsou umístěna v prostorech vybavených větracím systémem podle 9.3.3.12.4;

      (d) Radiotelefonní zařízení a stanice vnitrozemského systému AIS (systémy automatické identifikace) v obytných prostorech a kormidelně, pokud se žádná část antény pro radiotelefonní zařízení nebo stanice AIS nenachází nad nebo do 2,00 m od chráněné oblasti.

    1. 9.3.3.52.2 V kofrdamech, prostorech s dvojitými boky, dvojitými dny a úložných prostorech jsou povoleny pouze hermeticky uzavřené ozvěnové hloubkoměry, jejichž kabely jsou vedeny silnostostěnnými ocelovými trubkami s plynotěsnými spoji až k hlavní palubě.
    2. 9.3.3.52.3 Pevné elektrické instalace a zařízení, která nesplňují požadavky stanovené výše v 9.3.3.51 (a), 9.3.3.51 (b) a 9.3.3.52.1 a jejich spínače, musí být označeny červeně. Odpojení těchto zařízení musí být řízeno z centrálního místa na palubě.
    3. 9.3.3.52.4 Každá izolovaná distribuční síť musí být vybavena automatickým zařízením s optickým a akustickým signálem pro kontrolu úrovně izolace.
    4. 9.3.3.52.5 Jsou povoleny pouze distribuční systémy bez zpětného spojení s trupem. Toto ustanovení se neuplatňuje u:
      1. – Aktivní katodické ochrany proti korozi;
      2. – Některých omezených částí instalací umístěných mimo oblast nákladu (např. připojení spouštěčů dieselových motorů);
      3. – Přístroje pro kontrolu úrovně izolace podle 9.3.3.52.4.
    1. 9.3.3.52.6 Elektrický generátor, který je trvale poháněn motorem a který nesplňuje výše uvedené požadavky v 9.3.3.52.1, musí být vybaven vypínačem schopným vypnout generátor. V blízkosti spínače musí být zobrazena informační tabule s návodem k obsluze.
    2. 9.3.3.52.7 Porucha napájecího zdroje bezpečnostního a kontrolního zařízení musí být okamžitě signalizována optickými a akustickými signály v kormidelně a na palubě. Pokud se poplach nevypne, musí být automaticky předán do obytných prostor.
    3. 9.3.3.52.8 Elektrické spínače, zásuvky a kabely na palubě musí být chráněny proti mechanickému poškození.
    4. 9.3.3.52.9 Zásuvky pro připojení signálních světel a osvětlení lávky musí být natrvalo zabudovány v plavidle v blízkosti signálního stožáru nebo lávky. Zásuvky používané v chráněné oblasti musí být provedeny tak, aby nebylo možné připojení nebo odpojení, s výjimkou případů, kdy nejsou pod napětím.
    5. 9.3.3.52.10 Akumulátory musí být umístěny mimo oblast nákladu.
    6. 9.3.3.52.11 Typ plavidel N otevřený musí splňovat pouze požadavky 9.3.3.52.1 a 9.3.3.52.3 v případě, že plavidlo zůstane v bezprostřední blízkosti nebo uvnitř pevnině přiřazené zóny.
  1. 9.3.3.53 Typ a umístění elektrických a neelektrických instalací a zařízení určených pro použití v oblastech s nebezpečím výbuchu
    1. 9.3.3.53.1 Na palubách plavidel, na která se vztahuje rozdělení zón definovaných v 1.2.1, musí elektrická a neelektrická zařízení a zařízení používaná v prostorách s nebezpečím výbuchu splňovat alespoň požadavky pro použití v dané oblasti.

      Musí být vybírána na základě skupin/podskupin výbušnosti a teplotních tříd, do nichž patří látky, které mají být přepravovány (viz sloupce (15) a (16) tabulky C kapitoly 3.2).

      Pokud bude seznam látek povolených pro přepravu na plavidle podle 1.16.1.2.5 zahrnovat látky, pro které jsou ve sloupci (15) tabulky C kapitoly 3.2 uvedeny teplotní třídy T4, T5 nebo T6, pak odpovídající povrchové teploty v rámci přiřazených zón nesmí překročit 135 °C (T4), 100 °C (T5) nebo 85 °C (T6);

      Pokud bude seznam látek povolených pro přepravu na plavidle podle 1.16.1.2.5 zahrnovat látky, pro které jsou ve sloupci (15) tabulky C kapitoly 3.2 uvedeny teplotní třídy T1 nebo T2, pak odpovídající povrchové teploty v rámci přiřazených zón nesmí překročit 200 °C.

