PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI III ÚMLUVYČÁST III
Podání evropské patentové přihláškyHlava I
Obecná ustanovení
(1) Evropské patentové přihlášky lze podat písemně přímo nebo poštou u úřadů uvedených v článku 75. Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout, že evropské patentové přihlášky lze podat rovněž jinými technickými komunikačními prostředky, a stanovit podmínky pro jejich použití. Zejména může rozhodnout, že ve lhůtě stanovené Evropským patentovým úřadem musí být předloženy písemné doklady, které reprodukují obsah takto podaných přihlášek a splňují náležitosti tohoto prováděcího předpisu.
(2) Úřad, u něhož byla podána evropská patentová přihláška, vyznačí na listiny, které tuto přihlášku tvoří, datum jejich převzetí. Bezodkladně vydá přihlašovateli potvrzení, na němž je uvedeno alespoň číslo přihlášky, povaha a počet listin a datum jejich převzetí.
(3) Je-li evropská patentová přihláška podána u úřadu uvedeného v článku 75 odst. 1 (b), informuje tento úřad bezodkladně Evropský patentový úřad o převzetí listin, které tvoří přihlášku. Informuje Evropský patentový úřad o povaze listin a datu jejich převzetí, o čísle přihlášky a případně i o datu uplatněného práva přednosti.
(4) Obdrží-li Evropský patentový úřad evropskou patentovou přihlášku, která mu byla předána ústředním úřadem průmyslového vlastnictví smluvního státu, informuje o tom přihlašovatele s uvedením dne, kdy přihlášku obdržel.
Ustanovení o evropské rozdělené přihlášce
(1) Přihlašovatel může na základě původní evropské patentové přihlášky, která je dosud v řízení, podat evropskou rozdělenou přihlášku.
(2) Přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši za evropskou rozdělenou přihlášku je splatný do jednoho měsíce od jejího podání. Poplatky za určení jsou splatné do šesti měsíců ode dne, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši vyhotovené pro evropskou rozdělenou přihlášku.
Ustanovení o přihláškáchHlava II
Žádost o udělení
(1) Žádost o udělení evropského patentu se podává písemně na formuláři vyhotoveném Evropským patentovým úřadem. Tištěné formuláře jsou přihlašovatelům k dispozici zdarma u úřadů uvedených v článku 75 odst. 1.
(2) Žádost obsahuje:
(a) žádost o udělení evropského patentu;
(b) název vynálezu, který musí jasně a stručně reprodukovat technické označení vynálezu a nesmí obsahovat žádné fantazijní názvy;
(c) jméno, adresu a státní příslušnost přihlašovatele a stát, ve kterém má bydliště nebo sídlo. U fyzických osob musí být uvedeno jméno (jména) a příjmení, přičemž příjmení se uvede před jmény křestními. U právnických osob a u společností, které jsou podle práva, jemuž podléhají, považovány za právnické osoby, se uvede jejich úřední označení (obchodní jméno). Adresy se uvádějí tak, aby vyhovovaly obvyklým požadavkům pro rychlé doručení na uvedenou adresu. Musí v každém případě obsahovat všechny příslušné administrativní údaje, včetně případného domovního čísla. Doporučuje se uvést i adresu pro telegraf, telex a telefonní číslo;
(d) jméno zástupce a adresu jeho sídla podle písmene (c), je-li přihlašovatel zastoupen;
(e) případný údaj o tom, že jde o evropskou rozdělenou přihlášku, a číslo původní evropské patentové přihlášky;
(f) v případě uvedeném v článku 61 odst. 1 (b) číslo původní evropské patentové přihlášky;
(g) případné prohlášení o uplatnění práva přednosti z dříve podané přihlášky, s uvedením data podání přihlášky a státu, ve kterém nebo pro který byla přihláška podána;
(h) určení smluvního státu nebo smluvních států, v nichž se požaduje ochrana vynálezu;
(i) podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce;
(j) seznam příloh k žádosti; v tomto seznamu se uvede rovněž počet listů popisu, nároků, výkresů a anotace, které jsou podány se žádostí;
(k) uvedení vynálezce, je-li vynálezcem přihlašovatel.
(3) Je-li více přihlašovatelů, měl by být v žádosti uveden jeden přihlašovatel nebo zástupce jako společný zástupce.
Obsah popisu
(1) V popisu se musí:
(a) upřesnit oblast techniky, které se vynález týká;
(b) uvést dosavadní stav techniky, který lze podle znalostí přihlašovatele považovat za užitečný pro pochopení vynálezu, pro vyhotovení zprávy o evropské rešerši a pro průzkum; pokud možno se uvedou i dokumenty, z nichž dosavadní stav techniky vyplývá;
(c) objasnit vynález, jak je vyznačen v nárocích, takovým způsobem, aby bylo možno pochopit technický problém (i když není výslovně jako takový uveden) a jeho řešení; dále se uvedou případné výhodné účinky vynálezu ve vztahu k dosavadnímu stavu techniky;
(d) popsat krátce vyobrazení případných výkresů;
(e) uvést podrobně alespoň jeden způsob provedení nárokovaného vynálezu, a to pokud možno s použitím příkladů a případně s odkazy na výkresy;
(f) výslovně uvést, není-li to zřejmé z popisu nebo z povahy vynálezu, jakým způsobem je vynález průmyslově využitelný.
(2) Popis se vyhotoví způsobem a v pořadí, jak je uvedeno v odstavci 1, pokud jiný způsob nebo jiné pořadí neumožňují vzhledem k povaze vynálezu lepší pochopení nebo úspornější objasnění.
Požadavky na evropské patentové přihlášky týkající se nukleotidových a aminokyselinových sekvencí
(1) Jsou-li v evropské patentové přihlášce objasňovány sekvence nukleotidů nebo aminokyselin, musí popis obsahovat sekvenční protokol, vyhotovený podle pravidel stanovených prezidentem Evropského patentového úřadu pro normalizovanou presentaci nukleotidových a aminokyselinových sekvencí.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu může stanovit, že vedle písemných podloh přihlášky musí být předložen i sekvenční protokol ve smyslu odstavce 1 na předepsaném nosiči dat, spolu s prohlášením, že informace uložená na nosiči dat je totožná se sekvenčním protokolem v písemné formě.
(3) Je-li sekvenční protokol podán nebo opraven po dni podání, musí přihlašovatel předložit prohlášení o tom, že takto podaný nebo opravený sekvenční protokol nepřesahuje obsah přihlášky tak, jak byla podána.
(4) Sekvenční protokol předložený po dni podání není součástí popisu.
Uložení biologického materiálu
(1) Zahrnuje-li vynález užití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze v evropské patentové přihlášce popsat tak, aby mohl odborník vynález uskutečnit, považuje se vynález za objasněný ve smyslu článku 83 pouze tehdy, jestliže:
(a) vzorek biologického materiálu byl uložen u uznávané depozitní instituce, a to nejpozději ke dni podání přihlášky;
(b) přihláška v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech biologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici;
(c) v přihlášce se uvádí depozitní instituce a pořadové číslo uloženého biologického materiálu;
(d) v případě, že biologický materiál byl uložen jinou osobou, než je přihlašovatel, je v přihlášce uvedeno jméno a adresa ukladatele a Evropskému patentovému úřadu je předložen doklad o tom, že ukladatel poskytl přihlašovateli oprávnění učinit v přihlášce odkaz na uložený biologický materiál a že dal bezvýhradný a neodvolatelný souhlas k tomu, aby byl uložený materiál podle tohoto pravidla zpřístupněn veřejnosti.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 (c) a případně (d) lze sdělit:
(a) do šestnácti měsíců ode dne podání přihlášky, nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, přičemž tato lhůta se považuje za dodrženou, jsou-li údaje sděleny před ukončením technických příprav ke zveřejnění evropské patentové přihlášky;
(b) až do dne podání žádosti o dřívější zveřejnění přihlášky;
(c) do jednoho měsíce poté, co Evropský patentový úřad uvědomil přihlašovatele o existenci práva na nahlížení do spisů podle článku 128 odst. 2.
Rozhodující je ta lhůta, která uplyne nejdříve. Sdělení těchto údajů se považuje za bezvýhradný a neodvolatelný souhlas přihlašovatele se zpřístupněním biologického materiálu veřejnosti v souladu s tímto pravidlem.
(3) Uložený biologický materiál je ode dne zveřejnění evropské patentové přihlášky přístupný každému, kdo o to požádá, a před tímto dnem každému, kdo má právo nahlédnout do spisu na základě článku 128 odst. 2.
S výhradou odstavce 4 se zpřístupnění provádí vydáním vzorku biologického materiálu osobě, která o to požádala (dále jen „žadatel“).
Vydání vzorku se provede jen tehdy, zaváže-li se žadatel vůči přihlašovateli nebo majiteli patentu, že neposkytne biologický materiál nebo biologický materiál z něj odvozený třetí osobě a že bude tento biologický materiál používat pouze k experimentálním účelům, a to až do doby, kdy bude patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět či považována za vzatou zpět nebo až do zániku patentu ve všech určených smluvních státech, pokud se přihlašovatel nebo majitel patentu tohoto závazku výslovně nezřekne.
Závazek používat biologický materiál pouze k experimentálním účelům nelze aplikovat pouze v případě, kdy žadatel používá tento materiál na základě nucené licence. Pojem „nucené licence“ je nutno vykládat tak, že zahrnuje úřední licence i právo využívat patentované vynálezy ve veřejném zájmu.
(4) Až do ukončení technických příprav ke zveřejnění přihlášky může přihlašovatel informovat Evropský patentový úřad, že
(a) do zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, popřípadě
(b) po dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky, pokud byla zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět,
- se zpřístupnění uvedené v odstavci 3 provádí pouze vydáním vzorku expertovi, kterého jmenuje žadatel.
(5) Expertem může být jmenována:
(a) každá fyzická osoba, pokud žadatel při podání žádosti prokáže, že přihlašovatel s tímto jmenováním souhlasí;
(b) každá fyzická osoba, která byla uznána jako expert prezidentem Evropského patentového úřadu.
Jmenování je doloženo prohlášením experta, v němž přijímá vůči přihlašovateli závazek uvedený v odstavci 3, a to až do dne zániku evropského patentu ve všech určených státech, nebo – pokud byla přihláška zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět – až do dne uvedeného v odstavci 4 (b), přičemž žadatel je považován za třetí osobu.
(6) Pro účely odstavce 3 znamená odvozený biologický materiál každý materiál, který ještě vykazuje charakteristické znaky uloženého materiálu, které jsou pro uskutečnění vynálezu podstatné. Závazek uvedený v odstavci 3 nebrání uložení odvozeného biologického materiálu, které je nutné pro účely patentového řízení.
(7) Žádost uvedená v odstavci 3 se podává u Evropského patentového úřadu na formuláři schváleném tímto úřadem. Evropský patentový úřad potvrdí na tomto formuláři, že byla podána přihláška, v níž je odkaz na uložení biologického materiálu, a že žadatel nebo jím jmenovaný expert má právo na vydání vzorku tohoto materiálu. Žádost se podává u Evropského patentového úřadu i po udělení evropského patentu.
(8) Kopii žádosti spolu s potvrzením podle odstavce 7 předá Evropský patentový úřad depozitní instituci, jakož i přihlašovateli či majiteli evropského patentu.
(9) Prezident Evropského patentového úřadu zveřejní v Úředním věstníku Evropského patentového úřadu seznam depozitních institucí a expertů uznávaných pro použití tohoto pravidla.
Nové uložení biologického materiálu
(1) Jestliže biologický materiál uložený podle pravidla 28 odst. 1 již není přístupný u instituce, kde byl uložen, protože:
(a) biologický materiál již není životaschopný, nebo
(b) depozitní instituce není z jiného důvodu schopna vydávat vzorky,
a nebyl-li žádný vzorek biologického materiálu převeden do jiné depozitní instituce uznané pro postup podle pravidla 28, u které by byl nadále přístupný, pak se má za to, že zpřístupnění nebylo přerušeno, pokud do tří měsíců ode dne, kdy depozitní instituce informovala o přerušení ukladatele biologického materiálu, došlo k novému uložení původně uloženého biologického materiálu a pokud do čtyř měsíců od nového uložení obdržel Evropský patentový úřad kopii potvrzení o uložení, vydaného depozitní institucí, spolu s uvedením čísla evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 (a) se nové uložení provede u té depozitní instituce, u níž bylo provedeno původní uložení; v případech uvedených v odstavci 1 (b) jej lze provést u jiné depozitní instituce, která byla uznána pro postup podle pravidla 28.
(3) Jestliže depozitní instituce, u níž bylo provedeno původní uložení, přestane být uznávanou pro účely pravidla 28, a to buď zcela, nebo ve vztahu k tomu druhu biologického materiálu, k němuž náleží i uložený vzorek, nebo jestliže tato depozitní instituce přestala dočasně či definitivně ve vztahu k uloženému biologickému materiálu plnit své funkce, a neposkytne-li o tom depozitní instituce informaci podle odstavce 1 do šesti měsíců od této události, pak tříměsíční lhůta uvedená v odstavci 1 počne běžet ode dne, kdy byla tato událost oznámena v Úředním věstníku Evropského patentového úřadu.
(4) Každé nové uložení je doloženo prohlášením, podepsaným ukladatelem a osvědčujícím, že biologický materiál, který je předmětem nového uložení, je stejný jako materiál, který byl předmětem původního uložení.
(5) Bylo-li nové uložení provedeno podle ustanovení Budapešťské smlouvy o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení z 28. dubna 1977, mají přednost ustanovení této smlouvy.
Forma a obsah patentových nároků
(1) Patentové nároky vymezují předmět, pro který se požaduje ochrana, uvedením technických znaků vynálezu. Je-li to vhodné, obsahují patentové nároky:
(a) preambuli, která uvádí označení předmětu vynálezu a ty technické znaky, které jsou nezbytné pro vymezení nárokovaného předmětu, ale které jsou v kombinaci součástí stavu techniky;
(b) význakovou část, uvozenou výrazem „vyznačený tím, že...“ nebo „vyznačený...“, která stanoví technické znaky, pro které se ve spojení se znaky uvedenými v písmenu (a) požaduje ochrana.
(2) Aniž by byl dotčen článek 82 může evropská patentová přihláška obsahovat více než jeden nezávislý patentový nárok ve stejné kategorii (výrobek, postup, zařízení nebo použití), jen pokud předmět přihlášky zahrnuje:
(a) více vzájemně souvisejících výrobků;
(b) různé používání výrobku nebo zařízení;
(c) alternativní řešení určitého problému, pokud není možné pokrýt tyto alternativy jedním patentovým nárokem.
(3) Za každým patentovým nárokem uvádějícím podstatné znaky vynálezu může následovat jeden nebo více nároků týkajících se zvláštních způsobů provedení tohoto vynálezu.
(4) Každý patentový nárok, který zahrnuje všechny znaky jiného patentového nároku (závislý patentový nárok), musí obsahovat pokud možno v úvodní části odkaz na tento jiný patentový nárok a dále upřesnit další znaky, pro které se požaduje ochrana. Závislý patentový nárok je přípustný i tehdy, když nárok, na který přímo odkazuje, je sám o sobě závislým nárokem. Všechny závislé nároky, které odkazují na jediný předešlý nárok nebo na několik předešlých nároků, mají být co nejvíce a co nejvhodněji seskupeny.
(5) Počet patentových nároků má být přiměřený povaze vynálezu, pro který se požaduje ochrana. Pokud je patentových nároků několik, číslují se postupně arabskými číslicemi.
(6) Patentové nároky se neopírají, pokud jde o technické znaky vynálezu, o odkazy na popis nebo výkresy, není-li to bezpodmínečně nutné. Zejména se neopírají o takové odkazy, jako: „jak je popsáno v části ... popisu“ nebo „jak je znázorněno na obrázku ... výkresů“.
(7) Obsahuje-li evropská patentová přihláška výkresy, mají být technické znaky uvedené v patentových nárocích zásadně opatřeny vztahovými značkami odkazujícími na tyto znaky a umístěnými do závorek, usnadní-li to pochopení patentového nároku. Vztahové značky by neměly být vykládány jako omezení patentového nároku.
