Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,150 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 20,93 mg C₉H₁₅N₅O.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. 2,4-diamino-6-chlorpyrimidin-3-oxid,
2. účinné od 1. 2. 1998B. 2,4-diamino-6-chlorpyrimidin,
3. účinné od 1. 2. 1998C. 3-(kyanimino)-3-(l-piperidyljpropionamid,
4. účinné od 1. 2. 1998D. 2,4-diamino-6-{[(4-methylfenyl)sulfonyl]oxy}pyrimidin-3-oxid,
5. účinné od 1. 2. 1998E. 2,4-diamino-(l-piperidyl)pyrimidin (deoxyminoxidil).

účinné od 1. 2. 1998§§ Morphini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Morfmiumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Morphinium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé hedvábně lesklé jehlice nebo kubické krystaly; v suché atmosféře zvětrává. Je dobře rozpustný ve vodě a v glycerolu, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. 10 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 285 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 41.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 10 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 265 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 298 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 70.
3. účinné od 1. 2. 1998C. K asi 1 mg upráškované zkoušené látky se v porcelánové misce přidá 0,5 ml kyseliny sírové R a 0,05 ml formaldehydu R; vzniká červenofialové zbarvení, které přechází na fialové.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí v 5 ml vody R a přidá se 0,15 ml čerstvě připraveného roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (10 g/l) a 0,05 ml chloridu železitého RS1; ihned vznikne modré zbarvení.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 5 mg se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 1 ml peroxidu vodíku zředěného RS, 1 ml amoniaku zředěného RS1 a 0,05 ml roztoku síranu měďnatého R (40 g/l); vzniká červené zbarvení.
6. účinné od 1. 2. 1998F. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).
7. účinné od 1. 2. 1998G. Vyhovuje zkoušce na alkaloidy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než barevný porovnávací roztok Ž₆ nebo HŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,05 ml červeně methylové RS. Zbarvení indikátoru se změní přidáním nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS nebo 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -110° až -115°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a vody R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50 mg kodeiniumdihydrogenfosfatu R se rozpustí v 5 ml zkoušeného roztoku. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů lihu 96% R a vody R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se čerstvě připravenou směsí objemových dílů toluenu R, lihu R 70% (V/V), acetonu R a amoniaku 26% R (35 + 35 + 32,5 + 2,5) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu, postříká se jodobismutitanem draselným RS a suší se 15 min v proudu vzduchu. Postříká se peroxidem vodíku zředěným R. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna odpovídající kodeinu intenzivnější než skvrna kodeinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (1 %) a žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny kodeinu, není intenzivnější než skvrna odpovídající morfinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Mekonat. K 10 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové R a 0,1 ml chloridu železitého RS1; absorbance (2.2.25) měřená při 480 nm není větší než 0,05 (0,2 %). Jako kontrolní tekutina se použije roztok připravený současně stejným způsobem za použití 10 ml vody R místo roztoku S.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 12,0 % až 15,0 %; 0,500 g se suší v sušárně při 130 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se se zbytkem ze zkoušky Ztráta sušením.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,350 g se rozpustí, je-li třeba zahřátím, v 30 ml kyseliny octové bezvodé R. Po ochlazení se přidá 6 ml octanu rtut'natého RS, 0,1 ml violeti krystalové RS jako indikátoru a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 32,18 mg C₁₇H₂₀ClNO₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Omamná látka.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. kodein,

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998B. 2,2´-bismorfin (pseudomorfin),

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998C. kyselina 3-hydroxy-4-oxo-4H-pyran-2,6-dikarboxylová (kyselina mekonová).

účinné od 1. 2. 1998† Nadroparinum calcicum

účinné od 1. 2. 1998Vápenatá sůl nadroparinu

účinné od 1. 2. 1998

1. účinné od 1. 2. 1998R = SO3(1/2 Ca),
2. účinné od 1. 2. 1998R¹ = H nebo SO₃(1/2 Ca),
3. účinné od 1. 2. 1998R² = H nebo SO₃(1/2 Ca) nebo CO–CH₃.

