Český lékopis 1997

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 4,5 % až 5,5 %; stanoví se s 0,500 g zkoušené látky za použití směsi objemových dílů formamidu R a methanolu R (1 + 2) jako rozpouštědla.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel. Nejvýše 0,1 %; k 1,00 g se přidá 1 ml kyseliny sírové R, odpaří se na vodní lázni do sucha a vyžíhá se do konstantní hmotnosti.

účinné od 1. 2. 1998Mikrobiální znečištění (2.6.12). Nejvýše 102 aerobních mikroorganismů v gramu- Stanoví se plot-novou metodou. Vyhovuje zkoušce (2.6.13) na nepřítomnost Escherichia coli.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Lactulosi solutio

účinné od 1. 2. 1998Roztok laktulosy

účinné od 1. 2. 1998Je to vodný roztok laktulosy (4-O-β-D-galaktopyranosyl-D-fruktosy), běžně připravované alkalickou izomerizací laktosy. Může obsahovat menší množství jiných cukrů, včetně laktosy, epilaktosy, galaktosy, tagatosy a fruktosy. Obsahuje nejméně 620 g/l laktulosy (C₁₂H₂₂O₁₁; M_r 342,30) a nejméně 95,0 % až 105,0 % deklarovaného obsahu laktulosy. Může obsahovat vhodnou protimikrobní přísadu.

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Čirá viskózní bezbarvá nebo slabě hnědavě žlutá tekutina, mísitelná s vodou. Může se vyskytovat ve formě přesyceného roztoku nebo může obsahovat krystalky, které se zahřátím rozpustí.

účinné od 1. 2. 199810% roztok (V/V) je levotočivý.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, C a D.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,50 g se zředí vodou R na 50 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 60 mg laktulosy CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R roztoku kyseliny borité R (50 g/l), methanolu R a ethylacetatu R (10 + 15 + 20 + 55) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min při 100 °C až 105 °C, nechá se ochladit, postříká se roztokem 1,3-dihydroxynaftalenu R (1,0 g/l) ve směsi obejmových dílů kyseliny sírové R a methanolu R (10 + 90) a vrstva se zahřívá 5 min při 110 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, zbarvením a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku je přibližně stejný s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
2. účinné od 1. 2. 1998C. K 0,1 g se přidá 10 ml vody R a 3 ml vínanu měďnatého RS a zahřeje se; vznikne červená sraženina.
3. účinné od 1. 2. 1998D. 0,25 g se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 5 ml amoniaku 17,5% RS a zahřívá se 10 min ve vodní lázni při 80 °C; vzniká červené zbarvení.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 10 g se smíchá s vodou prostou oxidu uhličitého R a zředí sejí na 100 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 7,0; měří se 10 ml roztoku S, k němuž bylo přidáno 0,1 ml nasyceného roztoku chloridu draselného R.

účinné od 1. 2. 1998Relativní hustota (2.2.5). Nejvýše 1,38.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Na chromato-gramu zkoušeného roztoku:

1. účinné od 1. 2. 1998- plocha žádného píku odpovídajícího galaktose není větší než 15,0 % plochy píku odpovídajícího laktulose;
2. účinné od 1. 2. 1998- plocha žádného píku odpovídajícího laktose není větší než 10,0 % plochy píku odpovídajícího laktulose;
3. účinné od 1. 2. 1998- plocha žádného píku odpovídajícího epilaktose není větší než 10,0 % plochy píku odpovídajícího laktulose;
4. účinné od 1. 2. 1998- plocha žádného píku odpovídajícího tagatose není větší než 4,0 % plochy píku odpovídajícího laktulose;
5. účinné od 1. 2. 1998- plocha žádného píku odpovídajícího fruktose není větší než 1,0 % plochy píku odpovídajícího laktulose.

účinné od 1. 2. 1998Siřičitany. 5,0 g se smíchá se 40 ml vody R, přidají se 2,0 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové RS, 2,0 ml fuchsinu RS1, 2,0 ml roztoku formaldehydu R 0,5% (V/V) a 30 min se nechá stát.

účinné od 1. 2. 1998Měří se absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku v maximu při 583 nm proti kontrolnímu roztoku připravenému současně stejným způsobem za použití 10,0 ml vody R místo roztoku zkoušené látky. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 10,0 ml základního roztoku siřičitanů (1,5 g SO₂/ml).