    1. 9.3.3.53.2 S výjimkou optických vláken musí být elektrické kabely v chráněné oblasti pancéřovány nebo umístěny v kovovém plášti nebo v ochranných trubkách.

      Elektrické kabely pro aktivní katodickou ochranu obšívky musí být vedeny silnostěnnými ocelovými trubkami s plynotěsnými spoji až k hlavní palubě.

    1. 9.3.3.53.3 Pohyblivé elektrické kabely jsou v oblasti s rizikem výbuchu, s výjimkou elektrických kabelů pro jiskrově bezpečné elektrické obvody nebo pro připojení:

      (a) Signálních pozičních světel a osvětlení lávek, pokud je spojovací bod (například zásuvka) trvale zabudován v plavidle v blízkosti signálního stožáru nebo lávky;

      (b) Elektrické sítě na plavidle do pozemní elektrické sítě; pokud:

      1. – Elektrické kabely a napájecí jednotka odpovídají platné normě (například EN 15869-03:2010);
      2. – Jsou napájecí jednotka a konektory umístěny mimo oblast s rizikem výbuchu.

      Je připojování a odpojování zásuvek/konektorů možné pouze tehdy, když nejsou pod napětím.

    1. 9.3.3.53.4 Elektrické kabely jiskrově bezpečných samojistících obvodů musí být odděleny od ostatních kabelů, které nejsou určeny pro použití v těchto obvodech, a musí být označeny (nesmějí být instalovány společně ve stejném svazku kabelů a nesmí být upevněny stejnými kabelovými svorkami).
    2. 9.3.3.53.5 Pro pohyblivé elektrické kabely povolené v souladu s 9.3.3.53.5 se smí používat pouze oplášťované kabely typu H07RN-F-F v souladu s RN IEC-60245-4:20115 nebo elektrické kabely přinejmenším srovnatelného provedení s vodiči o průřezu minimálně 1,50 mm2.
  1. 9.3.3.54 Uzemnění
    1. 9.3.3.54.1 Kovové části elektrických instalací a zařízení v oblasti nákladu, které nejsou pod napětím, jakož i ochranné kovové trubky nebo kovové pláště kabelů v normálním provozu musí být uzemněny, pokud nejsou provedeny tak, aby byly automaticky uzemněny spojením s kovovou konstrukcí plavidla.
    2. 9.3.354.2 Ustanovení v 9.3.3.54.1 platí také pro instalace s napětím menším než 50 V.
    3. 9.3.3.54.3 Nezávislé nákladní tanky, kovové IBC a cisternové kontejnery musí být uzemněny.
    4. 9.3.3.54.4 Nádoby na zbytkové produkty musí být možné uzemnit.
  1. 9.3.3.55 (Vyhrazeno)
  2. 9.3.3.56 (Vypuštěno)
  3. 9.3.3.57 -
  4. 9.3.3.59 (Vyhrazeno)
  5. 9.3.3.60 Zvláštní vybavení

    Plavidlo musí být vybaveno sprchou a lázní pro oči a obličej na místě, které je přímo přístupné z oblasti nákladu. Voda musí odpovídat kvalitě pitné vody na palubě.

  6. POZNÁMKA: Jsou povoleny další dekontaminační látky, aby se zabránilo poškození očí a kůže.
  7. Je povoleno připojení tohoto speciálního zařízení s oblasti mimo oblast nákladu.

    Musí být instalován pružinový zpětný ventil, který zabrání unikání plynů mimo oblast nákladu sprchou a systémem oční a obličejové lázně.

  1. 9.3.3.61 Ustanovení 9.3.3.60 neplatí pro kalová plavidla a zásobovací plavidla.
  2. 9.3.3.62 Ventil pro odplynování do sběrných zařízení

    Na potrubí, které slouží k odvádění vzduchu, musí být instalován pevný nebo přenosný pružinový nízkotlaký ventil používaný při odplyňování do sběrných zařízení. Pokud seznam látek povolených pro přepravu na plavidle podle 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se požaduje ochrana proti explozi podle sloupce (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být tento ventil vybaven pojistkou proti prošlehnutí plamene, která je schopna odolat deflagraci. Pokud neprobíhá odplynování plavidla do sběrného zařízení, musí být ventil uzavřen slepou přírubou. Nízkotlaký ventil musí být instalován tak, aby za jiných normálních pracovních podmínek nebyl vakuový ventil aktivován.

