Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé

Cíl

Cílem tohoto protokolu je podpořit spolupráci mezi stranami v oblasti pozemní dopravy, zejména v oblasti tranzitní dopravy, a zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi územími a přes území stran pomocí úplného a vzájemně provázaného používání všech ustanovení tohoto protokolu.

Oblast působnosti

1. 1. Spolupráce se vztahuje na pozemní dopravu, zejména silniční, železniční a kombinovanou dopravu, včetně vhodné infrastruktury.
2. 2. V této souvislosti zahrnuje oblast působnosti tohoto protokolu zejména:
   1. — dopravní infrastrukturu na území jedné nebo druhé strany v rozsahu nezbytném pro dosažení cíle tohoto protokolu,
   2. — přístup na trh v oblasti silniční dopravy na základě zásady vzájemnosti,
   3. — základní právní a správní podpůrná opatření včetně obchodních, daňových, sociálních a technických opatření,
   4. — spolupráci při rozvoji dopravního systému splňujícího požadavky na ochranu životního prostředí,
   5. — pravidelnou výměnu informací o rozvoji dopravní politiky stran, zejména s ohledem na dopravní infrastrukturu.

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

1. a) tranzitní dopravou Společenství: přeprava zboží přes území Srbska po trase vedoucí z členského státu nebo do členského státu Společenství, uskutečňovaná dopravcem usazeným ve Společenství;
2. b) tranzitní dopravou Srbska: přeprava zboží ze Srbska přes území Společenství do místa určení ve třetí zemi, nebo přeprava zboží ze třetí země do místa určení v Srbsku, uskutečňovaná dopravcem usazeným v Srbsku;
3. c) kombinovanou dopravou: přeprava zboží, při které nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem nebo bez tahače, s výměnnou nástavbou nebo kontejnerem o délce alespoň 20 stop využívá v počátečním nebo konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční, vnitrozemskou vodní nebo námořní dopravu, pokud tento úsek vzdušnou čarou přesahuje vzdálenost 100 km. Počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je:
   1. — mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo,
   2. — v okruhu, který vzdušnou čarou nepřesahuje 150 km od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.

Obecná ustanovení

Strany souhlasí s přijetím vzájemně koordinovaných opatření nezbytných pro rozvoj sítě multimodální dopravní infrastruktury jako podstatného předpokladu k překonání obtíží postihujících přepravu zboží přes území Srbska. Tyto obtíže se týkají zejména panevropských koridorů VII a X a železničního spojení z Bělehradu do Vrbnice (na hranici s Černou Horou), které jsou součástí klíčové regionální dopravní sítě.

Plánování

Společenství a Srbsko mají zvláštní zájem na rozvoji sítě multimodální regionální dopravy na území Srbska, jež slouží potřebám Srbska a regionu jihovýchodní Evropy a zahrnuje hlavní silniční a železniční trasy, vnitrozemské vodní cesty, vnitrozemské přístavy, přístavy, letiště a další důležité součásti sítě. Tato síť byla vymezena v memorandu o porozumění pro rozvoj sítě základní dopravní infrastruktury pro jihovýchodní Evropu, které v červnu 2004 podepsali ministři ze zemí tohoto regionu a Evropská komise. Rozvojem sítě a výběrem priorit se zabývá řídící výbor složený ze zástupců všech signatářských zemí.

Finanční hlediska

1. 1. Podle článku 116 této dohody může Společenství finančně přispět na nezbytné práce na infrastruktuře uvedené v článku 5. Tento finanční příspěvek může mít formu úvěru od Evropské investiční banky a jakoukoli jinou formu financování, která může zajistit další zdroje.
2. 2. Za účelem urychlení prací se Evropská komise bude co nejvíce snažit podpořit využívání dalších zdrojů, jakými jsou investice některých členských států na dvoustranném základě nebo veřejné nebo soukromé prostředky.

Obecné ustanovení

Strany přijmou vzájemně koordinovaná opatření nezbytná pro rozvoj a podporu železniční a kombinované dopravy jako prostředku, který zajistí, aby velká část jejich dvoustranné a tranzitní dopravy přes Srbsko byla v budoucnosti prováděna za podmínek šetrnějších k životnímu prostředí

Konkrétní hlediska týkající se infrastruktury

Jako součást modernizace železnic Srbska se přijmou nezbytná opatření k přizpůsobení systému kombinované dopravě, zejména s ohledem na rozvoj nebo stavbu terminálů, průjezdné profily tunelů a jejich kapacitu, které vyžadují značné investice.