účinné od 1. 2. 1998Bor. Zkouška, je-li to možné, se neprovádí ve skleněném nádobí.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 56,0 mg kyseliny borité R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml. Uchovává se v dobře uzavřené polyethylenové nádobě.

účinné od 1. 2. 1998Do čtyř polyethylenových 25ml baněk se převede:

1. účinné od 1. 2. 1998- 1,00 g zkoušené látky a 1 ml vody R (roztok A),
2. účinné od 1. 2. 1998- 1,00 g zkoušené látky a 1 ml porovnávacího roztoku (roztok B),
3. účinné od 1. 2. 1998- 1 ml porovnávacího roztoku a 1 ml vody R (roztok C),
4. účinné od 1. 2. 1998- 2 ml vody R (slepá zkouška).

účinné od 1. 2. 1998Do každé baňky se přidají 4,0 ml tlumivého roztoku octan-edetanového o pH 5,5. Zamíchá se a přidají se 4,0 ml čerstvě připraveného azomethinu HRS. Zamíchá se a nechá se 1 h stát. Měří se absorbance (2.2.25) roztoků A, B a C při 420 nm proti roztoku D jako kontrolnímu roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže absorbance roztoku C je nejméně 0,25. Absorbance roztoku B není menší než dvojnásobek absorbance roztoku A (5 μg/g B).

účinné od 1. 2. 1998Olovo (2.4.10). Vyhovuje limitní zkoušce na olovo v cukrech (0,5 μg/g), počítáno na deklarovaný obsah laktulosy.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; počítáno na deklarovaný obsah laktulosy. Stanoví se s 1,50 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Mikrobiální znečištění (2.6.12). Nejvýše 103 aerobních živých mikroorganismů v gramu. Stanoví se plotnovou metodou. Vyhovuje zkoušce (2.6.13) na přítomnost Escherichia coli.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 4,00 g se smíchají s 20 ml vody R a přidá se 25,0 ml acetonitrilu R s mírným zahřátím a zředí se vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 2,00 g laktulosy CRL a 0,2 g laktosy R se rozpustí ve 20 ml vody R přidá se 25,0 ml acetonitrilu R s mírným zahřátím a zředí se vodou R na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- ocelové kolony délky 0,05 m a vnitřního průměru 4,6 mm, následné ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm, obě naplněné silikagelem aminopropylsilanizovaným pro chromatografii R (3 μm) a udržované při teplotě (38 ± 1) °C,
2. účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze, která je směsí připravenou rozpuštěním 0,253 g dihydrogenfosforečnanu sodného R v 220 ml vody R a přidáním 780 ml acetonitrilu R Průtoková rychlost je 2 ml/min,
3. účinné od 1. 2. 1998- refraktometrického detektoru udržovaného na (40 ±1) °C.

účinné od 1. 2. 1998Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou retenční čas laktulosy asi 8,8 min a relativní retenční časy látek, vztaženo k laktulose: tagatosy asi 0,38, fruktosy asi 0,42, galaktosy asi 0,57, epilaktosy asi 0,90, laktosy asi 1,17.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu je rozlišení mezi píky odpovídajícími laktulose a laktose nejméně 1,5. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi na 75 % až 82 % (V/V), aby bylo dosaženo požadovaného rozlišení.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 20 μl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2,5násobku retenčního času laktulosy.

účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah C₁₂H₂₂O₁₁ (laktulosy) v procentech z ploch píků a deklarovaného obsahu laktulosy CRL.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 2. 1998- deklarovaný obsah laktulosy,
2. účinné od 1. 2. 1998- název a koncentrace případně přidané protimikrobní přísady.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Při teplotě 10 °C až 20 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

1. účinné od 1. 2. 1998A. epilaktosa,
2. účinné od 1. 2. 1998B. galaktosa,
3. účinné od 1. 2. 1998C. laktosa,
4. účinné od 1. 2. 1998D. fruktosa,
5. účinné od 1. 2. 1998E. tagatosa.

