Platné znění

Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 2,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 8,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12) s 5,0 g drogy v baňce na 500 ml, se 200 ml vody R jako destilační tekutiny; do dělené trubice se přidá 0,50 ml xylenu R. Destiluje se 2 h rychlostí 3 ml/min až 4 ml/min.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998§ Bromazepamum Obrázek

účinné od 1. 2. 1998Bromazepam

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
účinné od 1. 2. 1998
Stanovení obsahu Uchovávání § Bromazepamum
C14H10BrN3OMr 316,16CAS 1812-30-2

účinné od 1. 2. 1998Je to 7-brom-2,3-dihydro-5-pyrid-2-yl-1H-1,4-benzodiazepin-2-on. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C14H10BrN3O.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo nažloutlý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

  1. účinné od 1. 2. 1998A. 50,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 220 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 233 nm, prodlevu při asi 260 nm a může vykazovat širší absorpční maximum při asi 325 nm. Specifická absorbance v maximu při 233 nm je 980 až 1080.
  2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety bromazepamu CRL.
  3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s flourescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

    účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg bromazepamu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg bromazepamu CRL a 10 mg temazepamu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů diethylaminu R a etheru R (30 + 70) po dráze 10 cm. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.

  1. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 20 mg se rozpustí v 5 ml methanolu R, přidá se 5 ml vody R a 1 ml roztoku síranu amonno-železitého R (10 g/l); vzniká fialové zbarvení.
  2. účinné od 1. 2. 1998E. K 0,15 g v porcelánovém kelímku se přidá 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R a zahřívá se 10 min nad plamenem. Nechá se vychladnout, zbytek se převede do 10 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zfiltruje se. K 1 ml filtrátu se přidá 1 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a tetrahydrofuranu R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 20 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1).

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R. Roztoky se připraví těsně před použitím a zkouška se provede za chránění před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) na 20 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů lihu 96% R, triethylaminu R, dichlormethanu R a etheru petrolejového R1 (5 + 5 + 20 + 70) po dráze 7,5 cm. Vrstva se suší 20 min v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,2 %; 1,000 g se suší 4 h při 80 °C a při tlaku nepřevyšujícím 2,7 kPa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve 20 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 50 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 31,62 mg C14H10BrN3O.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Psychotropní látka.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998A. 2-amino-5-bromfenyl(2-pyridyl)keton,
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998B. N-[4-brom-2-(2-pyridylkarbonyl)fenyl-2-chloracetamid,
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998C. 7-brom-2,3-dihydro-5-[2-(6-methylpyridyl]-1H-1,4-benzodiazepin-2-on,
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998D. 3-amino-6-brom-1,2-dihydro-4-(2-pyridyl)chinolinon.

účinné od 1. 2. 1998† Bromhexini hydrochloridum Obrázek

účinné od 1. 2. 1998Bromhexiniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Bromhexinium chloratum

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
účinné od 1. 2. 1998
Stanovení obsahu Uchovávání § Bromazepamum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Bromhexini hydrochloridum
C14H21Br2ClN2Mr 412,59CAS 611-75-6

účinné od 1. 2. 1998Je to N-(2-amino-3,5-dibrombenzyl)-N-methylcyklohexylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C14H21Br2ClN2.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

  1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem bromhexiniumchloridu CRL. Jestliže spektra zkoušené látky a referenční látky jsou rozdílná, rozpustí se odděleně obě látky v nejmenším potřebném množství methanolu R a odpaří se do sucha na vodní lázni. Se zbytky se připraví tablety s halogenidovou solí a spektra se zaznamenají znovu.
  2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).
  3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 25 mg se rozpustí ve směsi 1 ml kyseliny sírové zředěné RS a 50 ml vody R. Potom se přidají 2 ml dichlormethanu R a 5 ml chloraminu T RS a protřepe se; spodní vrstva se zbarví hnědožlutě.
  4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 1 mg se rozpustí ve 3 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS. Takto připravený roztok vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).
  5. účinné od 1. 2. 1998E. Asi 20 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R a přidá se 1 ml vody R. Takto připravený roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 7,5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 20 mg bromhexiniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R vody R a 1-butanolu R (17 + 17 + 66) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je zřetelně viditelná skvrna.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 70 ml lihu 96% R, přidá se 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 41,26 mg C14H21Br2ClN2.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Bromocriptini mesilas Obrázek

účinné od 1. 2. 1998Bromokriptiniummesilat

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
účinné od 1. 2. 1998
Stanovení obsahu Uchovávání § Bromazepamum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Bromhexini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Bromocriptini mesilas
C33H44BrN5O8SMr 750,70CAS 22260-51-1

účinné od 1. 2. 1998Je to bromokriptiniummethansulfonat, tj. (5´S)-2-brom-12´-hydroxy-5´-isobutyl-2´-isopropyl-3´,6´,18-ergotamantrion-methansulfonat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C33H44BrN5O8S.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě zbarvený jemný krystalický prášek. Je velmi citlivý na světlo, prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, dobře rozpustný v lihu 96%, mírně rozpustný v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti, zkoušky na čistotu a stanovení obsahu se provádějí co nejrychleji a za chránění před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

  1. účinné od 1. 2. 1998A. 10,0 mg se rozpustí v 10 ml methanolu R a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 200,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 380 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 305 nm a minimum při 270 nm. Specifická absorbance v maximu je 120 až 135, počítáno na vysušenou látku.
  2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem bromokriptiniummesilatu CRL.
  3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, zbarvením a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
  4. účinné od 1. 2. 1998D. K 0,1 g se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, asi 5 min se třepe, zfiltruje se a přidá se 1 ml chloridu barnatého RS1; filtrát zůstne čirý. K další 0,1 g se přidá 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R, promíchá se a žíhá do vzniku bílého zbytku. Po vychladnutí se zbytek rozpustí v 7 ml vody R, roztok (a), uchová se také pro zkoušku E. Roztok (a) vyhovuje zkoušce na sírany (a) (2.3.1).
  5. účinné od 1. 2. 1998E. Roztok (a) ze zkoušky D vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 25 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevné roztoky H5, HŽ5 nebo Ž5 (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,1 až 3,8; měří se roztok připravený takto: 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a vody prosté oxidu uhličitého R (2 + 8) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +95° až +105°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,100 g ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředěním stejnou směsí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušené roztoky a porovnávací roztoky se připraví bezprostředně před použitím. Zkoušený roztok (a) se nanáší jako poslední.

účinné od 1. 2. 1998Roztoky se připraví za použití rozpouštědlové směsi, kterou je směs objemových dílů methanolu R, lihu 96% R a dichlormethanu R (3 + 3 + 4).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 20 mg se rozpustí ve 2 ml rozpouštědlové směsi.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí rozpouštědlovou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg bromokriptiniummesilatu CRL se rozpustí v rozpouštědlové směsi a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí rozpouštědlovou směsí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí rozpouštědlovou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 5 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí rozpouštědlovou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese do 10mm proužků po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned v nenasycené komoře směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R, 2-propanolu R, dichlormethanu R a etheru R (0,1 + 1,5 + 3 + 88 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se 2 min suší v proudu studeného vzduchu, postříká se molybdenanem amonným RS3 a zahřívá se při 100 °C do objevení proužků skvrn (asi 10 min). Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,4 %) a nejvýše jedna taková skvrna může být intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %) a další taková skvrna může být intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,0 %; 0,500 g se suší ve vakuu při 80 °C po dobu 5 h.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,5000 g se rozpustí ve směsi 10 ml kyseliny octové ledové R a 70 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 75,07 mg C33H44BrN5O8S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující -15 °C.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Brompheniramini hydrogenomaleas Obrázek

účinné od 1. 2. 1998Bromfeniraminiumhydrogemnaleinat

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Brompheniramini maleas

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
účinné od 1. 2. 1998
Stanovení obsahu Uchovávání § Bromazepamum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Bromhexini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Bromocriptini mesilas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Brompheniramini hydrogenomaleas
C20H23BrN2O4Mr 435,32CAS 980-71-2

účinné od 1. 2. 1998Je to (R,S)-[3-(4-bromfenyl)-3-(2-pyridyl)propyl]dimethylamonium(Z)-butendioat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C20H23BrN2O4.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, v methanolu a v dichlormethanu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B, C, D a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

  1. účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 130 °C až 135 °C.
  2. účinné od 1. 2. 1998B. 65 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 220 nm až 320 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 265 nm. Specifická absorbance v maximu je 190 až 210.
  3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem bromfeniraminiumhydrogenmaleinatu CRL. Měří se tablety látek s bromidem draselným R.
  4. účinné od 1. 2. 1998D. Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku se retenčním časem a velikostí shoduje s hlavním píkem na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Chromatogram porovnávacího roztoku (c) vykazuje dva hlavní píky s retenčními časy odpovídajícími retenčním časům píků na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b).
  5. účinné od 1. 2. 1998E. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 m.

    účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5,0 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 56 mg kyseliny maleinové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 ml obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny mravenčí bezvodé R, methanolu R a diisopropyletheru R (3 + 7 + 20 + 70) po dráze 12 cm. Vrstva se suší několik minut v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny. Horní skvrna se shoduje polohou a velikostí se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

  1. účinné od 1. 2. 1998F. K 0,15 g v porcelánovém kelímku se přidá 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R a žíhá se 10 min nad plamenem. Po vychladnutí se zbytek po spálení převede do 10 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zfiltruje se. K 1 ml filtrátu se přidá 1 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 2,0 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 20 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ6 (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,20 g ve 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). -0,2° až +0,2°; měří se roztok v trubici délky 2 dm připravený rozpuštěním 2,50 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v 10 ml dichlormethanu R.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg bromfeniraminiumhydrogenmaleinatu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg chlorfenaminiummaleinatu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). K 0,5 ml zkoušeného roztoku se přidá 0,5 ml porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

  1. účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 2,3 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné kysele a zásaditě promytou křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R (135 μm až 175 μm), impregnovanou 3 % polyfenylmethylsiloxanu R,
  2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R s průtokovou rychlostí 20 ml/min,
  3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 205 °C a teplota nástřikového prostoru a detektoru na 250 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 1 μl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) rozlišení mezi píkem odpovídajícím bromfeniraminu a píkem odpovídajícím chlorfenaminu není menší než 1,5. Po nástřiku zkoušeného roztoku se zaznamenávají chromatogramy po dobu odpovídající nejméně 2,5násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1 % plochy hlavního píku; žádný pík, kromě hlavního píku, nemá plochu větší než 0,4 % plochy hlavního píku. K píkům s plochou menší, než je 0,1 % plochy píku bromfeniraminu na chromatogramu zkoušeného roztoku, se nepřihlíží.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,260 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 21,77 mg C20H23BrN2O4.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

  1. účinné od 1. 2. 1998A. chlorfenamin,
  2. účinné od 1. 2. 1998B. dexchlorfeniramin,
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998C. (3RS)-N,N-dimethyl-3-fenyl-3-(2-pyridyl)propan-1-amin.

účinné od 1. 2. 1998† Budesonidum Obrázek

účinné od 1. 2. 1998Budesonid

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
účinné od 1. 2. 1998
Stanovení obsahu Uchovávání § Bromazepamum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Bromhexini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Bromocriptini mesilas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Brompheniramini hydrogenomaleas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Budesonidum
C25H34O6Mr 430,5CAS 51333-22-3

účinné od 1. 2. 1998Je to směs epimerů C-22S (epimer A) a C-22R (epimer B) 16α,17α-butylidendioxy-11β,21-dihydroxy-1,4-pregnadien-3,20-dionu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C25H34O6.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C, D, viz Obecné zásady (1.2).

  1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety budesonidu CRL.
  2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

    účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25 mg budesonidu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 12,5 mg triamcinolonacetonidu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.

    účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) do směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min nebo do objevení skvrn při 120 °C. Po ochlazení se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm.

    účinné od 1. 2. 1998Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou v denním světle a fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

  1. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 2 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny sírové R. Během 5 min se objeví žluté zbarvení. Do 30 min se barva změní na hnědou nebo červenohnědou. Roztok se opatrně přidá k 10 ml vody R a promíchá se; barva vybledne a roztok zůstane čirý.
  2. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 1 mg se rozpustí ve 2 ml roztoku obsahujícího 2 g kyseliny fosfomolybdenové R rozpuštěné ve směsi 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS, 15 ml vody R a 25 ml kyseliny octové ledové R. Zahřívá se 5 min na vodní lázni, pak se 10 min ochlazuje v ledové vodě a přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS; roztok je modrý.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška píku epimeru B (první ze dvou hlavních píků) na chromatogramu činila nejméně 50 % celého rozsahu zapisovače. Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku, 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu 1,5násobku retenčního času epimeru B. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě píků odpovídajících epimeru A a epimeru B, větší než součet ploch píků epimerů na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); součet ploch všech takových píků není větší než součet ploch píků epimerů na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,1násobek součtu ploch píků epimerů na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

účinné od 1. 2. 1998Epimer A. Zkouší se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku Obsah epimeru A (druhý pík) je 40,0 % až 51,0 % součtu ploch píků obou epimerů budesonidu.

účinné od 1. 2. 1998Methanol. Nejvýše 0,1 %, stanoví se head-space plynovou chromatografií metodou standardního přidání (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 2,000 g zkoušené látky se rozpustí v dimethylacetamidu R a zředí se jím na 20,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,500 g methanolu R se rozpustí v dimethylacetamidu R a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Obvykle se používají následující head-space podmínky:

  1. účinné od 1. 2. 1998- teplota pro ustavení rovnováhy: 80 °C,
  2. účinné od 1. 2. 1998- doba pro ustavení rovnováhy: 30 min,
  3. účinné od 1. 2. 1998- teplota přenosové kapiláry: 85 °C,
  4. účinné od 1. 2. 1998- doba tlakování: 10 s,
  5. účinné od 1. 2. 1998- délka nástřiku: 10 s.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

  1. účinné od 1. 2. 1998- křemenné kapilární kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm pokryté vrstvou makrogolu 20 000 R (tloušťka filmu 1 μm),
  2. účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při tlaku 55 kPa,
  3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje 5 min při 50 °C, pak se zvyšuje rychlostí 30 °C/min na 220 °C a 2 min se udržuje při 220 °C; teplota nástřikového prostoru je 250 °C a teplota detektoru 300 °C.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %. 1,000 g se zahřívá v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky je nutno během zkoušky chránit před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v 15 ml acetonitrilu R a zředí se tlumivým roztokem fosforečnanovým o pH 3,2 na 50,0 ml. Před použitím se nechá nejméně 15 min stát.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 15,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 25,0 mg budesonidu CRL se rozpustí v 15 ml acetonitrilu R a zředí se tlumivým roztokem fosforečnanovým o pH 3,2 na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

  1. účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
  2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 3,2 (32 + 68), s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min,
  3. účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 240 nm.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (c). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška píku epimeru B (první ze dvou hlavních píků) na chromatogramu činila nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Pokud jsou chromatogramy zaznamenávány za předepsaných podmínek, je retenční čas epimeru B přibližně 16 min. Jestliže je třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi (se zvyšující se koncentrací se snižuje retenční čas).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je rozlišení mezi píky epimeru A a epimeru B nejméně 1,5; počet teoretických pater určených pro epimer B je nejméně 4000; faktor symetrie téhož píku je menší než 1,5.

účinné od 1. 2. 1998Šestkrát se nastříkne 20 μl porovnávacího roztoku (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka součtu ploch píků obou epimerů je nejvýše 1,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztok (c).

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se procentuální obsah C25H34O6 ze součtu ploch píků obou epimerů.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998A. 11β,16α,17,21-tetrahydroxy-1,4-pregnadien-3,20-dion (16α-hydroxyprednisolon),
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998B. 16α,17-ethylidendioxy-11β,21-dihydroxy-1,4-pregnadien-3,20-dion (22-methylhomologbudesonidu),
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998C. 16α,17α-butylidendioxy-11β-hydroxy-17α-(2-hydroxymethyl)-1,4-D-homoandrostadien-3,17-dion (D-homobudesonid),
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998D. 16α,17α-butylidendioxy-11β-hydroxy-3,20-dioxo-1,4-pregnadien-21-al(21-dehydrobudesonid),
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998E. 16α,17α-butylidendioxy-11β,21-dihydroxy-1,4,14-pregnatrien-3,20-dion (14,15-dehydrobudesonid),
účinné od 1. 2. 1998Obrázek
  1. účinné od 1. 2. 1998F. 16α,17α-methylethylidendioxy-11β,21-dihydroxy-1,4-pregnadien-3,20-dion (desonid).

účinné od 1. 2. 1998† Bumetanidum Obrázek

účinné od 1. 2. 1998Bumetanid

účinné od 1. 2. 1998Obrázek
účinné od 1. 2. 1998
Stanovení obsahu Uchovávání § Bromazepamum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Bromhexini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Bromocriptini mesilas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Brompheniramini hydrogenomaleas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Budesonidum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty † Bumetanidum
C17H20N2O5SMr 364,42CAS 28395-03-1

účinné od 1. 2. 1998Je to kyselina 3-butylamino-4-fenoxy-5-sulfamoylbenzoová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,5 % sloučeniny C17H20N2O5S.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru a v dichlormethanu. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Vykazuje polymorfismus.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 233 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

  1. účinné od 1. 2. 1998A. 0,100 g se rozpustí v roztoku hydroxidu sodného R (4 g/l) a zředí se jím na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem hydroxidu sodného R (4 g/l) na 100,0 ml a měří se absorbance (2.2.25) při 210 nm až 350 nm. Roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 224 nm a při 320 nm a prodlevu při 255 nm až 265 nm. Specifická absorbance v maximu při 224 nm je 720 až 760.
  2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem bumetanidu CRL. Pokud se získaná spektra v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v acetonu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
  3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).