Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Dohodě o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací

Používané výrazy a působnost

1. 1. Pro účely této dohody
   1. a) „úmluvou o mořském právu“ se rozumí Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;
   2. b) „opatřením k zachování a řízení“ se rozumí opatření k zachování a řízení jednoho nebo několika druhů živých mořských zdrojů, která byla přijata a jsou používána v souladu s relevantními pravidly mezinárodního práva obsaženými v Úmluvě o mořském právu a v této dohodě;
   3. c) „ryba“ zahrnuje měkkýše a korýše s výjimkou měkkýšů a korýšů náležejících k přisedlým druhům, popsaným v článku 77 Úmluvy o mořském právu; a
   4. d) „ujednáním“ se rozumí mechanismus spolupráce v souladu s Úmluvou o mořském právu a s touto dohodou mezi dvěma nebo více státy, mimo jiné za tím účelem, aby byla v některé podoblasti nebo oblasti přijata opatření k zachování a řízení jednoho nebo několika tažných druhů populací ryb nebo vysoce stěhovavých rybích populací.

1. 2. a) „účastnickými státy“ se rozumí státy, které vyjádřily souhlas s tím, že budou vázány touto dohodou, a pro které je tato dohoda v platnosti.
   1. b) Tato dohoda se použije obdobně
      1. i) na jiné subjekty, které jsou uvedeny v čl. 305 odst. 1 písm. c), d) a e) Úmluvy o mořském právu a
      2. ii) s výhradou článku 47 pro každý subjekt uvedený v příloze IX čl. 1 Úmluvy o mořském právu jako „mezinárodní organizace“,

         který se stane smluvní stranou této dohody; touto měrou se pojem „účastnické státy“ vztahuje na takové subjekty.

1. 3. Tato dohoda se obdobně použije na ostatní subjekty v sektoru rybolovu, jejichž plavidla provozují rybolov na volném moři.

Cíl

Cílem této dohody je zajištění dlouhodobého zachování a udržitelného využívání tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací účinným provedením příslušných ustanovení Úmluvy o mořském právu.

Použití

1. 1. Pokud není stanoveno jinak, použije se této dohody na zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací mimo území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci; článků 6 a 7 se však použije i na zachování a řízení těchto populací uvnitř území spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci podle různých právních řádů platných uvnitř a za hranicemi vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce stanovené Úmluvou o mořském právu.
2. 2. Při výkonu svých svrchovaných práv za účelem průzkumu, využívání, zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací na území spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci použije pobřežní stát obecné zásady uvedené v článku 5 obdobně.
3. 3. Státy berou patřičný ohled na odpovídající možnosti rozvojových států plnit články 5, 6 a 7 na územích spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci a nezbytnost pomoci, která je stanovena touto dohodou. Za tímto účelem se část VII obdobně použije na území spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci.

Vztah mezi touto dohodou a Úmluvou o mořském právu

Tato dohoda ponechává práva, pravomoci a závazky států vyplývající z Úmluvy o mořském právu nedotčena. Tato dohoda je vykládána a používána v souladu s Úmluvou o mořském právu.

Obecné zásady

K zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací plní pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři své závazky z Úmluvy o mořském právu tím, že