účinné od 1. 2. 1998†† Lanatosidum C

účinné od 1. 2. 1998Lanatosid C

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický nebo jemně krystalický hygroskopický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v etheru, dobře rozpustný v methanolu. Při nízké vzdušné relativní vlhkosti ztrácí vodu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety lanatosidu C CRL. Při porovnávání spektra je třeba věnovat zvláštní pozornost přítomnosti zřetelného absorpčního maxima při asi 1260 cm-¹ a intenzitě absorpčního maxima při asi 1740 cm^-1. Tableta zkoušené látky a tableta referenční látky se připraví z následující směsi: 1 mg zkoušené látky a 1 mg referenční látky se odděleně rozpustí v 0,3 ml methanolu R a homogenizuje se s 0,4 g jemně upráškovaného a vysušeného bromidu draselného R tak dlouho, až je směs homogenní a dokonale suchá.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. účinné od 1. 2. 1998C. Asi 0,5 mg se suspenduje v 0,2 ml lihu 60% (V/V). Přidá se 0,1 ml kyseliny dinitrobenzoové RS a 0,1 ml hydroxidu sodného zředěného RS; vzniká fialové zbarvení.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Asi 5 mg se rozpustí v 5 ml kyseliny octové ledové R, přidá se 0,05 ml chloridu železitého RS1, opatrně se přidají 2 ml kyseliny sírové R tak, aby nedošlo k promíchání obou vrstev, a nechá se stát. Na styku obou tekutin vzniká hnědý prstenec, ne však načervenalý; stáním se horní vrstva barví zelenožlutě, potom modrozeleně a toto zbarvení prolíná do horní vrstvy.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,500 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ nebo HŽ₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +32,0° až +35,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). Nanáší se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 20 mg lanatosidu C CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 1,5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 1 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (d). 2 ml porovnávacího roztoku (c) se smíchají se 2 ml methanolu R

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese do 10mm proužků po 5 každého roztoku a ihned se vyvíjí směsí objemových dílů vody R, dichlormethanu R, lihu 96% R a toluenu R (1 +20 + 30 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min v proudu chladného vzduchu, postříká se směsí objemových dílů kyseliny sírové R a lihu 96% R (5 + 95), 15 min se zahřívá při 140 °C a pozoruje se v denním světle.

účinné od 1. 2. 1998Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,5 %); nejvýše tři takové skvrny jsou intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,5 %) a jedna z nich může být intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,0 %).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 7,5 %; 0,500 g se suší ve vakuové sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se se zbytkem získaným ve zkoušce Ztráta sušením.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 1998Před provedením zkoušky se zkoušená látka a referenční látka nechají stát 24 hodin v exsikátoru, který obsahuje nasycený roztok thiokyanatanu draselného R.

účinné od 1. 2. 199850,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Současně za stejných podmínek se připraví porovnávací roztok za použití 50,0 mg lanatosidu C CRL. K 5,0 ml každého roztoku se přidají 3,0 ml trinitrofenolatu sodného RS a nechá se 40 min ve vodní lázni při (20 ± 1) °C za chránění před světlem. Měří se absorbance (2.2.25) obou roztoků v maximu při 484 nm proti současně připravenému kontrolnímu roztoku, kterým je směs 5,0 ml lihu 96% R a 3,0 ml trinitrofenolatu sodného RS.

účinné od 1. 2. 1998Obsah C₄₉H₇₆O₂₀ se vypočítá ze zjištěných absorbancí a koncentrací roztoků (b), aniž by se bral v úvahu výsledek zkoušky Ztráta sušením.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných zcela naplněných skleněných obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřesahující 10 °C.

účinné od 1. 2. 1998Venenum.

účinné od 1. 2. 1998Lauromacrogolum

účinné od 1. 2. 1998Lauromakrogol

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Macrogoli aetherum laurilicum

účinné od 1. 2. 1998Je to směs etherů směsných makrogolů s lineárními mastnými alkoholy, hlavně laurylalkoholem. Může obsahovat volné makrogoly a různá množství volného laurylalkoholu. Množství ethylenoxidu zreagovaného s laurylalkoholem je 3 až 23 oxyethylenových jednotek na molekulu (jmenovitá hodnota).

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Lauromakrogol s 3 až 5 oxyethylenovými jednotkami v molekule je bezbarvá kapalina, prakticky nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná nebo dispergovatelná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru petrolejovém.

účinné od 1. 2. 1998Lauromakrogol s 9 až 23 oxyethylenovými jednotkami v molekule je bílá voskovitá hmota, dobře rozpustná nebo dispergovatelná ve vodě, dobře rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru petrolejovém.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Číslo hydroxylové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Zkouška Číslo jodové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Zkouška Číslo zmýdelnění, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 40 mg laurylalkoholu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10 ml.

