Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a platových podmínek zaměstnanců ve vyšších službách v uhelných a rudných dolech a jiných závodech provozovaných po hornicku.

§ 1.

Působnost.

Tato vyhláška platí:

1. 1. pro země Českou a Moravskoslezskou,
2. 2. pro závody, které dobývají po hornicku kamenné nebo hnědé uhlí, antracit, lignit a které je v obvodu závodu zpracovávají na koks, brikety, elektrický proud a všeužitečnou energii.

   Pro závody dobývající a v obvodě svého závodu zpracovávající rudu nebo ohnivzdorný lupek, dále na vápencové a dolomitové lomy býv. Pražské železářské společnosti a na závody skrývkařské, pokud provádějí předběžné práce pro těžení těchto nerostů.

1. 3. pro všechny zaměstnance, na které se vztahuje § 1 zákona o soukromých zaměstnancích z 11. července 1934, č. 154 Sb. a pro strojdozorce těžkých strojů s pravidelnou jízdou mužstva v těžních jamách.

Vyhláška se nevztahuje na zaměstnance přidružených závodů nehornických jako na př. zaměstnance cihelen, pivovarů, hospodářských a lesních statků, rekreačních středisk a pod.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba zaměstnanců pod zemí i na povrchu činí 8 hodin denně. V sobotu činí pracovní doba 6 hodin. U zaměstnanců, na něž se vztahuje zákon ze dne 7. března 1947, č. 45 Sb., jest pracovní doba 46 hodin týdně včetně sjezdu a výjezdu.
2. 2. Počátek pracovní doby a pracovní přestávky stanoví správa závodu v dohodě se závodní radou.
3. 3. Pracovní doba kancelářských (administrativních) zaměstnanců může bytí dohodou závodní správy a závodní rady stanovena bez přestávky v jednoduché frekvenci.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

1. 1. Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.
2. 2. Je-li práce ve dnech pracovního klidu odůvodněna ohrožením bezpečnosti dolů nebo závodních zařízení živelnými katastrofami, nemají ustanovení o pracovním klidu platnosti.

§ 4.

Práce přes čas a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Prací přes čas jest každá práce konaná nad 48, resp. 46 hodin v týdnu, kterou nařídila nebo dodatečně schválila správa závodu neb bezprostřední a k tomu zmocněný představený zaměstnanců nebo pokud práce přes čas byla konána v zájmu pod- niku.

   Denní překročení pracovní doby pod 30 minut se zvláště nehonoruje.

1. 2. Jako odměna přísluší:
   1. a) za 49. resp. 47. pracovní hodinu v týdnu a další hodiny ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 25%. Hrubým platem se rozumí plat tabulkový včetně přídavku, poskytovaného podle § 9 a § 10 této vyhlášky;
   2. b) za práci o nedělích za každou hodinu ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 50%;
   3. c) za práci o svátcích a památných dnech státem uznaných platí se odměna podle příslušných předpisů;
   4. d) přijde-li v úvahu více příplatků, platí se jen příplatek vyšší;
   5. e) techničtí zaměstnanci, jakož i zaměstnanci administrativní, jejichž práce souvisí bezprostředně s provozem a kteří musí vykonávati i po směně přípravné a pomocné práce, jež jsou nutný za pravidelných poměrů k udržení chodu závodu, t. j. vypravení dělnictva před a po směně, záznamy do zápisních knih, provozní hlášení, přebírání práce od předchůdců a její předávání nástupci, projednávání pracovních záležitostí se závodním dolu o postupu prací a odstranění případných poruch, mají za tyto práce nárok na zaplacení 1 hodiny práce přes čas denně;
   6. f) za práci přes čas a ve dnech pracovního klidu může býti sjednána přiměřená paušální odměna. Tato odměna má odpovídati výměře konané práce přes čas, ve dnech pracovního klidu a o nedělích;
   7. g) dosáhne-li zaměstnancův hrubý plat včetně odměny za práci přes čas částky Kčs 10.000.– měsíčně, jest odměna za každou další práci přes čas obsažena v tomto platu bez ohledu na rozsah práce přes čas. V žádném případě — s výjimkou jen zcela mimořádných okolností (důlní katastrofy, požáry, nutné neodkladné práce a pod.) — nesmí odměna za práci přes čas překročiti ¹/₃ hrubého měsíčního platu, který slouží za základ pro výpočet odměny za práci přes čas podle předchozích ustanovení, ať jest odměna za práci přes čas počítána na podkladě odpracovaných hodin nebo paušálem.

