Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Chemická stálost skleněných obalů pro farmaceutické použití se vyjadřuje odolností proti vodě, tj. odolností proti uvolňování rozpustných minerálních látek působením vody za předepsaných podmínek styku s vnitřním povrchem obalu nebo skleněnou drtí. Odolnost proti vodě se stanoví titrací uvolněných alkálií.

účinné od 1. 2. 1998Skleněné obaly se dělí podle odolnosti proti vodě takto:

1. účinné od 1. 2. 1998- Skleněné obaly I. třídy. Tyto obaly jsou vyrobeny z neutrálního skla a mají vysokou odolnost proti vodě danou chemickým složením skla.
2. účinné od 1. 2. 1998- Skleněné obaly II. třídy. Tyto obaly jsou obvykle ze sodnovápenatokřemičitého skla a jejich vysoká odolnost proti vodě je výsledkem vhodné úpravy vnitřního povrchu skla.
3. účinné od 1. 2. 1998- Skleněné obaly III. třídy. Tyto obaly jsou obvykle ze sodnovápenatokřemičitého skla a mají pouze střední odolnost proti vodě.
4. účinné od 1. 2. 1998- Skleněné obaly IV. třídy. Tyto obaly jsou obvykle ze sodnovápenatokřemičitého skla a mají nízkou odolnost proti vodě.

účinné od 1. 2. 1998Následující doporučení vytištěná kurzívou uvádějí typy skleněných obalů, které mohou být použity pro různé druhy léčivých přípravků. Za zajištění vhodného obalu pro léčivé přípravky je zodpovědný jejich výrobce.

účinné od 1. 2. 1998Skleněné obaly I. třídy jsou obecně vhodné pro všechny přípravky, ať jsou nebo nejsou určeny pro parenterální použití a pro lidskou krev a krevní složky.

účinné od 1. 2. 1998Skleněné obaly II. třídy jsou obecně vhodné pro kyselé a neutrální vodné přípravky k parenterálnímu použití.

účinné od 1. 2. 1998Skleněné obaly III. třídy jsou vhodné pro nevodné přípravky k parenterálnímu použití, pro prášky pro parenterální použití a pro přípravky, které nejsou určeny k parenterálnímu použití.

účinné od 1. 2. 1998Skleněné obaly IV. třídy jsou obecně vhodné pro tuhé přípravky, které nejsou určeny k parenterálnímu použití, a pro některé tekuté nebo polotuhé přípravky, které nejsou určeny k parenterálnímu použití.

účinné od 1. 2. 1998Obecně mohou být pro určitý typ přípravku použity skleněné obaly s třídou odolnosti proti vodě vyšší, než je doporučeno.

účinné od 1. 2. 1998Pro přípravky jiné než k parenterálnímu použití může být použito bezbarvé i barevné sklo. Přípravky k parenterálnímu použití se obvykle uchovávají v obalech z bezbarvého skla; pokud je známo, že přípravek je citlivý na světlo, může se použít barevné sklo. Doporučuje se, aby všechny skleněné obaly pro tekuté přípravky a pro prášky pro parenterální použití umožňovaly vizuální kontrolu obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Vnitřní povrch skleněných obalů může být speciálně upraven pro zlepšení odolnosti proti vodě, získání vodoodpudivosti apod. Vnější povrch může být také upraven, např. pro snížení tření a pro zvýšení odolnosti proti oděru. Při vnější úpravě nemá docházet ke znečištění vnitřního povrchu obalu.

účinné od 1. 2. 1998S výjimkou skleněných obalů I. třídy nesmí být skleněné obaly pro léčivé přípravky používány opakovaně. Obaly pro lidskou krev a krevní složky nesmějí být použity opakovaně.

účinné od 1. 2. 1998Skleněné obaly pro léčivé přípravky vyhovují příslušným zkouškám odolnosti proti vodě. Jestliže skleněné obaly mají části z jiných než skleněných materiálů, tyto zkoušky se týkají pouze skleněné části obalu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky

účinné od 1. 2. 1998Pro stanovení jakosti skleněných obalů v souladu s určeným použitím se provede jedna nebo více následujících zkoušek.

účinné od 1. 2. 1998Odolnost proti vodě

účinné od 1. 2. 1998Zařízení a zkoumadla:

1. účinné od 1. 2. 1998- hmoždíř s tloučkem, viz obrázek 3.2.1-1, a kladivo z kalené magnetické oceli,
2. účinné od 1. 2. 1998- souprava tří sít se čtvercovými oky z nerezové oceli, upevněných v rámech ze stejného materiálu:
   1. účinné od 1. 2. 1998a) síto č. 710,
   2. účinné od 1. 2. 1998b) síto č. 425,
   3. účinné od 1. 2. 1998c) síto č. 250,

1. účinné od 1. 2. 1998- stálý magnet,
2. účinné od 1. 2. 1998- láhve a víčka z neutrálního skla, které již byly použity ke zkoušce, nebo láhve, které byly naplněny vodou R a zahřívány v autoklávu nejméně 1 h při 121 °C,
3. účinné od 1. 2. 1998- fólie z inertního kovu (např. z hliníku),
4. účinné od 1. 2. 1998- autokláv zajišťující udržení teploty (121 ± 1) °C vybavený teploměrem, tlakoměrem, odvzdušňovacím kohoutem, stojanem pro umístění vzorků a dostatečně velkým vnitřním prostorem, do něhož se umístí nad úrovní vody potřebný počet obalů k provedení zkoušky,
5. účinné od 1. 2. 1998- horkovzdušná sušárna zajišťující udržení teploty (110 ± 5) °C,
6. účinné od 1. 2. 1998- váhy s rozsahem do 500 g a přesností 0,005 g,
7. účinné od 1. 2. 1998- voda prostá oxidu uhličitého R,
8. účinné od 1. 2. 1998- červeň methylová RS,
9. účinné od 1. 2. 1998- kyselina chlorovodíková 0,01 mol/l VS,
10. účinné od 1. 2. 1998- aceton R,
11. účinné od 1. 2. 1998- směs objemových dílů kyseliny fluorovodíkové R a kyseliny chlorovodíkové R (1 + 9).

    účinné od 1. 2. 1998Objem naplnění. Je to objem vody, kterou se plní obal pro provedení zkoušky. U lahviček a láhví je objemem naplnění 90 % objemu vody potřebné pro úplné naplnění obalu po okraj. U ampulí se rozumí objem do výšky ramene.

    účinné od 1. 2. 1998

    účinné od 1. 2. 1998Obr. 3.2.1-1 Zařízení pro drcení skla

    účinné od 1. 2. 1998Rozměry v milimetrech

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška odolnosti vnitřního povrchu proti vodě.

   účinné od 1. 2. 1998Stanovení se provádí na nepoužitých obalech. Počet obalů pro zkoušku a objemy výluhu potřebného pro konečné stanovení jsou uvedeny v tabulce 3.2.1-1.

