Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé

1. 1. Společenství a Srbsko naváží úzkou spolupráci s cílem přispět k rozvoji a růstovému potenciálu Srbska. Tato spolupráce posílí stávající hospodářské vazby na nejširším možném základě ku prospěchu obou stran.
2. 2. Politiky a další opatření budou pojaty tak, aby vedly k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Srbska. Tyto politiky by měly zajistit, že budou od počátku rovněž plně začleněna hlediska ochrany životního prostředí a že budou spojena s požadavky harmonického sociálního rozvoje.
3. 3. Politiky spolupráce budou zasazeny do regionálního rámce spolupráce. Zvláštní pozornost bude muset být věnována opatřením, která posilují spolupráci mezi Srbskem a sousedními zeměmi včetně členských států, což rovněž přispěje k regionální stabilitě. Rada stabilizace a přidružení může v souladu s evropským partnerstvím určit priority mezi níže uvedenými politikami spolupráce a v jejich rámci.

Hospodářská a obchodní politika

Společenství a Srbsko usnadní proces hospodářských reforem spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých ekonomik a formulování a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství.

Za tímto účelem spolupracuje Společenství a Srbsko při:

1. a) výměně informací o makroekonomickém vývoji a vyhlídkách a o rozvojových strategiích;
2. b) společné analýze hospodářských otázek společného zájmu včetně vytváření rámcové hospodářské politiky a nástrojů k jejímu provádění;
3. c) podpoře širší spolupráce zaměřené na urychlení předávání know-how a přístupu k novým technologiím.

Srbsko bude usilovat o vytvoření fungující tržní ekonomiky a o postupné sbližování své politiky s politikami hospodářské a měnové unie zaměřenými na stabilitu. Na žádost orgánů Srbska může Společenství poskytnout pomoc určenou na podporu úsilí Srbska.

Spolupráce se rovněž zaměří na posílení právního státu v obchodní sféře prostřednictvím vytvoření stabilního a nediskriminačního obchodněprávního rámce.

Spolupráce v této oblasti zahrnuje také výměnu informací týkajících se zásad a fungování Evropské hospodářské a měnové unie.

Statistická spolupráce

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti statistiky. Zaměří se zejména na vývoj účinného a udržitelného statistického systému schopného poskytovat spolehlivé, objektivní a přesné údaje, které jsou nezbytné pro plánování a sledování procesu transformace a reforem v Srbsku. Rovněž by měla statistickému úřadu v Srbsku umožnit lépe reagovat na potřeby svých zákazníků v zemi (jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru). Statistický systém by měl odpovídat základním statistickým zásadám vydaným OSN, evropskému kodexu statistiky a ustanovení evropských právních předpisů z oblasti statistiky a rozvíjet se směrem k acquis Společenství. Strany spolupracují zejména za účelem zajištění důvěryhodnosti jednotlivých údajů, postupného zvyšování sběru dat a jejich přenosu do Evropského statistického systému, poskytování informací o metodách, přenosu know-how a odborné přípravě.

Bankovnictví, pojišťovnictví a ostatní finanční služby

Spolupráce mezi Srbskem a Společenstvím se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb. Strany spolupracují s cílem vytvořit a rozvíjet vhodný rámec podpory bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb v Srbsku, založený na řádné hospodářské soutěži a zajišťující nezbytné rovné soutěžní podmínky.

Spolupráce v oblasti vnitřní kontroly a externího auditu

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly (PIFC) a externího auditu. Strany spolupracují zejména s cílem rozvíjet, prostřednictvím vypracování a přijetí příslušných předpisů, transparentní, účinnou a hospodárnou veřejnou vnitřní finanční kontrolu (PICF), včetně finanční správy a kontroly a funkčně nezávislého vnitřního auditu a systémů nezávislých vnitřních auditů v Srbsku, v souladu s mezinárodně uznávanými normami a metodikami a osvědčenými postupy EU. Spolupráce se také soustředí na budování kapacit nejvyššího kontrolního orgánu v Srbsku. Aby bylo možné plnit povinnosti v oblasti spolupráce a harmonizace vycházející z výše uvedených požadavků, musí se spolupráce zaměřit na vytvoření a posílení ústředních jednotek pro harmonizaci s působností pro finanční správu a kontrolu a interní audit.