§ 5.

1. 1. Z poskytovaných závodních bytů se platí nájemné podle směrnic ústředního ředitelství. Pro tyto bytové jednotky stanoví směrnice ústřední ředitelství s přihlédnutím k místním poměrům.
2. 2. Naturální byty, které byly dosud součástí platu, se nadále neposkytují.

§ 6.

Deputátní uhlí a dříví.

1. 1. Všichni ženatí zaměstnanci (vdané zaměstnankyně), pokud vedou společnou domácnost s druhým manželem, mají nárok na deputátní uhlí a to v. této roční výměře:
   1. a) na kamenouhelných dolech 42 q uhlí kamenného,
   2. b) na hnědouhelných dolech 82 q uhlí hnědého,
   3. c) na lignitových dolech 100 q lignitu.

1. 2. Vedle toho se poskytuje uvedeným zaměstnancům náhrada v penězích podle vyhlášky ze dne 29. ledna 1946 (Ú. l. č. 20, běž. č. 320), o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění a to až do výše 80 q uhlí kamenného, případně 120 q uhlí hnědého nebo 140 q lignitu.
2. 3. Zaměstnancům, uvedeným v odstavci 1 jsou postaveni na roveň:
   1. a) zaměstnanci, žijící ve společné domácnosti s družkou,
   2. b) svobodní, rozvedeni, rozloučení nebo ovdovělí zaměstnanci (zaměstnankyně) s vlastní domácností (kterou prokazatelně vydržují), žijící společně s otcem, matkou, pěstounem nebo sourozencem, výživou na ně odkázaným, nepobírajícím samostatně deputátní uhlí,
   3. c) svobodní, rozvedení, rozloučení neb ovdovělí zaměstnanci (zaměstnankyně), žijící se svým sourozencem neb vlastním dítětem výživou na ně odkázaným, ve společné domácnosti, nepobírá-li žádný z nich deputátní uhlí.

1. 4. Ostatní zaměstnanci (zaměstnankyně), mající vlastní domácnost nebo bydlící v podnájmu, s vlastním otopem, obdrží deputátní uhlí ve výměře poloviny nároku podle odstavce 1.
2. 5. Důchodci a vdovy po zaměstnancích nebo důchodcích, pokud nejsou sami zaměstnáni na dole, mají nárok na deputát ve výměře, která je odvislá od délky zaměstnání osoby, od níž se nárok odvozuje.

   Byla-li osoba, od níž se nárok odvozuje, zaměstnána v hornictví v ČSR

   § 6. Deputátní uhlí a dříví.

   a)	déle než 15 roků	1/2 výměry uvedené v odstavci 1,
   b)	více než 10 ale méně než 15 roků	1/3 výměry uvedené v odstavci 1,
   c)	méně než 10 let	2/3 výměry uvedené pod písm. b).

   V případě podnikového smrtelného úrazu nebo úmrtí následkem nemoci z povolání má se vždy za to, že lhůta 10 let byla splněna.

   U důchodců vzniká nárok dnem odchodu na odpočinek, případně dnem, od kterého jim byl přiznán invalidní důchod; vdovy ode dne úmrtí manželova.

   Výměra deputátu zaokrouhluje se při zlomcích nad 0.5 q na 1 q. Při zlomcích pod 0.5 q zaokrouhluje se na 0.5 q.

