Český lékopis 1997, 1/1998 Sb., účinné od 15. 1. 1998

Předchozí stránka

účinné od 1. 2. 1998Dusík. Nejvýše 2,5 %, počítáno na vysušenou látku. Dusík se stanoví mineralizací kyselinou sírovou (2.5.9) za použití 0,100 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Vápník. 9,5 % až 11,5 %, počítáno na vysušenou látku. Vápník se stanoví chelatometrickou titrací (2.5.11) za použití 0,200 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (30 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1,5 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 8,0 %. 1,000 g se 3 h suší při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřekračujícím 670 Pa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). 32 % až 40 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,20 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,01 m.j. endotoxinu v mezinárodní jednotce heparinové účinnosti. Pro splnění validačních požadavků může být nezbytné přidání dvojmocných kationtů.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Provede se stanovení heparinu (2.7.5). Zjištěná účinnost je v rozmezí 90 % až 111 % deklarované účinnosti. Interval spolehlivosti stanovené účinnosti (P = 0,95) je v rozmezí 80 % až 125 % deklarované účinnosti.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

účinné od 1. 2. 1998- počet mezinárodnách jednotek v miligramu,
účinné od 1. 2. 1998- název a množství všech přidaných látek,
účinné od 1. 2. 1998- zdaje látka sterilní,
účinné od 1. 2. 1998- zdaje látka prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998†† Heparinum natricum

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl heparinu

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Heparinum solubile

účinné od 1. 2. 1998CAS 9041-08-1

účinné od 1. 2. 1998Je to sodná sůl sulfatovaného glykosaminoglykanu, který je obsažen v tkáních savců. Při úplné hydrolýze se uvolní D-glukosamin, kyselina D-glukuronová, kyselina L-iduronová, kyselina octová a kyselina sírová. Charakteristickou vlastností látky je zpomalení srážení čerstvé krve.

účinné od 1. 2. 1998Počítáno na vysušenou látku, je účinnost sodné soli heparinu pro parenterální použití nejméně 150 m.j. v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Počítáno na vysušenou látku, je účinnost sodné soli heparinu, která není určena pro parenterální použití, nejméně 120 m.j. v miligramu.

účinné od 1. 2. 1998Výroba

účinné od 1. 2. 1998Připravuje se z plic hovězího dobytka nebo ze střevních sliznic hovězího dobytka, prasat nebo ovcí.

účinné od 1. 2. 1998Při výrobě se používají postupy, které omezují nebo vylučují mikrobiální kontaminaci a přítomnost látek snižujících krevní tlak.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je mírně hygroskopická, snadno rozpustná ve vodě.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998A. Zpomaluje srážení čerstvě odebrané krve.
účinné od 1. 2. 1998B. 0,40 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml. Specifická optická otáčivost (2.2.7) tohoto roztoku je nejméně +35°.
účinné od 1. 2. 1998C. Provede se zónová elektroforéza (2.2.31) za použití agarosy pro elektroforézu R jako nosiče. K ustálení agarosy a jako roztok elektrolytu se použije směs 50 ml kyseliny octové ledové R a 800 ml vody R. pH směsi se upraví přidáním hydroxidu lithného R na hodnotu 3 a zředí se vodou R na 1000,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Ve stejném objemu vody R se rozpustí sodná sůl heparinu BRP.
účinné od 1. 2. 1998Na proužek se nanese odděleně po 2 μl až 3 μl každého roztoku. Vyvíjí se 10 min proudem 1 mA až 2 mA na centimetr šířky proužku při napětí 300 V. Barví se roztokem toluidinové modři R(1 g/l), jejíž nadbytek se vymyje vodou R. Poměr pohyblivostí základní zóny nebo zón na elektroforetogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku je 0,9 až 1,1.