Podpora a ochrana investic

V rámci svých příslušných pravomocí strany spolupracují v oblasti podpory a ochrany investic s cílem vytvořit prostředí příznivé pro soukromé investice, jak domácí, tak zahraniční, které je základem pro hospodářské a průmyslové oživení v Srbsku. Cílem spolupráce v Srbsku je zejména zlepšení právního rámce pro podporu a ochranu investic.

Průmyslová spolupráce

Cílem spolupráce je podpora modernizace a restrukturalizace průmyslu a jednotlivých odvětví v Srbsku. Týká se též průmyslové spolupráce mezi hospodářskými subjekty s cílem posílit soukromý sektor za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí.

Iniciativy průmyslové spolupráce odrážejí priority stanovené oběma stranami. Vezmou v úvahu regionální aspekty průmyslového rozvoje a případně podpoří nadnárodní partnerství. Iniciativy by především měly usilovat o zřízení vhodného rámce pro podniky, zlepšení řízení a know-how, jakož i o podporu trhů, transparentnost trhů a podnikatelského prostředí. Zvláštní pozornost bude věnována zavedení účinných opatření na podporu vývozu v Srbsku.

Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství v oblasti průmyslové politiky.

Malé a střední podniky

Strany v rámci své spolupráce usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků soukromého sektoru, o vytváření nových podniků v oblastech s růstovým potenciálem a spolupráci mezi malými a středními podniky ve Společenství a v Srbsku. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti malých a středních podniků a deset obecných zásad zakotvených v Evropské chartě pro malé podniky.

Cestovní ruch

Cílem spolupráce mezi stranami v oblasti cestovního ruchu je zejména posílení toku informací o cestovním ruchu (prostřednictvím mezinárodních sítí, databank apod.), podpora rozvoje infrastruktury, která příznivě ovlivňuje investice do odvětví cestovního ruchu, a účast Srbska v důležitých evropských organizacích cestovního ruchu. Jejím cílem je též prozkoumat možnosti pro společné činnosti a posílení spolupráce mezi podniky působícími v cestovním ruchu, odborníky, vládami a jejich příslušnými orgány v oblasti cestovního ruchu a přenášet know-how (prostřednictvím odborné přípravy, výměn a seminářů). Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství týkající se tohoto odvětví.

Spolupráce může být zasazena do regionálního rámce spolupráce.

Zemědělství a zemědělsko-průmyslové odvětví

Spolupráce mezi stranami bude rozvíjena ve všech prioritních oblastech spojených s acquis v oblasti zemědělství a veterinární a fytosanitární oblasti. Cílem spolupráce je zejména modernizace a restrukturalizace zemědělství a zemědělsko-průmyslového odvětví, především dosažení hygienických požadavků Společenství, zlepšení hospodaření s vodou, rozvoj venkova a rozvoj lesnictví v Srbsku a podpora postupné harmonizace právních předpisů a postupů Srbska s pravidly a normami Společenství.

Rybolov

Strany prověří možnost stanovení vzájemně prospěšných oblastí společného zájmu v odvětví rybolovu. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti rybolovu, včetně plnění mezinárodních závazků týkajících se pravidel mezinárodních a regionálních rybářských organizací pro zachování a řízení rybolovných zdrojů.

Cla

Strany spolupracují v této oblasti, aby zajistily dodržování všech ustanovení, která mají být přijata v oblasti obchodu, a dosáhly sblížení srbského celního systému a celního systému Společenství, a napomohly tak usnadnit liberalizaci plánovanou podle této dohody a postupné sblížení srbského práva v celní oblasti s acquis.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti cel.

Protokol 6 stanoví pravidla vzájemné správní pomoci mezi stranami v oblasti cel.

Daně

Strany spolupracují v oblasti daní včetně opatření, která směřují k další reformě srbského daňového systému a restrukturalizaci daňové správy,za účelem zajištění efektivního vybírání daní a boje proti daňovým podvodům.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti daní a boje proti škodlivé daňové soutěži. Odstranění škodlivé daňové soutěže by mělo být provedeno na základě zásad kodexu chování pro zdaňování podniků schváleného Radou dne 1. prosince 1997.

Spolupráce by se měla rovněž vztahovat na zlepšení transparentnosti a boj proti korupci a zahrnovat výměnu informací s členskými státy, aby se usnadnilo prosazování opatření, která mají zabránit daňovým podvodům, daňových únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Srbsko doplní síť dvoustranných dohod s členskými státy v souladu s poslední aktualizací vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a na základě vzorové dohody OECD o výměně informací o daňových záležitostech, pokud je požadující členský stát schválil.

Sociální spolupráce

Pokud jde o zaměstnanost, zaměří se spolupráce mezi stranami zejména na modernizaci služeb v oblasti vyhledávání zaměstnání a personálního poradenství, podporu místního rozvoje při podpoře restrukturalizace průmyslu a trhu práce a na zavedení odpovídajících podpůrných opatření. Zahrnuje rovněž opatření jako jsou studie, vysílání odborníků, informační a školicí akce.

Strany spolupracují, aby usnadnily reformu politiky zaměstnanosti v Srbsku v souvislosti s posílenou hospodářskou reformou a integrací. Cílem spolupráce je též podpora přizpůsobení srbského systému sociálního zabezpečení novým hospodářským a sociálním požadavkům a zahrnuje úpravu právních předpisů v Srbsku týkajících se pracovních podmínek a rovných příležitostí pro ženy a muže, zdravotně postižených osob a osob patřících k menšinovým skupinám a ostatním zranitelným skupinám a zlepšení úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, přičemž se jako měřítko použije úroveň ochrany existující ve Společenství.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Vzdělání, odborná příprava a školení

Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělání, odborného vzdělávání a odborné přípravy v Srbsku a rovněž i úroveň politiky v oblasti mládeže a práce s mládeží, včetně mimoškolního vzdělávání. Prioritou systémů vysokoškolského vzdělávání je dosažení cílů Boloňské deklarace v rámci mezivládního Boloňského procesu.

Strany rovněž spolupracují s cílem zajistit, aby byl přístup ke všem úrovním vzdělání a odborné přípravy v Srbsku prostý jakékoli diskriminace založené na pohlaví, rase, etnickém původu nebo náboženském vyznání.

Příslušné programy a nástroje Společenství přispějí k modernizaci vzdělávacích a školicích struktur a činností v Srbsku.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Kulturní spolupráce

Strany se zavazují podporovat kulturní spolupráci. Tato spolupráce mimo jiné slouží ke zvýšení vzájemného porozumění a úcty mezi jednotlivci, společenstvími a národy. Strany se také zavazují spolupracovat s cílem podpořit kulturní rozmanitost, zejména v rámci Úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Spolupráce v audiovizuální oblasti

Strany spolupracují, aby podpořily audiovizuální průmysl v Evropě a koprodukci v oblasti filmu a televize.

Spolupráce by mohla zahrnout, mimo jiné, programy a zařízení pro školení novinářů a dalších mediálních odborníků a také technickou pomoc veřejnoprávním a soukromým sdělovacím prostředkům, aby byla posílena jejich nezávislost, profesionalita a vztahy s evropskými sdělovacími prostředky.

Srbsko sjednotí své politiky týkající se regulace obsahu přeshraničního vysílání s politikami ES a harmonizuje své právní předpisy s acquis EU. Srbsko klade zvláštní důraz na záležitosti spojené s nabýváním práv duševního vlastnictví pro programy a vysílání prostřednictvím satelitu, kabelového přenosu a pozemních frekvencí.

Informační společnost

Spolupráce bude rozvíjena v oblastech spojených s acquis Společenství v oblasti informační společnosti. Podporuje především postupné sbližování politik a právních předpisů Srbska v tomto odvětví s předpisy Společenství.

Strany rovněž spolupracují za účelem dalšího rozvoje informační společnosti v Srbsku. Obecnými cíli jsou příprava celé společnosti na digitální věk, přilákání investic a zajištění interoperability sítí a služeb.

