Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidované znění Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)

Poznámky odkazující se na poslední sloupec tabulky v pododdílu 2.2.52.4

1. 1) Ředidlo typu B může být vždy nahrazeno ředidlem typu A. Bod varu ředidla typu B musí být nejméně o 60 °C vyšší, než je SADT organického peroxidu.
2. 2) Obsah aktivního kyslíku ≤ 4,7 %.
3. 3) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru 1 (viz 5.2.2.2.2).
4. 4) Ředidlo může být nahrazeno di-terc-butylperoxidem.
5. 5) Obsah aktivního kyslíku ≤ 9 %.
6. 6) Nejvýše 9 % peroxidu vodíku; obsah aktivního kyslíku ≤ 10 %.
7. 7) Smí sepoužít pouzenekovových obalů.
8. 8) Obsah aktivního kyslíku > 10 % a ≤ 10,7 %, s vodou nebo bez vody.
9. 9) Obsah aktivního kyslíku ≤ 10 %, s vodou nebo bez vody.
10. 10) Obsah aktivního kyslíku ≤ 8,2 %, s vodou nebo bez vody.
11. 11) Viz 2.2.52.1.9.
12. 12) Do 2000 kg na nádobu přiřazenou ORGANICKÉMU PEROXIDU TYPU F, na základě výsledků zkoušek ve velkém měřítku.
13. 13) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).
14. 14) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 d).
15. 15) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 e).
16. 16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 f).
17. 17) Přidáním vody k tomuto organickému peroxidu se zmenší jeho tepelná stabilita.
18. 18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).
19. 19) Směsi s peroxidem vodíku, vodou a kyselinou(ami).
20. 20) S ředidlem typu A, s vodou nebo bez vody.
21. 21) S nejméně 25 % hm. ředidla typu A a k tomu ethylbenzen.
22. 22) S nejméně 19 % hm. ředidla typu A a k tomu methylisobutylketon.
23. 23) S méně než 6 % di-terc-butylperoxidu.
24. 24) Do 8 % 1-isopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénu.
25. 25) Ředidlo typu B s bodem varu vyšším než 110 °C.
26. 26) Obsah hydroperoxidů < 0,5 %.
27. 27) Pro koncentrace nad 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).
28. 28) Obsah aktivního kyslíku ≤ 7,6 % v ředidle typu A s bodem varu v rozmezí 200 °C až 260 °C.
29. 29) Nepodléhá ustanovením ADN pro třídu 5.2.
30. 30) Ředidlo typu B s bodem varu >130 °C.
31. 31) Aktivní kyslík ≤ 6,7 %.
32. 32) Aktivní kyslík ≤ 4,15 %.

1. 2.2.61 Třída 6.1 Toxické látky
   1. 2.2.61.1 Kritéria
      1. 2.2.61.1.1 Název třídy 6.1 zahrnuje látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.
      2. POZNÁMKA: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy se musí přiřadit do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
      1. 2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

         T	Toxické látky bez vedlejšího nebezpečí:
         	T1	organické, kapalné
         	T2	organické, tuhé
         	T3	organokovové látky
         	T4	anorganické, kapalné
         	T5	anorganické, tuhé
         	T6	kapalné, používané jako pesticidy
         	T7	tuhé, používané jako pesticidy
         	T8	vzorky
         	T9	jiné toxické látky
         	T10	předměty
         TF	Toxické látky, hořlavé:
         	TF1	kapalné
         	TF2	kapalné, používané jako pesticidy
         	TF3	tuhé
         TS	Toxické látky, schopné samoohřevu, tuhé
         TW	Toxické látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny:
         	TW1	kapalné
         	TW2	tuhé
         TO	Toxické látky, podporující hoření:
         	TO1	kapalné
         	TO2	tuhé
         TC	Toxické látky, žíravé:
         	TC1	organické, kapalné
         	TC2	organické, tuhé
         	TC3	anorganické, kapalné
         	TC4	anorganické, tuhé
         TFC	Toxické látky, hořlavé, žíravé
         TFW	Toxické látky, hořlavé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny.

         Definice

         1. 2.2.61.1.3 Pro účely ADN platí:

            LD₅₀ (střední smrtelná dávka) pro akutní toxicitu při požití je statisticky odvozená jedna dávka látky, od níž lze očekávat, že způsobí během 14 dnů smrt 50 % mladých dospělých bílých krys, je-li podána orální cestou. Hodnota LD₅₀ se vyjadřuje jako podíl hmotnosti zkoušené látky ke hmotnosti pokusného zvířete (mg/kg).

            LD₅₀-Hodnota pro akutní toxicitu při absorpci pokožkou je takové množství látky, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky významný a odpovídal dobrým zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

            LC₅₀-Hodnota pro akutní toxicitu při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými, samčími a samičími, bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že nejméně 10 % celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že se při netěsnosti obalu nebo cisterny, použitých pro přepravu, může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více než 90 % hmotnosti vzorku připraveného ke zkoušce sestávat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu nebo mlhy a v ml na m³ vzduchu (ppm) u páry.

            Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám

         1. 2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 musí být přiřazeny na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, k následujícím obalovým skupinám:

            Obalová skupina I:	velmi toxické látky;
            Obalová skupina II:	toxické látky;
            Obalová skupina III:	slabě toxické látky.