Jednotnost vynálezu
(1) Je-li v jedné a téže evropské patentové přihlášce nárokována skupina vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu uvedený v článku 82 splněn pouze tehdy, pokud existuje mezi těmito vynálezy technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Výraz „zvláštní technické znaky“ znamená takové technické znaky, které určují přínos každého z nárokovaných vynálezů, uvažovaného jako celek, ke stavu techniky.
(2) Při určení, zda je několik vynálezů navzájem tak spojeno, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku, se nepřihlíží k tomu, zda jsou vynálezy nárokovány v samostatných nárocích, nebo jako varianty v rámci jediného nároku.
Patentové nároky podléhající poplatkům
(1) Obsahuje-li evropská patentová přihláška při podání více než deset patentových nároků, platí se za každý další patentový nárok poplatek za nárok. Poplatky za nároky jsou splatné do jednoho měsíce od podání přihlášky. Nebyly-li poplatky za nároky zaplaceny včas, mohou být zaplaceny ještě v dodatečné lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení, kterým se upozorňuje na nedodržení lhůty.
(2) Není-li ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zaplacen poplatek za nárok, má se za to, že se přihlašovatel příslušného nároku vzdal. Řádně zaplacený poplatek za nárok se vrací pouze v případě uvedeném v článku 77 odst. 5.
Forma výkresů
(1) Na listech obsahujících výkresy nesmí využitá plocha přesáhnout 26,2 cm x 17 cm. Listy nesmí obsahovat rámečky kolem využité nebo využitelné plochy. Nejmenší okraje jsou následující:
- horní okraj 2,5 cm
- levý boční okraj 2,5 cm
- pravý boční okraj 1,5 cm
- spodní okraj 1 cm.
(2) Výkresy jsou provedeny následovně:
(a) Výkresy jsou provedeny trvanlivými, černými, dostatečně sytými a tmavými, stejnoměrně silnými a zřetelnými čarami a tahy bez barev a tónování.
(b) Příčné řezy se vyznačí šrafováním, které nesnižuje čitelnost vztahových značek a vynášecích čar.
(c) Měřítko výkresů a zřetelnost jejich grafického provedení je takové, aby elektronická nebo fotografická reprodukce při dvoutřetinovém lineárním zmenšení umožňovala rozeznat bez obtíží i podrobnosti. Pokud je výjimečně měřítko na výkrese uvedeno, je znázorněno graficky.
(d) Všechny číslice, písmena a vztahové značky na výkresech jsou jednoduché a jasné. Používání závorek, kroužků ani uvozovek není ve spojení s číslicemi a písmeny povoleno.
(e) Všechny čáry na výkresech jsou provedeny pomocí rýsovacích pomůcek.
(f) Prvky téhož obrázku jsou navzájem ve správném poměru, pokud není rozdíl v poměru nutný pro jasnost obrázku.
(g) Výška číslic a písmen je nejméně 0,32 cm. Jsou-li na obrázcích písmena, použijí se písmena latinské abecedy, a je-li to obvyklé, i řecké abecedy.
(h) Jeden list výkresu může obsahovat i více obrázků. Pokud mají obrázky provedené na několika listech znázorňovat jeden obrázek jako celek, uspořádají se tak, aby z nich bylo možno sestavit celkový obrázek, aniž by byla zakryta nějaká část obrázků na jednotlivých listech. Jednotlivé obrázky se uspořádají pokud možno na výšku na jednom nebo několika listech, zřetelně navzájem oddělené, avšak bez plýtvání místem; nejsou-li obrázky umístěny na výšku, uspořádají se na šířku, přičemž horní část obrázků směřuje k levé boční části listu. Jednotlivé obrázky jsou postupně číslovány arabskými číslicemi, nezávisle na číslování listů.
(i) Vztahové značky lze použít pro výkresy jen tehdy, jsou-li uvedeny v popisu a v patentových nárocích, a naopak. Vztahové značky použité pro tytéž prvky jsou v celé přihlášce totožné.