Služby a sítě elektronických komunikací

V rámci spolupráce se přihlíží především k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Strany zejména posílí spolupráci v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, s konečným cílem, aby Srbsko přijalo acquis Společenství v tomto odvětví 3 roky po vstupu této dohody v platnost.

Informace a komunikace

Společenství a Srbsko přijmou nezbytná opatření na podporu vzájemné výměny informací. Prioritu budou mít programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství široké veřejnosti a specializovanějších informací odborným kruhům v Srbsku.

Doprava

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti dopravy.

Spolupráce může mít za cíl zejména restrukturalizaci a modernizaci prostředků dopravy v Srbsku, zlepšení volného pohybu cestujících a zboží, podporu přístupu k dopravnímu trhu a zařízením včetně přístavů a letišť. Spolupráce může dále podporovat rozvoj multimodální infrastruktury ve spojení s hlavními transevropskými sítěmi, zejména za účelem posílení regionálních spojů v jihovýchodní Evropě v souladu s memorandem o porozumění o rozvoji základní regionální dopravní sítě. Cílem spolupráce je dosažení provozních norem srovnatelných s normami Společenství, rozvoj dopravního systému v Srbsku, který bude slučitelný a sladěný se systémem Společenství, a zlepšení ochrany životního prostředí v dopravě.

Energie

Spolupráce se zaměří na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti energie. Jejím základem je Smlouva o Energetickém společenství a bude rozvíjena s ohledem na postupnou integraci Srbska do evropských trhů s energií. Spolupráce může zahrnovat zejména:

1. a) formulaci a plánování energetické politiky včetně modernizace infrastruktury, zlepšení a diverzifikace nabídky a zlepšení přístupu na trh s energií včetně zlepšení tranzitu, přenosu a distribuce energie a obnovy propojení energetických sítí regionálního významu se sousedními zeměmi;
2. b) podporu úspor energie, energetické účinnosti, obnovitelné energie a studia vlivu výroby a spotřeby energie na životní prostředí;
3. c) formulaci rámcových podmínek pro restrukturalizaci energetických společností a spolupráci mezi podniky v tomto odvětví.

Jaderná bezpečnost

Strany spolupracují v oblasti jaderné bezpečnosti a bezpečnostních opatření. Spolupráce může zahrnovat tyto oblasti:

1. a) aktualizace právních předpisů stran v oblasti radiační ochrany, jaderné bezpečnosti a účetní evidence jaderného materiálu a kontrola a posílení orgánů dozoru a jejich zdrojů;
2. b) podpora dohod mezi členskými státy nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a Srbskem o včasném hlášení a výměně informací v případě jaderných havárií, o připravenosti na mimořádné události a o obecných otázkách jaderné bezpečnosti, je-li to vhodné;
3. c) odpovědnost třetích stran v oblasti jaderné energie.

Životní prostředí

Strany rozvíjejí a posilují svou spolupráci v oblasti životního prostředí, přičemž základním úkolem je zastavit další zhoršování životního prostředí a zahájit jeho zlepšování s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje.

Cílem spolupráce stran je zejména posílení správních struktur a postupů k zajištění strategického plánování otázek životního prostředí a koordinace mezi příslušnými subjekty a zaměření se na sbližování srbských právních předpisů s acquis Společenství. Spolupráce by se rovněž mohla zaměřit na tvorbu strategií k významnému snížení místního, regionálního a přeshraničního znečištění vzduchu a vody, k vytvoření systému účinné, čisté, udržitelné a obnovitelné výroby a spotřeby energie a k provedení posouzení vlivu na životní prostředí a strategického environmentálního posouzení. Zvláštní pozornost je věnována ratifikaci a provádění Kjótského protokolu.

Spolupráce v oblasti výzkumu a technického rozvoje

Strany podporují spolupráci v civilním vědeckém výzkumu a technologickém rozvoji na základě vzájemné výhodnosti a s ohledem na dostupnost zdrojů, a přiměřený přístup ke svým programům, s výhradou vhodné úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti výzkumu a technického vývoje.

