Vyhláška ministerstva dopravy o řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemních vodách.

§ 45.

Točení proti proudu.

(1) Točení proti proudu je — bez újmy ustanovení odstavců 2 a 3 — dovoleno jen tehdy, dovolí-li to ostatní provoz.

(2) Je-li trať nepřehledná nebo jsou-li ostatní plavidla nucena pro zamýšlený manévr zmírnit svoji rychlost nebo změnit směr plavby, musí plavidla hodlající točit proti proudu oznámit svůj úmysl zavčas takto:

1. a) „jedním dlouhým zvukem, jedním krátkým zvukem“, chtějí-li točit vpravo,
2. b) „jedním dlouhým zvukem, dvěma krátkými zvuky“, chtějí-li točit vlevo.

(3) Malá plavidla nemusí dávat signály uvedené v odstavci 2.

(4) Jakmile byl dán signál podle odstavce 2, musí ostatní plavidla, pokud je to nutné a možné, zmírnit svoji rychlost a změnit směr plavby tak, aby točení mohlo být provedeno bez nebezpečí.

§ 46.

Točení po proudu.

(1) Točení po proudu jest dovoleno jen tehdy, může-li být provedeno, aniž by ostatní plavidla byla nucena bezprostředně zmírnit svou rychlost nebo změnit směr plavby. Na zamýšlený manévr upozorní se v případě potřeby zvukovými signály podle ustanovení § 45 odst. 2. Plavidla bez vlastního strojního pohonu — s výjimkou malých plavidel — musí kromě toho mávat z kormidelního stanoviště

1. a) za dne světlemodrou vlajkou,
2. b) za noci bílým obyčejným světlem.

(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1 platí při točení po proudu na rejdě a při odplutí z obvyklých překladišť obdobně ustanovení § 45 o točení proti proudu.

§ 47.

Odplutí, křižování plavební dráhy a zákaz vplutí do mezer mezi jednotkami vleku.

(1) Ustanovení § 46 platí obdobně pro vleky a jednotlivá plavidla — s výjimkou převozů —, které opouštějí svá stanoviště nebo kotviště, aniž točí nebo aniž křižují plavební dráhu; musí však v případě potřeby místo zvukových signálů podle ustanovení § 45 odst. 2 dávat tyto signály.

1. a) „jeden krátký zvuk“, hodlají-li plout vpravo,
2. b) „dva krátké zvuky“, hodlají-li plout vlevo.

(2) Malá plavidla nemusí dávat signály uvedené v odstavci 1; v žádném případě však nesmějí křižovat cestu velkým plavidlům ve vzdálenosti menší než 200 m.

(3) Jest zakázáno vplouvat do mezer mezi jednotkami vleku.

§ 48.

Přednost plavby ve vyústěních vodních cest.

Tam, kde jedna plavební cesta ústí do druhé, mají přednost plavidla, plující po hlavní plavební cestě.

§ 49.

Chování a používání zvukových signálů při vplutí do přístavů, ústí řek a kanálů, jakož i při vyplutí z nich.

(1) Před vplutím do přístavů, ústí řek nebo kanálů musí vleky a jednotlivá plavidla dávat tyto zvukové signály:

1. a) „tři dlouhé zvuky, jeden krátký zvuk“, hodlají-li plout vpravo,
2. b) „tři dlouhé zvuky, dva krátké zvuky“, hodlají-li plout vlevo.

(2) Před vyplutím z přístavů, ústí řek nebo kanálů musí vleky a jednotlivá plavidla dávat rovněž zvukové signály podle ustanovení odstavce 1.

(3) Malá plavidla nemusí dávat signály shora uvedené.

§ 50.

Plavba na stejné výši.

(1) Plavidla nesmějí plout na stejné výši v kanálech vůbec, na ostatních vodních cestách smějí plout na stejné výši jen, pokud to dostatek místa dovoluje a není rušena nebo ohrožena plavba.

(2) Není-li plavba na stejné výši dovolena, smějí se plavidla nebo vleky přiblížit k plavidlu plujícímu před nimi — vyjímaje případy předjíždění — jen na přiměřenou vzdálenost; při tom však vzdálenost mezi plavidly plujícími samotíží, mezi vleky plujícími po proudu a mezi vory musí činit nejméně 500 m, vzdálenost mezi vleky plujícími proti proudu nejméně 200 m.

§ 51.

Unášení plavidel (plourání).

