Vyhláška ministerstva dopravy o sazbách za přepravu v nákladní automobilové dopravě a o náhradách za skladování a zasilatelské výkony.

§ 22.

účinné od 1. 1. 1957Výpočet dovozného.

účinné od 1. 1. 1957(1) Ustanovení tohoto oddílu se vztahuje na přepravu nábytku bytového, kancelářského, podnikového a podobného zařízení bez příslušenství nebo s příslušenstvím (zásob paliva, potravin, prádla, šatů, kancelářských strojů, spisového materiálu a pod. — stěhování), provedenou speciálními vozidly stěhovacími nebo nákladními automobily.

účinné od 1. 1. 1957(2) Podkladem výpočtu dovozného při přepravě speciálními stěhovacími vozidly je ložný prostor skutečně nákladem využitý, vyjádřený v metrech délky skříňové karoserie speciálního stěhovacího vozidla. Délka skříňové karoserie se zjišťuje na vnější podélné straně; případný ložný prostor nad kabinou řidiče se připočítává jednou třetinou délky (hloubky) tohoto prostoru. Takto zjištěná délka musí být vyznačena v pravém dolním rohu obou podélných stran skříně karoserie. Započatý 0,5 m se zaokrouhluje na celý 0,5 m, překročený 0,5 m se zaokrouhluje na celý metr jak při stanovení délky vozidla, tak při výpočtu dovozného.

účinné od 1. 1. 1957(3) Ustanovení platná pro speciální stěhovací vozidla se vztahují i na přepravu nábytkovými vozy (speciální stěhovací vozidla bez motoru) taženými motorovými vozidly, po případě zvířecími potahy.

účinné od 1. 1. 1957(4) Dovozné za přepravu nákladů uvedených v odstavci 1 provedenou speciálními stěhovacími vozidly se počítá podle sazeb za stěhování (položka 511) odstupňovaných podle přepravních vzdáleností (§ 6 odst. 2). Nejméně se dovozné počítá za 2 m délky speciálního stěhovacího vozidla.

účinné od 1. 1. 1957(5) Dovozné za přepravu nákladů uvedených v odstavci 1 provedenou nákladními vozidly se počítá za ložnou váhu (§ 8 odst. 6) vozidla, odpovídajícího ustanovení § 9 odst. 1 sazbou tarifní třídy 1 položek 101 nebo 102; o přepravní vzdálenosti platí ustanovení § 6 odst. 2. Nejméně se dovozné počítá za 2 tuny.

účinné od 1. 1. 1957(6) Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 12, poskytne se sleva. Pro posouzení míry využití je rozhodné

1. účinné od 1. 1. 1957a) u speciálních stěhovacích vozidel skutečné využití vozidla v metrech,
2. účinné od 1. 1. 1957b) u nákladních vozidel využití vahou, za kterou se počítá dovozné.

§ 23.

účinné od 1. 1. 1957Náhrady a příplatky.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za nakládání nebo vykládání provedené dopravním podnikem se počítají náhrady stanovené položkou 521. Náhrady za nakládání nebo vykládání jsou stanoveny podle nosnosti nákladního vozidla nebo délky stěhovacího vozu; smějí být počítány jen za nosnost nákladního vozidla, odpovídající objednané přepravě nebo jen za délku stěhovacího vozidla, odpovídající jeho skutečnému využití. Nejméně se počítá za 2 tuny nosnosti nebo 2 m délky. Provádějí-li nakládání nebo vykládání společně zaměstnanci dopravního podniku s přepravcem, snižují se stanovené náhrady podle ustanovení § 13 odst. 7; řidič, pokud spolupracuje, se započítává do počtu zaměstnanců dopravního podniku,

účinné od 1. 1. 1957(2) Provádí-li se přenášení nábytku nebo zařízení po úzkém točitém nebo strmém schodišti, oknem nebo přes frekventovanou ulici a pod., vynáší-li se uhlí ze sklepa, případně s pytlováním nebo je-li nutno náklad přenášet na větší vzdálenost než 25 m od vozidla nebo k vozidlu — délka schodiště se do této vzdálenosti nezapočítává — (ztížené stěhování nebo přemisťování), počítá se k sazbě za tyto výkony zvláštní příplatek, jehož výše je stanovena v položkách 531, 532 a 534.

účinné od 1. 1. 1957(3) Je-li při stěhování nebo přemisťování použito výtahu k dopravě všech stěhovacích svršků, počítá se sazba pro první poschodí.

účinné od 1. 1. 1957(4) Při stěhování těžkých předmětů se počítají příplatky podle položky 533.