   účinné od 1. 2. 1998Tab. 3.2.1-1 Počet obalů a objem výluhu

   účinné od 1. 2. 1998

   Zkoušky Odolnost proti vodě Tab. 3.2.1-1 Počet obalů a objem výluhu

   Objem naplnění v ml	Počet obalů	Objem výluhu k titraci v ml
   do 3	nejméně 10	25,0
   nad 3 až 30	nejméně 10	50,0
   nad 30	nejméně 10	100,0

   účinné od 1. 2. 1998Postup. Těsně před zkouškou se vypláchnou všechny obaly pečlivě nejméně třikrát vodou R, nechají se odkapat a naplní se vodou R na objem naplnění. Lahvičky a láhve se přikryjí miskami z neutrálního skla nebo hliníkovou fólií předem opláchnutými vodou R. Ampule se zataví. Obaly se umístí do stojanu na vzorky a stojan se vloží do autoklávu obsahujícího takové množství vody R, aby zkoušené obaly byly nad hladinou. Autokláv se uzavře a provedou se tyto kroky:

   1. účinné od 1. 2. 1998- autokláv se vyhřeje na 100 C a otevřeným odvzdušňovacím kohoutem se 10 min nechá unikat pára,
   2. účinné od 1. 2. 1998- teplota se během 20 min zvýší ze 100 C na 121 C,
   3. účinné od 1. 2. 1998- teplota se udržuje 60 min na (121 ± 1) C,
   4. účinné od 1. 2. 1998- teplota se sníží během 40 min ze 121 C na 100 C při otevřeném odvzdušňovacím kohoutu, aby se nevytvořil podtlak.

   účinné od 1. 2. 1998Obaly se při dodrže_ní obvyklé opatrnosti vyjmou z autoklávu a ochladí se pod tekoucí vodou. Titrace se provede nejpozději do 1 h po vyjmutí obalů z autoklávu. Výluhy z obalů se spojí, promíchají se a do kuželové baňky se přenese předepsaný objem tekutiny, viz tabulka 3.2.1-1. Do druhé kuželové baňky se přenese stejný objemem vody R (kontrolní roztok) a do obou baněk se na každých 25 ml tekutiny přidá 0,05 ml červeně methylové RS. Kontrolní roztok se titruje kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l VS a zkoušený výluh se titruje stejnou kyselinou do stejného zabarvení indikátoru jako kontrolní roztok. Spotřeba zjištěná při titraci kontrolního roztoku se odečte od spotřeby zjištěné při titraci zkoušeného výluhu a výsledná spotřeba se vyjádří v mililitrech kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS na 100 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Hodnocení. Výsledky nejsou vyšší než hodnoty uvedené v tabulce 3.2.1-2.

   účinné od 1. 2. 1998Tab. 3.2.1-2 Limitní hodnoty zkoušky odolnosti vnitřního povrchu skleněných obalů proti vodě

   účinné od 1. 2. 1998

   Zkoušky Odolnost proti vodě Tab. 3.2.1-1 Počet obalů a objem výluhu Tab. 3.2.1-2 Limitní hodnoty zkoušky odolnosti vnitřního povrchu skleněných obalů proti vodě

   Objem naplnění v ml	Spotřeba kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS na 100 ml výluhu v ml
   	skleněné obaly
   	třída I a II	třída III
   do 1	2,0	20,0
   nad 1 do 2	1,8	17,6
   nad 2 do 5	1,3	13,2
   nad 5 do 10	1,0	10,2
   nad 10 do 20	0,80	8,1
   nad 20 do 50	0,60	6,1
   nad 50 do 100	0,50	4,8
   nad 100 do 200	0,40	3,8
   nad 200 do 500	0,30	2,9
   více než 500	0,20	2,2

1. účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška odolností skleněné drtí proti vodě.

   účinné od 1. 2. 1998Postup. Zkoušené obaly se vypláchnou vodou R a vysuší se v horkovzdušné sušárně. Kladivem se nahrubo rozdrtí asi 100 g skla nejméně ze tří obalů. Největší střepy nemají být větší než 25 mm. Část vzorku se umístí do hmoždíře a vloží se tlouček, na který se jednou silně udeří kladivem. Obsah hmoždíře se vysype na nejhrubší síto (710) v sadě sít. Tento postup se opakuje, až se na síto umístí všechny střepy. Obsah se rychle přeseje a odstraní se část, která zůstala na sítech (710) a (425). Tato část se znovu popsaným způsobem drtí a celý postup se opakuje, až na sítě (710) zůstane asi 20 g skla. Tato část a část, která prošla sítem (250), se odstraní. Síty se 5 min ručně nebo mechanicky třepe. Dále se zkouší ta část skleněné drtě, která prošla sítem (425) a zachytila se na sítě (250). Pomocí magnetu, kterým se pohybuje nad rozprostřenou drtí, se z ní odstraní kovové částice. Asi 22 g drtě se převede do kuželové baňky s 60 ml acetonu R, protřepává se do vzniku suspenze, ta se potom nechá usadit a tekutina se sleje. Protřepávání s acetonem se opakuje pětkrát, potom se drť rozprostře na odpařovací misce. Aceton se nechá odpařit, drť se 20 min suší v sušárně při 110 °C a nechá se vychladnout.

   účinné od 1. 2. 199820 g sušené skleněné drtě se převede do 250ml kuželové baňky, přidá se 100 ml vody R a zváží se. Do druhé stejné baňky se převede 100 ml vody R a také se zváží (slepá zkouška). Skleněná drť se rozprostře rovnoměrně po dně baňky a obě baňky se přiklopí skleněnými miskami z neutrálního skla nebo hliníkovou fólií opláchnutou ve vodě. Baňky se v autoklávu zahřívají 30 min při 121 °C, přičemž se provede postup podobně, jak je popsán ve zkoušce A odolnosti vnitřního povrchu proti vodě. Po ochlazení se sejmou víčka, baňky se opatrně otřou a doplní se vodou R na původní hmotnost.

   účinné od 1. 2. 1998Titrace. 50,0 ml čirého výluhu (odpovídá 10,0 g skleněné drti) se převede do kuželové baňky. Současně se provede slepá zkouška s 50,0 ml vody R (kontrolní roztok). Do každé baňky se přidá 0,1 ml červeně methylové RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l VS. Zkoušený výluh i kontrolní roztok se titrují stejnou kyselinou do stejného zbarvení. Spotřeba na kontrolní roztok se odečte od spotřeby na zkoušený výluh a výsledky se vyjádří v mililitrech kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS na 10,0 g skla.

   účinné od 1. 2. 1998Hodnocení. Spotřeba kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS na 10,0 g skla je u obalů:

   1. účinné od 1. 2. 1998- třídy I nejvýše 2,0 ml,
   2. účinné od 1. 2. 1998- třídy II a III nejvýše 17,0 ml,
   3. účinné od 1. 2. 1998- třídy IV nejvýše 30,0 ml.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Zkouška odolnosti proti vodě po leptání povrchu obalů.

   účinné od 1. 2. 1998Počet obalů pro zkoušku a požadovaný objem zkoušené kapaliny jsou uvedeny v tabulka 3.2.1-1.

