Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidované znění Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)

(1) Chladicí zařízení

Stanoveno podle A.

(2) Možnost ohřevu nákladu

Možnost ohřevu nákladu se vyžaduje:

1. - je-li bod tání látky, která se má přepravovat, + 15 °C nebo vyšší, nebo
2. - je-li bod tání látky, která se má přepravovat, vyšší než 0 °C, ale nižší než + 15 °C a vnější teplota je nejvýše 4 K nad bodem tání. Ve sloupci (20) musí být odkaz na poznámku 6 s teplotou odvozenou takto: bod tání + 4 K.

(3) Postřikovací zařízení

Stanoveno podle A.

(4) Topné zařízení na plavidle:

1. - pro látky, kterým nesmí být dovoleno tuhnout z důvodu možnosti nebezpečných reakcí nebo opětovného ohřevu, a
2. - pro látky, které musí být udržovány na zaručené teplotě nejméně 15 K pod jejich bodem vzplanutí.

Pro plavidla typu C se otevírací tlak vysokorychlostního ventilu určí na základě vnitřního tlaku tanků, zaokrouhleného na nejbližších 5 kPa.

Pro výpočet vnitřního tlaku se použije tohoto vzorce:

1. V tomto vzorci:

   Pmax		: Nejvyšší vnitřní přetlak v kPa
   PObmax		: Absolutní tenze par při nejvyšší teplotě na povrchu kapaliny v kPa
   PDa		: Tenze par při absolutní plnicí teplotě v kPa
   P0		: Atmosférický tlak v kPa
   Va		: Volný relativní objem při plnicí teplotě ve srovnání s objemem nákladního tanku
   α		: Součinitel objemové roztažnosti v K-1
   δt		: Průměrné zvýšení teploty kapaliny opětovným zahřátím v K
   TDmax		: Nejvyšší teplota plynné fáze v K
   Ta		: Plnicí teplota v K
   k		: Teplotní korekční činitel
   tOb		: Nejvyšší teplota na povrchu kapaliny ve °C

V tomto vzorci se používají následující základní údaje:

Hořlavé látky musí být přiřazeny k teplotní třídě na základě svého bodu samovznícení:

Je-li vyžadována ochrana proti výbuchu a teplota samovznícení není známá, musí být uvedena odvolávka na teplotní třídu T4, považovanou za bezpečnou.

Hořlavé látky musí být přiřazeny ke skupině výbušnosti na základě jejich maximálních experimentálních bezpečnostních spár.

Maximálních experimentální bezpečnostní spáry se určí v souladu s normou IEC 60079-20-1.

Různé skupiny výbušnosti jsou následující:

Kde jsou zavedeny nezávislé systémy ochrany proti výbuchu, různé podskupiny pro skupinu výbušnosti II B jsou následující:

Je-li vyžadována ochrana proti explozi a příslušné údaje nejsou k dispozici, musí být odvolávka na skupinu výbušnosti II B, považována za bezpečnou.