(j) Výkresy neobsahují textovou část, s výjimkou krátkých nezbytných údajů (jednotlivých slov) jako „voda“, „pára“, „otevřeno“, „zavřeno“, „řez A-B“, a v případě schémat elektrických obvodů, blokových schémat nebo diagramů technologických schémat s výjimkou krátkých hesel, nezbytných pro pochopení. Tato slova se umístí tak, aby v případě potřeby mohla být nahrazena překladem, aniž by došlo k zakrytí čar výkresu.
(3) Technologická schémata a diagramy se považují za výkresy.
Forma a obsah anotace
(1) V anotaci je uveden název vynálezu.
(2) Anotace obsahuje stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a ve výkresech; shrnutí má uvádět oblast techniky, které se vynález týká, a má být zpracováno tak, aby umožnilo jasné pochopení technického problému, podstatu vyřešení tohoto problému vynálezem a základní možnost(i) využití vynálezu. Anotace obsahuje případně i chemický vzorec, který nejlépe ze vzorců uvedených v patentové přihlášce charakterizuje vynález. Nemá obsahovat tvrzení ohledně udávaných vlastností či hodnotě vynálezu nebo o jeho teoretickém použití.
(3) Anotace neobsahuje více než 150 slov.
(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška výkresy, označí přihlašovatel obrázek nebo výjimečně obrázky výkresů, které navrhuje ke zveřejnění spolu s anotací. Evropský patentový úřad může rozhodnout, že se zveřejní jiný obrázek nebo jiné obrázky, má-li za to, že vynález lépe charakterizují. Za každým hlavním znakem uvedeným v anotaci a znázorněným na výkresu následuje vztahová značka v závorkách.
(5) Anotace je sestavena tak, aby byla účinným nástrojem pro hledání v dané oblasti techniky a aby zejména umožnila posoudit, zda je nutné nahlédnout do samotné evropské patentové přihlášky.
Nepřípustné údaje
(1) Evropská patentová přihláška nesmí obsahovat:
(a) údaje nebo obrázky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy;
(b) tvrzení, která znevažují výrobky či postupy třetích osob nebo podstatu či hodnotu patentových přihlášek nebo patentů třetích osob. Pouhé srovnání s dosavadním stavem techniky se nepovažuje samo o sobě za znevažující;
(c) údaje, které jsou za daných okolností zjevně bezvýznamné nebo nadbytečné.
(2) Obsahuje-li evropská patentová přihláška nepřípustné údaje ve smyslu odstavce 1 (a), Evropský patentový úřad je při zveřejnění přihlášky vypustí, přičemž označí místo vynechání a uvede počet vynechaných slov či obrázků.
(3) Obsahuje-li evropská patentová přihláška údaje uvedené v odstavci 1 (b), může je Evropský patentový úřad při zveřejnění přihlášky vypustit. V takovém případě označí místo vynechání a uvede počet vynechaných slov a na žádost poskytne kopii vynechaných částí.
Obecná ustanovení o předkládání podloh přihlášky
(1) Překlady uvedené v článku 14 odst. 2 se považují za podlohy evropské patentové přihlášky.
(2) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají ve třech vyhotoveních. Prezident Evropského patentového úřadu může však rozhodnout, že se tyto podlohy podávají v méně než třech vyhotoveních.
(3) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají ve formě, která umožňuje jejich elektronickou nebo přímou reprodukci na neomezený počet kopií, a to zejména pomocí fotografie, elektrostatických postupů, ofsetu nebo mikrofilmu. Listy jsou hladké, bez přehybů a ohybů. Popisuje se pouze jedna strana listu.
(4) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají na ohebném, silném, bílém, hladkém, matném a trvanlivém papíru formátu A 4 (29,7 cm x 21 cm). S výhradou ustanovení pravidla 32 odst. 2 (h) a odstavce 11 tohoto pravidla se každý list použije tak, aby krátké strany byly nahoře a dole (formát na výšku).
(5) Každá část podloh evropské patentové přihlášky (žádost, popis, patentové nároky, výkresy a anotace) začíná na novém listu. Všechny listy jsou spojeny tak, aby je bylo možno snadno obracet, oddělit a znovu spojit.