účinné od 1. 1. 1957(5) Náhrady za ztrátu času zaměstnanců dopravního podniku (závozníků) po dolu jízdy při přepravě speciálním stěhovacím vozidlem jsou zahrnuty v sazbách za stěhování, stanovených položkou 511. U přeprav nákladními vozidly, u nichž se dovozné počítá podle sazeb položek 101 nebo 102, platí pro počítání náhrady za spolujízdu ustanovení § 16 odst. 1.

účinné od 1. 1. 1957(6) O náhradách za jízdy bez nákladu platí ustanovení § 15.

účinné od 1. 1. 1957(7) Provádí-li nakládání (vykládání) při přepravě nákladními vozidly přepravce sám, počítá se za celou dobu nakládání (vykládání) za vozidlo náhrada podle časových sazeb (položka 311) snížených o 50 %.

účinné od 1. 1. 1957(8) Ustanovení § 13 odst. 15 o lhůtách pro nakládání (vykládání) přepravcem jakož i o náhradách za jejich překročení nebo prémiích za jejich zkrácení se na přepravy podle tohoto oddílu nevztahují. Náhrada za zdržení se počítá jen v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) až f).

účinné od 1. 1. 1957(9) Přepraví-li se, pokud stačí místo v kabině řidiče, při stěhování speciálními stěhovacími vozidly i průvodci, přepravují se nejvýše 3 osoby bezplatně a další za náhradu stanovenou položkou 601. Nejvýše přípustný počet přepravovaných osob se řídí předpisy o provozu na silnicích.

účinné od 1. 1. 1957(10) Za zprostředkování pojištění u Státní pojišťovny se počítá náhrada stanovená položkou 529.

účinné od 1. 1. 1957(11) O počítání náhrad nebo příplatků za jiné zvláštní výkony platí přiměřeně ustanovení oddílu 2.

§ 24.

účinné od 1. 1. 1957Stěhování s použitím železnice.

účinné od 1. 1. 1957(1) Stěhování s použitím železnice se provádí

1. účinné od 1. 1. 1957a) nábytkovým vozem naloženým na železniční vůz,
2. účinné od 1. 1. 1957b) přeložením stěhovaných svršků do železničního vozu.

účinné od 1. 1. 1957(2) Při stěhování nábytkovým vozem naloženým na železniční vůz se počítá

1. účinné od 1. 1. 1957a) za výkony v místě odeslání nebo určení
   1. účinné od 1. 1. 19571. přepravné podle podmínek a sazeb platných pro stěhování jen po silnici, v místě odeslání bez náhrad a příplatků za vyložení a v místě určení bez náhrad a příplatků za naložení,
   2. účinné od 1. 1. 19572. náhrady za naložení loženého nábytkového vozu na železniční vůz a za jeho složení se železničního vozu (lowrová manipulace), které stanoví položka 523.
   3. účinné od 1. 1. 19573. náhrada za zapůjčení nábytkového vozu k přepravě stěhovaných svršků po železnici a za zpětnou přepravu prázdného nábytkového vozu po železnici, kterou stanoví položka 524.
   4. účinné od 1. 1. 19574. náhrada za jízdu samotného tažného vozna, nutnou pro odtažení loženého nebo prázdného nábytkového vozu, stanovená položkou 528;

1. účinné od 1. 1. 1957b) za přepravu po železnici přepravné, které počítala železnice za přepravu loženého nábytkového vozu.

účinné od 1. 1. 1957(3) Za zdržení nábytkového vozu při přepravě po železnici v místě určení přes 3 dny (den příchodu a den odchodu se započítává) se počítá náhrada stanovená položkou 525.

účinné od 1. 1. 1957(4) Při stěhování s přeložením stěhovaných svršků do železničního vozu a ze železničního vozu se počítá

1. účinné od 1. 1. 1957a) za výkony v místě odeslání nebo určení přepravné podle sazeb a ustanovení platných pro stěhování (přepravu) jen po silnici; za překládání do železničního vozu nebo z něho se počítají jen náhrady platné pro naložení z přízemí bez dalších příplatků;
2. účinné od 1. 1. 1957b) za přepravu po železnici přepravné, které počítala železnice.

§ 25.

účinné od 1. 1. 1957Přepravy speciálními vozidly.