  3. POZNÁMKA: Odplynování je součástí normálních pracovních podmínek.
  1. 9.3.3.63 -
  2. 9.3.3.70 (Vyhrazeno)
  3. 9.3.3.71 Vstup na plavidlo

    Tabule označující zákaz vstupu podle 8.3.3 musí být dobře viditelné z obou boků plavidla.

  1. 9.3.3.72 -
  2. 9.3.3.73 (Vyhrazeno)
  3. 9.3.3.74 Zákaz kouření, zákaz ohně a otevřeného světla
    1. 9.3.3.74.1 Tabule označující zákaz kouření podle 8.3.4 musí být dobře viditelné z obou boků plavidla.
    2. 9.3.3.74.2 V blízkosti vstupu do míst, kde kouření nebo používání ohně nebo otevřeného osvětlení není vždy zakázáno, musí být umístěny upozorňující tabule, které udávají okolnosti, za kterých tento zákaz platí.
    3. 9.3.3.74.3 V obytných prostorech a kormidelně musí být v blízkosti každého východu umístěn popelník.
  1. 9.3.3.75 -
  2. 9.3.3.91 (Vyhrazeno)
  3. 9.3.3.92 Na tankových plavidlech zmíněných v 9.3.3.11.7 musí mít prostory, jejichž vchody nebo východy by mohly být v poškozeném stavu pravděpodobně částečně nebo úplně zanořeny, nouzový východ, který je situován nejméně 0,10 m nad rovinou ponoru. Tento požadavek se nevztahuje na přední a zadní kolizní prostor.
  4. 9.3.3.93 -
  5. 9.3.3.99 (Vyhrazeno)
  1. 9.3.4 Alternativní varianty stavby
    1. 9.3.4.1 Obecná ustanovení
      1. 9.3.4.1.1 Maximální přípustný objem a délka nákladního tanku podle 9.3.1.11.1, 9.3.2.11.1 a 9.3.3.11.1 může být zvýšen a minimální vzdálenost v souladu s 9.3.1.11.2 a) a 9.3.2.11.7 se mohou lišit za předpokladu, že jsou splněny ustanovení tohoto oddílu. Kapacita nákladního tanku nesmí přesáhnout 1000 m3.
      2. 9.3.4.1.2 Tanková plavidla, u kterých je maximálně přípustná kapacita nákladních tanků přesáhnuta nebo vzdálenost mezi bočními stěnami a nákladními tanky je menší než vyžadovaná, musí být chráněny s pomocí boční konstrukce odolnější proti nárazu. Toto se musí prokázat cestou porovnání rizika, spojeného s využitím konvenční konstrukce (původní konstrukce), která odpovídá Pravidlům ADN, s rizikem konstrukce odolnější vůči nárazu (alternativní konstrukce).
      3. 9.3.4.1.3 Když riziko konstrukce odolnější vůči nárazu rovné nebo menší riziku konvenční konstrukce pak je prokázána ekvivalentní nebo vyšší bezpečnost. Ekvivalentní nebo vyšší úroveň bezpečnosti se musí prokazovat v souladu s pododdílem 9.3.4.3.
      4. 9.3.4.1.4 Když je plavidlo postavené v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, musí uznaná klasifikační společnost doloženě potvrdit použití postupu při výpočtu v souladu s pododdílem 9.3.4.3 a předložit své závěry kompetentnímu orgánu ke schválení.

        Kompetentní orgán si může vyžádat doplňující výpočty a důkazy.

      1. 9.3.4.1.5 Kompetentní orgán musí zahrnout tuto variantu stavby do schvalovacího osvědčení v souladu s 8.6.1.
    1. 9.3.4.2 Postup
      1. 9.3.4.2.1 Hlavními parametry jsou pravděpodobnost proražení nákladního tanku v důsledku nárazu a plocha okolo plavidla zasažená vyplaveným nákladem. Pro popis rizika se využívá následný vzorec:

        R = P • C

        1. kde: R riziko [m2]
          1. P pravděpodobnost proražení nákladního tanku [ ]
          2. C důsledek (rozsah poškození) proražením nákladního tanku [m2].
      1. 9.3.4.2.2 Pravděpodobnost P proražení nákladního tanku závisí od pravděpodobného rozložení kolizní energie, představované plavidly, působící na poškozené plavidlo, a způsobilosti postiženého plavidla, pohltit tuto energii bez poškození nákladního tanku. Snížení této pravděpodobnosti se může dosáhnout za pomoci boční konstrukce s vyšší odolností proti nárazům.