Podpůrná opatření

Strany přijmou nezbytná opatření k podpoře rozvoje kombinované dopravy.

Účelem takových opatření je:

1. — stimulovat uživatele a odesílatele k používání kombinované dopravy,
2. — učinit kombinovanou dopravu konkurenceschopnou vůči silniční dopravě, zejména prostřednictvím finanční pomoci Společenství nebo Srbska v souladu s jejich právními předpisy,
3. — podpořit používání kombinované dopravy na dlouhé vzdálenosti, zejména používání výměnných nástaveb, kontejnerů a nedoprovázené dopravy obecně,
4. — zvýšit rychlost a spolehlivost kombinované dopravy, zejména:
5. — zvýšit frekvenci konvojů v souladu s potřebami odesílatelů a uživatelů,
6. — zkrátit čekací doby v terminálech a zvýšit jejich produktivitu,
7. — odstranit odpovídajícím způsobem všechny překážky z přístupových tras s cílem zlepšit přístup ke kombinované dopravě,
8. — kde je to nutné, harmonizovat hmotnosti, rozměry a technické vlastnosti zvláštních zařízení, zejména za účelem zajištění nezbytné kompatibility průjezdných profilů a podniknout koordinované kroky k objednání a uvedení do provozu zařízení, které si vyžaduje úroveň dopravního provozu,
9. — a obecně přijmout jakákoli jiná vhodná opatření.

Úloha železnic

V souvislosti s pravomocemi států a železnic doporučí strany svým železnicím, aby s ohledem na cestující a přepravované zboží

1. — prohloubily dvoustrannou i vícestrannou spolupráci v mezinárodních železničních organizacích, ve všech oblastech, zejména s ohledem na zlepšení kvality a bezpečnosti dopravních služeb,
2. — se spolu na základě řádné hospodářské soutěže a ponechávajíce uživatelům svobodnou volbu pokusily zavést společný systém organizace železnic za účelem stimulovat odesílatele k posílání nákladů po železnici a nikoli po silnici, zejména pro tranzitní účely,
3. — připravily zapojení Srbska do provádění a budoucího vývoje acquis Společenství týkajícího se rozvoje železnic.

Obecná ustanovení

1. 1. Aniž je dotčen odstavec 2, dohodly se strany s ohledem na vzájemný přístup na dopravní trhy na zachování režimu, který je výsledkem dvoustranných dohod nebo jiných stávajících mezinárodních dvoustranných nástrojů uzavřených mezi jednotlivými členskými státy Společenství a Srbskem, nebo pokud žádné takové dohody nebo nástroje neexistují, na zachování režimu plynoucího ze skutečné situace v roce 1991.

   Do uzavření dohody mezi Společenstvím a Srbskem o přístupu na trh silniční dopravy podle článku 12 a o zdanění silniční dopravy podle čl. 13 odst. 2 však Srbsko spolupracuje s členskými státy Společenství na změnách uvedených dvoustranných dohod za účelem jejich přizpůsobení tomuto protokolu.

1. 2. Strany tímto souhlasí s tím, že poskytnou neomezený přístup tranzitní dopravě Společenství přes Srbsko a tranzitní dopravě Srbska přes Společenství ode dne vstupu této dohody v platnost.
2. 3. Pokud v důsledku práv zaručených odstavcem 2 dojde k nárůstu tranzitní dopravy ze strany dopravců Společenství na úroveň způsobující nebo hrozící způsobit vážné poškození silniční infrastruktury nebo plynulosti dopravního provozu na dopravních osách uvedených v článku 5, a za stejných okolností vzniknou na území Společenství blízko hranic se Srbskem problémy, předloží se záležitost v souladu s článkem 121 této dohody Radě stabilizace a přidružení. Strany mohou navrhnout zvláštní dočasná nediskriminační opatření nutná k omezení nebo zmírnění takového poškození.
3. 4. Jestliže Evropské společenství přijme předpisy s cílem snížit znečištění způsobené těžkými nákladními vozidly registrovanými ve Společenství a zvýšit bezpečnost silničního provozu, uplatňuje se stejný režim i na těžká nákladní vozidla registrovaná v Srbsku, která se chtějí pohybovat na území Společenství. Rada stabilizace a přidružení rozhodne o nezbytných podmínkách jejich uplatňování.
4. 5. Strany se zdrží jednostranných kroků, které by mohly vést k diskriminaci mezi dopravci a vozidly Společenství a dopravci nebo vozidly Srbska. Každá ze stran podnikne kroky nezbytné ke zjednodušení silniční dopravy na území, nebo přes území druhé strany.