   účinné od 1. 2. 1998Postup. Obaly se dvakrát vypláchnou vodou R, naplní se až po okraj směsí kyseliny fluorovodíkové R a kyseliny chlorovodíkové R a nechají se 10 min stát. Potom se obaly vyprázdní, pečlivě se pětkrát vypláchnou vodou R a ještě jednou se vypláchnou vodou R těsně před zkouškou. Takto připravené obaly se autoklávují a titrují postupem popsaným ve zkoušce A odolnosti vnitřního povrchu proti vodě.

   účinné od 1. 2. 1998Rozlišení mezi skleněnými obaly třídy I a třídy II

   účinné od 1. 2. 1998Výsledky zkoušky C se porovnají s výsledky zkoušky A. Rozdíly jsou uvedeny v tabulce 3.2.1-3.

   účinné od 1. 2. 1998Tab. 3.2.1-3 Rozlišení mezi skleněnými obaly třídy I a třídy II

   účinné od 1. 2. 1998

   Zkoušky Odolnost proti vodě Tab. 3.2.1-1 Počet obalů a objem výluhu Tab. 3.2.1-2 Limitní hodnoty zkoušky odolnosti vnitřního povrchu skleněných obalů proti vodě Tab. 3.2.1-3 Rozlišení mezi skleněnými obaly třídy I a třídy II

   Třída I	Třída II
   Hodnoty jsou blízké hodnotám zjištěným zkouškou A pro odolnost vnitřního povrchu proti vodě pro skleněné obaly třídy I.	Hodnoty výrazně převyšují hodnoty zjištěné zkouškou A pro odolnost vnitřního povrchu proti vodě pro skleněné obaly třídy I a jsou podobné, ale nepřevyšují hodnoty pro skleněné obaly třídy III.

účinné od 1. 2. 1998Arsen

účinné od 1. 2. 1998Zkouška se provádí u skleněných obalů určených pro vodné parenterální přípravky.

účinné od 1. 2. 1998Zařízení. Zařízení, viz obrázek 3.1.2-2, sestává z vyvíječe arsenovodíku (A) připojeného přes čistič plynu (C) k absorpční trubici. Části jsou spojeny standardním kuželovým nebo kloubovým zábrusem (B a D). Lze použít jakékoli jiné uspořádání využívající shodného principu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Do vyvíjecí baňky (A) se převede 35 ml výluhu připraveného ze skleněného obalu pro vodné parenterální přípravky postupem podle zkoušky A pro odolnost vnitřního povrchu proti vodě. U menších obalů se použije 35 ml výluhu získaného spojením výluhů z více obalů.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 3,5 ml základního roztoku arsenu (1 jug As/ml) se zředí vodou A na 35 ml a převede se do vyvíjecí baňky (A).

účinné od 1. 2. 1998Postup. Zkoušený výluh a porovnávací roztok se zpracovávají za stejných podmínek tak, že se ve vyvíjecích baňkách smíchají s 20 ml roztoku kyseliny sírové R (350 g/l), 2 ml jodidu draselného RS, 0,5 ml chloridu cínatého RS a 1 ml 2-propanolu R a směs se nechá 30 min stát. Do čističe plynu (C) se vloží dva smotky vaty s octanem olovnatým R tak, aby mezi nimi byla mezera 2 mm. Zábrusy (B a D) se potřou vhodným mazivem a spojí se čistící (C) a absorpční jednotka (E). Do absorpční trubice (E) se převedou 3,0 ml roztoku diethyldithiokarbaminanu stříbrného R (5 g/l) v pyridinu bezvodém A. Do směsi ve vyvíjecí baňce (A) se přidají 3,0 g zinku R granolovaného (710) a baňka se ihned připojí k sestavené čisticí a absorpční jednotce. Vyvíjecí baňka (A) se ponoří do vodní lázně termostatované na (25 ± 3) C. Vyvíjí se vodík a současně se roztok zbarvuje. Baňkou se v intervalech asi 10 min mírně zakrouží; po 45 min se absorpční trubice odpojí od vyvíječe a čističe a roztok se převede do zkumavky pro porovnávací zkoušky (2.1.5). Červené zbarvení zkoušeného roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku. Vyhodnocení lze také provést spektrofotometrem nebo kolorimetrem za použití roztoku diethyldithiokarbaminanu stříbrného jako kontrolního roztoku při 535 nm až 540 nm v 1 cm vrstvě. Zkoušený roztok obsahuje nejvýše 0,1 µg As/g.

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Obr. 3.2.1-2 Zařízení k určení arsenu

účinné od 1. 2. 1998Světelná propustnost barevných skleněných obalů chránících před světlem

účinné od 1. 2. 1998Příprava vzorku. Skleněný obal se rozbije nebo rozřeže okružní pilou se smáčeným karborundovým nebo diamantovým brusným kotoučem. Vyberou se části s reprezentativní tloušťkou stěny a oříznou se na vhodný rozměr pro uchycení ve spektrometru. Jestliže je vzorek příliš malý a nezakryje otvor v držáku vzorku a je kratší než štěrbina spektrometru, nezakrytá část se překryje neprůsvitným papírem nebo páskou. Před měřením se vzorek umyje, vysuší a otře optickým papírem. Vzorek se upevní v držáku pomocí vosku nebo jiným vhodným způsobem, přičemž je třeba se vyvarovat přítomnosti otisků prstů nebo jiného znečištění na zkoušeném vzorku.

účinné od 1. 2. 1998Postup. Vzorek se umístí ve spektrometru tak, že jeho podélná osa je souběžná se štěrbinou spektrometru a paprsek spektrometru dopadá na povrch vzorku kolmo, aby se snížily světelné reflexní ztráty na minimum. Propustnost vzorku se měří proti vzduchu v oblasti 290 nm až 450 nm vcelku nebo v intervalech 20 nm.

účinné od 1. 2. 1998Hodnocení. Světelná propustnost barevného skla obalů pro přípravky, které nejsou určeny pro parenterální použití, je nejvýše 10 % v oblasti 290 nm až 450 nm bez ohledu na třídu a objem skleněného obalu. Světelná propustnost barevného skla obalů pro parenterální přípravky nepřevyšuje limitní hodnoty uvedené v tabulce 3.2.1-4.

účinné od 1. 2. 1998Tab. 3.2.1-4 Limitní hodnoty světelné propustnosti barevných skleněných obalů třídy I, II a III

účinné od 1. 2. 1998Obaly na krev a krevní složky

účinné od 1. 2. 1998Odolnost proti náhlé změně teploty.

účinné od 1. 2. 1998Obaly se nerozbijí, nepopraskají nebo nepuknou, jestliže jsou vystaveny následujícím podmínkám:

1. účinné od 1. 2. 1998a) prázdné obaly se umístí do autoklávu, teplota se během asi 30 min zvýší na 140 °C a při této teplotě se ponechají 30 min;
2. účinné od 1. 2. 1998b) prázdné obaly se umístí do sušárny, teplota se během asi 30 min zvýší na 250 °C a při této teplotě se ponechají 1 h;
3. účinné od 1. 2. 1998c) obaly se naplní do 70 % nejvyššího vyznačeného objemu roztokem chloridu sodného R (9 g/l) a postupně se na vzduchu ochladí na -20 °C a ponechají se při této teplotě 24 h. Po ohřátí na pokojovou teplotu vyhovují obaly zkoušce odolnosti při odstřeďování;
4. účinné od 1. 2. 1998d) obaly se naplní vodou a podrobí se rychlému poklesu teploty střídavým ponořením do dvou vodních lázní s teplotami lišícími se nejméně o 40 °C.