   účinné od 1. 2. 1998Vrstva se impregnuje vyvíjením v chromatografické komoře obsahující dostatečné množství roztoku kyseliny šťavelové R (30 g/l) v lihu 96% R Vrstva se nechá usušit na vzduchu, odděleně se nanese po 5 μl zkoušeného a porovnávacího roztoku a vyvíjí se dvakrát ethylacetatem R po dráze 15 cm. Vrstva se usuší po každém vyvíjení a postříká se zkoumadlem vanilin-kyselina sírová připraveným následujícím způsobem: 0,50 g vanilinu R se rozpustí v 50,0 ml lihu 96% R a zředí se kyselinou sírovou R na 100,0 ml. Pak se vrstva usuší na vzduchu, zahřívá se 10 min při asi 130 °C a nechá se vychladnout na vzduchu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je několik skvrn, z nichž jedna odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

1. účinné od 1. 2. 1998E. 0,1 g se rozpustí nebo disperguje v 5 ml lihu 96% R přidá se 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, 10 ml chloridu barnatého RS1 a 10 ml roztoku kyseliny fosfomolybdenové R (100 g/l); vznikne sraženina.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 5,0 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 50 ml. Tento roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₅ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Zásaditě reagující látky. 2,0 g se rozpustí v horké směsi 10 ml vody R a 10 ml lihu 96% R a přidá se 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru na žluté se spotřebuje nejvýše 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS.

účinné od 1. 2. 1998Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 1,0; stanoví se s 5,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Číslo hydroxylové (2.5.3, Metoda A). Vyhovuje hodnotám uvedeným v následující tabulce.

účinné od 1. 2. 1998Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 2,0.

účinné od 1. 2. 1998Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 3,0; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 19981,4-Dioxan. Nejvýše 10 μg/g. Stanoví se postupem uvedeným ve stati Zbytková rozpouštědla (2.4.24).

účinné od 1. 2. 1998Ethylenoxid. Nejvýše 1 μg/g; stanoví se head-space plynovou chromatografií (2.2.28).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1,00 g (m_T) zkoušené látky se odváží v lahvičce vhodného objemu, přidá se 1,0 ml vody R, a je-li třeba, zahřívá se asi 10 min při 50 °C.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1,00 g (m_R) zkoušené látky se odváží v lahvičce vhodného objemu, přidá se 0,20 g ochlazeného ethylenoxidu RS a 0,8 ml vody R. Je-li třeba, zahřívá se asi 10 min při 50 °C.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). K 0,1 g ethylenoxidu RS v lahvičce vhodné velikosti se přidá 0,1 ml čerstvě připraveného roztoku acetaldehydu R (0,01 g/l).

účinné od 1. 2. 1998Lahvičky se ihned uzavřou zátkou s butyl-kaučukovou membránou pokrytou hliníkem nebo teflonem a zajistí se hliníkovým uzávěrem. Obsah lahviček se homogenizuje protřepáním.

účinné od 1. 2. 1998Nástřik statického head-space postupu se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- rovnovážné teploty: nejméně 70 °C,
2. účinné od 1. 2. 1998- doby ohřevu: 45 min,
3. účinné od 1. 2. 1998- teploty převodové kapiláry: 75 °C,
4. účinné od 1. 2. 1998- nosného plynu: helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R,
5. účinné od 1. 2. 1998- doby tlakování: 30 s,
6. účinné od 1. 2. 1998- objemu nástřiku: 1 ml.

účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. účinné od 1. 2. 1998- kapilární skleněné nebo křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřním povrchem potaženým 1,0/μm vrstvou polydimethylsiloxanu R,
2. účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové lineární rychlosti asi 20 cm/s a dělicím poměru 1 : 20,
3. účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru.

účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se udržuje 5 min na 50 °C, pak se zvyšuje rychlostí 30 °C/min do 230 °C a 5 min se udržuje na 230 °C, přičemž teplota nástřikového prostoru se udržuje na 150 °C a teplota detektoru na 250 °C.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 1 ml plynné fáze porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky dvou hlavních píků na chromatogramu nebyly menší než 15 % stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky ethylenoxidu a acetaldehydu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je nejméně 2,0 a jestliže poměr signálu píku ethylenoxidu na stejném chromatogramu k šumu je nejméně 10.

účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně vhodný objem (např. 1 ml) plynné fáze zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Postup se opakuje ještě dvakrát. Na chromatogramu zkoušeného roztoku průměrná plocha píku odpovídajícího ethylenoxidu není větší než polovina průměrné plochy píku odpovídajícího ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ploch tří nástřiků porovnávacího roztoku (a) je nejvýše 15 %.

účinné od 1. 2. 1998Obsah ethylenoxidu v μg/g se vypočítá podle vztahu:

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998v němž značí:

1. účinné od 1. 2. 1998A_T - plochu píku odpovídajícího ethylenoxidu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
2. účinné od 1. 2. 1998A_R - plochu píku odpovídajícího ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ploch tří nástřiků porovnávacího roztoku (a) je nejvýše 15 %.

účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech.

účinné od 1. 2. 1998Označování

účinné od 1. 2. 1998V označení na obalu se uvede počet oxyethylenových jednotek na molekulu laurylalkoholu (jmenovitá hodnota).

účinné od 1. 2. 1998Leucinum

účinné od 1. 2. 1998Leucin

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Lesklé vločky nebo téměř bílý krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96% a v etheru. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách a ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a C.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. účinné od 1. 2. 1998B. 0,50 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25 ml; roztok je levotočivý.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety leucinu CRL.
4. účinné od 1. 2. 1998D. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Látky reagující s ninhydrinem, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +14,5° až +16,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 1,00 g v kyselině chlorovodíkové RS a zředěním stejnou kyselinou na 25,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 10 ml.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg leucinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 50 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.

účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (c). 10 mg leucinu CRL a 10 mg valinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 25 ml.

účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku, vysuší se na vzduchu a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 0,25 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Sírany (2.4.13). 0,5 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (300 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Amonium. Připraví se komůrka sestávající ze dvou hodinových sklíček o průměru 60 mm, která se položí okraji na sebe. Na vnitřní stěnu horního sklíčka se přilepí čtvereček papíru lakmusového červeného R o straně 5 mm a zvlhčí se několika kapkami vody R. 50 mg jemně upráškované zkoušené látky se umístí na spodní sklíčko a rozpustí se v 0,5 ml vody R. K roztoku se přidá 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R a rychle se zamíchá skleněnou tyčinkou. Sklíčko s papírem lakmusovým se ihned přiloží na sklíčko se zkoušenou látkou a zahřívají se 15 min při 40 °C. Papír lakmusový není intenzivněji modře zbarvený než porovnávací vzorek připravený současně stejným způsobem za použití 0,1 ml základního roztoku amonia (100 g NH₄/ml), 0,5 ml vody R a 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R (200 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Železo (2.4.9). 1,0 g se rozpustí v dělicí nálevce v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a vytřepává se třikrát po 3 min vždy s 10 ml isobutylmethylketonu Rl. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a třepe se 3 min. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

účinné od 1. 2. 1998Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μg/g). Připraví se porovnávací roztok za použití základního roztoku olova (10 g Pb/ml).

účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu

účinné od 1. 2. 19980,100 g se rozpustí ve 3 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 30 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití naftolbenzeinu RS jako indikátoru do změny hnědavě žlutého zbarvení na zelené.

účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 13,12 mg C₆H₁₃NO₂.

účinné od 1. 2. 1998Uchovávání

účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

účinné od 1. 2. 1998† Levamisoli hydrochloridum

účinné od 1. 2. 1998Levamisoliumchlorid

účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Levamisolium chloratum

účinné od 1. 2. 1998

účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti

účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v dichlormethanu, prakticky nerozpustný v etheru.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: B, D a E.

účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

1. účinné od 1. 2. 1998A. 0,5 g se rozpustí ve 20 ml vody R, přidá se 6 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 20 ml dichlormethanu R a protřepe se. Spodní vrstva se oddělí, promyje dvakrát 10 ml vody R a vysuší síranem sodným bezvodým R. Potom se zfiltruje a odpaří ve vakuu při teplotě nepřevyšující 40 °C. Odparek taje (2.2.14) při 58 °C až 61 °C.
2. účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety levamisoliumchloridu CRL.
3. účinné od 1. 2. 1998C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, v ultra-fialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. účinné od 1. 2. 1998D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).
5. účinné od 1. 2. 1998E. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 2,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 4,5; měří se roztok S.

účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). -121° až -128°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.