(6) S výhradou pravidla 32 odst. 1 jsou nejmenší okraje následující:
- horní okraj: 2 cm
- levý boční okraj: 2,5 cm
- pravý boční okraj: 2 cm
- spodní okraj: 2 cm
Doporučené největší okraje jsou:
- horní okraj: 4 cm
- levý boční okraj: 4 cm
- pravý boční okraj: 3 cm
- spodní okraj: 3 cm.
(7) Okraje listů musí být při podání evropské patentové přihlášky zcela nepoužité.
(8) Všechny listy evropské patentové přihlášky se postupně číslují arabskými číslicemi. Čísla listů se uvádějí nahoře uprostřed, ale nikoli na horním okraji.
(9) Řádky každého listu popisu a patentových nároků se číslují vždy po pěti, přičemž číslice jsou umístěny na levé straně, vpravo od okraje.
(10) Žádost o udělení evropského patentu, popis, patentové nároky a anotace jsou napsány na stroji nebo vytištěny. Pouze grafické symboly a značky a chemické či matematické vzorce mohou být v případě nutnosti napsány nebo nakresleny rukou. U psaných textů je vzdálenost mezi řádky 1 1/2. Všechny texty jsou psány písmem, jehož velká písmena jsou nejméně 0,21 cm vysoká, a tmavou nesmazatelnou barvou.
(11) Žádost o udělení evropského patentu, popis, patentové nároky ani anotace neobsahují výkresy. Popis, patentové nároky a anotace mohou obsahovat chemické nebo matematické vzorce. Popis a anotace mohou obsahovat tabulky. Patentové nároky mohou obsahovat tabulky, jen pokud předmět nároků použití tabulek vyžaduje. Tabulky a chemické či matematické vzorce mohou být na listu umístěny na šířku, pokud nemohou být vhodně uspořádány na výšku; listy, na nichž jsou tabulky nebo matematické či chemické vzorce uspořádány na šířku, se předkládají tak, aby horní části tabulek nebo vzorců byly na levém okraji listu.
(12) Fyzikální hodnoty se vyjadřují v mezinárodně uznávaných jednotkách, pokud možno v metrickém systému s použitím jednotek SI. Všechny údaje, které neodpovídají těmto požadavkům, se vyjádří navíc i v mezinárodně uznávaných jednotkách. Pro matematické vzorce se použijí obecně užívané značky. Pro chemické vzorce se použijí obecně užívané značky, atomové váhy a molekulární vzorce. V zásadě se používají jen technické pojmy, značky a symboly, které jsou v dané odborné oblasti obecně uznávány.
(13) Terminologie a značky jsou v celé evropské patentové přihlášce jednotné.
(14) Žádný list neobsahuje mnoho vymazaných míst ani žádné opravy, přepisování nebo vsuvky mezi řádky. Nedodržení tohoto pravidla lze připustit, nejsou-li pochybnosti o pravosti obsahu a nejsou-li ohroženy požadavky na dobrou reprodukovatelnost.
Dodatečně podané podlohy
(1) Ustanovení pravidel 27, 29 a 32 až 35 se použijí i pro písemnosti nahrazující podlohy evropské patentové přihlášky. Ustanovení pravidla 35 odst. 2 až 14 se použijí také pro překlad patentových nároků uvedený v pravidle 51.
(2) Všechny jiné písemnosti než ty, které jsou uvedeny v první větě odstavce 1, jsou napsány na stroji nebo vytištěny. Na levé boční straně každého listu je ponechán okraj asi 2,5 cm.
(3) Všechny písemnosti předložené po podání evropské patentové přihlášky musí být podepsány, s výjimkou příloh. Není-li písemnost podepsána, vyzve Evropský patentový úřad účastníka, aby tak učinil ve lhůtě, kterou mu úřad stanoví. Je-li písemnost ve lhůtě podepsána, je jí zachován původní den podání; v opačném případě se má za to, že písemnost nebyla obdržena.
