Český lékopis 1997

1. účinné od 1. 2. 1998C. 0,1 g se zahřeje ve zkumavce nad malým plamenem; vyvíjejí se páry, které zbarví papír s octanem olovnatým R černě.
2. účinné od 1. 2. 1998D. 0,1 g se převede do asi 30ml zkumavky z borosilikátového skla, přidá se 0,5 g hydrochinonu R a 1 ml kyseliny sírové R. 10 min se zahřívá v glycerinové lázni při 135 °C za promíchávání do vzniku homogenní tekutiny na počátku zahřívání. Ochladí se a umístí se do ledové vody a opatrně se přidá za třepání 15 ml vody R. Poté se přidá 5 ml toluenu R, třepe se 5 s až 10 s a nechá se 2 min stát; oddělení vrstev podporuje míchání. Horní (toluenová) vrstva je intenzivně růžově zbarvená.
3. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 10 mg sraženiny ze zkoušky B se rozpustí v 200 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS. 2 ml tohoto roztoku vyhovují zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1) za tvorby oranžové sraženiny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí ve směsi 5 ml roztoku hydroxidu sodného zředěného RS a 15 ml vody R- roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₄ nebo HŽ₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. Ke 2,0 g se přidá 20 ml vody R, 30 min se nepřetržitě třepe a zfiltruje se. K 10 ml filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebují nejvýše 2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Sulfathiazol a jiné primární aromatické aminy. 20 mg se v odměrné baňce na 50 ml rozpustí ve směsi 3,5 ml vody R, 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 25 ml lihu 96% R předem ochlazené na 15 °C. Baňka se ihned umístí do ledové vody, přidá se 1 ml roztoku dusitanu sodného R (2,5 g/l), nechá se 3 min stát, přidá se 2,5 ml roztoku kyseliny amidosírové R (40 g/l) a nechá se 5 min stát. Přidá se 1 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (4 g/l) a zředí se vodou R na 50 ml. Absorbance (2.2.25) roztoku měřená při 550 nm není větší než absorbance současně a stejným způsobem připravené směsi 1,5 ml roztoku obsahujícího 10 mg sulfathiazolu R a 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové R ve 100 ml, 2 ml vody R, 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 25 ml lihu 96% R.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). 4,0 % až 5,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí ve 100 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R (1 + 2) a zahřívá se 1 h pod zpětným chladičem. Provede se stanovení dusíku v primárních aromatických aminech (2.5.8) za elektrometrické indikace bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusitanu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 35,54 mg C₁₃H₁₃N₃O₅S₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Sulfacetamidum natricum

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl sulfacetamidu

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Sulfacetamidum solubile

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo žlutavě bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v ethanolu, prakticky nerozpustná v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B a F.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D,E a F, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 0,1 g se rozpustí v tlumivém roztoku fosforečnanovém o pH 7,0 a zředí se jím na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí tlumivým roztokem fosforečnanovým o pH 7,0 na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 255 nm. Specifická absorbance v maximuje 660 až 720, počítáno na bezvodou látku.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli sulfacetamidu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. 1 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 6 ml kyseliny octové zředěné RS a zfiltruje se. Sraženina se promyje malým množstvím vody R a suší se 4 h při 100 °C až 105 °C; taje (2.2.14) při 181 °C až 185 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. 0,1 g sraženiny ze zkoušky C se rozpustí v 5 ml lihu 96% R, přidá se 0,2 ml kyseliny sírové R a zahřeje se; je cítit pach ethylacetatu.
5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 1 mg sraženiny ze zkoušky C se rozpustí zahřátím v 1 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1) za tvorby oranžově červené sraženiny.
6. účinné od 1. 2. 1998F. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, vyhovuje zkouškám na sodík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 1,25 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí sejí na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 8,0 až 9,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF ₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,5 g se rozpustí ve vodě R a zředí sejí na 15 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg sulfanilamidu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 5 mg sulfanilamidu R se rozpustí v 10 ml zkoušeného roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, ethanolu R, vody R a 1-butanolu R (10 + 25 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se dimethylaminobenzaldehydem RS2. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 2,5 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 25 ml. Přidá se 25 ml kyseliny octové zředěné RS, 30 min se třepe a zfiltruje se. 15 ml filtrátu vyhovuje limitní zkoušce na sírany (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml filtrátu získaného ve zkoušce Sírany vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 6,0 % až 8,0 %; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,500 g se rozpustí ve směsi 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 50 ml vody R a ochladí se v ledové vodě. Provede se stanovení dusíku v primárních aromatických aminech (2.5.8) za elektrometrické indikace bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusitanu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 23,62 mg C₈H₉N₂NaO₃S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Sulfadiazinum

