Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvě)

Průzkum při podání

(1) Přijímací oddělení zjišťuje:

(a) zda evropská patentová přihláška splňuje podmínky pro přiznání data podání;

(b) zda byl zaplacen včas přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši;

(c) zda v případě uvedeném v článku 14 odst. 2 byl včas podán překlad evropské patentové přihlášky do jazyka řízení.

(2) Nelze-li přiznat datum podání, vyzve přijímací oddělení přihlašovatele v souladu s prováděcím předpisem, aby uvedené nedostatky odstranil. Nejsou-li nedostatky včas odstraněny, neprojedná se přihláška jako evropská patentová přihláška.

(3) Není-li včas zaplacen přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši nebo není-li v případě uvedeném v článku 14 odst. 2 včas předložen překlad přihlášky do jazyka řízení, považuje se přihláška za vzatou zpět.

Průzkum na formální náležitosti

(1) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání a není-li podle článku 90 odst. 3 považována za vzatou zpět, zjišťuje přijímací oddělení, zda:

(a) jsou splněny požadavky článku 133 odst. 2;

(b) přihláška splňuje formální požadavky stanovené k provedení tohoto ustanovení prováděcím předpisem;

(c) byla předložena anotace;

(d) žádost o udělení evropského patentu vyhovuje z obsahového hlediska závazným ustanovením prováděcího předpisu a případně jsou splněny požadavky této úmluvy týkající se uplatnění práva přednosti;

(e) byly zaplaceny poplatky za určení;

(f) byl v souladu s článkem 81 uveden vynálezce;

(g) byly ke dni podání přihlášky podány i výkresy uvedené v článku 78 odst. 1 (d).

(2) Zjistí-li přijímací oddělení nedostatky, které mohou být odstraněny, poskytne přihlašovateli v souladu s prováděcím předpisem možnost tyto nedostatky odstranit.

(3) Nejsou-li nedostatky zjištěné při průzkumu podle odstavce 1 (a) až (d) odstraněny v souladu s prováděcím předpisem, přihláška se zamítne; týká-li se ustanovení uvedené v odstavci 1 (d) práva přednosti, má jeho nedodržení za následek ztrátu tohoto práva pro přihlášku.

(4) Není-li v případě uvedeném v odstavci 1 (e) včas zaplacen poplatek za určení některého smluvního státu, považuje se určení tohoto státu za vzaté zpět.

(5) Není-li v případě uvedeném v odstavci 1 (f) opomenutí jmenovat vynálezce napraveno v souladu s prováděcím předpisem a s výhradou výjimek v něm uvedených do 16 měsíců ode dne podání evropské patentové přihlášky nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(6) Nebyly-li v případě uvedeném v odstavci 1 (g) podány výkresy ke dni podání přihlášky a nebyly-li provedeny žádné kroky k odstranění tohoto nedostatku v souladu s prováděcím předpisem, bude dnem podání přihlášky den, kdy byly podány, nebo budou odkazy na výkresy v přihlášce pokládány za vypuštěné, podle volby, kterou provede v souladu s prováděcím předpisem přihlašovatel.

Vyhotovení zprávy o evropské rešerši

(1) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání a není-li považována podle článku 90 odst. 3 za vzatou zpět, vyhotoví rešeršní oddělení ve formě stanovené prováděcím předpisem zprávu o evropské rešerši na základě patentových nároků a s náležitým přihlédnutím k popisu a výkresům.

(2) Ihned po vyhotovení se zpráva o evropské rešerši spolu s kopiemi všech namítaných dokumentů doručí přihlašovateli.

Zveřejnění evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška se zveřejní co nejdříve po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti. Na žádost přihlašovatele však přihláška může být zveřejněna před uplynutím výše uvedené lhůty. Nabylo-li rozhodnutí o udělení patentu účinnosti před uplynutím výše uvedené lhůty, zveřejní se přihláška i evropský patentový spis současně.

(2) Zveřejnění obsahuje popis, patentové nároky a případné výkresy, a to v tom znění, jak byly původně podány, a v příloze zprávu o evropské rešerši a anotaci, jsou-li před ukončením technických příprav zveřejnění k dispozici. Pokud zpráva o evropské rešerši a anotace nebyly zveřejněny současně s přihláškou, jsou zveřejněny samostatně.

Žádost o provedení průzkumu

(1) Na základě písemné žádosti provede Evropský patentový úřad průzkum, zda evropská patentová přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy.

(2) Žádost o provedení průzkumu může přihlašovatel podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne, k němuž bylo oznámeno v Evropském patentovém věstníku zveřejnění zprávy o evropské rešerši. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za průzkum. Žádost nelze vzít zpět.

(3) Není-li žádost podána do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

Prodloužení lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu

(1) Správní rada může prodloužit lhůtu k podání žádosti o průzkum, je-li zjištěno, že průzkum evropských patentových přihlášek nelze provést včas.

(2) Prodlouží-li správní rada tuto lhůtu, může rozhodnout, že žádost o provedení průzkumu mohou podat i třetí osoby. V takovém případě stanoví v prováděcím předpisu příslušná pravidla.

(3) Rozhodnutí správní rady o prodloužení lhůty se vztahuje jen na ty přihlášky, které byly podány po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním listu Evropského patentového úřadu.

(4) Prodlouží-li správní rada tuto lhůtu, musí přijmout opatření s cílem obnovit původní lhůtu co nejdříve.

Průzkum evropské patentové přihlášky

(1) Podal-li přihlašovatel žádost o provedení průzkumu dříve, než mu byla doručena zpráva o evropské rešerši, vyzve jej Evropský patentový úřad po doručení této zprávy, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda si přeje v řízení o evropské patentové přihlášce pokračovat.

(2) Vyplývá-li z průzkumu, že evropská patentová přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele v souladu s prováděcím předpisem a tak často, jak je to nutné, aby ve lhůtě stanovené tímto oddělením podal své připomínky.

(3) Neodpoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě na výzvu podle odstavce 1 nebo 2, považuje se přihláška za vzatou zpět.

Zamítnutí přihlášky nebo udělení patentu

(1) Průzkumové oddělení zamítne evropskou patentovou přihlášku, je-li toho názoru, že tato přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, pokud tato úmluva nestanoví jinou sankci, než je zamítnutí.

(2) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o udělení patentu pro určené smluvní státy, jestliže:

(a) je zjištěno v souladu s prováděcím předpisem, že přihlašovatel souhlasí se zněním, ve kterém hodlá průzkumové oddělení udělit evropský patent;

(b) ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem je zaplacen poplatek za udělení patentu a poplatek za vytištění patentového spisu;

(c) byly zaplaceny již splatné udržovací poplatky a případné příplatky.

(3) Není-li včas zaplacen poplatek za udělení patentu a poplatek za vytištění patentového spisu, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(4) Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem zveřejnění oznámení o tomto udělení v Evropském patentovém věstníku. Toto oznámení se zveřejní nejdříve tři měsíce poté, kdy začala běžet lhůta uvedená v odstavci 2 (b).

(5) Prováděcí předpis může stanovit, že přihlašovatel předloží překlad patentových nároků v tom znění, v němž průzkumové oddělení hodlá udělit evropský patent, do obou úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. V tomto případě je lhůta uvedená v odstavci 4 nejméně pět měsíců. Není-li překlad předložen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(6) Na žádost přihlašovatele se oznámení o udělení evropského patentu zveřejní před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 4 nebo 5. Žádost lze podat jen tehdy, jsou-li splněny požadavky odstavců 2 a 5.

Zveřejnění evropského patentového spisu

Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o udělení evropského patentu a současně zveřejní i evropský patentový spis, který obsahuje popis, patentové nároky a případné výkresy.

Odpor

(1) Ve lhůtě devíti měsíců ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu může každý proti udělenému evropskému patentu podat u Evropského patentového úřadu odpor. Odpor se podává písemně a musí být odůvodněn. Odpor se považuje za podaný až po zaplacení poplatku za odpor.

(2) Odpor se vztahuje na evropský patent ve všech smluvních státech, ve kterých má účinek.

(3) Odpor lze podat, i když byl ve všech určených státech evropský patent opuštěn nebo zanikl.

(4) Ti, kdo podali odpor, jsou spolu s majitelem patentu účastníky řízení o odporu.

(5) Prokáže-li někdo, že byl v některém smluvním státě na základě pravomocného rozhodnutí zapsán do patentového rejstříku tohoto státu namísto původního majitele, nahradí na základě své žádosti pro tento stát původního majitele. Bez ohledu na ustanovení článku 118 se dosavadní majitel patentu a ten, kdo takto uplatnil svá práva, nepovažují za spolumajitele, ledaže by o to oba požádali.

Důvody pro podání odporu

Odpor lze podat jen z důvodu, že:

(a) předmět evropského patentu není patentovatelný ve smyslu článků 52 až 57;

(b) evropský patent nepopisuje vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) předmět evropského patentu přesahuje obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění.

Projednání odporu

(1) Je-li odpor přípustný, zkoumá odporové oddělení, zda důvody pro podání odporu uvedené v článku 100 brání zachování evropského patentu.

(2) Při projednání odporu, které probíhá v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu, vyzývá odporové oddělení účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili ve lhůtě, kterou jim stanoví, připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.

Zrušení nebo zachování evropského patentu

(1) Je-li odporové oddělení toho názoru, že důvody pro podání odporu uvedené v článku 100 brání zachování evropského patentu, zruší patent.

(2) Je-li odporové oddělení toho názoru, že důvody pro podání odporu uvedené v článku 100 nebrání zachování evropského patentu beze změny, zamítne odpor.

(3) Je-li odporové oddělení toho názoru, že patent a vynález, který je jeho předmětem, splňují s přihlédnutím ke změnám, které majitel patentu provedl v průběhu řízení o odporu, požadavky této úmluvy, rozhodne o zachování patentu tak, jak byl změněn, za předpokladu, že:

(a) je zjištěno v souladu s prováděcím předpisem, že majitel patentu souhlasí se zněním, v němž hodlá odporové oddělení patent zachovat; a

(b) ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem je zaplacen poplatek za vytištění nového evropského patentového spisu.

(4) Není-li včas zaplacen poplatek za vytištění nového evropského patentového spisu, je patent zrušen.

(5) Prováděcí předpis může stanovit, že majitel evropského patentu předloží překlad změněných patentových nároků do obou úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. Není-li překlad předložen včas, je patent zrušen.

Zveřejnění nového evropského patentového spisu

Dojde-li ke změně evropského patentu ve smyslu článku 102 odst. 3, Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o rozhodnutí ve věci odporu a současně zveřejní i nový evropský patentový spis, který obsahuje změněný popis, patentové nároky a případné výkresy.

Náklady

(1) Každý z účastníků řízení o odporu nese náklady, které mu vznikly, pokud odporové oddělení nebo stížnostní senát v souladu s prováděcím předpisem nerozhodne z důvodu spravedlnosti o jiném rozdělení nákladů, které vznikly při provádění důkazů nebo při ústním jednání.

(2) Na základě žádosti stanoví kancelář odporového oddělení výši nákladů, které mají být na základě rozhodnutí o jejich rozdělení uhrazeny. Výši nákladů stanovených kanceláří lze změnit rozhodnutím odporového oddělení na základě žádosti podané ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem.

(3) Každé konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu o stanovení výše nákladů je pro účely výkonu rozhodnutí ve smluvních státech považováno za pravomocné rozhodnutí vydané civilním soudem státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. Ověření tohoto rozhodnutí se omezí pouze na jeho pravost.

Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení

(1) Byl-li podán odpor proti evropskému patentu, může každý, kdo prokáže, že proti němu bylo zahájeno řízení pro porušení téhož patentu, po uplynutí lhůty k podání odporu vstoupit do řízení o odporu, podá-li prohlášení o vstupu do řízení do tří měsíců ode dne, kdy bylo řízení pro porušení patentu zahájeno. To platí i pro každého, kdo prokáže, že poté, co jej majitel patentu vyzval, aby upustil od údajného porušování patentu, zahájil proti tomuto majiteli soudní řízení ve věci určení, že neporušuje jeho patent.

(2) Prohlášení o vstupu do řízení se podává písemně a musí být odůvodněno. Účinnosti nabývá až po zaplacení poplatku za odpor. Poté se vstup do řízení projedná jako odpor, nestanoví-li prováděcí předpis jinak.

Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost

(1) Stížnost lze podat proti rozhodnutí přijímacího oddělení, průzkumového oddělení, odporového oddělení a právního oddělení. Stížnost má odkladný účinek.

(2) Proti rozhodnutí odporového oddělení lze podat stížnost, i když byl ve všech určených státech evropský patent opuštěn nebo zanikl.

(3) Rozhodnutí, kterým není pro některého z účastníků ukončeno řízení, lze napadnout stížností jen spolu s rozhodnutím, kterým řízení končí, pokud toto rozhodnutí nepřipouští samostatnou stížnost.

(4) Rozdělení nákladů v řízení o odporu nemůže být jediným předmětem stížnosti.

(5) Proti rozhodnutí, kterým se určuje výše nákladů řízení o odporu, lze podat stížnost jen tehdy, přesahuje-li tato výše částku uvedenou v poplatkovém řádu.

Osoby oprávněné podat stížnost a být účastníky řízení o stížnosti

Každý účastník řízení, které vedlo k rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat stížnost, pokud nebylo vyhověno jeho požadavkům. Ostatní účastníci tohoto řízení se stávají ex lege účastníky řízení o stížnosti.

Lhůta a forma stížnosti

Stížnost se podává písemně u Evropského patentového úřadu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Stížnost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za stížnost. Písemné odůvodnění stížnosti musí být podáno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení rozhodnutí.

Autoremedura

(1) Považuje-li útvar, jehož rozhodnutí bylo napadeno, stížnost za přípustnou a oprávněnou, vyhoví stížnosti sám. To neplatí, jestliže proti tomu, kdo podal stížnost, stojí jiný účastník řízení.

(2) Není-li stížnosti vyhověno ve lhůtě tří měsíců poté, kdy bylo podáno odůvodnění, je stížnost neprodleně předána stížnostnímu senátu bez stanoviska ve věci samé.

Projednání stížnosti

(1) Je-li stížnost přípustná, zkoumá stížnostní senát, zda jí lze vyhovět.

(2) Při projednávání stížnosti, které se provádí v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu, vyzývá stížnostní senát účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili ve lhůtě, kterou jim stanoví, připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.

(3) Nevyhoví-li přihlašovatel včas výzvě uvedené v odstavci 2, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět, pokud napadené rozhodnutí nebylo vydáno právním oddělením.

Rozhodnutí o stížnosti

(1) Po projednání stížnosti z hlediska její oprávněnosti stížnostní senát o stížnosti rozhodne. Stížnostní senát může buď rozhodnout v pravomoci útvaru, který vydal napadené rozhodnutí, nebo vrátit věc tomuto útvaru k dalšímu projednání.

(2) Vrátí-li stížnostní senát věc k dalšímu projednání útvaru, který vydal napadané rozhodnutí, je tento útvar vázán rozhodnutím stížnostního senátu, pokud je zachován skutkový stav. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno přijímacím oddělením, je rozhodnutím stížnostního senátu vázáno i průzkumové oddělení.

Rozhodnutí nebo stanovisko velkého stížnostního senátu

(1) Pro zajištění jednotné aplikace práva nebo vznikne-li právní otázka zásadního významu:

(a) stížnostní senát z moci úřední nebo na návrh účastníka při projednávání věci předloží otázku velkému stížnostnímu senátu, má-li za to, že rozhodnutí je pro výše uvedené účely nezbytné. Jestliže stížnostní senát návrh zamítne, uvede důvody v konečném rozhodnutí;

(b) prezident Evropského patentového úřadu může velkému stížnostnímu senátu předložit právní otázku, jestliže dva stížnostní senáty vydaly o této otázce rozdílná rozhodnutí.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 (a) jsou účastníci řízení o stížnosti také účastníky řízení před velkým stížnostním senátem.

(3) Rozhodnutí velkého stížnostního senátu uvedené v odstavci 1 (a) je pro stížnostní senát při projednávání stížnosti závazné.