1. 6. Jako deputátní uhlí se vydává uhlí kusové, kostky nebo ořech podle toho, jak jest právě k disposici jako tříděné na prodej.
2. 7. Je-li v téže domácnosti více osob, majících nárok na deputátní uhlí, nesmí celkové množství deputátního uhlí, připadající na domácnost přesahovati ročně:
   1. a) na kamenouhelných dolech 60 q uhlí kamenného,
   2. b) na hnědouhelných dolech 120 q uhlí hnědého,
   3. c) na lignitových dolech 140 q lignitu.

      Vedle toho se poskytuje osobám, jimž je deputát krácen, náhrada v penězích podle vyhlášky ze dne 29. ledna 1946 (Ú. l. č. 20, běž. č. 320), o ocenění naturálních požitků.pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění a to až do výše 100 q uhlí kamenného, případně 150 q uhlí hnědého nebo 180 q lignitu.

      Krácení nároku na deputát v případě střetnutí se provede nejprve u příslušníků rodiny. Nárok hlavy domácnosti se nekrátí.

      Příděl režijního uhlí členů domácnosti započítává se na celkovou výměrů deputátního uhlí společné domácnosti.

1. 8. Bydlí-li zaměstnanci (zaměstnankyně), důchodci nebo vdovy mimo obvod revíru, poskytne se jim deputátní uhlí na některém dole, ležícím nejblíže jejich bydliště nebo na jejich žádost peněžitá náhrada ve výši skutečné režijní ceny uhlí.
2. 9. Zaměstnancům a zaměstnankyním, majícím nárok na deputátní uhlí ve výměře, stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto paragrafu, se poskytne deputátní dříví, upotřebitelné k otopu, a to 2 plm ročně; není-li k disposici, náhrada v penězích.
3. 10. Zaměstnancům a zaměstnankyním, pracujícím v dolech na rudu, nebo v báňských podnicích, které netěží uhlí, vydá závod uhlí v množství, uvedeném v odstavcích 1, 2, 3 a 4 za vlastní režijní cenu.

   Závod vydá za stejných podmínek, jako je stanoveno v odstavci 4, uhlí svým důchodcům a vdovám po zaměstnancích.

1. 11. Nárok na deputátní uhlí a dříví vzniká po jednoměsíčním zaměstnání v závodě.

   Netrval-li pracovní poměr celý kalendářní rok, přísluší zaměstnanci za každý započatý měsíc poměrná část tohoto nároku, odpovídající ¹/₁₂.

1. 12. Zaměstnanci, bydlící v soukromých bytech s ústředním topením, kteří během roku nevybrali příslušnou výměru deputátního uhlí a dříví, mají nárok na náhradu v penězích.

   Uhlí a dříví smí se použiti jen k vlastní potřebě zaměstnanců. Nesmí býti odprodáno nebo darováno. Tomu, kdo, tento předpis poruší, bude palivo dočasně nebo na trvalo odňato. Palivo, nevybrané za běžný rok do 31. března následujícího roku propadá bez náhrady.

§ 7.

Platová úprava.

