Český lékopis 1997

Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než stupeň 5 nejpodobnějšího porovnávacího barevného roztoku (2.2.2, Metoda II).

Absorbance (2.2.25). 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. Měří se absorbance při 231 nm. Specifická absorbance je 14,0 až 20,0, počítáno na vysušenou látku.

Benzylalkohol. Nejvýše 0,1 %. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Roztok vnitřního standardu. Připraví se roztok 3,4-dimethylfenolu R (1 g/l) v methanolu R.

Zkoušený roztok. 0,500 g se rozpustí v 5,0 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a nechá se 1 h stát. Pak se přidá 1,0 ml kyseliny octové ledové R a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. Připraví se roztok benzylalkoholu R ve vodě R (0,25 g/l). 0,50 ml tohoto roztoku se smíchá s 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografií R (5 μm) a opatřené předkolonou délky 20 mm a vnitřního průměru 4,6 mm naplněnou stejnou látkou,
2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R, acetonitrilu R a vody R (5 + 15 + 80), s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. - spektrofotometrického detektoru, 256 nm.

Z chromatogramu porovnávacího roztoku se vypočítá poměr výšky píku benzylalkoholu k výšce píku vnitřního standardu (R). Z chromatogramu zkoušeného roztoku se vypočítá poměr výšky píku benzylalkoholu k výšce píku vnitřního standardu (R₂).

Obsah benzylalkoholu v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

1. m - navážku zkoušené látky v gramech.

Sodík. 11,3 % až 13,5 %, počítáno na vysušenou látku. Stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda l).

Uchovávání

Separandum.

§ Ephedrini hydrochloridum

Efedriniumchlorid

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Taje při teplotě asi 219 °C.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem efedriniumchloridu CRL.
3. C. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. K 0,1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 1 ml vody R, 0,2 ml síranu měďnatého RS a 1 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS; vznikne fialové zbarvení. Přidají se 2 ml etheru R a protřepe se; etherová vrstva je červeně fialová a vodná vrstva je modrá.
5. E. K 5 ml roztoku S se přidá 5 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,00 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml červeně methylové RS a 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je žlutý. Přidá se 0,4 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je červený.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -33,5° až -35,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se 12,5 ml roztoku S zředěného vodou R na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,2 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 20 mg efedriniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 200 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů chloroformu R, amoniaku 26% R a 2-propanolu R (5 + 15 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 5 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Skvrny světlejší než pozadí se neberou v úvahu.

Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (100 μg/g).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,00 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,170 g se rozpustí za mírného zahřátí v 10 ml octanu rtuťnatého RS a přidá se 50 ml acetonu R, 1 ml nasyceného roztoku oranže methylové sodné soli R v acetonu R jako indikátoru a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS do vzniku červeného zbarvení.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 20,17 mg C₁₀H₁₆ClNO.

Uchovávání

Chráněn před světlem.

Psychotropní látka.

§ Ephedrini racemici hydrochloridum

Racemický efedriniumchlorid

Synonymum. Racephedrini hydrochloridum

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Taje při teplotě asi 188 °C.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Zkouška Optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem racemického efedriniumchloridu CRL.
3. C. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. K 0,1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 1 ml vody R, 0,2 ml síranu měďnatého RS a 1 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS; vznikne fialové zbarvení. Přidají se 2 ml etheru R a protřepe se; etherová vrstva je červeně fialová a vodná vrstva je modrá.
5. E. K 5 ml roztoku S se přidá 5 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,00 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml červeně methylové RS a 0,1 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je žlutý. Přidá se 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je červený.

Optická otáčivost (2.2.7). +0,2° až -0,2°; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 20 mg racemického efedriniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 200 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů chloroformu R, amoniaku 26% R a 2-propanolu R (5 + 15 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 5 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Ke skvrnám světlejším, než je pozadí, se nepřihlíží.

Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (100 μg/g).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se zahřívá v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,170 g se rozpustí ve 30 ml lihu 96% R, přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) do druhého inflexního bodu. Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 20,17 mg C₁₀H₁₆ClNO.

Uchovávání

Chráněn před světlem.

Psychotropní látka.