   účinné od 1. 2. 1998Je to vápenatá sůl nízkomolekulárního heparinu získaného depolymerací heparinu z prasečí střevní sliznice kyselinou dusitou a následnou frakcionací k selektivní eliminaci většiny řetězců s molekulovou hmotností nižší než 2000. Většina složek má na neredukujícím konci řetězce strukturu kyseliny 2-O-sulfo-α-L-idopyranosuronové a na redukujícím konci řetězce strukturu 6-O-sulfo-2,5-anhydro-D-mannitolu.

   účinné od 1. 2. 1998Vyhovuje článku Heparina massae molecularis minoris s modifikacemi a dodatečnými následujícími požadavky.

   účinné od 1. 2. 1998Průměrná molekulová hmotnost se pohybuje mezi 3600 a 5000 s průměrnou hodnotou 4300. Hmotnostní procento řetězců nižších než 2000 je nejvýše 15 %. Hmotnostní procento řetězců mezi 2000 a 8000 se pohybuje mezi 75 % a 95 % s průměrnou hodnotou 85 %. Hmotnostní procento řetězců mezi 2000 a 4000 se pohybuje mezi 35 % a 55 % s průměrnou hodnotou 45 %.

   účinné od 1. 2. 1998Stupeň sulfatace je asi 2 na disacharidovou jednotku.

   účinné od 1. 2. 1998Počítáno na vysušenou látku, účinnost je 95 m.j. až 130 m.j. účinnosti anti-faktoru X ana miligram. Poměr účinnosti anti-faktoru Xa k účinnosti anti-faktoru IIa je 2,5 až 4,0.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Provede se zkouška totožnosti C uvedená v článku Heparina massae molecularis minoris.

účinné od 1. 2. 1998Průměrná molekulová hmotnost a hmotnostní procenta řetězců odpovídají hodnotám uvedeným v záhlaví tohoto článku.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Ethanol. Nejvýše 1,0 %; stanoví se head-space plynovou chromatografií (2.2.28, Metoda II) za použití 2-propanolu jako vnitřního standardu.

účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 1,0 ml 2-propanolu R se zředí vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1,0 ml ethanolu R se zředí vodou R na 100,0 ml. 0,5 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Plnění nádobek. Do čtyř jednotlivých nádobek, které mohou být vzduchotěsně uzavřeny a jsou kompatibilní se vstřikovacím systémem, se odměří:

1. účinné od 1. 2. 1998- 1,0 ml vody R (slepá zkouška),
2. účinné od 1. 2. 1998- 0,50 ml porovnávacího roztoku a 0,50 ml roztoku vnitřního standardu (porovnávací nádobka),
3. účinné od 1. 2. 1998- 10,0 mg zkoušené látky. Přidá se 1,0 ml vody R (zkušební nádobka A),
4. účinné od 1. 2. 1998- 10,0 mg zkoušené látky. Přidá se 0,50 ml vody R a 0,50 ml roztoku vnitřního standardu (zkušební nádobka B).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- niklové kolony délky 1,5 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzen kopolymerem R (150 μm až 180 μm),
2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 30 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 150 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru na 250 °C. Každá nádobka se uvede do rovnovážného stavu v head-space systému za 15 min při 90 °C. Doba tlakování před nástřikem je 1 min.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu roztoku z porovnávací nádobky jsou dva píky, které odpovídají podle pořadí vzrůstajícího retenčního času ethanolu a 2-propanolu (s retenčními časy přibližně 2,5 min a 4 min). Obsah ethanolu ve zkoušené látce se vypočítá za použití hustoty, jejíž hodnota činí 0,792 g/ml při 20 °C.

účinné od 1. 2. 1998N-NO skupiny. Nejvýše 0,25 μg/g; stanoví se po rozštěpení N-NO vazby kyselinou bromovodíkovou v ethylacetatu pod zpětným chladičem a stanovením NO chemiluminiscencí.

účinné od 1. 2. 1998Popis přístroje, viz obrázek 1 s popisem.

1. účinné od 1. 2. 1998Použije se 500ml baňka s kulatým dnem z borokřemičitého skla, na kterou je připojen chladič a která je opatřena:
   1. účinné od 1. 2. 1998- na jedné straně spojkou torion, kterou může být zaváděn kanylou proud argonu R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- na druhé straně šroubovou spojkou opatřenou ventilem se septem, kterým se vstřikuje porovnávací roztok a zkoušený roztok.