účinné od 1. 1. 1957(1) Při přepravě nákladů provedené na žádost přepravce nebo proto, že druh nákladu nebo způsob provádění přepravy to vyžaduje, zvlášť zařízenými (speciálními) vozidly

1. účinné od 1. 1. 1957a) stěhovacími, s výjimkou stěhování (oddíl 3),
2. účinné od 1. 1. 1957b) chladírenskými,
3. účinné od 1. 1. 1957c) cisternovými (kotlákovými, tankovými),
4. účinné od 1. 1. 1957d) na nichž je uložena cisterna dodaná dopravním podnikem,
5. účinné od 1. 1. 1957e) dopravním podnikem vybavenými schránami na přepravu živé drůbeže a zvířat.

účinné od 1. 1. 1957platí pro výpočet přepravného podmínky a sazby stanovené v oddíle 2, při čemž se dovozné a náhrady za jízdy bez nákladu zvýší o procento stanovené položkou 604.

účinné od 1. 1. 1957(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje 1 na přepravu vozidly zařízenými na přepravu dlouhých nákladů (oplenovými); dovozné ani náhrady za jízdy bez nákladu se však nezvyšují.

účinné od 1. 1. 1957(3) Za přepravu nákladů vozidly, na nichž byla uložena cisterna dodaná přepravcem, se dovozné počítá vždy za váhu plné cisterny (včetně váhy cisterny). Za přepravu prázdné cisterny se počítají náhrady podle nezvýšených sazeb za jízdy bez nákladu podle ustanovení platných pro speciální vozidla (§ 15 odst. 1 písm. b); počet kilometrů ujetých prázdným vozidlem se stanoviště na místo naložení cisterny a z místa složení cisterny zpět se připočítává k počtu kilometrů ujetých s prázdnou cisternou. Přepravuje-li se současně s prázdnou cisternou jiný náklad, počítá se za jeho přepravu zvlášť přepravné podle ustanovení platných pro přepravu vozových, po případě kusových zásilek (oddíl 2 nebo 10).

účinné od 1. 1. 1957(4) Vozidla pro určitý druh přepravy zvlášť zařízená, v předchozích odstavcích neuvedená, se považují za speciální, jen souhlasí-li s tím přepravce. Při výpočtu přepravného se postupuje podle ustanovení platných pro speciální vozidla, jimž se svou konstrukcí nebo určením nejvíce přibližují.

§ 26.

účinné od 1. 1. 1957Přeprava speciálními podvozky.

účinné od 1. 1. 1957(1) Dovozné podvozky, jako cullemavery, trallery, podvalníky, hlubinovými vozy a pod., se počítá podle vozových sazeb (položky 101 nebo 102), za přepravní vzdálenost (§ 6) a skutečnou váhu nákladu, a to podle sazeb tarifní třídy 1; nejméně se dovozné počítá

1. účinné od 1. 1. 1957a) je-li náklad přepravován na jednom speciálním podvozku o nosnosti
   účinné od 1. 1. 1957

   § 26. Přeprava speciálními podvozky.

   od 15 do 30 tun	za 15 tun
   nad 30 do 50 tun	za 20 tun
   nad 50 tun	za 25 tun

1. účinné od 1. 1. 1957b) je-li náklad přepravován na dvou speciálních podvozcích o jejich celkové nosnosti
   účinné od 1. 1. 1957

   § 26. Přeprava speciálními podvozky.

   od 15 do 29,9 tun	za 15 tun
   od 30 do 50 tun	za 25 tun
   nad 50 tun	za 30 tun

1. účinné od 1. 1. 1957c) je-li náklad přepracován na jednom nebo dvou speciálních podvozcích o celkové nosnosti pod 15 tun, za váhu ložnou (§ 8 odst. 6).

účinné od 1. 1. 1957Jsou-li splněny podmínky § 30, může se pro výpočet dovozného použít sazeb časových, které stanoví položka 313.

účinné od 1. 1. 1957(2) Vozové sazby se zvyšují o 20 %, je-li nutné při přepravě nákladů, při níž se dovozné počítá nejvýše za 20 tun, použít (kromě jednoho tažného) ještě dalšího motorového vozidla.

účinné od 1. 1. 1957(3) Při výpočtu dovozného podle vozových sazeb (položka 101 nebo 102) se za vozidlo (soupravu včetně řidičů) za celkovou dobu nakládání a vykládání, sníženou o 2 hodiny, počítá náhrada podle časových sazeb (položka 313) snížených o 50 %. Za zaměstnance dopravního podniku se za nakládání (vykládání) počítá náhrada podle ustanovení položky 411.

účinné od 1. 1. 1957(4) Za dobu zdržení zaviněného přepravcem (§ 14 odst. 1 písm. a až f) se počítá náhrada za zdržení (položka 321 a 322).