Přístup na trh

Strany se zavazují spolupracovat přednostně, každá podle vlastních vnitřních pravidel, na:

1. — postupech, které podpoří rozvoj dopravního systému splňujícího potřeby stran a slučitelného na jedné straně s dokončením vnitřního trhu Společenství a prováděním společné dopravní politiky a na druhé straně s hospodářskou a dopravní politikou Srbska,
2. — konečném systému upravujícím budoucí přístup na trh silniční dopravy mezi stranami na základě zásady vzájemnosti.

Daně, mýtné a jiné poplatky

1. 1. Strany uznávají, že daně ze silničních vozidel, mýtné a další poplatky musí být na obou stranách nediskriminační
2. 2. Strany zahájí jednání s cílem dosáhnout co nejdříve dohody o zdanění silniční dopravy na základě předpisů, které pro tyto záležitosti přijalo Společenství. Účelem této dohody je zejména zajištění volného pohybu přeshraniční dopravy, postupné odstranění rozdílů mezi systémy zdanění silniční dopravy uplatňovanými stranami a odstranění narušování hospodářské soutěže způsobené těmito rozdíly.
3. 3. Až do ukončení jednání podle odstavce 2 tohoto článku odstraní strany diskriminaci mezi dopravci Společenství a Srbska při ukládání daní a poplatků na provoz nebo vlastnictví těžkých nákladních vozidel, jakož i daní a poplatků z dopravních operací na území stran. Srbsko se zavazuje, že bude-li o to požádáno, oznámí Komisi Evropských společenství výši daní, mýtného a jiných poplatků, které uplatňuje, jakož i metodu jejich výpočtu.
4. 4. Do uzavření dohody podle odstavce 2 a článku 12 podléhá jakákoli změna ve vztahu k daním, mýtnému nebo jiným poplatkům použitelným na dopravu Společenství při tranzitu přes Srbsko, včetně systémů jejich výběru, která je navržena po vstupu této dohody v platnost, předchozímu konzultačnímu postupu.

Hmotnosti a rozměry

1. 1. Srbsko uznává, že silniční vozidla splňující normy Společenství pro hmotnosti a rozměry se mohou volně a bez překážek pohybovat po trasách uvedených v článku 5. Během šesti měsíců po vstupu této dohody v platnost mohou silniční vozidla, která nesplňují současné normy Srbska, podléhat zvláštnímu nediskriminačnímu poplatku odpovídajícímu škodám způsobeným vyšším zatížením nápravy.
2. 2. Srbsko bude usilovat o harmonizaci svých stávajících nařízení a norem týkajících se stavby silnic se stávajícími právními předpisy ve Společenství do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost a zejména se bude v dané lhůtě podle svých finančních možností snažit o zlepšení tras uvedených v článku 5 v souladu s novými nařízeními a normami.

Životní prostředí

1. 1. Za účelem ochrany životního prostředí usilují strany o zavedení norem pro emise plynů a částic a pro hladiny hluku u těžkých nákladních vozidel, které zajistí vysokou úroveň ochrany.
2. 2. Aby bylo možné poskytnout průmyslu jasné informace a podporovat koordinovaný výzkum, programování a výrobu, je třeba se v této oblasti vyhnout zvláštním vnitrostátní normám.
3. 3. Vozidla splňující normy stanovené mezinárodními dohodami vztahujícími se k životnímu prostředí mohou být na území stran provozována bez dalšího omezení.
4. 4. Za účelem zavedení nových norem spolupracují strany na dosažení uvedených cílů.