(4) Písemnosti, které mají být doručeny jiným osobám nebo se týkají několika evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů, se podávají v dostatečném počtu vyhotovení. Nevyhoví-li účastník tomuto požadavku ani na výzvu Evropského patentového úřadu, pořídí se chybějící vyhotovení na náklady příslušného účastníka.
(5) Nehledě na ustanovení odstavců 2 až 4 může prezident Evropského patentového úřadu rozhodnout, že písemnosti podávané po podání evropské patentové přihlášky mohou být předány Evropskému patentovému úřadu i jinými prostředky komunikace, a stanovit podmínky pro jejich použití. Zejména může požadovat, aby bylo ve stanovené lhůtě předloženo písemné potvrzení, které bude reprodukcí takto podaných písemností a bude vyhovovat požadavkům tohoto prováděcího předpisu; není-li toto potvrzení předloženo včas, má se za to, že písemnosti nebyly obdrženy.
Udržovací poplatkyHlava III
Placení udržovacích poplatků
(1) Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku za nadcházející rok jsou splatné poslední den v měsíci, který se pojmenováním shoduje s měsícem, v němž došlo k podání evropské patentové přihlášky. Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve jeden rok před jeho splatností.
(2) Příplatek se považuje za zaplacený současně s udržovacím poplatkem ve smyslu článku 86 odst. 2, je-li zaplacen ve lhůtě stanovené v tomto ustanovení.
(3) Udržovací poplatky, které jsou ke dni podání evropské rozdělené přihlášky již splatné, musí být zaplaceny rovněž i pro rozdělenou přihlášku a stávají se splatnými, když je rozdělená přihláška podána. Tyto poplatky a každý udržovací poplatek, který se stane splatným ve lhůtě čtyř měsíců od podání rozdělené přihlášky, může být zaplacen v této lhůtě bez příplatku. Není-li platba provedena včas, mohou být udržovací poplatky zaplaceny ještě do šesti měsíců ode dne splatnosti, je-li současně zaplacen příplatek podle článku 86 odst. 2.
(4) Udržovací poplatky za novou evropskou patentovou přihlášku podanou podle článku 61 odst. 1 (b) se za rok, ve kterém byla tato přihláška podána, a za roky předcházející neplatí.
Právo přednostiHlava IV
Prohlášení o právu přednosti a prioritní doklady
(1) V prohlášení o právu přednosti ve smyslu článku 88 odst. 1 se uvede den dřívějšího podání a stát, ve kterém nebo pro který bylo učiněno, a dále podací číslo.
(2) Den a stát dřívějšího podání musí být uvedeny při podání evropské patentové přihlášky; podací číslo musí být uvedeno před koncem šestnáctého měsíce po dni vzniku práva přednosti.
(3) Kopie dřívější přihlášky musí být podána před uplynutím šestnáctého měsíce po dni vzniku práva přednosti. Kopie musí být ověřena jakožto přesná kopie dřívější přihlášky úřadem, u něhož byla dřívější přihláška podána, a musí být doložena potvrzením vydaným tímto úřadem s uvedením dne podání dřívější přihlášky.
(4) Kopie dřívější přihlášky se považuje za řádně podanou, má-li být kopie, která je k dispozici u Evropského patentového úřadu, založena do spisu evropské patentové přihlášky za podmínek stanovených prezidentem Evropského patentového úřadu.
(5) Překlad dřívější přihlášky, vyžadovaný podle článku 88 odst. 1, musí být podán ve lhůtě stanovené Evropským patentovým úřadem, nejpozději však ve lhůtě podle pravidla 51 odst. 4. Místo toho může být předloženo prohlášení, že evropská patentová přihláška je úplným překladem dřívější přihlášky. Odstavec 4 se použije přiměřeně.
(6) Údaje obsažené v prohlášení o právu přednosti se uvedou ve zveřejněné evropské patentové přihlášce a také v evropském patentovém spisu.
Vydávání prioritních dokladů
Evropský patentový úřad vydá na žádost přihlašovateli ověřenou kopii evropské patentové přihlášky (prioritní doklad). Prezident Evropského patentového úřadu stanoví nezbytné náležitosti, včetně formy prioritního dokladu a podmínek, za nichž je správní poplatek splatný.