1. a) přijmou opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a podporují cíl jejich optimálního využívání;
2. b) zajistí, aby se tato opatření opírala o nejlepší dostupné vědecké údaje a byla navržena tak, aby byly populace udrženy ve stavu nebo dosáhly stavu, který zajišťuje nejvýše dosažitelný trvalý výnos, jaký vyplývá s ohledem na činitele životního prostředí a ekonomické činitele přicházející v úvahu, včetně zvláštních potřeb rozvojových států, přičemž je třeba brát v úvahu zákonitosti rybolovu, vzájemnou závislost populací, jakož i všechny obecně doporučené mezinárodní minimální normy, bez ohledu na jejich podoblastní, oblastní nebo univerzální povahu;
3. c) používají přístup založený na předběžné opatrnosti podle článku 6;
4. d) posuzují dopady rybolovu, jiných lidských činností a činitelů životního prostředí na cílové populace a druhy, které patří do stejného ekosystému, jsou s ním spojené nebo na něm závislé.;
5. e) pokud je zapotřebí, přijmou opatření k zachování a řízení druhů, které patří do stejného ekosystému jako cílové druhy, druhů které jsou s ním spojené nebo na něm závislé; aby se populace těchto druhů udržovaly nad úrovní, nebo dosáhly úrovně ve které není jejich rozmnožování vážně ohroženo;
6. f) omezí znečištění, odpad, shoz odpadků, chytání způsobené ztracenými nebo opuštěnými lovnými zařízeními, výlov necílových druhů, jak rybích tak i jiných druhů (dále jen "necílové druhy") a dopady na spojené nebo závislé druhy, především na ohrožené druhy, pomocí opatření zahrnujících pokud možno vývoj a použití selektivních, k životnímu prostředí šetrných a nákladově efektivních rybolovných zařízení a metod;
7. g) chrání biologickou rozmanitost mořského prostředí;
8. h) přijmou opatření, která předcházejí nadměrnému rybolovu nebo omezují nadměrný rybolov a nadměrné rybolovné kapacity a zajistí, aby intenzita rybolovu nepřekročila míru zajišťující udržitelné využívání rybolovných zdrojů;
9. i) berou ohled na zájmy drobných rybářů a rybolovu pro obživu rodiny;
10. j) včas shromažďují a poskytují úplné a přesné údaje o rybolovných činnostech, mimo jiné o poloze plavidel, úlovku cílových a necílových druhů a intenzitě rybolovu, jak je stanoveno v příloze I, jakož i informace získávané z vnitrostátních a mezinárodních výzkumných programů;
11. k) podporují a provozují vědecký výzkum a vyvíjejí vhodné technologie podporující zachování a řízení;
12. l) uplatňují a vynucují opatření k zachování a řízení účinným sledováním, kontrolou a dozorem.

Uplatnění přístupu založeném na předběžné opatrnosti

1. 1. Státy široce uplatňují přístup založený na předběžné opatrnosti při zachování, řízení a využívání tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací za účelem ochrany živých mořských zdrojů a uchování mořského prostředí.
2. 2. Státy věnují větší pozornost v případě nejistých, nespolehlivých nebo nedostatečných informací. Nedostatek potřebných vědeckých informací nesmí být důvodem pro odklad nebo nepřijetí opatření k zachování a řízení.
3. 3. Při provedení přístupu založeném na předběžné opatrnosti
   1. a) státy zlepší rozhodování ve věcech zachování a řízení zdrojů rybolovu sběrem a využíváním nejlepších dostupných vědeckých informací a používáním dokonalejších metod nakládání s riziky a neznámými;
   2. b) státy používají směrnice uvedené v příloze II a na základě nejlepších dostupných vědeckých informací stanoví referenční hodnoty pro jednotlivé populace a opatření, která se mají uskutečnit v případě jejich překročení;
   3. c) státy berou v úvahu mimo jiné neznámé ve vztahu k velikosti a produktivitě populací, referenční hodnoty, stav populace v souvislosti s těmito referenčními hodnotami, míru a rozložení úmrtnosti ryb a dopady rybolovné činnosti na necílové druhy a druhy s nimi spojené a závislé, jakož i stávající a předvídané mořské, ekologické a socioekonomické podmínky a
   4. d) rozvíjejí programy sběru údajů a výzkumné programy k posuzování dopadů rybolovu na necílové druhy a druhy s nimi spojené a na nich závislé a na jejich životní prostředí a přijmou plány nezbytné k zajištění zachování těchto druhů a k zachování zvláště ohrožených biotopů.

1. 4. Státy přijmou opatření zajišťující, aby v případě dosažení referenčních hodnot nedošlo k jejich překročení. Pokud k němu dojde, státy neprodleně přijmou opatření k obnově populací stanovená v odst. 3 písm. b).
2. 5. Je-li stav cílových populací či necílových populací a druhů s nimi spojených a na nich závislých důvodem k obavám, státy podrobí tyto populace a druhy hlubšímu sledování, aby přezkoumaly jejich stav a účinnost opatření k jejich zachování a řízení. Tato opatření pravidelně mění na základě nových informací.
3. 6. Pro nový nebo výzkumu sloužící rybolov státy co nejdříve přijmou preventivní opatření k zachování a řízení, k nimž patří mimo jiné omezení úlovku a intenzity rybolovu. Tato opatření zůstanou v účinnosti tak dlouho, dokud nebude k dispozici dostatek údajů umožňujících posouzení dopadů rybolovu na trvale udržitelný rozvoj populací, na jejichž základě budou opatření k zachování a řízení následně provedena. Posledně jmenovaná opatření umožní tam, kde je to možné, další rozvoj rybolovu.
4. 7. Má-li nějaký přírodní jev značně nepříznivé dopady na stav tažných populací ryb nebo vysoce stěhovavých rybích populací, přijmou státy krizová opatření k jejich zachování a řízení, aby zajistily, že rybolovná činnost nebude tyto nepříznivé dopady ještě zesilovat. Státy přijmou krizová opatření i v případě, že rybolovná činnost představuje vážné ohrožení pro udržitelnost těchto populací. Krizová opatření mají dočasnou povahu a opírají se o nejlepší dostupné vědecké údaje.

Slučitelnost opatření k zachování a řízení

1. 1. Bez zásahu do svrchovaných práv pobřežních států, stanovených v Úmluvě o mořském právu, za účelem výzkumu, využití, zachování a řízení živých mořských zdrojů v územích spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci, jakož i práva každého státu povolit svým příslušníkům rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu:
   1. a) dotčené pobřežní státy a státy, jejichž příslušníci tyto populace loví v oblastech přiléhajících k volnému moři, usilují ve vztahu k tažným populacím ryb, buď přímo nebo prostřednictvím vhodných nástrojů spolupráce, které jsou stanoveny v části III, o dohodu na opatřeních nezbytných pro ochranu těchto populací v oblastech přiléhajících k volnému moři;
   2. b) dotčené pobřežní státy a ostatní státy, jejichž příslušníci tyto populace loví v této oblasti, spolupracují ohledně vysoce stěhovavých rybích populací přímo nebo vhodnými mechanismy spolupráce, které jsou stanoveny v části III, za účelem zajištění zachování těchto populací a podpory cíle jejich optimálního využívání v celé oblasti, jak uvnitř tak i mimo území spadajícího pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci.

1. 2. Opatření k zachování a řízení přijatá pro volné moře a území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci musí být vzájemně slučitelná, aby bylo zaručeno zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací jako celku. Za tímto účelem mají pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři povinnost spolupracovat tak, aby dosáhly vzájemně slučitelných opatření ve vztahu k těmto populacím ryb. Při stanovení slučitelných opatření k zachování a řízení státy
   1. a) berou ohled na opatření k zachování a řízení již přijatá a používaná podle článku 61 Úmluvy o mořském právu pro tytéž populace pobřežními státy uvnitř území jednotlivých jurisdikcí a zajistí, aby opatření stanovená pro takové populace na volném moři neohrozila účinnost takových opatření;
   2. b) berou ohled na již dohodnutá opatření, která byla stanovena a jsou používána v souladu s Úmluvou o mořském právu pro tytéž populace pro oblast volného moře dotčenými pobřežními státy a státy provozujícími rybolov na volném moři;
   3. c) berou ohled na již dohodnutá opatření, která byla stanovena a jsou používána v souladu s Úmluvou o mořském právu pro tytéž populace některou podoblastní nebo oblastní organizací řídící rybolov nebo ujednání o rybolovu;
   4. d) berou ohled na biologickou celistvost a ostatní biologické charakteristiky populací, jakož i na vztahy mezi rozšířením populací, rybolovem a zeměpisnými zvláštnostmi dotyčné oblasti, včetně rozsahu výskytu a rybolovu dotčených populací v oblastech vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce;
   5. e) berou ohled na závislost pobřežních států a států provozujících rybolov na volném moři na dotyčných populacích;
   6. f) zajistí, aby tato opatření celkově nevedla ke škodlivým dopadům na živé mořské zdroje jako na celek.

1. 3. Aby dostály své povinnosti spolupráce, usilují státy o to, aby se v přiměřené lhůtě shodly na vzájemně slučitelných opatřeních k zachování a řízení.
2. 4. Nedojde-li v přiměřené lhůtě ke shodě, může každý ze zúčastněných států navrhnout řízení k urovnání sporu předpokládané v části VIII.
3. 5. Až do doby uzavření dohody o opatřeních k zachování a řízení, která budou vzájemně slučitelná, zúčastněné státy podle svých nejlepších sil a v duchu porozumění a spolupráce usilují, aby učinily předběžná ujednání praktické povahy. Nemohou-li se na takových ujednáních shodnout, může každý ze zúčastněných států s cílem dosáhnout shody o těchto předběžných opatřeních předložit spor soudu nebo tribunálu v souladu s postupem pro urovnávání sporů předpokládaným v části VIII.
4. 6. Učiněné předběžné dohody nebo opatření k řízení nařízená podle odstavce 5 musí být slučitelná s touto částí a musí brát náležitý ohled na práva a závazky všech dotčených států; nesmějí ohrožovat uzavření konečné dohody o slučitelných opatřeních k zachování a řízení, nebo jí bránit a nesmí zasahovat do konečného závěru vyplývajícího z řízení o urovnání sporu.
5. 7. Pobřežní státy pravidelně informují státy provozující rybolov v příslušném místě nebo oblasti na volném moři přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným vhodným způsobem o opatřeních, která přijaly v souvislosti s tažnými populacemi ryb a vysoce stěhovavými rybími populacemi uvnitř oblastí své vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce.
6. 8. Státy provozující rybolov na volném moři pravidelně informují dotčené státy přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným vhodným způsobem o opatřeních, která přijaly k regulaci činností plavidel, která plují pod jejich vlajkou a takové populace loví na volném moři.

Spolupráce při zachování a řízení

1. 1. Pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu usilují o spolupráci týkající se tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu, se zřetelem ke zvláštním charakteristikám podoblasti nebo oblasti za účelem zajištění účinného zachování a řízení populací.
2. 2. Státy neprodleně a v dobré víře zahájí jednání, především pokud existují důkazy, že by tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace mohly být ohroženy nadměrným využíváním nebo pokud je rozvinut nový rybolov těchto populací. Proto mohou být na žádost každého dotčeného státu zahájena jednání za účelem vytvoření vhodných dohod k zachování a řízení populací a do doby uzavření těchto dohod státy dodržují ustanovení této dohody a jednají v dobré víře a s náležitým zřetelem na práva, nároky a závazky ostatních států.
3. 3. Je-li některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu příslušná k přijetí opatření k zachování a řízení určitých tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, splní státy lovící tyto populace na volném moři a dotčené pobřežní státy svůj závazek spolupracovat tím, že se stanou členy organizace, nebo účastníky takového ujednání nebo souhlasí s použitím opatření k zachování a řízení. Státy, které mají opodstatněný nárok k dotčenému rybolovu, se mohou stát členem takové organizace nebo účastníkem takového ujednání. Podmínky účasti v takové organizaci nebo na takovém ujednání nesmějí bránit členství nebo účasti těchto států; ani nesmějí být používány způsobem diskriminujícím některý stát nebo skupinu států mající opodstatněný nárok k dotčenému rybolovu.
4. 4. Pouze ty státy, které jsou členem takové organizace nebo účastníkem takové dohody nebo které souhlasily, že budou používat opatření k zachování a řízení stanovená takovou organizací nebo dohodou, mají přístup ke zdrojům rybolovu, na které jsou tato opatření použitelná.
5. 5. Pokud podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu ke stanovení opatření k zachování a řízení určitých tažných populací nebo vysoce stěhovavé rybí populace neexistuje, dotčené pobřežní státy a státy, které loví na volném moři v podoblasti nebo oblasti tyto populace, spolupracují, aby takovou organizaci vytvořily, nebo uzavřou jiné vhodné dohody k zachování a řízení populace a podílí se na činnosti této organizace nebo na takové dohodě.
6. 6. Každý stát, který hodlá navrhnout, aby některá mezivládní organizace příslušná pro živé zdroje přijala určitá opatření, má pro případ, že tato opatření mají značné dopady na opatření k zachování a řízení, které již stanovila některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu, zahájit prostřednictvím uvedené organizace nebo dohody jednání s jejími členy. Pokud je to prakticky možné, mají se tato jednání uskutečnit před tím, než je návrh mezivládní organizaci předložen.

Podoblastní a oblastní organizace a dohody týkající se řízení rybolovu

1. 1. Při vytváření podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací se státy shodnou mimo jiné
   1. a) na populacích, na které se vztahují opatření k zachování a řízení s ohledem na jejich biologické charakteristiky a povahu rybolovu, kterého se týkají;
   2. b) na oblasti působnosti s ohledem na čl. 7 odst. 1 a zvláštnosti podoblasti nebo oblasti, včetně socioekonomických a zeměpisných činitelů a činitelů životního prostředí;
   3. c) na poměru mezi prací nové organizace nebo dohody a úlohou, cíli a způsobem práce stávajících dotčených organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu;
   4. d) na mechanismech, pomocí nichž si organizace nebo dohoda získává vědecké posudky a pomocí nichž se zkoumá stav populací včetně případného vytvoření vědeckého poradního orgánu.

1. 2. Státy, spolupracující při vytváření podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu, informují o této spolupráci jiné státy, o nichž vědí, že mají skutečný zájem na práci navrhované organizace nebo dohody.

Funkce podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu

Při plnění svých závazků ke spolupráci v rámci podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu státy

1. a) dohodnou a dodržují opatření k zachování a řízení za účelem zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;
2. b) případně dohodnou účastnická práva, jako například rozdělení přípustného odlovu nebo intenzity rybolovné činnosti;
3. c) přijmou a provádějí veškeré obecně doporučené mezinárodní minimální normy pro odpovědné provádění rybolovných činností a;
4. d) získají a vyhodnocují vědecké posudky, přezkoumají stav populací a posoudí dopady rybolovu na necílové druhy a druhy s nimi spojené a na nich závislé;
5. e) dohodnou normy pro sběr, hlášení, ověření a výměnu údajů týkajících se rybolovu jednotlivých populací;
6. f) sestavují a šíří přesné a úplné statistické údaje podle přílohy I, aby byla zajištěna dostupnost nejlepších vědeckých údajů při náležitém zachování důvěrnosti;
7. g) podporují a uskutečňují vědecké odhady stavu populací, příslušný výzkum a šíří tyto výsledky;
8. h) stanoví vhodné mechanismy spolupráce za účelem účinného sledování, kontroly, dozoru a vynucení;
9. i) dohodnou způsob, kterým budou uspokojeny nároky na rybolov u nových členů organizace nebo nových účastníků dohody;
10. j) dohodnou se na rozhodovacích procesech, které usnadní včasné a účinné přijímání opatření k zachování a řízení;
11. k) podporují smírné urovnání sporů v souladu s částí III;
12. l) zajistí úplnou spolupráci svých dotčených vnitrostátních úřadů a hospodářských odvětví při provádění doporučení a usnesení v rámci organizace nebo dohody, a
13. m) řádně oznamují opatření k zachování a řízení stanovená v rámci organizace nebo dohody.

Noví členové nebo účastníci

Při stanovení druhu a rozsahu účastnických práv nových členů podoblastní nebo oblastní organizace nebo nových účastníků některé dohody týkající se řízení rybolovu státy mimo jiné berou v úvahu

1. a) stav tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a stávající intenzitu rybolovu;
2. b) příslušné nároky, zákonitosti rybolovu a lovné zvyklosti nových a stávajících členů nebo účastníků;
3. c) příslušné příspěvky nových a stávajících členů nebo účastníků k zachování a řízení populací, ke sběru a poskytování přesných údajů a k provedení vědeckého výzkumu populací;
4. d) potřeby pobřežních rybářských společenstev, která jsou závislá především na lovu těchto populací;
5. e) potřeby pobřežních států, jejichž hospodářství je nejvyšší měrou závislé na využívání živých mořských zdrojů, a
6. f) zájmy rozvojových států podoblasti nebo oblasti, na jejichž území, které podléhá vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikci se tyto populace rovněž vyskytují.

Transparentnost činností v rámci podoblastních a oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu

1. 1. Státy zajistí transparentnost při přijímání rozhodnutí a jiných činnostech v rámci podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu.
2. 2. Zástupcům jiných mezivládních organizací a zástupcům nevládních organizací, které se zabývají tažnými populacemi ryb a vysoce stěhovavými rybími populacemi, je třeba dát možnost, aby se tam, kde je to vhodné a v souladu s postupy organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu účastnili zasedání těchto podoblastních nebo oblastních organizací a dohod jako pozorovatelé nebo i jinak. Tyto postupy nesmějí v tomto ohledu být neúměrně restriktivní. Mezivládní a nevládní organizace mají v časově přiměřeném rámci přístup k záznamům a zprávám uvedených organizací a dohod dle jednacího řádu, který tento přístup upravuje.

Posílení stávajících organizací a dohod

Státy spolupracují za účelem posílení stávajících podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu tak, aby zlepšily jejich účinnost při stanovení a provedení opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

Sběr a poskytování informací a spolupráce při vědeckém výzkumu

1. 1. Státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou poskytla informace, které jsou případně nezbytné pro splnění jejich závazků dle dohody. Za tímto účelem státy v souladu s přílohou I
   1. a) shromažďují a vyměňují si vědecké, technické a statistické údaje o rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;
   2. b) zajišťují, aby shromažďované údaje byly dostatečně podrobné, tak aby usnadňovaly účinné odhady stavů populací, a byly poskytnuty včas, ke splnění požadavků podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu, a
   3. c) přijímají vhodná opatření za účelem ověření přesnosti těchto údajů.

1. 2. Státy spolupracují přímo nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu
   1. a) aby se, se zřetelem na povahu populací a rybolovu těchto populací, shodly na určení údajů ve formátu, ve kterém mají být předkládány organizacím nebo dohodám, a
   2. b) aby rozvinuly a sdílely analytické metody a metodologie odhadu stavů populací, za účelem zdokonalení opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

1. 3. V souladu s částí XIII Úmluvy o mořském právu státy přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací spolupracují k obecnému prospěchu za účelem posilování kapacit vědeckého rybářského výzkumu a podpory vědeckého výzkumu v souvislosti s řízením a zachováním tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Za tímto účelem stát nebo příslušné mezinárodní organizace provádějící výzkumné práce mimo území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci, aktivně usilují o zveřejňování a šíření výsledků tohoto výzkumu a informací o cílech a metodách tohoto výzkumu pro všechny zainteresované státy a podle možností usnadňují spolupráci vědců z těchto států na dotyčném výzkumu.

Uzavřená a polouzavřená moře

Při provedení této dohody v uzavřeném nebo polouzavřeném moři státy berou zřetel na přírodní charakter moře a jednají způsobem slučitelným s částí IX Úmluvy o mořském právu a ostatními příslušnými ustanoveními Úmluvy o mořském právu.

Oblasti volného moře, které jsou zcela obklopeny územím vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce jednoho státu

1. 1. Státy, které loví tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace v oblasti volného moře, která je zcela obklopena územím spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci jediného státu, spolupracují s posledně jmenovaným za účelem stanovení opatření k zachování a řízení těchto populací na volném moři. Se zřetelem na charakter oblasti státy věnují patřičnou pozornost stanovení vzájemně slučitelných opatření k zachování a řízení těchto populací podle článku 7. Opatření přijatá pro volné moře berou v úvahu práva, závazky a zájmy pobřežních států v rámci Úmluvy o mořském právu; spočívají na nejlepších dostupných vědeckých údajích a berou dále v úvahu opatření k zachování a řízení, která byla pro tyto populace přijata a jsou používána podle článku 61 Úmluvy o mořském právu pobřežními státy v oblasti vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce. Státy dohodnou i opatření týkající se stálého sledování, kontroly, dozoru a vynucení, aby zajistily dodržování opatření k zachování a řízení pro volné moře.
2. 2. Podle článku 8 státy jednají v dobré víře a usilují bezodkladně o dohodu na opatřeních k zachování a řízení při vykonávání rybolovných činností v oblasti uvedené v odstavci 1. Nejsou-li dotčené státy provozující rybolov a pobřežní státy schopny shodnout se na těchto opatřeních v přiměřené lhůtě, použijí se zřetelem na odstavec 1 čl. 7 odst. 4, 5 a 6 o předběžných dohodách nebo opatřeních. Až do doby stanovení takových předběžných dohod nebo opatření přijmou zúčastněné státy opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, aby tyto nemohly provozovat rybolov, který by ohrožoval dotyčnou populaci.

Státy, které nejsou členy organizací ani účastníky dohod

1. 1. Stát, který není členem podoblastní nebo oblastní organizace nebo účastníkem podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, a který ani jiným způsobem nesouhlasí s tím, aby používal opatření k zachování a řízení stanovená v rámci této organizace nebo dohody, není zproštěn povinnosti spolupráce při zachování a řízení příslušných tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací v souladu s Úmluvou o mořském právu a touto dohodou.
2. 2. Tento stát nepovolí plavidlům plujícím pod jeho vlajkou výkon rybolovné činnosti na tažných populacích ryb a vysoce stěhovavých rybích populacích, které podléhají opatřením k zachování a řízení stanoveným v rámci této organizace nebo dohody.
3. 3. Státy, které jsou členy podoblastní nebo oblastní organizace týkající se řízení rybolovu nebo účastníkem podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, jednotlivě nebo společně vyzvou subjekty v sektoru rybolovu uvedené čl. 1 odst. 3, jejichž rybářská plavidla jsou činná v příslušné oblasti, aby s touto organizací nebo v rámci této dohody neomezeně spolupracovaly při provádění stanovených opatření k zachování a řízení, aby tato opatření byla skutečně co nejvíce použita na rybolovné činnosti v dotyčné oblasti. Tyto subjekty v sektoru rybolovu požívají výhod z účasti na rybolovu, přiměřených jejich přijatým závazkům dodržovat opatření k zachování a řízení populací.
4. 4. Státy, které jsou členy takových organizací nebo účastníky takové dohody, si vyměňují informace o činnostech rybářských plavidel plujících pod vlajkou států, které nejsou ani členem organizace, ani účastníkem dohody a provozují rybolov dotyčných populací. Přijmou opatření v souladu s touto dohodou a mezinárodním právem, aby tato plavidla odradily od činností, které ohrožují účinnost podoblastních nebo oblastních opatření k zachování a řízení.