účinné od 1. 2. 1998Baňka s kulatým dnem je připojena k řadě za sebou spojených tří probublávacích odlučovačů, které jsou připojeny ke dvěma vymrazovacím odlučovačům spojeným otočným uzávěrem s chemiluminiscenčním detektorem. Vhodnými dobře těsnícími trubičkami je zajištěno spojení.

účinné od 1. 2. 1998Příprava chemiluminiscenčního detektoru. Chemiluminiscenční detektor se zapne 48 h před použitím a zapne se vakuová pumpa. Vakuum musí být nižší než 0,5 mm rtuti. Jednu hodinu před použitím se otevře kyslíkový ventil pod tlakem 200 kPa a průtokovou rychlostí 9,4 ml/min.

účinné od 1. 2. 1998Příprava probublávacího odlučovače. Do každého probublávacího odlučovače se přenese 30 ml roztoku hydroxidu sodného R (300 g/l) ve vodě R.

účinné od 1. 2. 1998Příprava vymrazovacího odlučovače:

1. účinné od 1. 2. 1998- odlučovač při -120 °C. Kapalný dusík se pomalu přidává do termosky obsahující 250 ml ethanolu R za míchání dřevěným míchadlem, dokud nevznikne pasta. Chladný odlučovač se umístí do připravené termosky, jak je popsáno,
2. účinné od 1. 2. 1998- odlučovač při -160 °C. Kapalný dusík se pomalu přidává do termosky obsahující 250 ml 2-methylbutanu R za míchání dřevěným míchadlem, dokud nevznikne pasta. Chladný odlučovač se umístí do připravené termosky, jak je popsáno.

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Obr. 1. Přístroj na stanovení N-NO skupin

účinné od 1. 2. 1998Probublávací odlučovač. Výška 24 cm, vnitřní průměr 2,5 cm, délka vnitřní trubice 23 cm s vnitřním průměrem 0,5 cm. Centrální umístění objímkou Rotulex. Opatřen spojkami torion na přívodu a odvodu.

účinné od 1. 2. 1998Chemiluminiscenční detektor.

účinné od 1. 2. 1998Vymrazovací odlučovač. Výška 16,5 cm, vnitřní průměr 4 cm, vnitřní trubice délky 14 cm s vnitřním průměrem 1,3 cm. Opatřen je spojkami torion na přívodu a odvodu.

účinné od 1. 2. 1998Chladič. Výška 21 cm, vnitřní průměr 3 cm. Spodní spojka rodavis a horní spojka torion.

účinné od 1. 2. 1998Nádoba, baňka s kulatým dnem z borokřemičitého skla opatřená centrální spojkou rodavis, spojkou torion na levém hrdle a šroubovou spojkou s 15 závity na pravém hrdle.

účinné od 1. 2. 1998Izotermická nádoba. Vnitřní hloubka 22 cm, vnitřní průměr 8 cm.

účinné od 1. 2. 1998Septum. Silikonový materiál, průměr 14 mm, tloušťka 3,5 mm.

účinné od 1. 2. 1998Spojka torion.

účinné od 1. 2. 1998Materiál na spojování trubic. Polytetrafluoroethylenové hadice, vnitřní průměr 3,2 mm, tloušťka 0,8 mm.

účinné od 1. 2. 1998Sušení 500ml baňky s kulatým dnem z borokřemičitého skla a chladiče. 50 ml ethylacetatu R se vaří pod zpětným chladičem 1 h pod argonem R bez spojení systému s chemiluminiscenčním detektorem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Zkoušená látka se suší 12 h nad oxidem fosforečným R při 60 °C ve vakuu. 0,10 g upravené zkoušené látky se rozpustí v 1,0 ml formamidu upraveném R. Získaný roztok se třepe 30 min.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,1 ml nitrosodipropylaminu RS se zředí ethanolem R na 6,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí formamidem upraveným R na 1,0 ml. (Tento roztok odpovídá 0,05 μg N-NO skupin/ml.)

účinné od 1. 2. 199850 ml ethylacetatu upraveného R se přemístí do 500ml baňky s kulatým dnem z borokřemičitého skla opatřené septem. Baňka s kulatým dnem se připojí k chladiči, který byl předtím chlazen 2 h při -15 °C. Připojí se kanyla pro zavádění argonu R a upraví se průtoková rychlost na 0,1 l/min.