účinné od 1. 2. 1998Sulfadiazin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý, žlutavě bílý nebo narůžovělé bílý krystalický prášek nebo krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v acetonu, velmi těžce rozpustný v lihu 96%. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a ve zředěných minerálních kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 255 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfadiazinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. 3 g se umístí do suché zkumavky, která se nakloní do úhlu 45°, dno zkumavky se ponoří do silikonové olejové lázně a zahřeje se na asi 270 °C; látka se rozkládá, vzniká bílý nebo nažloutle bílý sublimát, který po rekrystalizaci z toluenu Nasušení při 100 °C taje (2.2.14) při 123 °C až 127 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml. Roztok bez dalšího okyselení vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,8 g se rozpustí ve směsi 5 ml roztoku hydroxidu sodného zředěného RS a 5 ml vody R; roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₅, HŽ₅ nebo ZŽ₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 1,25 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, potom se 15 min chladí v ledové vodě a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 20 mg se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 0,10 g se rozpustí v 0,5 ml amoniaku 26% R a zředí se methanolem R na 5,0 ml. Není-li roztok čirý, mírně se zahřívá do rozpuštění.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg sulfadiazinu CRL se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,25 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku zředěného RS1, vody R, nitromethanu R a dioxanu R (3 + 5 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve směsi 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 50 ml vody R a ochladí se v ledové vodě. Provede se stanovení dusíku v primárních aromatických aminech (2.5.8) za elektrometrické indikace bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusitanu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 25,03 mg C₁₀H₁₀N₄O₂S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Sulfadimidinum

účinné od 1. 2. 1998Sulfadimidin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek nebo krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě a v etheru, dobře rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96%. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a ve zředěných minerálních kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 197 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfadimidinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. 3 g se umístí do suché zkumavky, která se nakloní do úhlu 45 °C, dno zkumavky se ponoří do silikonové olejové lázně a zahřeje se na asi 270 °C; látka se rozkládá, vzniká bílý nebo nažloutle bílý sublimát, který po rekrystalizaci z toluenu Nasušení při 100 °C taje (2.2.14) při 150 °Caž 154 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml. Roztok bez dalšího okyselení vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí ve směsi 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 5 ml vody R; roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₅, HŽ₅ nebo Z₅Ž (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 1,25 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, potom se 15 min chladí v ledové vodě a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄F.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 20 mg se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 0,10 g se rozpustí v 0,5 ml amoniaku 26% R a zředí se methanolem R na 5,0 ml. Není-li roztok čirý, mírně se zahřívá do rozpuštění.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg sulfadimidinu CRL se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,25 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (2 + 48) na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku zředěného RS1, vody R, nitromethanu R a dioxanu R (3 + 5 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve směsi 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 50 ml vody R a ochladí se v ledové vodě. Provede se stanovení dusíku v primárních aromatických aminech (2.5.8) za elektrometrické indikace bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusitanu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 27,83 mg C₁₂H₁₄N₄O₂S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Sulfadoxinum