        Důsledek C vyplavení nákladu po proražení nákladního tanku se vyjádří jako plocha znečištěné oblasti okolo poškozeného plavidla.

      1. 9.3.4.2.3 Postup podle 9.3.4.3 popisuje, jakým způsobem je třeba vypočítat pravděpodobnost poničení tanků a jakým způsobem je třeba určovat způsobilost bočních konstrukcí plavidla pohlcovat energii, vytvářenou při nárazu a zvýšení následků.
    1. 9.3.4.3 Postup při výpočtu
      1. 9.3.4.3.1 Postup při výpočtu se skládá ze 13 hlavních kroků. Výpočty v krocích 2-10 se musí provádět jak pro konvenční konstrukci, tak i pro konstrukci odolnou vůči nárazům. V následující tabulce jsou uvedeny výpočty vyvážené pravděpodobnosti proražení nákladního tanku:
        Obrázek
        Obrázek
        1. 9.3.4.3.1.1 Krok 1

          Mimo alternativní konstrukci, používanou pro nákladní tanky překračující maximální přípustnou kapacitu nebo zmenšenou vzdálenosti mezi boční stěnou a nákladním tankem jako i boční konstrukcí odolnější proti nárazům, je nutno rozpracovat výchozí konstrukci s minimálně shodnými rozměry (délka, šířka, výška, výtlak). Tato výchozí konstrukce musí splňovat požadavky podle části 9.3.1 (typ G), 9.3.2 (typ C) nebo 9.3.3 (typ N) a odpovídat minimálním požadavkům stanovených uznanou klasifikační společností.

        1. 9.3.4.3.1.2 Krok 2
          1. 9.3.4.3.1.2.1 Je nutno určit příslušná typická kolizní místa při kolizi (i = 1), V tabulce v 9.3.4.3.1 je uveden obecný příklad, kdy je počet „n“ typických kolizních míst.

            Počet typických kolizních závisí od konstrukce plavidla. Výběr kolizních míst musí být schválen uznanou klasifikační společností.

          1. 9.3.4.3.1.2.2 Kolizní místo ve vertikálním směru
            1. 9.3.4.3.1.2.2.1 Tanková plavidla typu C a N
              1. 9.3.4.3.1.2.2.1.1 Určení kolizních míst ve vertikálním směru závisí od rozdílů v ponoru mezi plavidlem, které způsobilo náraz a plavidlem, kterému byl náraz způsoben a které jsou omezeny hodnotami maximálního a minimálního ponoru obou plavidel a konstrukcí plavidla, kterému byl náraz způsoben. Graficky to lze vyjádřit formou plochy obdélníka ohraničeného hodnotami maximálního a minimálního ponoru jak plavidla, které náraz způsobilo, tak i plavidla, kterému byl náraz způsoben (viz uvedený obrázek).
                Obrázek

                Plavidlo, kterému byl náraz způsoben

                Určení kolizních míst ve vertikálním směru

              1. 9.3.4.3.1.2.2.1.2 Každý bod v této ploše představuje možnou kombinaci hodnot ponoru. T1max –maximální ponor a T1min – minimální ponor plavidla, které náraz způsobilo, a T2max a T2min – příslušný maximální a minimální ponor plavidla, kterému byl náraz způsoben. Každá kombinace hodnot ponoru má stejnou pravděpodobnost.
              2. 9.3.4.3.1.2.2.1.3 Body, které leží na každé šikmé linii, která je zobrazena na kresbě v 9.3.4.1.2.2.1.1 ukazují jeden a ten samý rozdíl v ponoru. Každá z těchto linií uvádí kolizní místo ve vertikálním směru. Na příkladu uvedeném v kresbě v 9.3.4.3.1.2.2.1.1 jsou určena tři místa nárazu ve vertikálním směru, ukázaná jako tři zóny. P1 – bod ve kterém spodní hrana vertikální části přídě tlačného člunu nebo přídě plavidla se žebry tvaru V naráží na postižené plavidlo v úrovni paluby. Trojúhelníková plocha odpovídající případu nárazu je ohraničená bodem P1. Odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz na úrovni paluby“. Trojúhelníková vrchní levá plocha obdélníku odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz níže paluby“. Pro výpočty nárazu se musí použít rozdíl v ponoru ∆Ti,kde i = 1, 2, 3 (viz následující obrázek).
                Obrázek
              1. 9.3.4.3.1.2.2.1.4 Pro výpočet hodnot energie nárazu se musí použít nejvyšší hodnota hmotnosti jak plavidla způsobující náraz, tak i plavidla, kterému je náraz způsoben (nejvyšší bod na každé příslušné diagonále ∆Ti).
              2. 9.3.4.3.1.2.2.1.5 V závislosti od konstrukce plavidla může uznaná klasifikační společnost vyžadovat určení doplňujícího místa nárazu.
            1. 9.3.4.3.1.2.2.2 Tankové plavidlo typu G

