Vyhláška ministerstva dopravy o řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemních vodách.

Rozsah platnosti.

Ustanovení tohoto oddílu platí na Vltavě od Slap (ř. km 153) až k soutoku s Labem a na Labi od Veletova až na státní hranici.

Rozměry plavidel (§ 7).

(1) Šířka plavidel, proplavovaných na kanalisované trati, nesmí přesahovat 10,60 m; ve Střekově a v malé plavební komoře v Lovosicích je přípustná šířka 12,40 m, ve Štěchovicích a ve Vraném nad Vltavou, jakož i na plavebních komorách v úseku Veletov—Neratovice šířka 11,50 m.

(2) Plavebními komorami v Mělníku (Hadíku) a v Obříství mohou být proplavována plavidla jenom do délky 72 m, v úseku Veletov—Neratovice do délky 80 m.

(3) U vorů nesmí přesahovat ve Štěchovicích jejich délka 70 m a šířka 11,20 m, v úseku Veletov—Mělník délka 110 m a šířka 9 m; jinak smějí vory být nejvýše 130 m dlouhé a 11,20 m široké, pod Lovosicemi může být jejich šířka až 12,60 m.

Volný okraj (§ 10).

Na otevřených plavidlech (jejichž nákladní prostory nejsou kryty) musí být stále k disposici bočnicová prkna, z kterých v případě bouře a vlnobití vytvoří posádka pomocné roubení kolem otvorů do skladištních prostor, aby bylo zamezeno vniknutí vody do plavidla. V případech, kdy plavidlo stojí plně naloženo a je na něm posádka v omezeném počtu, musí být tato prkna osazena stále.

Plavební úžiny a obtížná místa (§ 38).

Plavebními úžinami a obtížnými místy jsou

1. 1. na regulované trati Labe mezi Střekovem a Hřenskem:
   1. a) úsek řeky mezi železničním mostem v Ústí nad Labem a ústím říčky Bělé mezi říč. km 70,70 až 71,10 při vodním stavu nižším než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem,
   2. b) úsek řeky pod přívozem ve Svádově mezi říč. km 75,30 až 75,80 při vodním stavu nižším než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem,
   3. c) úsek řeky u Roztok mezi říč. km 83,60 až 83,80 při vodním stavu nižším než 3,00 na vodočtu v Ústí nad Labem.
   4. d) úsek řeky mezi železničním mostem v Děčíně a ústím Jílovského potoku mezi říč. km 94,90 až 93,30.
   5. e) úsek řeky pod silničním mostem v Děčíně mezi říč. km 95,80 až 96,20 při vodním stavu nižším než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem,

1. 2. na kanalisované trati Vltavy a Labe v úseku Slapy—Mělník—Střekov:
   1. a) úsek řeky Vltavy mezi přehradou a silničním mostem ve Štěchovicích mezi říč. km 160,40 až 162,
   2. b) úsek řeky Vltavy u Lahovic a Modřan mezi říč. km 180,60 až 181,80,
   3. c) úsek řeky u Chvatěrub mezi říč. km 220,50 až 221,70,

1. 3. na kanalisované trati Labe mezi Veletovem a Mělníkem úseky
   1. a) Káraný—Čelákovice, říč. km 33,50 až 34,80,
   2. b) Jiřina, říč. km 36,15 až 36,50,
   3. c) Lysá nad Labem, říč. km 39,20 až 40,50,
   4. d) Semice—Ostrá, říč. km 47,00 až 49,10,
   5. e) Doubrava, říč. km 51,55 až 52,45,
   6. f) Drahelice—Nymburk, říč. km 55,77 až 58,85,
   7. g) Poděbrady, říč. km 65,75 až 66,80.

1. 4. při vztyčených jezech za vyšších vodních stavů všechny vjezdy do plavebních kanálů při plavbě po proudu.

Zvláštní označení plavidel s vlastním strojním pohonem, určených k vlečení, plujících bez závěsu a plavidel plujících samotíží.

Signály plavidel plujících samotíží při předjíždění (§§ 39, 40).

Plavidla plující jednotlivě po proudu samotíží musí, jsou-li předjížděna, dávat za dne kromě zvukových signálů podle §§ 39 a 40 tyto optické signály:

Plavba vorů (§ 52).

(1) Při vztyčených jezech smějí jednotlivé vory plout v době jednu hodinu před východem slunce až jednu hodinu po západu slunce se zřetelem na ustanovení § 26 odst. 3, lze-li předměty na vodě rozeznávat do vzdálenosti alespoň 500 m.

(2) Za plavby na kanalisované trati musí vory zachovávat při vztyčených jezech mezi sebou vzdálenost nejméně 150 m.

Rychlost plavby (§ 54).

(1) Rychlost plavby proti proudu nesmí být na regulované trati nebo za sklopených jezů menší než 3 km za hodinu.

(2) Největší rychlost plavby při vztyčených jezech smí být do vzdálenosti 25 m od břehu nejvýše 15 km za hodinu.

(3) Ve všech kanálech vedoucích k plavebním komorám a v plavebním kanálu Vraňany—Hořín smí rychlost plavby být nejvýše 5 km za hodinu.

(4) Ustanovení odstavce 2 neplatí

1. a) pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.
2. b) pro rychlá sportovní plavidla, pokud provozují rychlou plavbu na místech vyhrazených jim plavební správou a za podmínek jí stanovených.

Znakování plavební dráhy (§ 55).

Při vymezení okrajů plavební dráhy může být k rozlišení plavatek nebo plavatkových vorků použito zvláštních terčů tak, že tyče nebo vorky při pravém břehu budou nést dobře viditelný terč, tyče nebo vorky při levém břehu jsou bez terče.

Sestavování vleků; bočně seskupená plavidla (§§ 57, 58).

(1) O sestavení vleků a jejich délce, o počtu a šířce bočně seskupených plavidel ve vlecích platí pro jednotlivé úseky toto:

1. a) na regulované trati mezi Střekovem a Hřenskem:
   1. aa) pro plavbu proti proudu:

      plavidla smějí být seskupena za sebou do největší přípustné délky závěsu 500 m (měřeno od přídě prvního k zádi posledního plavidla);

   1. bb) pro plavbu po proudu:

      při vodních stavech vyšších než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem smějí plout vleky nejvýše se dvěma plavidly v závěsu; tato mohou být — s výjimkou plavební úžiny v ř. km 94,90 až 95,30 — seskupena bočně, nepřesahuje-li jejich celková šířka 20 m;

      při vodních stavech nižních než 3,00 m na vodočtu v Ústí nad Labem smějí vleky mít v závěsu nejvýše dvě plavidla, a to jenom spojena za sebou;

1. b) na kanalisované trati Vltavy a Labe v úseku Slapy—Mělník—Střekov:
   1. aa) pro plavbu proti proudu:

      jsou-li jezy sklopeny, musí být plavidla závěsu spojena (navázána) za sebou; jsou-li jezy vztyčeny, smějí ve zdržích plout vleky nejvýše se čtyřmi plavidly v závěsu a, jsou-li seskupena bočně, až do celkové šířky 20 m; v kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterálním kanálu Vraňany—Hořín nesmějí plout plavidla bočně seskupená;

   1. bb) pro plavbu po proudu;

      při vodních stavech vyšších než 2,10 m na vodočtu v Modřanech a vyšších než 2,75 m na vodočtu v Mělníku smějí vleky plout při vztyčených nebo sklopených jezech nejvýše se dvěma plavidly v závěsu; plavidla smějí plout bočně seskupena až do celkové šířky 20 m; v kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterálním kanálu Vraňany—Hořín je plavba bočně seskupených plavidel zakázána;

      při vodních stavech nižších než 2,10 m na vodočtu v Modřanech a nižších než 2,75 m na vodočtu v Mělníku musí být počet plavidel v závěsu upraven při vztyčených nebo sklopených jezech podle § 57; plavidla smějí plout bočně seskupena až do celkové šířky 16 m; v kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterálním kanálu Vraňany—Hořín je plavba bočně seskupených plavidel zakázána;

1. c) na kanalisované trati Labe mezi Mělníkem a Veletovem:

   od plavební komory v Brandýse nad Labem směrem proti proudu smí být vlečeno jen jedno plavidlo o nosnosti nad 200 tun nebo dvě menší plavidla o nosnosti pod 200 tun; plavidla nesmějí plout bočně spojená.