účinné od 1. 2. 1998D. Zbytek získaný při stanovení síranového popela, viz Zkoušky na čistotu, vyhovuje zkoušce (a) na sodík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Množství zkoušené látky odpovídající 50 000 m.j. se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než stupeň 5 porovnávacího barevného roztoku nejvhodnější barvy (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,0. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Bílkoviny a nukleotidické nečistoty. 40 mg se rozpustí v 10 ml vody R. Absorbance (2.2.25) měřená při 260 nm není vyšší než 0,20 a absorbance měřená při 280 nm není vyšší než 0,15.

účinné od 1. 2. 1998Dusík. Nejvýše 2,5 %, počítáno na vysušenou látku. Dusík se stanoví mineralizací kyselinou sírovou (2.5.9) s 0,100 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sodík. 9,5 % až 12,5 %, počítáno na vysušenou látku. Stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS, která v mililitru obsahuje 1,27 mg chloridu česného R, a zředí se stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztoky. Připraví se porovnávací roztoky o koncentraci sodíku 25 μg Na/ml, 50 μg Na/ml a 75 μg Na/ml. K jejich přípravě se použije základní roztok (200 μg Na/ml), který se ředí na odpovídající koncentraci kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS, která obsahuje v mililitru 1,27 mg chloridu česného R.

účinné od 1. 2. 1998Změří se absorbance při 330,3 nm za použití sodíkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vhodného složení (např. 11 litrů vzduchu a 2 litry acetylenu za minutu).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 8,0 %. 1,000 g se 3 h suší při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřekračujícím 670 Pa.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). 30 % až 43 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,20 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení účinnosti

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

účinné od 1. 2. 1998- počet mezinárodnách jednotek v miligramu,
účinné od 1. 2. 1998- název a množství všech přidaných látek,
účinné od 1. 2. 1998- zda je látka sterilní,
účinné od 1. 2. 1998- zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 2. 1998Hexachlorophenum

účinné od 1. 2. 1998Hexachlorofen

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998

Stanovení účinnosti Uchovávání Označování †† Heparinum natricum Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání Označování Hexachlorophenum
C₁₃H₆Cl₆O₂	M_r 406,91	CAS 70-30-1

účinné od 1. 2. 1998Je to 2,2´-methylenbis(3,4,6-trichlorfenol). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 100,5 % sloučeniny C₁₃H₆Cl₆O₂.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96 %, velmi snadno rozpustný v acetonu a v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 161 °C až 167 °C.
účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety hexachlorofenu CRL.
účinné od 1. 2. 1998C. 0,1 g zkoušené látky se zahřívá v suché zkumavce. Vznikne bezbarvá tekutina, která se dalším zahříváním postupně barví zeleně, modře až hnědofialově.
účinné od 1. 2. 1998D. 5 mg zkoušené látky se rozpustí v 5 ml lihu 96 %R a přidá se 0,05 ml chloridu železitého RS1; vznikne fialové zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 0,5 g zkoušené látky se rozpustí ve 2 ml lihu 96 %R, zředí se vodou R na 25 ml a zfiltruje se. 5 ml čirého filtrátu se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (500 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Cizí organické látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu HF₂₅₄R Zkoušený roztok. 0,1 g zkoušené látky se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanesou 2 μl zkoušeného roztoku a vyvíjí se 2-butanonem R po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a 10 min se suší v sušárně při 105 °C. Po vychladnutí se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není žádná skvrna.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19981,000 g se rozpustí v 25 ml lihu 96 % R předem upraveného na hodnotu pH 9,0 a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do pH 9,0 za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 40,69 mg C₁₃H₆Cl₆O₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Hexobarbitalum

účinné od 1. 2. 1998Hexobarbital

účinné od 1. 2. 1998

Stanovení účinnosti Uchovávání Označování †† Heparinum natricum Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání Označování Hexachlorophenum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Hexobarbitalum
C₁₂H₁₆N₂O₃	M_r 236,27	CAS 56-29-1

