Organizace Evropského patentového úřaduHlava II
Patentové třídění
(1) Evropský patentový úřad používá:
(a) třídění uvedené v článku 1 Evropské úmluvy o mezinárodním třídění patentů na vynálezy z 19. prosince 1954, a to do doby, než vstoupí v platnost Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění z 24. března 1971;
(b) třídění uvedené v článku 1 Štrasburské dohody, a to po vstupu výše uvedené dohody v platnost.
(2) Třídění podle odstavce 1 je nadále uváděno jako mezinárodní třídění.
Dělba povinností mezi útvary první instance
(1) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví počet rešeršních oddělení, průzkumových oddělení a odporových oddělení. Mezi tyto útvary rozdělí povinnosti odkazem na mezinárodní třídění a v případě potřeby rozhoduje o zatřídění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu podle tohoto třídění.
(2) Vedle povinností, které jsou jim uloženy úmluvou, může prezident Evropského patentového úřadu svěřit přijímacímu oddělení, rešeršním oddělením, průzkumovým oddělením, odporovým oddělením a právnímu oddělení i další úkoly.
(3) Prezident Evropského patentového úřadu může plněním některých úkolů, které jinak příslušejí průzkumovým nebo odporovým oddělením a které nejsou technicky či právně obtížné, pověřit i pracovníky, kteří nejsou jejich právními či technickými členy.
(4) Prezident Evropského patentového úřadu může svěřit stanovení výše nákladů řízení ve smyslu článku 104 odst. 2 do výlučné působnosti jedné z kanceláří odporových oddělení.
Kolegium stížnostních senátů
(1) Nezávislý orgán v rámci organizační jednotky zahrnující stížnostní senáty („kolegium stížnostních senátů“) sestává z viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů, který vystupuje jako předseda, a z dvanácti členů stížnostních senátů, z nichž šest jsou předsedové a šest ostatní členové.
(2) Všichni členové kolegia jsou voleni za předsedy a členy stížnostních senátů na dobu jednoho pracovního roku. Pokud nelze dosáhnout plného obsazení kolegia, jsou neobsazená místa doplněna určením funkčně nejvyšších předsedů a členů.
(3) Kolegium schvaluje jednací řád stížnostních senátů a jednací řád pro volbu a určení členů stížnostních senátů. Kolegium dále informuje viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů o záležitostech týkajících se činnosti stížnostních senátů obecně.
(4) Před začátkem každého pracovního roku provede kolegium rozšířené o všechny předsedy rozdělení povinností mezi stížnostní senáty. V tomtéž složení rozhoduje o neshodách týkajících se rozdělení povinností mezi dva nebo více stížnostních senátů. Rozšířené kolegium určuje řádné členy a náhradníky do různých stížnostních senátů. Kterýkoli člen stížnostního senátu může být určen jako člen více než jednoho stížnostního senátu. Tato opatření lze v případě potřeby v průběhu příslušného pracovního roku měnit.
(5) Kolegium může přijímat rozhodnutí pouze v případě, že je přítomno alespoň pět jeho členů; mezi těmito pěti členy musí být viceprezident pověřený řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedové dvou stížnostních senátů. Pokud jde o povinnosti uvedené v odstavci 4, je nutná přítomnost devíti členů včetně viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedů tří stížnostních senátů. Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(6) Správní rada může svěřit stížnostním senátům i pravomoci podle článku 134 odst. 8 (c).
Dělba povinností velkého stížnostního senátu a schvalování jeho jednacího řádu
(1) Před začátkem každého pracovního roku určí všichni členové velkého stížnostního senátu, kteří nebyli jmenováni podle článku 160 odst. 2, řádné a náhradní členy velkého stížnostního senátu.
(2) Členové velkého stížnostního senátu, kteří nebyli jmenováni podle článku 160 odst. 2, schválí jednací řád velkého stížnostního senátu.
(3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou být učiněna pouze v přítomnosti alespoň pěti členů včetně předsedy velkého stížnostního senátu nebo jeho zástupce; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
Administrativní struktura Evropského patentového úřadu
(1) Průzkumová oddělení a odporová oddělení jsou administrativně spojena do ředitelství, jejichž počet stanoví prezident Evropského patentového úřadu.
(2) Tato ředitelství, právní oddělení, stížnostní senáty a velký stížnostní senát, jakož i administrativní služby Evropského patentového úřadu, jsou administrativně spojeny tak, že vytvářejí generální ředitelství. Přijímací oddělení a rešeršní oddělení jsou administrativně spojeny do jednoho generálního ředitelství.
(3) Každé generální ředitelství je řízeno viceprezidentem. O jmenování viceprezidenta do čela generálního ředitelství rozhoduje správní rada po poradě s prezidentem Evropského patentového úřadu.