účinné od 1. 2. 1998Odolnost proti odstřeďování.

účinné od 1. 2. 1998Obal se úplně naplní vodou R až po nejvyšší vyznačený objem a vloží se do vhodné odstředivky. Odstředivka se vyváží a odstřeďuje se tak, aby se nejdéle do 1 min dosáhlo zrychlení 2000 g _n. Obal odolá těmto podmínkám nejméně 30 min.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998Obaly na krev a krevní složky se označují v souladu s příslušnými národními předpisy a mezinárodními dohodami.

1. účinné od 1. 2. 19983.2.2 Obaly a uzávěry z plastů

   účinné od 1. 2. 1998Jsou to výrobky pro farmaceutické použití určené k uchovávání a ochraně léčiv a jsou nebo mohou být v přímém styku s léčivy. Uzávěr je součástí obalu.

   účinné od 1. 2. 1998Materiály pro výrobu farmaceutických obalů obsahují jeden nebo více druhů polymerů, v nichž mohou být i určité přísady. Tyto materiály nesmějí obsahovat žádnou látku, která by se mohla do obsahu vyluhovat v množství ovlivňujícím účinnost nebo stabilitu přípravku nebo zvyšovat jeho toxicitu.

   účinné od 1. 2. 1998Nejčastěji používanými polymery jsou polyethylen, polypropylen, polyvinylchlorid, polyethylentereftalat a kopolymery ethylenu a vinylacetatu.

   účinné od 1. 2. 1998Druh a množství přísad se řídí druhem použitého polymeru, zpracovatelským postupem a účelem použití. Přísadami mohou být antioxidanty, stabilizátory, změkčovadla, maziva, barviva a látky zvyšující rázovou houževnatost. Antistatická činidla a separační přísady se smějí používat jedině u obalů na přípravky k perorálnímu a zevnímu použití, pro něž jsou povoleny. Vhodné přísady pro každý typ polymeru jsou uvedeny v lékopise. Jiné přísady se použijí jen tehdy, jsou-li pro jednotlivý případ schváleny oprávněnou autoritou.

   účinné od 1. 2. 1998Pro výběr vhodného plastového obaluje nutné znát úplné složení plastu, včetně všech materiálů přidávaných při výrobě obalu, aby mohla být stanovena potenciální rizika. Plastový obal zvolený pro určitý přípravek má tyto vlastnosti:

   1. účinné od 1. 2. 1998- složky přípravku se při styku s plastem významně neadsorbují na jeho povrch ani do něj významně nepronikají nebo jím neprostupují,
   2. účinné od 1. 2. 1998- složky plastu nepůsobí na přípravek v míře ovlivňující jeho stabilitu nebo nepředstavují toxické riziko.

   účinné od 1. 2. 1998Z vybraného materiálu nebo materiálů splňujících tyto požadavky se za přesně stanovených podmínek zhotoví určitý počet vzorků jednoho druhu obalu a podrobí se praktickým zkouškám za podmínek, jaké se vyskytují při určeném použití, včetně případné sterilizace. Aby se potvrdila snášenlivost obalu s obsahem a zajistilo se, že nebude ovlivněna kvalita přípravku, provedou se různé zkoušky, jako je ověření stability fyzikálních vlastností, stanovení změn hmotnosti v důsledku propustnosti obalu, zjištění změn hodnoty pH, zhodnocení změn způsobených vlivem světla a chemické a případně též biologické zkoušky.

   účinné od 1. 2. 1998Výrobní postup zajišťuje reprodukovatelnost hromadné výroby a výrobní podmínky jsou voleny tak, aby se vyloučila možnost znečištění jinými plasty nebo jejich složkami. Výrobce zajišťuje, že obaly ze sériové výroby odpovídají po všech stránkách zkoušeným vzorkům.

   účinné od 1. 2. 1998Pro zachování platnosti výsledků zkoušek typových vzorků je důležité:

   1. účinné od 1. 2. 1998- neprovádět žádné změny ve složení materiálu proti zkoušeným vzorkům;
   2. účinné od 1. 2. 1998- neprovádět žádné změny ve výrobním procesu proti přípravě vzorků. Zvláště je nutno vyloučit změny teplot při zpracování plastu, včetně následných operací, jako je sterilizace;
   3. účinné od 1. 2. 1998- nepoužívat odpadní materiál.

   účinné od 1. 2. 1998Přebytečný materiál z výroby, jehož druh a množství je přesně stanoven, smí být znovu použit až po odpovídajícím ověření.

   účinné od 1. 2. 1998Materiály popsané v lékopise se uznají za vhodné pro uvedené výše definované specifické účely tehdy, vyhoví-li zkouškám snášenlivosti pro každou kombinaci obalu a obsaženého přípravku.

1. účinné od 1. 2. 19983.2.3 Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky

   účinné od 1. 2. 1998Obaly z plastů pro sběr, uchovávání, zpracování a podávání krve a jejích složek, dále vaky, jsou vyráběny z jednoho nebo více polymerů, které v případě potřeby obsahují přísady. Složení a podmínky výroby vaků jsou schvalovány oprávněnou autoritou v souladu s národní legislativou a mezinárodními dohodami.

   účinné od 1. 2. 1998Složení materiálů různých částí vaků odpovídá příslušným specifikacím, jestliže je jejich kvalita kontrolována metodami popsanými v těchto specifikacích.

   účinné od 1. 2. 1998Jiné materiály než ty, které jsou popsány v lékopise, mohou být použity za podmínky, že jejich složení bylo schváleno oprávněnou autoritou a vaky z nich vyráběné odpovídají požadavkům předepsaným ve stati Sterilní plastové obaly na lidskou krev a krevní složky.

   účinné od 1. 2. 1998Za normálních podmínek používání tyto materiály neuvolňují monomery nebo jiné látky v množstvích vedoucích k poškození nebo abnormálním změnám krve.

   účinné od 1. 2. 1998Vaky mohou v závislosti na jejich použití obsahovat antikoagulační roztoky a jsou dodávány sterilní.

   účinné od 1. 2. 1998Každý vak je vybaven přípojkami vhodnými pro určené použití. Vak může být jednoduchý nebo ve formě sběrného vaku, který může sestávat z jednoho vaku propojeného jednou nebo více hadičkami s jedním nebo více sekundárními vaky tak, aby bylo možné provádět separaci krevních složek v uzavřeném systému.

   účinné od 1. 2. 1998Vývody vaku mají tvar a velikost umožňující odpovídající propojení vaku se zdrojem krve. Ochranné kryty jehly pro odběr krve a připojených částí musí zajišťovat udržení sterility. Musí být snadno odpojitelné a zabezpečené.

   účinné od 1. 2. 1998Kapacita vaků je vztažena ke jmenovité kapacitě předepsané oprávněnou autoritou a příslušnému objemu antikoagulačního roztoku. Jmenovitá kapacita je objem odebrané krve ve vaku. Vaky mají tvar dovolující odstřeďování v naplněném stavu.