Sociální aspekty

1. 1. Srbsko harmonizuje své právní předpisy o odborné přípravě zaměstnanců v oblasti silniční přepravy, zejména pokud jde o přepravu nebezpečných věcí, s normami Společenství.
2. 2. Srbsko, jako strana Evropské dohody o práci posádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (ERTA), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se pracovní doby, odpočinku řidičů a složení posádky s ohledem na budoucí vývoj sociálních předpisů v této oblasti.
3. 3. Strany spolupracují, pokud jde o provádění a dodržování sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy.
4. 4. Strany zajistí rovnocennost svých právních předpisů o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží za účelem jejich vzájemného uznávání.

Ustanovení o provozu

1. 1. Strany si vyměňují své zkušenosti a snaží se o harmonizaci svých právních předpisů za účelem zvýšení plynulosti provozu v dopravních špičkách (víkendy, státní svátky, turistická sezóna).
2. 2. Strany podporují zavádění, rozvoj a koordinaci informačního systému v oblasti silniční dopravy.
3. 3. Snaží se o harmonizaci svých právních předpisů o přepravě zboží podléhajícího zkáze, živých zvířat a nebezpečných látek.
4. 4. Strany rovněž usilují o harmonizaci technické pomoci pro řidiče, o rozšiřování důležitých informací o dopravním provozu a o dalších záležitostech důležitých pro turisty, jakož i o harmonizaci záchranných služeb včetně služby rychlé lékařské pomoci.

Bezpečnost silničního provozu

1. 1. Do konce třetího roku po vstupu této dohody v platnost uvede Srbsko své právní předpisy o bezpečnosti silničního provozu, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí, v soulad s právními předpisy Společenství.
2. 2. Srbsko, jako strana Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ARD), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se přepravy nebezpečných věcí.
3. 3. Strany spolupracují při provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména pokud jde o řidičské průkazy a opatření ke snížení počtu dopravních nehod.

Zjednodušení formalit

1. 1. Strany se dohodly, že zjednoduší pohyb zboží po železnici a po silnici jak mezi sebou, tak i tranzitní.
2. 2. Strany se dohodly, že zahájí jednání o uzavření dohody o zjednodušení kontrol a formalit, pokud jde o přepravu zboží.
3. 3. Strany se dohodly, že v nezbytném rozsahu společně přijmou a prosadí další zjednodušující opatření.

Rozšíření oblasti působnosti

Jestliže některá strana dospěje na základě zkušeností s uplatňováním tohoto protokolu k závěru, že jsou v zájmu koordinované evropské dopravní politiky i další opatření nespadající do oblasti působnosti tohoto protokolu a zejména, že tato opatření mohou přispět k vyřešení obtíží spojených s tranzitní dopravou, předloží druhé straně odpovídající návrhy.

Provádění

1. 1. Spolupráce mezi stranami se uskutečňuje v rámci zvláštního podvýboru, který bude vytvořen podle článku 128 této dohody.
2. 2. Tento podvýbor zejména:
   1. a) vypracovává plány spolupráce v oblasti železniční a kombinované dopravy, v oblasti výzkumu dopravy a v oblasti životního prostředí;
   2. b) analyzuje používání rozhodnutí obsažených v tomto protokolu a doporučuje Výboru pro stabilizaci a přidružení vhodná řešení možných problémů;
   3. c) dva roky po vstupu této dohody v platnost posoudí situaci, pokud jde o zdokonalení infrastruktury a dopady volného tranzitu;
   4. d) koordinuje sledování, prognostickou činnost a další statistické práce týkající se mezinárodní dopravy a zejména tranzitní dopravy.

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1. a) „celními předpisy“ rozumějí všechny právní a správní předpisy platné na území stran, které upravují dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně zákazů, omezení a kontrol;
2. b) „dožadujícím orgánem“ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o spolupráci na základě tohoto protokolu;
3. c) „dožádaným orgánem“ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který obdrží žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;
4. d) „osobními údaji“ rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě;
5. e) „porušováním celních předpisů“ rozumí jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů.

Oblast působnosti

1. 1. Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti za účelem zajištění řádného uplatňování celních předpisů, zejména předcházením, vyšetřováním a potíráním činností, které porušují celní předpisy, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.
2. 2. Pomoc v celních otázkách podle tohoto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran, které jsou odpovědné za uplatňování tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení těchto informací povolí.
3. 3. Tento protokol se nevztahuje na pomoc při vybírání cel, daní nebo pokut.