Jest zakázáno, aby plavidlo se nechalo unášet proudem (plouralo) v poloze napříč plavební dráhy.

§ 52.

Plavba vorů samotíží.

(1) Plavba vorů samotíží jest dovolena jen za dne; v noci musí být vory vlečeny.

(2) Je-li vorům plujícím samotíží nepředvídanými okolnostmi zabráněno, aby dostihly vhodného stanoviště před příchodem noci, smějí pokračovat v plavbě na nejbližší vhodné stanoviště; v tomto případě musí nést světlo podle ustanovení § 26 odst. 3.

§ 53.

Zákaz přibližování k plujícím plavidlům.

(1) Přistávat nebo se zavěšovat na plující plavidlo, jakož i plout za plavidlem s vlastním strojním pohonem v dosahu ssání lodního šroubu nebo kolesa jest bez výslovného dovolení vůdce plavidla zakázáno. U vleku smí se plavidlo zavěsit jen na poslední jednotku závěsu.

(2) Jest zakázáno, aby koupající plavali do blízkosti plujících plavidel nebo vleků a na ně se zavěšovali.

§ 54.

Zamezení vlnobití.

(1) Plavidla musí včas zmírnit svoji rychlost tak, aby zamezila škodlivému vlnobití nebo ssání vody, avšak jen do té míry, aby měla ještě dostatečnou rychlost k bezpečnému řízení. Rychlost nutno zmírnit

1. a) před ústím do přístavů,
2. b) v blízkosti plavidel, vyvázaných u břehu nebo na přístavních můstcích, jakož i v blízkosti plavidel, která nakládají nebo vykládají,
3. c) v blízkosti plavidel, stojících na obvyklých stanovištích,
4. d) v blízkosti plně naložených plavidel,
5. e) při míjení převozů,

(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 písm. b) a c) neplatí vůči malým plavidlům.

(4) K umístění znaků uvedených v odstavci 3 jsou oprávněna jen

1. a) plavidla, která na vodní cestě pracují, jakož i stanoviště vodních staveb a prací,
2. b) těžce poškozená plavidla, plavidla, která se podílejí na záchranných pracích, jakož i plavidla uvázlá, potopená nebo neschopná manévrování,
3. c) plavidla, která mají písemná povolení orgánů plavební správy.

(6) Ustanovení odstavce 1 a 3 o omezení rychlosti neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

§ 55.

Přihlížení k označení plavební dráhy.

(2) Malá plavidla mohou plout mimo vyznačenou plavební dráhu, pokud tím nebude ohrožena jejich bezpečnost.

§ 56.

Nepřehledná místa.

Na nepřehledných místech, na nichž není zřízena hlásná služba, musí plavidla plující po proudu udržovat zpomalenou rychlost tak dlouho, pokud vůdce plavidla nezjistí, že trať jest na dostatečnou vzdálenost volná.

§ 57.

Sestavování vleků.

(1) Vlek musí být sestavován tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv nebezpečí pro osoby nebo náklad na plavidlech, jakož i pro plavbu; při tom jest třeba přihlížet ke strojnímu výkonu a výstroji remorkérů, k vlečenému nákladu, k vodním stavům, síle proudu, povětrnostním poměrům, jakož i k charakteru proplouvaného úseku.

(2) S přihlédnutím k okolnostem uvedeným v odstavci 1 třeba určit zvláště počet vlečených jednotek a vzdálenost mezi nimi. Vůdce plavidla jest povinen odmítnout závěsy, z jejichž úpravy, jakož i ze stavu naložení, výstroje a obsazení jednotlivých plavidel jest zřejmo, že by mohla být ohrožena neb narušena bezpečnost plavby anebo poškozeny stavby na vodní cestě nebo podle ní.

(3) Zavěšování plavidel jest bez svolení vůdce vleku zakázáno.

§ 58.

Bočně seskupená plavidla.

(1) Více plavidel než dvě nesmí plout bočně seskupena, leč by poškozené plavidlo nemohlo být odvlečeno jiným způsobem.

(2) Dvě menší plavidla mohou však být seskupena za sebou podél velkého plavidla.

(3) Vory nesmějí plout v bočním seskupení, pokud pro jednotlivé vody není stanoveno jinak.

§ 59.

Dorozumívání mezi plavidly vleku.

(1) Remorkér musí zvoněním ohlásit, že se dává do pohybu, zastavuje nebo požaduje odvěšení závěsu.

(2) Zvonění může být použito i k jinému dorozumívání mezi jednotkami vleku.

(3) Nestačí-li k dorozumění zvon, smí být použito zvukových signálů píšťalou nebo jiným stejně hodnotným zvukovým zařízením za předpokladů, že tyto signály nebudou mýlit jiná plavidla, jež nepatří k vleku.

(4) Jednotky závěsu dorozumívají se s remorkérem za dne pomocí vlajky, připevněné na stěžni nebo vlajkové žerdi.

Tato vlajka znamená, je-li

(6) Jednotky závěsu nemající stožáru mohou se dorozumívat s remorkérem také pomocí jiných optických signálů nebo voláním.

(7) Signály, dané některou z jednotek, musí být neprodleně předávány jednotkami nacházejícími se mezi touto jednotkou a remorkérem.

(8) Při odplutí smí jednotka závěsu vztyčit vlajku nebo světlo teprve tehdy, když tak učinila za ním stojící jednotka.

(9) Plavební správa může stanovit další jednotný způsob dorozumívání na remorkérů a mezi remorkérem a jednotkami závěsu.

§ 60.

Uzavření plavby.

(3) Plavidla připluvší k uzavřenému úseku musí uvědomit o uzavření úseku dojíždějící plavidla.

§ 61.

Uzavřené vodní plochy.

§ 62.

Světla převozů; označení převozních lan.

(5) Jsou-li na jednom místě v provozu zároveň převoz volný a převoz kyvadlový, musí volně plující převozní plavidlo zhasnout zelené vrcholové světlo, stojí-li u břehu.

§ 63.

Plavba převozů a vztah jiných plavidel k převozům.

(1) Převozní plavidla smějí přejíždět přes vodní cestu jen tehdy, když jest plavební dráha volná. Pří tom se musí držet od plavidel tak daleko, aby tato nemusela měnit směr plavby nebo zmírňovat rychlost, aby zabránila srážce.

(2) Není-li převoz v provozu, musí být převozní plavidla umístěna u břehu tak, aby nepřekážela plavbě.

(4) Tabule označující převoz musí být umístěny nad a pod převozem na břehu, při němž jde plavební dráha, ve vzdálenosti stanovené plavební správou podle místních poměrů. Tabule musí být otočeny čelem proti směru plavby; bílá dolní špička ukazuje směrem k plavební dráze.

(5) Kromě případů nouze nesmí plavidla plout samotíží na kotvě nebo řetěze v dráze převozů kyvadlových, řetězových a převozů se spodním vodičem.

(6) Ustanovení odstavce 1 a 3 neplatí ve vztahu převozů vůči malým plavidlům.

§ 64.

Velké převozy.

(1) Velkými převozy rozumějí se převozy se zvláště čilým provozem, které byly jako velké převozy veřejně vyhlášeny plavební správou.

(3) Upozorněný vlek musí nato zmírnit svou rychlost tak, aby proplutí převozního plavidla bylo zabezpečeno.

§ 65.

Proplouvání pevnými mosty.

(1) Setkávání nebo předjíždění v průjezdním polí mostu jest dovoleno jen tehdy, je-li šířka plavební dráhy dostatečná pro současné proplutí.

(2) Jsou-li jednotlivá pole nebo části pevných mostů označeny

1. a) za dne

   § 65. Proplouvání pevnými mosty.

   dvěma červenobílými čtvercovými tabulemi, na špičku postavenými, při čemž bílé špičky směřují do středu plavebního pole,

   Obr. 73

1. b) za noci

buď osvětlenými tabulemi uvedenými pod písemnou a) nebo červeným světlem umístěným vlevo ve směru plavby a zeleným světlem umístěným vpravo ve směru plavby, jest proplutí dovoleno jen mezi těmito znaky.

(3) Malá plavidla smějí použít ostatních mostních polí, pokud jest to možné a pokud tím není ohrožena jejich bezpečnost, jakož i bezpečnost plavby.

(4) Denní i noční znaky na mostech označuji současně šířku plavebního profilu.

§ 66.

Proplouvání pohyblivými mosty.

(1) Žádají-li plavidla otevření pohyblivého mostu, musí o to, je-li třeba, požádat „dvěma dlouhými zvuky“. Až do uvolnění průjezdu musí zachovat vzdálenost nejméně 50 m od mostu, pokud neurčuje jinou vzdálenost znak uzavření plavby podle ustanovení § 60 odst. 2.

(2) Proplouvání se řídí, pokud jest to třeba, za dne i za noci optickými signály, a to:

(3) Světla jsou viditelná jen ve směru připlouvajícího plavidla, žádajícího o proplutí.

(4) Plavidla vyčnívající málo nad hladinu, smějí — nehledě k případům uvedeným v odstavci 2 písm. b) a c) — proplout i uzavřeným mostem, když to podjezdná výška mostu s jistotou dovoluje.

§ 67.

Obsluha pohyblivých mostů.

Provozní zařízení pohyblivých mostů smějí být obsluhována jen orgánem správy mostu, pokud není výslovně dovoleno jinak.

§ 68.

Stanoviště.

Pokud tento řád nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, musí si plavidla volit stanoviště tak blízko břehu, jak to dovoluje jejich ponor a místní poměry; nikdy však nesmí překážet plavbě.

§ 69.

Zakázaná stanoviště.

(1) Stání plavidel je zakázáno

1. a) v úžinách a obtížných místech označených podle ustanovení § 38 odst. 2,
2. b) na obratištích,
3. c) v ústích přítoků,
4. d) před vyústěním odboček a kanálů, jakož i u vjezdu do přístavů,
5. e) v plavební dráze převozů,
6. f) v blízkosti průjezdných mostních polí,
7. g) v plavební dráze, používané osobními loděmi pří přistávání k můstku nebo při odplutí,
8. h) v blízkosti loděnic, pokud by jejich provoz mohl býti rušen,

(2) Orgány plavební správy mohou v jednotlivých případech povolit výjimky.

§ 70.

Zajištění stojících plavidel.

(1) Stojící plavidla musí být zajištěna takovým způsobem, aby mohla sledovat kolísání hladiny vody a nebyla ohrožena vlnobitím a účinky ssání jiných plavidel, která je míjejí.

(2) Kormidla stojících plavidel musí být tak zajištěna, aby se nemohla pohybovat.

§ 71.

Předpisy pro stání plavidel.

(2) Remorkérům a plavidlům s vlastním strojním pohonem musí být na požádání uvolněna návodní strana. Plavidla s menším ponorem mají být umístěna při břehu. Stranokolesová plavidla musí být umístěna tak, aby kolesové skříně byly za sebou.

(3) Na kanálech platí mimo to ještě toto:

1. b) stanoviště má být podle možnosti voleno vpravo ve směru plavby; plavidla mají být seřazena od konce stanoviště v těsném sledu;
2. c) plavidla, která jsou zamrzlá, musí být uvolňována od ledu.

§ 72.

Hlídky na plavidlech.

Plavidla — s výjimkou malých plavidel — která jsou u břehu vyvázána nebo zakotvena, musí mít stále dostatečně silnou hlídku.

§ 73.

Světla stojících plavidel.

(2) Je-li více plavidel seskupeno u břehu vedle sebe, musí nést světlo podle odstavce 1 jenom plavidlo stojící nejblíže k plavební dráze.

§ 74.

Světla stojících vorů.

§ 75.

Plovoucí zařízení a zařízení pro chytání ryb.

(1) Osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními musí kromě zvláštních podmínek uložených plavební správou dbát, aby

1. a) při umístění zařízení plavební dráha zůstala volnou,
2. b) zařízení byla zajištěna před odplaváním a poloha jejich kotev nerušila nebo neohrožovala plavbu,

§ 76.

Zproštění povinnosti nést světla.

(1) Plavidla, která stojí zcela mimo plavební dráhu za podélnými hrázemi nebo pod příčnými hrázemi, vyčnívajícími nad hladinu, nemusí nést světla podle ustanovení §§ 73 až 75.

(2) Orgány plavební správy mohou v odůvodněných případech povolit další výjimky z povinností nést světla.

§ 77.

Označování kotev.

§ 78.

Označení plavidel pracujících na vodě.

(1) Plavidla pracující na vodě a stojící tak, že mohou rušit plavbu, musí nést tato označení:

1. a) za dne

   § 78. Označení plavidel pracujících na vodě.

   Obr. 90

   na straně, kde plavební dráha je volná, červenobílou vlajku, na straně, kde plavební dráha není volná, červenou vlajku;

1. b) za noci

   § 78. Označení plavidel pracujících na vodě.