účinné od 1. 2. 1998Je to kyselina (RS)-5-(1-cyklohexenyl)-1,5-dimethylbarbiturová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₂H₁₆N₂O₃.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96% a v etheru. S alkalickými hydroxidy, alkalickými uhličitany a s amoniakem tvoří ve vodě rozpustné soli.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

účinné od 1. 2. 1998A. Stanoví se teplota tání (2.2.14) zkoušené látky. Potom se smíchají stejné díly zkoušené látky a hexobarbitalu CRL a stanoví se teplota tání této směsi. Rozdíl mezi stanovenými teplotami tání (má být asi 146 °C) není větší než 2 °C.
účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem hexobarbitalu CRL.
účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,1 g se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 100 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,1 g hexobarbitalu CRL se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 100 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl obou roztoků a vyvíjí se za použití spodní vrstvy směsi objemových dílů amoniaku 26% R, lihu 96% R a chloroformu R (5 + 15 + 80) po dráze 18 cm. Po vyjmutí z komory se vrstva ihned pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998D. K asi 10 mg se přidá 1,0 ml roztoku vanilinu R (10 g/l) v lihu 96% R a 2 ml ochlazené směsi objemových dílů vody R a kyseliny sírové R (1 + 2), protřepe se a 5 min se nechá stát; vzniká zelenožluté zbarvení. Potom se směs zahřívá 10 min na vodní lázni; zbarvení se změní na tmavě červené.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí ve směsi 4 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 6 ml vody R. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele reagující látky. K 1,0 g se přidá 50 ml vody R, 2 min se vaří a po ochlazení se zfiltruje. K 10 ml filtrátu se přidá 0,15 ml červeně methylové RS; roztok je oranžově žlutý. Ke změně zbarvení na jasně žluté se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí chloroformem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 20 obou roztoků a vyvíjí se za použití spodní vrstvy směsi objemových dílů amoniaku 26% R, lihu 96% R a chloroformu R (5 + 15 + 80) po dráze 15 cm. Po vyjmutí z komory se vrstva ihned pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí v 5 ml pyridinu R, přidá se 0,5 ml thymolftaleinu RS a 10 ml dusičnanu stříbrného v pyridinu RS. Titruje se hydroxidem sodným v ethanolu 0,1 mol/l VS do jasně modrého zbarvení. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného v ethanolu 0,1 mol/l VS odpovídá 23,63 mg C₁₂H₁₆N₂O₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998†† Histamini dihydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Histaminiumdichlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Histaminium dichloratum

účinné od 1. 2. 1998

Stanovení účinnosti Uchovávání Označování †† Heparinum natricum Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání Označování Hexachlorophenum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Hexobarbitalum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum
C₅H₁₁Cl₂N₃	M_r 184,07	CAS 56-92-8

účinné od 1. 2. 1998Je to 4-(2-aminioethyl)imidazoliumdichlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₅H₁₁Cl₂N₃.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je hygroskopický, velmi snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem histaminiumdichloridu CRL. Zkouší se tablety připravené za použití 1 mg zkoušené látky a 1 mg referenční látky.
účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Histidin, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
účinné od 1. 2. 1998C. Asi 0,1 g se rozpustí v 7 ml vody R a přidají se 3 ml roztoku hydroxidu sodného R (200 g/l) (roztok 1). 50 mg kyseliny sulfanilové R se rozpustí ve směsi 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové R a 10 ml vody R a přidá se 0,1 ml dusitanu sodného RS (roztok 2). Roztok 2 se přidá k roztoku 1 a promíchá se; vznikne červené zbarvení.
účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 2,85 až 3,60; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Histidin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,1 g histaminiumdichloridu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 50 mg monohydrátu histidiniumchloridu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (a) a 1 ml porovnávacího roztoku (b) se smíchají.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese 1 μl zkoušeného roztoku (a), 1 μl zkoušeného roztoku (b), 1 μl porovnávacího roztoku a), 1 μl porovnávacího roztoku (b) a 2 μl porovnávacího roztoku © a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R a acetonitrilu R (5 + 20 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu a vyvíjení se opakuje stejným způsobem. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 10 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídající histidinu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 3 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,200 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 199880,0 mg se rozpustí v 5 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 20 ml kyseliny octové bezvodé R a 6 ml octanu rtuťnatého RS. Titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 9,203 mg C₅H₁₁Cl₂N₃.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998†† Histamini phosphas