Pomoc na žádost

1. 1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které porušují nebo by mohly porušovat celní předpisy.
2. 2. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí:
   1. a) zda bylo zboží vyvezené z území jedné strany řádně dovezeno na území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno;
   2. b) zda bylo zboží dovezené na území jedné strany řádně vyvezeno z území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno.

1. 3. Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci svých právních a správních předpisů nezbytné kroky pro zajištění zvláštního sledování:
   1. a) fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušují celní předpisy;
   2. b) míst, kde se zboží skladovalo nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;
   3. c) zboží, které je nebo může být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;
   4. d) dopravních prostředků, které jsou nebo mohou být používány způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že mají být použity při činnostech porušujících celní předpisů.

Spontánní pomoc

Strany si z vlastního podnětu a v souladu se svými právními a správními předpisy navzájem pomáhají, pokud to považují za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, zejména poskytováním informací, které získají o:

1. a) činnostech, které porušují celní předpisy nebo se tak jeví a o které může mít zájem druhá strana;
2. b) nových způsobech nebo metodách používaných při provádění činností, které porušují celní předpisy;
3. c) zboží, které může být předmětem porušování celních předpisů;
4. d) fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušuje celní předpisy;
5. e) dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při činnostech, které porušují celní předpisy.

Doručení, oznámení

Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu s příslušnými právními nebo správními ustanoveními veškerá nezbytná opatření pro:

1. a) doručení všech dokumentů nebo
2. b) oznámení všech rozhodnutí,

které pocházejí od dožadujícího orgánu a spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, příjemci pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.

Žádosti o doručení dokladů nebo oznámení o rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.

Forma a obsah žádostí o pomoc

1. 1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají dokumenty potřebné k jejímu vyřízení. V naléhavých případech lze přijmout ústní žádost, která však musí být ihned potvrzena písemně.
2. 2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:
   1. a) název dožadujícího orgánu;
   2. b) požadované opatření;
   3. c) předmět a důvod žádosti;
   4. d) příslušné právní nebo správní předpisy a jiné právní skutečnosti;
   5. e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou předmětem šetření;
   6. f) shrnutí podstatných skutečností a dosud provedených šetření.

1. 3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. Tento požadavek se nevztahuje na doklady přiložené k žádosti podle odstavce 1.
2. 4. Pokud žádost nesplňuje výše uvedené formální náležitosti, lze požadovat její opravu nebo doplnění; mezitím však lze nařídit předběžná opatření.

Vyřizování žádostí

1. 1. Za účelem vyhovění žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal sám nebo na žádost jiných orgánů téže strany, poskytne informace, které má k dispozici, a provede příslušná šetření, nebo je nechá provést. Toto ustanovení platí i pro jiné orgány, kterým dožádaný orgán postoupil tuto žádost, pokud nemohl jednat sám.
2. 2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními nebo správními předpisy dožádané strany.
3. 3. Náležitě pověření úředníci strany mohou podle článku 1 se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou získat v prostorách dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu informace, které se vztahují k činnostem, jež porušují nebo mohou porušovat celní předpisy, a které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.
4. 4. Náležitě pověření úředníci strany mohou být se souhlasem dotčené strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou přítomni vyšetřování, která probíhají na území druhé strany.

Forma předávaných informací

1. 1. Dožádaný orgán seznámí písemně dožadující orgán s výsledky vyšetřování, jakož i s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.
2. 2. Tyto informace lze předávat v elektronické formě.
3. 3. Originály dokumentů se předávají pouze na žádost a v případech, kdy by ověřené kopie byly nedostačující. Tyto originály jsou vráceny co nejdříve.

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1. 1. Pomoc může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se jedna ze stran domnívá, že by poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu:
   1. a) mohlo ohrozit svrchovanost Srbska nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu; nebo
   2. b) mohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné základní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2; nebo
   3. c) ohrožovalo průmyslové, obchodní nebo profesní tajemství.

1. 2. Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit, pokud by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V tomto případě se dožádaný orgán s dožadujícím orgánem dohodne, zda je poskytnutí pomoci možné za podmínek, které může stanovit dožádaný orgán.
2. 3. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. V tom případě záleží na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak na tuto žádost odpoví.
3. 4. V případech podle odstavců 1 a 2 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu a jeho důvody bezodkladně oznámeny dožadujícímu orgánu.