1. 1. Zaměstnanci se zařaďují do platových skupin I až VI. Pro zařádění je rozhodující pouze druh vykonávané činnosti. Příklady uvedené u platových skupin (§ 12) nejsou ani vyčerpávající ani pro každý revír výstižné. Při zařaďování jest přihlížeti ke znakům činnosti uvedených v příslušné platové skupině. O zařádění vydá správa závodu zaměstnanci písemné vyrozumění při nástupu zaměstnání a při změně platové skupiny, jakož i při prvním zařádění podle této vyhlášky.
2. 2. Jako léta v povolání se počítají pouze léta po ukončení 20. roku věku a to:
   1. a) plně léta, která zaměstnanec ztrávil v podnicích báňských nebo podnicích mimo rozsah působnosti této vyhlášky, získal-li znalosti odpovídající jeho nynější činnosti,
   2. b) plně léta, po která byli zaměstnanci vězněni v koncentračních táborech nebo vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových a léta ztrávená ve službě v československé zahraniční armádě, jakož i v partyzánských oddílech,
   3. c) z doby zaměstnání, kterou ztrávil zaměstnanec v dělnickém poměru po 20 roce věku, může se — když znalosti při tom získané to odůvodňují pro ocenění nynější zaměstnancovy činnosti — vzíti přiměřený zřetel, avšak toliko do nejvyšší výměry 10 let v povolání; jde-li o zaměstnance, pracující pod zemí, započítává se jim doba, ztrávená v dělnickém poměru v hornictví, po 20 roce věku plně,
   4. d) při přestupu z nižší do vyšší platové skupiny zvýši se plat přestupujícího zaměstnance o rozdíl základního platu včetně postupových přídavků skupiny, z níž je přeřaděn a skupiny, do níž vstupuje, při čemž počet let v povolání zůstává nezměněn.

1. 3. Přechodné zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem platové skupiny nižší, zakládá nárok na platové požitky, trvá-li přechodné zastupování nepřetržitě déle než 1 měsíc a to počínaje druhým měsícem po dobu tohoto přechodného zastupování. Při zastupování trvajícím déle než 6 měsíců během 1 roku musí býti zaměstnanec přeřazen do vyšší platové skupiny.
2. 4. Při událostech, které podle této vyhlášky podmiňují změnu příjmových požitků, vstupuje změna v účinnost prvého dne běžného měsíce.
3. 5. Plat se vyplácí měsíčně předem.
4. 6. Odměna za práci přes čas jest splatna nejpozději do 2 měsíců.
5. 7. Při postupu do vyššího platového stupně platové skupiny nebo při povýšení do vyšší platové skupiny zaniká nárok na výkonnostní příplatek dosud poskytovaný. Je však nepřípustno, aby nově stanovený plat byl nižší než byl dosavadní skutečný příjem.
6. 8. Zaměstnanci přijatí na dobu přechodné potřeby obdrží za každý pracovní den ¹/₂₅ měsíčního platu své skupiny s příplatkem 5%.
7. 9. Zaměstnanci přijatí během měsíce, obdrží za každý den v tomto měsíci odpracovaný ¹/₂₅ měsíčního platu příslušné platové skupiny.

§ 8.

Plat v případě úmrtí.

1. 1. Příslušníci rodiny zaměstnancovy, kteří mají nárok, aby jim zaměstnanec poskytoval výživu, mají po jeho smrti nárok na jeho měsíční plat po dobu 6 týdnů, byl-li v závodě zaměstnán alespoň o let.
2. 2. Byl-li zaměstnanec zaměstnán v závodě 10 let, zvyšuje se tento nárok na dobu 3 měsíců.
3. 3. Dosavadní ustanovení pro zaměstnance výhodnější zůstávají i nadále v platnosti.

§ 9.

Důlní služební příplatek.

1. 1. Zaměstnancům, kteří jsou zaměstnám pod zemí nebo při dobývání na povrchu, dále dozorcům v třídírnách, v briketárnách a uhelných prádlech, v úpravnách a zušlechťovnách rud a kovů přísluší po dobu tohoto zaměstnání důlní služební přídavek ve výši 20% základního platu.
2. 2. Provozní mistři, mistři u pražících pecí a koksoven a důlní měřiči, kteří odpovídají za technická zařízení v dolech na povrchu a tato také instalují a kontrolují, jsou postaveni na roven zaměstnancům důlním.
3. 3. Ostatní zde nevyjmenovaní provozní zaměstnanci, jakož i techničtí zaměstnanci strojního a stavebního oddělení a ústředních měřických kanceláří, obdrží příplatek ve výši 10% základního platu.

§ 10.

Příplatek výkonnostní a za znalost cizích řečí.

1. 1. Za zvýšený pracovní výkon může správa závodů poskytnouti zaměstnancům — s výjimkou zaměstnanců platové skupiny VI — výkonnostní příplatek odstupňovaný podle výkonu až do 25% platových sazeb této vyhlášky.
2. 2. Celková částka výkonnostních přídavků nesmí býti vyšší řež 15% celkového platového nákladu všech zaměstnanců závodu, na něž se vztahuje tato vyhláška.
3. 3. Výkonnostní příplatky mohou býti sníženy nebo zrušeny, odpadnou-li u zaměstnance předpoklady, stanovené pro jejich poskytnutí v odstavci 1.
4. 4. Důlní služební příplatky a výkonnostní příplatky mohou býti poskytnuty jednotlivým zaměstnancům současně.
5. 5. Při přeřazení zaměstnance do vyšší platové skupiny je nutno výkonnostní přídavky nově stanoviti, jsou-li pro to dány předpoklady. Výkonnostní příplatek, který byl zaměstnanci poskytut v nižší platové skupině, započte se do nově stanoveného příplatku za vyšší výkon.
6. 6. Zaměstnanci, kteří znají cizí řeči, mají nárok na příplatek k platovým sazbám této vyhlášky, požaduje-li zaměstnavatel jejich znalost. Příplatek činí Kčs 200.—měsíčně za každou cizí řeč; jde-li o němčinu, činí příplatek Kčs 100.— měsíčně.

§ 12.

Zaměstnanecké a platové skupiny.

Zaměstnanci se rozdělují na zaměstnaneckou skupinu

1. A. (zaměstnanci do 20. roku věku) a na zaměstnaneckou skupinu
2. B. (zaměstnanci od 20. roku věku).

   Zaměstnanecká skupina B se dělí na 6 platových skupin;

   1. Platová skupina I.
      1. Znaky činnosti;

         zaměstnanci s jednoduchou technickou, obchodní nebo administrativní činností.

      1. Příklady:

         dozorci na povrchu, těžmistři, střelmistři, podmistři, pokud podléhali pensijní povinnosti, vážní a pod., zpravidla bez odborného vzdělání,

         zaměstnanci, píšící na stroji podle předlohy nebo diktátu a bez znalosti nebo se slabší znalostí těsnopisu, zaměstnanci při zařazování a ukládání korespondence, telefonisté a pod.

   1. Platová skupina II.
      1. Znaky činnosti:

         zaměstnanci s jednoduchou technickou, obchodní a administrativní činností.

      1. Příklady:

         poddůlní, pomocní důlní měřiči, dozorci na třídičkách, mistři dílenští, strojírenští, důlní mistři, mistři u pražících pecí, koksových pecí, instruktoři při výcviku učňů a pod.,

         — samostatní stenotypisté a stenotypistky, pomocní účetní, pokud nepatří do platové skupiny III., korespondenti pracující podle návrhů, mzdoví výpočtáři, kteří pracují pod dozorem, pomocné síly pro statistiku a při kalkulaci, telefonisté, kteří obsluhují větší ústřednu, výpravčí, výpomocní vychovatelé učňovských domovů s pedagogickým kursem, pokud nespadají do skupiny III. a pod.

   1. Platová skupina III.
      1. Znaky činnosti:

         zaměstnanci vyřizující podle daných pokynů odpovědné technické práce, které vyžadují ve větší míře znalostí, zkušeností a zvláštní odborné průpravy.

      1. Příklady:

         důlní, důlní měřiči, strojmistři a elektromistři, dílovedoucí a zvláště kvalifikovaní mistři, strojdozorci těžních strojů s pravidelnou jízdou mužstva v těžních jamách, důlní při výcviku učňů,

         samostatní korespondenti, mzdoví účetní, výpravčí, správci skladů, vedoucí jednotlivých kanceláří na menších dolech, samostatní statističtí úředníci a vychovatelé učňovských domovů s pedagogickým vzděláním.