§ Ephedrinum

Efedrin

Synonymum. Ephedrinum anhydricum

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je dobře rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v lihu 96%, snadno rozpustný v etheru.

Taje při teplotě asi 36 °C.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem báze izolované z efedriniumchloridu CRL. Zkouší se látky v tabletách připravených následovně: 40 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml vody R, přidá se 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS, 4 ml chloroformu R a protřepe se. Organická vrstva se vysuší pomocí 0,2 g síranu sodného bezvodého R; připraví se tableta z 0,3 g bromidu draselného R; na tabletu se po kapkách nanese 0,1 ml organické vrstvy tak, že se rozpouštědlo nechá mezi jednotlivými naneseními odpařit; potom se tableta suší 2 min při 50 °C. Postup se opakuje s 50 mg efedriniumchloridu CRL.
3. C. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. Asi 10 mg se rozpustí v 1 ml vody R, přidá se 0,2 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a 0,2 ml síranu měďnatého RS; vznikne fialové zbarvení. Přidají se 2 ml etheru R a protřepe se; etherová vrstva je červeně fialová a vodná vrstva je modrá.
5. E. Zkouška Voda, semimikrostanovení, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,25 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -41 ° až -43°, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,25 g v 15 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředěním vodou R na 50,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,2 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg efedriniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 200 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů chloroformu R amoniaku 26% R a 2-propanolu R (5 + 15 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 5 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Ke skvrnám světlejším, než je pozadí, se nepřihlíží.

Chloridy. 0,17 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS, 0,5 ml dusičnanu stříbrného RS1 a 2 min se nechá stát chráněno před přímým světlem. Opalescence roztoku není intenzivnější než opalescence porovnávacího roztoku připraveného současně a stejným způsobem za použití 10 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml), 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 0,5 ml dusičnanu stříbrného RS1 (290 μg/g).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 2,000 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se rozpustí v 5 ml lihu 96% R a přidá se 20,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS. Za použití 0,05 ml červeně methylové RS jako indikátoru se titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do vzniku žlutého zbarvení.

1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 16,52 mg C₁₀H₁₅NO.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Psychotropní látka.

§ Ephedrinum hemihydricum

Hemihydrát efedrinu

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je dobře rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v lihu 96%, snadno rozpustný v etheru.

Taje při teplotě asi 42 °C; zkouší se nevysušená látka.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem báze izolované z efedriniumchloridu CRL. Zkouší se látky v tabletách připravených následovně: 40 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml vody R, přidá se 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS, 4 ml chloroformu R a protřepe se. Organická vrstva se vysuší pomocí 0,2 g síranu sodného bezvodého R; připraví se tableta z 0,3 g bromidu draselného R; na tabletu se po kapkách nanese 0,1 ml organické vrstvy tak, že se rozpouštědlo nechá mezi jednotlivými naneseními odpařit; potom se tableta suší 2 min při 50 °C. Postup se opakuje s 50 mg efedriniumchloridu CRL.
3. C. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. D. 10 mg se rozpustí v 1 ml vody R, přidá se 0,2 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a 0,2 ml síranu měďnatého RS; vznikne fialové zbarvení. Přidají se 2 ml etheru R a protřepe se; etherová vrstva je červeně fialová a vodná vrstva je modrá.
5. E. Zkouška Voda, semimikrostanovení, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,25 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -41 ° až -43°, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,25 g v 15 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředěním vodou R na 50,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,2 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg efedriniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 200 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů chloroformu R amoniaku 26% R a 2-propanolu R (5 + 15 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 5 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Ke skvrnám světlejším, než je pozadí, se nepřihlíží.

Chloridy. 0,18 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS, 0,5 ml dusičnanu stříbrného RS1 a 2 min se nechá stát chráněno před přímým světlem. Opalescence roztoku není intenzivnější než opalescence porovnávacího roztoku připraveného současně a stejným způsobem za použití 10 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml), 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 0,5 ml dusičnanu stříbrného RS1 (280 μg/g).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 4,5 % až 5,5 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se rozpustí v 5 ml lihu 96% R a přidá se 20,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS. Za použití 0,05 ml červeně methylové RS jako indikátoru se titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do vzniku žlutého zbarvení.