Výměna informací a důvěrnost

1. 1. Všechny informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně povinnost zachovávat úřední tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících ustanovení použitelných pro orgány Společenství.
2. 2. Výměnu osobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve smluvní straně, která údaje poskytla. Za tímto účelem si strany navzájem sdělí informace o svých příslušných pravidlech, případně včetně právních předpisů platných v členských státech Společenství.
3. 3. Použití informací získaných podle tohoto protokolu v soudních nebo správních řízeních ve věcech jednání v rozporu s celními předpisy se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a výpovědích a při soudních řízeních a žalobách používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Příslušný orgán, který poskytl tyto informace nebo umožnil přístup k těmto dokumentům, je o tomto použití informován.
4. 4. Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Hodlá-li jedna ze smluvních stran použít tyto informace pro jiné účely, musí získat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití potom podléhá případným omezením, která tento orgán stanoví.

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích svého pověření vystupoval jako znalec nebo svědek v soudním nebo správní řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a předkládal předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie pro účely řízení. V předvolání musí být zejména uvedeno, u jakého soudního nebo správního orgánu má úředník vystupovat, v jaké věci a na základě jakého nároku nebo oprávnění bude úředník vyslechnut.

Náklady na pomoc

Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na úhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, kromě případných nákladů na znalce a svědky, tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.

Provádění

1. 1. Provádění tohoto protokolu se svěřuje celním orgánům Srbska na jedné straně a příslušným útvarům Evropské komise, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Tyto orgány rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních, která jsou nezbytná pro jeho uplatňování, přičemž zohledňují platné předpisy zejména na ochranu údajů. Příslušným orgánům mohou doporučovat změny tohoto protokolu, které považují za vhodné.
2. 2. Strany vzájemně konzultují a následně se informují o prováděcích pravidlech přijatých v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Jiná ujednání

1. 1. S ohledem na příslušné pravomoci Společenství a členských států se ustanovení tohoto protokolu:
   1. a) nedotýkají závazků stran podle jiných mezinárodních dohod nebo úmluv;
   2. b) považují se za doplňková k dohodám o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Srbskem; a
   3. c) nedotýkají se ustanovení Společenství o sdělování informací získaných podle tohoto protokolu, které mohou být v zájmu Společenství, mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států.

1. 2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jakékoli z dvoustranných dohod o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Srbskem, pokud nejsou ustanovení těchto dohod slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.
2. 3. Strany navzájem konzultují případné otázky použitelnosti tohoto protokolu a řeší je v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení ustaveného podle článku 119 této dohody.

Cíl

Cílem tohoto protokolu je předcházet a urovnávat spory mezi stranami a dospět k oboustranně přijatelným řešením.

Oblast působnosti

Ustanovení tohoto protokolu se použijí pouze u rozporů, které se týkajíc výkladu a provádění níže uvedených ustanovení, včetně situace, kdy se jedna strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou nebo nečinnost druhé strany, je porušením závazků plynoucích z těchto ustanovení:

1. a) Hlava IV (Volný pohyb zboží) s výjimkou článků 33, 40 a čl. 41 odst. 1, 4 a 5 (pokud se tyto články týkají opatření přijatých podle čl. 41 odst. 1) a článku 47:
2. b) Hlava V (Pohyb pracovníků), usazování, poskytování služeb, kapitál:
   1. — Kapitola II Usazování (články 52 až 56 a 58)
   2. — Kapitola III Poskytování služeb (články 59 až 60 a čl. 61 odst. 2 a 3)
   3. — Kapitola IV Běžné platby a pohyb kapitálu (článek 62 a článek 63 s výjimkou odst. 3 druhé věty)
   4. — Kapitola V Obecná ustanovení (články 65 až 71);

1. c) Hlava VI (Sbližování právních předpisů, vymáhání práva a pravidla hospodářské soutěže):
   1. — Čl. 75 odst. 2 (Duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví) a čl. 76 odst. 1, odst. 2 první pododstavec a odstavce 3 až 6 (zadávání veřejných zakázek).

Zahájení rozhodčího řízení

1. 1. Pokud strany nedospějí k urovnání sporu, může strana, která podala stížnost (dále jen „stěžovatel“), v souladu s podmínkami uvedenými v článku 130 této dohody písemně požádat Výbor pro stabilizaci a přidružení a stranu, proti které je stížnost podána, o ustavení rozhodčího tribunálu.
2. 2. Stěžovatel ve své žádosti uvede předmět sporu a dle povahy sporu buď opatření přijatá druhou stranou, nebo nečinnost, o kterých se domnívá, že představují porušení ustanovení uvedených v článku 2.

Složení rozhodčího tribunálu

1. 1. Rozhodčí tribunál se skládá ze 3 rozhodců.
2. 2. Do 10 dnů ode dne doručení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Výboru pro stabilizaci a přidružení zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.
3. 3. Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může každá ze stran požádat předsedu Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce, aby vybral všechny tři členy losem ze seznamu uvedeného v článku 15, přičemž mezi nimi bude jedna osoba z osob navržených stěžovatelem, jedna osoba z osob navržených stranou, proti níž je stížnost podána, a jedna osoba z rozhodců vybraných těmito stranami, která bude jednat jako předseda.

   V případě, že se strany dohodnou na jednom či více členech rozhodčího tribunál, budou zbývající členové jmenování stejným postupem.

1. 4. Výběr rozhodců předsedou Výboru pro stabilizaci a přidružení, nebo jeho zástupcem, se uskutečňuje za přítomnosti zástupců obou stran.
2. 5. Dnem ustavení rozhodčího tribunálu je den, ve který je předseda rozhodčího tribunálu informován o jmenování tří rozhodců vzájemnou dohodou mezi stranami nebo popřípadě den, kdy byli vybráni v souladu s odstavcem 3.
3. 6. Pokud se strana domnívá, že rozhodce nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, přistoupí strany ke konzultaci a pokud se dohodnou, nahradí rozhodce a vyberou za něj náhradníka podle odstavce 7. Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, bude záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí bude konečné.

   Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, bude záležitost postoupena jednomu ze zbývajících členů skupiny rozhodců, který bude jednat jako předseda a jehož jméno určí losem předseda Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce za přítomnosti zástupců obou stran, pokud se strany nedohodnou jinak.

1. 7. Pokud se rozhodce nemůže zúčastnit řízení, odstoupí nebo byl nahrazen podle odstavce 6, je do 5 dnů v souladu s postupy pro výběr, podle kterých byl vybrán původní rozhodce, vybrán náhradník. Rozhodčí řízení bude pozastaveno na dobu potřebnou k provedení tohoto řízení.

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. 1. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že tento termín nemůže být dodržen, musí to předseda tribunálu písemně oznámit stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení a uvést důvody průtahů. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 120 dnů ode dne ustavení tribunálu.
2. 2. V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze, rozhodčí tribunál vyvine veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí vydáno do 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 100 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Rozhodčí tribunál může vydat předběžné rozhodnutí do 10 dnů ode dne svého ustavení, pokud se domnívá, že jde o naléhavý případ.
3. 3. Rozhodnutí musí obsahovat popis skutkových okolností, výčet použitelných ustanovení této dohody a základní odůvodnění všech dílčích rozhodnutí a závěrů. Rozhodnutí může obsahovat doporučení ohledně opatření, která mají být přijata s cílem zajistit soulad s rozhodnutím.
4. 4. Stěžovatel může svoji stížnost stáhnout kdykoli před oznámením rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, a to písemným oznámením předsedovi rozhodčího tribunálu, straně, proti které je stížnost podána a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Stáhnutím stížnosti není dotčeno právo stěžovatele podat v téže věci k pozdějšímu datu novou stížnost.
5. 5. Rozhodčí tribunál na žádost obou stran pozastaví kdykoli svoji činnost na dobu nepřesahující 12 měsíců. Pokud byla lhůta 12 měsíců překročena, zmocnění k ustavení tribunálu vyprší, přičemž nebude dotčeno právo stěžovatele požádat v téže věci v pozdější fázi o ustavení nového tribunálu.

Provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu a usiluje o dohodu ohledně přiměřené lhůty pro provedení tohoto rozhodnutí.