         1. 2.2.61.1.5 Látky, směsi, roztoky a předměty zařazené do třídy 6.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek, směsí a roztoků, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k vhodné položce pododdílu 2.2.61.3 a k příslušné obalové skupině podle ustanovení kapitoly 2.1 musí být provedeno podle následujících kritérií v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11.
         2. 2.2.61.1.6 Při posuzování stupně toxicity se musí vzít v úvahu zkušenosti z případů otrav osob, jakož i zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.
         3. 2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti z pozorování učiněných na člověku, posoudí se stupeň toxicity z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

            	Obalová skupina	Toxicita při požití LD50 (mg/kg)	Toxicita při absorpci pokožkou LD50 (mg/kg)	Toxicita při vdechnutí prachu a mlhy LC50 (mg/l)
            Velmi toxické	I	≤ 5	≤50	≤ 0,2
            Toxické	II	> 5 a ≤ 50	> 50 a ≤ 200	> 0,2 a ≤ 2
            Slabě toxické	IIIa	> 50 a ≤ 300	> 200 a ≤1000	>2 a ≤ 4,0

         4. ^a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.
         1. 2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, použije se pro klasifikaci nejvyšší hodnota toxicity.
         2. 2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC₅₀) odpovídající obalové skupině I, se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň toxicita při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá alespoň obalové skupině I nebo II. V opačném případě se látka, pokud je to potřeba, musí přiřadit ke třídě 8 (viz 2.2.8.1.4.5).
         3. 2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny čtyřmi a výsledek pak může nahradit výše uvedené kritérium, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

         Toxicita při vdechnutí par

         1. 2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují toxické páry, je třeba přiřadit do následujících skupin, kde písmeno „V“ představuje koncentraci nasycené páry (prchavost) (v ml/m³ vzduchu) při 20 °C a normálním atmosférickém tlaku.

            	Obalová skupina
            Velmi toxické	I	jestliže V ≥ 10 LC50 a LC50 ≤ 1000 ml/m3
            Toxické	II	jestliže V ≥ LC50 a LC50 ≤ 3000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
            Slabě toxické	IIIa	jestliže V ≥ 1/5 LC50 a LC50 ≤ 5000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu I a II nejsou splněna

         2. ^a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.

         Tato kritéria toxicity při vdechnutí par spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu 1 hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, jsou-li k dispozici.

         Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ ze 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

         Dělicí čáry obalových skupin – toxicita při vdechnutí par

         

         Na uvedeném vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělicí čáře, přezkoušet pomocí číselných kritérií.

         Směsi kapalných látek

         1. 2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí toxické, je třeba přiřadit k obalovým skupinám podle těchto kritérií:
            1. 2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC₅₀ pro každou toxickou látku, která je částí směsi, známa, lze určit obalovou skupinu následovně:

               (a) výpočet hodnoty LC₅₀ směsi:

               1. kde:

                  Dělicí čáry obalových skupin – toxicita při vdechnutí par

                  fi	= molární zlomek i-té části směsi
                  LC50i	= střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m3

               (b) výpočet prchavosti každé části směsi:

               1. kde:

               Dělicí čáry obalových skupin – toxicita při vdechnutí par

               Pi	= parciální tlak i-té části v kPa při 20 °C a při normálním atmosférickém tlaku

               (c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC₅₀:

               (d) vypočítané hodnoty pro LC₅₀ (směs) a R pak slouží k určení obalové skupiny směsi:

               Dělicí čáry obalových skupin – toxicita při vdechnutí par

               Obalová skupina I:	R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3
               Obalová skupina II:	R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I;
               Obalová skupina III:	R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

            1. 2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC₅₀ toxických komponentů známa, lze směs přiřadit k jedné z obalových skupin na základě dále popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být určena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.
            2. 2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena k obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:

               (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 1000 ml/m³.

               (b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC₅₀ směsi.

            1. 2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena k obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:

               (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 3000 ml/m³.

               (b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se použije k vytvoření zkušebního ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než hodnota LC₅₀ směsi.

            1. 2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena k obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I nebo II.

               (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 5000 ml/m³.

               (b) Změří se koncentrace par (prchavost) kapalné směsi; je-li rovna nebo větší než 1000 ml/m³, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než 1/5 hodnoty LC₅₀ směsi.

            Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou

         1. 2.2.61.1.10 Pro zařazení směsí třídy 6.1 a jejich přiřazení k vhodné obalové skupině podle kritérií pro toxicitu při požití a při absorpci pokožkou (viz 2.2.61.1.3) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD₅₀ směsi.
            1. 2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jejíž hodnota LD₅₀ je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích o akutní toxicitě při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, vypočítat hodnotu LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou následovně:

            1. 2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou. Je třeba upřednostnit metodu, kterou se získají spolehlivé údaje pro akutní toxicitu při požití a při absorpci pokožkou konkrétní směsi, která se má přepravovat. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:

               (a) zařadit přípravek podle nejnebezpečnější složky směsi, jako by tato složka byla přítomna ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných složek; nebo

               (b) použít vzorce

               1. kde: