Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF₂₅₄ R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 25 mg levamisoliumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí amoniaku 26% R, acetonu R a toluenu R (1 + 40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v sušárně při 100 °C až 105 °C a potom se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Vrstva se vystaví na 15 min v uzavřené nádobě parám jodu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny těsně nad startem, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 g Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve 30 ml lihu 96% R, přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Spotřeba se odečte mezi dvěma inflexními body.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 24,08 mg C₁₁H₁₃ClN₂S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Levistici radix

účinné od 1. 2. 1998Libečkový kořen

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Radix levistici

účinné od 1. 2. 1998Je to celý nebo řezaný usušený oddenek a kořen druhu Levisticum officinale KOCH. Droga v celku obsahuje nejméně 4,0 ml silice v kilogramu drogy, řezaná droga obsahuje nejméně 3,0 ml silice v kilogramu drogy, obojí počítáno na sušinu.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Oddenek a dlouhé kořeny jsou často podélně rozpůlené. Oddenek krátký o průměru až 5 cm, světle šedohnědý až žlutohnědý, jednohlavý nebo vícehlavý; kořeny jsou málo větvené, zbarvené shodně s oddenkem, jsou až 1,5 cm silné a až 25 cm dlouhé; lom obvykle hladký; na lomu patrná velmi široká žlutobílá kůra a úzké světle žluté dřevo.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je hnědožlutý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: buňky korku při plošném pohledu mnohohranné nebo okrouhlé s hnědým obsahem; mohutný parenchym z buněk tenkostěnných, okrouhlých, ale i z buněk se stěnami mírně ztlustlými; skupiny náhradních vláken s nezdřevnatělými stěnami a charakteristickou síťovitou strukturou; úlomky větších, síťovitě ztlustlých cév o průměru až 125 μm; úlomky siličných kanálků o průměru až 180 μm.

   účinné od 1. 2. 1998Při pozorování v roztoku glycerolu R 50% (V/V) jsou patrna jednoduchá okrouhlá až vejčitá škrobová zrna o průměru až asi 12 μm a četná větší složená zrna.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Chromatogram porovnávacího roztoku ze zkoušky Angelicae radix, viz Zkoušky na čistotu, se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm a označí se skvrna eugenolu. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku hlavní skvrna fluoreskuje intenzivně bledě modře až zelenomodře, hodnota R_F je jen o málo nižší než hodnota R_F eugenolu na chromatogramu porovnávacího roztoku. Těsně pod hlavní skvrnou na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou jedna nebo dvě menší bledě modré až zelenomodré skvrny, v dolní části chromatogramu jsou patrné další, méně intenzivní skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Angelicae radix. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenční přísadou pro detekci při 254 nm.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 2 g čerstvě práškované drogy (500) se protřepávají 10 min s 10 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R; zfiltruje se a filtrát se zředí výše uvedenou směsí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50 mg eugenolu R se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se touto směsí na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 μl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů dichlormethanu R a toluenu R (1 + 1) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a vyvíjí se za stejných podmínek ještě jednou. Vysuší se na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 36 5 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není v dolní třetině žádná intenzivní modrá nebo modrofialová skvrna.

účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 3 %; stanoví se s 50 g zkoušené drogy.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 8,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 2,0 %.

účinné od 1. 2. 1998Voda, destilací (2.2.13). Nejvýše 12,0 %; stanoví se s 25,00 g zkoušené drogy.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 40,0 g upráškované (500) drogy se těsně před stanovením destiluje 4 h rychlostí 2 ml/min až 3 ml/min v baňce na 2000 ml s 500 ml vody R a deseti kapkami parafinu tekutého R; do dělené trubice se přidá 0,50 ml xylenu R.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Levodopum

účinné od 1. 2. 1998Levodopa

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nahnědlý krystalický prášek. Je těžce rozpustná ve vodě, prakticky nerozpustná v lihu 96% a v etheru, snadno rozpustná v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a mírně rozpustná v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem levodopy CRL.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Asi 2 mg se rozpustí ve 2 ml vody R, přidá se 0,2 ml chloridu železitého RS2; vzniká zelené zbarvení, které se přidáním 0,1 g methenaminu R změní na modrofialové.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 5 mg se rozpustí ve směsi 5 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a 5 ml vody R, přidá se 0,1 ml dusitanu sodného RS obsahujícího molybdenan amonný R (100 g/l); vznikne žluté zbarvení, které se přidáním hydroxidu sodného koncentrovaného RS změní na červené.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se smíchá s 1 ml vody R 1 ml pyridinu R a asi 5 mg nitrobenzoylchloridu R a nechá se 3 min stát; vzniká fialové zbarvení, které se povařením směsi změní na světle žluté. Za stálého třepání se přidá 0,2 ml uhličitanu sodného RS; opět se objeví fialové zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 25 ml. Roztok není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok HŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 7,0; měří se následující suspenze: 0,10 g se 15 min protřepává s 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). -1,27° až -1,34; měří se následující roztok: množství odpovídající 0,200 g vysušené látky a 5 g methenaminu R se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml. Roztok se nechá 3 h stát chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Absorbance (2.2.25). 30,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou kyselinou na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje maximum při 280 nm. Specifická absorbance v maximuje 137 až 147, počítáno na vysušenou látku.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy celulosy pro chromatografii R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,1 g se rozpustí v 5 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a zředí se methanolem R na 10 ml. Připraví se těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 30 mg tyrosinu R se rozpustí v 1 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a zředí se methanolem R na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se smíchá s 1 ml zkoušeného roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese do proužků (asi 20 mm) 10 μl zkoušeného roztoku, 10 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 porovnávacího roztoku (b). Vrstva se vysuší v proudu vzduchu a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R kyseliny octové ledové R a 1-butanolu R (25 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu teplého vzduchu, postříká se čerstvě připravenou směsí stejných objemových dílů roztoku chloridu železitého R (100 g/l) a hexakyanoželezitanu draselného R (50 g/l) a ihned se pozoruje. Na chromatogramu zkoušeného roztoku nejsou vedlejší skvrny intenzivněji zbarveny než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže vedlejší zřetelná skvrna ležící nad hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 g Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 0,50 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,180 g se rozpustí, je-li potřeba zahřátím, v 5 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 25 ml kyseliny octové bezvodé R, 25 ml dioxanu R, 0,1 ml violeti krystalové RS a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS do zeleného zbarvení roztoku.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 19,72 mg C₉H₁₁NO₄.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Levomentholum

účinné od 1. 2. 1998Levomenthol

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Mentholum, menthol

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Hranolovité nebo jehlicovité bezbarvé lesklé krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v lihu 96%, v etheru a v etheru petrolejovém, snadno rozpustný v mastných olejích a v tekutém parafínu, velmi těžce rozpustný v glycerolu.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 43 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 25 mg mentholu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (5 + 95) po dráze 15 cm. Suší se na vzduchu do vymizení pachu rozpouštědel, postříká se anisaldehydem RS a zahřívá se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky.

   účinné od 1. 2. 1998Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) je retenčním časem a přibližnými rozměry shodný s hlavním píkem na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

1. účinné od 1. 2. 1998D. 0,20 g se rozpustí v 0,5 ml pyridinu bezvodého R, přidají se 3 ml roztoku dinitrobenzoylchloridu R (150 g/l) v pyridinu bezvodém R a 10 min se zahřívá na vodní lázni. Po malých dávkách a za stálého míchání se přidá 7,0 ml vody R a směs se nechá 30 min ve vodě s ledem; vznikne sraženina. Supernatantní tekutina se slije, sraženina se promyje dvakrát 5 ml ledové vody R, rekrystalizuje se z 10 ml acetonu R, promyje se ledovým acetonem R a suší se 30 min při 75 °C při tlaku nepřesahujícím 2,7 kPa. Krystaly tají (2.2.14) při 154 °C až 157 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,50 g se rozpustí v 10 ml lihu 96% R a zředí se jím na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. 1,0 g se rozpustí v lihu 96% R, zředí se jím na 10 ml a přidá se 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení indikátoru na růžové se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -48° až -51°; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 40,0 mg zkoušené látky a 40,0 mg isomentholu R se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 0,10 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 40,0 mg mentholu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 100,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

účinné od 1. 2. 1998- skleněné kolony délky 2,0 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou pro plynovou chromatografii R impregnovanou 15 % makrogolu 1500 R,

účinné od 1. 2. 1998- dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,

účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje na 120 °C a teplota nástřikového prostoru na 150 °C a teplota detektoru na 200 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 1 μl každého roztoku a zaznamenají se chromatogramy po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času píku mentholu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) součet ploch píků, kromě hlavního píku, není větší než 1 % plochy hlavního píku. Nepřihlíží se k píku rozpouštědla a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,05 % plochy hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) není rozlišení mezi píky mentholu a isomentholu menší než 1,4 a poměr signálu hlavního píku k šumu je nejméně 5.

účinné od 1. 2. 1998Zbytek po odpaření. 2,00 g se odpaří na vodní lázni a zahřívají se 1 h v sušárně při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 1,0 mg (0,05 %).

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, v chladu.

účinné od 1. 2. 1998† Levomepromazini hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Levomepromaziniumchlorid

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo velmi slabě nažloutlý krystalický prášek, slabě hygroskopický, na světle a vzduchu je nestálý. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Vyskytuje ve dvou formách; jedna taje při asi 142 °C, druhá při asi 162 °C.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Roztok se připraví za ochrany před přímým světlem a absorbance se změří ihned po přípravě.

   účinné od 1. 2. 199850,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 500,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml a měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 340 nm; roztok vykazuje maxima při 250 nm a 302 nm. Specifická absorbance v maximu při 250 nm je 640 až 700.

1. účinné od 1. 2. 1998B. Vyhovuje zkoušce Totožnost fenothiazinových derivátů tenkovrstvou chromatografií (2.3.3).
2. účinné od 1. 2. 1998C. K 0,2 g se v dělicí nálevce na 100 ml přidá 5 ml vody R, 0,5 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a silně se vytřepe dvakrát 10 ml etheru R. Spojené etherové výtřepky se zfiltrují přes síran sodný bezvodý R a odpaří do sucha. Odparek se suší 15 min při 100 °C až 105 °C a provede se krystalizace ve vodě s ledem. Jestliže je třeba, iniciuje se krystalizace třením skleněné tyčinky o stěnu nádoby. Vzniklé krystaly se suší 2 h při 60 °C; krystaly tají (2.2.14) při 122 °C až 128 °C.
3. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (b) na chloridy (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml zeleně bromkresolové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS nebo 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +9,5° až +11,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Zkouška se provede za ochrany před přímým světlem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů diethylaminu R a methanolu R (5 + 95) a zředí se stejnou směsí na 10 ml. Připraví se těsně před použitím.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů diethylaminu R a methanolu R (5 + 95) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R diethylaminu R a cyklohexanu R (10 + 10 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,300 g se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 50 ml 2-propanolu R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 36,49 mg sloučeniny C₁₉H₂₅ClN₂OS.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Levomepromazini hydrogenomaleas

účinné od 1. 2. 1998Levomepromaziniumhydrogemnaleinat

účinné od 1. 2. 1998Synonyma. Levomepromazini maleas, Levomepromazinium hydrogenmaleinicum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý krystalicky prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v dichlormethanu, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru. Na světle a vzduchu je nestálý.

účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 186 °C, za rozkladu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a B.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveňS zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety levomepromaziniumhydrogenmaleinatu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Vyhovuje zkoušce Totožnost fenothiazinových derivátů tenkovrstvou chromatografií (2.3.3).
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonu R (10 + 90) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50 mg kyseliny maleinové CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonu R (10 + 90) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do proužků (10 mm x 2 mm) po 5 /d obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny mravenčí bezvodé R a diisopropyletheru R (3 + 7 + 90) po dráze 12 cm. Vrstva se suší 10 min při 120 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě skvrny ve tvaru proužku na startu, je přítomna další skvrna ve tvaru proužku odpovídající polohou a velikostí skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 5,5. Zkouška se provede za ochrany před přímým světlem. 0,50 g se v kuželové baňce protřepe s 25,0 ml vody prosté oxidu uhličitého R a nechá se usadit. Měří se supernatantní tekutina.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -7,0° až -8,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 1,25 g v dimethylformamidu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Zkouška se provede za ochrany před světlem a roztoky se připraví těsně před použitím. Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonu R (10 + 90) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů vody R a acetonu R (10+ 90) na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R diethylaminu R a cyklohexanu R (10 + 10 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,350 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 44,46 mg sloučeniny C₂₃H₂₈N₂O₅S.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. 2-methoxyfenothiazin,
2. účinné od 1. 2. 1998B. levomepromazin 5-oxid.

účinné od 1. 2. 1998† Levonorgestrelum

účinné od 1. 2. 1998Levonorgestrel

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v dichlormethanu, těžce rozpustný v lihu 96%.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem levonorgestrelu CRL.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -30° až -35°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,200 g v chloroformu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 4 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 5 mg levonorgestrelu CRL a 5 mg ethinylestradiolu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a dichlormethanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu, potom se postříká roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (100 g/l) v lihu 96% R, zahřívá se při 100 °C až 105 °C a ihned se pozoruje v denním světle. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %) a nejvýše dvě takové skvrny jsou intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve 45 ml tetrahydrofuranu R, přidá se 10 ml roztoku dusičnanu stříbrného R (100 g/l) a po 1 min se titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Současně se provede slepá zkouška.

účinné od 1. 2. 19981 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 31,25 mg C₂₁H₂₈O₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998Separandum.

účinné od 1. 2. 1998† Levothyroxinum natricum

účinné od 1. 2. 1998Sodná sůl levothyroxinu

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Téměř bílý nebo slabě hnědožlutý prášek nebo jemný krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli levothyroxinu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (5 + 70) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 5 mg sodné soli levothyroxinu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (5 + 70) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 mg sodné soli liothyroninu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (5 + 70) a zředí se stejnou směsí na 5 ml. 1 ml tohoto roztoku se smíchá s 1 ml zkoušeného roztoku.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, 2-propanolu R a ethylacetatu R (20 + 35 + 55) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS, zahřívá se při 100 °C až 105 °C do objevení skvrn a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

1. účinné od 1. 2. 1998D. K asi 50 mg se v porcelánové misce přidá několik kapek kyseliny sírové R a zahřeje se; vyvíjejí se fialové páry.
2. účinné od 1. 2. 1998E. K 20 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové zředěné RS, zahřívá se na vodní lázni, potom opatrně nad plamenem a postupně se zvyšuje teplota až na asi 600 °C. Pokračuje se v žíhání až do vymizení většiny černých částic. Zbytek se rozpustí ve 2 ml vody R; tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na sodík (2.3.1).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,500 g se rozpustí mírným varem ve 23 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a lihu 96% R (1 + 4). Ochladí se a zředí se stejnou směsí na 25,0 ml.