Přiměřená lhůta pro provedení rozhodnutí

1. 1. Nejpozději do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dotčeným stranám sdělí stěžovatel straně, proti které je stížnost podána, lhůtu, kterou potřebuje pro provedení rozhodnutí (dále „přiměřená lhůta“). Obě strany usilují o dohodu ohledně přiměřené lhůty.
2. 2. Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě pro provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, může strana, proti které byla stížnost podána, požádat do 20 dnů od oznámení učiněného podle odstavce 1 Výbor pro stabilizaci a přidružení, aby znovu svolal rozhodčí tribunál a určil přiměřenou lhůtu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 20 dnů ode dne podání žádosti.
3. 3. V případě, že není možné, aby byl původní tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 20 dnů ode dne ustavení tribunálu.

Přezkum opatření přijatých za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. 1. Strana, proti které byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení před uplynutím přiměřené lhůty opatření, která musí přijmout, aby bylo dodrženo rozhodnutí rozhodčího tribunálu.
2. 2. V případě neshody mezi stranami, která se týká souladu opatření oznámených v odstavci 1 tohoto článku s ustanoveními uvedenými v článku 2, může stěžovatel požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat vysvětlení, proč opatření není v souladu s dohodou. Pokud je rozhodčí tribunál znovu svolán, vydá své rozhodnutí do 45 dní ode dne svého znovuustavení.
3. 3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svolán, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tribunálu.

Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu s rozhodnutím

1. 1. Pokud strana, proti níž byla stížnost podána, neoznámí opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 8 odst. 1 není v souladu s povinnostmi strany podle této dohody, strana, proti níž byla stížnost podána, pokud je požádán stěžovatelem, předloží nabídku dočasných kompenzací.
2. 2. Pokud do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty není dosaženo dohody ohledně kompenzací nebo je přijato rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 8, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, je stěžovatel oprávněn po oznámení druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení pozastavit uplatňování výhod udělovaných podle ustanovení uvedených v článku 2 tohoto protokolu v rozsahu odpovídajícím nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto porušením. Stěžovatel může uplatňovat pozastavení po dobu deseti dnů od oznámení, pokud strana, proti níž byla stížnost podána, nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3.
3. 3. Pokud se strana, proti níž byla stížnost podána, se domnívá, že rozsah pozastavení výhod neodpovídá nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto narušením, může před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2 písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu o znovuustavení původního rozhodčího tribunálu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí o rozsahu pozastavení výhod stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 30 dnů ode dne podání žádosti. Výhody nesmí být pozastaveny do té doby, než rozhodčí tribunál vydá své rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být v souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.
4. 4. Pozastavení výhod je dočasné a použije se pouze do doby, než bude opatření porušující dohodu zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s dohodou, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

Přezkum opatření za účelem provedení rozhodnutí přijatých po pozastavení výhod

1. 1. Strana, proti níž byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení opatření, které přijala za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svoji žádost o ukončení pozastavení výhod uplatňovaných stěžovatelem.
2. 2. Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s dohodou do 30 dnů ode dne předložení tohoto oznámení, může stěžovatel písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu, aby vydal rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena současně druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu musí být oznámeno do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, určí, zda stěžovatel může pokračovat v pozastavení výhod v původním či rozdílném rozsahu. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí je v souladu s touto dohodou, bude pozastavení výhod ukončeno.
3. 3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4 tohoto protokolu. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu.

Veřejnost jednání

Jednání rozhodčího tribunálu jsou veřejná za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18, pokud rozhodčí tribunál z vlastního podnětu nebo na žádost stran nerozhodne jinak.

Informace a odborné poradenství

Na žádost strany nebo z vlastní iniciativy může tribunál požadovat informace od zdrojů, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Tribunál má také právo požádat o stanovisko odborníky, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny oběma stranám, které se k nim mohou vyjádřit. Zúčastněné strany jsou oprávněny zaslat rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18.

Výkladová pravidla

Rozhodčí tribunál uplatňuje a vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Není oprávněn podávat výklad acquis communautaire. Skutečnost, že ustanovení je v podstatě shodné s ustanovením Smlouvy o založení Evropského společenství, není při výkladu tohoto ustanovení rozhodující.

Usnášení a rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. 1. Veškeré usnesení rozhodčího tribunálu, včetně přijetí rozhodnutí, se přijímají většinovým hlasováním.
2. 2. Veškerá rozhodnutí rozhodčího tribunálu jsou pro strany závazná. Budou oznámena stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, který je zpřístupní veřejnosti, pokud na základě dohody nerozhodne jinak.