(2) Při vlečení vorů smějí být ve zdržích vlečeny při vztyčených jezech nejvýše 4 vory, a to po dvou vedle sebe; při sklopených jezech smí být vlečen toliko jeden vor.

(3) Jsou-li ve vleku plovoucí stroje spojeny bezprostředně za sebou, považují se při určování nejvýše přípustné délky vleku za jedno plavidlo, jestliže celková délka závěsu nepřesahuje 80 m, v plavební komoře Mělník (Hadík) a Obříství 72 m; poslední plavidlo takového vleku musí být opatřeno kormidlem.

Přistávání v Praze; omezení (§§ 68, 69).

Plavidlům není dovoleno přistávat a vyvažovat se v Praze v těch místech u nábřeží nebo podbřeží, kde do řeky ústí kanalisační přívalové výpustě; tato místa jsou označena podle ustanovení § 69.

Šířka nákladu (§ 84).

Na plavidlech proplavovaných na kanalisované trati (§ 2 A) nesmí náklad přesahovat v příslušných úsecích šířku přípustnou podle § 2 A odst. 1.

Ochrana dna řeky (§ 88).

Na trati mezi Střekovem (říč. km 69) a Hřenskem (říč. km 108), obzvláště na kotvištích a překladištích, smějí být kotvy hozeny, vyjímaje případy bezprostředního nebezpečí, až když rychlost plavby byla znatelně zpomalena pomocí vlečného řetězu; plourání (sakování) na kotvách je zakázáno.

Omezení plavby za vysoké vody (§ 91).

Plavba je zakázána

1. 1. plavidlům a vlekům
   1. a) na Vltavě při vodních stavech vyšších než 3,20 m na vodočtu v Modřanech,
   2. b) na Labi při vodních stavech vyšších než 4,50 m na vodočtu v Mělníku nebo 5,20 m na vodočtu v Ústí nad Labem,
   3. c) na Labi mezi Veletovem a Mělníkem při vodních stavech vyšších než 3,50 m na vodočtu v Brandýse nad Labem,

1. 2. vorům
   1. a) na Vltavě při vodních stavech vyšších než 2,90 m na vodočtu v Modřanech,
   2. b) na Labi při vodních stavech vyšších než 3,50 m na vodočtu v Mělníku nebo 4,30 m na vodočtu v Ústí nad Labem.

Plavba volnou řekou; povinnost hlášení.

V době, kdy je možná plavba při sklopených jezech, musí každý vůdce plavidla hlásit odplutí svého plavidla orgánům plavební správy; odplout může, až když bylo zjištěno, že plavební dráha je volná.

Přibližování k plavebním komorám (§ 112).

(1) Plavidla čekající na vplutí nesmějí uzavírat plavební dráhu a musí zaujmout místo pouze v jedné řadě u břehu.

(2) Nad komorami ve Štěchovicích, ve Vraném nad Vltavou, v Hoříně a ve Střekově musí čekající plavidla zastavit ve vzdálenosti 150 m u znaku umístěného na břehu.

Doba proplavování (§ 115).

Plavidla pro dopravu osob, která jezdí podle stanoveného veřejně vyhlášeného jízdního řádu, musí přihlašovat proplavování mimo provozní dobu jen v případech, že by měly zpoždění větší než jednu hodinu.

Pomoc při proplavování (§ 116).

Správa plavebních komor si může vyžádat k obsluze plavebních komor pomoc posádky plavidel.

Plavba jezy (§ 117).

(1) Pokud správa zdymadla nenařídí jinak, musí vory při vztyčených jezech používat vorových propustí; mají-li příliš velký ponor, mohou použít plavebních komor po předchozím výslovném povolení.

(2) Vorové propusti smí být použito jen tehdy, je-li vyznačena pro průjezd podle § 117 odst. 7 (obraz 73). Dokud není vorová propust uvolněna, musí se vory podle pořadí připlutí vyvázat nad jezem při břehu za sebou nebo ve dvou řadách vedle sebe na přistávacích místech pro vory, které určí a vyhlásí plavební správa.

(3) Vory smějí použít vorové propusti podle pořadí připlutí; smějí se dát do pohybu teprve tehdy, když předcházející vor již proplul propustí.

(4) Za proplouvání vorovou propustí musí vor být řízen alespoň dvěma kormidelními vesly vpředu a jedním vzadu.

(5) Za proplavování vorovými propustmi nesmějí být vory bočně spojeny.

(6) Při sklopených jezech musí plavidla používat plavebních jezových polí označených podle § 117 odst. 7.

(7) V noci nesmí plout plavidlo přes sklopený jez po proudu vůbec, proti proudu jen s největší opatrností.

Rozsah platnosti.

Ustanovení tohoto oddílu platí

1. 1. na řece Moravě od starého jezu v Kvasících až k jezu ve Vnorovech a na Dřevnici jako spojce k přístavu Otrokovice,
2. 2. na průplavních úsecích
   1. a) od plavební komory u Spytihněvi k plavební komoře u Starého Města,
   2. b) od plavební komory ve Veselí nad Moravou k plavební komoře na pravém břehu nad jezem ve Vnorovech,
   3. c) od plavební komory na levém břehu pod jezem ve Vnorovech až k ústí Sudoměřického potoka do průplavu.

Rozměry plavidel (§ 7).

Rozměry plavidel, proplavovaných komorami, nesmějí přesahovat 5 m šířky a 38 m délky.

Plavba v noci.

Plavba v noci je dovolena toliko plavidlům, která Jsou vybavena zařízením, umožňujícím dostatečně osvětlení plavební dráhy a břehů průplavů, jakož i vjezdů do komor a přístavů.

Setkávání a předjíždění plavidel na průplavních úsecích (§ 34).

(1) Setkávání a předjíždění v průplavních úsecích — vyjímaje úsek Veselí nad Moravou—Vnorovy — je dovoleno jen ve výhybkách.

(2) Plavidlo plující proti proudu musí před setkáním zastavit v nejbližší výhybce. Je-li při tom plavidlo po proudu plující blíže výhybky, musí zpomalit rychlost plavby tak, aby plavidlo plující proti proudu mohlo včas dosíci výhybky a průjezd uvolnit.

(3) Jednotlivě plující plavidlo, jež není vlečeno se břehu, musí se vždy vyhnout plavidlu vlečenému se břehu.

(4) Plavidla a vleky plující menší rychlostí musí umožnit předjetí plavidlům a vlekům plujícím větší rychlostí tím, že zůstanou stát v nejbližší výhybce. Předjíždí-li v úseku Veselí nad Moravou—Vnorovy plavidlo se břehu vlečené jiné plavidlo rovněž se břehu vlečené, musí předjížděné plavidlo zastavit.

(5) Při setkání a předjíždění musí být palubní posádky v plném počtu na palubě; musí si, je-li toho třeba, vzájemně pomáhat při přenášení vlečných lan.

Otáčení (§§ 45, 46).

Na průplavních úsecích je otáčení plavidel dovoleno jen na místech k tomu určených; mimo tato místa jest otáčení dovoleno jen těm plavidlům, jejichž délka nepřesahuje 6 m, na úseku Veselí nad Moravou—Vnorovy 13 m.

Křižování řeky ve Vnorovech (§ 47).

(1) Při křižování řeky Moravy ve Vnorovech jsou všechna plavidla — s výjimkou malých plavidel sportovních a rekreačních — povinna používat lanového vlečného zařízení; při tom třeba dbát pokynů obsluhy tohoto zařízení.

(2) Při křižování nutno mít vždy připravenu k okamžitému použití jednu kotvu, umístěnou na protiproudní straně.

(3) Malá plavidla sportovní a rekreační jsou povinna, pokud nehodlají použít lanového vlečného zařízení, křižovat řeku 200 m nad ním; křižuje-li současně velké plavidlo, je malé plavidlo povinno vyčkat s křižováním, až velké plavidlo dokončí přeplutí řeky.