účinné od 1. 2. 1998Sulfadoxin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo žlutavě bílý krystalický prášek nebo krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96% a v methanolu, prakticky nerozpustný v etheru. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a ve zředěných minerálních kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 198 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfadoxinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. 0,5 g se rozpustí v 1 ml roztoku kyseliny sírové R 40% (V/V) a mírně se zahřeje. Pokračuje se v zahřívání do vzniku krystalické sraženiny (asi 2 min). Ochladí se, přidá se 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS, opět se ochladí, přidá se 25 ml etheru R a 5 min se třepe. Etherová vrstva se oddělí, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltruje. Filtrát se odpaří zahříváním ve vodní lázni. Zbytek po odpaření taje (2.2.14) při 80 °C až 82 °C nebo při 90 °C až 92 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml. Roztok bez dalšího okyselení vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí ve směsi 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 5 ml vody R; roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₅, HŽ₅ nebo ZŽ₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 1,25 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, potom se 15 min chladí v ledové vodě a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg sulfadoxinu CRL se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku zředěného RS1, vody R, nitromethanu R a dioxanu R (3 + 5 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998S 0,250 g se provede stanovení dusíku v primárních aromatických aminech (2.5.8) za elektrometrické indikace bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml dusitanu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 31,03 mg C₁₂H₁₄N₄O₄S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Sulfafurazolum

účinné od 1. 2. 1998Sulfafurazol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutle bílý prášek nebo krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru a v dichlormethanu. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a ve zředěných minerálních kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 197 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfafurazolu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. K 0,5 g se přidá 1 ml roztoku kyseliny sírové R 40% (V/V) a zahřívá se nad mírným plamenem do rozpuštění. Pokračuje se nepřetržitě v zahřívání až do vzniku krystalické sraženiny (asi 2 min). Ochladí se a přidá se 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS. Po ochlazení se roztok třepe 5 min s 25 ml etheru R Etherová vrstva se oddělí, vysuší se nad síranem sodným bezvodým R a zfiltruje se. Rozpouštědlo se odpaří zahříváním na vodní lázni; zbytek taje (2.2.14) při 119 °C 123 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml. Roztok bez dalšího okyselení vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,4 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, ve směsi 5 ml roztoku hydroxidu sodného zředěného RS a 5 ml vody R; roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆, HŽ₆ nebo ZŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 1,25 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, potom se 15 min chladí v ledové vodě a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg sulfafurazolu CRL se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,25 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (2 + 48) na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a dichlormethanu R (1 + 25 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí v 50 ml acetonu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS za použití roztoku modři thymolové R (4 g/l) v methanolu R jako indikátoru.

účinné od 1. 2. 19981 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 26,73 mg C₁₁H₁₃N₃O₃S

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Sulfamerazinum

účinné od 1. 2. 1998Sulfamerazin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý, žlutavě bílý nebo narůžovělé bílý krystalický prášek nebo krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v Uhu 96%, velmi těžce rozpustný v dichlormethanu. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a ve zředěných minerálních kyselinách.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 235 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfamerazinu CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, zbarvením a velikostí shoduj e s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. 3 g se umístí do suché zkumavky, která se nakloní do úhlu 45°, dno zkumavky se ponoří do silikonové olejové lázně a zahřeje se na asi 270 °C; látka se rozkládá, vzniká bílý nebo nažloutle bílý sublimát, který po rekrystalizaci z toluenu R a sušení při 100 °C taje (2.2.14) při 157 °C až 161 °C.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 20 mg se rozpustí v 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a přidá se 1 ml vody R. Roztok bez dalšího okyselení vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,8 g se rozpustí ve směsi 5 ml roztoku hydroxidu sodného zředěného RS a 5 ml vody R; roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž_4, HŽ₄ nebo ZŽ₄ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 1,25 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 40 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, potom se 15 min chladí v ledové vodě a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg sulfamerazinu CRL se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R(2 + 48) na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku zředěného RS1, vody R, nitromethanu R a dioxanu R (3 + 5 + 40 + 50) po dráze 15 cm.

účinné od 1. 2. 1998Vrstva se vysuší při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).