účinné od 1. 1. 1957(5) Náhrady za jízdy bez nákladu se počítají zvlášť podle ustanovení § 15 odst. 1 písm. b), a to zvlášť pro tažné vozidlo a pro podvozky.

účinné od 1. 1. 1957(6) Za použití obvyklých pomůcek pro nakládání nebo vykládání, jako líh, válců, podkladů, heverů, nesmějí být počítány žádné zvláštní náhrady (nájemné, náhrady za opotřebení a pod.). Za použití motorového navijáku, jímž je vybaveno vozidlo provádějící přepravu, se počítají náhrady stanovené položkou 612. Bylo-li zvlášť přistaveno k provedení pomocných prací vozidlo vybavené navijákem, počítají se za toto vozidlo náhrady podle ustanovení §§ 15 a 30.

účinné od 1. 1. 1957(7) Za přepravu nákladů na speciálních podvozcích dodaných přepravcem počítá dopravní podnik dovozné podle předchozích ustanovení, snížené o 50 %.

účinné od 1. 1. 1957(8) Pokud není v předchozích odstavcích výslovně uvedeno jinak, platí pro výpočet přepravného přiměřeně ustanovení oddílu 2.

§ 27.

účinné od 1. 1. 1957Rozsah platnosti.

účinné od 1. 1. 1957(1) Ustanovení tohoto oddílu se vztahuje na přepravy provedené z příkazu přepravce nebo s jeho souhlasem.

1. účinné od 1. 1. 1957a) vozidly o nosnosti do 2000 kg opatrnými úředně zkoušenými taxametry (dále jen „nákladní autotaxi“),
2. účinné od 1. 1. 1957b) dodávkovými vozidly nebo nákladními vozidly o nosností do 1500 kg, výjimečně, bylo-li tak mezi dopravním podnikem a přepravcem dohodnuto, i nákladními vozidly o nosnosti nad 1500 kg do 2000 kg (dále jen „lehká nákladní vozidla“).

§ 28.

účinné od 1. 1. 1957Výpočet přepravného.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za přepravu provedenou vozidly uvedenými v § 27 se počítá

1. účinné od 1. 1. 1957a) dovozné sazbou stanovenou za 1 kilometr přepravní vzdálenosti,
2. účinné od 1. 1. 1957b) náhrada za celkovou dobu zdržení vozidla a zaměstnanců pokud zdržení nebylo zaviněno dopravním podnikem nebo neodvratitelnou náhodou a za výkony zaměstnanců dopravního podniku v této době (nakládání, vykládání a pod.), sazbu stanovenou za minutu, jde-li o nákladní autotaxi a za 15 minut, jde-li o lehká nákladní vozidla.
3. účinné od 1. 1. 1957c) náhrada za spolujízdu zaměstnanců dopravního podniku sazbou stanovenou za 1 kilometr přepravní vzdálenosti,
4. účinné od 1. 1. 1957d) základní sazba, jen jde-li o přepravy nákladními autotaxi,
5. účinné od 1. 1. 1957e) příplatek za urychlené provedení přepravy, jen jde-li, o přepravy lehkými nákladními vozidly, žádá-li přepravce, aby se přeprava provedla téhož dne, kdy ji objednal, pokud nejde o výkony na podkladě hospodářských smluv nebo jiných ujednání.

účinné od 1. 1. 1957(2) Za přepravní vzdálenost se považuje

1. účinné od 1. 1. 1957a) jde-li o přepravy provedené v obvodu obce, kde je domovské stanoviště vozidla (dále jen „místní přepravy") vzdálenost ujetá ze stanoviště vozidla na místo, kde byla přepravovaná zásilka vyložena, po případě na místo, kde byl řidič zpraven o odřeknutí přepravy,
2. účinné od 1. 1. 1957b) jde-li o přepravy do míst nebo z míst mimo obvod obce, kde je domovské stanoviště vozidla (dále jen „meziměstské přepravy“), vzdálenost ujetá ze stanoviště vozidla zpět na toto stanoviště.

účinné od 1. 1. 1957Neurčil-li přepravce směr, kterým se má jízda provést, smí se do přepravní vzdálenosti započítat jen jízda nejkratším směrem, kterým vozidlo může jet, a to ze stanoviště nejbližšího místu nakládání u všech přeprav a u meziměstských přeprav také zpět na stanoviště nejbližší místu vykládání.

účinné od 1. 1. 1957(3) Skutečně ujetá vzdálenost se zaokrouhluje nahoru na celý kilometr. Celková skutečná doba zdržení se zaokrouhluje na celou jednotku, za níž je stanovena sazba.

účinné od 1. 1. 1957(4) Odřekne-li přepravce objednanou přepravu po odjezdu vozidla ze stanoviště, počítá dopravní podnik vedle dovozného, po případě dalších náhrad, ještě přirážku.

účinné od 1. 1. 1957(5) Sazby dovozného náhrad a přirážky stanoví položky 201 až 205.

§ 29.

účinné od 1. 1. 1957Výjimečné sazby; podmínky použití.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za podmínek, které stanoví APŘ, může dopravní podnik výjimečně na žádost přepravce přistavit vozidlo k plnění jeho přepravních úkolů, při čemž organisaci a způsob provádění přepravních úkolů řídí přepravce podle zvláštní dohody s dopravním podnikem.

účinné od 1. 1. 1957(2) Přistaví-li dopravní podnik vozidlo podle odstavce 1, počítá za dobu použití vozidla počínající okamžikem odjezdu vozidla ze stanoviště a končící okamžikem jeho návratu na stanoviště, náhradu podle podmínek a sazeb, které stanoví položka 104a.

účinné od 1. 1. 1957(3) Vedle náhrady podle odstavce 2 se počítá za každý ujetý kilometr paušální náhrada podle sazeb, které stanoví položka 104 a.

účinné od 1. 1. 1957(4) Přistaví-li si dopravní podnik na žádost přepravce sklápěčku, zvyšují se náhrady podle odstavců 2 a 3 o procento, které stanoví položka 104 b.

účinné od 1. 1. 1957(5) Dá-li výjimečně dopravní podnik přepravci také závozníka, počítá náhradu, kterou stanoví položka 104 c.

účinné od 1. 1. 1957(6) V dohodě o přistavení vozidla k disposici přepravce mohou být mezi dopravním podnikem a přepravcem stanoveny minimální výkony, které má přepravce v době použití vozidlem provést a minimální náhrady podle odstavce 3, které bude dopravní podnik počítat, jestliže přepravce způsobí, že stanovené minimální výkony nebudou provedeny.

§ 30.

účinné od 1. 1. 1957Použití časových sazeb za výkony vozidel.

účinné od 1. 1. 1957(1) V mimořádných případech, kdy vzhledem k provozním poměrům nebo povaze prováděných výkonů není doba trvání výkonů úměrná provedeným výkonům, může dopravní podnik použít časových sazeb stanovených v příloze I část 3, oddíl 1, a to

1. účinné od 1. 1. 1957a) k výpočtu dovozného
   1. účinné od 1. 1. 19571. jde-li o přepravní výkony, při nichž průměrná rychlost jízdy vozidla (bez doby nakládání a vykládání a jiných zdržení) nepřevýší 10 km za hodinu; uplatní-li přepravce námitky proti použití časových sazeb rozhodne o nich příslušný výkonný orgán okresního národního výboru,
   2. účinné od 1. 1. 19572. při přepravě výlučně uvnitř závodu;

1. účinné od 1. 1. 1957b) k výpočtu náhrad za výkony vozidel
   1. účinné od 1. 1. 19571. při provádění vyprošťovacích, pomocných a podobných prací na místě vozidlem jakéhokoli druhu,
   2. účinné od 1. 1. 19572. v jiných případech zvlášť stanovených.

účinné od 1. 1. 1957(2) Dovozné, po případě náhrada, se počítá podle sazeb stanovených za 30 minut (půlhodinu) trvání výkonu podle skupin nosnosti vozidel včetně přívěsů (§ 9 odst. 2 a 3); časové sazby obsahují úhradu veškerých nákladů spojených s provedením přepravního výkonu včetně nákladů na řidiče, všech zdržení vozidla a řidiče a všech jízd bez nákladu.

účinné od 1. 1. 1957(3) Každá započatá půlhodina se počítá za celou půlhodinu; činí-li doba trvání výkonu, který trvá déle než 2 hodiny, v poslední půlhodině nejvýše 10 minut, dovozné ani náhrady se za těchto 10 minut nepočítají.

účinné od 1. 1. 1957(4) Sazeb časových se použije

1. účinné od 1. 1. 1957a) u vozidel provádějících vyprošťovací práce a podobné výkony na místě, za dobu výkonu, který počíná okamžikem příjezdu na místo pracovního výkonu a končí okamžikem odjezdu z tohoto místa.
2. účinné od 1. 1. 1957b) u ostatních vozidel za dobu výkonu, který počíná okamžikem odjezdu vozidla ze stanoviště k provedení objednané přepravy a končí okamžikem jeho návratu na stanoviště.

