Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidované znění Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)

Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v 4.1.4.1 ADR, pokynu pro balení P520 (viz též 4.1.7.1 ADR). Samovolně se rozkládající látky, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci a řízeným a kritickým teplotám (odvozeným od SADT), jak jsou uvedeny. K látkám, jejichž přeprava v IBC je dovolena, viz 4.1.4.2 ADR, pokyn pro balení IBC520 a k látkám, jejichž přeprava je dovolena v cisternách podle kapitoly 4.2 ADR, viz 4.2.5.2.6 ADR, pokyn pro přemístitelné cisterny T23. Přípravky neuvedené v tomto pododdílu, ale uvedené v pokynu pro balení IBC520 v 4.1.4.2 ADR a v pokynu pro přemístitelné cisterny T23 v 4.2.5.2.6 ADR smějí být přepravovány též zabalené podle způsobu balení OP8 pokynu pro balení P520 v 4.1.4.1 ADR, s totožnými řízenými a kritickými teplotami, je-li to použitelné.

1. 2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky
   1. 2.2.42.1 Kritéria
      1. 2.2.42.1.1 Název třídy 4.2 zahrnuje:
         1. - pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a
         2. - látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny).
      1. 2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

         S	Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí:
         	S1	organické, kapalné
         	S2	organické, tuhé
         	S3	anorganické, kapalné
         	S4	anorganické, tuhé
         	S5	organokovové
         	S6	předměty
         SW	Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
         SO	Samozápalné látky, podporující hoření
         ST	Samozápalné látky, toxické
         	ST1	organické, toxické, kapalné
         	ST2	organické, toxické, tuhé
         	ST3	anorganické, toxické, kapalné
         	ST4	anorganické, toxické, tuhé
         SC	Samozápalné látky, žíravé
         	SC1	organické, žíravé, kapalné
         	SC2	organické, žíravé, tuhé
         	SC3	anorganické, žíravé, kapalné
         	SC4	anorganické, žíravé, tuhé.

         Vlastnosti

      1. 2.2.42.1.3 Samozahřívání látky je proces, při němž postupná reakce této látky s kyslíkem (ve vzduchu) vytváří teplo. Jestliže množství vytvořeného tepla překročí množství tepelných ztrát, potom bude teplota látky narůstat, což může vést po latentní periodě k samovznícení a hoření.

         Klasifikace

      1. 2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.4. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.4; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.
      2. 2.2.42.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.4 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:

         (a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu z výšky 1 m nebo do 5 minut poté; nebo

         (b) samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže

         (i) nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo

         (ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí;

         (c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50 °C pro krychlový vzorek 27 m³. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50 °C pro objem 27 m³ se ke třídě 4.2 nepřiřadí.

      3. POZNÁMKA 1: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m³, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180 °C.
      4. POZNÁMKA 2: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 l, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 100 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160 °C.
      5. POZNÁMKA 3: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
      1. 2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
      2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz též 2.1.3.
      1. 2.2.42.1.7 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.4 a kritérií uvedených v 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.

         Přiřazení k obalovým skupinám

      1. 2.2.42.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.4 podle těchto kritérii:

         (a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I;

         (b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině II;

         látky s teplotou samovznícení vyšší než 50 °C pro objem 450 l se nemusí přiřadit k obalové skupině II;

         (c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek uvedených pod písmenem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině III.

      1. 2.2.42.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

         Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:

         1. - UN 3255 terc- BUTYLHYPOCHLORID; a
         2. - tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz 2.1.3.7).
      1. 2.2.42.3 Seznam hromadných položek
         
         
         

1. 2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
   1. 2.2.43.1 Kritéria
      1. 2.2.43.1.1 Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
      2. 2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně:

         W	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
         	W1	kapalné
         	W2	tuhé
         	W3	předměty
         WF1	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé
         WF2	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé
         WS	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu
         WO	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření
         WT	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické:
         	WT1	kapalné
         	WT2	tuhé
         WC	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé:
         	WC1	kapalné
         	WC2	tuhé
         WFC	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé, žíravé.

         Vlastnosti

      1. 2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou lampou nebo žárovkou atd. Přitom vytvořená tlaková vlna a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

         Klasifikace

      1. 2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.5; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.
      2. 2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.5 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

         Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud:

         (a) se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí; nebo

         (b) je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu.

      3. POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.