účinné od 1. 2. 1998Histaminiumfosfat

účinné od 1. 2. 1998

Stanovení účinnosti Uchovávání Označování †† Heparinum natricum Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání Označování Hexachlorophenum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Hexobarbitalum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Histamini phosphas
C₅H₁₅N₃O₈P₂. H₂O	M_r 325,15 M_r bezvodého 307,14	CAS 23297-93-0

účinné od 1. 2. 1998Je to monohydrát 4-(2-aminioethyl)imidazolium-bis(dihydrogenfosfatu). Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C₅H₁₅N₃O₈P₂.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bezbarvé dlouhé prismatické krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě a těžce rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem histaminiumfosfatu CRL. Zkouší se tablety připravené za použití 1 mg zkoušené látky a 1 mg referenční látky.
účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Histidin, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
účinné od 1. 2. 1998C. 0,1 g se rozpustí v 7 ml vody R a přidají se 3 ml roztoku hydroxidu sodného R (200 g/l) (roztok 1). 50 mg kyseliny sulfanilové R se rozpustí ve směsi 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové R a 10 ml vody R a přidá se 0,1 ml dusitanu sodného RS (roztok 2). Roztok 2 se přidá k roztoku 1 a promíchá se; vznikne červené zbarvení.
účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na fosforečnany (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,75 až 3,95; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Histidin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,1 g histaminiumfosfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 50 mg monohydrátu histidiniumchloridu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (a) a 1 ml porovnávacího roztoku (b) se smíchají.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese 1 μl zkoušeného roztoku (a), 1 μl zkoušeného roztoku (b), 1 μl porovnávacího roztoku (a), 1 μl porovnávacího roztoku (b) a 2 μl porovnávacího roztoku (c) a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R a acetonitrilu R (5 + 20 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu a vyvíjení se opakuje stejným způsobem. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 10 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídající histidinu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 3 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 5,0 % až 6,2 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,140 g se rozpustí v 5 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 20 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 15,36 mg C₅H₁₅N₃O₈P₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998† Histidini hydrochloridum monohydricum

účinné od 1. 2. 1998Monohydrát histidiniumchloridu

účinné od 1. 2. 1998

Stanovení účinnosti Uchovávání Označování †† Heparinum natricum Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání Označování Hexachlorophenum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Hexobarbitalum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Histamini phosphas Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Histidini hydrochloridum monohydricum
C₆H₁₀ClN₃O₂. H₂O	M_r 209,63	CAS 5934-29-2

účinné od 1. 2. 1998Je to monohydrát (S)-[1-karboxyl-2-(4-imidazolyl)ethyl]amoniumchloridu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₆H₁₀ClN₃O₂

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B, C a F.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška Hodnota pH, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety monohydrátu histidiniumchloridu CRL.
účinné od 1. 2. 1998D. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Látky reagující s ninhydrinem, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
účinné od 1. 2. 1998E. Asi 0,1 g se rozpustí v 7 ml vody R a přidají se 3 ml roztoku hydroxidu sodného R (200 g/l) (roztok 1). 50 mg kyseliny sulfanilové R se rozpustí ve směsi 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové R a 10 ml vody R a přidá se 0,1 ml dusitanu sodného RS (roztok 2). Roztok 2 se přidá k roztoku 1 a promíchá se; vzniká oranžově červené zbarvení.
účinné od 1. 2. 1998F. Asi 20 mg vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se jí na 50 ml.

Následující stránka