              Pro tankové plavidlo typu G se předpokládá pouze náraz na úrovni poloviny výšky tanku. Uznaná klasifikační společnost může vyžadovat určení doplňujícího místa nárazu v jiných výškách. Toto musí být odsouhlaseno s uznanou klasifikační společností.

          1. 9.3.4.3.1.2.3 Místa nárazu v podélném směru
            1. 9.3.4.3.1.2.3.1 Tankové plavidlo typu C a N

              Nutno uvažovat nejméně se třemi následujícími typickými kolizními místy v podélném směru:

              1. - do přepážky,
              2. - mezi rámovými žebry a
              3. - do rámových žeber.
            1. 9.3.4.3.1.2.3.2 Tankové plavidlo typu G

              Pro tanková plavidla typu G nutno uvažovat nejméně se třemi následujícími typickými kolizními místy v podélném směru:

              1. - do konce nákladní nádrže,
              2. - mezi rámovými žebry a
              3. - do rámových žeber.
          1. 9.3.4.3.1.2.4 Počet kolizních míst
            1. 9.3.4.3.1.2.4.1 Tanková plavidla typu C a N

              V příkladu uvedeném v 9.3.4.3.1.2.2.1.3 a 9.3.4.3.1.2.3.1, dává kombinace kolizních míst ve vertikálním i podélném směru následující výsledek: 3 × 3 = 9 kolizních míst.

            1. 9.3.4.3.1.2.4.2 Tankové plavidlo typu G

              V příkladu uvedeném v 9.3.4.3.1.2.2.2 a 9.3.4.3.1.2.3.2 dává kombinace kolizních míst ve vertikálním i podélném směru následující výsledek: 1 × 3 = 3 kolizní místa.

            1. 9.3.4.3.1.2.4.3 Doplňující sledování tankových plavidel typu G, C a N s vloženými nákladními tanky

              Pro důkaz toho, že opory tanků a zařízení omezující plavbyschopnost nezpůsobují předčasné roztržení tanku, musí se provádět doplňující výpočty. Doplňující kolizní místa se musí odsouhlasit s uznanou klasifikační společností.

        1. 9.3.4.3.1.3 Krok 3
          1. 9.3.4.3.1.3.1 Pro každé typické kolizní místo se určuje váhový koeficient, ukazující relativní pravděpodobnost toho, že náraz bude způsoben v tom typickém místě. V tabulce v 9.3.4.3.1 jsou tyto koeficienty označeny jako wfloc(i) (sloupec J). Předpokládaná hodnota musí být odsouhlasena s uznanou klasifikační společností.

            Váhový koeficient pro každé kolizní místo je výsledkem vynásobení koeficientu pro kolizní místo ve vertikálním směru s koeficientem pro kolizní místo v podélném směru.

          1. 9.3.4.3.1.3.2 Kolizní místo ve vertikálním směru
            1. 9.3.4.3.1.3.2.1 Tanková plavidla typu C a N

              Váhové koeficienty pro různá místa nárazu ve vertikálním směru se určují v každém případě jako vztah mezi dílčí plochou pro příslušný případ nárazu a celkovou plochou obdélníku, jak ukazuje kresba v 9.3.4.3.1.2.2.1.1.

              Například pro případ 1 nárazu (viz nákres v 9.3.4.3.1.2.2.1.3) se váhový koeficient rovná poměru mezi trojúhelníkovou spodní pravou plochou obdélníku a plochou obdélníku mezi minimální a maximální hodnotou ponoru plavidla způsobujícího náraz a plavidla, kterému byl náraz způsoben.

            1. 9.3.4.3.1.3.2.2 Tanková plavidla typu G

              Váhový koeficient ve vertikálním směru se rovná 1,0, když se předpokládá pouze jedno kolizní místo. V případě, když uznaná klasifikační společnost požaduje určit doplňující kolizní místa, tak váhový koeficient musí být určen shodně se způsobem stanoveným pro tanková plavidla typu C a N.

          1. 9.3.4.3.1.3.3 Kolizní místo v podélném směru
            1. 9.3.4.3.1.3.3.1 Tanková plavidla typu C a N

              Váhový koeficient pro každé kolizní místo v podélném směru se rovná poměru mezi „výpočetní délkou úseku“ a délkou tanku.

              Výpočetní délka úseku se vypočítá takto:

              (a) náraz do přepážky:

              1. 0,2 × vzdálenost mezi rámovým žebrem a přepážkou, ale ne více 450 mm;

              (b) náraz do rámového žebra:

              1. součet dvou součinitelů: 0,2 × vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k zádi, ale ne více 450 mm, a

              (c) náraz mezi rámovými žebry;

              1. délka nákladního tanku, s výčtem délky spojené s „nárazem do přepážky“ a délky, spojené s „nárazem do rámového žebra“.
            1. 9.3.4.3.1.3.3.2 Tanková plavidla typu G

              Váhový koeficient pro každé kolizní místo v podélném směru se rovná poměru mezi „vypočtenou délkou úseku“ a délkou nákladového prostoru.

              Výpočetní délka úseku se vypočítá takto:

              (a) náraz do podélné strany nákladního tanku:

              1. vzdálenost mezi přepážkou a začátkem cylindrické části nákladního tanku;

              (b) náraz do rámového žebra:

              1. součet dvou součinitelů: 0,2 × vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k přídi, ale ne více než 450 m a 0,2 × vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k zádi, ale ne více než 450 m, a

              (c) náraz mezi rámovými žebry:

              1. délka nákladního tanku mínus délka „náraz do podélné strany nákladního tanku“ a délka „náraz do rámového žebra“.
        1. 9.3.4.3.1.4 Krok 4
          1. 9.3.4.3.1.4.1 Pro každé kolizní místo se vypočítává schopnost pohlcení energie nárazu. Ve vztahu k tomuto je schopnost pohlcení energie nárazu rovná množství energie nárazu, pohlcené konstrukcí plavidla do začátku proražení nákladního tanku (viz tabulka v 9.3.4.3.1 sloupec D: Eloc(i)). Na tento účel se použije metoda konečných prvků v souladu s 9.3.4.4.2.
          2. 9.3.4.3.1.4.2 Tyto výpočty se musí provádět pro dva scénáře kolizí v souladu s dále uvedenou tabulkou. Scénář kolise I. se analyzuje za předpokladu, že tlačný člun má čelo ve tvaru oblouku. Scénář kolize II. se analyzuje za předpokladu, že tlačný člun má čelo ve tvaru V. Tyto formy přídě jsou určeny v 9.3.4.4.8.

            Tabulka: Koeficienty snížení rychlosti pro scénář I nebo scénář II s váhovými koeficienty

            Obrázek
        1. 9.3.4.3.1.5 Krok 5
          1. 9.3.4.3.1.5.1 Pro každou hodnotu způsobilosti pohlcení energie při kolizi Eloc(i) je nutno připočítat příslušnou pravděpodobnost převýšení, tj. pravděpodobnost proražení nákladního tanku. Pro tento cíl se musí využít funkce hustoty pravděpodobnosti uvedeny (CPDF). Příslušné koeficienty se musí vzít z tabulky v 9.3.4.3.1.5.6 s ohledem efektivní hmotnosti plavidla, do kterého byl proveden náraz.

            Px%= C1(Eloc(i))3+C2(Eloc(i))2+C3Eloc(i)+C4

            kde: Px% pravděpodobnost proražení tanku

            C1-4 koeficient převzatý z tabulky 9.3.4.3.1.5.6

            Eloc(i) způsobilost pohlcení energie kolize.

          1. 9.3.4.3.1.5.2 Efektivní hmotnost se musí rovnat veličině maximálního výtlaku plavidla vynásobené koeficientem 1,4. Musí být uvažovány oba scénáře kolize (9.3.4.3.1.4.2).
          2. 9.3.4.3.1.5.3 V případě scénáře Kolize I (příď tlačného člunu, úhel nárazu 55°) se musí použít následujcí tři rovnice CPDF:

            CPDF 50% (rychlost = 0,5 Vmax),

            CPDF 66% (rychlost = 2/3 Vmax),

            CPDF 100% (rychlost = Vmax).

          1. 9.3.4.3.1.5.4 V případě scénáře Kolize II (příď plavidla se žebry tvaru V, úhel nárazu 90°) se musí použít následující dvě rovnice CPDF:

            CPDF 30% (rychlost = 0,3 Vmax),

            CPDF 100% (rychlost = Vmax).