   Obr. 91

   na straně, kde plavební dráha je volná, namísto světla podle ustanovení § 73 odst. 1 bílé jasné světlo a asi 1 m nad ním červené jasné světlo, na straně, kde plavební dráha není volná, červené jasné světlo v téže výši jako červené světlo na druhé straně.

(2) Vlajky a světla musí být umístěny tak vysoko, aby byly viditelné se všech stran.

(4) Jsou-li plavidla uvedená v odstavci 1 vyvázána nebo zakotvena i na straně, kde je plavební dráha jinak volná, a jsou-li při tom jejich lana nebo řetězy nad hladinou v takové výši, že mohou ohrozit bezpečnost plavidel nebo osob na nich se nalézajících, musí být lana nebo řetězy označeny pro lepší viditelnost rovněž červenobílou vlajkou (tabulkou) na nich zavěšenou.

§ 79.

Uvolňování řetězů, kabelů a lan.

(1) Všechna plavidla, která se přiblíží k plavidlům pracujícím na vodě, ohlásí své přiblížení „jedním dlouhým zvukem“; tento signál musí opakovat, pokud není zřejmo, že mu bylo porozuměno.

(2) Plavidla uvedená v § 78 odst. 1 musí, blíží-li se jiná plavidla — s výjimkou malých plavidel — uvolnit (napnout) nebo přemístit řetězy, kabely a lana, které by ohrožovaly nebo rušily plavbu.

§ 80.

Vlečení se břehu.

Plavidla stojící při břehu, s něhož se provádí vlečení, musí umožnit a usnadnit všem vlečeným plavidlům proplutí; tuto povinnost mají také všichni použivatelé břehů.

§ 81.

Omezení plavby.

(1) Za zhoršené viditelnosti (na př. za mlhy, prudkého deště, sněhové vánice) musí všechna plavidla snížit rychlost přiměřeně k zhoršené viditelnosti. Při tom musí být na přídi postavena hlídka (u vleků jen na prvním plavidle), která muší být v dohledu vůdce plavidla nebo vleku. Podle potřeby musí být vyvěšena světla jako za plavby v noci.

(2) Plavidla plující po proudu musí zastavit nebo otočit, nemohou-li bez nebezpečí pokračovat v plavbě pro zhoršenou viditelnost nebo se zřetelem na ostatní plavbu nebo místní poměry.

(3) Plavidla plující proti proudu musí zastavit, hrozilo-li by při další plavbě nebezpečí, že by nemohla včas zastavit před vyskytnuvší se překážkou. Vleky plující proti proudu musí kromě toho zastavit na nejbližším vhodném místě, není-li již mezi vlečenými plavidly a remorkéry možné dorozumění optickými signály podle ustanovení § 59 odst. 4.

(4) Při zastavení musí být plavební dráha podle možnosti co nejvíce uvolněna.

(5) Plavba malých plavidel je za zhoršené viditelnosti, pokud by mohla být ohrožena bezpečnost osob na nich, zakázána.

(6) Plavba vorů je za zhoršené viditelnosti, bouře, ledové tříště nebo chodu ledů zakázána. Hrozí-li tyto okolnosti nebo vyskytnou-li se neočekávaně během plavby, musí vory co možno nejrychleji přistát.

§ 82.

Zvukové signály za plavby.

(1) Za zhoršené viditelnosti musí všechny plující vleky a jednotlivá plavidla dávat jako varovné znamení „jeden dlouhý zvuk”, který je třeba opakovat v časovém odstupu nejdéle jedné minuty.

(2) Varovné znamení musí být bezprostředně na to opakováno poslední jednotkou vleku a v případě, že jsou na konci vleku bočně seskupená plavidla, oním plavidlem, které jest umístěno vlevo.

§ 83.

Zvukové signály při stání.

(1) Plavidla, která stojí v plavební dráze nebo v její blízkosti mimo přístavy nebo mimo místa zvláště pro stání určená, mohou za zhoršené viditelnosti v časovém odstupu nejvýše 1 minuty dávat tyto dostatečně silné zvukové signály:

1. a) stojí-li, hleděno po proudu, na levé straně plavební dráhy, třemi skupinami úderů na zvon nebo třemi údery kovu na kov;
2. b) stojí-li, hleděno po proudu, na pravé straně plavební dráhy, dvěma skupinami úderů na zvon nebo dvěma údery kovu na kov.

(2) Plavidla musí dávat signály stanovené v odstavci 1, jakmile uslyší signály blížícího se plavidla, a tak dlouho, pokud je slyší.