   1. Platová skupina IV.
      1. Znaky činnosti:

         techničtí zaměstnanci, kteří konají samostatně technické práce, vyžadující důkladných odborných znalostí, jakož i značných zkušeností, zaměstnanci se samostatnou činností, která vyžaduje zvláštních speciálních obchodních vědomostí a praktických zkušeností, zaměstnanci s dozorem na jiné obchodní nebo administrativní zaměstnance v skupině I. až III.

      1. Příklady:

         naddůlní, starší důlní měřiči, vrchní strojmistři, vrchní elektromistři, strojní a techničtí referenti a starší důlní při výcviku učňů,

         přednostové kanceláří, vedoucí účetní, pokladníci, samostatní korespondenti a referenti, pokud nepatří do skupiny III., správci hlavních skladů, statistikáři, vedoucí menších učňovských domovů a starší vychovatelé s uzavřeným pedagogickým vzděláním.

   1. Platová skupina V.
      1. Znaky činnosti:

         zaměstnanci v odpovědném postavení, pokud nepatří do skupiny VI.

      1. Příklady:

         zástupci závodních a provozní inženýři, vrchní měřiči, vedoucí hlavních měřičských sítí a jejich zástupci, hormistři, směnmistři, správcové menších dolů, důlních elektráren, ústředních dílen a vedoucí výcviku učňů,

         vedoucí kanceláří velkých dolů a zástupci vedoucích velkých oddělení, revisní úředníci strojů, mezd, pokladen, ústřední pokladníci, vedoucí účetní (bilancisté), vedoucí menších oddělení a vedoucí učňovských domovů při větším rozsahu činnosti.

   1. Platová skupina VI.
      1. Znaky činnosti:

         zaměstnanci se zvláštním oborem nebo rozsahem činnosti.

      1. Příklady:

         závodní a jejich zástupci na velkých dolech, prokuristé, přednostové velkých oddělení, báňští inspektoři a ředitelé.

§ 13.

Platový sazebník.

Výše platů se určuje podle tohoto sazebníku:

Zaměstnanecká skupina A.

Zaměstnanci až do dokončeného 20. roku věku obdrží podle činnosti, kterou konají, z platu příslušné platové skupiny zaměstnanecké skupiny B:

Zaměstnanecká skupina B

Platové sazby uvedené v platové tabulce pro skupiny I. až VI. zvyšují se v revírech severočeském a ostravsko-karvínském o 10%. V malodolech, pro něž dosud platil výnos býv. ministerstva sociální a zdravotní správy ze dne 4. září 1941, č. 2101/17-14/6 o platové úpravě soukromých zaměstnanců administrativních a technických, snižují se platové sazby o 6%.

§ 14.

Doplňující ustanoveni.

1. 1. O dovolené, výpovědi, placení platu při zanedbání práce pro nemoc, úraz a pro jiné překážky a o všech ostatních otázkách, které nejsou touto vyhláškou zvlášť upraveny, platí všeob. zák. ustanovení, zejména předpisy zákona o soukromých zaměstnancích z 11. července 1931, č. 154 Sb.
2. 4. Zaměstnavatel je povinen v potvrzení, které má vydati podle § 44 zákona č. 154/1934 Sb., uvésti také dosavadní platovou skupinu, počet služebních let a výši posledního platu.

14a

Pro stanovení odměny při zavedení výkonnostních platů platí zásady vyhlášky ze dne 7. května 1947, č. 522 Ú. l. I, o povinném zavedení práce v úkolu, při čemž při neplnění plánu, nezaručují se platy stanovené v § 13 vyhlášky.

§ 15.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 3. Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1. prosince 1945.
2. 4. Současně pozbývají účinnosti všechny platové vyhlášky, kolektivní smlouvy, závodní smlouvy a jiné schválené platové úpravy pro zaměstnance v báňském průmyslu ve vyšších službách, kteří podléhají této vyhlášce.