účinné od 1. 1. 1957O náhradách za jízdu vozidla k provedení prací na místě podle písmeny a) platí ustanovení § 15 odst. 2.

účinné od 1. 1. 1957(5) Doba zdržení způsobeného dopravním podnikem nebo doba po kterou je vozidlo vyřazeno z provádění přepravy odstraňováním poruchy na vozidle nebo neodvratitelnou náhodou, se do doby výkonu nezapočítává.

účinné od 1. 1. 1957(6) Použije-li se traktoru bez přívěsů, počítá se dovozné podle sazeb časových (položky 311, 312) za dobu výkonu podle odstavce 4 písm. b).

§ 31.

účinné od 1. 1. 1957Použití časových sazeb za výkony zaměstnanců.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za výkony zaměstnanců dopravního podniku se k výpočtu náhrad použije časových sazeb stanovených položkou 324

1. účinné od 1. 1. 1957a) u přeprav, u nichž se dovozné počítá podle časových sazeb (§ 30),
2. účinné od 1. 1. 1957b) při ztíženém nakládání (vykládání) (§ 13),
3. účinné od 1. 1. 1957c) při přemisťování (§ 41),
4. účinné od 1. 1. 1957d) při balení (§ 42).
5. účinné od 1. 1. 1957e) za výkony technického zaměstnance, nutného k zajištění přepravy (odhad váhy, prozkoumání přepravní tratě, bezpečnostní dozor a pod.).
6. účinné od 1. 1. 1957f) za šetření provedené na žádost přepravce, při němž nebyla zjištěna ztráta nebo poškození zásilky,
7. účinné od 1. 1. 1957g) v jiných případech zvlášť stanovených.

účinné od 1. 1. 1957(2) Náhrada se počítá, jde-li o případy podle odstavce 1

1. účinné od 1. 1. 1957a) písm. a), za dobu trvání přepravy,
2. účinné od 1. 1. 1957b) písm. b), za dobu trvání ztíženého nakládání (vykládání),
3. účinné od 1. 1. 1957c) písm. c) až e), za dobu počínající odchodem ze stanoviště a končící návratem na stanoviště,
4. účinné od 1. 1. 1957d) písm. f) a g), za skutečnou dobu trvání výkonu.

účinné od 1. 1. 1957(3) O zaokrouhlení doby výkonu platí ustanovení § 30 odst. 3.

§ 32.

účinné od 1. 1. 1957Podmínky paušálního přepravného.

účinné od 1. 1. 1957(1) U přeprav, které se opakují za zásadně stejných podmínek, může být pro zjednodušení výpočtu přepravného mezi dopravním podnikem a přepravcem dohodnuto počítání paušálního přepravného. Základ pro výpočet paušálního přepravného tvoří

1. účinné od 1. 1. 1957a) střední přepravní vzdálenost, kterou je úhrn jednotlivých přepravních vzdáleností při všech obratech, dělený počtem obratů,
2. účinné od 1. 1. 1957b) váha (množství) nákladu přepravená celkem, po případě průměrná váha (množství) přepravená při jednom obratu,
3. účinné od 1. 1. 1957c) náhrady nebo příplatky za výkony zaměstnanců dopravního podniku,
4. účinné od 1. 1. 1957d) jiné okolnosti, které ovlivňují výši přepravného (slevy, prémie, terénní příplatky a pod.).

účinné od 1. 1. 1957(2) Paušální přepravné může být stanoveno za jednotku váhy (množství) nebo za jeden obrat nebo za celkové množství, které se má přepravit. Dohoda o paušálním přepravném musí obsahovat rozbor jeho výpočtu.

účinné od 1. 1. 1957(3) Bude-li to při zachování průměrné úrovně přepravného pro zjednodušení jeho výpočtu a zjišťování potřebných údajů účelné, zejména u různých rozvozů a svozů, po případě u střídajících se různých druhů přeprav pro téhož přepravce ve směně, prováděných malotonážními vozidly, může být mezi dopravním podnikem a přepravcem dohodnuto použití ustanovení oddílu 5 pro malotonážní vozidla až do nosnosti do 2000 kg.

účinné od 1. 1. 1957(4) Obdobné podle ustanovení odstavce 1 mohou být mezi dopravním podnikem a přepravcem dohodnuty paušální náhrady za pomocné výkony jako braní vzorků, zkoušky jakosti, přijímání objednávek zboží a pod. Podkladem pro stanovení paušální náhrady je skutečná střední doba trvání výkonu a časová sazba, a to za výkony zaměstnanců nesnížená a za vozidlo (se řidičem) snížená o 50 %.