účinné od 1. 2. 1998Zkontroluje se těsnost systému. Jen přípojka k chemiluminiscenčnímu detektoru se nechá otevřená pro odstranění přebytečného tlaku.

účinné od 1. 2. 1998Ethylacetat upravený R se zahřeje k varu.

účinné od 1. 2. 1998Systém se evakuuje pomalým otáčením ventilu chemiluminiscenčního detektoru. Současně se uzavře přívod chemiluminiscenčního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Když je systém v rovnováze, vakuum dosahuje 4 mm sloupce rtuti.

účinné od 1. 2. 1998Signál seřizovače nuly na chemiluminiscenčním detektoru se nastaví na 10 % rozsahu stupnice zapisovače. Skrz septum 500ml baňky s kulatým dnem z borokřemičitého skla se postupně za sebou vstříkne 0,5 ml vody R, 2,0 ml kyseliny bromovodíkové zředěné RS a potom další 2,0 ml kyseliny bromovodíkové zředěné RS pro ubezpečení, že pisátko zapisovače se vrátilo na základní linii mezi každým vstřikem.

účinné od 1. 2. 1998Vstříkne se 50,0 μl porovnávacího roztoku a po vrácení pisátka zapisovače na základní linii 50,0 μl zkoušeného roztoku. Vypočítá se obsah N-NO skupin zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Volné sírany. Nejvýše 0,5 %; provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) za použití přístroje s vodivostním detektorem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 30,0 mg zkoušené látky se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1,4787 g síranu sodného bezvodého R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou destilovanou R na 200,0 ml (5 μg SO₄/ml).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- aniontové dělicí kolony délky 5 cm a vnitřního průměru 4,6 mm,
2. účinné od 1. 2. 1998- chemického neutralizačního systému: neutralizační mikromembrána v řadě s mobilní fází pro detekci aniontů,
3. účinné od 1. 2. 1998- vymytí roztokem 1,91 g boritanu sodného R v 1000 ml vody R jako mobilní fází po dobu 15 min. 100% výměna hydroxidem sodným 0,1 mol/l RS během 0,5 min, kterým se vymývá po dobu 10 min. Počáteční podmínky se vrátí během 0,5 min. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
4. účinné od 1. 2. 1998- detektoru s citlivostí 30 μS.

účinné od 1. 2. 1998Chemický neutralizační systém se čerpá nepřetržitě v protiproudu s roztokem kyseliny sírové R (2,45 g/l) s průtokovou rychlostí 4 ml/min.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 50 μl každého roztoku. Chromatogram porovnávacího roztoku vykazuje hlavní pík, který odpovídá síranovému iontu (retenční čas asi 7,5 min). V případě nutnosti se složení mobilní fáze upraví pro dosažení předepsaného retenčního času. Vypočítá se obsah síranů zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Naloxoni hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Naloxoniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem naloxoniumchloridu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10,0 ml roztoku S se přidá 0,05 ml červeně methylové RS.

účinné od 1. 2. 1998Ke změně zbarvení roztoku se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS nebo nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -170° až -181 °, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Těsně před použitím se vrstva zahřívá 15 min při 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí ve 2 ml vody R a zředí se methanolem R na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 40 mg naloxoniumchloridu CRL se rozpustí ve 2 ml vody R a zředí se methanolem R na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se chráněna před světlem směsí objemových dílů methanolu R a horní vrstvy směsi 60 ml amoniaku zředěného RS2 a 100 ml 1-butanolu R (5 + 95) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a postříká se čerstvě připraveným roztokem hexakyanoželezitanu draselného R (5 g/l) v chloridu železitém RS1. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku nepřevyšuje žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, intenzitou skvrnu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se ke skvrně zůstávající na startu.