1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 16,52 mg C₁₀H₁₅NO.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Psychotropní látka.

†† Epinephrini hydrogenotartras

Epinefriniumhydrogentartarat

Synonyma. Adrenalinium hydrogentartaricum, Adrenalini tartras, hydrogenvínan adrenalinia

Vlastnosti

Bílý až šedavě bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, C a F.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. 2 g se rozpustí ve 20 ml roztoku disiřičitanu sodného R (5 g/l) a zalkalizuje se přidáním amoniaku 17,5% R. Chladí se 1 h ve vodě s ledem a zfiltruje se. Filtrát se použije pro zkoušku totožnosti F. Sraženina se promyje třikrát 2 ml vody R, 5 ml lihu 96% R a nakonec 5 ml etheru R a suší se 3 h ve vakuové sušárně. Specifická optická otáčivost (2.2.7) sraženiny (báze epinefrinu) je -50° až -54°; měří se roztok (20,0 g/l) v kyselině chlorovodíkové 0,5 mol/l RS.
2. B. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 300 nm. Roztok vykazuje absorpční maximum při 279 nm. Specifická absorbance v maximu je 79 až 85.
3. C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety báze epinefrinu izolované ze zkoušené látky ve zkoušce totožnosti A se shoduje se spektrem tablety báze epinefrinu stejným způsobem izolované z epinefriniumhydrogentartaratu CRL.
4. D. 5 mg se rozpustí v 5 ml vody R. K 1 ml roztoku se přidá 10 ml tlumivého roztoku o pH 3,6 a 1 ml jodu 0,05 mol/l RS. Nechá se 5 min stát a přidají se 2 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l RS; vznikne intenzivně fialovočervené zbarvení.
5. E. K 1 ml roztoku připraveného pro zkoušku totožnosti D se přidá 1 ml roztoku diethoxytetra- hydrofuranu R 1% (V/V) v kyselině octové ledové R a zahřívá se 2 min při 80 °C. Po ochlazení ve vodě s ledem se přidají 3 ml roztoku dimethylaminobenzaldehydu R (20 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a kyseliny octové ledové R (1 + 19), zamíchá se a 2 min se nechá stát; roztok se zbarví žlutě, tak jako kontrolní roztok připravený stejným způsobem.
6. F. 0,2 ml filtrátu získaného ve zkoušce totožnosti A vyhovuje zkoušce (b) na vínany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok se hodnotí okamžitě. Roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₅ (2.2.2, Metoda II).

Adrenalon. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se stejnou kyselinou na 25,0 ml. Absorbance (2.2.25) roztoku měřená při 310 nm není větší než 0,10.

Noradrenalin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok se připraví v čas potřeby.

Porovnávací roztok (a). 12,5 mg norepinefriniumhydrogentartaratu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok se připraví v čas potřeby.

Porovnávací roztok (b). 2 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 2 ml zkoušeného roztoku se smíchají se 2 ml porovnávacího roztoku (b).

Na vrstvu se odděleně do proužků (20 mm x 2 mm) nanese 6 μl zkoušeného vzorku, 6 μl porovnávacího roztoku (a), 6 μl porovnávacího roztoku (b) a 12 μl porovnávacího roztoku (c). Po vysušení se proužky postříkají nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného R. Vrstva se usuší na vzduchu a proužky se postříkají acetanhydridem R, usuší se a znovu se postříkají. Deska se zahřívá 90 min při 50 °C. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R acetonu R a dichlormethanu R (0,5 + 50 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se čerstvě připravenou směsí objemových dílů ethylendiaminu R, methanolu R a roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (5 g/l) (2 + 8 + 2). Vrstva se suší 10 min při 60 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm a 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna mezi dvěma nejintenzivnějšími skvrnami není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je patrna mezi dvěma nejintenzivnějšími skvrnami jasně oddělená skvrna odpovídající hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,00 g se suší 18 h ve vakuové sušárně.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml violeti krystalové RS jako indikátoru do vzniku modrozeleného zbarvení.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 33,33 mg C₁₃H₁₉NO₉.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech nebo raději v zatavené lahvičce pod vakuem nebo pod inertním plynem, chráněn před světlem.