účinné od 1. 1. 1957(5) Ministerstvo dopravy může stanovit nebo schválit paušální přepravné jako závazné pro určité přepravy nebo skupiny přepravců, jsou-li splněny podmínky odstavce 1; jde-li o přepravy místního významu pro různé přepravce, může schválit paušální přepravné výkonný orgán příslušného krajského národního výboru, který schválené sazby uveřejní vývěskou v místech, jichž se týkají.

účinné od 1. 1. 1957(6) Náhrady za zdržení vozidla, které vzniknou pro nahromadění vozidel nezaviněné dopravním podnikem nebo proto, že nebyl připraven náklad nebo nebyli přítomni zaměstnanci přepravce, nelze do paušálních sazeb zahrnovat,

účinné od 1. 1. 1957(7) Ministerstvo dopravy může v dohodě s příslušnými ústředními úřady stanovit další podmínky používání a výpočtu paušálního přepravného.

§ 33.

účinné od 1. 1. 1957Náhrady za opožděné přistavení vozidla; přirážky.

účinné od 1. 1. 1957(1) Nemůže-li dopravní podnik přistavit vozidlo (započít s přepravou) v ujednané lhůtě, je povinen o tom zpravit přepravce, nebylo-li jinak ujednáno, aspoň jednu hodinu předem; neučiní-li tak, zaplatí přepravci náhradu, kterou stanoví položka č. 653. Způsob a místo podání zprávy se stanoví se zřetelem k možnosti jejího uskutečnění dohodou mezí dopravním podnikem a přepravcem, a to v hospodářské smlouvě, po případě v objednávce přepravy. Za podání zprávy se považuje i marný pokus o její podání; hotové výlohy při marném pokusu hradí přepravce.

účinné od 1. 1. 1957(2) Nesouhlasí-li při přezkoušení obsah zásilky s údaji, které uvedl přepravce, pokud by přepravně počítané podle údajů přepravce bylo nižší než přepravné odpovídající zjištěnému obsahu, počítá dopravní podnik vedle výloh s přezkoumáním spojených (§ 14 odst. 1 písm. b)) a přepravného odpovídajícího zjištěnému obsahu, ještě přirážku, kterou stanoví položka 652.

§ 34.

účinné od 1. 1. 1957Pohotovost vozidla a zaměstnanců.

účinné od 1. 1. 1957(1) Ponechává-li dopravní podnik na podkladě objednávky přepravce, po případě z příkazu orgánů státní správy vozidlo (se řidičem) v pohotovosti, počítá za celkovou skutečnou dobu pohotovosti vozidla v době

1. účinné od 1. 1. 1957a) od 6 do 20 hod. náhradu podle časových sazeb,
2. účinné od 1. 1. 1957b) od 20 do 6 hod. v pracovních dnech a v kterékoli době v neděli nebo ostatních dnech pracovního klidu náhradu podle časových sazeb snížených o 50 %.

účinné od 1. 1. 1957Sazby stanoví položky 511 až 314.

účinné od 1. 1. 1957(2) Za celkovou skutečnou dobu pohotovosti závozníků (nakladačů a pod.) se počítá ve všech případech náhrada podle časových sazeb (nesnížených) stanovených položkou 324.

účinné od 1. 1. 1957(3) Pro očekávanou potřebu vozidla, po případě zaměstnanců v době podle odstavce 1 písm. b), může být mezi dopravním podnikem a přepravcem namísto pohotovosti ujednáno, že dopravní podnik přistaví vozidlo, po případě zaměstnance po ohlášení potřeby, za úhradu nákladů spojených s obstaráním řidiče nebo zaměstnanců.

§ 35.

účinné od 1. 1. 1957Přepravné; přeplatky a nedoplatky; hotové výdaje.

účinné od 1. 1. 1957(1) Každý příplatek, náhrada nebo přirážka, jsou-li stanoveny procentem z dovozného, se počítají samostatně, a to z dovozného, které není sníženo o slevy, ani zvýšeno o přirážky, po případě z dovozného počítaného podle ustanovení § 12 odst. 6.

účinné od 1. 1. 1957(2) U dovozného nebo náhrad se ke zlomkům haléře nepřihlíží. Celkové přepravné se zaokrouhluje na nejblíže vyšších 10 h.