Regionální a místní rozvoj

Strany usilují o posílení spolupráce v oblasti regionálního a místního rozvoje s cílem napomoci hospodářskému rozvoji a snížení nerovnováhy mezi regiony. Zvláštní pozornost je věnována přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti regionálního rozvoje.

Veřejná správa

Cílem spolupráce je zajistit rozvoj účinné a odpovědné veřejné správy v Srbsku, zejména za účelem provádění zásad právního státu, řádného fungování státních orgánů ve prospěch všech obyvatel Srbska a hladkého rozvoje vztahů mezi EU a Srbskem.

Spolupráce v této oblasti se týká zejména budování institucí, včetně tvorby a provádění transparentních a nestranných náborových postupů, řízení lidských zdrojů a kariérního růstu ve veřejné správě, průběžné odborné přípravy a podpory etiky ve veřejné správě. Spolupráce zahrnuje všechny úrovně veřejné správy, včetně místní správy.

Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 5, 116 a 118 může Srbsko získat finanční pomoc Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček od Evropské investiční banky. Pomoc Společenství je podmíněna dalším pokrokem v plnění kodaňských politických kritérií, a zejména pokrokem v plnění konkrétních priorit evropského partnerství. Zohlední se rovněž výsledky ročních hodnocení zemí procesu stabilizace a přidružení, zejména ve vztahu k závazku příjemců provádět demokratické, hospodářské a institucionální reformy, a ostatní závěry Rady týkající se zejména dodržování programů úprav. Pomoc bude Srbsku poskytována na základě potřeby, dohodnutých priorit, schopnosti jejího využití a splacení a na základě opatření, která povedou k reformě a restrukturalizaci hospodářství.

Finanční pomoc ve formě grantů bude prováděna prostřednictvím opatření uvedených v příslušném nařízení Rady v rámci víceletého orientačního plánovacího dokumentu s každoročním přezkumem, který Společenství vypracuje po konzultacích se Srbskem.

Finanční pomoc se může týkat všech odvětví spolupráce, zvláštní pozornost bude věnována především oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, sbližování právních předpisů, udržitelnému rozvoji, snižování chudoby a ochraně životního prostředí.

Na žádost Srbska a v případě zvláštní potřeby může Společenství v součinnosti s mezinárodními finančními institucemi přezkoumat možnost výjimečně poskytnout makrofinanční pomoc podléhající určitým podmínkám, s ohledem na dostupnost všech finančních zdrojů. Tato pomoc může být poskytnuta po splnění podmínek, které budou stanoveny v souvislosti s programem dohodnutým mezi Srbskem a Mezinárodním měnovým fondem.

S cílem umožnit optimální využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, jako jsou členské státy, ostatní země a mezinárodní finanční instituce.

Za tímto účelem si strany pravidelně vyměňují informace o všech zdrojích pomoci.

Zřizuje se Rada stabilizace a přidružení, která dohlíží na uplatňování a provádění této dohody. Schází se na příslušné úrovni v pravidelných intervalech a když to vyžadují okolnosti. Zabývá se veškerými důležitými otázkami, které vzniknou v rámci této dohody, a jakýmikoli dalšími dvoustrannými nebo mezinárodními otázkami společného zájmu.

1. 1. Rada stabilizace a přidružení se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a členů vlády Srbska na straně druhé.
2. 2. Rada stabilizace a přidružení přijme svůj jednací řád.
3. 3. Členové Rady stabilizace a přidružení se mohou nechat zastupovat v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v jejím jednacím řádu.
4. 4. V předsednictví Rady stabilizace a přidružení se střídají zástupce Společenství a zástupce Srbska v souladu s ustanoveními jejího jednacího řádu, který bude přijat.
5. 5. Evropská investiční banka se účastní práce Rady stabilizace a přidružení jako pozorovatel v otázkách, které se jí týkají.

Rada stabilizace a přidružení je oprávněna za účelem dosažení cílů této dohody přijímat rozhodnutí v rámci oblasti působnosti této dohody v případech v ní uvedených. Přijatá rozhodnutí budou závazná pro obě strany, které podniknou opatření nezbytná k jejich provedení. Rada stabilizace a přidružení může také vydávat vhodná doporučení. Svá rozhodnutí přijímá a doporučení vydává na základě dohody obou stran.

1. 1. Radě stabilizace a přidružení je při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor pro stabilizaci a přidružení, složený ze zástupců Rady Evropské unie a zástupců Evropské komise na jedné straně a ze zástupců vlády Srbska na straně druhé.
2. 2. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro stabilizaci a přidružení, mezi něž patří příprava zasedání Rady stabilizace a přidružení, a určí způsob práce výboru.
3. 3. Rada stabilizace a přidružení může delegovat kteroukoli ze svých pravomocí na Výbor pro stabilizaci a přidružení. V tomto případě přijímá Výbor pro stabilizaci a přidružení svá rozhodnutí v souladu s podmínkami stanovenými v článku 121.

Výbor pro stabilizaci a přidružení může vytvářet podvýbory. Před uplynutím prvního roku po vstupu této dohody v platnost Výbor pro stabilizaci a přidružení vytvoří podvýbory nezbytné pro odpovídající provádění této dohody.

Bude zřízen podvýbor pro otázky migrace.

Rada stabilizace a přidružení se může rozhodnout zřídit další zvláštní výbory či orgány, které jí mohou být nápomocny při plnění jejích povinností. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví složení a povinnosti těchto výborů nebo orgánů a způsob jejich fungování.

Zřizuje se Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení. Představuje fórum pro členy srbského parlamentu a Evropského parlamentu, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory. Schází se ve lhůtách, které si sám určí.

Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení se skládá z členů Evropského parlamentu a členů srbského parlamentu.

Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení přijme svůj jednací řád.

Parlamentnímu výboru pro stabilizaci a přidružení předsedají střídavě zástupce Evropského parlamentu a zástupce srbského parlamentu v souladu s ustanoveními jeho jednacího řádu, který bude přijat.

V rámci působnosti této dohody se obě strany zavazují zajistit, aby fyzické a právnické osoby druhé strany neměly ve srovnání s vlastními státními příslušníky znevýhodněný přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a vlastnická práva.

Tato dohoda nebrání jedné ze stran přijmout opatření:

1. a) která považuje za nezbytná pro zabránění zveřejnění informací, které by bylo v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;
2. b) která se týkají výroby zbraní, munice a válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje a výroby nezbytné pro obranné účely, za předpokladu, že taková opatření nepoškodí podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o produkty, které nejsou určeny výhradně pro vojenské účely;
3. c) která považuje za zásadní pro zajištění vlastní bezpečnosti v případě závažných vnitřních nepokojů majících vliv na zachování zákonnosti a pořádku v zemi, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.

1. 1. V oblastech upravených touto dohodou a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:
   1. a) nesmí úprava uplatňovaná Srbskem vůči Společenství působit žádné znevýhodnění mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky;
   2. b) nesmí úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Srbsku působit žádné znevýhodnění mezi srbskými státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky.

1. 2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající opatření svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o jejich bydliště.

1. 1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Zajistí, aby bylo dosaženo cílů stanovených touto dohodou.
2. 2. Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí vhodnými cestami konzultace za účelem projednání veškerých záležitostí, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi stranami.
3. 3. Kterákoli ze stran předloží Radě stabilizace a přidružení jakýkoliv spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody. V tomto případě se použije článek 130, popřípadě protokol 7.

   Rada stabilizace a přidružení může urovnat tento spor formou závazného rozhodnutí.

1. 4. Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Před jejich přijetím, kromě zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě stabilizace a přidružení veškeré související údaje nezbytné pro náležité posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Při výběru opatření je třeba dát přednost těm, která co nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a pokud si to druhá strana vyžádá, budou předmětem konzultací v Radě stabilizace a přidružení, ve Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo v jiném orgánu zřízeném na základě článků 123 nebo 124.
2. 5. Odstavci 2, 3 a 4 nejsou nijak dotčeny ani ovlivněny články 32, 40, 41, 42, 46 a protokol 3 (definice pojmu původní produkty a metod správní spolupráce).

1. 1. Vznikne-li mezi stranami spor ohledně výkladu nebo provádění této dohody, informuje každá strana druhou stranu a Výbor pro stabilizaci a přidružení o formální žádosti o vyřešení sporu.

   Pokud se strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou či nečinnost druhé strany představují porušení jejích povinností podle této dohody, musí formální žádost o řešení sporu obsahovat odůvodnění tohoto názoru a popřípadě uvést, že strany mohou přijmout opatření, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 4.

1. 2. Strany usilují o vyřešení sporu prostřednictvím konzultací v dobré víře v rámci Rady stabilizace a přidružení a jiných orgánů uvedených v odstavci 3 s cílem dosáhnout vzájemné dohody na společně přijatelném řešení.
2. 3. Strany poskytnou Radě stabilizace a přidružení veškeré podstatné informace potřebné pro náležité zhodnocení situace.

   Dokud není spor vyřešen, bude projednáván na každém zasedání Rady stabilizace a přidružení, pokud nebude zahájeno rozhodčí řízení, jak je uvedeno v protokolu 7. Spor se považuje za vyřešený, pokud Rada stabilizace a přidružení přijala závazné rozhodnutí k vyřešení záležitosti, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 3, nebo pokud prohlásila, že spor již netrvá.

   Konzultace o sporu mohou probíhat také na zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jiného příslušného výboru či orgánu zřízeného na základě článků 123 nebo 124, na kterých se strany dohodnou nebo na žádost jedné ze stran. Konzultace mohou probíhat také písemně.

   Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné.

1. 4. Pokud jde o záležitosti spadající do působnosti protokolu 7, mohou strany spornou věc urovnat prostřednictvím rozhodčího řízení v souladu s tímto protokolem, pokud strany nedospěly k vyřešení sporu do dvou měsíců od zahájení řízení pro řešení sporů podle odstavce 1.

Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva, která jim jsou poskytnuta na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Srbskem na straně druhé.

Přílohy I až VII a protokoly 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 tvoří nedílnou součást této dohody.

Rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Srbskem a Černou Horou o obecných zásadách pro účast Srbska a Černé Hory na programech Společenství, podepsaná dne 21. listopadu 2004, a příloha k uvedené dohodě tvoří nedílnou součást této dohody. Přezkum podle článku 8 uvedené rámcové dohody se provádí v rámci Rady stabilizace a přidružení, která má pravomoc v případě potřeby rámcovou dohodu změnit.

Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců ode dne takového oznámení.

Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět s okamžitým účinkem v případě, kdy druhá strana nedodržuje jeden z podstatných prvků této dohody.

Pro účely této dohody se pojmem „strany“ rozumí Společenství nebo jeho členské státy nebo Společenství a jeho členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi na jedné straně a Srbsko na straně druhé.

Tato dohoda se vztahuje na území, na něž se vztahují smlouvy o založení Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, a to za podmínek stanovených v těchto smlouvách, na jedné straně a na území Srbska na straně druhé.

Tato dohoda se nevztahuje na Kosovo, které je v současnosti pod mezinárodní správou na základě rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999. Tím není dotčen současný status Kosova ani určení jeho konečného statusu podle téže rezoluce.

Depozitářem dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a srbském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Strany schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po dni, kdy si strany navzájem oznámí ukončení postupů uvedených v prvním pododstavci.

Prozatímní dohoda

V případě, že před dokončením postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost ustanovení některých částí této dohody, zejména částí týkajících se volného pohybu zboží a příslušná ustanovení o dopravě, nabudou účinnosti na základě prozatímních dohod mezi Společenstvím a Srbskem, se strany dohodly, že za takových okolností se pro účely hlavy IV článků 73, 74 a 75 této dohody, protokolů 1, 2, 3, 5, 6 a 7 této dohody a příslušných ustanovení protokolu 4 této dohody slovy „dnem vstupu této dohody v platnost“ rozumí den vstupu v platnost příslušné prozatímní dohody, pokud jde o povinnosti obsažené ve výše uvedených ustanoveních.