Venenum.

Equiseti herba

Přesličková nať

Synonymum. Herba equiseti

Je to usušená letní lodyha druhu Equisetum arvense L.

Vlastnosti

Droga téměř bez pachu a chuti. Při žvýkání vrže mezi zuby.

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A, B a C.

Zkoušky totožnosti

1. A. Lodyhy zelené, přeslenitě větvené, mělce rýhované, duté, s osmi až osmnácti hladkými nebo jen slabě drsnými žebry. Střední dutina tvoří jednu čtvrtinu až jednu třetinu průměru lodyhy. Lodyžní pochvy úzce nálevkovité, s osmi až osmnácti kopinatými, špičatými, hnědými zuby zdéli jedné třetiny až jedné poloviny pochvy, s velmi úzkým suchomázdřitým lemem. Větve jednoduché, hluboce rýhované, většinou se čtyřmi (pěti) žebry pokrytými drobnými, k vrcholu větve zahnutými křemitými hrbolky, pochvy kýlnaté zdéli zubů, zuby čtyři, široce kopinaté, většinou od větve odstálé, první článek větve vždy delší nebo zdéli příslušné lodyžní pochvy.
2. B. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Pokožka z buněk podélně protáhlých, ztlustlých, se zevními stěnami inkrustovanými oxidem křemičitým. Průduchy uspořádány v širokém, několikařadém pruhu souběžném s osou článku, na dně rýhy lodyhy. Průduch tvořen dvěma páry nad sebou položených buněk. Svěrací buňky kryty jemně žebříčkovitě ztlustlými buňkami vedlejšími. Průduchy uloženy v rovině s pokožkovými buňkami, bez dýchacího dvůrku. Hypodermální sklerenchym pod žebry a lodyžními rýhami v oddělených pruzích. Chlorenchym jen pod žebry. Pod lodyžními rýhami jsou asi 300 μm velké okrouhlé nebo oválné valekulámí dutiny. Kolaterální cévní svazky uložené pod žebry jsou obklopeny jednoduchou endodermis. Cévice schodovitě, kruhovitě nebo šroubovitě ztlustlé. V protoxylemu každého svazku cévního je drobná karinální dutina. Střední dutina velká, nepravidelně okrouhlá. Dřeň zůstává neporušená jen v uzlinách lodyhy. Větve se liší nepřítomností střední dutiny a valekulámích dutin.
3. C. Práškovaná droga. Prášek je zelený až šedozelený, na omak drsný. Droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky s charakteristickými průduchy; úlomky mezofylu s cévicemi schodovitě, kruhovitě nebo šroubovitě ztlustlými.
4. D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (710) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 5 min na vodní lázni pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zfiltruje.

   Porovnávací roztok. 1,0 mg kyseliny kávové R, 2,5 mg hyperosidu R a 2,5 mg rutinu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) po 10 μl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny octové ledové R a 1-butanolu R (17 + 17 + 66) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R a pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je v poloze odpovídající skvrně hyperosidu na chromatogramu porovnávacího roztoku patrna intenzivně žlutooranžová až oranžovohnědá skvrna, pod ní může být patrna modrá, světle žlutá nebo žlutooranžová skvrna. V poloze odpovídající skvrně kyseliny kávové na chromatogramu porovnávacího roztoku je nazelenalá skvrna a nad ní dvě červené skvrny (chlorofyl).

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 3 % a nejvýše 1 % jiných částí matečné rostliny. V droze nejsou přítomny jarní lodyhy matečné rostliny ani jarní nebo letní lodyhy jiných druhů rodu Equisetum L. (zejména Equisetum palustre L. a Equisetum silvaticum L.).

Jiné druhy rodu Equisetum L. Na chromatogramu zkoušeného roztoku ze Zkoušky totožnosti D není v poloze vymezené skvrnami rutinu a kyseliny kávové na chromatogramu porovnávacího roztoku žádná fialová skvrna; žádná skvrna není ani mezi startem a polohou odpovídající skvrně rutinu na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 2,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.