   účinné od 1. 2. 1998Vaky jsou vybaveny vhodným zařízením pro zavěšení nebo upevnění, které nebrání odběru, skladování, zpracování nebo podávání krve.

   účinné od 1. 2. 1998Vaky jsou uzavřeny v hermeticky uzavřených ochranných obalech.

   účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

   účinné od 1. 2. 1998Vak je dostatečně průhledný, aby bylo možno prohlédnout obsah před a po odběru krve, a je dostatečně pružný, aby kladl minimální odpor v průběhu plnění a vyprazdňování za normálních podmínek použití. Vak obsahuje nejvýše 5 ml vzduchu.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušky

   účinné od 1. 2. 1998Roztok Sl. Vak se naplní 100 ml sterilního roztoku chloridu sodného R (9 g/l) prostého pyrogenních látek. Vak se uzavře a zahřívá se 30 min v autoklávu při 110 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Jestliže zkoušený vak obsahuje antikoagulační roztok, předem se vyprázdní a vypláchne 250 ml vody na injekce R při (20 ±1) °C. Promývací tekutina se odstraní.

   účinné od 1. 2. 1998Roztok S2. Vak se naplní vodou na injekce R v množství odpovídajícím určenému objemu antikoagulačního roztoku. Vak se uzavře a zahřívá se 30 min v autoklávu při 110 °C. Po ochlazení se doplní objem vodou na injekce R na jmenovitou kapacitu vaku.

   účinné od 1. 2. 1998Jestliže zkoušený vak obsahuje antikoagulační roztok, předem se vyprázdní a vypláchne stejně, jak je uvedeno výše.

   účinné od 1. 2. 1998Odolnost při odstřeďování. Vak se naplní na jmenovitou kapacitu vodou R okyselenou 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Vak se obalí absorpčním papírem, který byl napuštěn modří brom-fenolovou RS1 nebo jiným vhodným indikátorem a vysušen. Obalený vak se odstřeďuje 10 min při 5000 g_n; na papim s indikátorem nejsou žádné známky prosakování a nedošlo k žádné trvalé deformaci vaku.

   účinné od 1. 2. 1998Odolnost proti roztažení. Vak se naplní na jmenovitou kapacitu vodou R okyselenou 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Vak se zavěsí za závěs na straně proti hadičce přívodu krve a podél osy hadičky se působí 5 s okamžitou silou 20 N (2,05 kgf). Zkouška se opakuje tak, že se tažnou silou působí na každou část pro plnění a vyprazdňování. Nedochází k roztržení ani poškození vaku.

   účinné od 1. 2. 1998Netěsnost. Vak po zkoušce odolnosti proti roztažení se vloží mezi dvě desky pokryté absorpčním papírem, který byl napuštěn modříbromfenolovou RS1 nebo jiným vhodným indikátorem a vysušen. Postupně se zvyšuje síla na desku stlačující vak tak, že vnitřní tlak (tj. rozdíl mezi působícím tlakem a atmosférickým tlakem) dosáhne v průběhu 1 min hodnoty 67 kPa. Tlak se udržuje 10 min a po této době na indikátorovém papim nejsou u žádného spoje žádné známky prosakování.

   účinné od 1. 2. 1998Propustnost pro páry. Vak s antikoagulačním roztokem se naplní roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na objem odpovídající objemu krve, pro který je vak určen.

   účinné od 1. 2. 1998Prázdný vak se naplní stejnou směsí antikoagulačního roztoku a roztoku chloridu sodného R (9 g/l). Vak se uzavře, zváží a skladuje 21 dní při relativní vlhkosti atmosféry (50 ± 5) % a teplotě (5 ± 1) °C. Úbytek hmotnosti je nejvýše 1 %.

   účinné od 1. 2. 1998Vyprázdnění pod tlakem. Vak se naplní na jmenovitou kapacitu vodou R o teplotě (5 ± 1) °C. Transfuzní souprava bez intravenózní kanyly se připojí k jednomu vývodu. Vak se stlačí tak, aby v průběhu vytlačování byl udržen vnitřní tlak (tj. rozdíl mezi působícím tlakem a atmosférickým tlakem) 40 kPa. Vak se vyprázdní nejdéle za 2 min.

   účinné od 1. 2. 1998Rychlost plnění. Hadička přívodu krve s jehlou se připojí k zásobníku obsahujícímu vhodný roztok, který má viskozitu stejnou jako krev, např. roztok sacharosy R (335 g/l) při 37 °C. Vnitřní tlak zásobníku (tj. rozdíl mezi působícím tlakem a atmosférickým tlakem) se udržuje na 9,3 kPa, přičemž základna zásobníku a horní část vaku se nacházejí ve stejné výši. Vak se za 8 min naplní nejméně na jmenovitou kapacitu.

   účinné od 1. 2. 1998Odolnost proti teplotním rozdílům. Vak se na vhodném místě vytemperuje na 20 °C až 23 °C. V chladicím boxu se rychle ochladí na -80 °C a při této teplotě se udržuje 24 h. Teplota se zvýší na 50 °C a při této teplotě se udržuje 12 h. Nechá se ochladit na pokojovou teplotu. Vak vyhovuje zkouškám odolnosti při odstřeďování, odolnosti proti roztažení, netěsnosti, propustnosti pro páry, vyprázdnění pod tlakem a rychlosti plnění popsaným výše.

   účinné od 1. 2. 1998Průhlednost. Vak se naplní na jmenovitou kapacitu základní suspenzí pro opalescenci (2.2.1) zředěné tak, aby absorbance (2.2.25) při 640 nm byla 0,37 až 0,43 (asi šestnáctinásobné zředění). Zákal suspenze ve vaku musí být pozorovatelný při porovnání s vakem naplněným vodou.

   účinné od 1. 2. 1998Vyluhovatelné látky. Zkoušky se provádějí postupy navrženými k co nejvěrnějšímu napodobení podmínek styku vaku s jeho obsahem při skutečném použití.

   účinné od 1. 2. 1998Podmínky styku a zkoušky, které se mají provádět, jsou předepsány podle charakteru materiálu a zvláštních požadavků na každý typ vaku.

   účinné od 1. 2. 1998Hemolytické účinky v tlumivých roztocích.

   účinné od 1. 2. 1998Základní tlumivý roztok. 90,0 g chloridu sodného R, 34,6 g hydrogenfosforečnanu sodného R a 2,43 g a dihydrogenfosforečnanu sodného R se rozpustí ve vodě R a zředí sejí na 1000 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Tlumivý roztok A₀. Ke 30,0 ml základního tlumivého roztoku se přidá 10,0 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Tlumivý roztok B₀. Ke 30,0 ml základního tlumivého roztoku se přidá 20,0 ml vody R

   účinné od 1. 2. 1998Tlumivý roztok C₀. Ke 30,0 ml základního tlumivého roztoku se přidá 85,0 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Do tří odstřeďovacích zkumavek se převede po 1,4 ml roztoku S2. Do zkumavky I se přidá 0,1 ml tlumivého roztoku A₀, do zkumavky II se přidá 0,1 ml tlumivého roztoku B₀ a do zkumavky III se přidá 0,1 ml tlumivého roztoku C₀. Do každé zkumavky se přidá po 0,02 ml čerstvé heparinizované lidské krve, obsah se důkladně promíchá a zahřívá se 40 min ve vodní lázni při (30 ± 1) °C. Použije se krev odebraná nejdéle 3 h před zkouškou nebo krev odebraná do citrat-fosforečnan-dextrosového antikoagulačního roztoku (CPD) nejdéle 24 h před zkouškou.

   účinné od 1. 2. 1998Připraví se tři roztoky obsahující:

   1. účinné od 1. 2. 1998- roztok A₁: 3,0 ml tlumivého roztoku A₀ a 12,0 ml vody R,
   2. účinné od 1. 2. 1998- roztok B₁: 4,0 ml tlumivého roztoku B₀ a 11,0 ml vody R,
   3. účinné od 1. 2. 1998- roztok C₁: 4,75 ml tlumivého roztoku C₀ a 10,25 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Do zkumavky I se přidá 1,5 ml roztoku A₁, do zkumavky II se přidá 1,5 ml roztoku a do zkumavky III se přidá 1,5 ml roztoku C₁. Souběžně a stejným způsobem se připraví další tři zkumavky, v nichž je místo roztoku S2 voda R. Všechny zkumavky se současně odstřeďují 5 min v horizontální odstředivce přesně při 2500 gn. Po odstředění se změří absorbance (2.2.25) tekutin při 540 nm za použití základního tlumivého roztoku jako kontrolního roztoku.

   účinné od 1. 2. 1998Hemolytický index se vypočte jako procentuální zlomek podle výrazu:

   účinné od 1. 2. 1998

   účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

   1. účinné od 1. 2. 1998A₁₀₀ - absorbanci zkumavky III,
   2. účinné od 1. 2. 1998A_exp - absorbanci zkumavky I nebo II nebo odpovídajících kontrolních zkumavek.

   účinné od 1. 2. 1998Roztok ve zkumavce I dává hemolytický index nejvýše 10 % a hemolytický index roztoku ve zkumavce II se líší nejvýše o 10 % od odpovídající kontrolní zkumavky.

   účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Vaky vyhovují zkoušce na sterilitu. Vak se asepticky naplní 100 ml sterilního roztoku chloridu sodného R (9 g/l) a protřepe se tak, aby se celý vnitřní povrch vaku smočil. Obsah vaku se přefiltruje přes membránový filtr a membrána se umístí do vhodné živné půdy, jak předepisuje zkouška na sterilitu.

   účinné od 1. 2. 1998Pyrogenní látky (2.6.8). Roztok S1 vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne 10 ml roztoku.

   účinné od 1. 2. 1998Neškodnost (2.6.9). Roztok S1 vyhovuje zkoušce na neškodnost. Každé myši se vstříkne 0,5 ml roztoku.

   účinné od 1. 2. 1998Balení

   účinné od 1. 2. 1998Vaky se balí do ochranných přebalů.

   účinné od 1. 2. 1998Po vyjmutí z ochranného přebalu vak nevykazuje žádné známky netěsnosti a růstu mikroorganismů.

   účinné od 1. 2. 1998Ochranný přebal je dostatečně pevný, aby vydržel bez poškození běžné zacházení.

   účinné od 1. 2. 1998Ochranný přebal je hermeticky uzavřen tak, že ho nelze otevřít a znovu uzavřít, aniž by bylo zjevně zřejmé, že již byl jednou otevřen.

   účinné od 1. 2. 1998Označování

   účinné od 1. 2. 1998Vyhovuje odpovídající národní legislativě a mezinárodním dohodám. V označení na obalu se uvede:

   1. účinné od 1. 2. 1998- jméno a adresa výrobce,
   2. účinné od 1. 2. 1998- číslo šarže, z něhož lze zjistit postup výroby vaku, a materiál, z něhož byl vyroben.

   účinné od 1. 2. 1998Na štítku je rezervováno místo k zapsání těchto údajů:

   1. účinné od 1. 2. 1998- krevní skupiny, referenčního čísla a všech dalších informací vyžadovaných národní legislativou a mezinárodními dohodami a k vložení dodatečného značení.

   účinné od 1. 2. 1998V označení ochranného přebalu nebo vaku viditelně přes obal jsou uvedeny tyto údaje:

   1. účinné od 1. 2. 1998- doba použitelnosti,
   2. účinné od 1. 2. 1998- upozornění, že vak, který byl vyjmut z ochranného přebalu, musí být použit nejpozději do 10 dní.

   účinné od 1. 2. 1998Inkoust, barva nebo jiné látky použité k označení nesmí difundovat do plastu, z něhož je vak vyroben, a popis musí zůstat čitelný po dobu použitelnosti vaku.

1. účinné od 1. 2. 19983.2.4 Prázdné sterilní obaly z měkčeného polyvinylchloridu na lidskou krev a krevní složky

   účinné od 1. 2. 1998Jak je uvedeno ve stati Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.3), pokud není schváleno jinak, musí povaha a složení materiálů, ze kterých jsou obaly, dále vaky, vyrobeny, vyhovovat požadavkům uvedeným ve stati Materiály na bázi měkčeného polyvinylchloridu pro obaly na lidskou krev a krevní složky a pro obaly na vodné roztoky k intravenózní infuzi (3.1.1).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušky

   účinné od 1. 2. 1998Vaky vyhovují zkouškám předepsaným ve stati Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.3) a dále popsaným zkouškám na vyluhovatelné látky.

   účinné od 1. 2. 1998Kontrolní roztok. Voda na injekci R se zahřívá 30 min v obalu z borokřemičitého skla v autoklávu při 110 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Oxidovatelné látky. Roztok S2 podle stati 3.2.3 v množství odpovídajícím 8 % jmenovité kapacity vaku se ihned po přípravě roztoku převede do baňky z borokřemičitého skla. Současně se druhá baňka naplní stejným objemem čerstvě připraveného kontrolního roztoku. Ke každému roztoku se přidá 20,0 ml manganistanu draselného 0,002 mol/l VS a 1 ml kyseliny sírové zředěné RS. Nechá se stát 15 min ve tmě. Ke každému roztoku se přidá 0,1 g jodidu draselného R. Nechá se stát 5 min ve tmě a ihned se titruje thiosíranem sodným 0,01 mol/l VS za použití 0,25 ml škrobu RS jako indikátoru. Rozdíl mezi spotřebami odměrného roztoku je nejvýše 2,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K množství roztoku S2 odpovídajícímu 4 % jmenovité kapacity vaku se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok zůstane bezbarvý. Přidá se 0,4 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je růžový. Přidá se 0,8 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 0,1 ml červeně methylové RS; roztok je oranžovočervený nebo červený.

   účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 15,0 ml roztoku S2 vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,4 µg/ml). Porovnávací roztok se připraví za použití 1,2 ml základního roztoku chloridů (5 jug Cl/ml) a 13,8 ml vody R.

   účinné od 1. 2. 1998Amonium (2.4.1). 5,0 ml roztoku S2 se zředí vodou R na 14,0 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na amonium (2 μg/ml).

   účinné od 1. 2. 1998Zbytek po odpaření. 100 ml roztoku S2 se odpaří do sucha v kádince z borokřemičitého skla vhodné velikosti předem vyhřáté na 105 °C. Za stejných podmínek se odpaří kontrolní roztok (slepá zkouška). Suší se do konstantní hmotnosti při 100 °C až 105 °C. Zbytek po odpaření roztoku S2 váží nejvýše o 3 mg více, než je hmotnost odparku kontrolního roztoku.

   účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). Změří se absorbance roztoku S2 při 230 nm až 360 nm proti kontrolnímu roztoku. V oblasti 230 nm až 250 nm je absorbance nejvýše 0,30 a v oblasti 251 nm až 360 nm je nejvýše 0,10.

   účinné od 1. 2. 1998Vyluhovatelný bis(2-ethyhexyl)ftalat. Jako extrakční rozpouštědlo se použije ethanol R zředěný vodou R tak, aby směs měla relativní hustotu měřenou pyknometrem (2.2.5) 0,9389 až 0,9895.

   účinné od 1. 2. 1998Základní roztok. 0,100 g bis(2-ethylhexyl)ftalatu R se rozpustí v extrakčním rozpouštědle a zředí se jím na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky:

   1. účinné od 1. 2. 1998a) 20,0 ml základního roztoku se zředí extrakčním rozpouštědlem na 100,0 ml,
   2. účinné od 1. 2. 1998b) 10,0 ml základního roztoku se zředí extrakčním rozpouštědlem na 100,0 ml,
   3. účinné od 1. 2. 1998c) 5,0 ml základního roztoku se zředí extrakčním rozpouštědlem na 100,0 ml,
   4. účinné od 1. 2. 1998d) 2,0 ml základního roztoku se zředí extrakčním rozpouštědlem na 100,0 ml,
   5. účinné od 1. 2. 1998e) 1,0 ml základního roztoku se zředí extrakčním rozpouštědlem na 100,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Změří se absorbance (2.2.25) porovnávacích roztoků v absorpčním maximu při 272 nm za použití extrakčního rozpouštědla jako kontrolní tekutiny. Ze závislosti absorbance na koncentraci bis(2-ethylhexyl)ftalatu se sestrojí kalibrační křivka.

   účinné od 1. 2. 1998Postup extrakce. Prázdný vak se odběrovou hadičkou s jehlou nebo adaptérem naplní do poloviny jmenovité kapacity extrakčním rozpouštědlem předem ohřátým na 37 °C v dobře uzavřené baňce. Z vaku se zcela odstraní vzduch a hadička se uzavře. Naplněný vak se bez třepání ponoří ve vodorovné poloze na (60 ± 1) min do vodní lázně o teplotě (37 ± 1) °C. Vak se vyjme z vodní lázně, pozvolna se desetkrát převrátí a obsah se převede do skleněné baňky. Ihned se změří absorbance při maximu 270 nm proti extrakčnímu rozpouštědlu. Koncentrace bis(2-ethylhexyl)ftalatu v mg na 100 ml extrakčního roztoku se odečte z kalibrační křivky. Koncentrace nepřevyšuje:

   1. účinné od 1. 2. 1998- 10 mg/100 ml pro vaky se jmenovitým objemem nad 300 ml a do 500 ml;
   2. účinné od 1. 2. 1998- 13 mg/100 ml pro vaky se jmenovitým objemem nad 150 ml a do 300 ml;
   3. účinné od 1. 2. 1998- 14 mg/100 ml pro vaky se jmenovitým objemem do 150 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Balení

   účinné od 1. 2. 1998Viz stať Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.3).

   účinné od 1. 2. 1998Označování

   účinné od 1. 2. 1998Viz stať Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.3).

1. účinné od 1. 2. 19983.2.5 Sterilní obaly z měkčeného polyvinylchloridu na lidskou krev obsahující antikoagulační roztok

   účinné od 1. 2. 1998Sterilní obaly, dále vaky, obsahující antikoagulační roztok, který vyhovuje požadavkům stati Solutiones anticoagulantes et sanguinem humanum, se používají ke sběru, skladování a podávání krve. Vyhovují popisu a mají vlastnosti uvedené ve stati Prázdné sterilní obaly z měkčeného polyvinylchloridu na lidskou krev a krevní složky (3.2.4).

   účinné od 1. 2. 1998Jak je uvedeno ve stati Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.3), a pokud není schváleno jinak, musí povaha a složení materiálů, ze kterých jsou vaky vyrobeny, vyhovovat požadavkům uvedeným ve stati Materiály na bázi měkčeného polyvinylchloridu pro obaly na lidskou krev a krevní složky a pro obaly na vodné roztoky k intravenózní infuzi (3.1.1).

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušky

   účinné od 1. 2. 1998Vaky vyhovují zkouškám předepsaným ve stati Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.3) a dále popsaným zkouškám pro měření objemu antikoagulačního roztoku a zkouškám na vyluhovatelné látky.

   účinné od 1. 2. 1998Objem antikoagulačního roztoku. Vak obsahující antikoagulační roztok se vyprázdní do odměrného válce. Objem se liší od uváděného objemu nejvýše o ±10 %.

   účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.5). Změň se absorbance antikoagulačního roztoku z vaku v oblasti 250 nm až 350 nm proti kontrolnímu roztoku, kterým je antikoagulační roztok stejného složení a nebyl ve styku s plastem. Absorbance v maximu při 280 nm je nejvýše 0,5.

   účinné od 1. 2. 1998Vyluhovatelný bis(2-ethylhexyl)ftalat. Antikoagulační roztok se z vaku opatrně vypustí ohebnou převodní hadičkou. Nálevkou nasazenou na hadičku se vak zcela naplní vodou R. Voda se ve vaku ponechá 1 min za mírného promačkávání vaku a poté se zcela vypustí. Vypláchnutí se zopakuje. Vak, který byl uvedeným způsobem vyprázdněn a vypláchnut, vyhovuje zkoušce na vyluhovatelný bis(2-ethylhexyl)ftalat předepsané ve stati Prázdné sterilní obaly z měkčeného polyvinylchloridu na lidskou krev a krevní složky (3.2.4).

   účinné od 1. 2. 1998Balení a značení

   účinné od 1. 2. 1998Viz stať Sterilní obaly z plastů na lidskou krev a krevní složky (3.2.4).

1. účinné od 1. 2. 19983.2.6 Soupravy pro transfuzí krve a krevních složek

   účinné od 1. 2. 1998Soupravy pro transfuzi krve a krevních složek sestávají z plastové hadičky a k ní připojených částí, které jsou nezbytné pro odpovídající použití soupravy k transfuzi. Soupravy obsahují zařízení k probodnutí uzávěru, krevní filtr, kapací komůrku, regulátor průtoku, připojovací koncovku typu Luer a obvykle též místo, které umožňuje v případě potřeby nástřik z injekce. Jestliže se soupravy mají použít spolu s vaky, které potřebují filtr vzduchu, může být tento filtr vestavěn do zařízení k probodnutí uzávěru, nebo se použije samostatný odvzdušňovač. Komůrka obsahující krevní filtr, kapací komůrka a hlavní hadička jsou průhledné. Výběr materiálů a vlastní provedení soupravy zajišťují, že nedojde k hemolýze. Svými rozměry a provedením soupravy odpovídají platným normám.

   účinné od 1. 2. 1998Všechny části soupravy, které přicházejí do styku s krví nebo jejími složkami, jsou sterilní a prosté pyrogenních látek. Každá souprava je balena jednotlivě v obalu, který zajišťuje sterilitu obsahu. Soupravy se nesmějí znovu sterilizovat a používat opakovaně. Soupravy pro transfuzi krve a krevních složek se vyrábějí v souladu se zásadami správné výrobní praxe pro prostředky zdravotnické techniky a souvisejícími národními předpisy.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušky

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušky se provádějí na sterilizovaných soupravách.

   účinné od 1. 2. 1998Roztok S. Tři soupravy a baňka z borokřemičitého skla na 300 ml se vzájemně propojí do uzavřeného cirkulačního systému. V baňce se termostatem udržuje teplota kapaliny (37 ± 1) °C. Systémem se 2 h rychlostí 1 l/h cirkuluje 250 ml vody na injekci R ve směru používaném při transfuzi (např. za použití peristaltické pumpy s co nejkratší vhodnou silikonovou hadičkou). Všechen roztok se shromáždí v baňce a nechá se zchladnout.

   účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku S. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

   účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. Ke 25 ml roztoku S se přidá 0,15 ml indikátoru směsného BMF RS. Ke změně zbarvení na modré se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS. K 25 ml roztoku S se přidá 0,2 ml oranže methylové RS. K dosažení počátku barevného přechodu se spotřebuje nejvýše 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS. Absorbance (2.2.25). Absorbance roztoku S měřená při 230 nm až 250 nm je nejvýše 0,30 a při 251 nm až 360 nm je nejvýše 0,15.

   účinné od 1. 2. 1998Ethylenoxid. Obsah zbytkového ethylenoxidu po sterilizaci ethylenoxidem stanovený dále popsanou metodou je nejvýše 10 μg/g. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).

   účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 1,5 m a vnitřního průměru 6,4 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou makrogolem 1500 R (3 g/10 g),
   2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 20 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 40 °C, teplota nástřikového prostoru na 100 °C, teplota detektoru na 150 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Ověří se nepřítomnost interferujících píků, a to buď provedením zkoušky s nesterilizovanou soupravou, nebo za použití jiného chromatografického systému, např.:

   1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 3 m a vnitřního průměru 3,2 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnované triskyanoethoxypropanem R (2 g/10 g),
   2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 20 ml/min,
   3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

   účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 60 °C, teplota nástřikového prostoru na 100 °C, teplota detektoru na 150 °C.

   účinné od 1. 2. 1998Roztok ethylenoxidu. Připravuje se v digestoři. 50,0 ml dimethylacetamidu R se převede do lahvičky na opakovaný odběr na 50 ml. Lahvička se uzavře, zátka se zajistí a zváží se s přesností 0,1 mg. Injekční stříkačka na 50 ml z polyethylenu nebo polypropylenu se naplní plynným ethylenoxidem R, který se nechá ve stříkačce asi 3 min. Stříkačka se vyprázdní a znovu se naplní 50 ml plynného ethylenoxidu R. Nasadí se injekční jehla a objem plynu ve stříkačce se sníží z 50 ml na 25 ml. Těchto 25 ml ethylenoxidu se pomalu nastříkne do lahvičky za mírného třepání tak, aby nedošlo ke styku kapaliny s jehlou. Lahvička se opět zváží. Zvýšení hmotnosti je 45 mg až 60 mg a zjištěná hodnota se použije k výpočtu přesné koncentrace ethylenoxidu v roztoku (asi 1 g/l).

   účinné od 1. 2. 1998Postup. Souprava bez obalu se zváží. Nastříhá se na kousky o největším rozměru 1 cm, které se vloží do láhve na 250 ml až 500 ml obsahující 150 ml dimethylacetamidu R. Láhev se uzavře vhodným uzávěrem, který se zajistí, a zahřívá se 16 h v sušárně při (70 ± 1) °C. Z horké láhve se odebere 1 ml horkého plynu a nastříkne se na kolonu. Z kalibrační křivky a výšky získaného píku se vypočte množství ethylenoxidu v lahvičce.

   účinné od 1. 2. 1998Kalibrační křivka. Do sedmi lahviček stejného typu, jako je lahvička pro zkoušený roztok, se převede po 150 ml dimethylacetamidu R a do každé lahvičky se přidá jednotlivě 0 ml, 0,05 ml, 0,10 ml, 0,20 ml, 0,50 ml, 1,0 ml a 2,0 ml roztoku ethylenoxidu, tj. asi 0 μg, 50 μg, 100 μg, 200 μg, 500 μg, 1000 μg a 2000 μg ethylenoxidu. Lahvičky se uzavřou, zátky se zajistí a baňky se zahřívají 16 h v sušárně při (70 ± 1) °C. Z každé lahvičky se nastříkne 1 ml horkého plynu do kolony. Z výšky píků a z množství ethylenoxidu v každé lahvičce se sestrojí kalibrační křivka.

   účinné od 1. 2. 1998Redukující látky. Zkouška se provede do 4 hod přípravy roztoku S. Ke 20,0 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny sírové zředěné RS a 20,0 ml manganistanu draselného 0,002 mol/l VS. Vaří se 3 min a ihned se zchladí. Přidá se 1 g jodidu draselného R a titruje se thiosíranem sodným 0,01 mol/l VS za použití 0,25 ml škrobu RS jako indikátoru. Provede se slepá titrace za použití 20,0 ml vody na injekce R. Rozdíl spotřeb odměrného roztoku je nejvýše 2,0 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Cizí částice. Souprava se vstupním koncem naplní roztokem laurylsíranu sodného R (0,1 g/l) přefiltrovaným filtrem ze slinutého skla (16) a ohřátým na 37 °C. Roztok se vypustí výstupním koncem a za vhodných světelných podmínek se hodnotí čirost roztoku. Kapalina je čirá a bez viditelných částic a vláken. (Předpokládá se, že prostým okem jsou viditelné částice o průměru nejméně 50 μm.)

   účinné od 1. 2. 1998Průtoková rychlost. Soupravou se zcela otevřeným regulátorem průtoku se nechá protéci 50 ml roztoku o viskozitě 3 mPa.s (3 cP), např. roztok makrogolu 4000 R (33 g/l) při 20 °C. Při hydrostatické výšce 1 m je doba průtoku nejvýše 90 s.

   účinné od 1. 2. 1998Odolnost v tlaku. Oba konce soupravy a případně vestavěný odvzdušňovač se uzavřou. Výtoková část soupravy se přes regulátor tlaku připojí ke zdroji stlačeného vzduchu. Souprava se ponoří do vody teplé 20 °C až 23 °C. Přetlak se postupně zvyšuje až na 100 kPa a nechá se působit 1 min. Ze soupravy nevycházejí žádné bubliny.