účinné od 1. 1. 1957(3) Přepravné je povinen uhradit přepravce, a to buď podle obecných předpisů o placení dopravním organisacím nebo způsobem, který byl v rámci těchto předpisů zvlášť smluven, anebo před započetím přepravy hotově. Za placení v hotovosti se považuje i složení zálohy ve výši předběžně vypočteného přepravného před započetím přepravy; na zaplacenou částku vydá dopravní podnik potvrzení.

účinné od 1. 1. 1957(4) Přeplatky a nedoplatky vzniklé nesprávným užitím sazeb, chybou při výpočtu přepravného, přirážek k dovoznému nebo chybou při účtování hotových výdajů nebo prémií, musí být vráceny nebo doplaceny, jestliže přeplatek nebo nedoplatek dosahuje u jednoho přepravního dokladu u vozových zásilek nejméně Kčs 5—, u kusových zásilek Kčs 2,—.

účinné od 1. 1. 1957(5) Přeplatky a nedoplatky, které jednotlivě nedosahují výše uvedené v odstavci 4, mohou být požadovány jen v tom případě, jestliže jejich souhrnná výše za dobu jednoho měsíce činí u jednoho přepravce nejméně 30 Kčs.

účinné od 1. 1. 1957(6) Dopravní podnik je oprávněn počítat k tíži přepravce ve skutečné výši bez jakékoliv přirážky všechny částky, které při přepravě prokazatelně vydal z příkazu přepravce nebo v jeho zájmu (na př. placené veřejné dávky a poplatky, meziměstské telefonické hovory, pojistné proti poškození nebo ztrátě byl-li náklad pojištěn na příkaz přepravce.

účinné od 1. 1. 1957(7) Daně nesmějí být k sazbám nebo přepravnému připočítávány.

účinné od 1. 1. 1957(8) Náhrady cestovních výloh (diety) zaměstnanců dopravního podniku se nepovažují za hotové výlohy vynaložené dopravním podnikem v zájmu přepravce a nesmějí být přepravcům počítány.

§ 36.

účinné od 1. 1. 1957Výpočet přepravného za kusové zásilky.

účinné od 1. 1. 1957(1) Dovozné za přepravu kusových zásilek (§ 3 odst. 3) provedenou na žádost přepravce jen nákladní automobilovou dopravou se počítá sazbou odstupňovanou podle přepravních vzdáleností (odstavec 2) za skutečnou váhu zásilky, zaokrouhlenou u zásilek o váze

1. účinné od 1. 1. 1957a) do 25 kg na 25 kg,
2. účinné od 1. 1. 1957b) nad 25 kg do 50 kg na 50 kg,
3. účinné od 1. 1. 1957c) nad 50 kg na nejblíže vyšších 100 kg, při čemž se k 10 kg převyšujícím 100 kg nepřihlíží.

účinné od 1. 1. 1957Sazby dovozného stanoví položka 911 přílohy II.

účinné od 1. 1. 1957(2) Přepravní vzdáleností je vzdálenost odpovídající ustanovení tarifu okrskové přepravy. Přepravní vzdálenost může být zjištěna též v kilometrech; v tom případě se pro výpočet dovozného považuje vzdálenost do 5 km za místní tarifní pásmo a vzdálenost do 10 km za jedno tarifní pásmo tarifu okrskové přepravy.

účinné od 1. 1. 1957(3) Za přepravu jednotlivých kusů nábytku

1. účinné od 1. 1. 1957a) jehož skutečná váha nepřevýší 800 kg,
2. účinné od 1. 1. 1957b) zaujímá-li méně než 2 běžné m délky speciálního stěhovacího vozidla,
3. účinné od 1. 1. 1957c) nebyla-li přeprava provedena zvláštní jízdou vozidla na výslovný příkaz přepravce nebo proto, že byl plně využit ložný prostor vozidla,

účinné od 1. 1. 1957se počítá dovozné vždy podle sazeb platných pro neskladné druhy nákladů (položka 911b). Vedle dovozného se počítají ještě příplatky stanovené v příloze II (za těžké kusy o váze nad 100 kg, za přenášení na vzdálenost přes 15 m od vozidla a za zajištění zásilky).

účinné od 1. 1. 1957(4) Pokud není v předcházejících odstavcích, po případě v příloze II výslovně uvedeno jinak, platí pro výpočet přepravného za přepravu kusových zásilek jen nákladní automobilovou dopravu sazby a podmínky jejich použití stanovené tarifem okrskové přepravy.

účinné od 1. 1. 1957(5) Ustanovení § 32 o počítání paušálního přepravného platí přiměřeně i pro přepravu kusových zásilek.