Rychlost plavby (§ 54).

(1) Rychlost plavby na říčních tratích nesmí překročit 15 km za hodinu.

(2) Na průplavních úsecích nesmí rychlost plavby překročit 5 km za hodinu.

(3) Rychlost plavby vleků na říčních i průplavních úsecích nesmí být menší než 3 km za hodinu; toto omezení neplatí pro vlečení plovoucích strojů a plovoucích zařízení.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 neplatí pro plavidla, která jsou svou konstrukcí uzpůsobena tak, že nepůsobí při plavbě škodlivé vlnobití nebo ssání.

Sestavování vleků (§ 57).

(1) Na průplavních úsecích a na řece Moravě smějí být vlečena nejvýše dvě plavidla za sebou.

(2) Jsou-li ve vleku menší plavidla, smí být počet vlečených jednotek větší, ale v žádném případě nesmí celková délka závěsu, měřeno od špičky prvého vlečeného plavidla až po záď posledního vlečeného plavidla, přesahovat 85 m.

(3) V případě vlečení se břehu dodá a obsluhuje vlečné lano vlečené plavidlo. Vlečná lana musí být upevněna a vedena vysoko, aby bylo zabráněno zachycování vlečného lana a poškozování potahové stezky a břehových svahů. Plavidla mají při vlečení se břehu zůstat co nejdále od břehu.

Bočné seskupení na průplavních úsecích (§ 58).

Ve vleku nesmějí plavidla plout bočně seskupena, leč by šlo o menší plavidla, jejichž celková šířka nepřesahuje šířku 5 m.

Proplouvání pod pevnými mosty (§ 65).

U mostů, jejichž podjezdná výška jest při normálním vzdutí nižší než 4 m, musí být spodní hrana mostní konstrukce vyznačena červenými odrazovými skly, aby byl znatelný podjezdní profil mostu.

Obsluha pohyblivých mostů (§ 67).

Není-li na pohyblivých mostech stálá obsluha, mohou být provozní zařízení těchto mostů obsluhována posádkou plavidel.

Stanoviště plavidel (§ 68).

Na průplavních úsecích je zastavování dovoleno jen ve výhybkách; plavidla nesmějí stát bočně seskupena.

Povinné vlečení (§ 80).

(1) Na průplavních úsecích — mimo úsek Veselí nad Moravou—Vnorovy — je plavba přípustná jen vlečením se břehu.

(2) Vlečení se břehu smí být prováděno jen způsobem povoleným plavební správou.

(3) Z povinnosti vlečení jsou vyňata malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a služební plavidla plavební a vodohospodářské správy.

Omezení plavby za vysoké vody (§ 91).

(1) Plavba je zakázána, dosáhne-li vodní stav na vodočtu v Kroměříži 250 cm nebo ve Strážnici přívoz 310 cm.

(2) Hrozí-li velká voda na Dřevnici, musí plavidla vyhledat zavčas ochranu v přístavu Otrokovice.

Obecné užívání vody (§ 96).

Na průplavních úsecích je koupání, jakož i plavení a napájení zvířat dovoleno jen na místech k tomu určených nebo upravených.

Doba proplavování (§ 115).

Proplavování mimo provozní hodiny musí být ohlášeno nejpozději 2 hodiny před koncem provozních hodin.

Proplavování plavebními komorami (§ 116).

(1) Pokud plavební komory nejsou vybaveny signalisačními zařízením nebo není na nich stálá obsluha, je povinností vůdců plavidel učinit vše potřebné, aby byla zajištěna bezpečnost plavidel a proplavovacího zařízení.

(2) Správa plavebních komor může si vyžádat k obsluze plavebních komor pomoc posádky plavidel. Kde není stálá obsluha plavebních komor, provede práce spojené s proplavováním posádka plavidel.

Další výjimky pro plavbu.

Plavební správa může, vyžaduje-li to bezpečnost plavby, povolit odchylky od ustanovení tohoto oddílu, po případě stanovit další podmínky pro provozování plavby.