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 7,5 % až 11,0 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R, přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným v ethanolu 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba hydroxidu sodného v ethanolu 0,1 mol/l VS mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného v ethanolu 0,1 mol/l VS odpovídá 36,38 mg C₁₉H₂₂ClNO₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998†† Naphazolini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Nafazoliniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru. Taje za rozkladu při teplotě asi 259 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 250,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje čtyři absorpční maxima, při 270 nm, 280 nm, 287 nm a 291 nm. Specifická absorbance v maximu při 270 nm je 230 až 245, v maximu při 280 nm je 265 až 290, v maximu při 287 nm je 190 až 200 a v maximu při 291 nm je 180 až 195.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety nafazoliniumchloridu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 0,5 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R a přidá se 0,5 ml čerstvě připraveného roztoku nitroprussidu sodného R (50 g/l) a 0,5 ml roztoku hydroxidu sodného R (20 g/l). Nechá se 10 min stát, přidá se 1 ml roztoku hydrogenuhličitanu sodného R (80 g/l); vzniká fialové zabarvení.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 20 ml roztoku S se přidá 0,1 ml červeně methylové RS a 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je žlutý. Ke změně zbarvení indikátoru na červené se spotřebuje nejvýše 0,6 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Naftylacetylethylendiamin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí ve 2 ml methanolu R.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 40 mg nafazoliniumchloridu CRL se rozpustí v 1 ml methanolu R (roztok a). Odděleně se rozpustí 2 mg naftylacetylethylendiamoniumchloridu CRL v 10 ml methanolu R (roztok b). 0,5 ml roztoku (a) a 0,5 ml roztoku (b) se smíchají.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1,5 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min při 100 °C až 105 °C, postříká se roztokem ninhydrinu R (5 g/l) v methanolu R a zahřívá se 10 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku nepřevyšuje žádná skvrna odpovídající naftylacetylethylendiamoniumchloridu intenzitou odpovídající skvrnu na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve směsi 50 ml lihu 96% R a 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 24,67 mg C₁₄H₁₅ClN₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998†† Naphazolini nitras

účinné od 1. 2. 1998Nafazoliniumnitrat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Naphazolinium nitricum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, C a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 167 °C až 170 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 50 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 250,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje čtyři absorpční maxima; při 270 nm, 280 nm, 287 nm a 291 nm. Specifická absorbance v maximu při 270 nm je asi 215, v maximu při 280 nm je asi 250, v maximu při 287 nm je asi 175 a v maximu při 291 nm je asi 170.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem nafazoliniumnitratu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 0,5 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R a přidá se 0,5 ml čerstvě připraveného roztoku nitroprussidu sodného R (50 g/l) a 0,5 ml roztoku hydroxidu sodného R (20 g/l). Nechá se 10 min stát, přidá 1 ml roztoku hydrogenuhličitanu sodného R (80 g/l); vzniká fialové zabarvení.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 10 mg se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 0,2 g oxidu horečnatého R a 30 min se mechanicky třepe. Potom se přidá 10 ml chloroformu R a znovu se silně protřepe. Po oddělení vrstev se vodná vrstva zfiltruje a odpaří se do sucha. Zbytek vyhovuje zkoušce na dusičnany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,5 g se rozpustí mírným zahřátím ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 6,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Naftylacetylethylendiamin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí ve 2 ml methanolu R.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 40 mg nafazoliniumnitratu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R (roztok a). Odděleně se rozpustí 2 mg naftylacetylethylendiamoniumchloridu CRL v 10 ml methanolu R (roztok b). 0,5 ml roztoku (a) a 0,5 ml roztoku (b) se smíchají.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1,5 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min při 100 °C až 105 °C, postříká se roztokem ninhydrinu R (5 g/l) v methanolu R a zahřívá se 10 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna odpovídající naftylacetylethylendiamoniumchloridu nepřevyšuje intenzitou odpovídající skvrnu na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (330 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve 30 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 27,33 mg C₁₄H₁₅N₃O₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998† Naproxenum

účinné od 1. 2. 1998Naproxen

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a v methanolu, mírně rozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, C a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Teplota tání (2.2.14). 154 °C až 158 °C.
3. účinné od 1. 2. 1998C. 40,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje čtyři absorpční maxima, při 262 nm, 271 nm, 316 nm a 331 nm. Specifická absorbance v maximu při 262 nm je 216 až 238, v maximu při 271 nm je 219 až 241, v maximu při 316 nm je 61 až 69 a v maximu při 331 nm je 79 až 87.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem naproxenu CRL. Měří se tablety látek s bromidem draselným R.
5. účinné od 1. 2. 1998E. 2 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny sírové R; roztok je žlutý. Přidá se 50 mg chloralhydrátu R a třepe se do rozpuštění. Zbarvení roztoku se změní na oranžové a potom na oranžově červené.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu